DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET"

Transkript

1 DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET Miroslav Kudláček Abstrakt: Cílem článku je poznat způsoby, kterými se matky dětí s dětskou mozkovou obrnou vyrovnávají s novou životní situací a posléze si osvojují znalosti a dovednosti nutné k péči o své postižené dítě. Teoreticky práce vychází z konceptu vědění, který je součástí sociálního konstruktivismu a teorie personál/sociál coping. Článek se opírá o dvě kazuistiky (příběhy), které matky umístily na internetu. V první části budou vyloženy oba teoretické koncepty. Druhá část si klade za cíl prozkoumat, jak se informace, které matky shromáždily převážně z internetu, transformují do znalostí, jež matkám pomáhají při péči o dítě a vyrovnávání s náročnou životní situací. Třetí část v diskusi nabídne možné náměty pro speciálněpedagogické poradenství pro rodiče s postiženými dětmi raného věku. Článek ukazuje, že internet nabízí pouze soubor informací, které matkám poskytnou základní obraz o dětské mozkové obrně, ale není s to objasnit matkám souvislosti mezi jednotlivými informacemi. Klíčová slova: DMO, coping, informace, vědění, internet. Návrat domů Pokud je dítěti diagnostikována dětská mozková obrna (dále jen DMO), je spolu s matkou propuštěno do domácí péče. Od tohoto momentu velká část zodpovědnosti za léčbu přechází na rodiče, příp. na užší kruh rodiny (Šandera, Kraus, 1975; Titzl, 1985). Jistě, následuje mnoho vyšetření u lékařů-specialistů (neurolog, ortoped, rehabilitační lékař), ale po každém vyšetření, následných konzultacích a kontrolách odchází matka s dítětem opět domů a doma se uskutečňuje valná část léčby formou rehabilitace, kterou musí matka s dítětem provádět několikrát denně. Výjimku tvoří každoroční několikatýdenní lázeňské/léčebné pobyty. Právě předchozí text nám opět připomíná, že léčba, resp. rehabilitace je z velké části odvislá na přístupu rodiny, která ji provádí. A provádí ji v prostředí, jež má podstatný vliv i na další aspekty vývoje dítěte. Definice DMO Zde používám pouze obecnou definici, kterou uvádí Kraus a kol.: Dětská mozková obrna patří mezi nejčetnější neurovývojová onemocnění. Je neprogresivním, leč ve svých projevech nikoli neměnným postižením vyvíjejícího se mozku. Zasahuje zejména kognitivní schopnosti, hybnost, zrak, sluch, způsob chování... (Kraus a kol., 2005, s. 21). Důvody, proč jsem se omezil na obecnou formulaci definice, jsou dva. 22

2 Stati První spočívá ve skutečnosti, že podrobnou klasifikaci si může čtenář najít v příslušné literatuře. Druhý důvod tkví v cíli článku, jehož posláním je seznámit čtenáře s různými způsoby nabývání znalostí a dovedností matek, které jsou potřebné k efektivní péči o díté s DMO, tudíž svou pozornost zaměřím na jednání matek, které jsou konfrontovány s nutností vyrovnat se s náročnou životní situací. Pozitivním rysem DMO je skutečnost, že postižení je neprogresivní, tudíž primárně nehrozí situace, že by se zdravotní stav zhoršoval. Avšak pokud by s dítětem nebyla prováděna rehabilitace, mohlo by dojít k rozvoji symptomů onemocnění (kontraktury, ztuhlost), které by se v pozdějším věku hůře korigovaly. Výjimku snad tvoří déti, u nichž byla diagnostikována těžká epilepsie, kterou je nutné přiměřeně farmakologicky ovlivňovat. Na matce spočívá největší zátěž přímé péče. Domov je přirozené prostředí pro matku i dítě, ale zároveň i jistý druh izolace od okolního světa. Cyklus každodennosti se ještě více zacykluje" nutností každý den provádět rehabilitaci, popř. užívat léky - zejména antiepileptika. Na druhé straně právě povaha onemocnění zakládá potenciální nebezpečí, že matka zůstane s dítětem izolovaná od svého okolí. Tento typ nebezpečí si uvědomovali mnozí sociální pracovníci, kteří se s podobnými rodinami setkávali, a proto vypracovali koncept personál / sociál coping", který v českém jazyce znamená vyrovnávání se s náročnou životní situací. Nyní si představíme dva teoretické koncepty, se kterými budeme v analýze pracovat - vědění a adaptaci. Vědění Věděním lze označit soubor informací, které jsou určitým způsobem uspořádány tak, aby jedinci umožnily orientaci ve světě, který obývá. Zakladatelé sociálního konstruktivismu, Berger a Luckmann (1999), považují za primární zdroj vědění každodenní svět. Tedy svět, ve kterém probíhá socializace. Jak uvádějí autoři (1999, s, 49-50), naše vědění je selektivní, utilitární a distributivní: (...) realita každodenního života se zdá být jako sféra na pozadí neprostupné temnoty. Jak jsou určité sféry osvětlovány, zůstávají jiné ve stínu. (...) Vůbec pro mé není relevantní, jak má žena připravuje můj oblíbený guláš, jestliže výsledek splňuje mé očekávání. (...) S věděním se setkávám v každodenním životě jako s věděním společensky distribuovaným, tedy jako svěděním, které je u různých jedinců a různých typů jedinců různé." U posledně jmenovaného atributu vědění je dobré nastínit jeho promítnutí se do života rodin s postiženým dítětem. Některé matky, jak ukážeme níže, úkorně nesou, když se okolí dívá (někdy s poznámkami) na jejich postižené dítě zkoumavými pohledy, které mohou u matek vyvolávat pocit netaktnosti za strany pozorovatelů". Matky však pro jejich chování nemají pochopení. Jistě, netaktnost, příp. 23 -

3 urážky nelze tolerovat. Je však třeba mít na zřeteli, že většina jedinců nemá o DMO žádné ponětí, tudíž se nelze jejich nechápavým pohledům divit. Koneckonců, samotné matky uvádějí, že když jim byla lékařem sdělena diagnóza, jejich první reakce byla: DMO? Co to znamená?" Internet - zdroj poznání, nebo (jen) informací? Důvody, proč se zde zabývám internetem, jsou dva: Za prvé, internet byl pro mne zdrojem empirických dat (příběhů), které zde budu analyzovat. Za druhé, internet, jak ukážu záhy, hraje významnou roli při získávání informací a znalostí o DMO, které následné matky využívají v procesu vyrovnávání se s faktem, že jejich dítě je postižené DMO, a v následné péči - v nejširším smyslu - o ně. Samozřejmě, že prostřednictvím internetu mohou sdělovat své zkušenosti dalším rodičům podobně postižených dětí. Žijeme ve společnosti, které je definována - dle optiky, kterou je na ni nazíráno - rozličnými charakteristikami. Postindustriální, pozdně kapitalistická, globální, postdemokratická apod. Například Petrusek ve své práci (2006) nabízí několik desítek adjektiv, která vystihují jednotlivé aspekty současných společností v euroatlantickém prostoru. Pro naše další uvažování se zaměřím na dva typy - informační společnost a společnost vědění. Pro nedostatek prostoru provedu ještě jednu redukci. Nebudu se zde zabývat společností sui generis, ale pouze dvěma zde uvedenými jevy - informacemi a znalostmi. Na základě předchozího náčrtu tedy mohu formulovat následující otázku: Poskytuje internet znalosti, nebo informace? Abych mohl na uvedenou otázku kvalifikované odpovědět, načrtnu nejprve rozdíl mezi oběma pojmy. Použijeme definici Davise a Foraye (2002), kteří uvádějí: Vědění je to, co posiluje způsobilost jeho nositele k výkonu intelektuálních i manuálních schopností, nadto silné koncentruje jeho kognitivní kapacitu, nerozptyluje ji do fragmentovaných prvků. Informace je naproti tomu něco, co strukturuje a formátuje množinu dat, jež zůstává pasivní, inertní, dokud není užita jako vědění, tedy dokud není interpretována." Asi nejviditelnější charakteristikou informací, které poskytuje internet, je jejich obrovský počet. Zadám-li např. výraz dětská mozková obrna", objeví se mi na monitoru několik set tisíc odkazů. Popisy onemocnění, příčiny vzniku onemocnění (etiologie), možnosti léčby, rady rodičům, rady postiženým, příběhy rodin i jednotlivců s DMO, videa. Pro laika je téměř nemožné si informace utřídit a ještě nemožnější je porozumět různým souvislostem mezi určitými jevy. V neposlední řadě je důležité připomenout, že matky mnohdy přikládají všem informacím stejnou váhu, což znamená, že informacím poskytovaným laiky přisoudí stejný status jako informacím odborným, které jsou ze své podstaty složitější a často rozporuplné. 24

4 Stati Adaptace - coping Matka Vítka Pro naše další uvažování charakterizují tento pojem nejpříhodněji Lazarus a Folkman (1984), Schilling et al. (1984), Bristor (1984), Shu-li (2000) a Kacmarek et al. (2004), když definují coping jako neustálé střídání kognitivního a behaviorálního úsilí zvládnout vnější i vnitřní požadavky, které překračují možnosti konkrétní osoby". Vlastní coping však ještě někteří autoři (Schilling, Gilchrist, Schinke, 1984) rozčleňují na personál coping a sociál support. Za personál coping považují fakt, že si matky vytvářejí různé obranné mechanismy. Personál coping potom je kognitivní proces, který zahrnuje řešení z různorodosti voleb, a poté je úkolem odborných pracovníků pomoci realizovat vybranou alternativu. Existují i další typy strategií zvládání náročných situací. Takové strategie pomáhají z dlouhodobého pohledu zabezpečovat fungování rodin s postiženým dítětem." Sociální podpora - sociál support - je oproti personál coping zaměřena na vytváření sítí a vztahů rodiny s blízkým okolím. V následujícím textu budu analyzovat příběhy dvou již zmíněných matek Vítka a Mirečka a ukážu, jak se tyto ženy vyrovnaly se skutečností, že jejich dítě je postižené DMO. Volně navážu na článek, ve kterém jsem se zabýval obdobím od těhotenství až do momentu, kdy byla matkám sdělena skutečnost, že jejich dítě je postižené DMO (Kudláček, 2009). Krátce po oslavě prvních narozenin - v třináctém měsíci - se matka Vítka dozvídá o možném postižení svého syna DMO od dětské lékařky. Ta matku se synem odesílá do ordinace dětského neurologa, protože jen on je kompetentní diagnózu potvrdit. Pak si mne vzala do ordinace a během tří minut mi sdělila, že nás překládá do neurologické poradny, protože už je načase mluvit o DMO. (...) A jen mimochodem mi sdělila, že na referátu sociálních věcí si můžeme zažádat 0 průkazku ZTP. K čemu?" Matka je zjevně vyděšená snad 1 proto, že si pod pojmem DMO" neumí nic představit. Navíc je upozorněna na možnost získat průkaz ZTP, ZTP/P. Matce jsou tak vlastně předestřeny dvě skutečnosti. Váš syn je postižený a jeho postižení je - s odkazem na průkaz ZTP - těžké a zřejmě trvalé. Ale to samozřejmě matka ještě neví. V podstatě neví, ani co je DMO, ani co je průkaz ZTP. Její reakce je přirozená: Pro slzy jsem neviděla na cestu, byla jsem zmatená, šokovaná a hlavně vyděšená a sama. Co je DMO, co to znamená, co to může znamenat, co jsem udělala špatně?! Manžel přijel, jak to jen šlo nejrychleji, ale moudří jsme nebyli ani pak." Po prvotním smutku a zděšení si začíná klást společně s manželem otázku: Co to znamená? Co jsem udělala' špatné?" V první otázce již můžeme spatřovat hledání konkrétních dopadů 1 Samozřejmé je otázkou, zdali si má podobnou otázku klást i maniel. 25

5 do života jejich rodiny. Druhá otázka je mnohem závažnější a v odborné literatuře se přechází mlčením. Ale pokud přijmeme závěr Bialikovy a Givonovy studie (2009), která uvádí, že čtyři pětiny případů souvisejí s těhotenstvím, plyne z toho, že problém sebeobviňování má reálné opodstatnění a může být překážkou při vyrovnávání se s náročnou životní situací. Mám za to, že pokud se sebeobviňování anebo pocity viny objeví, je vhodné matkám, případně dalším členům rodiny, nabídnout intervenci, např. psychoterapeutickou, která je ostatně součástí celého coping konceptu. Matka Vítka se snaží opatřit si dostupné informace, ale zjišťuje, že: (...) odborná literatura je příliš odborná, a tak jsem hledala na internetu. Našla jsem několik zpráv, ale moudrá jsem z nich nebyla. Existují různé formy DMO, které mají různý obraz postižení. Navíc jsem se dozvěděla, že nejde jen o hybný aparát, většina dětí je postižená i mentálně." Zde se sama vtírá otázka: Co vše - zejména v rané fázi vývoje - potřebují rodiče vědět o DMO? Jistě. Především by chtěli vědět, zdali se jejich dítě uzdraví, příp. jaká je perspektiva budoucího vývoje. Zel, na obě otázky je obtížná odpověď. Paradoxně jednodušší odpověď je na otázku první. Pokud se totiž nejedná o velmi lehkou formu DMO, kterou se podaří tzv. rozcvičit, bude dítě postižené celý život. Na druhou otázku se odpovídá nepoměrné obtížněji. Klein et al. (2010) se snaží z této mírně defenzivní situace vykročit do protiútoku a kladou otázku jinak: Co je pro rodiče relevantní?" Jejich studie totiž ukazuje, že důležitější než maximální množství informací je vztah důvěry mezi rodiči, zdravotníky a dítětem. Pokud z uvedené teze vyjdeme a vrátíme se ke způsobu, jakým si matka Vítka obstarává informace, měli bychom zpozornět. Jistě, žijeme ve světě internetu a nemůžeme jej opustit. Koneckonců, i tyto příběhy pocházejí z internetu, a proto k nim tak musíme přistupovat. V čem lze tedy spatřovat největší nebezpečí internetu? Možné nebezpečí spočívá v přelétání" rodičů mezi různými terapeutickými přístupy a neustálé hledání toho nejlepšího". To samozřejmě nemá nic společného s právem volby lékaře, ale je třeba vědět, že na u nás dva nejužívanéjší koncepty - Bobathových a Vojtův - jsou a vždycky budou odlišné názory, které jsou však ryze odborné povahy a kterým matka, pokud nemá adekvátní znalosti, není s to porozumět. Matka Vítka, když si zařídí finanční dávky a určité výsady, které jsou spojeny s postiženým dítětem v rodině, si povzdechne: Přesto stále chybí možnost s někým mluvit (i když už se blýská na lepší časy), pořád je tu pocit, že za to mohu, i když rozumově si umím zdůvodnit, že ne, cítím se provinile. Navíc se pořád cítím sama, jsme velmi vytíženi, cvičení několikrát denně, časté návštěvy u lékařů, chodíme s malým plavat, a tak zůstáváme izolováni." Izolace - snad sociální - zde pramení ze tří skutečností. Jsou to: 1. absence možnosti mluvit s někým, kdo má obdobné zkušenosti, 2. sebeobviňování, 3. omezení 26

6 Stati v některých běžných činnostech, které je způsobeno prováděním rehabilitace dítěte podle určitého konceptu - i několikrát denné - a častými návštěvami u lékaře. Ale jsou zde i bolestné okamžiky, když se matka Vítka podívá na běžný život vně svého prostředí: A ješté pořád je mi často do pláče, když kolem vidím zdravé děti. Když narazím na nesmyslné chování okolí. Když prostě nevím, co bude dál." Pocity úzkosti, výčitek sebeobviňování a strachu z budoucnosti, jejichž důsledkem bývá stranění se okolnímu světu a někdy i části vlastní rodiny, můžeme označit jako proces adaptování se na novou skutečnost, že mé dítě je postižené. Proces balancování je - také proto, že v průběhu vývoje dítěte jsou matka i celá rodina vystavovány novým situacím, které musí řešit - dynamický, ale na straně druhé dochází k osvojování si obranných postojů, takže matka již postupně nemusí upadat do situací, ve kterých se cítí zaskočena. O habitualizaci jakožto o procesu, ve smyslu psychickém i fyzickém, v němž jedinec nabývá dovedností, které následně užívá ve svém jednání nevědomé, mluví Berger a Luckmann (1999, s. 57): Habitualizace má za následek usměrnění a tříbení činností, což jinak v biologickém vybavení člověka chybí. Tím se uvolní nahromaděné napětí, které je důsledkem neusměrněných instinktů. Zvyk vytváří stabilní zázemí, v němž může lidská činnost většinu času probíhat s minimálním rozhodováním, a tak uvolňuje energii pro rozhodování." Není jistě možné si představit, že habitualizace a další formy coping-strategií vytvářejí pro matku obranu proti všemu zlu tohoto světa, protože každá - nová či stará, malá či velká - netaktnost vždy více či méně zabolí. Lze dokonce vyslovit hypotézu, že čím více se matky pohybují v rozličných životních situacích, tím častěji se mohou setkávat s momenty, které je traumatizují, což může potenciálně vyvolat tendenci ke stažení se zpět do bezpečí" domova. Pro matku Vítka se postupné stává DMO samozřejmou součástí každodenní reality: I náš Honzík (9,5 roku) už vnímá, že s Vítečkem není všechno v pořádku, ale neřeší to. Prostě ho má rád, je to jeho bráška, Víteček - skříteček. A tak to má být. I my to tak chceme, je to naše dítě a my ho prostě máme rádi. Je to naše štěstí a nezáleží na tom, že bude jiný než ostatní děti. Přece každé dítě je jiné, my to budeme mít jen trochu těžší." Pohledem Vítkovy matky končí její vyrovnávání vcelku úspěšně, ale samozřejmě v průběhu vývoje může docházet k různým převratům nebo krizím. Některé studie ukazují, že rodiče právě postiženého sourozence opomíjejí, což může vést v pozdějším věku k rivalitě nebo odcizení mezi oběma sourozenci (Siegel-Silverstein, 1994). Matka Mirečka Popis předchozího příběhu ozřejmil, jakým nebezpečím se vystavují matky, které své znalosti o DMO opírají pouze o informace, které si vyhledají na inter- 27

7 netu. Matka Mirečka uvádí: Z internetu: Jaké jsou příčiny vzniku DMO - novorozenecká žloutenka, nízké Apgar skóre, nízká porodní hmotnost, komplikovaný porod, nedostatek kyslíku, asfyxie, 32. týden, nezralost. To vše jsme splňovali, a přesto se nic od začátku nedělo." Všechny uvedené události nepochybné mohou vést ke vzniku DMO - mohou, ale nemusí. Jak ukazuje Huberova studie (1993), většina případů vzniku DMO, jak už jsme se zmínili, spadá do prenatálního období. Autor studie zkoumal případy, ve kterém matky dětí s DMO podaly žalobu na nemocnici, protože se domnívaly, že příčinou vzniku DMO byl nesprávně vedený porod. Výsledky studie však ukázaly, že komplikovaný porod je již pouhým důsledkem poškození plodu/dítěte v prenatálním období. Zel, jednou z charakteristik informací na internetu je jejich zkratkovitost, případně koncentrace mnoha možností na jednom místě. Tudíž je velká pravděpodobnost, že si potenciální čtenář zaručeně vybere" svůj případ. Hlavní výtkou maminky Mirečka je její - internetem podložené" - přesvědčení, že lékaři zjistili DMO u jejího syna pozdě. Zde tkví další omyl mnoha matek. Jak je známo z mnoha studií (např. Zelazo, Barr, 1989), signifikantní reflexy, které ukazují na vznik DMO, nastupují u dětí až v průběhu druhého roku života. Matka se nespokojuje s definicí na internetu, ale chce nahlédnout do záznamu o porodu: Slušně jsem si řekla i o porodopis, abych se přesvědčila, jestli vše probíhalo, jak mělo. Odpověď od lékaře zněla, na to nemáte vzdělání, jen v případě, že by si ho jiný lékař vyžádal, udělám výpis." Možnost nahlédnout do vlastní zdravotní dokumentace byla do českého právního řádu zavedena v roce 2007 zákonem č. 111/2007, ale je v něm zakotvená přirozená retroaktivita, což znamená, že pacient má právo nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů bez ohledu na dobu jejich vzniku. Z pohledu matek se jedná o významný zdroj informací o DMO. Nicméně je třeba mít na zřeteli dvě okolnosti. Za prvé, zdravotní dokumentaci vypracovávají lékaři, tedy lidé, kteří disponují potřebnou znalostní výbavou. To však znamená, že lékařské záznamy jsou již pouhými popisy událostí, jež nastaly v průběhu léčebného procesu - v našem případě porodu. Za druhé, matky mohou ke zdravotní dokumentaci přistupovat se záměrem zjistit, co bylo příčinou vzniku DMO. Může se však stát, že zdravotní dokumentace jim tuto odpověď neposkytne, protože ji ani neobsahuje. Navíc, matky mohou podlehnout představě, že k porozumění zdravotní dokumentaci postačí, když si nechají přeložit" odbornou terminologii, což není úplně pravda, protože pokud nemají elementární vhled do příslušné oblasti medicíny (gynekologie, neonatologie), mohou dospět k mylným závěrům ve vztahu k příčině vzniku DMO u svého dítěte (Kudláček, 2010). Pokud srovnáme přístup matky Vítka s přístupem matky Mirečka k informacím, které získaly z internetu, lze zde spatřovat rozdíl s jejich zacházením. 28

8 Stati Zatímco matka Vítka - zde opět odkazuji na svůj článek (Kudláček, 2009) - využívá informace ke zvládání péče o dítě, matka Mirečka si z informací učinila nástroj k potvrzení svého přesvědčení, že příčinou DMO byl špatně provedený porod. Pro její postoj lze mít jisté pochopení, ale hrozí nebezpečí, že si tímto postojem uzavře cestu k pochopení vzniku DMO v případě svého syna. Diskuse - náměty pro speciálněpedagogické poradenství Článek si kladl za cíl analyzovat na základě dvou příběhů procesy vyrovnávání se se skutečností, že narozené dítě je postižené DMO. Zaměřil jsem se na období, kdy je matkám sdělena diagnóza a ony stojí před nutností novou životní situaci přijmout. V článku jsem se zaměřil na dvě možné překážky, které proces vyrovnávání ztěžují - sebeobviňování a lpění na informacích z internetu. Problém sebeobviňování má svou reálnou podstatu, protože, jak jsem se snažil doložit, mnoho případů má prenatální příčinu, což v matkách může vyvolat pocit viny. Jak zde může být nápomocen speciální pedagog? Určitě by se neměl s matkou pitvat" v rozboru jejího těhotenství. Naopak. Nabízí se zde možnost využít časového odstupu od porodu a orientovat matku, ale i ostatní členy rodiny, na budoucí vývoj dítěte, který vždy bude na rodinu klást nemalé nároky. V případě obviňování zdravotníků z podílu na vzniku DMO je namístě citlivá a pro rodiče srozumitelná edukace směřující k pochopení, kterou dokládá ve své studii Huber (1993), že komplikovaný porod není příčinou, ale pouhým důsledkem nějaké poruchy v těhotenství, která vyústila v DMO. LITERATURA BERGER, P., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění Brno : CDK, ISBN BIALIK, G.M., GIVON, U. Cerebral palsy: classification and etiology. Acta Orthop Traumatol Ture. 2009, vol. 43, no. 2, s Review. Turkish. PubMed PMID: Dostupné na WWW: [ ). BRISTOR, M.W. The birth of handicaped child: A wholistic model for grieving. Family Relations. 1984, vol. 33, no. 1, s DAVIS, P.A., FORAY, D. An introduction to the economy of the knowledge society. International Sociál Science Journal. 2002, no. 171, s ISSN GIRDNER, L.K., EHEART, B.K. Mediation with families having a handicapped child. Family Relations. 1984, vol. 33, no. 1, s HUBER, P.W. Galileo's Revenge: Junk Science in the Courtroom. New York : Basic Books, Retrieved July 12, Dostupné na WWW: ww.questia.com/pm.qst?a- =o8íd= ). KACZMAREK, L.A., et al. Supporting families: A preschool model. Topics 29

9 in Early Childhood Speciál Education. 2004, vol. 24, no. 4, (Questia Online Library, 17 Jan ) KLEIN, S., WYNN, K., RAY, L. et al. Information sharing during diagnostic assessments: What is relevant for parents? Phys Occup Ther Pediatr. 2011, vol. 31, no. 2, s Epub 2010 Oct 13. PubMed PMID: Dostupné na WWW: nih.gov/pubmed/ [ ). KRAUS, J. a kol. Dětská mozková obrna. Praha : Grada-Avicenum, ISBN KUDLÁČEK, M. Jak se rodí dětská mozková obrna. Speciální pedagogika. 2009, roč. 19, č. 2, s ISSN KUDLÁČEK, M. Stojedenáctka - protivník nebo spojenec? Psychiatrie - časopis pro moderní psychiatrii. 2012, roč. 14, č. l,s ISSN LAZARUS, R.S., FOLKMAN, S. Stress, appraisal, and coping. New York : Springer, PETRUSEK, M. Společnosti pozdní doby. Praha : Sociologické nakladatelství, ISBN SCHILLING, R.D., GILCHRIST, L.D., SCHINKE, S.P. Coping and sociál support in families with developmentally disabled childern. Family Relations. vol. 33, no. 1, s SIEGEL, B., SHU-LI, L. Coping and adaptation in families of children with cerebral palsy. Exceptional Children. 2000, vol. 66, no. 2, s (Questia Online Library, 17 Jan ) SILVERSTEIN, S. What about Me? Growing Up with a Developmentally Disabled Sibling. New York : Plenům Press, (Questia Online Library, 5 Feb ) ŠANDERA, O., KRAUS, J. Tělesně postižené dítě. Praha : SPN, TITZL, B. Péče o postižené dítě. Praha : Ustav pro kulturně výchovnou činnost, Zákon č. 111/2007 Sb kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966Sb., o péči a zdraví lidu. Sbírka zákonů ČR, ZELAZO, P.R., BARR, R.G. (Eds). Challenges To Developmental Paradigms: Implications For Theory, Assessment, and Treatment. Hillsdale : Lawrence Erlbaum Associates, Retrieved July 12, Dostupné na WWW: Pm.Qst?A=0&D=

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd.

1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. 1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment 2006. 79 s. -- cze. ISBN 80-253-0277-6 dyslexie;

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY

DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY Ilona Preslová, Kateřina Mladá SANANIM z.ú. HISTORIE r. 1996 - zahájení (individuální a rodinná terapie, poradenství, sociální práce) r. 1997 - otevřen tzv. Denní program

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost Multimediální průvodce světem medicíny pro lékaře, nelékařský zdravotnický personál, studenty, pacienty a jejich blízké a pro každého, kdo se zajímá o zdraví a medicínu Spuštěno v létě 2010 Obsah Co to

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Vídeňský program pro zdraví žen

Vídeňský program pro zdraví žen Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Invalidní vozík pro Michalku Michalčin příchod na svět nebyl příliš veselý. Ihned po porodu prodělala krvácení do mozku, které bohužel zapříčinilo celoživotní následky. Lékaři

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Mgr. Jana Zierhutová ANAMNÉZA Vzpomínání si, uvědomování si Anamnestický rozhovor jako součást diagnostického přístupu Záznam důležitých anamnestických údajů již při prvním kontaktu s

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Proč KBT v genetickém poradenství? skloubení medicínského a psychoterapeutického pohledu těhotenství obecně radostná doba, ve skutečnosti řada vyšetření přinášejících

Více

Blood Glucose Monitoring System ŽÁDNÉ KODOVÁNÍ

Blood Glucose Monitoring System ŽÁDNÉ KODOVÁNÍ Blood Glucose Monitoring System ŽÁDNÉ KODOVÁNÍ Blood Glucose Monitoring System Blood Glucose Monitoring System Naučte se správně žít s cukrovkou Žít s cukrovkou, nebo-li s Diabetes mellitus, to je otázka

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem:

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: 1) Cílová skupina 2) Nabídka služeb (základní a fakultativní činnosti) 1) CÍLOVÁ SKUPINA Základním stavebním kamenem

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?*

JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?* JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?* Miroslav Kudláček Anotace: Článek vychází z obecné sdíleného stanoviska, které říká, že dětská mozková obrna (dále jen DMO) vzniká v období kolem porodu a je založen

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Směrnice č. 25/2012. Standardy kvality sociální služby. Standard č. 2 Ochrana práv osob Domov se zvláštním režimem

Směrnice č. 25/2012. Standardy kvality sociální služby. Standard č. 2 Ochrana práv osob Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory Dobětice, příspěvková organizace Šrámkova 38/A ; Ústí nad Labem, PSČ 400 11 TELEFON: 472 772 902 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 3783800277 / 0100 FAX: 472 778 878 IČO: 44555407 e-mail: info@dd-dobetice.cz

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Lege artis Ve světle nového zákona o zdavotních službách Adamus K, Vitovják M., Dobiáš M., Útrata R., Hrubá K., Loyka S,

Lege artis Ve světle nového zákona o zdavotních službách Adamus K, Vitovják M., Dobiáš M., Útrata R., Hrubá K., Loyka S, Lege artis Ve světle nového zákona o zdavotních službách Adamus K, Vitovják M., Dobiáš M., Útrata R., Hrubá K., Loyka S, Advokátní kancelář Mgr. MUDr. Karel Adamus, Ph.D., Kirovova 11, Karviná Ústav soudního

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

EEA Grants Norway Grants

EEA Grants Norway Grants EEA Grants Norway Grants ZIPPY S FRIENDS V ČESKÉ REPUBLICE E-Clinic a Centrum sociálních služeb Praha (odd. Pražské centrum primární prevence) 9.6. 2015, AT konference, Seč-Ústupky Zippy ś Friends evaluovaná

Více

Směrnice č. 23/2013. Standardy kvality sociální služby. Standard č. 2 Ochrana práv osob Domov pro seniory

Směrnice č. 23/2013. Standardy kvality sociální služby. Standard č. 2 Ochrana práv osob Domov pro seniory Domov pro seniory Dobětice, příspěvková organizace Šrámkova 38/A ; Ústí nad Labem, PSČ 400 11 TELEFON: 472 772 902 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 3783800277 / 0100 FAX: 472 778 878 IČO: 44555407 e-mail: info@dd-dobetice.cz

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V T 1 Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou poskytovatele služby Základní

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, střední Čechy, o.s. Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu.

Telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu. Otázka: Telefonická krizová intervence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková TELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE Nejprve je třeba říci, co je vlastně krize. Krizí se rozumí situace,

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 11. 2011 59 Souhrn Zpráva o novorozenci 2010 Report on newborn 2010 V roce 2010 se v České republice živě narodilo

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo

Více

Vám byl soudem stanovený opatrovník / zástupce

Vám byl soudem stanovený opatrovník / zástupce Vážený pane, vážená paní, děkujeme Vám za Váš zájem o náš Domov se zvláštním režimem Senior Rezidence Chrudim. Uvědomujeme si, že prožíváte nelehké období a velice náročnou životní situaci. Abychom mohli

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V NEUROLOGII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V NEUROLOGII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru 1 Cíl specializačního vzdělávání... 2 2 Minimální požadavky na specializační vzdělávání... 2 2.1 Základní kmen povinný... 4 2.2 Vlastní specializovaný

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Od května 2015 je možno žádat MZ o zařazení do nástavbového oboru PSYCHOSOMATIKA. Zájemci o zařazení do oboru Psychosomatika se mohou obracet na paní Stanislavu

Více

Obsah. Úvod 15. Předmluva k německému vydání 18. 1. kapitola Základní pojmy 21

Obsah. Úvod 15. Předmluva k německému vydání 18. 1. kapitola Základní pojmy 21 Obsah Úvod 15 Předmluva k německému vydání 18 1. kapitola Základní pojmy 21 1.1 Úvod 21 1.2 Funkce a vztah 26 1.3 Informace a zpětná vazba 31 1.4 Redundance 35 1.5 Metakomunikace a pragmatický kalkul 41

Více