Školní rok: 2015/2016 Destinace (země, místo): Austrálie, Perth, Adelaide, Melbourne Jméno, příjmení: Bohdana Pěva Šolcová

Transkript

1 Závěrečná zpráva o působení učitele u krajanů Školní rok: 2015/2016 Destinace (země, místo): Austrálie, Perth, Adelaide, Melbourne Jméno, příjmení: Bohdana Pěva Šolcová Česká škola Perth (ČŠP) Česká škola Perth vznikla v roce 2009 z české a slovenské playgroup. S myšlenkou založení playgroup přišla paní Tereza Rada, které se v Perthu podařilo zorganizovat české a slovenské rodiče a najít prostory. Časem vyslovili rodiče přání založit českou školu, čehož se Tereza Rada zhostila. Z prostor Komunitního centra v Leedervillu se škola v roce 2012 přestěhovala do Základní školy ve Woodlands, jejíž prostory si ČŠP pronajímá. Škola má k dispozici čtyři třídy, vstupní halu, kabinet a hřiště s prolézačkami, basketbalové hřiště a zahradu. Své pomůcky a knihy má škola uloženy v kabinetu nebo jsou u učitelek. ČŠP vlastní kvalitní českou dětskou knihovnu, kterou děti, rodiče i učitelky hojně využívají. Školu v současné době řídí Jitka Smith a kromě ní tu učí další tři učitelky, z nichž dvě se ve výuce po týdnu střídají. Děti platí školné. ČŠP je zastřešena Českou a slovenskou asociací v Západní Austrálii a úzce spolupracuje s Českou školou Melbourne. Škola má facebookové stránky 1, které jsem v době svého působení v Perthu spravovala. Učitelkám jsem předala seznam odborné literatury a seznam webových stránek věnovaných výchově a vzdělávání. Děti i rodiče mě velmi dobře přijali a ráda jsem v době svého volna chodila na návštěvy do rodin svých žáků. Do školy jsem se zpočátku dopravovala autem společně s paní ředitelkou, ale po čase jsem zvolila dopravu jízdním kolem. Škole bych vytkla častou frekvenci schůzek učitelek, které se odehrávaly i během týdne. Některé z těchto schůzek byly totiž zcela zbytečné. Výuka a žáci Výuka probíhá každou sobotu od 9:30 do 12:15. Dvě třídy předškolních dětí (3 6 let) vedou tři učitelky. Třídu čtenářů (6 12), která má dvě pokročilostní skupiny, vede Jitka Smith. V době mého působení jsme tuto třídu rozdělili na dvě třídy podle úrovně jazyka. Třídu začínajících čtenářů jsem vedla já a třídu pokročilých čtenářů paní Smith. V hodinách mluvily učitelky česky a ve výuce využívaly metody a techniky dramatické výchovy, prvky hudební, pohybové a výtvarné výchovy. Jedna z učitelek třídy předškoláků hrála na flétnu. Ve škole jsem hrála na klávesy, 1 1

2 flétnu a později jsem si zakoupila kytaru, která se mi ve výuce velmi osvědčila. Dětem jsem představila hru na české dudy techniku hry, stavbu nástroje a jeho historii. Děti měly příležitost si hru na dudy vyzkoušet. Začátek výuky tříd čtenářů jsme po čase spojili, aby měly děti možnost se účastnit zpívání a hraní na různé hudební nástroje. Počet dětí ve třídách se mění, což hlavně souvisí s odletem rodin do Evropy. Většina žáků byla schopna komunikovat v češtině. Pro některé žáky byla čeština mateřským jazykem, zatímco pro jiné šlo o cizí jazyk, takže se úroveň jazyka v rámci jedné třídy různila. Děti pocházely z českých nebo bilingvních rodin, které početně převažovaly. Rodiče žáků přišli do Austrálie pracovně se statutem dočasného pobytu nebo byl jeden z rodičů anglický mluvčí. Mezi sebou mluvily děti převážně anglicky a učitelkám často v angličtině odpovídaly. Často nebyly děti schopny samostatně pracovat a většinou potřebovaly podporu učitele. Zadané domácí úkoly děti často zapomněly vypracovat. Hlavní náplní vyučování je v ČŠP výuka čtení a psaní. Škola využívá genetické metody čtení. Děti pracují s učebnicemi, pracovními sešity a čítankami, které jsou podle této metody vypracovány. Každé vyučování pracují děti s tabulkami na psaní. Součástí vyučování je seznamování dětí s českými tradicemi a rozšiřování vědomostí o České republice. Do vyučování jsou také zařazovány australské reálie. Zpívání a hýbání před vyučováním Zpívání pro nejmenší a jejich rodiče probíhalo před výukou od 9:30 hodin na školní zahradě. Děti společně s rodiči zpívaly dětské písně za doprovodu dud nebo kytary. Věnovali jsme se také pohybovým říkadlům a hudebně pohybovým hrám. Individuální výuka Paní Smith mi předložila požadavek individuální výuky žáků, která se měla odehrávat v mém bytě nebo v domácnostech mých žáků. Za výuku měly děti platit. Na to jsem nepřistoupila, a tak jsem navrhla, aby se děti scházely v české a slovenské knihovně v Maylands. Se čtyřmi dětmi jsem se tam setkala pouze dvakrát, protože rodičům nevyhovovala dojezdová vzdálenost. Další individuální výuka proběhla u jednoho z žáků a následně probíhala výuka pouze se dvěma žáky v domě paní Smith. Paní ředitelka v případě organizace individuální výuky nerespektovala můj čas, a tak jsem se například po hodinové jízdě autem za svými žáky dozvěděla, že se výuka přesunula na jiné místo, což pro mě znamenalo další hodinovou jízdu. To mi velmi ztěžovalo mou práci. Projekty Noc s Andersenem V době mého příchodu do školy (březen 2015) se paní Smith pokoušela zorganizovat Noc s Andersenem. Nabízela jsem jí pomoc, kterou ale nevyužila, protože se jí nepodařilo nalézt vhodné prostory k uskutečnění akce. Nepodařilo se to ani mně. Problémem pro mě totiž byla nedostatečná znalost prostředí. Celé Česko čte dětem a Každý den s českou knihou 2015 Paní ředitelce jsem navrhla zapojit školu do projektu Celé Česko čte dětem. Projekt jsem jí i svým kolegyním několikrát představila, a to i písemně. Kolegyně se ale bohužel nedokázaly dohodnout, zda se zapojit či nikoliv. Rodiče žáků jsem informovala o možnosti zapojit se do projektu Každý den s českou knihou 2015, který je určen českým dětem žijícím v Austrálii a na Novém Zélandu. Ze strany rodičů jsem bohužel zaznamenala jediný kladný ohlas. Workshopy a tábory Několikrát ročně škola nabízí tematicky zaměřené workshopy a v období prázdnin příměstský tábor, které jsou otevřené celé komunitě. Za účast na workshopech a táborech děti platí. Velikonoční dílna Připravila a vedla jsem dílnu pro dvě třídy k příležitosti Velikonoc. S dětmi jsem zadělala těsto, z něhož jsme pekli velikonoční věnce a zajíce. Barvili jsme vajíčka, vyráběli velikonoční přání, učili se písničky a básničky s tématikou 2

3 jara. Můj manžel učil děti plést pomlázku. Se sháněním tradičního materiálu, jako jsou například vrbové proutky, je v Austrálii problém. Hmyzí workshop Připravili jsme celodenní workshop, který se věnoval tematice hmyzu. Zážitkovou formou výuky jsme děti seznamovali se životem hmyzu. Vyvrcholením ve třídách čtenářů se stala stavba mraveniště, zakuklení a zrod hmyzu. Výtvarná dílna MDVV LIDICE 2016 Připravila jsem výtvarnou dílnu pro dvě třídy na téma Co nosím ve školní aktovce. Dětem i svým kolegyním jsem představila grafickou techniku frotáže a tisku z koláže. Poučila jsem je, jak zacházet s grafickým válečkem a jaké barvy používat v grafických technikách. Příměstské tábory Škola nemá své vlastní prostory, a tak mnohdy vzniká problém s uskutečněním akcí mimo sobotní vyučování v Základní škole Woodlands. Proto jsem vedla dva příměstské tábory v prostorách páteční playgroup v Subiacu. Oba tábory, které jsem připravila, se odehrály na téma Indiáni a Robinsoni. Účastnily se ho děti od raného věku až po mladší školní věk. Na prvním táboře jsme se učili indiánské dovednosti, vyráběli rukodělky, naučili se tanec a pokřik atd. Vyvrcholením bylo pomalování více než dvoumetrového totemu a jeho vztyčení. Na druhém táboře jsme stavěli velký vor z papírových trubic od koberců a vyvrcholením se stalo vztyčení plachty. Oba tábory měly u rodičů velmi příznivý ohlas. Děkuji svému manželovi, který mně pomohl se sháněním materiálu a s technickou realizací. Výtvarná soutěž a vernisáž Navrhla a zorganizovala jsem dětskou výtvarnou soutěž, která měla propagaci v časopise Klokan a na facebookových a webových stránkách klubu a školy. Soutěžilo se ve dvou věkových kategoriích. Každý měsíc vyšel v krajanském časopise Klokan příběh o klokáncích z mé knihy pro děti Nimbi a Pimpa, který měly děti možnost ilustrovat libovolnou výtvarnou technikou. Každý měsíc byla z došlých prací otištěna jedna dětská ilustrace v časopise Klokan a v závěru soutěže byla vybrána tři díla, která byla oceněna. Zorganizovala jsem historicky první školní vernisáž, kde byla díla vyhodnocena a oceněna a kde měli všichni možnost díla zhlédnout a to i s pracemi, které vznikly ve výtvarné dílně Lidice. Se svou kolegyní jsme na vernisáž připravily hudební vystoupení. Oslava Mezinárodního dne dětí Celodenní akce zahrnovala vystoupení dětí na pódiu v rakouském klubu a soutěžení v různých disciplínách na zahradě. Logopedie Ještě před svým odletem do Austrálie jsem paní Smith nabízela logopedickou péči v České škole, kterou bych vykonávala nad rámec svých pracovních povinností a zdarma. Paní ředitelka můj návrh logopedického kroužku a přednášky o logopedické prevenci ostře odmítla. Nicméně je asi po dvou měsících mého působení ostře požadovala. Rodiče jsem informovala o systému logopedické péče v České republice a krajanovi, který byl po úrazu hlavy, jsem nabídla řečovou terapii, jíž využil. Má péče, kterou jsem poskytla, byla bezplatná. Česká a slovenská asociace v Západní Austrálii Předsedkyní Asociace 2 je stále Jitka Smith. Výbor Asociace má 10 členů a schází se v prostorách české a slovenské knihovny jednou měsíčně. Účastnila jsem se prvních dvou schůzí. Na další schůze jsem již nebyla zvána s odůvodněním, že se jedná o mimořádnou schůzi

4 Komunita v Perthu je velmi různorodá. Zpočátku jsem byla v kontaktu převážně s rodiči svých žáků, protože většinu klubových akcí starší generace nenavštěvuje. Postupně jsme se ale se staršími členy seznamovala a chodila je navštěvovat. Protože klub nemá vlastní prostory, konají se klubovní akce v prostorách knihovny v Maylands nebo v klubech jiných národností. Prostory, o něž se klub dělí s Ruským klubem, jsou využívány v úterý a ve čtvrtek. Klub prostory využívá od roku 2012, kdy byla slavnostně otevřena česká a slovenská knihovna. Dojezdová vzdálenost do knihovny je bohužel pro většinu krajanů velká, takže se nemohli účastnit akcí, které se konaly ve večerních hodinách. Klokan Krajanský měsíčník Klokan 3, který vydává Asociace, jsem spolueditovala, přispívala články a založila rubriku S češtinou je legrace a Jazyková soutěž. Obě rubriky měly vysokou sledovanost. Oživila jsme rubriku kolegyně Kyršové Knihovníkův pozdní sběr. Dala jsem měsíčníku k dispozici svou dětskou knihu Nimbi a Pimpa, která byla po kapitolách publikována. Podařilo se mi získat přispěvatele. S šéfredaktorkou Klokana Lucií Vrbskou jsem úzce spolupracovala. Pomáhala jsem s distribucí Klokana. V hromadě starých tiskovin se mi podařilo nalézt historicky první číslo Klokana, které jsem archivovala v knihovně jako jediný exemplář. Úterý v knihovně Výuka českého jazyka pro dospělé Kurzy českého jazyka probíhají od roku Jejich koordinátorem je Ashley Ball, s nímž lze komunikovat pouze v angličtině. Za studium studenti platí. V době mého působení nebyly kurzy češtiny pro dospělé zastřešeny Asociací, takže jsem se setkala s problémem kopírování materiálů do výuky. Problém jsme ale vyřešili. Tento školní rok neprobíhala výuka v sobotu pro nedostatek zájemců o studium češtiny. Školní rok začal výukou tří studentů v jedné skupině, kde jsem se setkala se dvěma úrovněmi pokročilosti. Studenti byli gramaticky orientovaní. Jako domácí úkol jsem zavedla vést stručný deníček v češtině, což se mi osvědčilo zvláště u jedné studentky. Během školního roku se přihlásili čtyři noví studenti, kteří vytvořili třídu úplných začátečníků. V kurzu jsme využívali učebnici Lídy Holé New Czech Step by Step 1 a adaptovanou českou prózu. Se studenty jsem se scházela každý týden. Přestože byla příprava na hodiny náročná, na lekce jsem se velmi těšila. Se všemi studenty se mně pracovalo velmi dobře. Vedla jsem kurz češtiny pro úplného začátečníka. Využívali jsme knihu New Czech Step by Step 1. Protože nemohl kvůli pracovním povinnostem navštěvovat kurzy češtiny v úterý v knihovně v Maylands, scházela jsem se s ním nejdříve v kavárně a potom v obecní knihovně. Obě místa byla pro studium naprosto nevhodná. Student za studium platil. Konverzaci se studenty vedl jednou za čtrnáct dní Milan Kučera, jeden ze dvou vyučujících v kurzech češtiny pro dospělé. Čtvrtek v knihovně Knihovna, workshop, individuální výuka žáků, filmové večery, literární večer První čtvrtek v měsíci byla pro krajany otevřena knihovna. Seznam knih jsem zaktualizovala a utřídila jsem všechna vydání Klokana podle ročníků a měsíců. Chybějící čísla jsem uvedla v seznamu a předala jej šéfredaktorce Klokana k dodatečnému vytištění. Během mého pobytu v Perthu přineslo několik českých krajanů do knihovny velké množství knih z pozůstalostí. Knihy jsem zaevidovala a zařadila. Protože se knihovna rozrostla, musely být nainstalovány nové police. Děkuji manželovi za jejich přepravu a instalaci. Návštěvnost knihovny byla velmi slabá, proto jsem zavedla tzv. donáškovou službu knihovnice. Službu jsem propagovala na stránkách Klokana nebo osobně. Čtenáři měli možnost si objednané knihy vyzvednout na třech místech. Bohužel ani tato služba neměla valnou odezvu

5 Stejně jako kolegyně Kyršová, také já jsem se snažila oživit dění v knihovně. Bohužel vzdálenost knihovny mařila mé snahy. Výtvarná dílna k příležitosti výročí úmrtí Josefa Čapka Snažila jsem se zrealizovat výtvarnou dílnu pro dospělé, které by předcházela přednáška o životě a díle Josefa Čapka. Jako výtvarnou techniku jsem zvolila linoryt. Přestože jsem na tuto akci zájemce zvala prostřednictvím Klokana a krajany jsem také osobně zvala, byl zájem pro velkou vzdálenost do knihovny v Maylands mizivý. Filmové večery Kinokavárna Velmi oblíbené byly filmové večery, kterých se účastnili i krajané ze vzdálených míst. Průměrná návštěvnost byla osm lidí většinou v seniorském věku. Kolem Kinokavárny se vytvořil okruh pravidelných návštěvníků. Filmu předcházela přednáška o tvůrcích, filmu a hercích. Nechyběly zajímavosti. Vybírala jsem filmy, které dokáží oslovit široké spektrum diváků. V Kinokavárně nechybělo pohoštění a následná diskuse o filmu. Posezení probíhalo vždy ve velmi přátelské atmosféře. Individuální výuka V knihovně dvakrát proběhla individuální výuka žáků. Hudební posezení V knihovně jsem se scházela s krajanem Milanem Hložkem, který vystudoval hudební obor a profesionálně hraje na kytaru. Proběhlo několik besed s ním a jednou studentkou z kurzů češtiny o hudebních nástrojích, české literatuře a gramatice českého jazyka. Pana Hložka jsem kontaktovala s Lucií Dobrovodskou, které následně pomohl s hudebním turné po Austrálii v roce Literární večer Několik týdnů jsem připravovala literární večer s českým spisovatelem, básníkem a výtvarníkem Radkem Fridrichem, nositelem ceny Magnesia Litera. S panem Fridrichem jsem se domluvila na autorském čtení a besedě, které se měly uskutečnit prostřednictvím Skypu. Bohužel jsem od paní Smith a dalších členů výboru dostala na srozuměnou, že si další akci pro dospělé nepřejí, tudíž literární večer neproběhl. O této chystané akci ale byli předem informováni. Panu Fridrichovi jsem se omluvila. Výbor klubu neměl bohužel zájem o více aktivit ze strany vyslaného učitele, přestože by tyto akce stály jenom můj čas. Byla jsem kritizována za to, že organizuji příliš mnoho akcí pro dospělé. Ředitelka školy požadovala, abych se více věnovala České škole Perth. Když jsem ale chtěla zorganizovat nějakou školní akci mimo rámec výuky, nebylo kde ji uskutečnit, protože chyběly prostory. Komunitní skupina playgroup Vedoucí je Helena Tipett. Playgroup 4 se konala každý pátek v Subiacu. Komunitní centrum tvoří dobře vybavená místnost s kobercem a kabinet dobře zásobený výtvarnými potřebami. Z herny se vchází do zahrady s malou cyklistickou stezkou a pískovištěm. Děti si mohou vybírat z mnoha hraček na zahradu. Průlezky a houpačky jsou samozřejmostí. Playgroup vlastní českou a slovenskou knihovničku, která je uložena v komunitní místnosti. Ve skupině jsem vedla zpívání, pohybová říkadla, hudebně pohybové hry a výtvarnou výchovu. Skupinu navštěvovaly děti od několika měsíců věku do pěti let. Složení skupiny bylo pokaždé jiné, na což jsem musela na místě reagovat. Příprava na skupinu byla tedy komplikovaná. Občas jsem se také setkala s nechutí některých maminek aktivně se účastnit programu. Některým maminkám bylo nutné vysvětlit, že jejich batolata potřebují při aktivitách pomoc rodičů. Hrála jsem na dudy, klávesy, flétnu a kytaru. O aktivitách české a slovenské skupiny jsem krajany informovala na facebookových stránkách klubu

6 Divadlo S více než třicetiletým zpožděním oproti exilovému divadlu v Sydney a Melbourne vznikl amatérský divadelní spolek v Perthu. O založení ochotnického spolku se pokoušel již v 50. letech Josef Kučík, dlouholetý předseda Spolku lidí dobré vůle. Až v 80. letech vzešel od Petra Hrubého podnět k založení spolku, který nastudoval hry Václava Havla. Režisérem všech inscenací se stal Josef Kučík. První české exilové představení se konalo v roce 1984 a poslední inscenace byla uvedena v roce Krátce nato se Josef Kučík ze zdravotních důvodů režírování vzdal a divadelní spolek se rozpadl. V krajanské komunitě jsem zaznamenala snahy o založení nového amatérského divadelního spolku, které se ale krajanům nepodařilo zrealizovat. Osobním kontaktem a prostřednictvím facebookových stránek se mi podařilo zformovat skupinu 7 divadelníků. Protože Asociace nevlastní žádné prostory, scházeli jsme se jednou týdně ve večerních hodinách na zahradě jednoho z členů spolku. Absence prostor nám velmi komplikovala práci, protože jsme museli bojovat s nedostatečným osvětlením, nedostatkem místa a chladem. Přesto docházeli divadelníci na zkoušky pravidelně a svědomitě se připravovali. K nastudování jsem připravila text z moderní divadelní produkce a ujala jsem se režie. K realizaci představení bohužel nedošlo, protože představitelka hlavní role se rozhodla spolupráci se spolkem ukončit a nebylo možné z časových důvodů do role dosadit jiného herce. Akce klubu, na kterých jsem se podílela Návštěva Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí ( ) V turnovském kroji jsem hrou na dudy přivítala členy komise, které vedl pan Přemysl Sobotka. Účastnila jsem se debat se členy komise. S Trabanty napříč kontinenty Austrálie Výboru Asociace jsem nabízela zorganizování rozlučky se členy výpravy před jejich cestou po kontinentu. Má pomoc nebyla přijata. Táborák v Hillarys Jedna z populárních společenských akcí, na níž se tentokrát sešlo rekordních 300 lidí všech generací. Masné výrobky dodalo české řeznictví, pečivo česká pekárna. Točilo se pivo sládka Honzy nebo si zájemci mohli koupit lahvové pivo Kozel. U táborového ohně se hrálo na dvě kytary. Vepřové hody v asijském klubu Další společenská akce oblíbená napříč všemi generacemi. Na hodech se podávají tradiční česká jídla, točí se české pivo a probíhá taneční zábava. V malém sále se tento ročník konala výstava krojů, kterou jsem připravila. V turnovském kroji jsem hrála návštěvníkům na dudy, seznamovala je s technikou hry a zodpovídala jejich dotazy. Připravila jsem folklorní kvízovou soutěž, která byla následně otištěna v měsíčníku Klokan. Ubytování a doprava Již při prvním rozhovoru prostřednictvím Skypu mně paní Smith sdělila, že si musím najít ubytování sama, protože přilétám s rodinou. Nalézt ubytování v Austrálii z Česka je nesmírně obtížné. Přestože jsme uveřejnila inzerát na klubových facebookových stránkách, že česká učitelka hledá ubytování, nikdo se neozval. Nakonec se mi čtrnáct dní před odletem podařilo najít prostřednictvím stránek krátkodobé ubytování v soukromí. Již první týden po příletu jsem nalezla samostatné ubytování od realitní společnosti. Mrzí mě, že jsem v paní Smith nenalezla podporu. Jak jsem po příletu zjistila, možností ubytování celé rodiny je v Perthu celá řada. Pro Austrálii platí, že nejspolehlivějším, nejekonomičtějším a nejrychlejším způsobem dopravy je vlastní auto. Některé klubovní akce se konají mimo dosah veřejné dopravy. Učitel musí počítat s překonáváním velkých vzdáleností. 6

7 Česká škola Adelaide (ČŠA) Česká škola Adelaide vznikla v roce 2012 z literárního kroužku pod vedením knihovnice Jany Žilinkové. Děti se jednou za měsíc scházely v klubovní knihovně, kde s knihovnicí četly a zpívaly. V roce 2014 se aktivity školy rozšířily. Školu začala vést MgA. Alžběta Tichoňová, která začala vyučovat čtení a psaní. Do školy je přihlášeno 40 dětí, ale dochází jich jenom 20. O školní výuce a nadcházejících akcích jsou rodiče informováni na webových stránkách školy 6. V době svého působení v Adelaide jsem rodiče o výuce informovala já. ČŠA je zastřešena Československým klubem Adelaide (ČSKA). Škola využívá prostor knihovny ČSKA, kde má k dispozici tabuli, tiskárnu, kopírku a počítač. Pomůcky, knihy a výtvarné potřeby jsou uloženy v knihovně. Do budoucna se plánuje nainstalování nových polic a úložných prostor pro školní potřeby. Ze školy se vchází na zastřešený dvorek, který se dá velmi dobře využít pro výtvarné aktivity. Na něj navazuje nově zbudované malé hřiště s prolézačkami. Škola má také k dispozici klubový sál s pódiem a klavírem. Škola může využívat všech prostor klubu a klub jí ve všech aktivitách vychází vstříc. Škola má třídu předškolních dětí a školních dětí, kde jsou společně žáci mladšího a staršího školního věku. V době mého působení v Adelaide se konalo vyučování každý pátek, jinak probíhá vyučování každých čtrnáct dní. Třídu předškolních dětí střídá třída školáků. Děti nedocházejí na výuku pravidelně, takže učitel pokaždé pracuje s jinou skupinou dětí, což je náročné na přípravu. Protože byla paní ředitelka ve vysokém stupni těhotenství, neměla jsem možnost zhlédnout její vyučování. S oběma třídami jsem připravovala pěvecké vystoupení k příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu. Třída předškolních dětí Třídu tvořilo 7 dětí různých jazykových úrovní. Ve výuce předškoláků jsem se věnovala tématům podle RVP pro MŠ, do nichž jsem zařazovala australské reálie. Ve vyučování byla zastoupena hudební, pohybová a výtvarná výchova. Věnovali jsme se rozvoji rytmiky, grafomotoriky a sluchové percepce. Nechyběla hra na dudy, kytaru a flétnu. Třída školáků Do třídy školáků docházelo 6 dětí různých jazykových úrovní. Protože úroveň čtenářských dovedností byla u těchto dětí průměrná až slabá, začala jsem se věnovat nácviku čtení a psaní. Dětem jsem připravovala pracovní listy a do výuky jsem zařazovala písničky, básničky a hádanky. Také v této třídě jsem hrála na hudební nástroje. Česká a slovenská skupina - playgroup Před pátečním vyučováním jsem se scházela s rodiči dětí raného věku. Ve skupině jsem vedla zpívání s kytarou nebo dudami, pohybová říkadla a hudebně pohybové hry. Rodiče se velmi ochotně a rádi zapojovali do programu. Další školní aktivity Indiánský workshop Workshopu se účastnily děti předškolního, mladšího a staršího školního věku. V úvodu workshopu jsem dala prostor panu MgA. Karlu Řehořkovi, profesionálnímu loutkáři, aby dětem představil velké loutky indiánů. Ve workshopu jsme se věnovali tématu indiánů v nejrůznějších aktivitách. Vyvrcholením se stalo vztyčení obřího totemu na školním hřišti. Po akci nechybělo posezení s rodiči a dětmi u společného jídla. Workshop Kytice Na přání bývalé knihovnice Jany Žilinkové vznikl tematický workshop věnovaný Kytici K. J. Erbena. Na několika stanovištích v městském parku plnily děti úkoly vztahující se k Erbenovu dílu. Velmi oceňuji pomoc Jany Žilinkové a MgA. Karla Řehořka

8 Výtvarná dílna MDVV Lidice 2016 Dílny se účastnily děti předškolního a školního věku. Děti i rodiče jsem seznámila s grafickou technikou monotypu. Po akci opět nechybělo posezení s rodiči a dětmi. Děkuji MgA. Karlu Řehořkovi, který dětem představil techniku tisku asijskými tiskátky a techniku batiky. Loutkářský workshop a loutkové představení Do klubu v Adelaide zavítali loutkáři z Jaroměře. Pomáhala jsem jim s realizací workshopu a loutkového představení. Sportovní odpoledne na táboráku k příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu Dvě družstva dětí soutěžila v různých sportovních disciplínách. Nechyběla šipkovaná. Děkuji rodině Zemanově za zapůjčení sportovního náčiní. Děkuji manželovi, že učil děti chůzi na chůdách. Kondiční čeština pro dospělé Po pátečním vyučování ve škole se večer v knihovně scházeli dospělí studenti na lekci kondiční češtiny. Ta měla pokaždé dobrou návštěvnost (asi 7 studentů) a její oblíbenost stále rostla. Témata vyučování jsem pokaždé připravovala podle potřeb studentů. Ponejvíce jsme se věnovali současným pravidlům českého pravopisu. Studenty obzvláště zajímala problematika psaní velkých písmen. Kurz češtiny pro začátečníky V době mého působení v Adelaide jsem vedla kurz češtiny pro začátečníky, který bohužel skončil mým odchodem, stejně jako lekce kondiční češtiny. V komunitě se mně nepodařilo najít nikoho, kdo by v kurzu a lekcích kondiční češtiny jako vyučující pokračoval. Jediný zájemce o místo učitele nevyhovoval současným trendům ve výuce a jeho metody a přístup nebyly studenty přijaty. O kurzy češtiny pro dospělé a hodiny kondiční češtiny je v komunitě velký zájem. V kurzu jsme pracovali s učebnicí Lídy Holé New Czech Step by Step 1. Studenti byli ke studiu silně motivováni. Jedinou překážkou byla jejich velká pracovní vytíženost, která jim někdy znemožňovala docházet na lekce pravidelně a také vypracovat domácí úkoly. Československý klub v Jižní Austrálii Adelaide Československý klub v Adelaide 7 vznikl v roce Současným předsedou je Zdeněk Jiránek. Klub vydává měsíčník Život, kam jsem přispívala svými články. Pomáhala jsem také s korekturami článků. Dalším médiem, které informuje o klubových a školních akcích, jsou facebookové stránky klubu 8. Klub vlastní Národní dům, kde se pořádají klubové akce a kde sídlí škola. Každý pátek se tu konají večeře, na kterých se podávají tradiční česká jídla a nápoje. Tato páteční setkání u jídla jsou velmi oblíbená a pátek v klubu je vhodnou příležitostí k seznámení s krajany. Pod hlavičkou klubu působí taneční a pěvecká skupina. Klub vlastní kroje. Dětské kroje, které po mnoho let ležely ve skříni, jsem roztřídila, jednotlivé součásti zkompletovala a použila na vystoupení dětí. Pomohla jsem s identifikací krojů. Navštěvovala jsem rodiny svých žáků a krajany v seniorském věku. Klubové akce, na kterých jsem se podílela Picnic 2015 Setkání krajanů na tábořišti v přírodě se slavnostním zapálením ohně k příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu. Večernímu zpívání u ohně předcházelo sportovní odpoledne pro děti, které jsem připravila s manželem

9 Oslavy Dne vzniku samostatného československého státu S dětmi ze školy jsem připravila pěvecké vystoupení, kde se děti představily v krojích, hrála jsem na dudy a zpívala s pěveckou skupinou, s níž jsem spolupracovala. Své nové tance představila taneční skupina. Program shlédl velvyslanec Martin Pohl, který třem dětem předal čestná uznání z MDVV Lidice Kvízový večer Kvízový večer měl vysokou návštěvnost. Klubovou restauraci zaplnili soutěžící, kteří vytvořili čtyři česko-slovenská družstva, jež odpovídala na otázky týkající se českých a slovenských reálií. Kvíz jsem připravila a zhostila jsem se role moderátorky. Filmový večer Klub zakoupil nové promítací plátno. Promítání filmu předcházela přednáška o tvůrcích, filmu a hercích. Filmový večer měl u diváků velmi dobrý ohlas a přáli si v promítání pokračovat. Pěvecký spolek Pěvecký spolek působí v klubu déle než dvacet let. Zpěváci se věnují repertoáru lidových písní, které zpívají v krojích různých regionů. Doprovází je akordeon a klavír. Spolku jsem pomáhala s výběrem písní, jejich texty a svým zpěvem. Knihovna Knihovna je ve špatném stavu a potýká se s nedostatkem čtenářů. Chybí jí přehledné třídění. Přestože jsem bývalé knihovnici a současnému knihovníkovi nabízela pomoc, nevyužili ji, protože se nedokázali dohodnout, jak knihovnu uspořádat. Závěr Má práce v krajanské komunitě v Adelaide byla velmi pozitivně ovlivněna dobrou spoluprací ze strany vedení klubu, školy a členů. Velmi úzce jsem spolupracovala s MgA. Karlem Řehořkem, jemuž děkuji za pomoc a ochotu předat mi své zkušenosti z loutkářského oboru. Děkuji všem za vřelé přijetí, které bylo korunováno udělením doživotního členství v Československém klubu v Jižní Austrálii. Česká škola Melbourne (ČŠM) Česká škola Melbourne 9 vznikla z hudebního kroužku pro děti. Od roku 2010, kdy byla ČŠM založena, probíhá organizovaná výuka. Ředitelkou a zároveň učitelkou tu je Zuzana Vasitch. Kromě ní tu vyučují další tři učitelky. Škola má 4 třídy: 2 třídy předškoláků a 2 třídy školáků. Do nového školního roku se zapsalo 22 dětí školního věku a 1 žák z Nového Zélandu se zapsal do korespondenčního kurzu češtiny. ČŠM využívá prostory Národního domu (Sokol) a vedlejší Galerie, které jí jsou poskytnuty bezplatně. Prostory Galerie a Národního domu plně vyhovují potřebám vyučování. V Národním domě je k dispozici klavírní křídlo, cimbál, projektor s plátnem a televize. ČŠM vlastní rozsáhlou knihovnu. Výuka probíhá v sobotu jednou za čtrnáct dní, v době mého pobytu bylo vyučování každou sobotu. Výuka v neděli neprobíhala a ve škole jsem nezaznamenala, že by se učitelky věnovaly výuce hry na zobcovou flétnu a xylofon. Můj dotaz, jestli ve výuce pokračují, zůstal bez odpovědi. Měla jsem zájem navštívit vyučování paní ředitelky a ostatních učitelek, ale to se nesetkalo s kladnou odezvou. Nakonec mně bylo umožněno zhlédnout prvních 10 minut výuky. Na schůze učitelek jsem nebyla zvána. Program Zpívání Od svého příchodu do školy jsem vedla program Zpívání, který je určen dětem od 1 do 7 let. Do šedesátiminutového programu se děti rády zapojovaly a rodiče velmi dobře spolupracovali. Děti jsem učila hře na 9 9

10 xylofon, doprovázela písničky na kytaru, učila pohybové říkanky, hrála loutkové divadlo a připravovala pracovní listy. Již od první hodiny paní ředitelka striktně požadovala, abych dodržovala její instrukce ohledně vyučování její metody, postupy, přístup atd. Nebylo mně umožněno, abych samostatně pracovala. Paní ředitelka neustále vstupovala do výuky, přerušovala ji, kritizovala mou výuku před dětmi a rodiči a můj výukový materiál cenzurovala. Byla jsem nucena přesně dodržovat scénáře vyučování paní ředitelky. Můj aktivní přístup byl hodnocen negativně. Protože spolupráce s paní ředitelkou nebyla možná, řešily tuto situaci DZS, MŠMT a MZV. Poté se mnou přestala paní ředitelka komunikovat a veškerou komunikaci, která se týkala školy, vedla pomocná učitelka Lucie Jones, s níž se mi spolupracovalo velmi dobře. Po vánočních prázdninách vedla zpívání z rozhodnutí ředitelky Lucie Jones a já jsem již jenom doprovázela zpěv a hudebně pohybové hry hrou na kytaru. Loutkové divadlo V programu Zpívání jsem dětem a rodičům hrála loutkové divadlo. To se stalo natolik oblíbeným, že se divadlo přesunulo z prostor Galerie na pódium do Národního domu, kde jsem každou sobotu hrála pro všechny děti a rodiče. Rodiče i kolegyně velmi ocenili, že jsem jim představila stavbu nenáročných scén, výrobu loutek z recyklovaného materiálu a propojení loutek s živým hercem. Pohádky nebo příběhy jsem vymýšlela na aktuální témata nebo jsem sáhla ke klasickým pohádkám. Pohádky jsem doprovázela zpěvem a hrou na kytaru. Divadlo si rodiče nahrávali. Individuální výuka žáků Paní ředitelka požadovala individuální výuku žáků po sobotním vyučování v ČŠM. Můj návrh skupinové výuky odmítla. Velmi brzy se ukázalo, že individuální forma výuky není efektivní, neboť jsem každou sobotu pracovala s jinými dětmi, a tak nebylo možné s nimi naplánovat dlouhodobější a systematickou činnost. Nadto byly děti po dopolední výuce unavené. Nejčastěji spočívala individuální výuka v požadavku reedukace chybně vyslovovaných hlásek. Logopedii, která byla nad rámec mých pracovních povinností, paní ředitelka vyžadovala. Rodiče jsem informovala o systému logopedické péče v České republice, naučila je provádět gymnastiku mluvidel, posilování orofaciálního svalstva a rozvíjet sluchovou percepci dětí. Ze strany paní ředitelky došlo k nepochopení mé úlohy v ČŠM. Výtvarná dílna MDVV Lidice O výtvarnou dílnu byl slabý zájem. Se třemi žáky jsme technikou gumotisku zpracovávali téma Moje cesta do školy. Bohužel vznikla průměrná díla, a to z důvodu únavy žáků po téměř celodenním pobytu ve škole a jejich slabé motivovanosti. Paní Vasitch jsem doporučila, aby se svými dcerami na pracích pokračovala. Dramatický workshop O tento workshop nebyl zájem, protože se měl konat před vánočními prázdninami, kdy rodiny odjíždějí na dovolenou. Nicméně jsem se dvěma žáky po sobotní výuce zdramatizovala pohádku O Smolíčkovi. Vánoční dílna Připravila jsem dílnu pro děti a rodiče, kde jsme vyráběli vánoční přání a dárek. Dílnu hodnotili rodiče i děti velmi pozitivně. Den otevřených dveří ( ) Zájemci měli možnost zhlédnout Zpívání, ukázkové hodiny, prohlédnout si knihovnu a seznámit se s učitelkami. Mikulášská nadílka Nadílka se konala odpoledne v Národním domě. Hlavním bodem byl příchod Mikuláše, čerta a anděla, kteří dětem nadělili dárky. Děti si před příchodem Mikuláše mohly vyrobit vánoční dekorace. Žáci ČŠM si pro přítomné připravili krátké pěvecké vystoupení, které jsem doprovodila na kytaru. Vytkla bych jenom to, že postavy Mikuláše, čerta a anděla nemluvily česky a nevěděly přesně, jaká je jejich úloha. 10

11 Kurzy českého jazyka Kurzy českého jazyka vede v Melbourne Vlasta Šustek a Zuzana Vasitch. Kurzy češtiny pro dospělé, které jsem vedla, probíhaly v pondělí, úterý a v pátek v prostorách Galerie, které jsou ČŠM poskytovány zdarma. Studenti za výuku platili, což řešily DZS, MŠMT a MZV. V kurzech jsem používala komunikativní přístup, věnovali jsme se porozumění struktuře a fungování českého jazyka a také nácviku čtení a psaní. Učili jsme se české písničky, věnovali se tématům týkajících se Austrálie a České republiky. Všichni studenti byli ke studiu velmi motivovaní. Se zadáváním úkolů byl problém pro pracovní vytížení studentů. Studenti měli alespoň jednoho z rodičů českého původu nebo partnera českého původu. V kurzech vládla velmi přátelská atmosféra a studenti velmi oceňovali, že ve výuce postupujeme systematicky. Mou přípravu výuky češtiny negativně ovlivňoval fakt, že jsem své výukové materiály musela tisknout na tiskárně, kterou měla paní ředitelka. Docházelo tak k cenzurování mé přípravy. Paní ředitelka mi připravovala své vlastní materiály, které byly pro výuku nepoužitelné. Požadavek paní ředitelky kopírovat a tisknout materiály pro studenty v Copy centru na mé vlastní náklady byl nepřijatelný. Kurz češtiny pro falešného začátečníka (pondělí) Se studentem jsme využívali učebnici Lídy Holé New Czech Step by Step 1. Velkým úspěchem bylo, když student konečně porozuměl gramatické kategorii rodu. Kurz češtiny pro začátečníky (pondělí) Kurz navštěvovali 3 začátečníci, kteří byli velmi motivovaní. Využívali jsme učebnici Lídy Holé New Czech Step by Step 1. Kurz češtiny pokročilí (pondělí, úterý a pátek) Pondělní skupinu navštěvovali 3 studenti, úterní 2 studenti a páteční 3. Všichni byli ke studiu velmi motivovaní. V těchto skupinách jsme kromě učebnice Step by Step 2 využívali textů adaptované literatury, věnovali jsme se českému hláskosloví a studenty velmi zajímal historický vývoj češtiny. Sokol Melbourne Krajanský spolek funguje pod názvem Sokol Melbourne 10 a sídlí v Národním domě (zvaném Sokol), kde je také knihovna. Starostkou Sokola Melbourne je Věra Zlatá, podle jejíchž slov má Sokol v současné době 120 členů. Spolek vydává měsíčník Kvart. Každé druhé a poslední úterý v měsíci se v Národním domě konají obědy, každých čtrnáct dní tu probíhá výuka ČŠM a také se tu konají různé kulturní a školní akce. Prostory Sokola jsou pronajímány. V době mého působení se spolku podařilo dokončit opravu střechy. Mezi členy Sokola panují velké neshody týkající se fungování Sokola a jeho budoucnosti. Kvart Kvart slouží hlavně ke zveřejňování pozvánek a inzerátů a čte jej převážně starší generace. Mladší generace preferuje Facebook 11. Mikulášská zábava s tombolou S manželem jsme začali po dohodě s Věrou Zlatou organizovat nadílku v Sokole. Naše snahy nám po čase překazila paní Vasitch, která pro Sokol zorganizovala vlastní nadílku. Paní Zlatá se nám omluvila. Postavám Mikuláše, čerta a anděla bych vytkla, že nemluvily česky a nebyla jim jasná role, kterou mají hrát. Příchodu Mikuláše a jeho průvodu předcházelo hudební vystoupení, na kterém jsem zpívala koledy za doprovodu klavíru a houslí Marcy Taillor

12 Vánoční koncert v Sokole Spolupracovala jsem s Marcy Taillor, houslistkou a hudební pedagožkou. Na koncertě jsem posluchačům představila české dudy a hrála na ně za doprovodu houslí Marcy Taillor. Úterní obědy Přestože byly úterní obědy v Národním domě určeny pro širokou krajanskou veřejnost, scházeli se na nich převážně krajané v seniorském věku. Málokdo z mladší generace přišel po první zkušenosti s úterním obědem znovu. Pro strávníky jsem připravovala za spolupráce Vlasty Šustek hudební vystoupení. I když jsem vybírala repertoár blízký starší generaci, krajané o zpěv doprovázený na klávesy nebo kytaru neměli zájem a neměli chuť se zapojit svým zpěvem. Velmi pozitivně ale hodnotili, když jsem si s nimi povídala a velmi rádi mně vyprávěli svou osobní historii. Knihovna Přestože jsem několikrát nabízela pomoc v knihovně, nebyla využita. Přednášky, besedy a workshopy pro dospělé V době mého působení v Melbourne nebyl o tyto akce žádný zájem. Domov V Domově 12 bydlí Češi a Slováci nad 55 let. Spravuje ho výbor, jehož členem je honorární konzul Milan Kantor, hlavní iniciátor vzniku Domova. Domov leží v těsné blízkosti Národního domu a jeho součástí je i Galerie, která je situovaná v přízemí. Sídlí tu Česká škola, které výbor Domova umožnil využívat prostory zdarma. V době mého pobytu byla restaurována vitrážová okna v Galerii a připravovala se na měsíc březen vernisáž s přednáškou o vitráži. Ve svém volném čase jsem obyvatele Domova navštěvovala. Senioři Ve svém volném čase jsem navštěvovala seniory, s nimiž jsme nejčastěji probírali jejich osobní historii. Šumava Peksa Park v Belgrave 13 Toto katolické, rekreační, kulturní a společenské centrum české a slovenské komunity bylo založeno v roce Hlavním iniciátorem jeho vzniku byl páter Peksa. Rozlehlý pozemek, na němž stojí společenský sál s jídelnou, kuchyň, pokoje pro hosty, garáž, sklady, kuželna a sociální zařízení, leží asi 40 km od centra Melbourne. Setkává se tu skupinka krajanů ke společným modlitbám, společným víkendům, konají se tu táboráky, dětské tábory, dílny a další společenské a kulturní akce. O využívání Šumavy se uvnitř komunity vedou velké spory. Na Šumavě jsem se účastnila táboráku, který pořádala Česká škola Bayside, již vede Vlasta Šustek. Dětský tábor ( ) Týdenní tábor pro děti v období hlavních prázdnin. Tábora jsme se já a můj manžel účastnili jako vedoucí oddílů. Letošní tábor slavil 40. výročí a začal jako vždy vztyčením vlajky ČR a zpíváním hymny. Tématem tábora byl Kompas. Každé dopolední vyučování jsme se věnovali čtyřem světovým stranám. Dětem i dospělým jsem hrála na dudy a kytaru. Vymýšleli jsme zábavná odpoledne, hráli hry, starší děti připravily stezku odvahy. Velkým zážitkem pro všechny se stala soutěž Šumava má talent, která byla spojena s maškarním rejem. Tábor byl zakončen táborákem, u kterého se zpívalo a hrálo dlouho do noci

13 České a slovenské skupiny playgroup Pondělní česká a slovenská playgroup se schází každé pondělí v prostorách komunitního centra v Alphongtonu. Centrum bylo poměrně dobře vybavené hračkami a k malé herně přiléhalo hřiště s pískovištěm. Výtvarné potřeby nebyly k dispozici. Páteční česká a slovenská playgroup se schází jednou za čtrnáct dní v komunitním centru v St. Kilda. Podlaha herny nebyla pokryta kobercem, což nám znepříjemňovalo aktivity odehrávající se na zemi. K herně přiléhalo dobře vybavené velké hřiště. V obou skupinách se scházejí rodiče, aby se setkali s ostatními česky a slovensky mluvícími rodiči a dětmi. Žádný výchovně vzdělávací program rodiče nevedli. Za doby mého působení v komunitě jsem pro děti a jejich rodiče program připravovala a všichni se do něj neobyčejně rádi zapojovali. S oběma skupinami se mně pracovalo velmi dobře. VodaFest ( ) Tento český a slovenský spolek byl založen v roce 2011, odkdy se každý rok koná český a slovenský folklorní festival VodaFest 14, hlavní aktivita spolku. Tato akce má vysokou návštěvnost. První ročníky festivalu se konaly na pozemku Šumavy a další ročníky se již konaly v rakouském klubu. Výbor spolku, jehož předsedkyní je Lenka Allen, letos rozhodl, že se tato organizačně náročná událost bude konat každý druhý rok, tzn. další ročník festivalu se bude konat v roce Festivalu jsem se účastnila jako účinkující ve svém turnovském kroji jsem hrála na dudy a zpívala, a jako organizátorka. Pomáhala jsem s instalací výstavy krojů a také s výtvarnými aktivitami pro děti. Manžel jako dobrovolník stavěl stany. Ivana Jančářová Paní Jančářová je v komunitě Čechů a Slováků v Melbourne největší sběratelkou krojů. Účastní se mnoha kulturních akcí jako propagátorka českého a slovenského folkloru. Po odchodu jediného dudáka zpět do Česka se rozhodla, že dudáckou muziku bude v komunitě propagovat ona. Poté, co si nechala poslat dudy z Česka, mě oslovila s přáním, abych ji vyučovala hře na dudy. S paní Jančářovou jsem začala spolupracovat a naše spolupráce pokračuje i po mém odchodu z komunity. Slovenská dětská beseda (Slovenská škola) Ve svém volnu jsem navštívila slovenskou školu, která byla založena před čtyřmi lety. Její ředitelkou je Marta Kapustová. Třídu předškoláků a školáků vyučují tři učitelky. Letos má škola méně dětí, tudíž byly otevřeny jenom dvě třídy oproti loňským třem. Do vyučování jsem se zapojila představením konstrukce dud, ukázkou hry a seznámením s historií dud. Celou školu jsem naučila píseň Bol jeden gajdoš. Děkuji všem za milé přijetí. Závěr Mrzí mě, že jsem v Zuzaně Vasitch nenalezla podporu ani lidskou, ani profesní. Návrh Paní Vasitch a paní Šustek, abych se ubytovala se svou rodinou v kempu, v Caravan Parku, je nepochopitelný. Stížnosti rodičů, že je paní ředitelka o mé činnosti v komunitě nedostatečně informovala a že pojala mou činnost jako soukromou záležitost, byly velmi časté. Mrzí mě, že jsem se setkala ze strany paní Vasitch, paní Šustek a výboru Šumavy s neochotou pomoci mi řešit otázku ubytování. Pomoc nepřišla, ani když jsem se dostala do situace, kdy jsem předchozí ubytování ztratila. Po čase jsem zjistila, že možností ubytování u krajanů je v Melbourne celá řada. Když se krajané o mé situaci dozvěděli, sami přicházeli a ubytování mně a mé rodině velmi ochotně nabízeli. Děkuji krajanům v Adelaide, kteří se i po mém odchodu z komunity zajímali, v jakých podmínkách v Melbourne bydlím. V rámci celé komunity jsem se setkala s velkými neshodami a konflikty, které byly nejen mezigenerační, ale také v rámci generace. Krajanské organizace v Melbourne nejsou jednotné a jejich činnost je silně ovlivněna osobními zájmy a střety. Setkala jsem se s řadou krajanů, kteří činnost spolků kritizují a vidí je negativně. Spolkového života se proto raději neúčastní

14 Velmi děkuji všem rodičům a krajanům za jejich přízeň a podporu, jakou mně vyjádřili. Děkuji za to, jak mile a přátelsky se se mnou před odletem do vlasti rozloučili. Děkuji všem dobrým lidem, které jsem v komunitě Čechů a Slováků v Melbourne potkala. 14