âeská republika, Ministerstvo pro místní rozvoj 2004>2006 Národní rozvojov plán

Transkript

1 âeská republika, Ministerstvo pro místní rozvoj 2004>2006 Národní rozvojov plán

2 Národní rozvojov plán Redakãní uzávûrka: bfiezen 2003 Zpracoval: kolektiv pracovníkû odboru integrace a strukturálních fondû, Ministerstvo pro místní rozvoj âeské republiky Vedoucí t mu: Ing. Drahomíra Vrbská fieditelka odboru integrace a strukturálních fondû Koordinace: JUDr. âestmír Sajda, MBA námûstek ministra pro místní rozvoj V roba: Metropolis Media, a.s.

3 Obsah Obsah iii Úvod Historie pfiípravy Národního rozvojového plánu ix Obsah Národního rozvojového plánu x Partnerství xi I. Popis souãasné situace I.1V eobecná charakteristika I.1.1 Regionální uspofiádání I.1.2 Struktura osídlení I.1.3 Obyvatelstvo a demografické procesy I.1.4 Základní infrastruktura I Dopravní infrastruktura a doprava I Technická infrastruktura I Sociální infrastruktura I.2 Makroekonomická anal za a prognóza I.2.1Kontext mezinárodního hospodáfiského v voje I âlenské zemû Evropské unie I Kandidátské zemû pro vstup do EU I.2.2 Makroekonomick v voj âeské republiky I Hrub domácí produkt I Inflace a mûnová politika I Kurz koruny I Vnûj í bilance I Nezamûstnanost I Fiskální politika I.2.3 Závûry I.3 Anal za hospodáfiského v voje I.3.1Regionální HDP I.3.2 Struktura regionálních ekonomik I.3.3 Zamûstnanost I Sektorová zamûstnanost I.3.4 Nezamûstnanost ix iii

4 I Volná pracovní místa I Znev hodnûné skupiny I Dlouhodobá nezamûstnanost I Mezinárodní srovnání I Regionální pohled I.3.5 Malé a stfiední podniky I.3.6 Investiãní pobídky I.3.7 V zkum a v voj I.3.8 Informaãní spoleãnost I.3.9 Regionální diferenciace mezd I.3.10 Produktivita práce I.3.11 Cestovní ruch I.4 Sociální situace I.4.1Rovné pfiíleïitosti I Postavení Ïen na trhu práce I Mzdové rozdíly I.4.2 Sociální inkluze I Skupiny osob ohroïen ch sociální exkluzí I Sociální sluïby I.4.3 Vzdûlávání I.4.4 Nestátní neziskové organizace I.5 Zemûdûlství a venkov I.5.1Srovnání zemûdûlství âeské republiky a EU I.5.2 Základní charakteristiky ãeského zemûdûlství I.5.3 PÛdní fond I.5.4 Zemûdûlská produkce I.5.5 Podnikatelská struktura a zamûstnanost v zemûdûlství I.5.6 Ekologické zemûdûlství I.5.7 Lesnictví I.5.8 Vodní hospodáfiství a rybáfiství I.5.9 Environmentální aspekty zemûdûlství I.5.10 Venkov I.6 Îivotní prostfiedí I.6.1Zneãi tûní ovzdu í I.6.2 Environmentální aspekty hospodáfiského rûstu I.6.3 Zmûny klimatu Zemû I.6.4 Ochrana pfiírody a krajiny I.6.5 Ochrana pûdy I.6.6 Ochrana vod I.6.7 Odpadové hospodáfiství I.6.8 Staré zátûïe I.6.9 Vlivy hluku, ovzdu í a toxick ch látek v potravních fietûzcích na zdraví obyvatelstva I.7 Dosavadní rozvojové programy I.7.1Regionální politika I.7.2 Sektorové politiky I.7.3 Pfiedvstupní pomoc I Phare iv

5 I ISPA I SAPARD II. Cíle, strategie, priority II.1SWOT anal za II.1.1 Silné a slabé stránky II Komentáfi k siln m stránkám II Komentáfi ke slab m stránkám II.1.2 PfiíleÏitosti a hrozby II Komentáfi k pfiíleïitostem II Komentáfi k hrozbám II.2 Cíle a strategie II.2.1 Globální cíl II V bûr ukazatelû na úrovni globálního cíle II.2.2 Specifické cíle II Vytvofiení podmínek pro rûst ekonomiky posilováním vnitfiních faktorû II Zv ení kvalifikaãní úrovnû, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly pfii souãasném vyrovnávání dopadû rûstu ekonomiky na znev hodnûné skupiny obyvatel II PfiiblíÏení se standardûm EU v oblasti Ïivotního prostfiedí II VyváÏen rozvoj regionû II V bûr ukazatelû na úrovni specifick ch cílû NRP II.2.3 Shoda s národní strategií rozvoje lidsk ch zdrojû II.3 Prioritní osy II.3.1Posílení konkurenceschopnosti prûmyslu a podnikatelsk ch sluïeb II.3.2 Rozvoj dopravní infrastruktury II.3.3 Rozvoj lidsk ch zdrojû II.3.4 Ochrana a zkvalitàování Ïivotního prostfiedí II.3.5 Rozvoj venkova a multifunkãního zemûdûlství II.3.6 Rozvoj cestovního ruchu II.3.7 V bûr ukazatelû na úrovni prioritních os II.4 Shoda s politikami Spoleãenství II.4.1Hospodáfiská soutûï II.4.2 Vefiejné zakázky II.4.3 Îivotní prostfiedí II NATURA II Referenãní cíle ochrany Ïivotního prostfiedí II.4.4 Rovné pfiíleïitosti III. Zamûfiení operaãních programû III.1Operaãní programy III.2 Vymezení obsahu operaãních programû III.2.1Návaznost na Iniciativu INTERREG III v

6 III.3 Zamûfiení operaãních programû III.3.1Spoleãn regionální operaãní program III Cíle III Priority III.3.2 Operaãní program PrÛmysl a podnikání III Cíle III Priority III.3.3 Operaãní program Infrastruktura III Cíle III Priority III.3.4 Operaãní program Rozvoj lidsk ch zdrojû III Cíle III Priority III.3.5 Operaãní program Rozvoj venkova a multifunkãní zemûdûlství III Cíle III Priority III.3.6 Fond soudrïnosti IV. ízení a monitorování IV.1 ízení pomoci IV.2 ídicí orgány IV.2.1 ídicí orgán Rámce podpory Spoleãenství IV ídicí v bor Rámce podpory Spoleãenství IV Technická pomoc IV.2.2 ídicí orgány operaãních programû IV.2.3 ídicí orgán Fondu soudrïnosti IV.3 Implementaãní systém IV.3.1Zprostfiedkující subjekt IV.3.2 Koneãn pfiíjemce IV Typové skupiny koneãn ch pfiíjemcû IV.3.3 Pfiíjemce pomoci IV.3.4 Rámcov systém pfiedkládání a posuzování projektû koneãn ch pfiíjemcû IV.3.5 Rámcov systém grantov ch schémat koneãn ch pfiíjemcû pro pfiíjemce podpory IV.4 Monitorování IV.4.1Monitorovací v bor IV Monitorovací v bor Rámce podpory Spoleãenství IV Monitorovací v bory operaãních programû IV Monitorovací v bor Fondu soudrïnosti IV.4.2 Monitorovací ukazatele IV Horizontální priority IV.4.3 V roãní a závûreãné zprávy IV.4.4 Monitorovací systém strukturálních fondû IV.5 Hodnocení IV.5.1PfiedbûÏné hodnocení IV Ex-ante hodnocení NRP vi

7 IV Hodnocení vlivû na Ïivotní prostfiedí IV.5.2 Dodateãné hodnocení IV.6 Finanãní fiízení a kontrola IV.6.1Financování operací ze strukturálních fondû IV Dohoda mezi fiídicím orgánem operaãního programu/zprostfiedkujícím subjektem a koneãn m pfiíjemcem IV Systém bankovních úãtû IV.6.2 Finanãní toky strukturálních fondû IV Finanãní toky mezi Evropskou komisí a âeskou republikou IV Finanãní toky mezi platebním orgánem a koneãn m pfiíjemcem IV.6.3 Finanãní kontrola a opravy financování IV Obecná ustanovení k finanãní kontrole IV Vnitfiní fiídicí a kontrolní systém operaãních programû IV Finanãní kontrola na úrovni Ministerstva financí IV Finanãní kontrola na úrovni fiídicího orgánu IV Kontrola Nejvy ího kontrolního úfiadu IV Kontrolní ãinnosti provádûné orgány Komise a Evropsk m úãetním dvorem IV.7 Zaji tûní informovanosti a publicity V. Finanãní rámec V.1Základní cíle finanãního rámce V.2 Pfiedvstupní období V.2.1Úãast Evropské investiãní banky pfii realizaci v dajû na HSS V.3 Období po vstupu âr do EU V.3.1Rozdûlení prostfiedkû mezi operaãní programy V.3.2 Oãekávaná v e spolufinancování V.4 V poãet adicionality pro Cíl VI. Pfiílohy VI.1Seznam pouïit ch zkratek VI.2 Seznamy tabulek, grafû a obrázkû VI.2.1Seznam tabulek VI.2.2 Seznam grafû VI.2.3 Seznam obrázkû vii

8 viii

9 Úvod Národní rozvojov plán (NRP) pfiedstavuje základní strategick dokument pro získání podpory ze strukturálních fondû a z Fondu soudrïnosti. Pro Cíl 1 bude strategie Národního rozvojového plánu rozvedena v navazujících operaãních programech PrÛmysl a podnikání, Rozvoj lidsk ch zdrojû, Rozvoj venkova a multifunkãní zemûdûlství, Infrastruktura a ve Spoleãném regionálním operaãním programu. Strategické zámûry NRP pro Fond soudrïnost budou rozpracovány Strategiemi pro Fond soudrïnosti v oblasti dopravy a Ïivotního prostfiedí. Mezi regiony soudrïnosti zpûsobilé pro získání podpory v rámci Cíle 1 patfií Stfiední âechy, Severozápad, Jihozápad, Severov chod, Jihov chod, Stfiední Morava a Moravskoslezsko. Region soudrïnosti Praha bude zpûsobil pro získání prostfiedkû v rámci Cíle 2 a Cíle 3. Pro âeskou republiku budou dále k dispozici iniciativy Spoleãenství INTERREG a EQUAL. Historie pfiípravy Národního rozvojového plánu Národní rozvojov plán je v âeské republice pfiipravován jiï od roku 1999 a zamûfiuje se komplexnû na oblast hospodáfiské a sociální soudrïnosti (HSS) v regionech soudrïnosti Cíle 1. První verzi návrhu Národního rozvojového plánu vzala vláda âr na vûdomí usnesením ã. 1140/1999 ze dne 27. fiíjna 1999, upraven návrh NRP projednala vláda dne 5. ledna 2000 a pfiijala k nûmu usnesení ã. 14/2000. Dal í práce probíhaly ve druhé polovinû roku 2000 a v první polovinû roku 2001, aktualizované znûní návrhu Národního rozvojového plánu bylo projednáno vládou âr dne 14. kvûtna 2001 a vláda k nûmu pfiijala usnesení ã. 470/2001. Na konci ãervna 2001 byla anglická verze aktualizovaného znûní návrhu NRP pfiedloïena Evropské komisi k pfiipomínkám. Ministerstvo pro místní rozvoj obdrïelo v polovinû února 2002 spoleãné hodnocení DG Regional Policy a DG Enlargement k návrhu Národního rozvojového plánu âr. Tyto pfiipomínky byly hlavním dûvodem pro podstatné zmûny a zpfiesnûní, které byly provedeny pfii pfiípravû koneãné verze NRP. Zásadní v znam mûla i dvû usnesení vlády âr pfiijatá v roce Základy implementaãního systému pro podporu ze strukturálních fondû v âeské republice byly poloïeny usnesením vlády âr ã. 102/2002 ze dne 23. ledna Vláda âeské republiky tímto usnesením rozhodla nejen o poãtu pfiipravovan ch programov ch dokumentû pro ãerpání strukturálních fondû ve zkráceném programovém období , ale i o urãení platebního orgánu a fiídicích orgánû programû, které budou vykonávat klíãové funkce v oblasti pfiípravy a fiízení programû. Druh m podstatn m momentem bylo pfiijetí usnesení vlády âr ã. 401/2002 ze dne 17. dubna 2002, které urãilo vymezení obsahu operaãních programû a vytvofiilo tak základní podmínku pro eliminaci duplicit v aktivitách podporovan ch jednotliv mi operaãními programy. V prosinci 2002 vláda âr Národní rozvojov plán schválila usnesením ã. 1272/2002 ze dne 16. prosince Na poãátku roku 2003 reagovala vláda na sílící doporuãení Evropské komise t kající se sníïení poãtu pfiipravovan ch operaãních programû a sv m usnesením ã. 149/2003 ze dne 12. února 2003 rozhodla o zahrnutí aktivit dosud pfiipravovaného operaãního programu Cestovní ruch a lázeàství do Spoleãného regionálního operaãního programu a o slouãení operaãních programû Doprava a Îivotní prostfiedí do nového operaãního programu Infrastruktura. V souladu s tímto usnesením a s doporuãeními exante hodnotitele byla pfiipravena koneãná verze Národního rozvojového plánu. ix

10 Úvod Obsah Národního rozvojového plánu Národní rozvojov plán jako v chozí dokument pro vyjednávání o podpofie ze strukturálních fondû a z Fondu soudrïnosti pro zkrácené programové období obsahuje popis souãasné situace, definuje strategii, vymezuje zamûfiení operaãních programû, stanovuje systém pro fiízení a monitorování a urãuje finanãní rámec NRP. Struktura a obsah dokumentu vychází z legislativy EU, pfiedev ím z nafiízení Rady (ES) ã. 1260/1999 z 21. ãervna 1999 a z dokumentû vydan ch Evropskou komisí fiada Working Paper Vademecum pro pfiípravu programov ch dokumentû pro strukturální fondy, Ex-ante hodnocení intervencí strukturálních fondû a Indikátory pro monitorování a hodnocení. První kapitola NRP obsahuje popis souãasné socioekonomické situace v âeské republice. Jednotlivé údaje a trendy jsou, tam kde je to vhodné, porovnávány se situací v EU a v pfiistupujících zemích. Kapitola se zamûfiuje na v eobecn popis území, demografické charakteristiky, hospodáfiskou a sociální situaci a situaci v oblastech zemûdûlství, venkova a Ïivotního prostfiedí. Makroekonomická situace tvofií rámec, ve kterém bude naplàována strategie NRP. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe NRP je zpracováván na zkrácené programové období, nezahrnuje makroekonomické modely kvantifikující dopady opatfiení NRP na úroveà makroekonomick ch ukazatelû v âr. Kapitola je zakonãena popisem dosavadních rozvojov ch programû a to jednak národních regionálních a sektorov ch politik, ale i pfiedvstupní pomoci EU. V úvodu druhé kapitoly jsou v sledky socioekonomické anal zy shrnuty ve SWOT anal ze, která tvofií most k následné formulaci cílû a strategie. CílÛ bude dosaïeno realizací prioritních os pomocí operaãních programû. Následuje kapitola popisující zaji tûní shody s politikami Spoleãenství. Na rozdíl od pfiedcházejících verzí NRP, které zahrnovaly samostatné sektorové a regionální ãásti popisující kromû základních charakteristik také zamûfiení navrhovan ch regionálních a sektorov ch operaãních programû, je v koneãné verzi uvedeno pouze zamûfiení jednotliv ch pfiipravovan ch operaãních programû, které je obsahem tfietí kapitoly. Operaãní programy jsou popsány sv mi cíli a popisem priorit, jejichï realizací bude dosaïeno tûchto cílû. Dal í podrobnosti budou uvedeny v samotn ch operaãních programech a programov ch dodatcích. Opatfiení pro fiízení a monitorování jsou obsahem ãtvrté kapitoly. Je zde uveden systém fiídicích orgánû, monitorovacích v borû a finanãního fiízení a kontroly. V této kapitole jsou vymezeny odpovûdnosti a pravomoci jednotliv ch subjektû, jakoï i monitorovací indikátory, které slouïí ke sledování postupu naplàování cílû NRP. Souãástí této kapitoly je také informace o provedeném ex-ante hodnocení a hodnocení vlivû na Ïivotní prostfiedí, vãetnû hlavních doporuãení hodnotitelû a zpûsobu jejich zohlednûní. Závûrem jsou uvedena opatfiení k zaji tûní informovanosti a publicity. Pátá kapitola prezentuje finanãní rámec a rozdûlení prostfiedkû mezi jednotlivé operaãní programy. Souãasnû je uveden i v poãet adicionality pro Cíl 1. x

11 Partnerství Ministerstvo pro místní rozvoj jiï od poãátku pfiípravy Národního rozvojového plánu dbá o co nej ir í konzultaãní proces a o zapojení maximálního moïného okruhu partnerû. V rámci konzultaãního procesu je pfiitom nutno rozli it nûkolik úrovní. Jedná se pfiedev ím o zaji tûní meziministerské koordinace pfii pfiípravû Národního rozvojového plánu. Za celkovou koordinaci pfiípravy NRP je zodpovûdné Ministerstvo pro místní rozvoj, finanãní rámec byl zpracován v gesci Ministerstva financí, ov em je tfieba zdûraznit, Ïe cel dokument vzniká za v razné souãinnosti ústfiedních orgánû státní správy. Kladnou roli zde sehrál pfiedev ím Národní programov v bor pro hospodáfiskou a sociální soudrïnost, kter byl zákonem ã. 248/2000 Sb., o podpofie regionálního rozvoje transformován na ídicí a koordinaãní v bor. Postup pfiípravy NRP byl od roku 2001 tedy projednáván ídicím a koordinaãním v borem, kter na jafie roku 2002 ustavil Pracovní skupinu pro programování sdruïující zástupce fiídicích orgánû jednotliv ch operaãních programû a zástupce regionû. Tato skupina se scházela zpravidla v intervalu 2 3 t dnû a v raznou mûrou pfiispûla k zaji tûní provázanosti programov ch dokumentû. Druhou úroveà pfiedstavuje zapojení relevantních sociálních, ekonomick ch a regionálních partnerû do pfiípravy programov ch dokumentû. Informace o postupu pfiípravy programov ch dokumentû a o moïnostech vyuïití strukturálních fondû jsou pfiedávány partnerûm a vefiejnosti na workshopech, semináfiích a vefiejn ch projednáních. V znamná byla zejména akce pofiádaná Ministerstvem pro místní rozvoj a dlouhodob m poradcem pûsobícím v rámci projektu Phare/Pfiíprava národní rozvojové strategie tzv. Road-show probíhající v regionech âeské republiky bûhem roku 2001, jejíï cílovou skupinou byly regionální aktéfii. V rámci informování o aktivitách strukturálních fondû byla podstatnou souãástí semináfie i prezentace pfiípravy Národního rozvojového plánu. Bûhem roku 2002 zorganizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj nûkolik workshopû urãen ch pro laickou i odbornou vefiejnost. Tato série byla zahájena v dubnu semináfiem k ex-ante hodnocení a pokraãovala tematicky zamûfien mi semináfii k jednotliv m ãástem NRP. Postupnû tedy mûla vefiejnost moïnost úãastnit se semináfiû: ke kapitolám 1. Popis souãasné situace, 2. Cíle, strategie a priority a 3. Zamûfiení operaãních programû (9. fiíjna 2002) a ke kapitolám 4. ízení a monitorování a 5. Finanãní rámec (22. fiíjna 2002). Pfiipomínkování Národního rozvojového plánu bylo uzavfieno vefiejn m projednáním v rámci procesu posuzování vlivû NRP na Ïivotní prostfiedí dne 13. listopadu V ech v e uveden ch jednání se zpravidla úãastnily desítky osob. Velmi uïiteãn m nástrojem pro pfiedávání informací a naopak pro získávání názorû od partnerû se ukázalo vyuïití internetu. Od poãátku roku 2000 zfiídilo Ministerstvo pro místní rozvoj pro tento úãel zvlá tní odkaz pfiímo na své hlavní stránce ( a na stejném místû byly zvefiejàovány dílãí ãásti i celé návrhy Národního rozvojového plánu. Stránky vûnované Národnímu rozvojovému plánu byly a jsou hojnû nav tûvovány, jak ukázalo statistické sledování poãtu pfiístupû (více neï 55 tis. pfiístupû od ãervence 2000 do února 2003). Kromû toho cel dokument pro el standardním pfiipomínkov m fiízením pfied jeho pfiedloïením vládû âr. V prûbûhu zpracování Národního rozvojového plánu byla nejen zainteresovan mi partnery, ale také irokou laickou i odbornou vefiejností vznesena fiada námitek, otázek a návrhû na zpfiesnûní. Ministerstvo pro místní rozvoj, jako hlavní koordinátor pfiípravy NRP, se jimi prûbûïnû zab valo a zapracovávalo je xi

12 Partnerství s ohledem na celkovou vyváïenost a zamûfiení dokumentu. Obecnû lze konstatovat, Ïe do pfiípravy Národního rozvojového plánu byl zapojen znaãn poãet partnerû, aè jiï pfiímo prostfiednictvím jejich ãlenství v pfiípravn ch v borech, nebo prostfiednictvím konzultaãního procesu, v rámci kterého byl osloven irok okruh subjektû relevantních pro danou sféru. Celkovû lze odhadnout, Ïe se konzultaãního procesu zúãastnilo asi tisíc právnick ch nebo fyzick ch osob. xii

13 I. Popis souãasné situace 1

14 I. Popis souãasné situace 2

15 I.1 V eobecná charakteristika I.1 V eobecná charakteristika Samostatná âeská republika vznikla 1. ledna 1993 jako jedna z nástupnick ch zemí po rozpadu âeské a Slovenské federativní republiky. âeská republika je vnitrozemsk m státem leïícím ve stfiední ãásti Evropy a její území zahrnuje historická území âech, Moravy a ãásti Slezska. Hraniãí s Polskem (761,8 km), Spolkovou republikou Nûmecko (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km). Hlavním mûstem âeské republiky je Praha. Rozloha âeské republiky ãiní km 2 (21. místo v Evropû). Poãtem obyvatel 10,3 mil. se Obrázek ã. I.1 âeská republika v Evropû fiadí na 12. místo na evropském kontinentu. PrÛmûrná hustota zalidnûní v roce 2000 ãinila 130 obyv./km 2. Tabulka ã. I.1 Základní charakteristiky âeské republiky v roce 2000 Rozloha (km 2 ) Poãet obyvatel Hustota zalidnûní (obyv./km 2 )130 Poãet obcí Pramen: âesk statistick úfiad (âsú) VÉDSKO LOTY SKO RUSKO DÁNSKO LITVA VELKÁ BRITÁNIE NIZOZEMSKO POLSKO BùLORUSKO BELGIE NùMECKO UKRAJINA LUCEMBURSKO âesko FRANCIE V CARSKO ITÁLIE PANùLSKO Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) RAKOUSKO SLOVINSKO CHORVATSKO SLOVENSKO MAëARSKO BOSNA A HERZEGOVINA JUGOSLÁVIE RUMUNSKO BULHARSKO MOLDÁVIE 3

16 I.1 V eobecná charakteristika Obrázek ã. I.2 âeská republika obecnû geografická mapa Pramen: MMR Z geografického hlediska se âeská republika rozprostírá mezi dvûma horsk mi systémy. V západní a stfiední ãásti zemû se nachází âeská vysoãina, v chod republiky pak formuje horsk masiv Karpatského oblouku. Územím âeské republiky probíhá hlavní evropské rozvodí, a to mezi Severním a Baltsk m mofiem na jedné stranû a âern m mofiem na stranû druhé. Nejvût ími vodními toky na území âeské republiky jsou Labe (s délkou 370 km), Vltava (433 km), Morava (246 km) a Dyje (306 km). âeská republika patfií do mírného podnebného pásu. V konkrétních klimatick ch podmínkách se pfiitom promítají jak pfiímofiské (pfiedev ím v âechách), tak kontinentální vlivy (zejména na Moravû a ve Slezsku). V znamn m faktorem je v tomto ohledu i prûmûrná nadmofiská v ka území âeské republiky (430 m n. m.), pfiiãemï je nutné zmínit, Ïe 67 % celkové rozlohy nepfiesahuje úroveà 500 m n. m. Nejv znamnûj í zdroje nerostn ch surovin âeské republiky pfiedstavují zásoby ãerného a hnûdého uhlí a lignitu (vyuïívané pfiedev ím pro v robu elektrické energie), dále surovin pro stavebnictví (kamene, tûrkopískû a pískû), kaolinu a skláfisk ch pískû. I.1.1 Regionální uspofiádání Podle zákona ã. 347/1997 Sb., o vytvofiení vy ích územních samosprávn ch celkû a o zmûnû ústavní- Tabulka ã. I.2 Regiony klasifikace NUTS v âeské republice NUTS I (1) âeská republika NUTS II (8)NUTS III (14) region soudrïnosti kraj Praha Stfiední âechy Severozápad Jihozápad Severov chod Jihov chod Stfiední Morava Moravskoslezsko Praha Stfiedoãesk Ústeck Karlovarsk PlzeÀsk Jihoãesk Libereck Královéhradeck Pardubick Vysoãina Jihomoravsk Olomouck Zlínsk Moravskoslezsk Pramen: Zákon ã. 248/2000 Sb., o podpofie regionálního rozvoje 4

17 I.1 V eobecná charakteristika ho zákona âeské národní rady ã. 1/1993 Sb., Ústava âeské republiky, je území âeské republiky s úãinností od 1. ledna 2000 rozdûleno na 14 krajû a 77 okresû (zru eny k 31. prosinci 2002) vãetnû území hlavního mûsta Prahy. Krajská úroveà odpovídá rozdûlení âeské republiky na statistické územní jednotky NUTS III. Regiony NUTS II jsou tvofieny jednou aï tfiemi jednotkami NUTS III. Byly vytvofieny pro potfieby spojené s koordinací a realizací politiky hospodáfiské a sociální soudrïnosti zákonem ã. 248/2000 Sb., o podpofie regionálního rozvoje, a jsou oznaãovány jako regiony soudrïnosti. Jednotka NUTS I je tvofiena územím celé âeské republiky. velk ch center je pak umocàována nutností rozvoje potfiebné velké infrastruktury napojující regiony âeské republiky na západoevropské systémy. I.1.2 Struktura osídlení Sídelní struktura v âeské republice se vyznaãuje vysokou hustotou osídlení a rozdrobeností sídel. V znamná ãást populace Ïije v mûstsk ch sídlech (70,9 % v obcích se statutem mûsta). Od poãátku 90. let je struktura osídlení ovlivàována procesy souvisejícími s celospoleãensk mi zmûnami. Jedním Tabulka ã. I.3 Rozloha a poãet obyvatel regionû soudrïnosti Praha Stfiední âechy Jihozápad Severozápad Severov chod Jihov chod Stfiední Morava Moravskoslezsko âeská republika Rozloha (km 2 ) Poãet obyvatel (tis. osob, 2001) Pramen: âsú Mezi jednotliv mi regiony soudrïnosti neexistovaly na poãátku 90. let v razné rozdíly (s v jimkou Prahy), které by zásadním zpûsobem determinovaly moïnosti jejich dal ího rozvoje. Poté se v ak zaãaly prosazovat faktory, jejichï pûsobení pfiispívá k rostoucí diferenciaci hospodáfiské v konnosti regionû. Jde pfiedev ím o faktory hierarchie a polohy sídel, odrá- Ïející rozdílnou atraktivitu a dostupnost regionû. Ukazuje se, Ïe dochází k upevnûní postavení regionálních center, která tvofií pátefi regionálních systémû. Role z tûchto procesû je suburbanizace, tj. stûhování mûstského obyvatelstva na venkov, pfiedev ím do zázemí velk ch mûst. Tento trend se postupnû projevil mírn m úbytkem poãtu obyvatel v mûstsk ch sídlech a nárûstem podílu obyvatel Ïijících v men ích sídlech a v sídlech venkovského typu. Procesem urbanizace byla nejvíce postiïena mûsta nad 50 tis. obyvatel, která zaznamenala v letech migraãní úbytek pfievy ující 25 tis. obyvatel. Naopak migraãnû nejvíce získala sídla do 10 tis. obyvatel. Tabulka ã. I.4 V voj sídelní struktury âeské republiky ve vybran ch letech Podíl obyvatel k (v %) Obyvatelstvo Ïijící ve mûstech 71,7 71,6 71,5 71,2 70,9 do ,9 3,9 3,9 4,0 4, ,2 9,2 9,3 9,4 9, ,7 10,7 10,7 10,8 10,8 Z toho ve velikostní skupinû ,2 16,2 16,3 16,3 16, ,5 11,6 11,5 11,5 11, ,9 11,8 11,8 11,8 11, a více 36,6 36,5 36,4 36,3 36,2 Obyvatelstvo Ïijící mimo mûsta 28,3 28,4 28,5 28,8 29,1 Pramen: âsú 5

18 I.1 V eobecná charakteristika Obrázek ã. I.3 Regiony soudrïnosti (NUTS II) v âeské republice Pramen: MMR Obrázek ã. I.4 Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v âeské republice Pramen: MMR 6

19 I.1 V eobecná charakteristika Tabulka ã. I.5 Struktura pfiírûstku (úbytku) obyvatelstva mûst v období Velikostní skupina mûsta PfiírÛstek (úbytek)v tom obyvatelstva (v tisících) pfiirozen pfiírûstek pfiírûstek stûhováním územní zmûny a úpravy do ,9 6,0 9,1 1, ,0 3,4 15,8 0, ,6 5,0 3,7 11, ,6 1,7 4,4 2, ,5 2,1 11,3 10, ,5 5,1 16,8 0, a více 73,2 56,7 12,7 3,8 Celkem 118,5 72,4 16,6 29,5 Poznámka: zahrnuta pouze sídla se statutem mûsta Pramen: âsú V âeské republice je obcí (k 1. lednu 2000). Pût z nich má více neï 100 tis. obyvatel, v dal ích sedmnácti Ïije více neï 50 tis. lidí. Nejvût ím mûstem âeské republiky je Praha s poãtem obyvatel 1,2 mil. Obce do obyvatel pfiedstavují více neï 90 % obcí a souãasnû obce s ménû neï 200 obyvateli 28 % v ech obcí, coï ukazuje vysokou diverzifikaci sídelní struktury a rozpt lení sídel v území. Pfiehled obcí podle poãtu obyvatel je uveden v tabulce I.6. Je pravdûpodobné, Ïe struktura osídlení se ve sv ch základních charakteristikách bude mûnit velice pomalu. Lze oãekávat urãité pozitivní tendence, které se projeví: posunem rozvoje osídlení do oblastí, jeï získaly novou atraktivitu, napfi. v stavbou dálnice, zahraniãními investicemi apod., a mají dosud v hodnûj í ceny pozemkû. I.1.3 Obyvatelstvo a demografické procesy Od poloviny 90. let je v âeské republice zaznamenáván pokles poãtu obyvatel. Od roku 1994 se celkov poãet obyvatel sníïil o více neï 60 tis. osob. Tento trend souvisí pfiedev ím s poklesem poãtu narozen ch dûtí (od roku 1990 poklesl roãní poãet Ïivû Tabulka ã. I.6 Obce podle poãtu obyvatel (k ) Poãet do Celkem obyvatel a více obcí Poãet obcí Pramen: âsú zv ením koncentrace obyvatelstva v urãit ch oblastech v dûsledku suburbanizace zvy ování poãtu obyvatel v sídlech v blízkosti velk ch mûst, v stavba satelitních sídel (pfiedev ím v okolí Prahy); sníïením koncentrace obyvatelstva v prûmyslov ch aglomeracích postiïen ch rozsáhl m útlumem v roby, zejména pak v oblastech tûïby uhlí, vlivem sníïení zamûstnanosti a zpomalením bytové v stavby v tûchto územích (oblast Ostravské a Severoãeské aglomerace); narozen ch dûtí ze 130 tis. na 90 tis.). Navíc tento pokles nastal v období pfiíznivého vûkového sloïení potenciálních matek, kdy ve vûku vysoké plodnosti jsou Ïeny z poãetnû siln ch populaãních roãníkû první poloviny sedmdesát ch let. Rok 1995 byl historicky prvním rokem, v nûmï se za více neï dvû století sledování narodilo na území âeské republiky ménû neï sto tisíc dûtí. ZávaÏn m dûsledkem tohoto v razného poklesu je vytváfiení hlubokého záfiezu v grafickém znázornûní vûkové pyramidy populace, kter do budoucna pfiedstavuje znaãné riziko. 7

20 I.1 V eobecná charakteristika Graf ã. I.1 V voj poãtu obyvatel v âeské republice v letech Pramen: âsú Pokles poãtu narozen ch dûtí souvisí s postupn m zvy ováním prûmûrného vûku matek pfii porodu. Odsun rození dûtí do pozdûj ího vûku, kter v dûsledku pfiispívá k celkovému poklesu poãtu obyvatel, je projevem postupného pfiizpûsobování západoevropskému modelu reprodukãního chování. Dal í charakteristikou je v razn nárûst podílu dûtí narozen ch mimo manïelství aï na 21,8 % v roce V tomto ohledu nelze pfiesnû posoudit, zda se jedná o pfiibliïování západnímu modelu rodiny (nesezdané páry) nebo o nárûst demograficky problematického chování v populaci (svobodné matky). K celkovému poklesu poãtu obyvatel dochází i pfies to, Ïe je zaznamenáván pokles intenzity úmrtnosti ve vy ím vûku. Ve srovnání s v chodoevropsk mi zemûmi, kde stfiední délka Ïivota stagnuje nebo se zkracuje, v âeské republice se po roce 1990 její hodnota v raznû prodluïuje (u muïû dosáhla v roce ,7 let a u Ïen 78,4 let), av ak za hodnotami dosahovan mi v zemích Evropské unie stále zaostává. âeská republika patfií mezi zemû se znaãn m rozdílem stfiední délky Ïivota muïû a Ïen. Îeny nezaostávají svou nadûjí doïití za evropsk m prûmûrem tak v raznû jako muïi. Projevuje se vysoká úmrtnost ãesk ch muïû ve stfiedním vûku (40 60 let), která i pfies ãásteãné zlep ení v posledních letech, patfií k nejvy ím v Evropû. Oba v e uvedené faktory v znamn m zpûsobem pfiispívají ke stárnutí ãeské populace. Podíl obyvatel ve vûkové skupinû do 14 let na celkovém poãtu obyvatel se za uplynulé desetiletí sníïil o více neï 4 procentní body na 16,4 %, zatímco podíl obyvatel ve vûkové skupinû nad 65 let roste (13,8 % v roce 2000). Tento proces je tû zesílí, aï se souãasné silné roãníky v produktivním vûku pfiesunou do postproduktivního vûku a zv í se tím podíl závisl ch osob pfiipadajících na osoby v produktivním vûku. V razné zmûny reprodukãního chování obyvatelstva se dlouhodobû promítnou ve zmûnách poãetního stavu a vûkové struktury ãeské populace. âesk statistick úfiad pravidelnû ve dvoulet ch intervalech Tabulka ã. I.7 Vûk matek pfii porodu a podíl dûtí narozen ch mimo manïelství v letech PrÛmûrn vûk matek 24,7 24,8 25,0 25,4 25,8 26,1 26,4 26,6 26,9 27,2 Podíl dûtí narozen ch mimo manïelství 12,7 14,6 15,6 16,9 17,8 19,0 20,6 21,8 Pramen: âsú 8

21 I.1 V eobecná charakteristika Tabulka ã. I.8 V voj poãtu obyvatel âeské republiky v letech Rok Pfiirozen Podíl osob Podíl osob Nadûje doïití Nadûje doïití Podíl Ïen Stfiední stav pfiírûstek nad 65 do 14 let muïi Ïeny obyvatelstva (% )(%)(%)(%)(roky)(roky) ,5 51,5 12,7 20,8 68,2 75, ,1 51,5 12,8 20,3 68,4 76, ,3 51,4 12,9 19,7 69,2 76, ,0 51,4 13,1 19,1 69,5 76, ,1 51,4 13,2 18,6 69,7 76, ,2 51,4 13,4 18,1 70,4 77, ,1 51,4 13,6 17,6 70,5 77, ,8 51,4 13,7 17,2 71,1 78, ,0 51,3 13,8 16,8 71,4 78, ,8 51,3 13,8 16,4 71,7 78,4 Pramen: âsú pfiipravuje populaãní projekce. Tyto projekce jsou zpracovány variantnû podle rozdíln ch hodnot vstupních hypotéz. Z v sledkû projekce z roku 1999 vypl vá, Ïe souãasn trend úbytku poãtu obyvatel bude dále pokraãovat, a to pravdûpodobnû rychleji neï dosud. Národnostní struktura populace âeské republiky je pomûrnû homogenní. Podle v sledkû sãítání lidu v roce 2001 se 90,3 % obãanû âeské republiky hlásilo k ãeské národnosti s ãe tinou jako matefisk m jazykem. Nejsilnûj í národnostní men inou (1,9 %) z celkové populace âr bylo obyvatelstvo národnos- Graf ã. I.2 Varianty scénáfiû projekce obyvatelstva do roku 2030 (vãetnû migrace) Pramen: âsú 9

22 I.1 V eobecná charakteristika ti slovenské, dále národnosti polské (0,5 %) a nûmecké (0,4 %). Pouze 0,1 % obãanû âeské republiky se pfiihlásilo k romské národnosti. Ov em podle kvalifikovan ch odhadû 1 se poãet RomÛ v âeské republice pfiibliïuje hranici 200 tis. (coï by odpovídalo zhruba 2 % populace âeské republiky). Demografick v voj v âeské republice lze souhrnnû popsat následovnû: pokraãuje celkov pokles poãtu obyvatel, kter je zpûsoben mimofiádnû nízk m poãtem narozen ch dûtí, coï souvisí s probíhajícím transformaãním procesem a pfiizpûsobováním se modelu demografického chování v zemích EU, riziko v ak pfiedstavuje rychlost a intenzita tohoto procesu, která je vût í neï ve vût inû ostatních zemí; Moravskoslezsko (230 obyv./km 2 ). Naopak nejniï í hustotou zalidnûní se vyznaãuje Jihozápad (67 obyv./km 2 ). Nejvy í podíl obyvatel Ïijících ve mûstech mají prûmyslové regiony Severozápad (80,8 %) a Moravskoslezsko (77,1 %). Nejvíce venkovsk charakter má region Stfiední âechy, kde Ïije ve mûstech jen 55,8 % obyvatelstva. I.1.4 Základní infrastruktura I Dopravní infrastruktura a doprava Z hlediska hustoty je dopravní infrastruktura srovnatelná se státy EU, av ak v kvalitativních parametrech v raznû zaostává. Technick stav dopravní infrastruktury je zanedban a omezená je i návaznost na evropské dopravní cesty. Tabulka ã. I.9 Demografické charakteristiky regionû soudrïnosti (2000) Rozloha Poãet obyvatel Hustota zalidnûní Podíl mûst. Poãet obcí (km 2 )(tis., k 1. 7.)(obyv./km 2 )obyvatelstva (%) Praha Stfiední âechy ,8 Jihozápad ,2 Severozápad ,8 Severov chod ,5 Jihov chod ,9 Stfiední Morava ,8 Moravskoslezsko ,1 âeská republika ,9 Pramen: Regionální portréty 2000, âsú, 2001 pokraãuje pokles úmrtnosti a zvy ování nadûje doïití u muïû i Ïen; v raznû se urychlilo stárnutí populace a zv il se prûmûrn vûk, coï do budoucna pfiedstavuje v znamné riziko pro hospodáfisk rozvoj âeské republiky. Z regionálního pohledu se vyskytují rozdíly pfiedev ím v hustotû zalidnûní a podílu mûstského obyvatelstva. Nejvy í hustotu zalidnûní má mûstsk region Praha (2 387 obyv./km 2 v roce 2000), z ostatních regionû V âeské republice existuje více neï 55 tis. km silnic a dálnic (v roce 2000). Z toho na dálnice pfiipadá 517 km, na silnice I. tfiídy km, na silnice II. tfiídy km a km na silnice III. tfiídy. Dálniãní síè dosahuje dosud pouze jedné tfietiny plánovaného stavu. Regionální silniãní síè je sice dostateãnû hustá, má v ak vût inou nevyhovující technické parametry, patnou kvalitu vozovek a znaãné mnoïství dopravních závad. V âeské republice je ve srovnání se zemûmi EU také mal rozsah samostatn ch 1 Kvûta Kalibová ve své publikaci Romové z pohledu statistiky a demografie: Romové v âeské republice, Socioklub, Praha 1999 uvádí, Ïe v roce 1999 Ïilo v âeské republice RomÛ. Mezirezortní komise pro záleïitosti romské komunity odhadla poãet RomÛ na 166 aï 206 tisíc. 10

23 I.1 V eobecná charakteristika pruhû pro nemotorovou dopravu (cyklostezky). Tyto skuteãnosti vedou k znaãnému poãtu usmrcen ch osob, kter v raznû pfiekraãuje prûmûr EU. Tabulka I.10 ukazuje srovnání hustoty silnic a dálnic v âeské republice a ve vybran ch ãlensk ch zemích. Vypovídá na jedné stranû o vysoké hustotû silnic, na stranû druhé o v razném zaostávání rozvoje dálniãní sítû v âr. Tabulka ã. I.10 Hustota silniãní a dálniãní sítû (v roce 2000) Zemû Hustota silnic a dálnic Hustota dálnic km/km 2 km/km 2 âeská republika 0,737 0,006 Rakousko 0,444 0,019 SRN 0,675 0,032 Belgie 0,571 0,056 Francie 0,715 0,017 EU-15 0,389 0,015 Pramen: Evropská hospodáfiská komise OSN (EHK OSN) Na Ïelezniãní síti je v provozu celkem km tratí. Z toho dvoukolejn ch a vícekolejn ch tratí je km. Z následujícího pfiehledu je patrné, Ïe âeská republika má vysokou hustotu Ïelezniãní sítû, ale zaostává v elektrifikaci tûchto tratí a v poãtu dvou a vícekolejn ch tratí. K nejvût ím problémûm regionálních Ïelezniãních tratí ve v ech regionech patfií jejich zanedban technick stav a zastaralé sdûlovací a zabezpeãovací zafiízení. Tyto faktory mají za následek nízkou pfiepravní rychlost na tûchto tratích. Tabulka ã. I.11 Porovnání vybran ch charakteristik Ïelezniãní sítû (v roce 2000) km/km 2 km/km 2 % Zemû v provozu dvou a více- elektrifikovacelkem kolejn ch tratí n ch tratí âeská republika 0,120 0, Rakousko 0,068 0, Belgie 0,114 0, Nizozemí 0,069 0, EU-15 0, Pramen: Ministerstvo dopravy (MD) Poãet pfiepraven ch cestujících ve druhé polovinû 90. let stagnoval, v raznû se ov em zmûnila struktura podle zpûsobu pfiepravy. Do lo k v raznému pfiesunu pfiepraven ch osob z vefiejné silniãní a Ïelezniãní dopravy k dopravû individuální automobilové. Obdobn pfiesun byl zaznamenán i v oblasti pfiepravních v konû, kde celkov ukazatel mírnû stoupal, av ak v kony vefiejné silniãní a Ïelezniãní dopravy klesaly ve prospûch v konû individuální automobilové pfiepravy osob. V devadesát ch letech rovnûï do lo k pfiesunu znaãné ãásti pfiepravních v konû nákladní dopravy ze Ïelezniãní na silniãní dopravu pfii mírném poklesu celkové pfiepravy zboïí, ov em za nárûstu celkov ch pfiepravních v konû o polovinu. Od roku 1995 se v kony vefiejné silniãní dopravy zv ily na trojnásobek. V dûsledku tohoto v voje se velmi v raznû zv - ila dopravní zátûï na silnicích a místních komunikacích se v emi negativními vlivy na Ïivotní prostfiedí. Tabulka ã. I.12 Pfiepravní v kony osobní dopravy (v mil. osob) Pfieprava cestujících 4 982, , , , , ,6 Vefiejná doprava celkem 3 282, , , , , ,5 Îelezniãní doprava mimo IDS 227,1 202,9 182,9 177,0 184,7 190,7 Silniãní autobusová doprava vefiejná 644,2 465,0 456,0 446,9 438,9 435,6 Individuální automobilová pfieprava osob 1 700, , , , , ,1 Poznámka: IDS = integrované dopravní systémy Pramen: rezortní statistika MD 11

24 I.1 V eobecná charakteristika Tabulka ã. I.13 Mezioborové srovnání pfiepravních v konû nákladní dopravy Pfieprava zboïí celkem (v tis. tun) Ïelezniãní doprava silniãní doprava Pfiepravní v kon celkem (v mil. tkm) Ïelezniãní doprava silniãní vefiejná doprava Poznámka: tkm = tunokilometr; ve v konech nejsou zahrnuty ropovody Pramen: MD Environmentální souvislosti dopravy Doprava pfiedstavuje v âeské republice jeden z hlavních faktorû, kter pfii svém rozvoji nepfiíznivû ovliv- Àuje kvalitu Ïivotního prostfiedí. Nejvût í podíl v tomto smûru má doprava silniãní, jejíï negativní vliv se projevuje pfiedev ím v produkci emisí zneãi Èují- cích ovzdu í, vy í hladinû hluku a v záboru pûdy pfii v stavbû nebo rekonstrukcích silniãní a dálniãní sítû. Z v voje mûrn ch emisí z dopravy je patrn dlouhodob pokraãující efekt sniïování emisí oxidu uhelnatého a olova úpravami spalovacích motorû, uïitím katalyzátorû a opatfieními k úsporám paliva. Vzestupn je naopak trend ostatních sledovan ch emisí. Tabulka ã. I.14 Mûrné emise z dopravy na obyvatele Emise mûrná jednotka Oxid uhliãit kg/obyvatel Oxid uhelnat 33,8 36,4 31,7 31,4 27,9 27,8 kg/obyvatel Oxid dusn g/obyvatel Metan g/obyvatel Olovo 15,4 12,8 11,0 10,5 6,5 1,2 g/obyvatel Oxid sifiiãit g/obyvatel Pevné ãástice g/obyvatel Pramen: Roãenka dopravy

25 I.1 V eobecná charakteristika I Technická infrastruktura V âeské republice ãerpá 87,1 % populace vodu z vefiejn ch vodovodních sítí. Ov em regionálnû se tento ukazatel li í v regionu soudrïnosti Stfiední âechy dosahuje pouze 72,3 %, naproti tomu v regionech Praha, Severozápad a Moravskoslezsko pfiesahuje 90 %. Na druhé stranû pouze 68,4 % obyvatelstva bydlí v domech napojen ch na kanalizaãní systém. Tento ukazatel je rovnûï znaãnû regionálnû diferencován. Zatímco v Praze dosahuje hodnoty 99,3 %, coï je dáno mûstsk m typem regionu, ve Stfiedních âechách je na kanalizaci napojena pouze polovina obyvatel. S tímto problémem souvisí kapacita ãistíren odpadních vod, u níï republikov prûmûr ãiní 0,38 m 3 /osobu/den, ov em ve Stfiedních âechách je to jen 0,24 m 3 /osobu/den. Vy í hodnotu v regionech Severozápad a Moravskoslezsko ovlivàuje koncentrace prûmyslov ch v rob a s tím související prûmyslové ãistírny odpadních vod. Tabulka ã. I.15 Podíl obyvatel zásobovan ch vodou z vefiejn ch vodovodû (v %) Praha 99,93 Stfiední âechy 72,25 Jihozápad 87,41 Severozápad 96,18 Severov chod 87,01 Jihov chod 82,52 Stfiední Morava 81,07 Moravskoslezsko 92,06 âeská republika 87,14 Pramen: âsú Tabulka ã. I.16 Vefiejné kanalizace v roce 2000 Podíl obyvatel bydlících v domech napojen ch na vefiejnou kanalizaci v % Podíl obyvatel bydlících v domech napojen ch na vefiejnou kanalizaci s âov v % Poãet âov Kapacita âov (m 3 /osobu/den) Praha 99,3 99,3 18 0,63 Stfiední âechy 50,0 46, ,24 Jihozápad 65,0 62, ,37 Severozápad 80,6 71, ,44 Severov chod 61,9 55, ,36 Jihov chod 63,7 60, ,32 Stfiední Morava 60,8 55,4 77 0,36 Moravskoslezsko 69,4 64,5 75 0,37 âeská republika 68,4 64, ,38 Poznámka: uvedené údaje jsou za cca 95 % provozovatelû; âov = ãistírna odpadních vod Pramen: âsú 13

26 I.1 V eobecná charakteristika I Sociální infrastruktura V âeské republice pracovalo koncem roku 2000 ve zdravotnictví celkem osob. Z celkového poãtu pracovníkû ve zdravotnictví bylo 54,7 % zamûstnáno ve státním, 45,3 % v nestátním sektoru (6,6 % v zafiízeních spravovan ch mûstem ãi obcí, 38,7 % v zafiízeních privátních). Podíl Ïen na celkovém poãtu pracovníkû ãinil témûfi 79,9 %. Poãet lékafiû za posledních 10 let mírnû stoupal a ukazatel poãtu lékafiû na obyvatel dosáhl 3,8. Od roku 1990 dochází v nemocnicích k omezování kapacity lûïek. Tabulka ã. I.17 LÛÏka v nemocnicích a lékafii (k ) Ukazatel Poãet lûïek v nemocnicích lékafiû v nemocnicích i v ambulantních zafiízeních. To souvisí s koncentrací vysoce specializovan ch pracovi È s celorepublikovou pûsobností do hlavního mûsta. NiÏ í hodnoty zaznamenané v regionu Stfiední âechy souvisí s polohou Prahy v centru tohoto regionu a dojíïìkou obyvatel za lékafiskou péãí. V roce 2000 bylo v âeské republice 957 zafiízení sociální péãe s kapacitou lûïek. Ve srovnání s pfiedchozím desetiletím do lo témûfi ke zdvojnásobení poãtu zafiízení a nárûstu jejich celkové kapacity o více neï polovinu. Z celkového poãtu zafiízení sociální péãe nejvy í podíl (35,3 %) zaujímají domovy dûchodcû. Dal ími kategoriemi jsou ústavy pro mentálnû postiïenou mládeï, domovy pro matky s dûtmi, azylové domy a dal í. Z celkového poãtu zafiízení sociální péãe bylo 46,2 % státních s kapacitou lûïek, 36,5 % zafiízení obecních s kapacitou lûïek a 11,5 % zafiízení církevních s kapacitou lûïek. Poãet lûïek na obyvatel 8,1 7,2 6,4 Tabulka ã. I.19 Zafiízení sociální péãe (k ) Lékafii (fyzické osoby) z toho Ïeny Poãet lékafiû na obyvatel Poãet obyvatel na 1 lékafie Pramen: âsú 3,5 3,7 3, Regiony jsou rovnomûrnû vybaveny nemocniãními kapacitami s v jimkou Prahy, kde je zaznamenán vy í poãet lûïek na obyvatel, jakoï i poãet Poãet zafiízení Místa v zafiízeních na 1000 obyvatel 5,5 6,5 7,2 Pramen: âsú Z regionálního pohledu jsou zafiízeními sociální péãe nejlépe vybaveny regiony Severozápad a Stfiední Morava, naopak Praha a ãásteãnû i Jihozápad zaostávají za republikov m prûmûrem. Tabulka ã. I.18 Lékafii a lûïka v nemocnicích v regionech NUTS II (2000) Lékafii v zafií- Lékafii LÛÏka zeních ambu- v nemocnicích v nemocnilantní péãe na na cích na obyvatel obyvatel obyvatel Praha 4,5 12,7 8,3 Stfiední âechy 2,1 6,1 5,4 Jihozápad 2,7 7,6 6,1 Severozápad 2,2 7,0 6,9 Severov chod 2,5 6,9 6,1 Jihov chod 2,7 8,8 6,5 Stfiední Morava 2,5 7,0 5,6 Moravskoslezsko 2,4 7,6 6,2 Tabulka ã. I.20 Kapacita lûïkov ch zafiízení sociální péãe (k ) Poãet lûïek Poãet lûïek na obyvatel Praha ,8 Stfiední âechy ,1 Jihozápad ,9 Severozápad ,5 Severov chod ,0 Jihov chod ,2 Stfiední Morava ,2 Moravskoslezsko ,4 Pramen: âsú Pramen: âsú 14

27 I.1 V eobecná charakteristika Tabulka ã. I.21 Srovnání âeské republiky s evropsk mi zemûmi podle vybran ch ukazatelû Nûmecko Velká Británie Portugalsko Nizozemí Dánsko ecko Slovensko Polsko Maìarsko âr Rozloha (tis. km 2, 1999) Poãet obyvatel (mil., 2000) Hustota zalidnûní (obyv./km 2, 2000) 357,0 242,9 92,0 41,5 43,1 132,0 49,0 323,3 93,0 78,9 82,2 59,5* 10,0 15,9 5,3 10,6* 5,4 38,7 10,0 10, * * HDP, stálé ceny r (mld.usd, 2 686, ,8 129,3 496,9 205,5 139,1 22,5 163,3 54,4 54,5 2000) HDP per capita, stálé ceny r (USD, 2000) HDP, bûïné ceny, PPS 2 127, ,3 443,2 155,1 177,5 62,9 370,2 124,7 146,7 (mld. USD, 2000) HDP per capita, bûïné ceny, PPS (USD, 2000) Míra nezamûstnanosti, standard. 7,9 5,0 4,1 2,4 4,3 18,6 18,2 5,8 8,2 ILO (%, 2001) Podíl exportu na HDP (%, 2000) Poãet regionû NUTS II 33,7 28,1 31,8 67,2 43,8 25,0 73,5 31,8 61,6 71, PrÛmûrná rozloha regionu NUTS II 9,4 6,9 18,4 3,5 43,1 10,2 9,9 (tis. km 2, 1999) PrÛmûrn poãet obyvatel regionu 2,2 1,7* 2,0 1,3 5,3 0,8* 1,3 NUTS II (mil., 2000) Poznámka: *údaj z roku 1999; per capita = na obyvatele; ILO = Mezinárodní organizace práce; PPS = parita kupní síly; HDP = hrub domácí produkt Pramen: Demographic Yearbook 1999, United Nations, 2001; Main Economic Indicators, 5/2002, Organizace pro hospodáfiskou spolupráci a rozvoj (OECD) 15