CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Téma práce Aktivizace osob s Alzheimerovým onemocněním v denním stacionáři Andrea Holá Vedoucí práce: Mgr. Petra Chovancová Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne: 25. dubna 2015

3 Tímto děkuji paní Mgr. Petře Chovancové, za odborné vedení a mnoho cenných podnětů při tvorbě mé práce. Děkuji také mé rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mého studia.

4 Obsah Úvod Sociální sluţby Sluţby pro seniory s Alzheimerovou demencí Demence Kritéria diagnózy demence Rizikové faktory vzniku demencí Stádia demence Rozdělení demencí Alzheimerova nemoc (AN) Projevy Aktivizace Potřeby seniorů Typologie aktivit podle kategorií potřeb Aktivizace jako nástroj Kategorie programů pro seniory Hlavní cíle aktivizace Druhy aktivizačních technik vyuţívaných u AN Ergoterapie Kognitivní rehabilitace a orientace realitou Reminiscenční terapie Kinezioterapie léčba pohybem Arteterapie Oslavy, společenské akce Terapeutické vaření nebo pečení Muzikoterapie Pet terapie a Canisterapie... 25

5 4.7 Psychobiografický model profesora Erwina Böhma Shrnutí Vyuţití ipadu u degenerativních onemocnění Charakteristika ipadu Vyuţití ipadu a aplikací v terapii Alzheimerova onemocnění Představení a vyuţití ipadu jako aktivizační a motivační pomůcky pro osoby s Alzheimerovým onemocněním Závěr Anotace Pouţité zdroje... 33

6

7 Úvod K výběru tématu mé absolventské práce mě vedly vlastní zkušenosti v denním stacionáři pro seniory a zdravotně postiţené, kde jsem byla zaměstnána na pozici Pracovník v sociálních sluţbách v přímé obsluţné péči a pracovní instruktor. V poslední době se zvýšil počet uţivatelů s diagnózou Alzheimerova onemocnění. Proto jsem se začala zabývat tím, jak těmto lidem pomoci. Absolventská práce je teoretická a věnuje se moţným aktivizačním technikám pro osoby s touto diagnózou, v bakalářské práci pak mapuji vyuţívání ipadu v zařízeních sociálních sluţeb, konkrétně u osob trpících Alzheimerovou nemocí. V zahraničí je tato technika jiţ s úspěchem vyuţívána, ale v České republice si ještě své místo nenašla. Jsem velice vděčná, ţe jsem mohla být přítomna zavádění této moderní technologie, mezi které se ipad zaručeně řadí, na mé pracoviště a mohla jsem zde zrealizovat výzkumné šetření, jehoţ hlavním cílem bylo zjištění přínosu vyuţívání ipadu v sociální práci se seniory s Alzheimerovým onemocněním. Teoretické vymezení je podobné v obou pracích, proto některé kapitoly byly pouţity jak v absolventské, tak i bakalářské práci. V první části teoretické práce se zabývám sociálními sluţbami vhodnými pro osoby s Alzheimerovým onemocněním. Druhá část je věnována obecné charakteristice demence. Třetí kapitola se zabývá Alzheimerovým onemocněním, ve čtvrté kapitole se hlouběji zabývám aktivizací a aktivizačními technikami, včetně psychobiografického modelu Erwina Böhma a poslední kapitola je věnována jiţ výše zmíněné nové technice vyuţívání ipadu. Cílem práce je seznámit se komplexně s problematikou a udělat si ucelený přehled o jednotlivých moţnostech, přínosech a důleţitosti aktivizace seniorů s Alzheimerovou demencí. 6

8 1 Sociální služby V souvislosti se sniţováním soběstačnosti seniorů dojde k situaci, kdy jednoho dne senior potřebuje pomoc od rodiny či od pečovatelské nebo asistenční sluţby, které mohou pomoci v konkrétních úkonech. S denní náplní času, s rehabilitací a kontrolou během dne, mohou pomoci denní stacionáře a denní centra (Mahrová, Venglářová, 2008, s ). Specifická je taktéţ komunikace a vedení rozhovoru s osobami s demencí, kdy je nutné vyuţívat různé neverbální techniky či formy alternativní komunikace, např. dorozumívání stisknutím ruky, prostřednictvím tabulek s obrázky základních věcí a činností atd; neustále je nutno se ujišťovat, ţe osoba s demencí rozumí tomu, co je jí říkáno. V případě, ţe nerozumí, je třeba pokusit se vysvětlit danou věc znova a jednodušším způsobem. Důleţité při péči o osobu s demencí, je soustředit se na poskytnutí psychické podpory této osobě, vyjádřit zájem o klientův problém, dát klientovi prostor k tomu, aby mohl vyjádřit své emoce, pocity (Mahrová, Venglářová, 2008, s ). Senioři ve stádiu pokročilé demence potřebují zejména ošetřovatelskou péči. Jejich schopnost komunikace je značně omezená nebo jiţ komunikace nejsou schopni, taktéţ nejsou schopni sebepéče (Mlýnková, 2011, s. 10). V této fázi onemocnění je osobám s demencí poskytována farmakologická léčba, která pomůţe zpomalit proces zhoršování demence, neboť Alzheimerovu chorobu vyléčit nelze. Léky podávané nemocným pozitivním způsobem ovlivňují narušené kognitivní funkce. Dále je vhodné, aby byl senior prostřednictvím zadávání vhodných úkolů, neustále aktivizován, neboť v případě, ţe by jeho mentální moţnosti nebyly vyuţívány, docházelo by k postupnému zhoršování jeho kognitivních funkcí; při aktivizaci je nutno působit na všechny smysly. Vzhledem ke skutečnosti, ţe různé formy demence s sebou nesou zhoršenou orientaci v prostoru, zvyšuje se riziko poranění. Je proto nezbytné přizpůsobit prostory, které senior vyuţívá tak, aby bylo minimalizováno riziko poranění či jiná rizika. V neposlední řadě je důleţité přijímat nemocného s demencí takový, jaký je, snaţit se chápat jeho problémy a akceptovat jeho chování, neboť senior i přes své onemocnění a zhoršení kognitivních funkcí, stále vnímá a cítí, je proto nutné dodrţovat vţdy etická pravidla (Mlýnková, 2011, s. 10). 7

9 1.1 Služby pro seniory s Alzheimerovou demencí Pro klienty s Alzheimerovou demencí jsou v České republice zřizována denní centra, mohou také vyuţívat pečovatelskou a poradenskou sluţbu v domácí péči. V raných stádiích nemoci se můţeme setkat s ubytováním v domech s pečovatelskou sluţbou či penzionech. Méně často se objevují specializovaná oddělení pro seniory s AN v domovech pro seniory, a to z důvodu finanční náročnosti. Pro seniory trpící demencí jsou vhodné domovy seniorů se zvláštním reţimem, zaměřené na péči o osoby postiţené demencí. Tato sociální zařízení jsou podobná, jako klasické domovy seniorů, rozdíl spočívá v tom, ţe jsou zčásti nebo zcela zaměřena na specifické potřeby osob trpících demencí (Mahrová, Venglářová, 2008, s. 114). Zařízení pro denní pobyt (domovinky) jsou zařízení pečovatelské sluţby určené pro denní pobyt seniorů s omezenými fyzickými nebo psychickými schopnostmi, kteří jsou osamělí a vyţadují denní péči. Zařízení slouţí také rodinným příslušníkům klienta, protoţe se jim postará o rodiče v době, kdy jsou v práci. V domovince je zajišťována hygienická péče, rehabilitace, strava, doprovod při vycházkách, praní osobního prádla, kombinovaná zdravotní péče, organizované aktivity aj. Klient si platí sluţbu částečně dle výšky důchodu (Jarošová, 2006, s. 49). Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách jsou úkolem denního stacionáře tyto činnosti: Pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí. Má za úkol o klienta se komplexně postarat a zároveň jej podporovat v rozvíjení jeho schopností, dovedností a sociálních kontaktů (Jarošová, 2006, s. 50). Denní stacionář poskytuje standardně celodenní aktivizační program (skupinové cvičení, ergoterapie, trénink paměti, procházky, muzikoterapie, reminiscenční terapie, taneční terapie, pet terapie). 8

10 2 Demence V této kapitole představím syndrom demence, nejčastější typy demencí a jednotlivá stádia demence se základními projevy. Pojem demence má svůj původ v latině a doslovně přeloţen znamená bez mysli. Člověk, jenţ je postiţen demencí se v důsledku postupného úpadku změní tak, ţe se ztrácí veškeré jeho charakteristické vlastnosti a rysy, ve fázi těţké demence člověk končí ţivot tak, jak do něj vstoupil jako bezmocné dítě (Buijssen, 2006, s. 13). Podle Mezinárodní klasifikace nemocí, verze 10, publikované WHO v roce 1992 je demence definována jako: syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního rázu, a u kterého dochází k narušení mnoha vyšších korových funkcí, včetně paměti, myšlení, orientace, chápání, uvažování, schopnosti učení, řeči a úsudku (kognitivních funkcí). Vědomí není zastřené. Zhoršení kognitivních funkcí je obvykle doprovázeno, či někdy také předcházeno, zhoršením kontroly emocí, sociálního chování nebo motivace (Rektorová, 2007). Diagnózu demence lze tudíţ stanovit na základě klinického obrazupsychiatrického a psychologického vyšetření (Pidrman, 2007, s. 9). Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence, proto se také celkově demencemi budu více zabývat. Postiţené funkce u demencí lze rozdělit do třech základních skupin: Kognitivní funkce; Aktivity denního ţivota; Poruchy emocí, chování, spánku a cyklu spánek bdění (Jirák a kol., 2009, s. 176). Výsledkem procesu demence je narušení funkčních schopností a ztráta soběstačnosti (Pidrman, 2007, s. 192). 2.1 Kritéria diagnózy demence Diagnostická a statistická příručka Americké psychiatrické společnosti (Stuart Hamilton, 1999) uvádí následující obecná kritéria diagnózy demence: A. Rozvoj mnohotvárných poruch poznávacích funkcí, které se projevují: a. Poškozením paměti (poškozením schopnosti naučit se nové informace nebo vybavit si informace dříve naučené). 9

11 b. Jednou (nebo větším počtem) následujících kognitivních poruch: afázií (poruchou jazyka), apraxií (neschopností výkonu hybných funkcí vyššího řádu při zachované motorice), c. agnozií (neschopností poznávat nebo určovat předměty přes zachované poznávací funkce), d. poruchou exekutivních funkcí (plánování, organizování, abstrahování). B. Defekty poznávacích funkcí uvedené jak v kritériu 1, tak v kritériu 2, jsou příčinou významného poškození funkce v zaměstnání nebo ve společnosti, a v porovnání s předchozí úrovní představují významný pokles (Stuart Hamilton, 1999, s. 208). 2.2 Rizikové faktory vzniku demencí Příčiny vzniku demencí jsou předmětem mnoha vědeckých výzkumů. Je prokázáno, ţe na vzniku demencí se podílí řada různých faktorů. Jsou to především: Vyšší věk; Rozdíl ve výskytu demence u jednotlivých pohlaví (ţeny jsou více ohroţeny Alzheimerovou nemocí, muţi demencemi cévního původu); Genetická zátěţ; Nízká úroveň vzdělání; Prodělaná cévní mozková příhoda a jiná vaskulární onemocnění; Kouření a zvýšená konzumace alkoholu; Úrazy hlavy (Stuart Hamilton, 1999, s. 320). 2.3 Stádia demence Existují různé stupnice k určení stádia demence. Stupnice jsou zaloţeny na vyšetření paměti, orientace, úsudku, řešení problémů, zvládání společenských záleţitostí, zájmy, koníčků a osobní péče. Rozdělují obvykle demence do několika stádií podle závaţnosti onemocnění. Dostačující je rozlišení na tři stádia: 1. Počínající a mírná demence, kdy dominují zejména poruchy paměti, koncentrace, chování a poruchy sociálních funkcí. 10

12 2. Středně pokročilá demence, která se jiţ projevuje poruchou soběstačnosti a pacient vyţaduje častý či převáţný dohled. 3. Pokročilá demence, kdy je pacient odkázán na nepřetrţitou péči a pomoc ve většině sebeobsluţných aktivit (Buijssen, 2006, s ). 2.4 Rozdělení demencí Demence jako celek je moţné dělit podle více způsobů. Jedno z dělení je na demence primární, sekundární a smíšené (Pidrman, 2007, s. 31). 1. Primárně degenerativní demence Alzheimerova nemoc (nejčastější demence, představuje 60% všech demencí) Demence s Lewyho tělísky Frontotemporální demence 2. Sekundární demence - jsou nesourodou skupinou nemocí, na jejichţ vzniku se podílí řada příčin. Vaskulární demence (představuje do 20% všech demencí) Metabolická demence Toxické demence Demence při Parkinsonově chorobě Demence při Huntingtonově chorobě Traumatické demence Demence při normotenzním hydrocefalu Demence při nádorech CNS Demence při infekcích 3. Smíšené demence (10-15% všech demencí) Smíšená Alzheimerova/vaskulární Smíšená Alzheimerova/degenerativní Ostatní smíšené (Pidrman, 2007, s. 31). 11

13 3 Alzheimerova nemoc (AN) AN je nevyléčitelná choroba pojmenována po svém objeviteli, německém psychiatrovi Aloisi Alzheimerovi. Postihuje všechny skupiny obyvatelstva, není omezena na určitou sociální vrstvu, pohlaví, etnikum, nebo na danou geografickou oblast. Příčiny choroby nejsou prozatím známy a jsou předmětem mnoha publikací a výzkumů. Tato nemoc postihuje velké procento starších osob, její výskyt se zvyšuje s postupujícím věkem (Pidrman, 2007, s. 34). Alzheimerova nemoc je nejčastějším typem demence (50 aţ 70% všech případů demence). Je to nemoc mozku, projevuje se takovými charakteristickými znaky jako je postupující otupění, poruchy řeči i dalších vyšších nervových činností. Nemocný se stává úplně bezradným, vyţaduje neustálou péči ve dne i v noci, coţ je příčinou mnoha nesmírně těţkých situací pro rodinu ( Roslawski, 2005). U Alzheimerovy choroby není známa přesná příčina vzniku a neexistuje lék, který by tuto nemoc zcela vyléčil. Hlavním cílem léčby demencí je stabilizace nemocného, oddálení progrese, oddálení přechodu onemocnění do těţších stádií. Léčbu demencí lze rozdělit na farmakologickou a behaviorální (Pidrman, 2007, s. 34). K behaviorální léčbě patří nefarmakologické postupy podporující zachování kvality ţivota nemocných. Význam této terapie je zachování, popřípadě zlepšení úrovně jednotlivých dovedností, jako je hrubá a jemná motorika, chůze, soběstačnost, kognitivní funkce. Cílem těchto metod je také smysluplné vyuţití volného času nemocného a zlepšení komunikace mezi ním a pečujícími (Pidrman, 2007, s. 93). Behaviorální léčba zahrnuje pět oblastí: 1. Ţivotní styl (péče o nemocného, jeho podpora, přátelské prostředí, vztahy s rodinnými příslušníky). 2. Přiměřená fyzická aktivita. 3. Psychická aktivita (zachování vědomosti a dovednosti nemocného). 4. Optimalizace senzorických funkcí (zjištění, zda nemocný netrpí zrakovými či sluchovými poruchami). 5. Péče o nutrici (Pidrman, 2007, s. 93). Alzheimerova nemoc se vyskytuje ve dvou formách: 1. Familiální forma, je velmi vzácná. Podle některých vědců má na svědomí 5% onemocnění a postihuje zpravidla seniory mladší 65 let. 12

14 2. Sporadická forma má na svědomí naprostou většinu všech případů. Průběh onemocnění lze rozdělit do pěti stádií: 1. Prodromální fáze (zvýraznění zapomnětlivosti). 2. Časná fáze (zapomínání je zjevné, je porušena plynulost řeči, obtíţné vybavování si jmen, dat a událostí, prostorová orientace bývá zachována, objevují se emoční změny). 3. Intermediální fáze (narušení osobnostních rysů, je narušena časová i prostorová orientace, řeč je obsahově chudá). 4. Pozdní fáze (nemocný nekomunikuje s okolím, paměť je výrazně narušena, je dezorientován, opakovaně se vyskytují deliria. Je zřetelná neurologická symptomatika poruchy chůze, hybnosti). 5. Terminální fáze (nemocný je zcela imobilní, inkontinentní, paměťové schopnosti jsou zcela narušeny, řeč je nesrozumitelná, umírá na přidruţená onemocnění) (Hanuš, 1999, s. 25). 3.1 Projevy Projevy tohoto onemocnění mohou být různé a přicházejí obvykle velmi pozvolna. Počáteční projevy jsou často nevýrazné a mohou být tak snadno samotným nemocným i rodinnými příslušníky podceňovány. Diagnózu Alzheimerovy choroby předcházejí o dva aţ pět roků změny mentální, měřitelné některým z testů, a také pokles skóre v testu slovní plynulosti (verbalfluency). Tyto poruchy slovní paměti jsou jedním z příznaků, předvídajících výskyt Alzheimerovy choroby (Hanuš, 1999, s. 25). Mezi první, tzv. varovné příznaky patří: Zhoršování paměti, projevující se zapomínáním zejména nedávných událostí, nových tras, postupů a jmen. Zapomínání termínů schůzek. Zapomínání správného měsíce a roku. Stále obtíţnější rozhodování a nejistota. Obtíţe při řešení sloţitějších úkonů (např. finanční záleţitosti). Problém naučit se pouţívat nové přístroje či domácí spotřebiče. Pokles zájmu o své zaměstnání a koníčky. Opakování stále stejných věcí. 13

15 Porucha paměti je nápadná a vadí. Další zhoršování paměti, projevující se neschopností vybavit si data nebo nalézt cestu domů (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 91). Postupem onemocnění se objevují další závaţné příznaky: Změny osobnosti a nápadnosti v chování. Nemocní nerespektují společenská pravidla, převládá celková apatie, negativismus, egocentrismus, podezíravost. Postupné zhoršování všech kognitivních funkcí. Poruchy soustředění a paměti, konfabulace. Ztráta schopnosti orientovat se v čase a prostoru. V pokročilých stádiích nemocní nepoznávají sami sebe, ani své známé, neví, kde jsou. Postupná ztráta schopnosti logicky uvaţovat. Nemocní stále hůře chápou běţné situace, přestávají rozumět smyslu příběhů. Sníţená schopnost porozumět verbálnímu sdělení. Projevuje se obtíţemi při komunikaci, souvisí s nedostatečnou slovní zásobou. Postupně dochází také k poruchám vyjadřování, komolení slov. Alzheimerova choroba můţe vést aţ k afázii. Změny nálad. Nemocní mají prudší reakce a chovají se neadekvátně situaci. Vyskytuje se u nich úzkostná a depresivní nálada, postupné oploštění emotivity aţ apatie (Hanuš, 1999, s ). 14

16 4 Aktivizace Aktivizace seniorů je dle mého názoru velice důleţitá, neboť prodluţuje délku aktivního ţivota seniorů a pomáhá jim maximálně zachovávat funkčnost různých druhů dovedností, kterými ještě podle svých individuálních moţností disponují. Aktivity realizované v domovech a zařízeních pro seniory v rámci aktivizace přispívají k uţitečnému a příjemnému naplňování volného času seniorů, umoţňují jim mít dobrý pocit z vykonané práce, ze sociálních kontaktů a přispívají k jejich psychickému zdraví a pohodě. Uspokojování potřeb seniora je povaţováno za nejdůleţitější kritérium pro péči o staré lidi a pro jejich aktivizaci. Proces vedoucí k naplňování potřeb je přínosný, neboť jedince vede k ţádoucí aktivitě. Psychologický slovník (Hartl, 2004, s. 9) vykládá aktivizaci jako nespecifické označení úrovně aktivity, činnosti, vybuzenosti, zaloţené na smyslové, ţlázové, hormonální a svalové připravenosti k činnosti. Prostřednictvím aktivizace se pracovníci pečující o seniory snaţí udrţet obyvatele co nejdéle v určité činnosti s ohledem na jejich zdravotní a psychický stav (Aktivizace, 1999, s. 55). V domovech pečujících ať jiţ v ambulantní nebo v pobytové formě o seniory je vyuţívání aktivizace individuální. Odvislé je jednak od přístupu vedení sociálního zařízení, jednak od přístupu samotných zaměstnanců a v neposlední řadě od personálních moţností. 4.1 Potřeby seniorů Zabýváme-li se pojmem aktivizace seniorů, je velmi důleţité zmínit potřeby seniorů, které jsou prostřednictvím aktivizace uspokojovány. Tyto potřeby lze rozčlenit do čtyř oblastí (Jurečková, 2003): Fyzické potřeby, zahrnující základní lidské potřeby jako je potřeba jídla a vylučování, dýchání, spánku a odpočinku, fyzické aktivity, jako jsou pohyb a chůze ad. Psychické potřeby Sociální potřeby Duchovní potřeby 15

17 Podle následující definice Aktivizace klienta je v nejširším slova smyslu pomoc nebo podpora směřující k udržení, obnovení nebo získání schopností, nezbytných k samostatnému či co nejméně závislému uspokojování sociálně psychologických potřeb. Podle převahy účelu je poskytována buď ve formě sociálně psychologické podpory, jež směřuje zejména k odstranění osamocenosti, apatie, deprese, pasivity či agrese, nebo ve formě aktivizující klienta v různých oblastech života, zejména společenské, kulturní a zájmové (Jurečková, 2003). Aktivizace seniorů představuje důleţitou výzvu pro domovy seniorů, které se snaţí prostřednictvím organizování aktivit vytvářet podmínky pro uspokojení všech kategorií potřeb svých klientů (Jurečková, 2003). V odborném článku Jurečkové (2003, s ) bylo zkoumáno, jaké aktivizační aktivity realizují jednotlivá zařízení pro seniory. Jurečková zjistila, ţe zkoumané domovy seniorů vyuţívají rozmanité druhy aktivit. Aktivity jsou různorodé, některé mají jediný, specifický cíl u jednoho klienta, jiné mohou sledovat více oblastí lidského ţivota či uspokojovat více potřeb současně. 4.2 Typologie aktivit podle kategorií potřeb Jurečková na základě výzkumu vytvořila typologii aktivit podle kategorií potřeb, které uspokojují. Jedná se o následující aktivity: aktivity uspokojující fyzické potřeby, představují aktivity pohybové, sportovní, ruční a výtvarné práce, péče o flóru a faunu, hudební aktivity, aktivity uspokojující psychické potřeby. Tuto skupinu prezentují hudební aktivity přinášející relaxaci, společenské aktivity, informační aktivity ad., aktivity uspokojující sociální potřeby; zde Jurečková uvádí zejména veškeré kolektivní aktivity, které umoţňují kontakt s druhými, dále pak různé ruční práce, umoţňující pocit uznání či uţitečnosti, aktivity uspokojující duchovní potřeby, kterými jsou zejména hledání smyslu ţivota. Rozdělení aktivit Jurečkové odpovídá rozdělení aktivit podle Svatošové (1999) uvedené v úvodu rešerše. Jurečková (2003) zjistila, ţe v oblasti zabezpečování fyzických potřeb se aktivizační programy zkoumaných domovů pro seniory výrazně neliší u aktivit, které jsou zaměřeny na psychické potřeby, lépe finančně a prostorově vybavené domovy 16

18 nabízely mnohem větší a rozličnější nabídku aktivizačních programů (např. vybavení na cvičení paměti v podobě různých her). Bylo zjištěno, ţe jeden z domovů zcela opomíjel vzdělávací aktivity. Co se týče duchovních aktivit, bylo zjištěno, ţe poskytované aktivity byly shodné a byly ovlivněny shodnou křesťanskou orientací zařízení, shodně taktéţ opomíjely aktivity pro lidi s odlišným názorem na svět. Aktivizační programy jsou rozvíjeny úspěšně jak na úrovní preventivní (zaměřeny na zdravou populaci), tak na úrovni léčebné i sekundární prevence. Přiměřená aktivizace můţe totiţ značně zlepšovat kvalitu ţivota a zpomalit postup choroby (Langmeier, 1998, s. 195). Pojem aktivizace seniorů můţe zahrnovat celou řadu činností vykonávaných samostatně nebo ve skupině, v prostředí domova, nebo v různých jiných zařízeních, například zařízeních sociálních sluţeb. Prioritním poţadavkem pro celý lidský organizmus od početí aţ do smrti je dostávat správné podněty na správném místě, ve správný čas a v přiměřeném mnoţství a kvalitě. Mozkové buňky mají hlad po podnětech a degenerují, pokud je nedostávají (Klevetová, Dlabajová, 2008, s. 58). Při péči o osoby s AN pravděpodobně neexistuje cennější prostředek neţ smysluplná aktivita. Je-li pouţívána dobře, dokáţe pozvednout člověka na duchu a rozptýlit depresi. Můţe také zklidnit nervozitu a neklid. Jde o celkový proces, ve kterém je kaţdému poskytnuta příleţitost ţít způsobem, který mu vyhovuje nejlépe a pokračovat v tom, co je důleţité pro jeho pocit jistoty, výkonnosti, sociálního začlenění a vlastní hodnoty (Zgola, 2003, s. 232). Snaha o aktivizaci starých lidí však musí plně respektovat individuální moţnosti a přání kaţdého člověka, důleţité je pomoci mu nalézt motivaci pro vytváření krátkodobých i delších cílů, umoţnit mu proţít záţitky úspěchu a posilovat jeho sebeúctu (Langmeier, 1998, s. 204). Nesmíme zapomínat na dobrou komunikaci pečujícího s klientem, protoţe komunikace se zdá být základem dobrého vztahu mezi pečujícím a příjemcem péče a to ovlivňuje kvalitu poskytované péče a aktivizace. 4.3 Aktivizace jako nástroj Aktivizaci můţeme pojímat jako nástroj k uspokojování potřeb, prevenci patologického stárnutí a sociálního vyloučení, motivaci k smysluplné 17

19 činnosti a plnohodnotnému ţivotu, moţnost se z něčeho těšit, radovat se ze ţivota a také jako činnost posilující, udrţující a rozvíjející lidské tělo i mysl (Rheinwaldová, 1999, s. 10). Do kategorie aktivizace seniorů řadíme například rehabilitační péči ve zdravotnictví, podporu rovných příleţitostí na trhu práce a podporu zaměstnávání seniorů, dostatečnou nabídku vzdělávání seniorů, dostatečnou nabídku moţnosti uplatňování zájmových aktivit, dostatečnou nabídku moţností společenského ţivota i rovnou příleţitost k zapojení do veřejného ţivota (Müller, 2008, s. 54). Důleţitou formou aktivizace je kromě individuální aktivizace seniora také skupinová aktivizace, která se odehrává v domovech pro seniory, denních centrech a stacionářích, nebo různých zájmových centrech pro seniory. 4.4 Kategorie programů pro seniory Kategorie programů pro seniory můţeme rozdělit, a to následovně: Rukodělné práce a tvořivé činnosti; Společenské programy, diskuze, hry, hudba, tanec; Cvičení, sporty, sportovní hry; Činnosti venku v přírodě; Náboţenské programy; Vzdělávací činnost (Rheinwaldová, 1999, s. 23). Při aktivizaci seniorů s AN musíme vzít v úvahu poruchu krátkodobé paměti, sníţení psychomotorického tempa, zhoršení prostorového vnímání a prostorové představivosti, zhoršení kvality řeči (často aţ afázie), změny v emotivní sloţce jako jsou nejistota, úzkost, ale také apatie, pasivita, nechuť k novým činnostem. Dále nesmíme opominout moţnou apraxii, také zhoršení jemné motoriky z jiných příčin, poruchy pravolevé orientace, poruchy koncentrace. Málokdy dojde ke zlepšení, jde spíše o udrţení dosavadního stavu klienta pokud moţno co nejdéle. V úvahu také bereme zhoršení smyslového vnímání, ochuzení fantazie, kreativity, větší oblibu stereotypních, mechanických činností a obavu z nového, neznámého (Zgola, 2003, s ). 18

20 4.5 Hlavní cíle aktivizace Mezi hlavní cíle aktivizace seniorů s AN patří především udrţení či zlepšení stávajících dovedností, smysluplné vyuţití volného času, omezení neţádoucího problémového chování, zlepšení emočního stavu, nastavení pravidelného denního reţimu a v neposlední řade moţnost verbální i neverbální komunikace mezi seniory navzájem i s pracovníky (Holmerová a kol., 2007, s. 140). 4.6 Druhy aktivizačních technik využívaných u AN Zde popíši moţné aktivizační techniky, které můţeme vyuţít u osob s Alzheimerovým onemocněním a následně vyberu pouze ty aktivity, které byly v denním stacionáři Domovinka v Třebíči pouţívány a samotnými klienty vyhledávanými a oblíbenými. Mezi aktivizační metody vhodné pro seniory a AN patří: Ergoterapie; Kognitivní terapie; Senzorická stimulaci; Reminiscenční terapie; Orientace v realitě; Validační terapie; Kinezioterapie; Taneční program; Arteterapie; Terapeutické vaření nebo pečení; Muzikoterapie; Pet-terapie; Bazální stimulace Ergoterapie S ergoterapií se setkáváme snad nejčastěji ze všech aktivizací. S klienty se pracuje cíleně, zaměstnáváme je tím, aby se cítili smysluplně a nepostradatelně. Klienti si ani nevšimnou, ţe se snaţíme o nějakou cílenou činnost. Ergoterapie je obecně nazývána jako léčba prací. U seniorů s demencí je ergoterapie zaměřena především na zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Se seniory 19

21 pracuje ergoterapeut, který stanovuje plán komplexní rehabilitace. Společně provádějí nácvik všedních denních činností, jako jsou např. oblékání, péče o osobní hygienu nebo třeba příprava jídla, manipulace s telefonem aj. (Holmerová a kol., 2007, s. 142). Cílem ergoterapie je dle České asociace ergoterapeutů (ČAE) dosaţení maximální moţné soběstačnosti, nezávislosti klientů a zvýšení kvality jejich ţivota Kognitivní rehabilitace a orientace realitou Tyto dvě techniky jsem záměrně spojila, protoţe se společně vzájemně prolínají. U nás je nazýváme trénováním paměti, patří k dennímu rituálu ranního vítání klientů. Pracujeme s kalendářem, kdy klienti říkají, který den v týdnu je, jaké mu náleţí datum, kdo má jmeniny a kdo z významných osobností naopak narozeniny. Většinou v odpoledních hodinách po odpočinku, pokračujeme v trénování paměti různými doplňovačkami, hádankami a hraním her podle přání klientů. Kognitivní rehabilitace jsou tzv. cvičení paměti, jejichţ cílem je zachování poznávacích funkcí, především paměti a myšlení. Jejich zařazení je vhodné u seniorů v počáteční a středně pokročilé fázi demence. Většinou probíhá ve skupině, úkolem terapeuta je přizpůsobit aktivity individuálním schopnostem jednotlivých seniorů (Jirák a kol., 2009, s.96). Do této kategorie můţeme zařadit luštění kříţovek, pexeso, puzzle, doplňování slov, říkanek, a další. Orientace realitou je technika umoţňující seniorům s demencí porozumět situacím, které se kolem nich odehrávají. Vyuţívají se určité prvky, ne celý přístup jako takový. Za důleţité je povaţováno, aby byl senior orientován časem, místem a svou osobou. Tuto techniku pouţívají pracovníci zařízení v průběhu kaţdodenní komunikace, její součástí je také vytvoření prostředí, které seniorům usnadňuje orientaci. Vyuţívají se různé pomůcky, jako jsou nástěnné kalendáře, tabule či nástěnky s tematickými obrázky ročního období nebo velké hodiny. Orientace realitou můţe probíhat i jako skupinová aktivita, kdy se např. během ranní komunity připomíná datum, den v týdnu, různá výročí nebo aktuality. Tato technika je velmi důleţitá pro seniory s demencí trpící také smyslovou poruchou (Holmerová a kol., 2007, s. 174) Reminiscenční terapie Tuto techniku v našem stacionáři vyuţíváme zejména při rozhovorech na témata z minulosti. Při společném sezení, např. po svačině, pracovník zmíní nějaké vhodné téma a klienti začnou sdělovat své záţitky a zkušenosti. Vţdy se do rozhovoru 20

22 zapojí všichni zúčastnění. Pro mě osobně měly tyto rozhovory vţdy obrovský přínos, neboť jsem se díky nim dozvěděla o událostech, které já znám uţ pouze z hodin dějepisu. Také jsme poţádali rodinné příslušníky o staré fotografie z dětství, školy, dovolených atd. a vytvořili nástěnku. Vzpomínkové kufříky se nám nepodařilo zrealizovat. Reminiscenční terapie je povaţována za významnou aktivizační metodu, zvláště při práci se seniory s demencí. Jedná se vlastně o rozhovor řízený terapeutem, při němţ senioři vzpomínají na svůj dřívější ţivot. Je vhodné ji vyuţívat i u lidí v pokročilých fázích demence, kdy je jiţ nelze zapojit do jiných činností. Můţe mít podobu individuálního sezení nebo probíhá ve skupině. Hlavním cílem reminiscenční terapie je nejen zlepšení zdravotního stavu, ale především posílení lidské důstojnosti u člověka s demencí. Můţe být prostředkem ke zlepšení komunikace a zdrojem podpory rodinných pečujících (Janečková, Vacková, 2010, s ). Reminiscenční terapie má pro zdravé seniory preventivní a aktivizační význam, pro seniory s demencí zase význam efektivně-komunikační, u obou skupin pak vede ke zvýšení sebehodnocení, k redukci sociální izolace a depresí, k celkovému zlepšení kvality ţivota (Müller, 2008, s. 58). Výhodou reminiscenční práce se skupinou je bohatství sdílených vzpomínek, vzájemná inspirace a asociace myšlenek. Vlastní terapie můţe mít individuální nebo skupinovou formu (Janečková, Vacková, 2010, s. 90). Oblíbená témata reminiscenčních sezení mohou být např. příhody z dětství, školní léta, svatba, děti a vnoučata, zaměstnání, záliby, dřívější móda, vaření recepty a další. Při práci se vyuţívají nejrůznější pomůcky, které pomáhají u seniorů s demencí vyvolat nějaké vzpomínky. Jsou to třeba staré knihy, filmy, gramofonové desky, staré fotografie, dobové předměty váhy, šicí stroj, valcha, mlýnek na kávu aj. Vzpomínky je moţné vyvolat také pomocí sluchových a hmatových podnětů nebo prostřednictvím vůní či chutí různých pokrmů (Janečková, Vacková, 2010, s. 90). Pokud se týká naší paměti a jejího fungování, máme svůj osud ve svých rukou. Mozek se chová podobně jako sval, který ztrácí svoji funkci, kdyţ není neustále pouţíván. Postupující věk ovlivnit nemůţeme, můţeme, ale ovlivnit to, jak naše paměť stárne. Dobře pracující paměť je pro kaţdého nejdůleţitějším předpokladem posílení sebedůvěry a sebeúcty. Rozsah naší krátkodobé paměti je omezen na sedm prvků (slov, 21

23 nebo čísel) nebo přesněji v průměru na pět aţ devět prvků. Ze seznamu deseti, dvaceti nebo více slov si stejně nezapamatujeme více neţ sedm. Nemůţeme ovlivnit kapacitu naší krátkodobé paměti. Jsme, ale schopni ovlivnit kvalitu spolupráce krátkodobé a dlouhodobé paměti do té míry, ţe informaci zpracovanou pomocí mnemotechnik1) můţeme v případě potřeby snadno vyvolat z dlouhodobé paměti (Steinová, 2005, s. 14) Kinezioterapie léčba pohybem Tuto techniku zařazujeme do dopoledního programu vţdy 1x týdně. Nejčastěji vyuţíváme rehabilitační míče, přirozeného pohybu na zahradě, máme i klienty, kteří vyuţívají s oblibou rotopedu. Pro ně jsme vytvořili nástěnku, kam zapisujeme jejich ujeté kilometry a vţdy na konci měsíce vyhodnotíme nejlepší sportovce, kteří obdrţí diplom a malou odměnu. Kinezioterapie je samoterapeutická aktivita, která vyuţívá cíleně zaměřené pohybové programy a podněcuje aktivitu jedince, zvyšuje sebeúctu, sniţuje úzkost, depresi, percepsi stresu a reaktibilitu na stres, zvyšuje odolnost vůči zátěţím, má euforizační účinky, zlepšuje mentální funkce, zdůrazňuje neverbální prvky a postupně vyvolává potřebu komunikace (Holmerová a kol., 2007, s. 189). Při provádění kinezioterapie u seniorů s demencí je nutné respektovat určité zásady. Musí být respektována osoba seniora, cvičební program musí být adekvátně obtíţný, činnost musí mít variabilní formy a musí být prováděna na nejvyšší moţné úrovni, které je senior schopen. U lidí trpících demencí přispívá k navození psychické pohody a k udrţení svalové síly a stability. Nejčastěji probíhá ve skupině, kterou řídí terapeut. Vhodné je zařazovat jednoduché cviky, které mohou senioři dobře napodobit a navíc doprovázet cvičení jednoduchými slovními pokyny. Vhodnými pohybovými aktivitami pro seniory s demencí jsou také procházky, jízda na rotopedu nebo jednoduché práce na zahradě (Holmerová a kol., 2007, s. 143) Arteterapie Arteterapie si u nás také našla své místo. Mezi nejoblíbenější patří malování hedvábných šátků. Nejedná se přímo o malování, ale o zapíjení různých barev s následným posypem mořské soli. Tuto techniku zvládají i klientky ve velmi pokročilém stádiu AN, neboť na ní není v podstatě co pokazit. Klientky vţdy mají obrovskou radost, finální výrobky jim rodinní příslušníci za symbolický příspěvek 22

24 koupí a ony je s hrdostí nosí jako módní doplňky. Naši klienti velmi rádi spolupracují i s dětmi, které k nám často chodí a společně pak vyrábíme přání, adventní věnce, velikonoční kraslice, pracujeme i se slaným těstem, které je podobné např. Moduritu. Léčba výtvarným uměním. Tato terapie můţe seniorům přinášet mimo jiné pocit smysluplného naplnění ţivota. Mezi vhodné arteterapeutické techniky pro práci se seniory s demencí patří např. textilní techniky, práce s papírem nebo práce s přírodními materiály (Holmerová a kol., 2007, s. 214). Mezi osvědčené arteterapeutické postupy vhodné pro seniory s demencí můţeme zařadit například mramorování svíček, zdobení vánočního stromečku, malování temperovými barvami, zdobení ubrouskovou technikou, výrobu přání, výrobu velikonočních kraslic, vykrajování z moduritu nebo podobné hmoty, malování na porcelán, batikování, vyškrabování obrázků, papírové koláţe a mnohé další (Holmerová a kol., 2007, s. 215). Starší lidé navštěvující denní stacionáře a centra často potřebují více struktury neţ v předchozích letech svého ţivota, protoţe jejich problémy (samota, úmrtí partnera, chatrné zdraví, neschopnost vypořádat se s novým vývojem věcí) je zbavují jistoty. Přirozeně se rychle unaví, takţe skupiny by mely být pořádané dopoledne. Je třeba dbát na časový rozvrh, například čas dopravy nebo čas k jídlu, pozorně se přizpůsobit všem moţným handicapům, jako je hluchota, špatný zrak. Výtvarná skupina můţe starším lidem pomoci vzpomínat a hovořit o svých ţivotech, o věcech šťastných i nešťastných, které se jim přihodily, takţe mohou oslavovat své úspěchy. Skupina můţe téţ oslavovat aktuální vnitřní sílu a zlepšovat sociální interakci (Holmerová a kol., 2007, s ) Oslavy, společenské akce Náš běţný kaţdodenní ţivot je přerušován a zpříjemňován různými událostmi. Takové události (například narozeniny, svátky) v nás vyvolávají povědomí o plynoucím čase, a jednak nám slouţí jako opěrné body naší paměti. Dobrý je kaţdý důvod pro pořádání nějaké oslavy, ať uţ se jedná o Vánoce, Velikonoce, o narozeniny, o různá výročí. Oslavy jsou příleţitostí k procvičování nejrůznějších společenských dovedností, například společného plánování, pečení koláčů. Plesy a podobné větší události jsou příleţitostí hezky se obléci a cítit se slavnostně (Janečková, Vacková, 2010, s ). Tyto akce patří k těm, na které se klienti obzvlášť těší. Slavíme všechny jmeniny i narozeniny nejen klientů, ale i pracovníků. Klienti s radostí pověřují rodinné 23

25 příslušníky přípravou drobného občerstvení. Také se velmi oblíbeným stal Domovinkový ples, který jsme pořádali letos jiţ potřetí. Vyzdobíme prostory, připravíme občerstvení, tombolu, k tanci i poslechu hraje ţivá hudba. Klienti vţdy přijdou slavnostně oblečeni a tento den je pro ně velkým záţitkem. To vše přispívá k dobré náladě a dodává klientům pocit vlastní hodnoty a důstojnosti. Hudba jejich generace stimuluje příjemné vzpomínky, které přispívají k emocionální pohodě. Na některé události mohou být pozváni členové rodiny, přátelé nebo veřejnost. Nějaký větší program by se měl konat kaţdý měsíc, aby se obyvatelé měli na co těšit a připravovat (Rheinwaldová, 1999, s. 55) Terapeutické vaření nebo pečení Tato aktivizační technika je u nás zařazená do programu pravidelně 1x týdně, nejčastěji v pátek a týká se pečení kynutých buchet s náplní. Všechny klientky sedí u dvou stolů a mají rozdělené činnosti, od vyhazování těsta, plnění, balení, maštění, posypání drobenkou aţ po skládání na plech. Pracovník pak peče v tréninkové kuchyni. Buchty jsou posléze rozděleny mezi všechny klienty. Vaření je velice vděčnou a oblíbenou činností většiny seniorů. Výhodou je, ţe se vyuţívá dovedností, které mají i lidé s demencí dlouhodobě zafixované. Úkolem terapeuta je rozdělit činnosti, tak, aby kaţdý senior dostal takový druh práce, jaký je schopen zvládnout. Výsledkem je pak radost z dobře odvedené práce, ale také vnímání chuti a vůně hotového pokrmu. Dochází tedy i ke stimulaci senzorické, kdy známá a příjemná vůně můţe vyvolávat příjemné vzpomínky a přispívat k dobré náladě (Holmerová a kol., 2007, s. 224) Muzikoterapie Další velmi oblíbená činnost, kdy pracovníci hrají na kytaru nebo klávesy a zpíváme s klienty jejich oblíbené písně. Velmi často klienti doprovází vyťukáváním rytmu. Hlavním cílem muzikoterapie u seniorů s demencí je navození pocitu psychické pohody. Mezi aktivní techniky, kdy se senior zapojuje do činnosti, patří zpívání doprovázené hrou na hudební nástroje, rytmické cviky nebo hudební kvíz. Pasivními technikami v muzikoterapii jsou poslech hudby a relaxace spojené s dechovými cvičeními. Umoţňuje seniorům posílit sebevědomí, neboť právě texty písní či známá 24

26 říkadla a melodie zůstávají jako součást dlouhodobé paměti v jeho povědomí nejdéle (Holmerová a kol., 2007, s. 227) Pet terapie a Canisterapie Pet-terapie, neboli zooterapie je označována jako léčba pomocí zvířecích mazlíčků. Přítomnost zvířat pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku. U seniorů s demencí je nejvhodnější tzv. canisterapie, neboli léčba psem. Bylo prokázáno, ţe při hlazení zvířete dochází ke sniţování krevního tlaku, srdeční činnost se zklidňuje a navozuje se stav celkového uvolnění. Zvířata mohou také sniţovat úzkost, depresi a poruchy spánku Holmerová a kol., 2007, s ). Mezi zvířaty chovanými doma a člověkem existuje jiţ od nepaměti vzájemný vztah. Zvířata dokáţí zmírnit u člověka zvláště pocity osamělosti a společenské izolace. Hlavní směry příznivého působení zvířat jsou uvedeny v následující tabulce (Zvířata v domovech nejen pro seniory, 1993, s. 17). Tab. č. 1 (Zvířata v domovech nejen pro seniory, 1993, s. 17) Pet-terapii lze provozovat chováním zvířat přímo v sociálních nebo zdravotnických zařízeních, nebo pravidelným docházením zvířete, například provozování canisterapie, hypoterapie, atd. Canisterapie je podpůrná metoda ucelené rehabilitace, kterou lze spojit i s jinými terapiemi jako je např. muzikoterapie, arteterapie apod. Pro potřeby starých lidí se hodí 25

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Logopedie Logopedie se zabývá nápravou vrozených či získaných poruch komunikačních schopností. Na rozvoj komunikačních dovedností se zaměřujeme v předmětu Řečová výchova. Žákům s rozsáhlejšími řečovými

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

1. Poslání. 2. Cíle sociální služby

1. Poslání. 2. Cíle sociální služby 1. Poslání V denním stacionáři nabízíme lidem s mentálním, kombinovaným a jiným zdravotním postižením (lidé s psychickým onemocněním) ve věku od 16 do 64 let laskavé a klidné prostředí. Dále poskytujeme

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Akreditovaná vzdělávací instituce č. 2011/1580-I MPSV, č. j. 2011/89230 222 MPSV, 28. Října 8, Děčín 1, IČO: 727 00 858

Akreditovaná vzdělávací instituce č. 2011/1580-I MPSV, č. j. 2011/89230 222 MPSV, 28. Října 8, Děčín 1, IČO: 727 00 858 Mgr. Jana Merhautová (supervizor v sociálních a zdravotních organizacích, lektor, arteterapeut, zařazena do Národního registru nezávislých odborníků v sociálních službách) SEZNAM KURZŮ ČÍSLO AKREDITACE,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 TLOSKOV KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 1. Kde je služba poskytována, vybavení místnosti, pomůcky Služba je poskytována v 1. patře hlavní budovy - Zámek (přístup výtahem). Učebna má 2

Více

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence Ondřejov - Zvánovice 365 dní v roce 24 hodin denně 7 dní v týdnu Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ČESKÁ ASOCIACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

ČESKÁ ASOCIACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ČESKÁ ASOCIACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Nabídka vzdělávání Rok 2012 Kurzy jsou určeny pro: sociální pracovníky pracovníky v sociálních službách Středočeský kraj a Praha IČO: 69836698, bankovní spojení: 27-6395270247/0100,

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Metoda reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních Iva Krajíčková Vedoucí práce: Mgr. Petra Chovancová Olomouc 2014

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

1. Cíle sociální služby

1. Cíle sociální služby V denním stacionáři nabízíme lidem s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 16 do 64 let laskavé a klidné prostředí, podporu v seberealizaci a nezávislosti. Pomocí nácviku sociálních dovedností

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 KONTAKT Nám. T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram 1 tel./fax: 318635 050,777 942 520 e-mail: info@charita-pribram.cz ŘEDITELKA

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Rodinná pohoda, o. s. Vyškov

Rodinná pohoda, o. s. Vyškov Rodinná pohoda, o. s. Vyškov VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Datum vzniku: 19. 5. 2005 Sídlo: Morávkova 35, 68201 Vyškov Ředitelka: Mgr. Jana Kubaláková Kancelář: Havlíčkova 17/1, 68201 Vyškov Centrum denních služeb:

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

TRANSFORMACE DOMOVA PRO SENIORY TACHOV, U PENZIONU 1711 NA DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŢIMEM

TRANSFORMACE DOMOVA PRO SENIORY TACHOV, U PENZIONU 1711 NA DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŢIMEM Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Diplomová práce TRANSFORMACE DOMOVA PRO SENIORY TACHOV, U PENZIONU 1711 NA DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŢIMEM Bc. Simona Peteříková, DiS. Plzeň 2012 Prohlašuji,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Roční plán mateřské školy na školní rok 2011/2012

Roční plán mateřské školy na školní rok 2011/2012 - 1 - Základní škola a mateřská škola, Ostrava- Hrabůvka, Mitušova 8, příspěvková organizace Roční plán mateřské školy na školní rok 2011/2012 Obsah: I. Hlavní cíl výchovné činnosti pro šk.r.2011/ 2012

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Směrnice č. 3/2015. Veřejný závazek Luxor Poděbrady, poskytovatel sociálních služeb. Komunitní centrum SOCIÁLNÍ REHABILITACE

Směrnice č. 3/2015. Veřejný závazek Luxor Poděbrady, poskytovatel sociálních služeb. Komunitní centrum SOCIÁLNÍ REHABILITACE LUXOR Poděbrady poskytovatel sociálních služeb Směrnice č. 3/2015 Veřejný závazek Luxor Poděbrady, poskytovatel sociálních služeb Komunitní centrum SOCIÁLNÍ REHABILITACE Vydává: Mgr. Jaromír Novák, ředitel

Více

Rozsah záměru, výčet aktivit a personální zabezpečení

Rozsah záměru, výčet aktivit a personální zabezpečení Rozsah záměru, výčet aktivit a personální zabezpečení KUŘÁTKA - Hudebně dramatický kroužek Mgr. Rajtrová Aktuální počet zapojených ţáků: 12 1 hodina / 2x týdně Cíle zájmového útvaru a očekávaný dopad:

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

Listy a lístky ze Šafránu

Listy a lístky ze Šafránu Listy a lístky ze Šafránu Podzim 2013 Milí přátelé a příznivci ŠAFRÁNU dětem, máme tu podzimní čas sklizně, čas přípravy na zimu. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely uţ od jara.

Více

KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO DĚTI S AUTISMEM

KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO DĚTI S AUTISMEM KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO DĚTI S AUTISMEM Ing. Eva Pokludová evapokludova@email.cz AUTISMUS Narušuje psychomotorický vývoj dítěte, ovlivňuje jeho komunikační dovednosti, představivost a schopnost navazovat

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo INFORMACE PRO ZÁJEMCE Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB, Mikulášské náměstí 482/12, 669 02 Znojmo Centrum denních služeb je zařízení s denním

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Proč KBT v genetickém poradenství? skloubení medicínského a psychoterapeutického pohledu těhotenství obecně radostná doba, ve skutečnosti řada vyšetření přinášejících

Více

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 Údaje o poskytované sociální službě. 1. Název a místo zařízení nebo místo poskytování sociální služby. Název: Centrum sociálních služeb Tloskov Sídlo:

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více