DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET
|
|
- Ondřej Pokorný
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET Miroslav Kudláček Abstrakt: Cílem článku je poznat způsoby, kterými se matky dětí s dětskou mozkovou obrnou vyrovnávají s novou životní situací a posléze si osvojují znalosti a dovednosti nutné k péči o své postižené dítě. Teoreticky práce vychází z konceptu vědění, který je součástí sociálního konstruktivismu a teorie personál/sociál coping. Článek se opírá o dvě kazuistiky (příběhy), které matky umístily na internetu. V první části budou vyloženy oba teoretické koncepty. Druhá část si klade za cíl prozkoumat, jak se informace, které matky shromáždily převážně z internetu, transformují do znalostí, jež matkám pomáhají při péči o dítě a vyrovnávání s náročnou životní situací. Třetí část v diskusi nabídne možné náměty pro speciálněpedagogické poradenství pro rodiče s postiženými dětmi raného věku. Článek ukazuje, že internet nabízí pouze soubor informací, které matkám poskytnou základní obraz o dětské mozkové obrně, ale není s to objasnit matkám souvislosti mezi jednotlivými informacemi. Klíčová slova: DMO, coping, informace, vědění, internet. Návrat domů Pokud je dítěti diagnostikována dětská mozková obrna (dále jen DMO), je spolu s matkou propuštěno do domácí péče. Od tohoto momentu velká část zodpovědnosti za léčbu přechází na rodiče, příp. na užší kruh rodiny (Šandera, Kraus, 1975; Titzl, 1985). Jistě, následuje mnoho vyšetření u lékařů-specialistů (neurolog, ortoped, rehabilitační lékař), ale po každém vyšetření, následných konzultacích a kontrolách odchází matka s dítětem opět domů a doma se uskutečňuje valná část léčby formou rehabilitace, kterou musí matka s dítětem provádět několikrát denně. Výjimku tvoří každoroční několikatýdenní lázeňské/léčebné pobyty. Právě předchozí text nám opět připomíná, že léčba, resp. rehabilitace je z velké části odvislá na přístupu rodiny, která ji provádí. A provádí ji v prostředí, jež má podstatný vliv i na další aspekty vývoje dítěte. Definice DMO Zde používám pouze obecnou definici, kterou uvádí Kraus a kol.: Dětská mozková obrna patří mezi nejčetnější neurovývojová onemocnění. Je neprogresivním, leč ve svých projevech nikoli neměnným postižením vyvíjejícího se mozku. Zasahuje zejména kognitivní schopnosti, hybnost, zrak, sluch, způsob chování... (Kraus a kol., 2005, s. 21). Důvody, proč jsem se omezil na obecnou formulaci definice, jsou dva. 22
2 Stati První spočívá ve skutečnosti, že podrobnou klasifikaci si může čtenář najít v příslušné literatuře. Druhý důvod tkví v cíli článku, jehož posláním je seznámit čtenáře s různými způsoby nabývání znalostí a dovedností matek, které jsou potřebné k efektivní péči o díté s DMO, tudíž svou pozornost zaměřím na jednání matek, které jsou konfrontovány s nutností vyrovnat se s náročnou životní situací. Pozitivním rysem DMO je skutečnost, že postižení je neprogresivní, tudíž primárně nehrozí situace, že by se zdravotní stav zhoršoval. Avšak pokud by s dítětem nebyla prováděna rehabilitace, mohlo by dojít k rozvoji symptomů onemocnění (kontraktury, ztuhlost), které by se v pozdějším věku hůře korigovaly. Výjimku snad tvoří déti, u nichž byla diagnostikována těžká epilepsie, kterou je nutné přiměřeně farmakologicky ovlivňovat. Na matce spočívá největší zátěž přímé péče. Domov je přirozené prostředí pro matku i dítě, ale zároveň i jistý druh izolace od okolního světa. Cyklus každodennosti se ještě více zacykluje" nutností každý den provádět rehabilitaci, popř. užívat léky - zejména antiepileptika. Na druhé straně právě povaha onemocnění zakládá potenciální nebezpečí, že matka zůstane s dítětem izolovaná od svého okolí. Tento typ nebezpečí si uvědomovali mnozí sociální pracovníci, kteří se s podobnými rodinami setkávali, a proto vypracovali koncept personál / sociál coping", který v českém jazyce znamená vyrovnávání se s náročnou životní situací. Nyní si představíme dva teoretické koncepty, se kterými budeme v analýze pracovat - vědění a adaptaci. Vědění Věděním lze označit soubor informací, které jsou určitým způsobem uspořádány tak, aby jedinci umožnily orientaci ve světě, který obývá. Zakladatelé sociálního konstruktivismu, Berger a Luckmann (1999), považují za primární zdroj vědění každodenní svět. Tedy svět, ve kterém probíhá socializace. Jak uvádějí autoři (1999, s, 49-50), naše vědění je selektivní, utilitární a distributivní: (...) realita každodenního života se zdá být jako sféra na pozadí neprostupné temnoty. Jak jsou určité sféry osvětlovány, zůstávají jiné ve stínu. (...) Vůbec pro mé není relevantní, jak má žena připravuje můj oblíbený guláš, jestliže výsledek splňuje mé očekávání. (...) S věděním se setkávám v každodenním životě jako s věděním společensky distribuovaným, tedy jako svěděním, které je u různých jedinců a různých typů jedinců různé." U posledně jmenovaného atributu vědění je dobré nastínit jeho promítnutí se do života rodin s postiženým dítětem. Některé matky, jak ukážeme níže, úkorně nesou, když se okolí dívá (někdy s poznámkami) na jejich postižené dítě zkoumavými pohledy, které mohou u matek vyvolávat pocit netaktnosti za strany pozorovatelů". Matky však pro jejich chování nemají pochopení. Jistě, netaktnost, příp. 23 -
3 urážky nelze tolerovat. Je však třeba mít na zřeteli, že většina jedinců nemá o DMO žádné ponětí, tudíž se nelze jejich nechápavým pohledům divit. Koneckonců, samotné matky uvádějí, že když jim byla lékařem sdělena diagnóza, jejich první reakce byla: DMO? Co to znamená?" Internet - zdroj poznání, nebo (jen) informací? Důvody, proč se zde zabývám internetem, jsou dva: Za prvé, internet byl pro mne zdrojem empirických dat (příběhů), které zde budu analyzovat. Za druhé, internet, jak ukážu záhy, hraje významnou roli při získávání informací a znalostí o DMO, které následné matky využívají v procesu vyrovnávání se s faktem, že jejich dítě je postižené DMO, a v následné péči - v nejširším smyslu - o ně. Samozřejmě, že prostřednictvím internetu mohou sdělovat své zkušenosti dalším rodičům podobně postižených dětí. Žijeme ve společnosti, které je definována - dle optiky, kterou je na ni nazíráno - rozličnými charakteristikami. Postindustriální, pozdně kapitalistická, globální, postdemokratická apod. Například Petrusek ve své práci (2006) nabízí několik desítek adjektiv, která vystihují jednotlivé aspekty současných společností v euroatlantickém prostoru. Pro naše další uvažování se zaměřím na dva typy - informační společnost a společnost vědění. Pro nedostatek prostoru provedu ještě jednu redukci. Nebudu se zde zabývat společností sui generis, ale pouze dvěma zde uvedenými jevy - informacemi a znalostmi. Na základě předchozího náčrtu tedy mohu formulovat následující otázku: Poskytuje internet znalosti, nebo informace? Abych mohl na uvedenou otázku kvalifikované odpovědět, načrtnu nejprve rozdíl mezi oběma pojmy. Použijeme definici Davise a Foraye (2002), kteří uvádějí: Vědění je to, co posiluje způsobilost jeho nositele k výkonu intelektuálních i manuálních schopností, nadto silné koncentruje jeho kognitivní kapacitu, nerozptyluje ji do fragmentovaných prvků. Informace je naproti tomu něco, co strukturuje a formátuje množinu dat, jež zůstává pasivní, inertní, dokud není užita jako vědění, tedy dokud není interpretována." Asi nejviditelnější charakteristikou informací, které poskytuje internet, je jejich obrovský počet. Zadám-li např. výraz dětská mozková obrna", objeví se mi na monitoru několik set tisíc odkazů. Popisy onemocnění, příčiny vzniku onemocnění (etiologie), možnosti léčby, rady rodičům, rady postiženým, příběhy rodin i jednotlivců s DMO, videa. Pro laika je téměř nemožné si informace utřídit a ještě nemožnější je porozumět různým souvislostem mezi určitými jevy. V neposlední řadě je důležité připomenout, že matky mnohdy přikládají všem informacím stejnou váhu, což znamená, že informacím poskytovaným laiky přisoudí stejný status jako informacím odborným, které jsou ze své podstaty složitější a často rozporuplné. 24
4 Stati Adaptace - coping Matka Vítka Pro naše další uvažování charakterizují tento pojem nejpříhodněji Lazarus a Folkman (1984), Schilling et al. (1984), Bristor (1984), Shu-li (2000) a Kacmarek et al. (2004), když definují coping jako neustálé střídání kognitivního a behaviorálního úsilí zvládnout vnější i vnitřní požadavky, které překračují možnosti konkrétní osoby". Vlastní coping však ještě někteří autoři (Schilling, Gilchrist, Schinke, 1984) rozčleňují na personál coping a sociál support. Za personál coping považují fakt, že si matky vytvářejí různé obranné mechanismy. Personál coping potom je kognitivní proces, který zahrnuje řešení z různorodosti voleb, a poté je úkolem odborných pracovníků pomoci realizovat vybranou alternativu. Existují i další typy strategií zvládání náročných situací. Takové strategie pomáhají z dlouhodobého pohledu zabezpečovat fungování rodin s postiženým dítětem." Sociální podpora - sociál support - je oproti personál coping zaměřena na vytváření sítí a vztahů rodiny s blízkým okolím. V následujícím textu budu analyzovat příběhy dvou již zmíněných matek Vítka a Mirečka a ukážu, jak se tyto ženy vyrovnaly se skutečností, že jejich dítě je postižené DMO. Volně navážu na článek, ve kterém jsem se zabýval obdobím od těhotenství až do momentu, kdy byla matkám sdělena skutečnost, že jejich dítě je postižené DMO (Kudláček, 2009). Krátce po oslavě prvních narozenin - v třináctém měsíci - se matka Vítka dozvídá o možném postižení svého syna DMO od dětské lékařky. Ta matku se synem odesílá do ordinace dětského neurologa, protože jen on je kompetentní diagnózu potvrdit. Pak si mne vzala do ordinace a během tří minut mi sdělila, že nás překládá do neurologické poradny, protože už je načase mluvit o DMO. (...) A jen mimochodem mi sdělila, že na referátu sociálních věcí si můžeme zažádat 0 průkazku ZTP. K čemu?" Matka je zjevně vyděšená snad 1 proto, že si pod pojmem DMO" neumí nic představit. Navíc je upozorněna na možnost získat průkaz ZTP, ZTP/P. Matce jsou tak vlastně předestřeny dvě skutečnosti. Váš syn je postižený a jeho postižení je - s odkazem na průkaz ZTP - těžké a zřejmě trvalé. Ale to samozřejmě matka ještě neví. V podstatě neví, ani co je DMO, ani co je průkaz ZTP. Její reakce je přirozená: Pro slzy jsem neviděla na cestu, byla jsem zmatená, šokovaná a hlavně vyděšená a sama. Co je DMO, co to znamená, co to může znamenat, co jsem udělala špatně?! Manžel přijel, jak to jen šlo nejrychleji, ale moudří jsme nebyli ani pak." Po prvotním smutku a zděšení si začíná klást společně s manželem otázku: Co to znamená? Co jsem udělala' špatné?" V první otázce již můžeme spatřovat hledání konkrétních dopadů 1 Samozřejmé je otázkou, zdali si má podobnou otázku klást i maniel. 25
5 do života jejich rodiny. Druhá otázka je mnohem závažnější a v odborné literatuře se přechází mlčením. Ale pokud přijmeme závěr Bialikovy a Givonovy studie (2009), která uvádí, že čtyři pětiny případů souvisejí s těhotenstvím, plyne z toho, že problém sebeobviňování má reálné opodstatnění a může být překážkou při vyrovnávání se s náročnou životní situací. Mám za to, že pokud se sebeobviňování anebo pocity viny objeví, je vhodné matkám, případně dalším členům rodiny, nabídnout intervenci, např. psychoterapeutickou, která je ostatně součástí celého coping konceptu. Matka Vítka se snaží opatřit si dostupné informace, ale zjišťuje, že: (...) odborná literatura je příliš odborná, a tak jsem hledala na internetu. Našla jsem několik zpráv, ale moudrá jsem z nich nebyla. Existují různé formy DMO, které mají různý obraz postižení. Navíc jsem se dozvěděla, že nejde jen o hybný aparát, většina dětí je postižená i mentálně." Zde se sama vtírá otázka: Co vše - zejména v rané fázi vývoje - potřebují rodiče vědět o DMO? Jistě. Především by chtěli vědět, zdali se jejich dítě uzdraví, příp. jaká je perspektiva budoucího vývoje. Zel, na obě otázky je obtížná odpověď. Paradoxně jednodušší odpověď je na otázku první. Pokud se totiž nejedná o velmi lehkou formu DMO, kterou se podaří tzv. rozcvičit, bude dítě postižené celý život. Na druhou otázku se odpovídá nepoměrné obtížněji. Klein et al. (2010) se snaží z této mírně defenzivní situace vykročit do protiútoku a kladou otázku jinak: Co je pro rodiče relevantní?" Jejich studie totiž ukazuje, že důležitější než maximální množství informací je vztah důvěry mezi rodiči, zdravotníky a dítětem. Pokud z uvedené teze vyjdeme a vrátíme se ke způsobu, jakým si matka Vítka obstarává informace, měli bychom zpozornět. Jistě, žijeme ve světě internetu a nemůžeme jej opustit. Koneckonců, i tyto příběhy pocházejí z internetu, a proto k nim tak musíme přistupovat. V čem lze tedy spatřovat největší nebezpečí internetu? Možné nebezpečí spočívá v přelétání" rodičů mezi různými terapeutickými přístupy a neustálé hledání toho nejlepšího". To samozřejmě nemá nic společného s právem volby lékaře, ale je třeba vědět, že na u nás dva nejužívanéjší koncepty - Bobathových a Vojtův - jsou a vždycky budou odlišné názory, které jsou však ryze odborné povahy a kterým matka, pokud nemá adekvátní znalosti, není s to porozumět. Matka Vítka, když si zařídí finanční dávky a určité výsady, které jsou spojeny s postiženým dítětem v rodině, si povzdechne: Přesto stále chybí možnost s někým mluvit (i když už se blýská na lepší časy), pořád je tu pocit, že za to mohu, i když rozumově si umím zdůvodnit, že ne, cítím se provinile. Navíc se pořád cítím sama, jsme velmi vytíženi, cvičení několikrát denně, časté návštěvy u lékařů, chodíme s malým plavat, a tak zůstáváme izolováni." Izolace - snad sociální - zde pramení ze tří skutečností. Jsou to: 1. absence možnosti mluvit s někým, kdo má obdobné zkušenosti, 2. sebeobviňování, 3. omezení 26
6 Stati v některých běžných činnostech, které je způsobeno prováděním rehabilitace dítěte podle určitého konceptu - i několikrát denné - a častými návštěvami u lékaře. Ale jsou zde i bolestné okamžiky, když se matka Vítka podívá na běžný život vně svého prostředí: A ješté pořád je mi často do pláče, když kolem vidím zdravé děti. Když narazím na nesmyslné chování okolí. Když prostě nevím, co bude dál." Pocity úzkosti, výčitek sebeobviňování a strachu z budoucnosti, jejichž důsledkem bývá stranění se okolnímu světu a někdy i části vlastní rodiny, můžeme označit jako proces adaptování se na novou skutečnost, že mé dítě je postižené. Proces balancování je - také proto, že v průběhu vývoje dítěte jsou matka i celá rodina vystavovány novým situacím, které musí řešit - dynamický, ale na straně druhé dochází k osvojování si obranných postojů, takže matka již postupně nemusí upadat do situací, ve kterých se cítí zaskočena. O habitualizaci jakožto o procesu, ve smyslu psychickém i fyzickém, v němž jedinec nabývá dovedností, které následně užívá ve svém jednání nevědomé, mluví Berger a Luckmann (1999, s. 57): Habitualizace má za následek usměrnění a tříbení činností, což jinak v biologickém vybavení člověka chybí. Tím se uvolní nahromaděné napětí, které je důsledkem neusměrněných instinktů. Zvyk vytváří stabilní zázemí, v němž může lidská činnost většinu času probíhat s minimálním rozhodováním, a tak uvolňuje energii pro rozhodování." Není jistě možné si představit, že habitualizace a další formy coping-strategií vytvářejí pro matku obranu proti všemu zlu tohoto světa, protože každá - nová či stará, malá či velká - netaktnost vždy více či méně zabolí. Lze dokonce vyslovit hypotézu, že čím více se matky pohybují v rozličných životních situacích, tím častěji se mohou setkávat s momenty, které je traumatizují, což může potenciálně vyvolat tendenci ke stažení se zpět do bezpečí" domova. Pro matku Vítka se postupné stává DMO samozřejmou součástí každodenní reality: I náš Honzík (9,5 roku) už vnímá, že s Vítečkem není všechno v pořádku, ale neřeší to. Prostě ho má rád, je to jeho bráška, Víteček - skříteček. A tak to má být. I my to tak chceme, je to naše dítě a my ho prostě máme rádi. Je to naše štěstí a nezáleží na tom, že bude jiný než ostatní děti. Přece každé dítě je jiné, my to budeme mít jen trochu těžší." Pohledem Vítkovy matky končí její vyrovnávání vcelku úspěšně, ale samozřejmě v průběhu vývoje může docházet k různým převratům nebo krizím. Některé studie ukazují, že rodiče právě postiženého sourozence opomíjejí, což může vést v pozdějším věku k rivalitě nebo odcizení mezi oběma sourozenci (Siegel-Silverstein, 1994). Matka Mirečka Popis předchozího příběhu ozřejmil, jakým nebezpečím se vystavují matky, které své znalosti o DMO opírají pouze o informace, které si vyhledají na inter- 27
7 netu. Matka Mirečka uvádí: Z internetu: Jaké jsou příčiny vzniku DMO - novorozenecká žloutenka, nízké Apgar skóre, nízká porodní hmotnost, komplikovaný porod, nedostatek kyslíku, asfyxie, 32. týden, nezralost. To vše jsme splňovali, a přesto se nic od začátku nedělo." Všechny uvedené události nepochybné mohou vést ke vzniku DMO - mohou, ale nemusí. Jak ukazuje Huberova studie (1993), většina případů vzniku DMO, jak už jsme se zmínili, spadá do prenatálního období. Autor studie zkoumal případy, ve kterém matky dětí s DMO podaly žalobu na nemocnici, protože se domnívaly, že příčinou vzniku DMO byl nesprávně vedený porod. Výsledky studie však ukázaly, že komplikovaný porod je již pouhým důsledkem poškození plodu/dítěte v prenatálním období. Zel, jednou z charakteristik informací na internetu je jejich zkratkovitost, případně koncentrace mnoha možností na jednom místě. Tudíž je velká pravděpodobnost, že si potenciální čtenář zaručeně vybere" svůj případ. Hlavní výtkou maminky Mirečka je její - internetem podložené" - přesvědčení, že lékaři zjistili DMO u jejího syna pozdě. Zde tkví další omyl mnoha matek. Jak je známo z mnoha studií (např. Zelazo, Barr, 1989), signifikantní reflexy, které ukazují na vznik DMO, nastupují u dětí až v průběhu druhého roku života. Matka se nespokojuje s definicí na internetu, ale chce nahlédnout do záznamu o porodu: Slušně jsem si řekla i o porodopis, abych se přesvědčila, jestli vše probíhalo, jak mělo. Odpověď od lékaře zněla, na to nemáte vzdělání, jen v případě, že by si ho jiný lékař vyžádal, udělám výpis." Možnost nahlédnout do vlastní zdravotní dokumentace byla do českého právního řádu zavedena v roce 2007 zákonem č. 111/2007, ale je v něm zakotvená přirozená retroaktivita, což znamená, že pacient má právo nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů bez ohledu na dobu jejich vzniku. Z pohledu matek se jedná o významný zdroj informací o DMO. Nicméně je třeba mít na zřeteli dvě okolnosti. Za prvé, zdravotní dokumentaci vypracovávají lékaři, tedy lidé, kteří disponují potřebnou znalostní výbavou. To však znamená, že lékařské záznamy jsou již pouhými popisy událostí, jež nastaly v průběhu léčebného procesu - v našem případě porodu. Za druhé, matky mohou ke zdravotní dokumentaci přistupovat se záměrem zjistit, co bylo příčinou vzniku DMO. Může se však stát, že zdravotní dokumentace jim tuto odpověď neposkytne, protože ji ani neobsahuje. Navíc, matky mohou podlehnout představě, že k porozumění zdravotní dokumentaci postačí, když si nechají přeložit" odbornou terminologii, což není úplně pravda, protože pokud nemají elementární vhled do příslušné oblasti medicíny (gynekologie, neonatologie), mohou dospět k mylným závěrům ve vztahu k příčině vzniku DMO u svého dítěte (Kudláček, 2010). Pokud srovnáme přístup matky Vítka s přístupem matky Mirečka k informacím, které získaly z internetu, lze zde spatřovat rozdíl s jejich zacházením. 28
8 Stati Zatímco matka Vítka - zde opět odkazuji na svůj článek (Kudláček, 2009) - využívá informace ke zvládání péče o dítě, matka Mirečka si z informací učinila nástroj k potvrzení svého přesvědčení, že příčinou DMO byl špatně provedený porod. Pro její postoj lze mít jisté pochopení, ale hrozí nebezpečí, že si tímto postojem uzavře cestu k pochopení vzniku DMO v případě svého syna. Diskuse - náměty pro speciálněpedagogické poradenství Článek si kladl za cíl analyzovat na základě dvou příběhů procesy vyrovnávání se se skutečností, že narozené dítě je postižené DMO. Zaměřil jsem se na období, kdy je matkám sdělena diagnóza a ony stojí před nutností novou životní situaci přijmout. V článku jsem se zaměřil na dvě možné překážky, které proces vyrovnávání ztěžují - sebeobviňování a lpění na informacích z internetu. Problém sebeobviňování má svou reálnou podstatu, protože, jak jsem se snažil doložit, mnoho případů má prenatální příčinu, což v matkách může vyvolat pocit viny. Jak zde může být nápomocen speciální pedagog? Určitě by se neměl s matkou pitvat" v rozboru jejího těhotenství. Naopak. Nabízí se zde možnost využít časového odstupu od porodu a orientovat matku, ale i ostatní členy rodiny, na budoucí vývoj dítěte, který vždy bude na rodinu klást nemalé nároky. V případě obviňování zdravotníků z podílu na vzniku DMO je namístě citlivá a pro rodiče srozumitelná edukace směřující k pochopení, kterou dokládá ve své studii Huber (1993), že komplikovaný porod není příčinou, ale pouhým důsledkem nějaké poruchy v těhotenství, která vyústila v DMO. LITERATURA BERGER, P., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění Brno : CDK, ISBN BIALIK, G.M., GIVON, U. Cerebral palsy: classification and etiology. Acta Orthop Traumatol Ture. 2009, vol. 43, no. 2, s Review. Turkish. PubMed PMID: Dostupné na WWW: [ ). BRISTOR, M.W. The birth of handicaped child: A wholistic model for grieving. Family Relations. 1984, vol. 33, no. 1, s DAVIS, P.A., FORAY, D. An introduction to the economy of the knowledge society. International Sociál Science Journal. 2002, no. 171, s ISSN GIRDNER, L.K., EHEART, B.K. Mediation with families having a handicapped child. Family Relations. 1984, vol. 33, no. 1, s HUBER, P.W. Galileo's Revenge: Junk Science in the Courtroom. New York : Basic Books, Retrieved July 12, Dostupné na WWW: ww.questia.com/pm.qst?a- =o8íd= ). KACZMAREK, L.A., et al. Supporting families: A preschool model. Topics 29
9 in Early Childhood Speciál Education. 2004, vol. 24, no. 4, (Questia Online Library, 17 Jan ) KLEIN, S., WYNN, K., RAY, L. et al. Information sharing during diagnostic assessments: What is relevant for parents? Phys Occup Ther Pediatr. 2011, vol. 31, no. 2, s Epub 2010 Oct 13. PubMed PMID: Dostupné na WWW: nih.gov/pubmed/ [ ). KRAUS, J. a kol. Dětská mozková obrna. Praha : Grada-Avicenum, ISBN KUDLÁČEK, M. Jak se rodí dětská mozková obrna. Speciální pedagogika. 2009, roč. 19, č. 2, s ISSN KUDLÁČEK, M. Stojedenáctka - protivník nebo spojenec? Psychiatrie - časopis pro moderní psychiatrii. 2012, roč. 14, č. l,s ISSN LAZARUS, R.S., FOLKMAN, S. Stress, appraisal, and coping. New York : Springer, PETRUSEK, M. Společnosti pozdní doby. Praha : Sociologické nakladatelství, ISBN SCHILLING, R.D., GILCHRIST, L.D., SCHINKE, S.P. Coping and sociál support in families with developmentally disabled childern. Family Relations. vol. 33, no. 1, s SIEGEL, B., SHU-LI, L. Coping and adaptation in families of children with cerebral palsy. Exceptional Children. 2000, vol. 66, no. 2, s (Questia Online Library, 17 Jan ) SILVERSTEIN, S. What about Me? Growing Up with a Developmentally Disabled Sibling. New York : Plenům Press, (Questia Online Library, 5 Feb ) ŠANDERA, O., KRAUS, J. Tělesně postižené dítě. Praha : SPN, TITZL, B. Péče o postižené dítě. Praha : Ustav pro kulturně výchovnou činnost, Zákon č. 111/2007 Sb kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966Sb., o péči a zdraví lidu. Sbírka zákonů ČR, ZELAZO, P.R., BARR, R.G. (Eds). Challenges To Developmental Paradigms: Implications For Theory, Assessment, and Treatment. Hillsdale : Lawrence Erlbaum Associates, Retrieved July 12, Dostupné na WWW: Pm.Qst?A=0&D=
CO PŘINÁŠÍ PEDIATROVI ZNALOST PSYCHOSOMATIKY. MUDr. Barbora Branna Praktický lékař pro děti a dorost Ostrava
CO PŘINÁŠÍ PEDIATROVI ZNALOST PSYCHOSOMATIKY MUDr. Barbora Branna Praktický lékař pro děti a dorost Ostrava Praktický lékař pro děti a dorost Lékařská fakulta Olomouc ARO Dětské, atestace pediatrie Praktický
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ PODSTATA OSOBNOSTI SOCIALIZACE = proces postupného začleňování
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceTRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
Vícepříběh jedné matky Ilona Preslová, Nikol Spůrová
příběh jedné matky Ilona Preslová, Nikol Spůrová anamnéza 30 let, biologická matka crimi, UD, nežije(+47l.) adoptovaná, konfliktní vztah, dobrý vztah s babičkou základní vzdělání, nedokončené odborné učiliště,
VíceŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM
ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
VíceCo by rodinám s dětmi s PAS pomohlo?
Co by rodinám s dětmi s PAS pomohlo? Středisko rané péče, pobočka Olomouc Regionální centrum pro podporu a provázení rodin s dětmi s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením Bc. Veronika Zahradníková
VíceParlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceSYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
VíceARTHUR JANOV, Ph.D. PRVOTNÍ OTISKY. a jejich vliv na život člověka
PRVOTNÍ OTISKY 2012 ARTHUR JANOV, Ph.D. PRVOTNÍ OTISKY a jejich vliv na život člověka KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Prvotní otisky : a jejich vliv na život člověka / Arthur Janov ; [z anglického
VíceVojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011
Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Zátěžová situace u rodičů Během těhotenství vzniká těsné spojení mezi matkou a dítětem.
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceSestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví
Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní
VíceZpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti
Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem
VíceBc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM
Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají
VíceDědičnost vázaná na X chromosom
12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
TRITON Psychologická setkávání Jan Poněšický Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky Souvislosti mezi zvládáním životních problémů, tělesným zdravím a nemocí Jan Poněšický Psychosomatika pro
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceKonstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období
Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor
VíceCo nabízí raná péče. PhDr. Jitka Barlová, Ph.D.
Co nabízí raná péče PhDr. Jitka Barlová, Ph.D. Definice rané péče Služba sociální prevence zakotvená v zákoně 108/2006 Sb., o sociálních službách Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní
VíceVzdělávání v perinatální paliativní péči. Kateřina Ratislavová Zuzana Hrušková
Vzdělávání v perinatální paliativní péči Kateřina Ratislavová Zuzana Hrušková Vzdělávání v perinatální paliativní péči Základy v rámci studijních oborů na fakultách Prohloubení znalostí v rámci celoživotního
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
VíceROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
VícePsychoterapeutická podpora při umírání
Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceCZ.1.07/2.3.00/
VaV pro praxi: ochrana výsledků VaV, licencování patentů a know-how a podpora spolupráce s průmyslem, komunikace výsledků VaV a motivace k zapojení do VaV činnosti Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0047 Výzkum
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VícePoskytování rané péče v ČR. PhDr. Jitka Barlová, Ph.D.
Poskytování rané péče v ČR PhDr. Jitka Barlová, Ph.D. Společnost pro ranou péči Společnost pro ranou péči je nestátní organizace, která poskytuje odborné služby rané péče, podporu a pomoc rodinám, ve kterých
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceJAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?*
JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?* Miroslav Kudláček Anotace: Článek vychází z obecné sdíleného stanoviska, které říká, že dětská mozková obrna (dále jen DMO) vzniká v období kolem porodu a je založen
VíceKRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO
KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci
VícePotřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VícePROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE
PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
VíceŠílíme anebo sílíme? Petra Šubrtová alias Jozefína
Šílíme anebo sílíme? Petra Šubrtová alias Jozefína Joseph Campbell: Schizofrenie aneb vnitřní cesta (1970) Jaký je rozdíl mezi psychózou či LSD, tripem a zkušeností jogína či mystika? Ve všech případech
VíceRozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním
Více1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.
1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;
Více1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd.
1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment 2006. 79 s. -- cze. ISBN 80-253-0277-6 dyslexie;
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceNemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ
PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VícePedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
VíceTelefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu.
Otázka: Telefonická krizová intervence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková TELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE Nejprve je třeba říci, co je vlastně krize. Krizí se rozumí situace,
VíceVývoj sociální práce v ČR
Vývoj sociální práce v ČR Jako profesionální aktivita se formuje za první republiky, útlum po roce 1948 Nové sociální problémy po roce 1989 prostituce, bezdomovectví, uprchlíci, vězni po amnestii atd.
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VíceVladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové
Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Proč KBT v genetickém poradenství? skloubení medicínského a psychoterapeutického pohledu těhotenství obecně radostná doba, ve skutečnosti řada vyšetření přinášejících
VíceObsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost
Multimediální průvodce světem medicíny pro lékaře, nelékařský zdravotnický personál, studenty, pacienty a jejich blízké a pro každého, kdo se zajímá o zdraví a medicínu Spuštěno v létě 2010 Obsah Co to
VíceKonstruktivistické principy v online vzdělávání
Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co
VíceStandardy péče o osoby s revmatickou artritídou
Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení
VíceHumanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,
VíceOšetřovatelský proces. Jana Heřmanová Ústav ošetřovatelství, 3. LF UK Praha
Ošetřovatelský proces Jana Heřmanová Ústav ošetřovatelství, 3. LF UK Praha Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků č. 55/2011 Sb. Všeobecná sestra (1) Všeobecná sestra
VícePráva nemocných. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Práva nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Škrabová Helena duben 2009 PRÁVA PACIENTŮ Kodex práv pacientů vychází z Všeobecné
VícePhDr. Dana Linkeschová, CSc. Vysoké Učení Technické v Brně, Fakulta Stavební
PhDr. Dana Linkeschová, CSc. Vysoké Učení Technické v Brně, Fakulta Stavební Otázka, nikoli zda? ale jak? Naléhavě se potřebujeme učit nejenom znát a oceňovat sami sebe, ale stejně tak i ctít ostatní.
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VíceRozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti
VíceDětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno
Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké
VícePŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY
PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost
VíceTEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová
TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová Psychodynamické perspektivy Psychoanalytické a psychoterapeutické směry, které čerpají z Freuda. Vliv na formování sp zejména na počátku 20. st., v současné době
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
Více1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:
1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceManagement porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci
Management porodní asistence v České republice Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Mezinárodn rodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VícePohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková
Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření
VíceCo by rodiče měli udělat před podáním žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.
Co by rodiče měli udělat před podáním žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Při déletrvajících výukových či výchovných obtížích nebo při náhlém výrazném zhoršení prospěchu či chování, které
VíceMUDr. Barbora Branna
JAK ZACHÁZET S PSYCHOSOMATICKÝM TÉMATEM V PEDIATRII MUDr. Barbora Branna www.tripsy.cz Pediatrie 0-19 let - bouřlivé vývojové období plné PS témat problematika jiná u dětí a jiná u dospělých dítě + rodina
VíceSOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Mgr. Jana Zierhutová ANAMNÉZA Vzpomínání si, uvědomování si Anamnestický rozhovor jako součást diagnostického přístupu Záznam důležitých anamnestických údajů již při prvním kontaktu s
VíceSP s rodinou 2 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
SP s rodinou 2 M E T O D Y H O D N O C E N Í, P R O T E K T I V N Í A R I Z I K O V É F A K T O R Y P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Systémy hodnocení rodiny Založené na hodnocení znaků dysfunkce
VícePOL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?
POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět
VíceSystém škol a školských poradenských zařízení
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceVzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V NEUROLOGII
Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru 1 Cíl specializačního vzdělávání... 2 2 Minimální požadavky na specializační vzdělávání... 2 2.1 Základní kmen povinný... 4 2.2 Vlastní specializovaný
VíceLiteratura Lazarová, Bohumíra. Netradiční role učitele. O situacích pomoci, krize a poradenství ve školní praxi.
Školní poradenství Literatura Drapela, J. V.; Hrabal, Vladimír. Vybrané poradenské směry : teorie a strategie. Praha : Univerzita Karlova, 1995. 81 s. ISBN 80-7184-011-4. Lazarová, Bohumíra. Netradiční
VíceKURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME
KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:
VíceÚvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl
Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro
Víceděti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)
děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,
Více