DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET"

Transkript

1 DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, MATKY A INTERNET Miroslav Kudláček Abstrakt: Cílem článku je poznat způsoby, kterými se matky dětí s dětskou mozkovou obrnou vyrovnávají s novou životní situací a posléze si osvojují znalosti a dovednosti nutné k péči o své postižené dítě. Teoreticky práce vychází z konceptu vědění, který je součástí sociálního konstruktivismu a teorie personál/sociál coping. Článek se opírá o dvě kazuistiky (příběhy), které matky umístily na internetu. V první části budou vyloženy oba teoretické koncepty. Druhá část si klade za cíl prozkoumat, jak se informace, které matky shromáždily převážně z internetu, transformují do znalostí, jež matkám pomáhají při péči o dítě a vyrovnávání s náročnou životní situací. Třetí část v diskusi nabídne možné náměty pro speciálněpedagogické poradenství pro rodiče s postiženými dětmi raného věku. Článek ukazuje, že internet nabízí pouze soubor informací, které matkám poskytnou základní obraz o dětské mozkové obrně, ale není s to objasnit matkám souvislosti mezi jednotlivými informacemi. Klíčová slova: DMO, coping, informace, vědění, internet. Návrat domů Pokud je dítěti diagnostikována dětská mozková obrna (dále jen DMO), je spolu s matkou propuštěno do domácí péče. Od tohoto momentu velká část zodpovědnosti za léčbu přechází na rodiče, příp. na užší kruh rodiny (Šandera, Kraus, 1975; Titzl, 1985). Jistě, následuje mnoho vyšetření u lékařů-specialistů (neurolog, ortoped, rehabilitační lékař), ale po každém vyšetření, následných konzultacích a kontrolách odchází matka s dítětem opět domů a doma se uskutečňuje valná část léčby formou rehabilitace, kterou musí matka s dítětem provádět několikrát denně. Výjimku tvoří každoroční několikatýdenní lázeňské/léčebné pobyty. Právě předchozí text nám opět připomíná, že léčba, resp. rehabilitace je z velké části odvislá na přístupu rodiny, která ji provádí. A provádí ji v prostředí, jež má podstatný vliv i na další aspekty vývoje dítěte. Definice DMO Zde používám pouze obecnou definici, kterou uvádí Kraus a kol.: Dětská mozková obrna patří mezi nejčetnější neurovývojová onemocnění. Je neprogresivním, leč ve svých projevech nikoli neměnným postižením vyvíjejícího se mozku. Zasahuje zejména kognitivní schopnosti, hybnost, zrak, sluch, způsob chování... (Kraus a kol., 2005, s. 21). Důvody, proč jsem se omezil na obecnou formulaci definice, jsou dva. 22

2 Stati První spočívá ve skutečnosti, že podrobnou klasifikaci si může čtenář najít v příslušné literatuře. Druhý důvod tkví v cíli článku, jehož posláním je seznámit čtenáře s různými způsoby nabývání znalostí a dovedností matek, které jsou potřebné k efektivní péči o díté s DMO, tudíž svou pozornost zaměřím na jednání matek, které jsou konfrontovány s nutností vyrovnat se s náročnou životní situací. Pozitivním rysem DMO je skutečnost, že postižení je neprogresivní, tudíž primárně nehrozí situace, že by se zdravotní stav zhoršoval. Avšak pokud by s dítětem nebyla prováděna rehabilitace, mohlo by dojít k rozvoji symptomů onemocnění (kontraktury, ztuhlost), které by se v pozdějším věku hůře korigovaly. Výjimku snad tvoří déti, u nichž byla diagnostikována těžká epilepsie, kterou je nutné přiměřeně farmakologicky ovlivňovat. Na matce spočívá největší zátěž přímé péče. Domov je přirozené prostředí pro matku i dítě, ale zároveň i jistý druh izolace od okolního světa. Cyklus každodennosti se ještě více zacykluje" nutností každý den provádět rehabilitaci, popř. užívat léky - zejména antiepileptika. Na druhé straně právě povaha onemocnění zakládá potenciální nebezpečí, že matka zůstane s dítětem izolovaná od svého okolí. Tento typ nebezpečí si uvědomovali mnozí sociální pracovníci, kteří se s podobnými rodinami setkávali, a proto vypracovali koncept personál / sociál coping", který v českém jazyce znamená vyrovnávání se s náročnou životní situací. Nyní si představíme dva teoretické koncepty, se kterými budeme v analýze pracovat - vědění a adaptaci. Vědění Věděním lze označit soubor informací, které jsou určitým způsobem uspořádány tak, aby jedinci umožnily orientaci ve světě, který obývá. Zakladatelé sociálního konstruktivismu, Berger a Luckmann (1999), považují za primární zdroj vědění každodenní svět. Tedy svět, ve kterém probíhá socializace. Jak uvádějí autoři (1999, s, 49-50), naše vědění je selektivní, utilitární a distributivní: (...) realita každodenního života se zdá být jako sféra na pozadí neprostupné temnoty. Jak jsou určité sféry osvětlovány, zůstávají jiné ve stínu. (...) Vůbec pro mé není relevantní, jak má žena připravuje můj oblíbený guláš, jestliže výsledek splňuje mé očekávání. (...) S věděním se setkávám v každodenním životě jako s věděním společensky distribuovaným, tedy jako svěděním, které je u různých jedinců a různých typů jedinců různé." U posledně jmenovaného atributu vědění je dobré nastínit jeho promítnutí se do života rodin s postiženým dítětem. Některé matky, jak ukážeme níže, úkorně nesou, když se okolí dívá (někdy s poznámkami) na jejich postižené dítě zkoumavými pohledy, které mohou u matek vyvolávat pocit netaktnosti za strany pozorovatelů". Matky však pro jejich chování nemají pochopení. Jistě, netaktnost, příp. 23 -

3 urážky nelze tolerovat. Je však třeba mít na zřeteli, že většina jedinců nemá o DMO žádné ponětí, tudíž se nelze jejich nechápavým pohledům divit. Koneckonců, samotné matky uvádějí, že když jim byla lékařem sdělena diagnóza, jejich první reakce byla: DMO? Co to znamená?" Internet - zdroj poznání, nebo (jen) informací? Důvody, proč se zde zabývám internetem, jsou dva: Za prvé, internet byl pro mne zdrojem empirických dat (příběhů), které zde budu analyzovat. Za druhé, internet, jak ukážu záhy, hraje významnou roli při získávání informací a znalostí o DMO, které následné matky využívají v procesu vyrovnávání se s faktem, že jejich dítě je postižené DMO, a v následné péči - v nejširším smyslu - o ně. Samozřejmě, že prostřednictvím internetu mohou sdělovat své zkušenosti dalším rodičům podobně postižených dětí. Žijeme ve společnosti, které je definována - dle optiky, kterou je na ni nazíráno - rozličnými charakteristikami. Postindustriální, pozdně kapitalistická, globální, postdemokratická apod. Například Petrusek ve své práci (2006) nabízí několik desítek adjektiv, která vystihují jednotlivé aspekty současných společností v euroatlantickém prostoru. Pro naše další uvažování se zaměřím na dva typy - informační společnost a společnost vědění. Pro nedostatek prostoru provedu ještě jednu redukci. Nebudu se zde zabývat společností sui generis, ale pouze dvěma zde uvedenými jevy - informacemi a znalostmi. Na základě předchozího náčrtu tedy mohu formulovat následující otázku: Poskytuje internet znalosti, nebo informace? Abych mohl na uvedenou otázku kvalifikované odpovědět, načrtnu nejprve rozdíl mezi oběma pojmy. Použijeme definici Davise a Foraye (2002), kteří uvádějí: Vědění je to, co posiluje způsobilost jeho nositele k výkonu intelektuálních i manuálních schopností, nadto silné koncentruje jeho kognitivní kapacitu, nerozptyluje ji do fragmentovaných prvků. Informace je naproti tomu něco, co strukturuje a formátuje množinu dat, jež zůstává pasivní, inertní, dokud není užita jako vědění, tedy dokud není interpretována." Asi nejviditelnější charakteristikou informací, které poskytuje internet, je jejich obrovský počet. Zadám-li např. výraz dětská mozková obrna", objeví se mi na monitoru několik set tisíc odkazů. Popisy onemocnění, příčiny vzniku onemocnění (etiologie), možnosti léčby, rady rodičům, rady postiženým, příběhy rodin i jednotlivců s DMO, videa. Pro laika je téměř nemožné si informace utřídit a ještě nemožnější je porozumět různým souvislostem mezi určitými jevy. V neposlední řadě je důležité připomenout, že matky mnohdy přikládají všem informacím stejnou váhu, což znamená, že informacím poskytovaným laiky přisoudí stejný status jako informacím odborným, které jsou ze své podstaty složitější a často rozporuplné. 24

4 Stati Adaptace - coping Matka Vítka Pro naše další uvažování charakterizují tento pojem nejpříhodněji Lazarus a Folkman (1984), Schilling et al. (1984), Bristor (1984), Shu-li (2000) a Kacmarek et al. (2004), když definují coping jako neustálé střídání kognitivního a behaviorálního úsilí zvládnout vnější i vnitřní požadavky, které překračují možnosti konkrétní osoby". Vlastní coping však ještě někteří autoři (Schilling, Gilchrist, Schinke, 1984) rozčleňují na personál coping a sociál support. Za personál coping považují fakt, že si matky vytvářejí různé obranné mechanismy. Personál coping potom je kognitivní proces, který zahrnuje řešení z různorodosti voleb, a poté je úkolem odborných pracovníků pomoci realizovat vybranou alternativu. Existují i další typy strategií zvládání náročných situací. Takové strategie pomáhají z dlouhodobého pohledu zabezpečovat fungování rodin s postiženým dítětem." Sociální podpora - sociál support - je oproti personál coping zaměřena na vytváření sítí a vztahů rodiny s blízkým okolím. V následujícím textu budu analyzovat příběhy dvou již zmíněných matek Vítka a Mirečka a ukážu, jak se tyto ženy vyrovnaly se skutečností, že jejich dítě je postižené DMO. Volně navážu na článek, ve kterém jsem se zabýval obdobím od těhotenství až do momentu, kdy byla matkám sdělena skutečnost, že jejich dítě je postižené DMO (Kudláček, 2009). Krátce po oslavě prvních narozenin - v třináctém měsíci - se matka Vítka dozvídá o možném postižení svého syna DMO od dětské lékařky. Ta matku se synem odesílá do ordinace dětského neurologa, protože jen on je kompetentní diagnózu potvrdit. Pak si mne vzala do ordinace a během tří minut mi sdělila, že nás překládá do neurologické poradny, protože už je načase mluvit o DMO. (...) A jen mimochodem mi sdělila, že na referátu sociálních věcí si můžeme zažádat 0 průkazku ZTP. K čemu?" Matka je zjevně vyděšená snad 1 proto, že si pod pojmem DMO" neumí nic představit. Navíc je upozorněna na možnost získat průkaz ZTP, ZTP/P. Matce jsou tak vlastně předestřeny dvě skutečnosti. Váš syn je postižený a jeho postižení je - s odkazem na průkaz ZTP - těžké a zřejmě trvalé. Ale to samozřejmě matka ještě neví. V podstatě neví, ani co je DMO, ani co je průkaz ZTP. Její reakce je přirozená: Pro slzy jsem neviděla na cestu, byla jsem zmatená, šokovaná a hlavně vyděšená a sama. Co je DMO, co to znamená, co to může znamenat, co jsem udělala špatně?! Manžel přijel, jak to jen šlo nejrychleji, ale moudří jsme nebyli ani pak." Po prvotním smutku a zděšení si začíná klást společně s manželem otázku: Co to znamená? Co jsem udělala' špatné?" V první otázce již můžeme spatřovat hledání konkrétních dopadů 1 Samozřejmé je otázkou, zdali si má podobnou otázku klást i maniel. 25

5 do života jejich rodiny. Druhá otázka je mnohem závažnější a v odborné literatuře se přechází mlčením. Ale pokud přijmeme závěr Bialikovy a Givonovy studie (2009), která uvádí, že čtyři pětiny případů souvisejí s těhotenstvím, plyne z toho, že problém sebeobviňování má reálné opodstatnění a může být překážkou při vyrovnávání se s náročnou životní situací. Mám za to, že pokud se sebeobviňování anebo pocity viny objeví, je vhodné matkám, případně dalším členům rodiny, nabídnout intervenci, např. psychoterapeutickou, která je ostatně součástí celého coping konceptu. Matka Vítka se snaží opatřit si dostupné informace, ale zjišťuje, že: (...) odborná literatura je příliš odborná, a tak jsem hledala na internetu. Našla jsem několik zpráv, ale moudrá jsem z nich nebyla. Existují různé formy DMO, které mají různý obraz postižení. Navíc jsem se dozvěděla, že nejde jen o hybný aparát, většina dětí je postižená i mentálně." Zde se sama vtírá otázka: Co vše - zejména v rané fázi vývoje - potřebují rodiče vědět o DMO? Jistě. Především by chtěli vědět, zdali se jejich dítě uzdraví, příp. jaká je perspektiva budoucího vývoje. Zel, na obě otázky je obtížná odpověď. Paradoxně jednodušší odpověď je na otázku první. Pokud se totiž nejedná o velmi lehkou formu DMO, kterou se podaří tzv. rozcvičit, bude dítě postižené celý život. Na druhou otázku se odpovídá nepoměrné obtížněji. Klein et al. (2010) se snaží z této mírně defenzivní situace vykročit do protiútoku a kladou otázku jinak: Co je pro rodiče relevantní?" Jejich studie totiž ukazuje, že důležitější než maximální množství informací je vztah důvěry mezi rodiči, zdravotníky a dítětem. Pokud z uvedené teze vyjdeme a vrátíme se ke způsobu, jakým si matka Vítka obstarává informace, měli bychom zpozornět. Jistě, žijeme ve světě internetu a nemůžeme jej opustit. Koneckonců, i tyto příběhy pocházejí z internetu, a proto k nim tak musíme přistupovat. V čem lze tedy spatřovat největší nebezpečí internetu? Možné nebezpečí spočívá v přelétání" rodičů mezi různými terapeutickými přístupy a neustálé hledání toho nejlepšího". To samozřejmě nemá nic společného s právem volby lékaře, ale je třeba vědět, že na u nás dva nejužívanéjší koncepty - Bobathových a Vojtův - jsou a vždycky budou odlišné názory, které jsou však ryze odborné povahy a kterým matka, pokud nemá adekvátní znalosti, není s to porozumět. Matka Vítka, když si zařídí finanční dávky a určité výsady, které jsou spojeny s postiženým dítětem v rodině, si povzdechne: Přesto stále chybí možnost s někým mluvit (i když už se blýská na lepší časy), pořád je tu pocit, že za to mohu, i když rozumově si umím zdůvodnit, že ne, cítím se provinile. Navíc se pořád cítím sama, jsme velmi vytíženi, cvičení několikrát denně, časté návštěvy u lékařů, chodíme s malým plavat, a tak zůstáváme izolováni." Izolace - snad sociální - zde pramení ze tří skutečností. Jsou to: 1. absence možnosti mluvit s někým, kdo má obdobné zkušenosti, 2. sebeobviňování, 3. omezení 26

6 Stati v některých běžných činnostech, které je způsobeno prováděním rehabilitace dítěte podle určitého konceptu - i několikrát denné - a častými návštěvami u lékaře. Ale jsou zde i bolestné okamžiky, když se matka Vítka podívá na běžný život vně svého prostředí: A ješté pořád je mi často do pláče, když kolem vidím zdravé děti. Když narazím na nesmyslné chování okolí. Když prostě nevím, co bude dál." Pocity úzkosti, výčitek sebeobviňování a strachu z budoucnosti, jejichž důsledkem bývá stranění se okolnímu světu a někdy i části vlastní rodiny, můžeme označit jako proces adaptování se na novou skutečnost, že mé dítě je postižené. Proces balancování je - také proto, že v průběhu vývoje dítěte jsou matka i celá rodina vystavovány novým situacím, které musí řešit - dynamický, ale na straně druhé dochází k osvojování si obranných postojů, takže matka již postupně nemusí upadat do situací, ve kterých se cítí zaskočena. O habitualizaci jakožto o procesu, ve smyslu psychickém i fyzickém, v němž jedinec nabývá dovedností, které následně užívá ve svém jednání nevědomé, mluví Berger a Luckmann (1999, s. 57): Habitualizace má za následek usměrnění a tříbení činností, což jinak v biologickém vybavení člověka chybí. Tím se uvolní nahromaděné napětí, které je důsledkem neusměrněných instinktů. Zvyk vytváří stabilní zázemí, v němž může lidská činnost většinu času probíhat s minimálním rozhodováním, a tak uvolňuje energii pro rozhodování." Není jistě možné si představit, že habitualizace a další formy coping-strategií vytvářejí pro matku obranu proti všemu zlu tohoto světa, protože každá - nová či stará, malá či velká - netaktnost vždy více či méně zabolí. Lze dokonce vyslovit hypotézu, že čím více se matky pohybují v rozličných životních situacích, tím častěji se mohou setkávat s momenty, které je traumatizují, což může potenciálně vyvolat tendenci ke stažení se zpět do bezpečí" domova. Pro matku Vítka se postupné stává DMO samozřejmou součástí každodenní reality: I náš Honzík (9,5 roku) už vnímá, že s Vítečkem není všechno v pořádku, ale neřeší to. Prostě ho má rád, je to jeho bráška, Víteček - skříteček. A tak to má být. I my to tak chceme, je to naše dítě a my ho prostě máme rádi. Je to naše štěstí a nezáleží na tom, že bude jiný než ostatní děti. Přece každé dítě je jiné, my to budeme mít jen trochu těžší." Pohledem Vítkovy matky končí její vyrovnávání vcelku úspěšně, ale samozřejmě v průběhu vývoje může docházet k různým převratům nebo krizím. Některé studie ukazují, že rodiče právě postiženého sourozence opomíjejí, což může vést v pozdějším věku k rivalitě nebo odcizení mezi oběma sourozenci (Siegel-Silverstein, 1994). Matka Mirečka Popis předchozího příběhu ozřejmil, jakým nebezpečím se vystavují matky, které své znalosti o DMO opírají pouze o informace, které si vyhledají na inter- 27

7 netu. Matka Mirečka uvádí: Z internetu: Jaké jsou příčiny vzniku DMO - novorozenecká žloutenka, nízké Apgar skóre, nízká porodní hmotnost, komplikovaný porod, nedostatek kyslíku, asfyxie, 32. týden, nezralost. To vše jsme splňovali, a přesto se nic od začátku nedělo." Všechny uvedené události nepochybné mohou vést ke vzniku DMO - mohou, ale nemusí. Jak ukazuje Huberova studie (1993), většina případů vzniku DMO, jak už jsme se zmínili, spadá do prenatálního období. Autor studie zkoumal případy, ve kterém matky dětí s DMO podaly žalobu na nemocnici, protože se domnívaly, že příčinou vzniku DMO byl nesprávně vedený porod. Výsledky studie však ukázaly, že komplikovaný porod je již pouhým důsledkem poškození plodu/dítěte v prenatálním období. Zel, jednou z charakteristik informací na internetu je jejich zkratkovitost, případně koncentrace mnoha možností na jednom místě. Tudíž je velká pravděpodobnost, že si potenciální čtenář zaručeně vybere" svůj případ. Hlavní výtkou maminky Mirečka je její - internetem podložené" - přesvědčení, že lékaři zjistili DMO u jejího syna pozdě. Zde tkví další omyl mnoha matek. Jak je známo z mnoha studií (např. Zelazo, Barr, 1989), signifikantní reflexy, které ukazují na vznik DMO, nastupují u dětí až v průběhu druhého roku života. Matka se nespokojuje s definicí na internetu, ale chce nahlédnout do záznamu o porodu: Slušně jsem si řekla i o porodopis, abych se přesvědčila, jestli vše probíhalo, jak mělo. Odpověď od lékaře zněla, na to nemáte vzdělání, jen v případě, že by si ho jiný lékař vyžádal, udělám výpis." Možnost nahlédnout do vlastní zdravotní dokumentace byla do českého právního řádu zavedena v roce 2007 zákonem č. 111/2007, ale je v něm zakotvená přirozená retroaktivita, což znamená, že pacient má právo nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů bez ohledu na dobu jejich vzniku. Z pohledu matek se jedná o významný zdroj informací o DMO. Nicméně je třeba mít na zřeteli dvě okolnosti. Za prvé, zdravotní dokumentaci vypracovávají lékaři, tedy lidé, kteří disponují potřebnou znalostní výbavou. To však znamená, že lékařské záznamy jsou již pouhými popisy událostí, jež nastaly v průběhu léčebného procesu - v našem případě porodu. Za druhé, matky mohou ke zdravotní dokumentaci přistupovat se záměrem zjistit, co bylo příčinou vzniku DMO. Může se však stát, že zdravotní dokumentace jim tuto odpověď neposkytne, protože ji ani neobsahuje. Navíc, matky mohou podlehnout představě, že k porozumění zdravotní dokumentaci postačí, když si nechají přeložit" odbornou terminologii, což není úplně pravda, protože pokud nemají elementární vhled do příslušné oblasti medicíny (gynekologie, neonatologie), mohou dospět k mylným závěrům ve vztahu k příčině vzniku DMO u svého dítěte (Kudláček, 2010). Pokud srovnáme přístup matky Vítka s přístupem matky Mirečka k informacím, které získaly z internetu, lze zde spatřovat rozdíl s jejich zacházením. 28

8 Stati Zatímco matka Vítka - zde opět odkazuji na svůj článek (Kudláček, 2009) - využívá informace ke zvládání péče o dítě, matka Mirečka si z informací učinila nástroj k potvrzení svého přesvědčení, že příčinou DMO byl špatně provedený porod. Pro její postoj lze mít jisté pochopení, ale hrozí nebezpečí, že si tímto postojem uzavře cestu k pochopení vzniku DMO v případě svého syna. Diskuse - náměty pro speciálněpedagogické poradenství Článek si kladl za cíl analyzovat na základě dvou příběhů procesy vyrovnávání se se skutečností, že narozené dítě je postižené DMO. Zaměřil jsem se na období, kdy je matkám sdělena diagnóza a ony stojí před nutností novou životní situaci přijmout. V článku jsem se zaměřil na dvě možné překážky, které proces vyrovnávání ztěžují - sebeobviňování a lpění na informacích z internetu. Problém sebeobviňování má svou reálnou podstatu, protože, jak jsem se snažil doložit, mnoho případů má prenatální příčinu, což v matkách může vyvolat pocit viny. Jak zde může být nápomocen speciální pedagog? Určitě by se neměl s matkou pitvat" v rozboru jejího těhotenství. Naopak. Nabízí se zde možnost využít časového odstupu od porodu a orientovat matku, ale i ostatní členy rodiny, na budoucí vývoj dítěte, který vždy bude na rodinu klást nemalé nároky. V případě obviňování zdravotníků z podílu na vzniku DMO je namístě citlivá a pro rodiče srozumitelná edukace směřující k pochopení, kterou dokládá ve své studii Huber (1993), že komplikovaný porod není příčinou, ale pouhým důsledkem nějaké poruchy v těhotenství, která vyústila v DMO. LITERATURA BERGER, P., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění Brno : CDK, ISBN BIALIK, G.M., GIVON, U. Cerebral palsy: classification and etiology. Acta Orthop Traumatol Ture. 2009, vol. 43, no. 2, s Review. Turkish. PubMed PMID: Dostupné na WWW: [ ). BRISTOR, M.W. The birth of handicaped child: A wholistic model for grieving. Family Relations. 1984, vol. 33, no. 1, s DAVIS, P.A., FORAY, D. An introduction to the economy of the knowledge society. International Sociál Science Journal. 2002, no. 171, s ISSN GIRDNER, L.K., EHEART, B.K. Mediation with families having a handicapped child. Family Relations. 1984, vol. 33, no. 1, s HUBER, P.W. Galileo's Revenge: Junk Science in the Courtroom. New York : Basic Books, Retrieved July 12, Dostupné na WWW: ww.questia.com/pm.qst?a- =o8íd= ). KACZMAREK, L.A., et al. Supporting families: A preschool model. Topics 29

9 in Early Childhood Speciál Education. 2004, vol. 24, no. 4, (Questia Online Library, 17 Jan ) KLEIN, S., WYNN, K., RAY, L. et al. Information sharing during diagnostic assessments: What is relevant for parents? Phys Occup Ther Pediatr. 2011, vol. 31, no. 2, s Epub 2010 Oct 13. PubMed PMID: Dostupné na WWW: nih.gov/pubmed/ [ ). KRAUS, J. a kol. Dětská mozková obrna. Praha : Grada-Avicenum, ISBN KUDLÁČEK, M. Jak se rodí dětská mozková obrna. Speciální pedagogika. 2009, roč. 19, č. 2, s ISSN KUDLÁČEK, M. Stojedenáctka - protivník nebo spojenec? Psychiatrie - časopis pro moderní psychiatrii. 2012, roč. 14, č. l,s ISSN LAZARUS, R.S., FOLKMAN, S. Stress, appraisal, and coping. New York : Springer, PETRUSEK, M. Společnosti pozdní doby. Praha : Sociologické nakladatelství, ISBN SCHILLING, R.D., GILCHRIST, L.D., SCHINKE, S.P. Coping and sociál support in families with developmentally disabled childern. Family Relations. vol. 33, no. 1, s SIEGEL, B., SHU-LI, L. Coping and adaptation in families of children with cerebral palsy. Exceptional Children. 2000, vol. 66, no. 2, s (Questia Online Library, 17 Jan ) SILVERSTEIN, S. What about Me? Growing Up with a Developmentally Disabled Sibling. New York : Plenům Press, (Questia Online Library, 5 Feb ) ŠANDERA, O., KRAUS, J. Tělesně postižené dítě. Praha : SPN, TITZL, B. Péče o postižené dítě. Praha : Ustav pro kulturně výchovnou činnost, Zákon č. 111/2007 Sb kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966Sb., o péči a zdraví lidu. Sbírka zákonů ČR, ZELAZO, P.R., BARR, R.G. (Eds). Challenges To Developmental Paradigms: Implications For Theory, Assessment, and Treatment. Hillsdale : Lawrence Erlbaum Associates, Retrieved July 12, Dostupné na WWW: Pm.Qst?A=0&D=

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?*

JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?* JAK SE RODÍ DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA?* Miroslav Kudláček Anotace: Článek vychází z obecné sdíleného stanoviska, které říká, že dětská mozková obrna (dále jen DMO) vzniká v období kolem porodu a je založen

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Management porodní asistence v České republice Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Mezinárodn rodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně

Více

Příběhy tisíce a jednoho snu

Příběhy tisíce a jednoho snu Příběhy tisíce a jednoho snu Mgr. Lukáš Vonostránský Terapeutická komunita ADVAITA Sny, snění I. O čem jsou? Kde se vzaly? Jakou mají funkci? K čemu slouží? Jak je můžeme využít? (Moorcroft, 2005, str.

Více

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Od května 2015 je možno žádat MZ o zařazení do nástavbového oboru PSYCHOSOMATIKA. Zájemci o zařazení do oboru Psychosomatika se mohou obracet na paní Stanislavu

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PSYCHIATRIE

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PSYCHIATRIE VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PSYCHIATRIE 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru psychiatrie je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Psychologie handicapu

Psychologie handicapu Psychologie handicapu Úvod do psychologie mentálně,smyslově a tělesně postižených. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje únor 2010 Mgr.Ladislava

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NÁVYKOVÉ NEMOCI

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NÁVYKOVÉ NEMOCI VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru NÁVYKOVÉ NEMOCI 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru návykové nemoci je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Mindfulness in PsycINFO. 1990 10 1995 11 2000 36 2001 23 2002 58 2003 65 2004 107 2005 136 2006 188 2007 235 2008 212 celkem 1264 EQ 1711

Mindfulness in PsycINFO. 1990 10 1995 11 2000 36 2001 23 2002 58 2003 65 2004 107 2005 136 2006 188 2007 235 2008 212 celkem 1264 EQ 1711 1990 10 2000 36 2007 235 Mindfulness in PsycINFO 1990 10 1995 11 2000 36 2001 23 2002 58 2003 65 2004 107 2005 136 2006 188 2007 235 2008 212 celkem 1264 EQ 1711 4 Přínos satiterapie v kontextu nových,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

Výběr z nových knih 10/2012 psychologie

Výběr z nových knih 10/2012 psychologie Výběr z nových knih 10/2012 psychologie 1. Inteligence a učení / Nick Lund ; Nigel Holt, Rob Lewis (eds.) ; [z anglického originálu... přeložila Helena Hartlová] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 146 s.

Více

DEFINICE PODLE TZURIELA

DEFINICE PODLE TZURIELA DYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ DEFINICE PODLE TZURIELA způsob diagnostiky, jež se uskutečňuje prostřednictvím aktivního učení, sleduje vnímání dítěte, jeho učení, přemýšlení a řešení problémů Celý proces se zaměřuje

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Čekání na DUPV příběh pana P.P. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Autoři:Veronika

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

1 Speciální pedagogika, problematika dětí se specifickými potřebami

1 Speciální pedagogika, problematika dětí se specifickými potřebami 1 Speciální pedagogika, problematika dětí se specifickými potřebami Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: vymezit obor speciální pedagogika, její cíle a předmět jejího zájmu,

Více

K INTEGRACI TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ

K INTEGRACI TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ K INTEGRACI TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ Hana Šmejkalová J a k d á l v i n t e g r a c i K zjištěni stavu výchovně-vzdělávací péče o tělesně postižené děti a mládež v běžných mateřských, základních a středních

Více

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci.

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Filozofické pozadí nové genetiky a její sociální dopady. Paternalismus versus partnerství v medicíně a genetice zvlášť. Nedirektivní genetické

Více

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Jak pomáhá Telefonická krizová pomoc Senior telefon 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Co je Senior telefon? Senior telefon je sociální služba Telefonické krizové pomoci

Více

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 OBSAH 1. Úvod 11 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 3. Prenatální a postnatální růst 18 3.1. Prenatální období 18 3.2. Postnatální

Více

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Proč KBT v genetickém poradenství? skloubení medicínského a psychoterapeutického pohledu těhotenství obecně radostná doba, ve skutečnosti řada vyšetření přinášejících

Více

Vzdělávací kurz pro přípravu vůdčích osobností

Vzdělávací kurz pro přípravu vůdčích osobností Vzdělávací kurz pro přípravu vůdčích osobností Plánování zaměřené na člověka 3. část 10. listopadu 2013 Obsah kurzu Co jsme se naučili u domácích úkolů? Nástroje plánování zaměřeného na člověka: Příběh,

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Interaktivní, kasuisticky orientovaná výuka její přínos

Interaktivní, kasuisticky orientovaná výuka její přínos Interaktivní, kasuisticky orientovaná výuka její přínos a rizika ve vzdělávání zdravotníků Andrea Pokorná LF MU katedra ošetřovatelství Úkol pokuste se zapamatovat si co nejvíce čísel spolu s přesným ohraničením

Více

Informační architektura (IA)

Informační architektura (IA) Informační architektura (IA) informační architekt - nové informační povolání velmi mladá vědní disciplína: termín IA poprvé použil v roce 1976 Richard Saul Wurman. IA chápal jako vědecky podložené umění

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Směrnice č. 25/2012. Standardy kvality sociální služby. Standard č. 2 Ochrana práv osob Domov se zvláštním režimem

Směrnice č. 25/2012. Standardy kvality sociální služby. Standard č. 2 Ochrana práv osob Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory Dobětice, příspěvková organizace Šrámkova 38/A ; Ústí nad Labem, PSČ 400 11 TELEFON: 472 772 902 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 3783800277 / 0100 FAX: 472 778 878 IČO: 44555407 e-mail: info@dd-dobetice.cz

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

CESTOVNÍ RUCH BEZ BARIÉR Reg. číslo: CZ.1.10/2.2.00/07.00938

CESTOVNÍ RUCH BEZ BARIÉR Reg. číslo: CZ.1.10/2.2.00/07.00938 CESTOVNÍ RUCH BEZ BARIÉR Reg. číslo: CZ.1.10/2.2.00/07.00938 Příběh Sandry je inspirací pro překonávání bariér Sandra opatrně ohmatává hlavu krokodýla. Nechápe, proč má nozdry tak daleko od očí. Vůbec

Více

Informace o principech provádění pokynů klientů za nejlepších podmínek ( Informace )

Informace o principech provádění pokynů klientů za nejlepších podmínek ( Informace ) Informace o principech provádění pokynů klientů za nejlepších podmínek ( Informace ) ÚVOD Tento dokument obsahuje informaci o principech a zásadách ( principy ) provádění pokynů klientů při poskytování

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Citace: 116/2012 Sb. Částka: 44/2012 Sb. Na straně

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Cíle pilotní sondy zmapovat problémové oblasti zdravotnického personálu

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, střední Čechy, o.s. Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

Závěrečná zpráva o šetření

Závěrečná zpráva o šetření Nesprávné stanovení data vzniku invalidity posudkovým lékařem je nesprávným postupem orgánů sociálního zabezpečení podle zákona o důchodovém pojištění. Pokud tedy nově stanovené datum vzniku invalidity

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

I. diskusní téma - Definice hluchoslepoty Autor: Jan Jakeš, VIA Občanské sdružení hluchoslepých

I. diskusní téma - Definice hluchoslepoty Autor: Jan Jakeš, VIA Občanské sdružení hluchoslepých Diskusní fórum: Hluchoslepí a současný stav sociálních služeb Datum konání:25. března 2009 Místo: PedF UP v Olomouci, Žižkovo náměstí 5, Olomouc, posluchárna P22 I. diskusní téma - Definice hluchoslepoty

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s.r.o.

Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s.r.o. Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s.r.o. TÉMATA K ABSOLUTORIU - zkouška z odborných předmětů Vzdělávací program: SOCIÁLNÍ PRÁCE DÁLKOVÉ STUDIUM Karlovy

Více

Stanovisko veřejné ochránkyně práv k problematice osob s poruchou autistického spektra

Stanovisko veřejné ochránkyně práv k problematice osob s poruchou autistického spektra Stanovisko veřejné ochránkyně práv k problematice osob s poruchou autistického spektra konference Autismus v kontextu občana, rodiny a společnosti 15. dubna 2015 Petr Polák, Oddělení rovného zacházení,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Vídeňský program pro zdraví žen

Vídeňský program pro zdraví žen Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP

Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Goffman Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity (1963/2003). Kvalitativní přístup, výpovědi stigmatizovaných osob. Zabýval

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA 1. Pojetí výchovy jako základní pedagogické kategorie Funkce výchovy ve společnosti.

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více