INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA"

Transkript

1 Příloha k nařízení č../... Sb. hl. m. Prahy INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

2 O B S A H Seznam zkratek... 5 Úvod... 7 A. Místo překročení limitních hodnot A.1. Vymezení a popis zóny/aglomerace Hlavní město Praha A.2. Lokace měst A.3. Měřicí stanice B. Všeobecné informace B.1. Typ zóny B.2. Topografické údaje B.3. Klimatické údaje B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu B.5.1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší B Prioritní území kategorie B Prioritní území kategorie B Území se zvýšeným rizikem imisní zátěže arsenu...30 B.5.3. Shrnutí B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů C. Odpovědné orgány D. Druh posouzení znečištění ovzduší D.1. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěných v předchozích letech D.1.1. Přehled výsledků měření na stanicích imisního monitoringu D.2. Aktuální koncentrace znečišťujících látek D.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek E. Původ znečištění ovzduší E.1. Celkové množství emisí E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší E.2.1. Stacionární bodové zdroje E.2.2. Stacionární plošné zdroje E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava) E.3. Přenos znečištění z okolních oblastí F. Analýza situace F.1. Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší F.1.1. Prioritní znečišťující látky F.1.2. Prioritní skupiny zdrojů znečišťování F.2. Podrobnosti o možných nápravných opatřeních F.2.1. Cíle realizace Programu F.2.2. Opatření k dosažení cílů Programu

3 G. Podrobnosti o opatřeních přijatých před zpracováním programu G.1. Opatření na mezinárodní a národní úrovni G.2. Opatření na regionální a místní úrovni G Doprava...69 G G Energetika...72 Nástroje veřejné správy...73 G.3. Hodnocení účinnosti opatření H. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší H.1. Seznam a popis navrhovaných opatření H.1.1. Skupina 1: Opatření ke snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy H.1.2. Skupina 2: Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby H.1.3. Skupina 3: Opatření k omezování prašnosti H.1.4. Skupina 4: Celoplošná průřezová opatření H.2. Časový plán implementace opatření H.3. Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů H.4. Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu I. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací J. Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES K. Programový dodatek K.1. Orientace cíle a priority K.1.1. Globální cíl a specifické cíle K.1.2. Priority K Celkové priority programu a skupiny opatření K.2. Popis jednotlivých opatření a úkolů K.2.1. Skupina 1. Opatření ke snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy K Výstavba tratí kolejové veřejné dopravy osob K K K Podpora rozvoje systému integrované dopravy Preference vozidel hromadné dopravy Zvyšování atraktivity hromadné dopravy K Výstavba komunikací pro automobilovou dopravu K Omezení vjezdu těžkých nákladních automobilů do části města K K Časová organizace zásobování Zavedení mýtného systému K Parkovací politika v centru města a v lokálních centrech K Podpora záchytných parkovišť P+R K Komplexní podpora využití alternativních paliv v automobilové dopravě K Operativní kontrola emisních parametrů vozidel K Omezování emisí z autobusů MHD a dalších vozidel města K Podpora cyklistické dopravy K Podpora pěší dopravy K Omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy K.2.2. Skupina 2. Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby K Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury K Ekologizace energetických zdrojů K Podpora úspor energie a efektivnějšího využívání energie K Podpora přeměny topných systémů v domácnostech

4 K.2.3. Skupina 3. Opatření k omezování prašnosti K Omezování prašnosti z plošných zdrojů K Omezování prašnosti ze stavební činnosti K Omezování prašnosti z dopravy K Výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí K Omezování prašnosti výsadbami zeleně v obytné zástavbě a jejím okolí K.2.4. Skupina 4.Celoplošná průřezová opatření K Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot K Územní plánování K Vymezení nízkoemisních zón K Aplikace preventivních správních nástrojů ochrany ovzduší K Zadávání veřejných zakázek K Informování a osvěta veřejnosti K Informační podpora veřejné správy K Podpora lokálních aktivit ke zlepšení kvality ovzduší K.3. Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotlivých priorit K.4. Finanční rámec K.4.1. Náklady na realizaci opatření K.4.2. Zdroje financování K Fondy Evropské unie K Mezinárodní spolupráce (mimo fondy EU) K Národní fondy a státní rozpočet K Granty hl. m. Prahy K.4.3. Rámec pro financování navržených opatření K.5. Řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.5.1. Realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.5.2. Indikátory plnění Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.5.3. Aktualizace Programového dodatku K.5.4. Publicita a osvěta K.5.5. Zajištění výměny dat

5 SEZNAM ZKRATEK AOT 40 As AOPK B(a)P CNG CO ČHMÚ DOP DP DSA EIA ES EURO HMP CHKO LPG MČ MHD MHMP MO MP MŽP NH 3 NO 2 NO x NPP O 3 NUTS OMI OOP OPD OPPK OPR ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu převyšujícími 80 µg.m -3 a hodnotou 80 µg.m -3 během hodin denního světla naakumulovaná v každém roce od května do července) arsen Agentura ochrany přírody a krajiny benzo(a)pyren stlačený zemní plyn oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Odbor dopravy Dopravní podnik hl. m. Prahy Odbor dopravně a správních agend posuzování vlivů záměrů na životní prostředí Evropské společenství emisní limit motorových vozidel hlavní město Praha chráněná krajinná oblast zkapalnělý ropný plyn městská část městská hromadná doprava Magistrát hlavního města Prahy Městský okruh Městská policie Ministerstvo životního prostředí amoniak oxid dusičitý oxidy dusíku národní přírodní památka ozón územní statistická jednotka Odbor městského investora Odbor ochrany prostředí Operační program Doprava Operační program Praha Konkurenceschopnost Odbor public relations 5

6 OPŽP OZKO OST P + R PID PM 10 PM 2,5 POPs PP PR REZZO 1 4 RHMP ROPID SFŽP SPM SO 2 SZÚ TSK hl. m. Prahy TZL ÚP ÚRM ÚSES VOC ZHMP ZPS ZSJ ZÚ Operační program Životní prostředí oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor stavební Park and Ride Pražská integrovaná doprava částice s aerodynamickým průměrem do 10 μm částice s aerodynamickým průměrem do 2,5 μm perzistentní organické znečišťující látky přírodní památka přírodní rezervace; ve spojení Odbor PR pak public relation kategorie zdrojů znečišťování ovzduší Rada hlavního města Prahy regionální organizátor pražské integrované dopravy Státní fond životního prostředí celkový prašný aerosol oxid siřičitý Státní zdravotní ústav Technická správa komunikací hl. m. Prahy tuhé znečišťující látky územní plán Útvar rozvoje hlavního města územní systém ekologické stability těkavé organické látky Zastupitelstvo hlavního města Prahy zóna placeného stání základní sídelní jednotka Zdravotní ústav 6

7 ÚVOD Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha (dále jen Program) je zpracován na základě požadavku zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Podle 7 odst. 6 tohoto zákona vypracují krajské úřady (tj. v tomto případě Magistrát hl. m. Prahy) programy ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu (nebo limitu zvýšeného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlepšení kvality ovzduší se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezených Ministerstvem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že celé území hlavního města Prahy je podle zákona o ochraně ovzduší vymezeno jako aglomerace, vypracovává Magistrát hl. m. Prahy program ke zlepšení kvality ovzduší pro celé území hlavního města. Podle 7 odst. 7 zákona pak krajské úřady aktualizují programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde k překročení imisního limitu. Hlavní město Praha vydalo program ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2006 nařízením č. 14/2006, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha. V letošním roce tak v souladu s požadavkem zákona vydává aktualizaci uvedeného programu. Obecným cílem programů ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit dosažení všech stanovených imisních limitů na celém území zóny či aglomerace. Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Rozlišují se: imisní limity pro ochranu zdraví lidí imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí platí celoplošně. V případě limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace se uplatňuje příloha č. 4 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Na území hlavního města Prahy se tak lokality, pro něž se vyhodnocuje splnění limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, prakticky nevyskytují. V některých případech jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity. Cílový imisní limit je úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. Jedná se tedy o měkčí formu imisního limitu. Cílové imisní limity jsou stanoveny opět samostatně pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace. 7

8 U limitů, které mají dobu průměrování kratší než 1 rok, je v některých případech uveden přípustný počet překročení limitu během roku (viz tab. 1). Následující tabulky uvádějí přehled imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tab. 1. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg.m Oxid dusičitý kalendářní rok 40 μg.m -3 - Benzen kalendářní rok 5 μg.m -3 - Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg.m Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg.m -3 3 Oxid uhelnatý maximální denní 8hodinový průměr 10 mg.m -3 - Suspendované částice PM hodin 50 μg.m Suspendované částice PM 10 kalendářní rok 40 μg.m -3 - Olovo kalendářní rok 0,5 μg.m -3 - Tab. 2. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Datum splnění Arsen kalendářní rok 6 ng.m Kadmium kalendářní rok 5 ng.m Nikl kalendářní rok 20 ng.m Benzo(a)pyren kalendářní rok 1 ng.m Troposférický ozón maximální 8hodinový průměr 120 μg.m Tab. 3. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu ekosystémů Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (imisní limit) kalendářní rok a zimní období 20 μg.m -3 Oxidy dusíku (imisní limit) kalendářní rok 30 μg.m -3 Troposférický ozón (cílový imis. limit) AOT40* µg.m -3.hod *) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací vyšší než 80 µg.m -3 a hodnotou 80 µg.m -3 z hodinových hodnot mezi 8:00 a 20:00 SEČ v období

9 Jak již bylo uvedeno, krajský úřad vypracovává program ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu. Ministerstvo životního prostředí v souladu se zákonem vydává každoročně vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. oblastí, na jejichž území došlo k překročení limitu pro některou znečišťující látku. Vymezení je vydáváno obvykle s dvouletým odstupem, tj. v současnosti platí aktuální vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě imisních dat za rok V následující tabulce je uveden souhrnný přehled překročení limitů pro ochranu zdraví obyvatel na území hlavního města Prahy za rok 2006 a Podrobná analýza překročení imisních limitů a cílových imisních limitů je pak obsažena v kap. F. Tab. 4. Rozsah překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí na území Prahy Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Rozsah překročení v % rozlohy kraje Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 (19.MV) - - Oxid dusičitý kalendářní rok 40 µg.m -3 13,9 8,1 Benzen kalendářní rok 5 µg.m Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 (25 MV) - - Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 (4 MV) - - Oxid uhelnatý Max. denní 8hodinový průměr 10 mg.m PM hodin 50 µg.m -3 (36 MV) 97,9 47,9 PM 10 kalendářní rok 40 µg.m -3 4,0 - Olovo kalendářní rok 0,5 µg.m Arsen kalendářní rok 6 ng.m -3-1,2 Kadmium kalendářní rok 5 ng.m Nikl kalendářní rok 20 ng.m Benzo(a)pyren kalendářní rok 1 ng.m -3 96,4 87,7 Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 120 µg.m -3 84,6 79,6 Rozsah a způsob vypracování programu ke zlepšení kvality ovzduší je závazně dán přílohou č. 3 zákona o ochraně ovzduší: 1. Způsob vypracování programu V případě, že jsou překročeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena u více znečišťujících látek, musí být v rámci programu zpracován podprogram pro každou z těchto látek. V názvu programu se pak použije výrazu Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší. 9

10 2. Rozsah programu a) Místo překročení limitních hodnot vymezení zóny, popis regionu a další údaje, lokace případných měst (mapa), měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice). b) Všeobecné informace typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast), odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, příslušné klimatické údaje, příslušné topografické údaje, informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.). c) Odpovědné orgány jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu. d) Druh posouzení znečištění ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech, aktuální koncentrace znečišťujících látek, prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek. e) Původ znečištění ovzduší výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením, celkové množství emisí v oblasti (t/rok), informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. f) Analýza situace podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší, podrobnosti o možných nápravných opatřeních. g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně, hodnocení účinnosti uvedených opatření. h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu, časový plán implementace opatření, odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů, popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu. 10

11 i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací. j) Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES k) Programový dodatek podle čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech V uvedené struktuře je zpracována i tento Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha. 11

12 A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1. Vymezení a popis zóny/aglomerace Hlavní město Praha Prahy. Území aglomerace Hlavní město Praha je totožné se správním územím hlavního města Praha leží uprostřed Čech, na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena územím Středočeského kraje. Podle rozlohy je nejmenším krajem a počtem obyvatel druhým nejlidnatějším krajem v České republice. Geomorfologicky leží území hlavního města Prahy ve střední části České Vysočiny - z velké části v Poberounské subprovincii, jen severovýchodní část území zasahuje do subprovincie České tabule. Geologicky náleží území Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je charakteristický na jedné straně plošinným reliéfem v nejvýše položených místech a na druhé straně hluboce zaříznutým údolím Vltavy a jejích přítoků. Nejvyšším místem je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.), nejníže se nachází hladina Vltavy na severním okraji města v Sedlci (177 m n. m.), maximální výškový rozdíl tedy dosahuje cca 220 m. Základní údaje o hlavním městě Praze jsou uvedeny v následujícím přehledu. Tab. A.1. Základní údaje o hlavním městě Praze (stav k ) Kód CZ - NUTS Krajské město Rozloha CZ011 Praha 496 km² Počet obyvatel Hustota zalidnění 2517 obyvatel/km² Počet městských správních obvodů 22 Počet městských částí 57 A.2. Lokace měst Aglomerace je tvořena jedním městem, a to hlavním městem Prahou. A.3. Měřicí stanice Na území Hlavního města Prahy bylo v roce 2007 provozováno 48 měřicích stanic imisního monitoringu na 23 lokalitách. Z toho 21 stanic provozoval Zdravotní ústav a 47 stanic Český hydrometeorologický ústav. Umístění stanic imisního monitoringu je uvedeno na obrázku 1. 12

13 Tab. A.2. Seznam a popis stanic imisního monitoringu v hlavním městě Praze 771 AREPA 1137 AMUZK 1665 AMUZ ALEGA 1554 ALEGM 772 ARIEA 773 ABRAA Číslo/ Kód Lokalita Praha 1 - náměstí Republiky Praha 1 - Národní muzeum Praha 2 - Legerova Praha 2 Riegrovy sady Praha 4 - Braník Souřadnice (JTSK) X Y Typ Automatizovaný měřicí program Kombinované měření Měření TK v PM10 Automatizovaný měřící program Manuální měřící program Automatizovaný měřící program Automatizovaný měřící program Klasifikace* T/U/C Provozovatel ČHMÚ Látky SO 2, NO, NO 2, NO X, CO, O 3, PM 10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY T/U/RC ZÚ NO 2,CO, PM 10 T/U/RC ČHMÚ Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb NO, NO 2, NO X, CO, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY PM 10 B/U/NR ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, PM 10 T/U/R ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, PM 10, 774 ALIBA 1547 ALIBD 1515 ALIBH 693 ALIBM Automatizovaný měřicí program Měření PD Měření PAHs pro účely projektů Manuální měřicí program B/S/R ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, CO, O 3, PM 2,5, PM 10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY BZN Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs 1536 ALIBP Měření PAHs SO 2, NO 2, PM 10, SO 4, SNO 3, SNH ALIBV Praha 4 - Libuš Měření VOC Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs 1564 ALIB ALIB5 Měření TK v PM10 Měření TK v PM2,5 BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY, METAN, ETAN, ETEN, PRPA, PRPE, IBUT, NBUT, ACET, SBUT, IPEN, NPEN, SPTN, MCPT, NHEX, CHEX, NHEP, ISOP, NONN, MP23, MH23, CP, DMB22, DMB23, N_OKT, I_OKT PM 10, Ni, Cd, Mn, As, Pb PM 2,5, Ni, Cd, Mn, As, Pb 13

14 Číslo/ Kód Lokalita 775 AMLYA Praha 5 - Mlynářka Souřadnice (JTSK) X Y Typ Automatizovaný měřicí program Klasifikace* T/U/R Provozovatel ČHMÚ Látky SO 2, NO, NO 2, NO X, CO, PM 2,5, PM ASMIA 1548 ASMID 1516 ASMIH 1530 ASMIM Praha 5 - Smíchov Automatizovaný měřicí program Měření PD Měření PAHs pro účely projektů Manuální měřicí program T/U/RC ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, CO, O 3, PM 10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY BZN Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs 1535 ASMIP 1520 ASTOA Praha 5 - Stodůlky Měření PAHs PM 2,5, PM 10 Fl, Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs Automatizovaný měřicí program B/U/R ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, O 3, PM 10, 629 ARERK 1668 ARER0 437 ASVOK Praha 5 - Řeporyje Kombinované měření Měření TK v PM10 Kombinované měření B/S/RA ZÚ NO 2, CO, PM 10 Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb T/U/IR ZÚ NO 2, CO, PM 10, SPM 1614 ASVOT Praha 5 - Svornosti Měření TK v SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb 1615 ASVO ASUCA 777 AVELA 441 AALZK 1659 AALZ AKALA 779 AKOBA 446 ASOKK 1670 ASOKT 1521 AVYNA 1539 APRUA Praha 6 - Suchdol Praha 6 - Veleslavín Praha 6 - Alžírská Praha 8 - Karlín Praha 8 - Kobylisy Praha 8 - Sokolovská Praha 9 - Vysočany Praha 10 - Průmyslová Měření TK v PM10 Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Kombinované měření Měření TK v PM10 Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Kombinované měření Měření TK v SPM Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program B/S/R B/S/R ČHMÚ ČHMÚ Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb SO 2, NO, NO 2, NO X, O 3, PM 10, SO 2, NO, NO 2, NO X, O 3, PM 10, T/U/R ZÚ NO 2, CO, PM 10 Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb T/U/C ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, PM 2,5, PM 10, B/S/R ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, O 3, PM 10, T/U/R ZÚ NO 2, CO, SPM T/U/CR ČHMÚ I/U/IC ČHMÚ Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb SO 2, NO, NO 2, NO X, CO, O 3, PM 2,5,, PM 10, SO 2, NO, NO 2, NO X, PM 10, 14

15 805 AVRSA 1476 AJASK Číslo/ Kód Lokalita Praha 10 - Vršovice Souřadnice (JTSK) X Y Typ Automatizovaný měřicí program Kombinované měření Klasifikace* Provozovatel Látky T/U/R ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO X, PM 10, T/U/RI ZÚ SO 2, NO 2, CO, PM 10, SPM 1645 AJAST 1646 AJAS0 457 ASROM 1653 ASROP 1654 ASROV 1656 ASRO0 Praha 10 - Jasmínová Praha 10 - Šrobárova Měření TK v SPM Měření TK v PM10 Manuální měřicí program Měření PAHs Měření VOC Měření TK v PM10 Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb B/U/RC ZÚ NO 2, CO, PM 2,5, PM 10 Fen, A, Flu, Pyr, BaA, Chry, BbF, BkF, BaP, I123cdP, DBahA, BghiPRL, PAHs, PAHs_TEQ BZN, TLN, EBZN,XYs, STYR, CM, TCM, CLB, DCLs, TMBs, CCI4, TCL, TECE, TCE? FR11, FR12, FR ASRO5 610 AUHRK 1673 AUHRT Praha 10 - Uhříněves Měření TK v PM2,5 Kombinované měření Měření TK v SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb T/S/I ZÚ NO 2, CO, SPM Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb * ) Klasifikace stanic: Lokalita: T - dopravní, I - průmyslová, B pozaďová; Zóna: U - městská, S - předměstská, R - venkovská Typ stanice: R - obytná, C - obchodní, I - průmyslová, A - zemědělská, N - přírodní 15

16 Obr. 1. Umístění stanic imisního monitoringu 16

17 B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1. Typ zóny Hlavní město Praha je největším městem České republiky a dominuje tedy její sídelní struktuře a je i jedním z rozhodujících hospodářských center státu. Charakteristickým rysem ekonomiky je vysoký podíl obslužné sféry, který tvoří více než 80 % z ekonomického sektoru. Území města je velmi silně dopravně zatíženo, a to jak vnitroměstskou dopravou, tak i dopravou zdrojovou a cílovou a rovněž dopravou tranzitní. Zde se projevuje několik skutečností: vysoká míra automobilizace a mobilita obyvatel se i přes rozvinutý systém veřejné dopravy projevuje velkým počtem vnitroměstských jízd význam Prahy jako centra rozsáhlého regionu a ekonomická aktivita města se odrážejí v odpovídající míře zdrojové a cílové dopravy uzlová poloha Prahy jako křižovatky rozhodujících tranzitních tras v ČR (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R10) je spojena s vysokou zátěží města tranzitní dopravou Vnitroměstské kapacitní komunikace, zejména Jižní spojka a Severojižní magistrála, tak představují v současnosti nejfrekventovanější komunikace v ČR. Z celkové rozlohy hlavního města (496,1 km 2 ) zaujímá největší část zemědělská půda (42 %), na druhém místě jsou tzv. ostatní plochy, zahrnující zejména nezastavěný urbanizovaný prostor města (36 %), zastavěné plochy zaujímají 10 % rozlohy, lesní půda rovněž 10 % a vodní plochy či toky se nacházejí na 2 % území Prahy. Na území kraje se nenachází žádný národní park, zasahuje do něj chráněná krajinná oblast Český kras, a to na jihozápadě území v prostoru Radotína. Na území města se nachází 89 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 7 národních přírodních památek, 16 přírodních rezervací a 66 přírodních památek. B.2. Topografické údaje Aglomerace Hlavní město Praha se nachází ve střední části České Vysočiny. Velmi zjednodušeně ji lze charakterizovat jako přibližně kruhovou oblast, kterou obklopuje Středočeský kraj a její průměrný poloměr je cca 13 km. Nejvyšší bod je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.), nejnižší bod je hladina řeky Vltavy na severním okraji města v Sedlci, kde opouští území Prahy (177 m n. m.). 17

18 Zeměpisné souřadnice hranic zóny jsou následující: nejsevernější bod: zeměpisná šířka: 50 09, zem. délka: (Třeboradice) nejjižnější bod: zeměpisná šířka: 49 56', zem. délka: 14 23' (Zbraslav) nejzápadnější bod: zeměpisná šířka: 50 06', zem. délka: 14 13' (Ruzyně) nejvýchodnější bod: zeměpisná šířka: 50 05', zem. délka: 14 42' (Klánovice) B.3. Klimatické údaje Zájmové území náleží do dvou klimatických oblastí. Většina území spadá do teplé oblasti T2, pouze jihovýchodní část Prahy spadá do oblasti mírně teplé - MT10. Teplotní a srážkové charakteristiky jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následující tabulce a přehledu. T2 - charakteristické je dlouhé suché a teplé léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. MT10 - dlouhé léto, teplé a mírně suché. Krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab. B.1. Základní charakteristiky klimatických oblastí na území hlavního města Prahy Klimatické charakteristiky: T2 MT10 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -3-2 až -3 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu až 8 Průměrná teplota v říjnu až 8 Počet dnů se srážkami 1 mm a více Úhrn srážek ve vegetačním období Úhrn srážek v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů Počet jasných dnů

19 B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva V následující tabulce jsou uvedeny údaje o rozsahu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro roky 2006 a 2007 dle údajů ČHMÚ a MŽP. Pro analýzu byly použity podkladové vrstvy geografického informačního systému, které za roky 2006 a 2007 publikoval Český hydrometeorologický ústav. Vrstvy obsahují údaje o překročení limitů pro jednotlivé znečišťující látky ve čtvercové síti s hranou čtverce 1 km. Vzhledem k plošnému rozsahu překročení cílového limitu pro troposférický ozón jsou v souladu s postupem ČHMÚ uvedeny i celkové hodnoty překročení limitů bez uvažování ozónu. Tab. B.2. Plošný rozsah překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území hlavního města Prahy v letech 2006 a 2007 Znečišťující látka Doba průměrování Rozsah překročení limitů km 2 v % rozlohy kraje Oxid dusičitý 1 hodina Oxid dusičitý Kalendářní rok ,9 % 8,1 % Benzen Kalendářní rok Oxid siřičitý 1 hodina Oxid siřičitý 24 hodin Oxid uhelnatý max. denní 8hodinový průměr PM hodin ,9 % 47,9 % PM 10 Kalendářní rok 20-4,0 % - Olovo Kalendářní rok Arsen Kalendářní rok - 6-1,2 % Kadmium Kalendářní rok Nikl Kalendářní rok Benzo(a)pyren Kalendářní rok ,4 % 87,7 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr ,6 % 79,6 % Imisní limity celkem ,9 % 49,2 % Cílové imisní limity bez ozónu celkem ,3 % 87,7 % Cílové imisní limity vč. ozónu celkem ,0 % 100,0 % Všechny limity bez ozónu celkem ,9 % 88,7 % Všechny limity vč. ozónu celkem ,0 % 100,0 % 19

20 Následně byla provedena analýza počtu obyvatel dotčených překročením limitu. Pro tuto analýzu byly použity vektorové vrstvy zástavby a údaje o počtu obyvatel v základních sídelních jednotkách (ZSJ) hlavního města Prahy dle podkladů Útvaru rozvoje města. Zástavbě každé ZSJ byl přiřazen údaj o počtu obyvatel a pomocí nástrojů geografické analýzy pak byla vypočtena poměrná část plochy obce dotčená překročením limitu. To znamená, že analýza zohledňuje rozdílnou hustotu osídlení jednotlivých ZSJ, v rámci zástavby ZSJ se však již uvažuje s rovnoměrným rozložením obyvatelstva. Tab. B.3 Počet obyvatel dotčených překročením limitů pro ochranu zdraví lidí na území hlavního města Prahy v letech 2006 a 2007 Znečišťující látka Doba průměrování Počet obyvatel v oblastech s překročením limitů tis. obyvatel % z celkového počtu Oxid dusičitý 1 hodina Oxid dusičitý Kalendářní rok 363,9 193,0 30,0 % 15,9 % Benzen Kalendářní rok Oxid siřičitý 1 hodina Oxid siřičitý 24 hodin Oxid uhelnatý max. denní 8hodinový průměr PM hodin 1 210,9 750,5 99,9 % 61,9 % PM 10 Kalendářní rok 92,9-7,6 % - Olovo Kalendářní rok Arsen Kalendářní rok - 6,4-0,01 % Kadmium Kalendářní rok Nikl Kalendářní rok Benzo(a)pyren Kalendářní rok 1 211, ,4 99,9 % 99,5 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 936,8 847,1 77,3 % 69,9 % Imisní limity celkem 1 210,9 764,0 99,9 % 63,0 % Cílové imisní limity bez ozónu celkem 1,211, ,4 99,9 % 99,5 % Cílové imisní limity vč. ozónu celkem 1 211, ,8 100,0 % 100,0 % Všechny limity bez ozónu celkem 1 211, ,4 9 9,9 % 99,5 % Všechny limity vč. ozónu celkem 1 211, ,8 100,0 % 100,0 % 20

21 Z výsledků analýzy vyplývá, že: z hlediska plošného překročení limitu (bez ozónu) zůstávají hlavním problémem suspendované částice PM 10 a benzo(a)pyren. U těchto polutantů se překročení dotýká řádově stovek tisíc obyvatel, v případě benzo(a)pyrenu až miliónu obyvatel. V případě oxidu dusičitého jsou překročením limitu dotčeny řádově deseti tisíce obyvatel. Nově je nutno zaměřit pozornost na arsen, u něhož došlo v roce 2007 k překročení cílového limitu na území zasahujícím řádově tisíce obyvatel. rozsah překročení imisních limitů částic PM 10 i oxidu dusičitého se v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 poměrně výrazně snížil celkový rozsah oblasti překročení limitů se zmenšil z 98 % na 49 % území města. Překročení limitů však zasahuje především hustěji osídlené oblasti. Na dotčeném území žije cca 63 % obyvatel. Současně je nutno konstatovat, že uvedené zlepšení je do značné míry dáno příznivějšími klimatickými podmínkami a nikoli razantním snížením emisí znečišťujících látek. méně příznivý je vývoj v případě cílových imisních limitů, kde je u benzo(a)pyrenu pokles podstatně méně výrazný a překročení limitu se nadále dotýká téměř 90 % území města a především prakticky všech obyvatel. Nově pak bylo zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro arsen v lokalitě Řeporyje. Koncentrace arsenu zde postupně stoupaly i v předcházejících letech, avšak teprve v roce 2007 narostly nad úroveň imisních limitů. vzhledem k tomu, že za rozhodující zdroj emisí obou uvedených látek, tj. benzo(a)pyrenu i arsenu, je považováno lokální vytápění tuhými palivy, je v předkládaném Programu posílena role opatření zaměřených do této oblasti. samostatným problémem zůstávají koncentrace ozónu, které překračují imisní limit na cca 80 % území. Vzhledem k charakteru jeho vzniku (sekundární tvorba často ve velkých vzdálenostech od původního zdroje) je nutno zaměřit se na snižování emisí jeho prekurzorů (oxidů dusíku a těkavých organických látek) celoplošně v rámci ČR a evropského prostoru. 21

22 B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu B.5.1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Jak již bylo uvedeno, vydává Ministerstvo životního prostředí každoročně vymezení tzv. oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vymezení těchto oblastí bylo v letech 2002 a 2003 provedeno na úrovni obcí, od roku 2004 pak na úrovni správních území stavebních úřadů. Výstupem je seznam, v němž je pro každé území stavebního úřadu uveden procentuelní podíl plochy s překročením imisního limitu každé znečišťující látky. Podkladem pro vymezení těchto oblastí je analýza prováděná Českým hydrometeorologickým ústavem. Výstupy této analýzy jsou od r publikovány na internetových stránkách ČHMÚ (pro rok 2005 pouze celkové překročení, od r i jednotlivé polutanty). V následujících tabulkách je uvedeno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě údajů za rok Tab. B.4. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší rok 2007 Stavební úřad PM 10 roční PM 10 24hod NO 2 roční NO x roční Souhrn % plochy s překročením limitu Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha

23 Tab. B.5. Překročení cílových imisních limitů rok 2007 (bez ozónu) Stavební úřad Arsen Benzo(a)pyren Souhrn % plochy s překročením limitu Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Jak již bylo uvedeno, došlo mezi roky 2006 a 2007 k poměrně výraznému zmenšení rozsahu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k tomu, že obecně je toto zmenšení považováno spíše za meziroční výkyv daný příznivými klimatickými faktory, je v tomto programu sledováno i překročení imisních limitů v roce Obrázky 2 4 uvádějí celkový rozsah překročení imisních limitů dle podkladové analýzy ČHMÚ pro rok 2006 a 2007 celkový rozsah překročení imisních limitů a cílových limitů bez ozónu, tj. dle sloupce Souhrn v tabulkách B.4. a B.5. V příloze je pak uvedena grafická prezentace rozsahu překročení pro jednotlivé znečišťující látky. 23

24 Obr. 2. Podíl překročení imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů rok 2006 Obr. 3. Podíl překročení cílových imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů - rok

25 Obr. 4. Podíl překročení imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů rok 2007 Obr. 5. Podíl překročení cílových imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů rok

26 B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší B Prioritní území kategorie 1 Na základě výsledků modelových výpočtů bylo provedeno vyhodnocení souhrnného indexu kvality ovzduší. Výsledky byly použity k vymezení prioritních území kategorie 1. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí metodiky použité v mezinárodním projektu CITEAIR, a to pro průměrný roční index kvality ovzduší (v projektu je označen zkratkou YACAQI Year Average Common Air Quality Index, tj. průměrný roční index kvality ovzduší). Tento průměrný roční index se stanoví na základě dílčích indexů pro jednotlivé znečišťující látky, které jsou vypočteny jako podíl průměrných ročních koncentrací vůči hodnotám uvedeným v tab. B.6. Tab. B.6. Výpočet indexu kvality ovzduší dle metodiky CITEAIR Imisní hodnota Výpočet oxid dusičitý roční koncentrace průměrná roční koncentrace / 40 µg.m -3 částice PM 10 roční koncentrace průměrná roční koncentrace / 40 µg.m -3 částice PM 10 denní koncentrace průměrná roční koncentrace / 31 µg.m -3 oxid siřičitý roční koncentrace průměrná roční koncentrace / 20 µg.m -3 benzen průměrná roční koncentrace / 5 µg.m -3 V případě průměrných ročních koncentrací NO 2, PM 10 a benzenu se tedy jedná o podíl k imisnímu limitu. Dále je uvažováno s imisní zátěží denních koncentrací PM 10, kde z analýzy uvedené v projektu CITEAIR vyplynulo, že tolerovaná hodnota 35 překročení imisního limitu za rok je překročena při průměrné roční koncentraci 31 µg.m -3. Proto je výpočet proveden jako IH r / 31 µg.m -3, avšak s tím že výsledná hodnota reprezentuje zátěž území z hlediska denních koncentrací PM 10. V případě SO 2 není limit pro průměrné roční koncentrace z hlediska ochrany zdraví lidí stanoven, proto je použit limit pro ochranu ekosystémů (20 µg.m -3 ). V projektu CITEAIR je použit ještě dílčí index pro ozón, který však není v předkládané studii hodnocen. Výpočet dílčího indexu je zde stanoven jako (počet dnů s 8- hodinovou koncentrací nad 120 µg.m -3 ) / 25. Výsledná hodnota průměrného ročního indexu kvality ovzduší je pak stanovena jako průměr dílčích indexů. Výsledky výpočtu tohoto indexu pro území hl. m. Prahy uvádí obr

27 Obr. 6. Průměrný roční index kvality ovzduší Oblasti s průměrným ročním indexem kvality ovzduší vyšším než 0,75 jsou v rámci tohoto programu vymezeny jako priority kategorie 1. Jedná se o území, na které je nutno soustředit největší pozornost při aktivitách směřujících ke snížení imisní zátěže. Jde o následující oblasti: okolí Barrandovského mostu a několik lokalit podél Jižní spojky (zejména v blízkém okolí křížení s ulicí 5. května). Hodnota ročního indexu se zde pohybuje v rozmezí 1,5 2. V těchto oblastech se vyskytují nadlimitní hodnoty oxidu dusičitého a suspendovaných částic frakce PM 10, hlavním důvodem zvýšených koncentrací je zde automobilová doprava. mezi oblasti s hodnotami průměrného ročního indexu kvality ovzduší v rozmezí 1 1,5 patří širší okolí Barrandovského mostu (včetně přilehlého úseku ulice K Barrandovu), téměř celý úsek Jižní spojky od Barrandovského mostu až po Záběhlice, v centrální části města pak okolí Wilsonovy ulice, Karlova náměstí, Smíchova a lokálně také okolí ulic Průmyslová, Kbelská, Cínovecká, Evropská a na řadě dalších míst. Pro tyto lokality jsou typické zvýšené koncentrace především vlivem zvýšených intenzit automobilové dopravy. Hodnoty ročního indexu vyšší než 1 byly vypočteny také v blízkém okolí významných stacionárních zdrojů (zejména s produkcí oxidů dusíku či částic PM 10 ). Jedná se především o cementárnu Radotín a kamenolom Řeporyje. oblasti s hodnotami v rozmezí 0,5 1 se nachází prakticky v celém širším centru Prahy a v okolí všech významných komunikací. 27

28 Poznámka: z obrázku je patrné, že nejvyšší imisní zátěž se vyskytuje podél Barrandovského mostu a Jižní spojky v úseku po napojení na dálnici D1. V tomto případě je nutno upozornit, že příčinou vysoké imisní zátěže je zde skutečnost, že uvedená komunikace tvoří páteřní trasu tranzitní dopravy téměř pro všechny směry jízd. S postupem budování jednotlivých úseků Silničního okruhu kolem Prahy by se měla zátěž v této oblasti snižovat, přičemž výrazné zlepšení je možné očekávat již po zprovoznění úseku Slivenec dálnice D1, který je v současnosti ve výstavbě. Lze proto očekávat, že vymezení prioritního území kategorie 1 se bude v následujících letech poměrně výrazně měnit. B Prioritní území kategorie 2 Dle podkladů Ministerstva životního prostředí jsou jako prioritní území dále uvažovány oblasti, v nichž bylo zaznamenáno překročení některé limitní hodnoty (imisní limit nebo cílový imisní limit) alespoň třikrát v posledních pěti letech. Protože však údaje o překročení limitu pro období před r jsou k dispozici pouze ve formě výčtu správních území stavebních úřadů (a to pouze za období od r. 2004), je toto vymezení provedeno pro území stavebních úřadů v letech Tab. B.7. Počty překročení imisních limitů a cílových limitů (bez ozónu) ve správních územích stavebních úřadů v letech Stavební úřad Počet překročení některého z imisních limitů Celkem Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha

29 Stavební úřad Počet překročení některého z imisních limitů Celkem Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Úřad městské části Praha Obr. 7. Počty překročení imisních limitů a cílových limitů (bez ozónu) ve správních územích stavebních úřadů v letech Z tabulky je patrné, že alespoň trojí překročení některého z limitů během posledních čtyř let ( ) bylo zaznamenáno na celém území Prahy. Správní území těchto stavebních úřadů jsou v rámci tohoto programu vymezena jako priority kategorie 2. Menší počet překročení byl zaznamenán pouze ve východní až severovýchodní části Prahy, ale i zde se překročení imisních limitů vyskytlo minimálně 7 ve sledovaném období. V územích kategorie 2 jsou současně zahrnuta i všechna území vymezená jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok Ve všech územích, kde byl v roce 2007 překročen limit, byla současně i nejméně 3 překročení za poslední 4 roky. 29

30 B Území se zvýšeným rizikem imisní zátěže arsenu Dále byly vymezeny potenciálně problematické oblasti s velkým podílem tuhých paliv na vytápění, a tedy potenciálně vyššími koncentracemi arsenu. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány v okrajových částech Prahy, kde převažují rodinné domy, ale i ve starém jádru Prahy, kde se stále vyskytují bytové domy vytápěné tuhými palivy. Oblasti s nejvyššími hodnotami jsou obvody Cholupice, Holyně, Hájek, Na Bělidle, Koloděje, Nové Vršovice, Řeporyje a Slivenec, kde měrná spotřeba tuhých paliv překračuje 250 GJ/ha/rok. Obr. 8. Urbanistické obvody podle měrné spotřeby tuhých paliv 30

31 B.5.3. Shrnutí Prioritní území jsou pro účely Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha vymezena takto: Kategorie 1: území s průměrným ročním indexem kvality ovzduší vyšším než 0,75: okolí Barrandovského mostu a Jižní spojky Wilsonova ulice, Karlovo náměstí, Smíchov, lokálně také okolí ulic Průmyslová, Kbelská, Cínovecká, Evropská a řada dalších míst okolí cementárny Radotín a kamenolomu Řeporyje Kategorie 2: území s překročením alespoň 3 limitů v období : Celé území hlavního města Prahy, které nespadá do kategorie 1. Obr. 9. Vymezení kategorií prioritních území Poznámka: uvedené vymezení platí pouze do doby zprovoznění dalších úseků Silničního okruhu kolem Prahy, které odvedou část tranzitní dopravy z nejvíce zatíženého úseku Jižní spojky a z oblasti Barrandova. Poté bude nutno provést revizi prioritních oblastí. 31

32 B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů Jak již bylo uvedeno, uplatňují se imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace v oblastech vymezených přílohou č. 4 nařízením vlády č. 597/2006 Sb., podle kterého se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha je aglomerace, nevyskytují se na jeho území žádné takto vymezené ekosystémy. Přesto se zde nachází množství hodnotných přírodě blízkých ploch, zasluhujících ochranu. Nejvýznamnější z nich jsou vymezeny jako zvláště chráněná území (chráněná krajinná oblast Český kras a 89 maloplošných chráněných území o rozloze více než ha), evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 (celkem 12 lokalit o rozloze ha) a přírodní parky (12 parků o rozloze téměř ha). Pro ochranu ekosystémů a vegetace platí limitní hodnoty, uvedené v tabulce č. 3 tohoto programu (kapitola Úvod). Z hlediska plnění těchto limitů v roce 2007 lze konstatovat, že: cílový imisní limit pro ozón je překračován na téměř celém území kraje kromě části Prahy 8 hodnota stanovená jako imisní limit pro oxidy dusíku (30 µg.m -3 pro roční koncentrace) je překračována na většině území Prahy Ve vztahu k výše uvedeným hodnotným plochám jsou pak překračováním limitu NO x alespoň částečně dotčena chráněné území CHKO Český Kras (zde se vedle vlivů automobilové dopravy projevují i emise z cementárny v Radotíně), většina maloplošných chráněných území, všechny přírodní parky s výjimkou Rokytky a všechny prvky soustavy NATURA 2000 kromě Letňan. 32

33 Obr. 10. Vymezení nejvýznamnějších ekosystémů vyžadujících ochranu 33

34 C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY Orgány odpovědnými za plnění Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha jsou: Rada hlavního města Prahy radní odpovědný za oblast životního prostředí Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí ředitel Odboru ochrany prostředí 34

35 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ D.1. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěných v předchozích letech D.1.1. Přehled výsledků měření na stanicích imisního monitoringu Grafy v příloze zobrazují vývoj měřených hodnot koncentrací znečišťujících látek na stanicích imisního monitoringu v hlavním městě Praze. Na základě dat imisního monitoringu je možné charakterizovat vývoj v posuzovaném období následovně: průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 : imisní limit byl překračován v průběhu celého sledovaného období na téměř polovině stanic. Maximální hodnoty byly měřeny na začátku období, v roce 1997, a následující rok výrazně poklesly. Od roku 1998 postupně narůstaly až do roku 2003, kdy opět nastal pokles. Hodnoty obecně klesají až do současnosti s malým navýšením v roce U stanice Praha 10 Počernická se vyskytovaly naměřené hodnoty vyšší téměř po celé období. 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM nejvyšší hodnota v roce: během celého hodnoceného období došlo na většině měřících stanic k překročení imisního limitu, výjimkou jsou roky , kdy bylo 7 stanic pod imisním limitem. Stanice Praha 10 - Šrobárova nepřekročila imisní limit v celém sledovaném období. Maximální hodnoty byly naměřeny na začátku sledovaného období, zejména v letech 1997 a Vysoké hodnoty vykazoval také rok průměrné roční koncentrace celkového prachu (SPM): hodnoty měřených koncentrací jsou poměrně vyrovnané mezi roky V letech neprobíhají na stanicích měření. Vyšší hodnoty se vyskytují na stanicích Praha 5 Svornosti a Praha 8 Sokolovská, a to trvale po celé období. Nejvyšší hodnoty vůbec byly naměřeny na stanici Praha 8 Sokolovská v roce Imisní limit není stanoven. průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého: nejvyšší koncentrace byly měřeny na stanicích v Praze na začátku sledovaného období. Poté docházelo k plynulému poklesu. Od roku 1999 až do současnosti jsou měřené hodnoty téměř ustálené, s drobnými výkyvy na obě strany. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí není stanoven. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na stanici Praha 1 Náměstí Republiky. 24-hodinové koncentrace oxidu siřičitého - 4. nejvyšší hodnota v roce: na začátku sledovaného období vykazovaly měřené koncentrace nejvyšší hodnoty, často i s výrazným překročením imisního limitu. Měřené koncentrace výrazně klesaly až do roku Od roku 2000 jsou měřené hodnoty vyrovnané, rok 2008 představuje pro většinu stanic dlouhodobé minimum.výjimku tvoří stanice Praha 5 Řeporyje, která vykazuje výrazně vyšší hodnoty než zbylé stanice, přesto se ale drží pod stanoveným limitem. Od roku 1999 se hodnoty naměřené na všech stanicích drží pod imisním limitem. 35

36 hodinové koncentrace oxidu siřičitého nejvyšší hodnota: na žádné ze stanic nebylo zjištěno překročení imisního limitu. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na začátku sledovaného období s postupným poklesem až do roku Do roku 2001 jsou koncentrace jsou téměř vyrovnané. průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého: v průběhu let byly hodnoty poměrně vyrovnané, imisní limit 40 µg.m -3 byl překročen několikrát, řádově na polovině stanic. Nejvyšší hodnoty vykazují stanice Praha 1 - Národní muzeum, Praha 2 - Legerova a Praha 8 - Sokolovská a to v letech hodinové koncentrace oxidu dusičitého nejvyšší hodnota: imisní limit 200 µg.m -3 byl překročen pouze v letech na stanici Praha 2 Legerova. U ostatních stanic nedošlo k překročení limitu po celou dobu měření. průměrné roční koncentrace oxidů dusíku: průběh koncentrací je ve sledovaném období u většiny stanic vyrovnaný s mírným nárůstem od roku Ze stanic výrazně vybočují stanice Praha 2 Legerova, Praha 5 Svornosti, Praha 8 Sokolovská, které mají výrazně vyšší naměřené koncentrace po většinu svého měřícího období. Limit pro ochranu zdraví není stanoven. průměrné roční koncentrace oxidu uhelnatého: imisní limit není stanoven. Stanice jsou podle svých hodnot seskupeny do tří skupin. Většina vykazuje poměrně nízké hodnoty a jejich průběh je vyrovnaný po celé sledované období. Druhá skupina (Praha 1 Rytířská, Praha 1 - Národní muzeum, Praha 10 Šrobárova, Praha 5 Řeporyje) vykazuje vyšší hodnoty v letech Výrazně vyšší hodnoty vykazují dvě stanice: Praha 8 Sokolovská a Praha 5 Svornosti. 8-hodinové koncentrace oxidu uhelnatého: na většině stanic nebyl imisní limit překročen během celého sledovaného období. Pouze stanice Praha 5 - Svornosti, Praha 5 Řeporyje, Praha 8 - Sokolovská překročily imisní limit, a to v letech , a stanice Praha 1 Rytířská, ve které došlo k překročení limitu v roce Nejvyšší hodnoty vykazují stanice Praha 5 Svornosti, Praha 8 - Sokolovská a to až dvojnásobek imisního limitu. průměrné roční koncentrace přízemního ozónu: v celém průběhu se hodnoty pohybovaly na obdobné úrovni, na většině stanic nedocházelo k významnějším změnám v imisní zátěži. Pouze na stanici Praha 8 Kobylisy došlo k výraznému nárůstu hodnot mezi roky 2001 a Imisní limit není stanoven. 8-hodinové koncentrace přízemního ozónu: na všech stanicích je cílový imisní limit dlouhodobě překračován s výjimkou stanic Praha 1 Náměstí Republiky a Praha 5 Smíchov. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích v roce Imisní limit je 120 µg.m -3. průměrné roční koncentrace benzenu: benzen je měřen pouze na 5 stanicích a to dosti nerovnoměrně. Naměřené hodnoty jsou pod imisním limitem 5 µg.m -3 a vykazují spíše pokles. průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu: během sledovaného období byl benzo(a)pyren měřen na třech stanicích imisního monitoringu. Všechny naměřené hodnoty 36

37 jsou výrazně nad cílovým imisním limitem. Nejvyšší hodnoty naměřila ve sledovaném období stanice Praha 10 - Šrobárova. průměrné roční koncentrace olova: nejvyšší hodnoty byly naměřeny na začátku sledovaného období s dlouhodobým poklesem od roku 1997, přičemž nejvyšší koncentrace připadají na stanici Praha 8 Sokolovská. Na všech stanicích se hodnoty pohybovaly hluboko pod úrovní imisního limitu 500 ng.m -3. průměrné roční koncentrace arsenu: nejvyšší hodnoty byly zjišťovány v prvním roce sledovaného období, poté docházelo k poklesu a od roku 2004 měřené koncentrace mírně narůstají. K překročení limitu 6 ng.m -3 došlo v případě stanic Praha 1 Národní muzeum, Praha 1 Rytířská, Praha 10 Uhříněves v roce 1997 a u stanice Praha 5 Řeporyje v roce v letech průměrné roční koncentrace kadmia: průběh koncentrací na jednotlivých stanicích je v průběhu sledovaného období značně rozkolísaný, hlavně v první polovině sledovaného období. Cílový imisní limit byl během sledovaného období překročen na stanici Praha 4 - Antala Staška, a to v roce 1998 a 2001 i na stanici Praha 7 ZOO v roce Měřené koncentrace jsou na všech ostatních stanicích hluboko pod cílovým imisním limitem. průměrné roční koncentrace niklu: k překročení cílového imisního limitu došlo pouze na stanici Praha 5 Řeporyje, Praha 10 Uhříněves v roce 1997 a na stanici Praha 10 Šrobárova v letech Na zbylých stanicích jsou od roku 2003 měřené koncentrace v nízkých hodnotách. 37

38 D.2. Aktuální koncentrace znečišťujících látek Grafy na obr. 11 umožňují přehledné porovnání imisní situace za poslední tři roky, pro které jsou k dispozici imisní data, tj. za roky 2006, 2007 a Z hlediska plnění imisních limitů jsou na území hlavního města Prahy v současnosti problematické následující látky: suspendované částice PM 10 průměrné roční koncentrace: limit byl v roce 2006 překročen na stanicích Praha 2 Legerova, Praha 5 Svornosti, Praha 5 Smíchov, Praha 8 Karlín, Praha 9 Vysočany, v roce 2007 na stanicích Praha 2 Legerova, Praha 5 Svornosti a v roce 2008 na stanici Praha 5 Svornosti. suspendované částice PM 10 maximální denní koncentrace: limit v roce 2006 nebyl překročen pouze na stanicích Praha 10 Šrobárova. V roce 2007 došlo k překročení limitu na 8 stanicích, a to na stanicích Praha 2 Legerova, Praha 5 Mlynářka, Řeporyje, Smíchov, Praha 8 Karlín, Praha 9 Vysočany, Praha 10 Průmyslová, Vršovice. V roce 2008 došlo k překročení limitu na stanicích Praha 2 Legerova, Praha 5 Mlynářka, Smíchov, Praha 8 Karlín a Praha 10 Vršovice. oxid dusičitý průměrné roční koncentrace: limit byl v roce 2006 překročen na stanicích Praha 1 Národní muzeum, Praha 2 Legerova, Praha 4 Braník, Praha 5 Smíchov, Svornosti, Praha 8 Karlín, Sokolovská, Praha 9 Vysočany, Praha 10 Jasmínová, Uhříněves, Vršovice. V roce 2007 došlo k překročení limitu na stanicích Praha 1 Národní muzeum, Praha 2 Legerova, Praha 5 Řeporyje, Smíchov, Svornosti, Praha 6 Alžírská, Sokolovská, Praha 8 Karlín, Praha 9 Vysočany, Praha 10 Jasmínová, Uhříněves, na stanicích Praha 5 - Smíchov a Praha 8 Karlín se jednalo o překročení o několik desetin. V roce 2008 byl limit překročen na stanicích Praha 1 Národní muzeum, Praha 2 Legerova, Praha 5 Smíchov, Svornosti, Praha 8 Sokolovská, Praha 9 Vysočany, Praha 10 Jasmínová, Šrobárova. oxid dusičitý maximální hodinové koncentrace: limit byl ve sledovaných letech překročen na stanici Praha 2 Legerova. benzo(a)pyren: kromě roku 2008 na stanici Praha 4 Libuš byl cílový imisní limit pro průměrné roční koncentrace v celém sledovaném období překročen na všech stanicích (celkem se jedná o 3 stanice imisního monitoringu). arsen: cílový imisní limit pro průměrné roční koncentrace byl překročen pouze na stanici Praha 5 Řeporyje v roce 2007 a ozón (8hodinové koncentrace): k překročení limitu došlo v roce 2006 na 4 stanicích: Praha 4 Libuš, Praha 5 Stodůlky, Praha 6 Suchdol, Veleslavín a v roce 2007 na stanicích Praha 4 Libuš, Praha 5 Stodůlky, Praha 6 Suchdol, v roce 2008 na stanicích Praha 4 Libuš, Praha 5 Smíchov, Praha 8 Kobylisy a Praha 9 - Vysočany. 38

39 U ostatních polutantů nebyly v letech překročeny stanovené limity: oxidy dusíku průměrné roční koncentrace: pro tuto látku není stanoven imisní limit pro ochranu zdraví lidí. Nejvyšších hodnot, a to výrazně vyšších než v případě ostatních stanic, dosahovala stanice Praha 2 - Legerova ve třech sledovaných letech. oxid siřičitý průměrné roční koncentrace: imisní limit pro ochranu zdraví není stanoven, nejvyšších hodnot ve sledovaném období dosahují stanice Praze 5 Stodůlky, Praha 6 Suchdol a Veleslavín. oxid siřičitý maximální denní koncentrace: limit (125 µg/m 3 ) nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici na území Prahy. Nejvyšších hodnot ve sledovaném období dosahují stanice Praha 2 Riegrovy sady, Praha 5 Stodůlky, Praha 6 Suchdol, Praha 10 Průmyslová. oxid siřičitý maximální hodinové koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici na území Prahy. Nejvyšších hodnot ve třech sledovaných letech dosahují stanice Praha 2 Riegrovy sady, Praha 6 Suchdol, Praha 10 Průmyslová. oxid uhelnatý maximální 8hodinový průměr koncentrací za rok: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici na území hlavního města Prahy. Při porovnání tří let vykazují koncentrace CO mezi lety 2006 a 2007 pokles a mezi lety 2007 a 2008 mírný nárůst s výjimkou stanic na Praze 10 (Jasmínová, Uhříněves). benzen průměrná roční koncentrace: naměřené hodnoty na všech stanicích s dostupnými daty nepřekračují limit ani v jednom ze sledovaných let. kadmium průměrné roční koncentrace: hodnoty naměřené na všech stanicích na území hlavního města Prahy byly ve třech sledovaných letech hluboko pod stanoveným limitem. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na stanici Praha 8 Sokolovská, a to ve všech třech letech. nikl průměrné roční koncentrace: hodnoty naměřené na stanicích imisního monitoringu na území hlavního města Prahy nedosahovaly stanoveného imisního limitu. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na stanici Praha 10 Šrobárova a Praha 8 Sokolovská. olovo průměrná roční koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici na území hlavního města Prahy. Hodnoty dosahovaly nejvýše na stanici Praha 8 Sokolovská. 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 D.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek Na území hlavního města Prahy je v současnosti prováděno pravidelné měření imisních koncentrací znečišťujících látek pomocí následujících měřicích programů: automatizovaný měřící program 15 stanic kombinovaný způsob měření 7 stanic manuální měřící program 4 stanice měření těžkých kovů v PM 10 7 stanic měření těžkých kovů v PM 2,5 2 stanice měření těžkých kovů v SPM 4 stanice měření aromatických uhlovodíků pro projekty 2 stanice měření aromatických uhlovodíků 3 stanice měření těkavých organických látek - 2 stanice měření benzenu pasivním dozimetrem 2 stanice Z hlediska počtu měřených látek se na 21 stanicích měří koncentrace PM 10 (na dvou z nich také PM 2,5 ), na 16 stanicích koncentrace oxidu siřičitého a na 24 stanicích koncentrace oxidů dusíku. Obsah těžkých kovů je měřen na 7 stanicích v PM 10 a na dvou v PM 2,5. Koncentrace ozónu jsou měřeny na 8 stanicích a koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků na pěti stanicích, na dvou je měřen benzen pasivním dozimetrem. Český hydrometeorologický ústav provádí kromě měření také modelová vyhodnocení kvality ovzduší na území ČR, na jejichž základě jsou vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V Praze dále probíhá od roku 1992 projekt Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. V roce 1994 byla dokončena tzv. základní úroveň tohoto projektu, následně byla emisní a imisní situace v Praze aktualizována vždy ve dvouletých cyklech. Výstupy těchto hodnocení jsou pravidelně užívány pro potřeby orgánů města a městských částí nebo pro aktuální hodnocení vlivu všech předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší. Hlavním přínosem modelových výpočtů je skutečnost, že (při nezbytné verifikaci) umožňují popsat stav kvality ovzduší v území celoplošně, tj. nejen v místě měření. Verifikace výsledků modelování v Praze probíhá po celou dobu trvání projektu s dobrými výsledky a systém tak přináší podrobné a ověřené údaje o imisním zatížení města. Rozsah modelovaných znečišťujících látek se v průběhu jednotlivých aktualizací vyvíjel, a to zejména s ohledem na změny v legislativě ochrany ovzduší. V posledních třech etapách projektu byly modelovány koncentrace šesti látek: suspendované částice frakce PM 10, oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. V roce 2008 bylo dále doplněno vyhodnocení souhrnného ukazatele kvality ovzduší na základě metodiky CITEAIR, jehož výsledky jsou v tomto Programu použity pro popis území s nejvyšší imisní zátěží (tzv. prioritní oblasti kategorie 1). Popis metody jeho stanovení je uveden v kapitole B

45 Výsledky všech aktualizací projektu jsou zpracovány v geografickém informačním systému, což umožňuje jejich přímé začlenění do dynamických mapových systémů, jako je Atlas životního prostředí hl. m. Prahy, dohledání konkrétní imisní zátěže v určitém místě atd. V rámci vlastních výstupů projektu jsou pak výsledky graficky zpracovány pomocí izolinií, které podávají okamžitou a přehlednou informaci o rozložení koncentrací příslušné látky v ovzduší. Cílem průběžných aktualizací projektu je nejen podávat pravidelné informace o vývoji kvality ovzduší na území města, ale současně i připravit podklady pro hodnocení změn v kvalitě ovzduší na základě jeho očekávané situace zdrojů znečišťování. Tímto způsobem umožňuje systém vyhodnocovat vlivy investičních záměrů a urbanistických řešení zasazené v kontextu celkové emisní a imisní situace Prahy. Obzvláště významný je tento přístup při posuzování plošně významných záměrů, ať již koncepčních (zejména územní plán) nebo investičních (např. stavba Městského okruhu). 45

46 E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.1. Celkové množství emisí Tabulka E.1. uvádí údaje o celkovém množství emisí tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, oxidu uhelnatého a amoniaku na území hlavního města Prahy v roce Na obr. 12 je pak uveden vývoj za období let Údaje jsou uvedeny v členění podle kategorií REZZO, tj.: REZZO 1 zvláště velké a velké stacionární zdroje REZZO 2 střední stacionární zdroje REZZO 3 malé stacionární zdroje (zejména lokální vytápění) REZZO 4 mobilní zdroje V tabulce jsou podbarveny nejvýznamnější skupiny zdrojů emisí každé znečišťující látky. Skupina s největším podílem je navíc zvýrazněna tučným písmem. U látek, které mají stanoveny emisní stropy, je současně uvedena doporučená hodnota emisního stropu pro hlavní město Praha dle nařízení vlády č. 351/2002 Sb. ve znění 417/2003 Sb. a podíl celkových emisí vůči hodnotě emisního stropu. Tab. E.1. Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2007 Kategorie zdrojů Zvláště velké a velké zdroje tuhé látky oxid siřičitý oxidy dusíku těkavé org. látky amoniak oxid uhelnatý t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % 92,4 4,7 969,2 65, ,0 26,7 326,5 2,3 0,2 0,0 582,6 2,7 Střední zdroje 223,9 11,5 76,9 5,2 321,8 3,6 200,0 1,4 15,4 3,8 225,8 1,0 Malé zdroje 219,4 11,2 376,2 25,5 404,6 4, ,8 * 73,8 14,7 3, ,4 6,0 Mobilní zdroje 1 420,9 72,6 55,4 3, ,2 65, ,5 26,2 380,4 92, ,9 90,3 Celkem 1 956,6 100, ,7 100, ,6 100, ,8 100,0 410,7 100, ,7 100,0 Emisní strop a podíl emise/strop (%) * ) z toho je tun (68,2 % z celkových emisí) odhadováno jako nespecifikovaná spotřeba hmot s podílem těkavých organických látek plošná spotřeba barev, lepidel, rozpouštědel apod. 46

47 Z porovnání je patrné, že: celkové emise tuhých látek za období mírně klesaly, a to zejména z důvodu poklesu emisí z mobilních zdrojů, které se od r snížily o 25 %. Procentuální pokles je sice větší v případě zdrojů kategorie REZZO 1, ale mobilní zdroje jednoznačně dominují co do celkového množství. V současnosti tvoří mobilní zdroje přes 70 % emisí tuhých látek. emise oxidu siřičitého mají ve sledovaném období mírně klesající tendenci, a to u všech kategorií zdrojů, v případě zdrojů REZZO 1 je pokles v posledních letech výraznější. Hlavní podíl na emisích SO 2 mají v současnosti zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1) s více než 65 %. Významný je rovněž podíl malých zdrojů (přes 25 %), ostatní zdroje jsou z hlediska celkové bilance zanedbatelné. Celkové emise v aglomeraci nedosahují v současnosti ani 50 % doporučené hodnoty emisního stropu. emise oxidů dusíku celkově klesají, pouze v kategorii REZZO 3 je zaznamenán dlouhodobě mírný nárůst. Nejvýraznější pokles zaznamenávají mobilní zdroje, a to především v posledních dvou letech. Tato kategorie zdrojů má také největší podíl na celkových emisích, a to z více než 65 %. Emise oxidů dusíku v hlavním městě Praze nepřekračují doporučenou hodnotu emisního stropu. emise těkavých organických látek v celém období klesají. Ve skupině REZZO 3 je vedle malých spalovacích zdrojů a technologických provozů zahrnuta také tzv. plošná spotřeba organických rozpouštědel. Jedná se o velmi významnou kategorii, která je dopočtena z celkového prodeje hmot obsahujících těkavé organické látky, tato skupina je sama hlavním zdrojem VOC s podílem 68 % emisí v aglomeraci. Podíl emisí z mobilních zdrojů klesá. Celkové emise překračují hodnoty emisního stropu pro hlavní město Prahu o více než 10 %. celkové emise amoniaku vykazují od počátku sledovaného období vyrovnaný průběh s výjimkou emisí z mobilních zdrojů, které v celém období plynule narůstají a v současnosti tvoří 93 % emisí NH 3. Emisní strop pro Prahu je u amoniaku překročen o 105 %, což je však dáno velice nízkou hodnotou krajského stropu v porovnání s jinými kraji ČR. Zemědělské emise amoniaku činí za celou Prahu pouze několik tun a jsou v rámci ČR bezvýznamné. u emisí oxidu uhelnatého se projevuje na jedné straně mírný pokles, případně vyrovnaný stav po celé sledované období v případě kategorií stacionárních zdrojů, na druhou stranu výrazný pokles v případě mobilních zdrojů. Přesto má doprava rozhodující podíl na celkových emisích (90 %). 47

48 48

49 49

50 E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší E.2.1. Stacionární bodové zdroje Tabulka E.2. uvádí přehled nejvýznamnějších evidovaných zdrojů emisí jednotlivých znečišťujících látek z kategorie REZZO 1 a REZZO 2. Prostorové rozmístění nejvýznamnějších zdrojů je zachyceno na obrázku 13. Zdroje uvedené v tabulkách tvoří: 82 % emisí tuhých látek ze zdrojů REZZO 1+2 a 13 % celkových emisí TZL v Praze 94 % emisí oxidu siřičitého ze zdrojů REZZO 1+2 a 67 % celkových emisí SO 2 v Praze 78 % emisí oxidů dusíku ze zdrojů REZZO 1+2 a 24 % celkových emisí NO x v Praze 39 % emisí těkavých organických látek ze zdrojů REZZO 1+2 a 1,5 % celkových emisí VOC na území Prahy 92 % emisí amoniaku ze zdrojů REZZO 1+2 a 3,5 % celkových emisí NH 3 v Praze 72 % emisí oxidu uhelnatého ze zdrojů REZZO 1+2 a 2,6 % celkových emisí CO na území Prahy Tab. E.2 Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a REZZO 2 (rok 2007) Označení Zdroj Kategorie Emise (t.rok -1 ) Tuhé látky 1 PIKASO, spol. s.r.o., kamenolom Řeporyje REZZO 2 134,8 2 KÁMEN Zbraslav, lom Zbraslav REZZO 2 50,5 3 Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost ČR Radotín REZZO 1 29,7 4 Pražská teplárenská, Teplárna Malešice REZZO 1 29,2 5 Skanska DS a.s. obalovna Řeporyje REZZO 1 5,7 6 TEDOM s.r.o. kogenerační teplárna REZZO 1 3,0 7 GRANDHOTEL EVROPA Praha, kotelna REZZO 2 2,6 8 Tělovýchovná jednota Ruzyně, kotelna REZZO 2 1,8 9 Pivovary Staropramen a.s.- pivovar Staropramen Smíchov REZZO 1 1,7 10 Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice Oxid siřičitý REZZO 1 1,6 4 Pražská teplárenská, Teplárna Malešice REZZO 1 892,0 3 Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost ČR Radotín REZZO 1 49,3 11 Haman Jiří, Ing., kotelna, Švábky REZZO 2 9,7 12 ČR Ministerstvo obrany, kotelna, K Dalejím REZZO 2 7,8 13 TBG METROSTAV s.r.o., kotelna, betonárka, Puchmajerova REZZO 2 5,5 14 Jan Fiala cihelna Štěrboholy REZZO 1 5,5 15 Pražské silniční a vodohospodářské stavby, kotelna, REZZO 2 5,2 50

51 Označení Zdroj Kategorie Emise (t.rok -1 ) 16 Podolská Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s., závod Běchov REZZO 1 5,2 17 Bytové družstvo NEPOMUK, kotelna, Nepomucká REZZO 2 3,7 18 Pražské vodovody a kanalizace, a.s. ÚČOV REZZO 1 3,5 3 Oxidy dusíku Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost ČR Radotín REZZO ,0 4 Pražská teplárenská, Teplárna Michle REZZO 1 597,8 10 Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice REZZO 1 152,7 18 Pražské vodovody a kanalizace, a.s. ÚČOV REZZO 1 40,5 19 Pražská teplárenská, Teplárna Holešovice REZZO 1 34,8 20 TEDOM s.r.o. kogenerační teplárna REZZO 1 30,9 21 Pražská teplárenská, Teplárna Veleslavín REZZO 1 30,7 22 OMNICON s.r.o. - ÚVN Praha REZZO 1 20,7 23 Pražská teplárenská, Teplárna Juliska REZZO 1 20,5 24 Pražská teplárenská, Teplárna Michle REZZO 1 13,9 Těkavé organické látky 39 MITAS a.s. Výrobní závod Praha, Švehlova REZZO 1 39,2 25 TRW Volant, Náchodská REZZO 1 37,3 4 Pražská teplárenská, Teplárna Malešice REZZO 1 25,8 27 Triangl, a.s., tiskárna, Beranových REZZO 2 21,0 26 Svoboda Press a.s., Sazečská REZZO 1 18,9 28 Zentiva, s.a. Praha, U Kabelovny REZZO 1 15,6 29 České Aerolinie, a.s., letiště Ruzyně REZZO 1 14,5 30 Barvy a laky Hostivař, Průmyslová REZZO 1 13,6 31 Česká Unigrafie, U Stavoservisu REZZO 1 11,7 32 INTERPHARMA PRAHA, a.s, Komořanská REZZO 1 11,6 4 Oxid uhelnatý Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost ČR Radotín REZZO 1 194,1 20 TEDOM s.r.o. kogenerační teplárna areál Daewo - Avia REZZO 1 149,9 25 Pražské vodovody a kanalizace,a.s.- ÚČOV REZZO 1 59,7 4 Pražská teplárenská, Teplárna Malešice REZZO 1 50,3 23 Svoboda Press a.s., Sazečská REZZO 1 41,7 33 Květ Ladislav, kotelna, Máchova REZZO 2 34,2 10 Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice REZZO 1 18,9 22 OMNICON s.r.o. - ÚVN Praha REZZO 1 10,6 34 TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o, Poděbradská REZZO 1 10,6 35 TEDOM, s.r.o. kogenerační jednotka, Ďáblická REZZO 2 10,2 51

52 Označení Zdroj Kategorie Emise (t.rok -1 ) Amoniak 36 Výzkumný ústav živočišné výroby kotelna, Přátelství REZZO 2 14,0 37 Polypeptide Laboratories, spol s.r.o., Rádiová REZZO 1 0,2 38 WALTER ENGINES a.s. technologie, Jinonická REZZO 1 0,2 Z uvedeného výčtu nejvýznamnějších zdrojů znečištění kategorie REZZO 1 a REZZO 2 vyplývá, že na produkci tuhých látek se nejvíce podílejí firmy provozující kamenolomy (PIKASO, Kámen Zbraslav), a to i přes své zařazení do kategorie REZZO 2, dále cementárny (Českomoravský cement), a v neposlední řadě spalovny (Pražská teplárenská). V případě emisí oxidu siřičitého má největší podíl na jejich produkci Pražská teplárenská, provozující spalovnu Malešice a dále cementárna Českomoravský cement. Z kategorie středních zdrojů jsou hlavními znečišťovateli provozovatelé kotelen Haman Jiří a Ministerstvo Obrany a TBG Metrostav. Mezi největší producenty emisí oxidů dusíku patří pouze zdroje kategorie REZZO 1. Jde především o závody Pražské teplárenské, společnost Českomoravský cement a závod na zpracování odpadu v Malešicích. Emise těkavých organických látek jsou produkovány také především zdroji z kategorie REZZO 1, které se zabývají automobilovým průmyslem výrobou pneumatik a volantů, závod Pražské teplárenské v Malešicích, výrobny léků (Zentiva, Interpharma) a tiskárny. Výjimku tvoří společnost Triangl, která provozuje tiskárnu v Praze 9 a patří do kategorie středních zdrojů. Emise oxidu uhelnatého jsou produkovány především teplárenskými závody, společností Českomoravský cement a tiskařskými provozy z kategorie REZZO 1. Z kategorie středních zdrojů mezi největší producenty emisí oxidu uhelnatého patří kotelny menších provozů. Mezi producenty emisí amoniaku patří především zemědělské provozy, v Praze jde o Výzkumný ústav živočišné výroby a dále společnosti zabývající se výrobou léčiv a chemikálií. 52

53 Obr. 13 Rozmístění nejvýznamnějších bodových zdrojů emisí E.2.2. Stacionární plošné zdroje Tabulka E.3 podává přehled o nejvýznamnějších zdrojích emisí v kategorii REZZO 3. Tato kategorie je emisně bilancována na úrovni městských částí, v tabulkách jsou tedy uvedeny emise ze zdrojů REZZO 3 vždy za celou městskou část. Pořadí městských částí je sestaveno podle měrných emisí (t/km 2 ), dále je uváděno celkové množství vyprodukovaných emisí za rok. Tab. E.3 Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 3 (rok 2007) Městská část Emise (t.rok -1 ) Emise (t/km 2 ) Tuhé látky Praha-Koloděje 7,28 3,78 Praha 2 11,25 3,05 Praha-Slivenec 15,03 2,87 Praha-Přední Kopanina 2,74 2,48 Praha-Řeporyje 15,20 2,40 Praha-Lochkov 4,55 2,26 Praha-Lipence 6,76 2,19 Praha 21 6,81 2,16 Praha 16 14,10 2,11 Praha-Zbraslav 8,97 2,04 Oxid siřičitý Praha 2 18,18 4,92 53

54 Městská část Emise (t.rok -1 ) Emise (t/km 2 ) Praha-Koloděje 9,23 4,79 Praha-Slivenec 22,12 4,23 Praha-Přední Kopanina 4,64 4,19 Praha-Řeporyje 25,66 4,05 Praha-Lochkov 7,39 3,67 Praha 16 22,73 3,40 Praha-Lipence 10,19 3,31 Praha-Zbraslav 13,46 3,05 Praha-Suchdol 21,00 3,01 Oxidy dusíku Praha 2 44,57 12,07 Praha 1 35,20 6,40 Praha 3 42,44 6,39 Praha 7 25,23 2,68 Praha-Petrovice 1,54 2,56 Praha 10 48,27 2,44 Praha-Dubeč 3,30 2,33 Praha 21 7,09 2,26 Praha 6 74,21 2,15 Praha-Dolní Chabry 4,16 1,98 Oxid uhelnatý Praha 2 70,16 19,00 Praha-Koloděje 31,59 16,41 Praha-Slivenec 76,25 14,58 Praha-Přední Kopanina 16,13 14,54 Praha-Řeporyje 88,90 14,04 Praha-Lochkov 25,60 12,72 Praha 16 78,97 11,82 Praha-Lipence 35,42 11,50 Praha-Zbraslav 47,23 10,71 Praha-Suchdol 73,01 10,47 Organické těkavé látky Praha 2 13,95 3,78 Praha-Koloděje 6,38 3,31 Praha-Slivenec 15,26 2,92 Praha-Přední Kopanina 3,20 2,89 Praha-Řeporyje 17,66 2,79 Praha-Lochkov 5,10 2,53 Praha 16 15,72 2,35 Praha-Lipence 7,08 2,30 Praha-Zbraslav 9,44 2,14 Praha-Suchdol 14,59 2,09 54

55 E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava) Pro vyhodnocení nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší byly využity údaje o intenzitách dopravy, které zajišťuje Technická správa komunikací hlavního města Prahy. Použity jsou výsledky posledního sčítání z roku Silniční síť na území hlavního města Prahy s rozlišením komunikací podle intenzit dopravy je zobrazena na obr. 14 a 15. Samostatně jsou prezentovány celkové intenzity a intenzity nákladní automobilové dopravy. Následující tabulky uvádějí přehled nejvíce zatížených úseků z hlediska celého dopravního proudu a nákladních automobilů. Tab.E.4 Nejvíce zatížené úseky komunikací v roce 2008 všechna vozidla Ulice Úsek Číslo uzlů TSK Intenzita (voz/den) Barrandovský most Jižní spojka Strakonická Jižní spojka 5. května Vídeňská Dálnice D1 Chodovec Chodov Jižní spojka Vídeňská - Sulická května Jižní spojka - Ryšavého Strakonická Barrandovský most Městský okruh Jižní spojka Chodovská V Korytech Dálnice D1 Chodov Šeberov Jižní spojka Průběžná V Korytech Wilsonova Hlávkův most křižovatka Bulhar Jižní spojka Sulická - Braník Dálnice D1 Šeberov hranice města Wilsonova křižovatka Bulhar - Legerova Jižní spojka 5. května - Chodovská května Na Strži - Vyskočilova Jižní spojka Barrandovský most Braník května Děkanská Na Strži května Lounských Děkanská Nuselský most Sokolská 5. května Most Barikádníků Argentinská Pelc Tyrolka května Vyskočilova Jižní spojka května Pankrácké nám. Lounských května Dálnice D1 - Ryšavého Jižní spojka Průběžná - Průmyslová Hlávkův most Klimentská Nábřeží Kapitána Jaroše

56 Tab. E.5 Nejvíce zatížené úseky komunikací v roce 2008 nákladní vozidla a autobusy Komunikace Úsek Číslo sčít. úseků Intenzita (voz/den) Jižní spojka Chodovská V Korytech Barrandovský most Jižní spojka - Strakonická Jižní spojka Průběžná V Korytech Jižní spojka 5. května - Vídeňská Jižní spojka Sulická - Braník Jižní spojka Průběžná - Průmyslová Jižní spojka Vídeňská - Sulická Jižní spojka 5. května - Chodovská Jižní spojka Barrandovský most - Braník Dálnice D1 Chodovec Chodov Dálnice D1 Chodov Šeberov Dálnice D1 Šeberov hranice města Cínovecká Liberecká Kostelecká Cínovecká Na Hlavní - Kostelecká Pražský okruh Ořešská Pod Lochkovem Tab. E.6 Nejvíce zatížené úseky komunikací podle měrných emisí na 1 km Ulice Úsek Číslo uzlů TSK Emise (t.km -1.rok -1 ) PM10 Jižní spojka 5. května Vídeňská ,1 Jižní spojka Chodovská V Korytech ,7 Jižní spojka Vídeňská - Sulická ,7 Jižní spojka 5. května - Chodovská ,3 Jižní spojka Průběžná V Korytech ,9 Jižní spojka Sulická - Braník ,4 Jižní spojka Jižní spojka Průběžná ,8 Dálnice D1 Chodov - Chodovec ,6 Dálnice D1 Chodov Šeberov ,7 Oxid siřičitý Barrandovský most Jižní spojka - Strakonická ,34 Mezibranská Žitná - Muzeum ,32 Sokolovská Nám. I. P. Pavlova - Rumunská ,32 Wilsonova Hlávkům most křižovatka Bulhar ,31 Jižní spojka 5. května Vídeňská ,29 Hlávkův most Klimentská Nábřeží Kapitána Jaroše ,28 K Barrandovu Pod Habrovou - Geologická ,28 56

57 Ulice Úsek Číslo uzlů TSK Emise (t.km -1.rok -1 ) Dálnice D1 Chodovec Chodov ,28 Ječná Štěpánská Nám. I. P. Pavlova ,27 Jižní spojka Chodovská V Korytech ,26 Oxidy dusíku K Barrandovu Pod Habrovou - Geologická ,5 Dálnice D1 Chodovec Chodov ,5 K Barrandovu Geologická - Lamačova ,5 Jižní spojka 5. května Vídeňská ,4 K Barrandovu Strakonická Pod Habrovou ,9 Jižní spojka Chodovská V Korytech ,1 Jižní spojka Vídeňská - Sulická ,6 Jižní spojka 5. května - Chodovská ,7 Dálnice D1 Šeberov hranice města ,6 Dálnice D1 Chodov Šeberov ,5 Oxid uhelnatý Ječná Štěpánská Nám. I. P. Pavlova ,6 Nové Mlýny Revoluční náměstí Ludvíka Svobody ,6 Karlovo náměstí Resslova - Odborů ,4 Mezibranská Žitná - Muzeum ,6 Strojnická Veletržní Dukelských Hrdinů ,5 Sokolská Nám. I. P. Pavlova - Rumunská ,2 Václavské náměstí Opletalova - Muzeum ,6 Karlovo náměstí Resslova - Ječná ,7 K Barrandovu Pod Habrovou - Geologická ,6 Wilsonova Hlávkům most - křižovatka Bulhar ,9 Benzen Štěpánská Žitná - Mezibranská ,2 Ječná Štěpánská Nám. I. P. Pavlova ,8 Wilsonova Hlávkům most - křižovatka Bulhar ,7 Nové Mlýny Revoluční náměstí Ludvíka Svobody ,7 Žitná Karlovo náměstí - Štěpánská ,3 Václavské náměstí Opletalova - Muzeum ,2 Ječná Karlovo náměstí - Štěpánská ,1 Legerova Anglická - Vinohradská ,0 Karlovo náměstí Resslova - Odborů ,9 Sokolská Nám. I. P. Pavlova - Rumunská ,7 57

58 Obr. 14 Celková intenzita dopravy Obr. 15 Intenzita nákladní dopravy 58

59 E.3. Přenos znečištění z okolních oblastí Nejvýznamnější podíl na přenosu znečištění z jiných oblastí má Středočeský kraj, který Prahu obklopuje. Některé zdroje ve Středočeském kraji se lokálně projevují nárůstem imisní zátěže v okrajových částech hlavního města. V menší míře se pak projevuje přenos ze vzdálenějších zdrojů v ČR a ze zahraničí. V okrajových lokalitách může podíl dálkového přenosu na celkových koncentracích dosahovat i řádově desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojů (především dopravních tahů) a v centru města je procentuelní podíl dálkového přenosu nízký, neboť dochází k jeho převýšení místními zdroji. Velký význam pak má přenos znečištění v případě troposférického ozónu a suspendovaných částic PM 10. Tento polutant vzniká v atmosféře z prekurzorů (organických látek a oxidů dusíku), přičemž proces tvorby ozónu určitou dobu trvá. Během této doby urazí reagující látky poměrně dlouhou dráhu, takže molekuly ozónu vznikají často ve velké vzdálenosti od původních zdrojů emisí. V případě suspendovaných částic PM 10 je nutno upozornit na vliv dálkového přenosu zejména z pohledu krátkodobých nárůstů znečištění během tzv. prachových epizod. V tomto období dochází k celoplošnému zvýšení koncentrací PM 10 v celém regionu v důsledku přenosu prachových částic z velmi vzdálených oblastí. Pokud tato epizoda trvá více dnů, může významně přispět k překročení imisního limitu denních koncentrací PM 10 na rozsáhlém území. 59

60 F. ANALÝZA SITUACE F.1. Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší F.1.1. Prioritní znečišťující látky Na základě výše uvedené emisní a imisní analýzy jsou stanoveny následující priority z hlediska znečišťujících látek: suspendované částice PM 10 : plošné překračování imisního limitu pro 24-hodinové koncentrace, v předchozích letech překračování limitu i pro průměrné roční koncentrace (v roce 2007 k překročení nedošlo pravděpodobně vlivem příznivějších klimatických poměrů). oxidy dusíku a oxid dusičitý 1 : překročení imisního limitu pro ochranu zdraví. Oxidy dusíku jsou prekurzorem tvorby troposférického (přízemního) ozónu, u něhož dochází k plošnému překročení cílového imisního limitu. Emisní strop, který je stanoven právě z tohoto důvodu, je však v Praze splněn se značnou rezervou. benzo(a)pyren: plošné a dlouhodobé překračování cílového imisního limitu. arsen: lokální překročení cílového imisního limitu (Řeporyje), jedná se o nově identifikovaný problém, kdy po cca 4letém nárůstu se koncentrace arsenu dostaly nad imisní limit. těkavé organické látky: překročení emisního stropu, jsou prekurzorem tvorby troposférického ozónu, u něhož dochází k plošnému překročení cílového imisního limitu. troposférický ozón: dochází k plošnému překračování cílového imisního limitu, obdobně jako v celé ČR. Problém imisní zátěže přízemního ozónu je nutno řešit snižováním emisí prekurzorů jeho tvorby, tj. oxidů dusíku a těkavých organických látek (viz výše). V následujícím textu tak nejsou přímo k ozónu přiřazovány ani rozhodující zdroje, ani příslušná opatření, která jsou řešena pro jeho prekurzory. amoniak: dochází k výraznému překračování doporučené hodnoty emisního stropu, zde je však částečnou příčinou nízké nastavení stropu, které bylo provedeno vzhledem k nízkému počtu zemědělských provozů v Praze, avšak při následném započtení emisí z dopravy vycházejí celkové emise na úrovni dvojnásobku stanovené hodnoty. F.1.2. Prioritní skupiny zdrojů znečišťování K výše uvedeným znečišťujícím látkám jsou na základě analýzy emisní situace přiřazeny následující skupiny zdrojů, které se nejvíce podílejí na produkci emisí a na imisní zátěži těchto látek. 1 Oxidy dusíku jsou jako skupina látek tvořeny především oxidem dusnatým a oxidem dusičitým. Imisně je vzhledem k vlivům na zdraví hodnocen především oxid dusičitý. Podstatná část oxidu dusičitého se však tvoří teprve v ovzduší z emitovaného oxidu dusnatého, proto je nutno emisně sledovat vždy celou skupinu NO x. 60

61 a) suspendované částice frakce PM10 REZZO 4 (doprava), především automobilová doprava. Vedle přímých emisí sazí z výfuků automobilů (zejména dieselových) jsou emitovány také jemné částice z obrusu pneumatik, brzd či povrchu vozovky, dalším velmi významným zdrojem je tzv. sekundární prašnost zvíření prachových částic usazených na povrchu komunikací. Vedle těchto emisí, které jsou alespoň částečně zahrnuty do celkové emisní bilance TZL, je doprava významným zdrojem prekurzorů, tzv. sekundárních aerosolů částeček vznikajících kondenzací plynných látek. sekundární prašnost jedná se o nebilancovanou skupinu, která zahrnuje prachové částice zvířené ze zemského povrchu větrem nebo i lidskou činností. Do této skupiny lze zahrnout i technologické provozy nesledované v REZZO (např. haldy zeminy), prašnost ze zemědělských ploch, stavenišť, průmyslových areálů apod. b) oxidy dusíku REZZO 4 (doprava), tvoří 65 % emisí NO x na území Prahy. Opět se jedná dominantně o dopravu automobilovou. zdroje REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje) tvoří cca 27 % celkových emisí v kraji. c) benzo(a)pyren REZZO 3 (spalování tuhých paliv), představují dle provedené analýzy rozhodující zdroj imisní zátěže benzo(a)pyrenu. Emise benzo(a)pyrenu nejsou standardně bilancovány, analýza imisních hodnot z měřicích stanic však jednoznačně ukazuje, že v zimním období jsou měřeny hodnoty několikanásobně vyšší než v letních měsících (viz obr. 16). Tento průběh je typický pro znečištění pocházející z lokálního vytápění. Rozhodující podíl lokálního vytápění na celkových koncentracích benzo(a)pyrenu potvrzují i studie SZÚ. d) arsen REZZO 3 (spalování tuhých paliv) v případě arsenu lze konstatovat tytéž závěry jako u benzo(a)pyrenu, tj. rozhodující vliv lokálního vytápění je možné vyvodit jednak z analýzy měřených koncentrací (obr. 17), jednak z měření Státního zdravotního ústavu. e) těkavé organické látky (VOC) plošná spotřeba rozpouštědel tvoří cca 68 % z celkových emisí VOC na území Prahy. Do této skupiny jsou zahrnuty odpary VOC z použití nátěrových hmot, rozpouštědel, lepidel apod. s obsahem organických látek, které při zasychání příslušné hmoty unikají do ovzduší. Tyto emise nejsou bilančně vázány na konkrétní lokalitu, jedná se o celkovou spotřebu jak obyvatelstvem, tak i v podnikové sféře. REZZO 4 (doprava) je druhým nejvýznamnějším zdrojem s cca 26 % celkových emisí VOC v Praze. f) amoniak REZZO 4 (doprava), tvoří 93 % emisí amoniaku na území Prahy. Opět se jedná dominantně o dopravu automobilovou. 61

62 Obr. 16. Roční chod měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu Obr. 17. Roční chod měsíčních koncentrací arsenu na stanici Praha - Řeporyje v letech

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Příloha č. 1 k nařízení č../... Sb. hl. m. Prahy INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ O B S A H Seznam zkratek...5 Úvod...7 A. Místo překročení limitních hodnot...12 A.1.

Více

16. Nařízení, Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. MUDr. Pavel Bém, v. r. primátor hlavního města Prahy

16. Nařízení, Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. MUDr. Pavel Bém, v. r. primátor hlavního města Prahy 16. Nařízení, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha pro období let 2010-2012 Rada hlavního města Prahy se usnesla

Více

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE OZNÁMENÍ ZMĚNA KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 7 AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

Identifikace typových regionálních projektů

Identifikace typových regionálních projektů Identifikace typových regionálních projektů Obsah prezentace Dokumenty koncepční povahy v oblasti ochrany ovzduší v Středočeském kraji Charakteristika a důvody zpracování těchto dokumentů Využití programového

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ PROGRAMY ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE Z AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY A VYTÁPĚNÍ DOMÁCNOSTÍ Ochrana ovzduší ve státní správě IX, 23.10.2014 Hrotovice Jan Karel, ATEM Ateliér ekologických

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

Nařízení, kterým se mění nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze. Čl.

Nařízení, kterým se mění nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze. Čl. 9. Nařízení, kterým se mění nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 3. 4. 2012 vydat

Více

Co vše dělá Moravskoslezský kraj pro zlepšení kvality ovzduší v našem regionu

Co vše dělá Moravskoslezský kraj pro zlepšení kvality ovzduší v našem regionu Co vše dělá Moravskoslezský kraj pro zlepšení kvality ovzduší v našem regionu Zpracoval(a): Marek Bruštík Datum: 18.6.2015 Obsah Kvalita ovzduší z pohledu Moravskoslezského kraje Kvalita ovzduší Moravskoslezského

Více

Nařízení města Třinec č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí města Třince

Nařízení města Třinec č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí města Třince Nařízení města Třinec č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí města Třince Rada města Třince se na své 51. schůzi konané dne 4. 4. 2006 usnesla vydat na základě ustanovení 6 odst. 6

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008 Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008 Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ za chladné období říjen 14 - březen 1 Datum: květen 1 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí I.1. Vývoj kvality ovzduší Vstupní data a limitní hodnoty Pro hodnocení kvality venkovního ovzduší bylo použito nových imisních limitů stanovených Nařízením

Více

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, Systém ASPI - stav k 2.1.2007 do částky 1/2007 Sb. a 60/2006 Sb.m.s. Obsah a text 553/2002 Sb. - poslední stav textu 553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních

Více

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2013

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2013 Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2013 Zóna / aglomerace ČEZ ČHMÚ KMon P+Š SV ZÚ Celkem Total Aglomerace Brno 6 5 1 12 Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Praha verze 13. 6. 2006 PRIORITNÍ OSA 2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Výchozí stav Emise všech znečišťujících

Více

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod Příloha 5/A Emise z dopravy Lokalita Praha Úvod 1. Úvod Doprava a jí produkované emise jsou v posledních letech stále větším problémem, a to nejen ve velkých městech, ale i v okolí páteřních komunikací

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů 3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.1 Karta jevu (procesu): Ovzduší Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu): Parametry procesů: Indikátory udržitelnosti: Jednotky: Limit

Více

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 1 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 1 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZADÁNÍ MODELOVÉHO HODNOCENÍ Zadal: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice Vypracoval: ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Odpovědný řešitel: Mgr.

Více

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 2. Metodika přípravy plánu snížení emisí dle požadavků 5 odst. 6 a 7 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č.112/2004

Více

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy Legislativa v ochraně venkovního ovzduší a měření suspendovaných částic frakce PM 10 resp. PM 2,5 Jiří Morávek, odbor ochrany ovzduší MŽP» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 38747/ENV/15 V Praze dne 11. června 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78 Tabulka 33: Úplná emisní bilance v členění dle přílohy 2 zákona, zóna CZ02 Střední Čechy, rok 2011 Emise znečišťujících látek Zóna/aglomerace Skupina zdrojů Specifikace skupiny PM 2,5 PM 10 NO x SO 2 VOC

Více

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová Nástroje regulující úroveň znečišťování (1/2) Regulační nástroje k omezování

Více

NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006

NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006 Město Příbram NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006 ze dne 11.12.2006 kterým se vydává MÍSTNÍ REGULAČNÍ ŘÁD pro regulaci zdrojů znečišťování ovzduší na území města Příbrami. Rada města Příbrami se na svém zasedání

Více

Národní program snižování emisí ČR

Národní program snižování emisí ČR Seminář Ochrana ovzduší ve státní správě II Sezimovo Ústí 14. 16. listopadu 2006 Národní program snižování emisí ČR Výsledky projektu VaV MŽP SM/9/9/04 Vladislav Bízek, Jana Kašková a Pavel Balahura DHV

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Vyhodnocení měření na MMS Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín v roce 211 Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Ostrava, březen 212 2 Obsah Úvod...3 1. Základní údaje...4

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 2013 - březen 2014

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 2013 - březen 2014 Český hydrometeorologický ústav - pobočka Ostrava Oddělení ochrany čistoty ovzduší Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 13 - březen

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc. Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.cz) Poskytovatel datové sady Název datové sady Stručný popis

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracoval/a: Josef Novák, Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

PROGRAM ZEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ AGLOMERACE PRAHA CZ01 ČERVENEC, 2015

PROGRAM ZEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ AGLOMERACE PRAHA CZ01 ČERVENEC, 2015 PROGRAM ZEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ AGLOMERACE PRAHA CZ01 ČERVENEC, 2015 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Aglomerace Praha CZ01 Datum schválení: červenec 2015 Odpovědné orgány, jména a

Více

Aktualizace Programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje

Aktualizace Programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8 - Karlín telefon 251 038 111 telefax 222 325 182 www.tebodin.com www.tebodin.cz Zákazník: Krajský úřad Královéhradeckého kraje Projekt: Aktualizace Programu snižování

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL MHD MĚSTA CHOMUTOVA

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL MHD MĚSTA CHOMUTOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL MHD MĚSTA CHOMUTOVA Červen 2013 O B S A H M A N A Ž E R S K É S H R N U T Í... 3 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 2 INFORMACE

Více

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele

Více

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

Více

Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady. Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady. Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Nový zákon o ochraně ovzduší 20. července 2011 návrh zákona projednán vládou Na podzim

Více

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. ve spolupráci s Vysokou školou báňskou technickou univerzitou Ostrava Praha listopad 2007 Program ke zlepšení kvality

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 12 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 12 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Zadavatel: Měření: Vydání protokolu: Odpovědná osoba: Město Český Těšín 12. - 19.3.2014 4.4.2014 Ing. Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

P Ř E D M L U V A zmapovat všechny aspekty současného i výhledového stavu kvality ovzduší předložit soubor opatření pro zlepšení současného stavu

P Ř E D M L U V A zmapovat všechny aspekty současného i výhledového stavu kvality ovzduší předložit soubor opatření pro zlepšení současného stavu P Ř EDMLUVA Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší dlouhodobě mezi nejvíce zatížené oblasti v České republice. Přestože se zde celková produkce většiny znečišťujících látek v posledních

Více

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010 Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010 MÍSTNÍ REGULAČNÍ ŘÁD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Řídícím pracovištěm je Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí (dále jen magistrát

Více

OPŽP šance pro finance obcím

OPŽP šance pro finance obcím OPŽP šance pro finance obcím Operační program Životní prostředí 2007 2013 Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Ondřej Vrbický

Více

KaPitola STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

KaPitola STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B KaPitola a1 STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B1 OVZDUŠÍ B.1 OVZDUŠÍ B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA Vyhodnocení meteorologických prvků za rok 2010 z pražských stanic Rok 2010 byl teplotně normální s

Více

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. Webové stránky ČHMÚ www.chmi.cz

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická Masná 8, 702 00 Ostrava, tel.: 596 114 030 www.azgeo.cz, azgeo@azgeo.cz Název zakázky : Zlín - Společenské a OC-rozptylová studie Číslo úkolu : 527073 Objednatel : Regionální centrum EIA s.r.o. Společenské

Více

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Problematika emisí z malých zdrojů znečišťování II. Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Pohled Teplárenského sdružení ČR Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště TS ČR 8. března 2012, Malenovice Představení

Více

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z ČERVENEC, 2015 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Jihovýchod - CZ06Z Datum schválení Červenec, 2015 Odpovědné orgány, jména

Více

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů Obsah 1. ÚVOD... 3 2. KLASTROVÁ ANALÝZA SHLUKOVÁNÍ METODOU K-PRŮMĚRŮ... 4 2.1 DATOVÝ SOUBOR SMÍCHOV_PAH_ZIMA... 4 2.2 DATOVÝ SOUBOR SMÍCHOV_PAH_LÉTO... 7

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI Říjen 2011 O B S A H MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 2. INFORMACE O ŘEŠENÉ LOKALITĚ... 6 2.1. Charakteristika zdrojů,

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ.

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ. S STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ Červen 2013 O B S A H M A N A Ž E R S K É S H R N U T Í... 3 1. ZÁKLADNÍ

Více

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI Říjen 2011 O B S A H MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 2. INFORMACE O ŘEŠENÉ LOKALITĚ... 6 2.1. Charakteristika

Více

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 5 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 6 3 INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ...

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 5 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 6 3 INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ... 1 Obsah 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 5 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 6 NÁZEV PROJEKTU/ŽADATEL... 6 MÍSTO REALIZACE... 6 NÁZEV KRAJE... 6 NÁZEV MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU...

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 11. 2014 Č. j.: 81992/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

PROJEKT. Snížení imisní zátěže na území města Broumova. Studie proveditelnosti

PROJEKT. Snížení imisní zátěže na území města Broumova. Studie proveditelnosti PROJEKT Snížení imisní zátěže na území města Broumova Studie proveditelnosti Listopad 2011 OBSAH Manažerské shrnutí 1. Základní informace 2. Informace o řešené lokalitě 2.1. Charakteristika zdrojů, jejichž

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 14 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 14 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR Olomouckého kraje na ŽP

Vyhodnocení vlivů ZÚR Olomouckého kraje na ŽP 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Na území Olomouckého

Více

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2 Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2 7. 8. března 2012 Malenovice, hotel Petr Bezruč Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi Jan Velíšek

Více

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOZÁPAD CZ03 ČERVENEC, 2015 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Jihozápad - CZ03 Datum schválení: Červenec 2015 Odpovědné orgány, jména a adresy

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2014 1 I. ÚVOD Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického

Více

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA SEVEROZÁPAD - CZ04 ČERVENEC, 2015 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Severozápad - CZ04 Datum schválení Červenec, 2015 Odpovědné orgány, jména

Více

TESCO LETŇANY ETAPA V.

TESCO LETŇANY ETAPA V. TESCO LETŇANY ETAPA V. Zpracovatel: Ing. Martin Vejr, Křešínská 412, 262 23 Jince Tel.: 607 863 335 mvejr@centrum.cz E-mail: Září 2011 TESCO LETŇANY - ETAPA V. strana 2 z 26 Obsah strana 1. Úvod 3 2. Podklady

Více

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší NRL pro venkovní ovzduší CELOSTÁTNÍ KONZULTAČNÍ DEN CENTRA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 24. 11. 2011 - AKTUÁLNÍ TÉMATA Z HYGIENY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Více