CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Téma práce Aktivizace osob s Alzheimerovým onemocněním v denním stacionáři Andrea Holá Vedoucí práce: Mgr. Petra Chovancová Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne: 25. dubna 2015

3 Tímto děkuji paní Mgr. Petře Chovancové, za odborné vedení a mnoho cenných podnětů při tvorbě mé práce. Děkuji také mé rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mého studia.

4 Obsah Úvod Sociální sluţby Sluţby pro seniory s Alzheimerovou demencí Demence Kritéria diagnózy demence Rizikové faktory vzniku demencí Stádia demence Rozdělení demencí Alzheimerova nemoc (AN) Projevy Aktivizace Potřeby seniorů Typologie aktivit podle kategorií potřeb Aktivizace jako nástroj Kategorie programů pro seniory Hlavní cíle aktivizace Druhy aktivizačních technik vyuţívaných u AN Ergoterapie Kognitivní rehabilitace a orientace realitou Reminiscenční terapie Kinezioterapie léčba pohybem Arteterapie Oslavy, společenské akce Terapeutické vaření nebo pečení Muzikoterapie Pet terapie a Canisterapie... 25

5 4.7 Psychobiografický model profesora Erwina Böhma Shrnutí Vyuţití ipadu u degenerativních onemocnění Charakteristika ipadu Vyuţití ipadu a aplikací v terapii Alzheimerova onemocnění Představení a vyuţití ipadu jako aktivizační a motivační pomůcky pro osoby s Alzheimerovým onemocněním Závěr Anotace Pouţité zdroje... 33

6

7 Úvod K výběru tématu mé absolventské práce mě vedly vlastní zkušenosti v denním stacionáři pro seniory a zdravotně postiţené, kde jsem byla zaměstnána na pozici Pracovník v sociálních sluţbách v přímé obsluţné péči a pracovní instruktor. V poslední době se zvýšil počet uţivatelů s diagnózou Alzheimerova onemocnění. Proto jsem se začala zabývat tím, jak těmto lidem pomoci. Absolventská práce je teoretická a věnuje se moţným aktivizačním technikám pro osoby s touto diagnózou, v bakalářské práci pak mapuji vyuţívání ipadu v zařízeních sociálních sluţeb, konkrétně u osob trpících Alzheimerovou nemocí. V zahraničí je tato technika jiţ s úspěchem vyuţívána, ale v České republice si ještě své místo nenašla. Jsem velice vděčná, ţe jsem mohla být přítomna zavádění této moderní technologie, mezi které se ipad zaručeně řadí, na mé pracoviště a mohla jsem zde zrealizovat výzkumné šetření, jehoţ hlavním cílem bylo zjištění přínosu vyuţívání ipadu v sociální práci se seniory s Alzheimerovým onemocněním. Teoretické vymezení je podobné v obou pracích, proto některé kapitoly byly pouţity jak v absolventské, tak i bakalářské práci. V první části teoretické práce se zabývám sociálními sluţbami vhodnými pro osoby s Alzheimerovým onemocněním. Druhá část je věnována obecné charakteristice demence. Třetí kapitola se zabývá Alzheimerovým onemocněním, ve čtvrté kapitole se hlouběji zabývám aktivizací a aktivizačními technikami, včetně psychobiografického modelu Erwina Böhma a poslední kapitola je věnována jiţ výše zmíněné nové technice vyuţívání ipadu. Cílem práce je seznámit se komplexně s problematikou a udělat si ucelený přehled o jednotlivých moţnostech, přínosech a důleţitosti aktivizace seniorů s Alzheimerovou demencí. 6

8 1 Sociální služby V souvislosti se sniţováním soběstačnosti seniorů dojde k situaci, kdy jednoho dne senior potřebuje pomoc od rodiny či od pečovatelské nebo asistenční sluţby, které mohou pomoci v konkrétních úkonech. S denní náplní času, s rehabilitací a kontrolou během dne, mohou pomoci denní stacionáře a denní centra (Mahrová, Venglářová, 2008, s ). Specifická je taktéţ komunikace a vedení rozhovoru s osobami s demencí, kdy je nutné vyuţívat různé neverbální techniky či formy alternativní komunikace, např. dorozumívání stisknutím ruky, prostřednictvím tabulek s obrázky základních věcí a činností atd; neustále je nutno se ujišťovat, ţe osoba s demencí rozumí tomu, co je jí říkáno. V případě, ţe nerozumí, je třeba pokusit se vysvětlit danou věc znova a jednodušším způsobem. Důleţité při péči o osobu s demencí, je soustředit se na poskytnutí psychické podpory této osobě, vyjádřit zájem o klientův problém, dát klientovi prostor k tomu, aby mohl vyjádřit své emoce, pocity (Mahrová, Venglářová, 2008, s ). Senioři ve stádiu pokročilé demence potřebují zejména ošetřovatelskou péči. Jejich schopnost komunikace je značně omezená nebo jiţ komunikace nejsou schopni, taktéţ nejsou schopni sebepéče (Mlýnková, 2011, s. 10). V této fázi onemocnění je osobám s demencí poskytována farmakologická léčba, která pomůţe zpomalit proces zhoršování demence, neboť Alzheimerovu chorobu vyléčit nelze. Léky podávané nemocným pozitivním způsobem ovlivňují narušené kognitivní funkce. Dále je vhodné, aby byl senior prostřednictvím zadávání vhodných úkolů, neustále aktivizován, neboť v případě, ţe by jeho mentální moţnosti nebyly vyuţívány, docházelo by k postupnému zhoršování jeho kognitivních funkcí; při aktivizaci je nutno působit na všechny smysly. Vzhledem ke skutečnosti, ţe různé formy demence s sebou nesou zhoršenou orientaci v prostoru, zvyšuje se riziko poranění. Je proto nezbytné přizpůsobit prostory, které senior vyuţívá tak, aby bylo minimalizováno riziko poranění či jiná rizika. V neposlední řadě je důleţité přijímat nemocného s demencí takový, jaký je, snaţit se chápat jeho problémy a akceptovat jeho chování, neboť senior i přes své onemocnění a zhoršení kognitivních funkcí, stále vnímá a cítí, je proto nutné dodrţovat vţdy etická pravidla (Mlýnková, 2011, s. 10). 7

9 1.1 Služby pro seniory s Alzheimerovou demencí Pro klienty s Alzheimerovou demencí jsou v České republice zřizována denní centra, mohou také vyuţívat pečovatelskou a poradenskou sluţbu v domácí péči. V raných stádiích nemoci se můţeme setkat s ubytováním v domech s pečovatelskou sluţbou či penzionech. Méně často se objevují specializovaná oddělení pro seniory s AN v domovech pro seniory, a to z důvodu finanční náročnosti. Pro seniory trpící demencí jsou vhodné domovy seniorů se zvláštním reţimem, zaměřené na péči o osoby postiţené demencí. Tato sociální zařízení jsou podobná, jako klasické domovy seniorů, rozdíl spočívá v tom, ţe jsou zčásti nebo zcela zaměřena na specifické potřeby osob trpících demencí (Mahrová, Venglářová, 2008, s. 114). Zařízení pro denní pobyt (domovinky) jsou zařízení pečovatelské sluţby určené pro denní pobyt seniorů s omezenými fyzickými nebo psychickými schopnostmi, kteří jsou osamělí a vyţadují denní péči. Zařízení slouţí také rodinným příslušníkům klienta, protoţe se jim postará o rodiče v době, kdy jsou v práci. V domovince je zajišťována hygienická péče, rehabilitace, strava, doprovod při vycházkách, praní osobního prádla, kombinovaná zdravotní péče, organizované aktivity aj. Klient si platí sluţbu částečně dle výšky důchodu (Jarošová, 2006, s. 49). Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách jsou úkolem denního stacionáře tyto činnosti: Pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí. Má za úkol o klienta se komplexně postarat a zároveň jej podporovat v rozvíjení jeho schopností, dovedností a sociálních kontaktů (Jarošová, 2006, s. 50). Denní stacionář poskytuje standardně celodenní aktivizační program (skupinové cvičení, ergoterapie, trénink paměti, procházky, muzikoterapie, reminiscenční terapie, taneční terapie, pet terapie). 8

10 2 Demence V této kapitole představím syndrom demence, nejčastější typy demencí a jednotlivá stádia demence se základními projevy. Pojem demence má svůj původ v latině a doslovně přeloţen znamená bez mysli. Člověk, jenţ je postiţen demencí se v důsledku postupného úpadku změní tak, ţe se ztrácí veškeré jeho charakteristické vlastnosti a rysy, ve fázi těţké demence člověk končí ţivot tak, jak do něj vstoupil jako bezmocné dítě (Buijssen, 2006, s. 13). Podle Mezinárodní klasifikace nemocí, verze 10, publikované WHO v roce 1992 je demence definována jako: syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního rázu, a u kterého dochází k narušení mnoha vyšších korových funkcí, včetně paměti, myšlení, orientace, chápání, uvažování, schopnosti učení, řeči a úsudku (kognitivních funkcí). Vědomí není zastřené. Zhoršení kognitivních funkcí je obvykle doprovázeno, či někdy také předcházeno, zhoršením kontroly emocí, sociálního chování nebo motivace (Rektorová, 2007). Diagnózu demence lze tudíţ stanovit na základě klinického obrazupsychiatrického a psychologického vyšetření (Pidrman, 2007, s. 9). Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence, proto se také celkově demencemi budu více zabývat. Postiţené funkce u demencí lze rozdělit do třech základních skupin: Kognitivní funkce; Aktivity denního ţivota; Poruchy emocí, chování, spánku a cyklu spánek bdění (Jirák a kol., 2009, s. 176). Výsledkem procesu demence je narušení funkčních schopností a ztráta soběstačnosti (Pidrman, 2007, s. 192). 2.1 Kritéria diagnózy demence Diagnostická a statistická příručka Americké psychiatrické společnosti (Stuart Hamilton, 1999) uvádí následující obecná kritéria diagnózy demence: A. Rozvoj mnohotvárných poruch poznávacích funkcí, které se projevují: a. Poškozením paměti (poškozením schopnosti naučit se nové informace nebo vybavit si informace dříve naučené). 9

11 b. Jednou (nebo větším počtem) následujících kognitivních poruch: afázií (poruchou jazyka), apraxií (neschopností výkonu hybných funkcí vyššího řádu při zachované motorice), c. agnozií (neschopností poznávat nebo určovat předměty přes zachované poznávací funkce), d. poruchou exekutivních funkcí (plánování, organizování, abstrahování). B. Defekty poznávacích funkcí uvedené jak v kritériu 1, tak v kritériu 2, jsou příčinou významného poškození funkce v zaměstnání nebo ve společnosti, a v porovnání s předchozí úrovní představují významný pokles (Stuart Hamilton, 1999, s. 208). 2.2 Rizikové faktory vzniku demencí Příčiny vzniku demencí jsou předmětem mnoha vědeckých výzkumů. Je prokázáno, ţe na vzniku demencí se podílí řada různých faktorů. Jsou to především: Vyšší věk; Rozdíl ve výskytu demence u jednotlivých pohlaví (ţeny jsou více ohroţeny Alzheimerovou nemocí, muţi demencemi cévního původu); Genetická zátěţ; Nízká úroveň vzdělání; Prodělaná cévní mozková příhoda a jiná vaskulární onemocnění; Kouření a zvýšená konzumace alkoholu; Úrazy hlavy (Stuart Hamilton, 1999, s. 320). 2.3 Stádia demence Existují různé stupnice k určení stádia demence. Stupnice jsou zaloţeny na vyšetření paměti, orientace, úsudku, řešení problémů, zvládání společenských záleţitostí, zájmy, koníčků a osobní péče. Rozdělují obvykle demence do několika stádií podle závaţnosti onemocnění. Dostačující je rozlišení na tři stádia: 1. Počínající a mírná demence, kdy dominují zejména poruchy paměti, koncentrace, chování a poruchy sociálních funkcí. 10

12 2. Středně pokročilá demence, která se jiţ projevuje poruchou soběstačnosti a pacient vyţaduje častý či převáţný dohled. 3. Pokročilá demence, kdy je pacient odkázán na nepřetrţitou péči a pomoc ve většině sebeobsluţných aktivit (Buijssen, 2006, s ). 2.4 Rozdělení demencí Demence jako celek je moţné dělit podle více způsobů. Jedno z dělení je na demence primární, sekundární a smíšené (Pidrman, 2007, s. 31). 1. Primárně degenerativní demence Alzheimerova nemoc (nejčastější demence, představuje 60% všech demencí) Demence s Lewyho tělísky Frontotemporální demence 2. Sekundární demence - jsou nesourodou skupinou nemocí, na jejichţ vzniku se podílí řada příčin. Vaskulární demence (představuje do 20% všech demencí) Metabolická demence Toxické demence Demence při Parkinsonově chorobě Demence při Huntingtonově chorobě Traumatické demence Demence při normotenzním hydrocefalu Demence při nádorech CNS Demence při infekcích 3. Smíšené demence (10-15% všech demencí) Smíšená Alzheimerova/vaskulární Smíšená Alzheimerova/degenerativní Ostatní smíšené (Pidrman, 2007, s. 31). 11

13 3 Alzheimerova nemoc (AN) AN je nevyléčitelná choroba pojmenována po svém objeviteli, německém psychiatrovi Aloisi Alzheimerovi. Postihuje všechny skupiny obyvatelstva, není omezena na určitou sociální vrstvu, pohlaví, etnikum, nebo na danou geografickou oblast. Příčiny choroby nejsou prozatím známy a jsou předmětem mnoha publikací a výzkumů. Tato nemoc postihuje velké procento starších osob, její výskyt se zvyšuje s postupujícím věkem (Pidrman, 2007, s. 34). Alzheimerova nemoc je nejčastějším typem demence (50 aţ 70% všech případů demence). Je to nemoc mozku, projevuje se takovými charakteristickými znaky jako je postupující otupění, poruchy řeči i dalších vyšších nervových činností. Nemocný se stává úplně bezradným, vyţaduje neustálou péči ve dne i v noci, coţ je příčinou mnoha nesmírně těţkých situací pro rodinu ( Roslawski, 2005). U Alzheimerovy choroby není známa přesná příčina vzniku a neexistuje lék, který by tuto nemoc zcela vyléčil. Hlavním cílem léčby demencí je stabilizace nemocného, oddálení progrese, oddálení přechodu onemocnění do těţších stádií. Léčbu demencí lze rozdělit na farmakologickou a behaviorální (Pidrman, 2007, s. 34). K behaviorální léčbě patří nefarmakologické postupy podporující zachování kvality ţivota nemocných. Význam této terapie je zachování, popřípadě zlepšení úrovně jednotlivých dovedností, jako je hrubá a jemná motorika, chůze, soběstačnost, kognitivní funkce. Cílem těchto metod je také smysluplné vyuţití volného času nemocného a zlepšení komunikace mezi ním a pečujícími (Pidrman, 2007, s. 93). Behaviorální léčba zahrnuje pět oblastí: 1. Ţivotní styl (péče o nemocného, jeho podpora, přátelské prostředí, vztahy s rodinnými příslušníky). 2. Přiměřená fyzická aktivita. 3. Psychická aktivita (zachování vědomosti a dovednosti nemocného). 4. Optimalizace senzorických funkcí (zjištění, zda nemocný netrpí zrakovými či sluchovými poruchami). 5. Péče o nutrici (Pidrman, 2007, s. 93). Alzheimerova nemoc se vyskytuje ve dvou formách: 1. Familiální forma, je velmi vzácná. Podle některých vědců má na svědomí 5% onemocnění a postihuje zpravidla seniory mladší 65 let. 12

14 2. Sporadická forma má na svědomí naprostou většinu všech případů. Průběh onemocnění lze rozdělit do pěti stádií: 1. Prodromální fáze (zvýraznění zapomnětlivosti). 2. Časná fáze (zapomínání je zjevné, je porušena plynulost řeči, obtíţné vybavování si jmen, dat a událostí, prostorová orientace bývá zachována, objevují se emoční změny). 3. Intermediální fáze (narušení osobnostních rysů, je narušena časová i prostorová orientace, řeč je obsahově chudá). 4. Pozdní fáze (nemocný nekomunikuje s okolím, paměť je výrazně narušena, je dezorientován, opakovaně se vyskytují deliria. Je zřetelná neurologická symptomatika poruchy chůze, hybnosti). 5. Terminální fáze (nemocný je zcela imobilní, inkontinentní, paměťové schopnosti jsou zcela narušeny, řeč je nesrozumitelná, umírá na přidruţená onemocnění) (Hanuš, 1999, s. 25). 3.1 Projevy Projevy tohoto onemocnění mohou být různé a přicházejí obvykle velmi pozvolna. Počáteční projevy jsou často nevýrazné a mohou být tak snadno samotným nemocným i rodinnými příslušníky podceňovány. Diagnózu Alzheimerovy choroby předcházejí o dva aţ pět roků změny mentální, měřitelné některým z testů, a také pokles skóre v testu slovní plynulosti (verbalfluency). Tyto poruchy slovní paměti jsou jedním z příznaků, předvídajících výskyt Alzheimerovy choroby (Hanuš, 1999, s. 25). Mezi první, tzv. varovné příznaky patří: Zhoršování paměti, projevující se zapomínáním zejména nedávných událostí, nových tras, postupů a jmen. Zapomínání termínů schůzek. Zapomínání správného měsíce a roku. Stále obtíţnější rozhodování a nejistota. Obtíţe při řešení sloţitějších úkonů (např. finanční záleţitosti). Problém naučit se pouţívat nové přístroje či domácí spotřebiče. Pokles zájmu o své zaměstnání a koníčky. Opakování stále stejných věcí. 13

15 Porucha paměti je nápadná a vadí. Další zhoršování paměti, projevující se neschopností vybavit si data nebo nalézt cestu domů (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 91). Postupem onemocnění se objevují další závaţné příznaky: Změny osobnosti a nápadnosti v chování. Nemocní nerespektují společenská pravidla, převládá celková apatie, negativismus, egocentrismus, podezíravost. Postupné zhoršování všech kognitivních funkcí. Poruchy soustředění a paměti, konfabulace. Ztráta schopnosti orientovat se v čase a prostoru. V pokročilých stádiích nemocní nepoznávají sami sebe, ani své známé, neví, kde jsou. Postupná ztráta schopnosti logicky uvaţovat. Nemocní stále hůře chápou běţné situace, přestávají rozumět smyslu příběhů. Sníţená schopnost porozumět verbálnímu sdělení. Projevuje se obtíţemi při komunikaci, souvisí s nedostatečnou slovní zásobou. Postupně dochází také k poruchám vyjadřování, komolení slov. Alzheimerova choroba můţe vést aţ k afázii. Změny nálad. Nemocní mají prudší reakce a chovají se neadekvátně situaci. Vyskytuje se u nich úzkostná a depresivní nálada, postupné oploštění emotivity aţ apatie (Hanuš, 1999, s ). 14

16 4 Aktivizace Aktivizace seniorů je dle mého názoru velice důleţitá, neboť prodluţuje délku aktivního ţivota seniorů a pomáhá jim maximálně zachovávat funkčnost různých druhů dovedností, kterými ještě podle svých individuálních moţností disponují. Aktivity realizované v domovech a zařízeních pro seniory v rámci aktivizace přispívají k uţitečnému a příjemnému naplňování volného času seniorů, umoţňují jim mít dobrý pocit z vykonané práce, ze sociálních kontaktů a přispívají k jejich psychickému zdraví a pohodě. Uspokojování potřeb seniora je povaţováno za nejdůleţitější kritérium pro péči o staré lidi a pro jejich aktivizaci. Proces vedoucí k naplňování potřeb je přínosný, neboť jedince vede k ţádoucí aktivitě. Psychologický slovník (Hartl, 2004, s. 9) vykládá aktivizaci jako nespecifické označení úrovně aktivity, činnosti, vybuzenosti, zaloţené na smyslové, ţlázové, hormonální a svalové připravenosti k činnosti. Prostřednictvím aktivizace se pracovníci pečující o seniory snaţí udrţet obyvatele co nejdéle v určité činnosti s ohledem na jejich zdravotní a psychický stav (Aktivizace, 1999, s. 55). V domovech pečujících ať jiţ v ambulantní nebo v pobytové formě o seniory je vyuţívání aktivizace individuální. Odvislé je jednak od přístupu vedení sociálního zařízení, jednak od přístupu samotných zaměstnanců a v neposlední řadě od personálních moţností. 4.1 Potřeby seniorů Zabýváme-li se pojmem aktivizace seniorů, je velmi důleţité zmínit potřeby seniorů, které jsou prostřednictvím aktivizace uspokojovány. Tyto potřeby lze rozčlenit do čtyř oblastí (Jurečková, 2003): Fyzické potřeby, zahrnující základní lidské potřeby jako je potřeba jídla a vylučování, dýchání, spánku a odpočinku, fyzické aktivity, jako jsou pohyb a chůze ad. Psychické potřeby Sociální potřeby Duchovní potřeby 15

17 Podle následující definice Aktivizace klienta je v nejširším slova smyslu pomoc nebo podpora směřující k udržení, obnovení nebo získání schopností, nezbytných k samostatnému či co nejméně závislému uspokojování sociálně psychologických potřeb. Podle převahy účelu je poskytována buď ve formě sociálně psychologické podpory, jež směřuje zejména k odstranění osamocenosti, apatie, deprese, pasivity či agrese, nebo ve formě aktivizující klienta v různých oblastech života, zejména společenské, kulturní a zájmové (Jurečková, 2003). Aktivizace seniorů představuje důleţitou výzvu pro domovy seniorů, které se snaţí prostřednictvím organizování aktivit vytvářet podmínky pro uspokojení všech kategorií potřeb svých klientů (Jurečková, 2003). V odborném článku Jurečkové (2003, s ) bylo zkoumáno, jaké aktivizační aktivity realizují jednotlivá zařízení pro seniory. Jurečková zjistila, ţe zkoumané domovy seniorů vyuţívají rozmanité druhy aktivit. Aktivity jsou různorodé, některé mají jediný, specifický cíl u jednoho klienta, jiné mohou sledovat více oblastí lidského ţivota či uspokojovat více potřeb současně. 4.2 Typologie aktivit podle kategorií potřeb Jurečková na základě výzkumu vytvořila typologii aktivit podle kategorií potřeb, které uspokojují. Jedná se o následující aktivity: aktivity uspokojující fyzické potřeby, představují aktivity pohybové, sportovní, ruční a výtvarné práce, péče o flóru a faunu, hudební aktivity, aktivity uspokojující psychické potřeby. Tuto skupinu prezentují hudební aktivity přinášející relaxaci, společenské aktivity, informační aktivity ad., aktivity uspokojující sociální potřeby; zde Jurečková uvádí zejména veškeré kolektivní aktivity, které umoţňují kontakt s druhými, dále pak různé ruční práce, umoţňující pocit uznání či uţitečnosti, aktivity uspokojující duchovní potřeby, kterými jsou zejména hledání smyslu ţivota. Rozdělení aktivit Jurečkové odpovídá rozdělení aktivit podle Svatošové (1999) uvedené v úvodu rešerše. Jurečková (2003) zjistila, ţe v oblasti zabezpečování fyzických potřeb se aktivizační programy zkoumaných domovů pro seniory výrazně neliší u aktivit, které jsou zaměřeny na psychické potřeby, lépe finančně a prostorově vybavené domovy 16

18 nabízely mnohem větší a rozličnější nabídku aktivizačních programů (např. vybavení na cvičení paměti v podobě různých her). Bylo zjištěno, ţe jeden z domovů zcela opomíjel vzdělávací aktivity. Co se týče duchovních aktivit, bylo zjištěno, ţe poskytované aktivity byly shodné a byly ovlivněny shodnou křesťanskou orientací zařízení, shodně taktéţ opomíjely aktivity pro lidi s odlišným názorem na svět. Aktivizační programy jsou rozvíjeny úspěšně jak na úrovní preventivní (zaměřeny na zdravou populaci), tak na úrovni léčebné i sekundární prevence. Přiměřená aktivizace můţe totiţ značně zlepšovat kvalitu ţivota a zpomalit postup choroby (Langmeier, 1998, s. 195). Pojem aktivizace seniorů můţe zahrnovat celou řadu činností vykonávaných samostatně nebo ve skupině, v prostředí domova, nebo v různých jiných zařízeních, například zařízeních sociálních sluţeb. Prioritním poţadavkem pro celý lidský organizmus od početí aţ do smrti je dostávat správné podněty na správném místě, ve správný čas a v přiměřeném mnoţství a kvalitě. Mozkové buňky mají hlad po podnětech a degenerují, pokud je nedostávají (Klevetová, Dlabajová, 2008, s. 58). Při péči o osoby s AN pravděpodobně neexistuje cennější prostředek neţ smysluplná aktivita. Je-li pouţívána dobře, dokáţe pozvednout člověka na duchu a rozptýlit depresi. Můţe také zklidnit nervozitu a neklid. Jde o celkový proces, ve kterém je kaţdému poskytnuta příleţitost ţít způsobem, který mu vyhovuje nejlépe a pokračovat v tom, co je důleţité pro jeho pocit jistoty, výkonnosti, sociálního začlenění a vlastní hodnoty (Zgola, 2003, s. 232). Snaha o aktivizaci starých lidí však musí plně respektovat individuální moţnosti a přání kaţdého člověka, důleţité je pomoci mu nalézt motivaci pro vytváření krátkodobých i delších cílů, umoţnit mu proţít záţitky úspěchu a posilovat jeho sebeúctu (Langmeier, 1998, s. 204). Nesmíme zapomínat na dobrou komunikaci pečujícího s klientem, protoţe komunikace se zdá být základem dobrého vztahu mezi pečujícím a příjemcem péče a to ovlivňuje kvalitu poskytované péče a aktivizace. 4.3 Aktivizace jako nástroj Aktivizaci můţeme pojímat jako nástroj k uspokojování potřeb, prevenci patologického stárnutí a sociálního vyloučení, motivaci k smysluplné 17

19 činnosti a plnohodnotnému ţivotu, moţnost se z něčeho těšit, radovat se ze ţivota a také jako činnost posilující, udrţující a rozvíjející lidské tělo i mysl (Rheinwaldová, 1999, s. 10). Do kategorie aktivizace seniorů řadíme například rehabilitační péči ve zdravotnictví, podporu rovných příleţitostí na trhu práce a podporu zaměstnávání seniorů, dostatečnou nabídku vzdělávání seniorů, dostatečnou nabídku moţnosti uplatňování zájmových aktivit, dostatečnou nabídku moţností společenského ţivota i rovnou příleţitost k zapojení do veřejného ţivota (Müller, 2008, s. 54). Důleţitou formou aktivizace je kromě individuální aktivizace seniora také skupinová aktivizace, která se odehrává v domovech pro seniory, denních centrech a stacionářích, nebo různých zájmových centrech pro seniory. 4.4 Kategorie programů pro seniory Kategorie programů pro seniory můţeme rozdělit, a to následovně: Rukodělné práce a tvořivé činnosti; Společenské programy, diskuze, hry, hudba, tanec; Cvičení, sporty, sportovní hry; Činnosti venku v přírodě; Náboţenské programy; Vzdělávací činnost (Rheinwaldová, 1999, s. 23). Při aktivizaci seniorů s AN musíme vzít v úvahu poruchu krátkodobé paměti, sníţení psychomotorického tempa, zhoršení prostorového vnímání a prostorové představivosti, zhoršení kvality řeči (často aţ afázie), změny v emotivní sloţce jako jsou nejistota, úzkost, ale také apatie, pasivita, nechuť k novým činnostem. Dále nesmíme opominout moţnou apraxii, také zhoršení jemné motoriky z jiných příčin, poruchy pravolevé orientace, poruchy koncentrace. Málokdy dojde ke zlepšení, jde spíše o udrţení dosavadního stavu klienta pokud moţno co nejdéle. V úvahu také bereme zhoršení smyslového vnímání, ochuzení fantazie, kreativity, větší oblibu stereotypních, mechanických činností a obavu z nového, neznámého (Zgola, 2003, s ). 18

20 4.5 Hlavní cíle aktivizace Mezi hlavní cíle aktivizace seniorů s AN patří především udrţení či zlepšení stávajících dovedností, smysluplné vyuţití volného času, omezení neţádoucího problémového chování, zlepšení emočního stavu, nastavení pravidelného denního reţimu a v neposlední řade moţnost verbální i neverbální komunikace mezi seniory navzájem i s pracovníky (Holmerová a kol., 2007, s. 140). 4.6 Druhy aktivizačních technik využívaných u AN Zde popíši moţné aktivizační techniky, které můţeme vyuţít u osob s Alzheimerovým onemocněním a následně vyberu pouze ty aktivity, které byly v denním stacionáři Domovinka v Třebíči pouţívány a samotnými klienty vyhledávanými a oblíbenými. Mezi aktivizační metody vhodné pro seniory a AN patří: Ergoterapie; Kognitivní terapie; Senzorická stimulaci; Reminiscenční terapie; Orientace v realitě; Validační terapie; Kinezioterapie; Taneční program; Arteterapie; Terapeutické vaření nebo pečení; Muzikoterapie; Pet-terapie; Bazální stimulace Ergoterapie S ergoterapií se setkáváme snad nejčastěji ze všech aktivizací. S klienty se pracuje cíleně, zaměstnáváme je tím, aby se cítili smysluplně a nepostradatelně. Klienti si ani nevšimnou, ţe se snaţíme o nějakou cílenou činnost. Ergoterapie je obecně nazývána jako léčba prací. U seniorů s demencí je ergoterapie zaměřena především na zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Se seniory 19

21 pracuje ergoterapeut, který stanovuje plán komplexní rehabilitace. Společně provádějí nácvik všedních denních činností, jako jsou např. oblékání, péče o osobní hygienu nebo třeba příprava jídla, manipulace s telefonem aj. (Holmerová a kol., 2007, s. 142). Cílem ergoterapie je dle České asociace ergoterapeutů (ČAE) dosaţení maximální moţné soběstačnosti, nezávislosti klientů a zvýšení kvality jejich ţivota Kognitivní rehabilitace a orientace realitou Tyto dvě techniky jsem záměrně spojila, protoţe se společně vzájemně prolínají. U nás je nazýváme trénováním paměti, patří k dennímu rituálu ranního vítání klientů. Pracujeme s kalendářem, kdy klienti říkají, který den v týdnu je, jaké mu náleţí datum, kdo má jmeniny a kdo z významných osobností naopak narozeniny. Většinou v odpoledních hodinách po odpočinku, pokračujeme v trénování paměti různými doplňovačkami, hádankami a hraním her podle přání klientů. Kognitivní rehabilitace jsou tzv. cvičení paměti, jejichţ cílem je zachování poznávacích funkcí, především paměti a myšlení. Jejich zařazení je vhodné u seniorů v počáteční a středně pokročilé fázi demence. Většinou probíhá ve skupině, úkolem terapeuta je přizpůsobit aktivity individuálním schopnostem jednotlivých seniorů (Jirák a kol., 2009, s.96). Do této kategorie můţeme zařadit luštění kříţovek, pexeso, puzzle, doplňování slov, říkanek, a další. Orientace realitou je technika umoţňující seniorům s demencí porozumět situacím, které se kolem nich odehrávají. Vyuţívají se určité prvky, ne celý přístup jako takový. Za důleţité je povaţováno, aby byl senior orientován časem, místem a svou osobou. Tuto techniku pouţívají pracovníci zařízení v průběhu kaţdodenní komunikace, její součástí je také vytvoření prostředí, které seniorům usnadňuje orientaci. Vyuţívají se různé pomůcky, jako jsou nástěnné kalendáře, tabule či nástěnky s tematickými obrázky ročního období nebo velké hodiny. Orientace realitou můţe probíhat i jako skupinová aktivita, kdy se např. během ranní komunity připomíná datum, den v týdnu, různá výročí nebo aktuality. Tato technika je velmi důleţitá pro seniory s demencí trpící také smyslovou poruchou (Holmerová a kol., 2007, s. 174) Reminiscenční terapie Tuto techniku v našem stacionáři vyuţíváme zejména při rozhovorech na témata z minulosti. Při společném sezení, např. po svačině, pracovník zmíní nějaké vhodné téma a klienti začnou sdělovat své záţitky a zkušenosti. Vţdy se do rozhovoru 20

22 zapojí všichni zúčastnění. Pro mě osobně měly tyto rozhovory vţdy obrovský přínos, neboť jsem se díky nim dozvěděla o událostech, které já znám uţ pouze z hodin dějepisu. Také jsme poţádali rodinné příslušníky o staré fotografie z dětství, školy, dovolených atd. a vytvořili nástěnku. Vzpomínkové kufříky se nám nepodařilo zrealizovat. Reminiscenční terapie je povaţována za významnou aktivizační metodu, zvláště při práci se seniory s demencí. Jedná se vlastně o rozhovor řízený terapeutem, při němţ senioři vzpomínají na svůj dřívější ţivot. Je vhodné ji vyuţívat i u lidí v pokročilých fázích demence, kdy je jiţ nelze zapojit do jiných činností. Můţe mít podobu individuálního sezení nebo probíhá ve skupině. Hlavním cílem reminiscenční terapie je nejen zlepšení zdravotního stavu, ale především posílení lidské důstojnosti u člověka s demencí. Můţe být prostředkem ke zlepšení komunikace a zdrojem podpory rodinných pečujících (Janečková, Vacková, 2010, s ). Reminiscenční terapie má pro zdravé seniory preventivní a aktivizační význam, pro seniory s demencí zase význam efektivně-komunikační, u obou skupin pak vede ke zvýšení sebehodnocení, k redukci sociální izolace a depresí, k celkovému zlepšení kvality ţivota (Müller, 2008, s. 58). Výhodou reminiscenční práce se skupinou je bohatství sdílených vzpomínek, vzájemná inspirace a asociace myšlenek. Vlastní terapie můţe mít individuální nebo skupinovou formu (Janečková, Vacková, 2010, s. 90). Oblíbená témata reminiscenčních sezení mohou být např. příhody z dětství, školní léta, svatba, děti a vnoučata, zaměstnání, záliby, dřívější móda, vaření recepty a další. Při práci se vyuţívají nejrůznější pomůcky, které pomáhají u seniorů s demencí vyvolat nějaké vzpomínky. Jsou to třeba staré knihy, filmy, gramofonové desky, staré fotografie, dobové předměty váhy, šicí stroj, valcha, mlýnek na kávu aj. Vzpomínky je moţné vyvolat také pomocí sluchových a hmatových podnětů nebo prostřednictvím vůní či chutí různých pokrmů (Janečková, Vacková, 2010, s. 90). Pokud se týká naší paměti a jejího fungování, máme svůj osud ve svých rukou. Mozek se chová podobně jako sval, který ztrácí svoji funkci, kdyţ není neustále pouţíván. Postupující věk ovlivnit nemůţeme, můţeme, ale ovlivnit to, jak naše paměť stárne. Dobře pracující paměť je pro kaţdého nejdůleţitějším předpokladem posílení sebedůvěry a sebeúcty. Rozsah naší krátkodobé paměti je omezen na sedm prvků (slov, 21

23 nebo čísel) nebo přesněji v průměru na pět aţ devět prvků. Ze seznamu deseti, dvaceti nebo více slov si stejně nezapamatujeme více neţ sedm. Nemůţeme ovlivnit kapacitu naší krátkodobé paměti. Jsme, ale schopni ovlivnit kvalitu spolupráce krátkodobé a dlouhodobé paměti do té míry, ţe informaci zpracovanou pomocí mnemotechnik1) můţeme v případě potřeby snadno vyvolat z dlouhodobé paměti (Steinová, 2005, s. 14) Kinezioterapie léčba pohybem Tuto techniku zařazujeme do dopoledního programu vţdy 1x týdně. Nejčastěji vyuţíváme rehabilitační míče, přirozeného pohybu na zahradě, máme i klienty, kteří vyuţívají s oblibou rotopedu. Pro ně jsme vytvořili nástěnku, kam zapisujeme jejich ujeté kilometry a vţdy na konci měsíce vyhodnotíme nejlepší sportovce, kteří obdrţí diplom a malou odměnu. Kinezioterapie je samoterapeutická aktivita, která vyuţívá cíleně zaměřené pohybové programy a podněcuje aktivitu jedince, zvyšuje sebeúctu, sniţuje úzkost, depresi, percepsi stresu a reaktibilitu na stres, zvyšuje odolnost vůči zátěţím, má euforizační účinky, zlepšuje mentální funkce, zdůrazňuje neverbální prvky a postupně vyvolává potřebu komunikace (Holmerová a kol., 2007, s. 189). Při provádění kinezioterapie u seniorů s demencí je nutné respektovat určité zásady. Musí být respektována osoba seniora, cvičební program musí být adekvátně obtíţný, činnost musí mít variabilní formy a musí být prováděna na nejvyšší moţné úrovni, které je senior schopen. U lidí trpících demencí přispívá k navození psychické pohody a k udrţení svalové síly a stability. Nejčastěji probíhá ve skupině, kterou řídí terapeut. Vhodné je zařazovat jednoduché cviky, které mohou senioři dobře napodobit a navíc doprovázet cvičení jednoduchými slovními pokyny. Vhodnými pohybovými aktivitami pro seniory s demencí jsou také procházky, jízda na rotopedu nebo jednoduché práce na zahradě (Holmerová a kol., 2007, s. 143) Arteterapie Arteterapie si u nás také našla své místo. Mezi nejoblíbenější patří malování hedvábných šátků. Nejedná se přímo o malování, ale o zapíjení různých barev s následným posypem mořské soli. Tuto techniku zvládají i klientky ve velmi pokročilém stádiu AN, neboť na ní není v podstatě co pokazit. Klientky vţdy mají obrovskou radost, finální výrobky jim rodinní příslušníci za symbolický příspěvek 22

24 koupí a ony je s hrdostí nosí jako módní doplňky. Naši klienti velmi rádi spolupracují i s dětmi, které k nám často chodí a společně pak vyrábíme přání, adventní věnce, velikonoční kraslice, pracujeme i se slaným těstem, které je podobné např. Moduritu. Léčba výtvarným uměním. Tato terapie můţe seniorům přinášet mimo jiné pocit smysluplného naplnění ţivota. Mezi vhodné arteterapeutické techniky pro práci se seniory s demencí patří např. textilní techniky, práce s papírem nebo práce s přírodními materiály (Holmerová a kol., 2007, s. 214). Mezi osvědčené arteterapeutické postupy vhodné pro seniory s demencí můţeme zařadit například mramorování svíček, zdobení vánočního stromečku, malování temperovými barvami, zdobení ubrouskovou technikou, výrobu přání, výrobu velikonočních kraslic, vykrajování z moduritu nebo podobné hmoty, malování na porcelán, batikování, vyškrabování obrázků, papírové koláţe a mnohé další (Holmerová a kol., 2007, s. 215). Starší lidé navštěvující denní stacionáře a centra často potřebují více struktury neţ v předchozích letech svého ţivota, protoţe jejich problémy (samota, úmrtí partnera, chatrné zdraví, neschopnost vypořádat se s novým vývojem věcí) je zbavují jistoty. Přirozeně se rychle unaví, takţe skupiny by mely být pořádané dopoledne. Je třeba dbát na časový rozvrh, například čas dopravy nebo čas k jídlu, pozorně se přizpůsobit všem moţným handicapům, jako je hluchota, špatný zrak. Výtvarná skupina můţe starším lidem pomoci vzpomínat a hovořit o svých ţivotech, o věcech šťastných i nešťastných, které se jim přihodily, takţe mohou oslavovat své úspěchy. Skupina můţe téţ oslavovat aktuální vnitřní sílu a zlepšovat sociální interakci (Holmerová a kol., 2007, s ) Oslavy, společenské akce Náš běţný kaţdodenní ţivot je přerušován a zpříjemňován různými událostmi. Takové události (například narozeniny, svátky) v nás vyvolávají povědomí o plynoucím čase, a jednak nám slouţí jako opěrné body naší paměti. Dobrý je kaţdý důvod pro pořádání nějaké oslavy, ať uţ se jedná o Vánoce, Velikonoce, o narozeniny, o různá výročí. Oslavy jsou příleţitostí k procvičování nejrůznějších společenských dovedností, například společného plánování, pečení koláčů. Plesy a podobné větší události jsou příleţitostí hezky se obléci a cítit se slavnostně (Janečková, Vacková, 2010, s ). Tyto akce patří k těm, na které se klienti obzvlášť těší. Slavíme všechny jmeniny i narozeniny nejen klientů, ale i pracovníků. Klienti s radostí pověřují rodinné 23

25 příslušníky přípravou drobného občerstvení. Také se velmi oblíbeným stal Domovinkový ples, který jsme pořádali letos jiţ potřetí. Vyzdobíme prostory, připravíme občerstvení, tombolu, k tanci i poslechu hraje ţivá hudba. Klienti vţdy přijdou slavnostně oblečeni a tento den je pro ně velkým záţitkem. To vše přispívá k dobré náladě a dodává klientům pocit vlastní hodnoty a důstojnosti. Hudba jejich generace stimuluje příjemné vzpomínky, které přispívají k emocionální pohodě. Na některé události mohou být pozváni členové rodiny, přátelé nebo veřejnost. Nějaký větší program by se měl konat kaţdý měsíc, aby se obyvatelé měli na co těšit a připravovat (Rheinwaldová, 1999, s. 55) Terapeutické vaření nebo pečení Tato aktivizační technika je u nás zařazená do programu pravidelně 1x týdně, nejčastěji v pátek a týká se pečení kynutých buchet s náplní. Všechny klientky sedí u dvou stolů a mají rozdělené činnosti, od vyhazování těsta, plnění, balení, maštění, posypání drobenkou aţ po skládání na plech. Pracovník pak peče v tréninkové kuchyni. Buchty jsou posléze rozděleny mezi všechny klienty. Vaření je velice vděčnou a oblíbenou činností většiny seniorů. Výhodou je, ţe se vyuţívá dovedností, které mají i lidé s demencí dlouhodobě zafixované. Úkolem terapeuta je rozdělit činnosti, tak, aby kaţdý senior dostal takový druh práce, jaký je schopen zvládnout. Výsledkem je pak radost z dobře odvedené práce, ale také vnímání chuti a vůně hotového pokrmu. Dochází tedy i ke stimulaci senzorické, kdy známá a příjemná vůně můţe vyvolávat příjemné vzpomínky a přispívat k dobré náladě (Holmerová a kol., 2007, s. 224) Muzikoterapie Další velmi oblíbená činnost, kdy pracovníci hrají na kytaru nebo klávesy a zpíváme s klienty jejich oblíbené písně. Velmi často klienti doprovází vyťukáváním rytmu. Hlavním cílem muzikoterapie u seniorů s demencí je navození pocitu psychické pohody. Mezi aktivní techniky, kdy se senior zapojuje do činnosti, patří zpívání doprovázené hrou na hudební nástroje, rytmické cviky nebo hudební kvíz. Pasivními technikami v muzikoterapii jsou poslech hudby a relaxace spojené s dechovými cvičeními. Umoţňuje seniorům posílit sebevědomí, neboť právě texty písní či známá 24

26 říkadla a melodie zůstávají jako součást dlouhodobé paměti v jeho povědomí nejdéle (Holmerová a kol., 2007, s. 227) Pet terapie a Canisterapie Pet-terapie, neboli zooterapie je označována jako léčba pomocí zvířecích mazlíčků. Přítomnost zvířat pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku. U seniorů s demencí je nejvhodnější tzv. canisterapie, neboli léčba psem. Bylo prokázáno, ţe při hlazení zvířete dochází ke sniţování krevního tlaku, srdeční činnost se zklidňuje a navozuje se stav celkového uvolnění. Zvířata mohou také sniţovat úzkost, depresi a poruchy spánku Holmerová a kol., 2007, s ). Mezi zvířaty chovanými doma a člověkem existuje jiţ od nepaměti vzájemný vztah. Zvířata dokáţí zmírnit u člověka zvláště pocity osamělosti a společenské izolace. Hlavní směry příznivého působení zvířat jsou uvedeny v následující tabulce (Zvířata v domovech nejen pro seniory, 1993, s. 17). Tab. č. 1 (Zvířata v domovech nejen pro seniory, 1993, s. 17) Pet-terapii lze provozovat chováním zvířat přímo v sociálních nebo zdravotnických zařízeních, nebo pravidelným docházením zvířete, například provozování canisterapie, hypoterapie, atd. Canisterapie je podpůrná metoda ucelené rehabilitace, kterou lze spojit i s jinými terapiemi jako je např. muzikoterapie, arteterapie apod. Pro potřeby starých lidí se hodí 25

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová Prvky mentální aktivizace Mgr. Markéta Vaculová Aktivizace a zákon Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách dává všem poskytovatelům povinnost zajistit všem uživatelům volnočasové aktivity nebo pracovat

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ Domov důchodců Ústí nad Orlicí poskytuje komplex sociálních služeb, které si kladou za cíl umožnit seniorům a osobám s demencí plnohodnotný život s přihlédnutím k individualitě

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Hudební a výtvarná výchova Díl II.

Hudební a výtvarná výchova Díl II. Hudební a výtvarná výchova Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Hudební a výtvarná výchova je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo INFORMACE PRO ZÁJEMCE Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB, Mikulášské náměstí 482/12, 669 02 Znojmo Centrum denních služeb je zařízení s denním

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Evaluace projektu Techniky zvyšování kogni vní kondice pro úspěšné stárnu

Evaluace projektu Techniky zvyšování kogni vní kondice pro úspěšné stárnu Evaluace projektu Techniky zvyšování kogni vní kondice pro úspěšné stárnu Evaluace realizovaných vzdělávacích programů: Modul 1, vzdělávací program 1: Akademie trénování pamě : Techniky zvyšování kogni

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY

AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY Pro uživatele jsou připravovány nejrůznější volnočasové a terapeutické činnosti. Pořádáme v domově společenské a kulturní akce, kterých se uživatelé mohou účastnit

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Zahradní terapie jako součást ergoterapie

Zahradní terapie jako součást ergoterapie Zahradní terapie jako součást ergoterapie zahradní terapie ergoterapie - psychiatrie Zakladatelé: - Philippe Pinel, Benjamin Rush 18 stol. morální léčba a zaměstnávání - Friends hospital ve Filadelfii

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s.

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Rozsah poskytování sociální služby pro pana. Domov se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Poskytnutí ubytování

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 Údaje o poskytované sociální službě. 1. Název a místo zařízení nebo místo poskytování sociální služby. Název: Centrum sociálních služeb Tloskov Sídlo:

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory

Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory Příprava lekce v knihovně o informační bezpečnosti pro děti a seniory Pavla Kovářová Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Kdo z vás by teď přijal žádost

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

- fakultativní služby, tedy služby, které si uživatelé hradí sami za úhradu, - služby poskytované bezplatně.

- fakultativní služby, tedy služby, které si uživatelé hradí sami za úhradu, - služby poskytované bezplatně. V Domově Na zámku poskytujeme dvě pobytové sociální služby: Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. Poskytujeme základní služby: - poskytnutí ubytování za úhradu, - poskytnutí stravy za úhradu,

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov je držitelem certifikátu Vážka udělovaným Českou alzheimerovskou společností V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Rok 2014 Název organizace: Domov pro seniory

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK Ergoterapie (Occupational therapy) Klinika rehabilitačního ho lékal kařství 1. LékaL kařské fakulty a Všeobecné Fakultní Nemocnice ergoterapie=léčba prací ergoterapie=vedení k soběstačnosti Skládá se ze

Více

1. Poslání. 2. Cíle sociální služby

1. Poslání. 2. Cíle sociální služby 1. Poslání V denním stacionáři nabízíme lidem s mentálním, kombinovaným a jiným zdravotním postižením (lidé s psychickým onemocněním) ve věku od 16 do 64 let laskavé a klidné prostředí. Dále poskytujeme

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Logopedie Logopedie se zabývá nápravou vrozených či získaných poruch komunikačních schopností. Na rozvoj komunikačních dovedností se zaměřujeme v předmětu Řečová výchova. Žákům s rozsáhlejšími řečovými

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 10 SEZNAM PŘÍLOH 11.1 Specifické poruchy učení 11.1.1 Poruchy učení 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 11.1.3 Druhy SPU a jejich základní charakteristika 11.2 Rehabilitace

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov je držitelem certifikátu Vážka udělovaným Českou alzheimerovskou společností V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Rok 2013 Název organizace: Domov pro seniory

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz

ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz ZO ČSOP Vlašim Český svaz ochránců přírody Vlašim je občanské sdružení, které se od roku 1990 věnuje péči o přírodu a krajinu Podblanicka. Věnujeme se praktické ochraně přírody (péči o přírodovědně cenné

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více