VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza cestovního ruchu Chorvatska vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v seznamu použité literatury, všechny citace z pramenů jsem řádné označila. V Praze dne podpis studenta

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Zdence Petrů za odborné vedení a cenné rady při jejím zpracování.

4 Obsah Obsah... 1 Úvod Základní teoretické vymezení Definice cestovního ruchu Typy cestovního ruchu Účastníci cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu Organizace cestovního ruchu v destinaci Destinační management Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Selektivní faktory Lokalizační podmínky Realizační podmínky Obecná charakteristika Chorvatska Základní informace o zemi Historie Obyvatelstvo Administrativně správní členění Politická charakteristika Ekonomická charakteristika Zahraničně-politická orientace Turistické informace Víza, poplatky a další podmínky cestování Celní a devizové předpisy Další informace Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Chorvatska Přírodní podmínky a atraktivity Společenské podmínky a atraktivity Kulturně-historické památky Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce

5 3.2.3 Sportovní aktivity Ubytování Stravování Doprava SWOT analýza Chorvatska Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Analýza cestovního ruchu Chorvatska Příjezdový a domácí cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Chorvatska z pohledu ČR Výjezdový cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch Chorvatska z pohledu ČR Vliv cestovního ruchu na národní hospodářství Závěr Literatura Knižní zdroje Internetové zdroje Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů Seznam zkratek Přílohy Příloha 1 Kategorie vozidel a ceník dálničních úseků Příloha 2 Chorvatské národní parky Příloha 3 Chorvatské památky na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

6 Úvod Cestovní ruch má v dnešním světě velmi významné postavení, a to ve dvojím smyslu. Především díky narůstajícímu fondu volného času, růstu životní úrovně a změnám životního stylu se stal velmi významnou složkou spotřeby obyvatel. Počet účastníků cestovního ruchu stále roste, podle prognóz UNWTO 1 by měl počet světových příjezdů v roce 2020 dosáhnout 1,5 miliardy, tedy téměř o třetinu více než činí tato hodnota dnes. Na druhé straně se cestovní ruch výrazně podílí na rozvoji národních ekonomik, jak dokazuje řada statistických ukazatelů. Vytváří pracovní místa, stimuluje podnikatelské a investiční aktivity, generuje finanční prostředky pro rozpočty územních celků, podílí se na tvorbě HDP, přináší státům devizové příjmy a podněcuje rozvoj řady dalších oborů, které s cestovním ruchem přímo či nepřímo souvisejí. Vliv cestovního ruchu na ekonomiku států se liší v závislosti na mnoha faktorech některé státy těží primárně z odvětví cestovního ruchu a jsou na něm víceméně závislé, pro jiné státy je cestovní ruch spíše záležitostí okrajovou. Mezi státy, jejichž národní hospodářství je značně ovlivněno cestovním ruchem, patří také Chorvatsko. Chorvatsko je jednou z nejtradičnějších a nejoblíbenějších destinací jihovýchodní Evropy, každoročně zde tráví svou dovolenou turisté z celého světa. Přestože je Chorvatsko vnímáno především jako destinace vhodná pro rekreační cestovní ruch, jeho potenciál je mnohem širší. Návštěvníkům může kromě průzračného moře a krásných pláží nabídnout řadu přírodních a kulturních atraktivit, mimoto má výborné podmínky pro provozování mnoha sportovních aktivit. Cílem této práce je charakterizovat a zhodnotit jak současný stav na trhu cestovního ruchu Chorvatska (kolik turistů přijíždí, odkud jsou a jakou mají strukturu, jaké je jejich geografické rozmístění, kam cestují Chorvaté, jaký vliv má cestovní ruch na národní hospodářství země), tak jeho předpoklady pro další rozvoj (jaké atraktivity se zde nacházejí a jaké jsou možnosti jejich využití). Při zpracování diplomové práce bylo čerpáno z chorvatských, mezinárodních i českých statistických materiálů, dále zejména z průvodců a portálů cestovního ruchu. Struktura práce je přizpůsobena jejím cílům a záměrům. Je členěna celkem do pěti kapitol. Úvodní kapitola obsahuje obecné vymezení některých základních pojmů z oblasti cestovního ruchu, které jsou relevantní vzhledem k obsahu zbylé části práce. Poskytuje definici 1 UNWTO: Tourism 2020 Vision. Dostupné z:

7 cestovního ruchu jako takového, zahrnuje typologii jak cestovního ruchu, tak jeho účastníků, vymezuje destinaci cestovního ruchu a analyzuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Druhá kapitola je zaměřena na obecnou charakteristiku Chorvatska, poskytuje tedy základní údaje o zemi z různých oblastí, například historické, ekonomické či politické. Druhá polovina kapitoly je potom zaměřena na praktické turistické informace. Třetí část práce zkoumá základní předpoklady Chorvatska pro rozvoj cestovního ruchu. Jsou zde postupně představeny jednotlivé přírodní a společenské atraktivity, dále pak materiálnětechnická základna Chorvatska, tedy ubytovací služby, stravovací služby a doprava. Samostatná část je věnována sportovním aktivitám, které mají v současné době velký potenciál. Čtvrtá kapitola představuje celkové shrnutí chorvatského cestovního ruchu v podobě SWOT analýzy. Silné a slabé stránky vymezují konkurenční výhody, respektive nevýhody ve srovnání s ostatními zeměmi, příležitosti jsou představovány vnějšími faktory, které dávají možnost dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Naopak vnější faktory ohrožující další rozvoj cestovního ruchu Chorvatska nastiňují hrozby. Poslední kapitola je věnována charakteristice cestovního ruchu Chorvatska na základě rozboru statistických dat. Analyzuje nejen cestovní ruch příjezdový, ale také cestovní ruch domácí a výjezdový. Podrobně jsou zkoumány příjezdy zahraničních turistů a jejich vývoj v čase, dále pak struktura turistů, a to zejména z hlediska země původu. Jsou představeny preference Chorvatů skrze cílové destinace výjezdového cestovního ruchu včetně výdajů, které na své cesty vynaloží. Zvláštní pozornost je věnována vzájemnému cestovnímu ruchu Chorvatska a České republiky vzhledem k postavení Chorvatska v našem výjezdovém cestovním ruchu. Na závěr jsou shrnuty dopady cestovního ruchu na chorvatskou ekonomiku s využitím satelitního účtu cestovního ruchu. Podrobně jsou rozebrány zejména ukazatele vlivu cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost

8 1 Základní teoretické vymezení Tato část práce je zaměřena na teoretické vymezení některých základních pojmů z oblasti cestovního ruchu, zejména se jedná o definici cestovního ruchu a jeho typologii, dále pak jednotlivé typy účastníků cestovního ruchu a také pojem destinace cestovního ruchu. Na závěr kapitoly jsou shrnuty předpoklady rozvoje cestovního ruchu, které jsou významným činitelem nabídky i poptávky cestovního ruchu v každé destinaci. 1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch je složitým sociálně ekonomickým jevem, který zahrnuje obrovské množství subjektů a zasahuje do řady ekonomických i neekonomických procesů společnosti 2. Na straně jedné se stává stále významnější složkou spotřeby obyvatelstva, na straně druhé hraje čím dál větší roli v oblasti rozvoje národních ekonomik vytváří podnikatelské a investiční příležitosti, podílí se na zaměstnanosti obyvatel, generuje finanční prostředky pro rozpočty územních celků, podílí se na tvorbě HDP, vytváří devizové příjmy a podněcuje rozvoj řady dalších oborů, které s cestovním ruchem souvisejí, ať už přímo či nepřímo. Právě z důvodu jeho průřezovosti a mnohooborovosti je obtížné cestovní ruch přesně definovat. Tomu nasvědčuje také vývoj jednotlivých definic tak, jak se o ně pokoušeli různí autoři. Ty se měnily v čase podle toho, z jakého úhlu pohledu bylo na cestovní ruch nahlíženo a která stránka cestovního ruchu byla zdůrazněna. První pokusy o vymezení cestovního ruchu jako aktivity odlišné od cestování se objevily na počátku 20. století u STRATDNERA (1905), SCHULLERNA (1911) a MORGENROTHA (1927). Další definice se již snažily postihnout některé z mnoha stránek cestovního ruchu. Příkladem je definice, se kterou přišel H. POSER (1933). Ten vymezil cestovní ruch jako lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podněcuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na straně jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé 3. Významným mezníkem se z hlediska dalšího vývoje stala definice švýcarských profesorů W. HUNZIKERA a K. KRAPFA (1942), kteří cestovní ruch definovali jako souhrnné označení vztahů a jevů, 2 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 8) 3 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 10) - 5 -

9 vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost 4. Tato definice se stala základem pro její další vývoj. Ze všech vytvořených definic je možné formulovat tyto základní prvky cestovního ruchu 5 : dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj nevýdělečný charakter cesty a pobytu vztahy mezi lidmi, které cestovní ruch vyvolává. Cílem dalšího vývoje byly především snahy o sjednocení definice cestovního ruchu, která by tak vytvořila základní rámec pro statistické sledování a umožnila porovnávání jednotlivých ukazatelů na mezinárodní úrovni. Mezníkem v této oblasti se stala Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, kterou pořádala v červnu 1991 Světová organizace cestovního ruchu (WTO) 6 v kanadské Ottavě. Představitelé 91 zemí podali jednotný návrh na unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem zahrnující také jejich přesnou klasifikaci a vymezení. Došlo tak ke sjednocení pojmů z oblasti cestovního ruchu na národní i mezinárodní úrovni. Cestovní ruch byl definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena 7, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě 8. Na základě výše uvedené definice se za cestovní ruch nepovažují cesty v rámci místa trvalého bydliště, dočasné přistěhování za prací a dlouhodobá migrace. 1.2 Typy cestovního ruchu Cestovní ruch není uskutečňován ve své obecné rovině, ale naopak nabývá zcela konkrétní formy v závislosti na mnoha faktorech jak na straně poptávky, tak na straně nabídky 4 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 10) 5 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 11) 6 od prosince 2005 vystupuje organizace pod názvem UNWTO (United Nations World Tourism Organization) 7 pro mezinárodní cestovní ruch činí tato doba jeden rok, u domácího cestovního ruchu se jedná o šest měsíců 8 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 12) - 6 -

10 cestovního ruchu. Cestovní ruch tak můžeme dělit podle toho, v jaké konkrétní podobě se projevuje, a to na základě následujících kritérií 9 : převažující motivace účasti na cestovním ruchu rekreační cestovní ruch kulturně-poznávací cestovní ruch cestovní ruch s náboženskou orientací cestovní ruch se vzdělávacími motivy cestovní ruch se společenskými motivy zdravotně orientovaný cestovní ruch sportovně orientovaný cestovní ruch cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí cestovní ruch s dobrodružnými motivy cestovní ruch s profesními motivy obchodní cestovní ruch kongresový cestovní ruch cestovní ruch veletrhů a výstav incentivní cestovní ruch cestovní ruch specificky orientovaný místo realizace domácí cestovní ruch zahraniční cestovní ruch příjezdový cestovní ruch výjezdový cestovní ruch mezinárodní cestovní ruch cestovní ruch světový cestovní ruch světa vztah k platební bilanci státu zahraniční cestovní ruch aktivní zahraniční cestovní ruch pasivní 9 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str ) - 7 -

11 délka pobytu krátkodobý dlouhodobý způsob zabezpečení cesty a pobytu organizovaný neorganizovaný počet účastníků individuální skupinový způsob financování komerční (volný) sociální (vázaný) věk účastníků cestovní ruch dětí cestovní ruch mládeže cestovní ruch seniorů cestovní ruch rodin s dětmi převažující prostředí pobytu městský cestovní ruch venkovský cestovní ruch lázeňský cestovní ruch cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu ostatní kritéria dle ročního období dle způsobu ubytování dle použitého dopravního prostředku další kritéria

12 Pro účely této práce je důležité vymezit jednotlivé typy cestovního ruchu zejména z hlediska místa realizace. Dle tohoto kritéria je cestovní ruch dělen na domácí a zahraniční, který můžeme dále rozdělit na cestovní ruch výjezdový a příjezdový. Kromě uvedeného základního dělení dále rozlišujeme cestovní ruch vnitrostátní, národní, mezinárodní, světový a cestovní ruch světa 10. Domácí cestovní ruch je realizován účastníky cestovního ruchu na území vlastního státu, nedochází tedy k překročení státní hranice. Můžeme ho definovat jako cestování a pobyty občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností, nebo za jiným účelem, trvající ne déle než jeden rok a realizované kompletně ve vlastním státě 11. Zahraniční cestovní ruch je naopak specifický tím, že při jeho realizaci dochází k překročení státní hranice. Z pohledu daného státu může mít zahraniční cestovní ruch dvojí podobu: výjezdový cestovní ruch (označovaný také jako pasivní cestovní ruch, outgoing nebo outbound tourism) představuje výjezdy občanů dané země do zahraničí; příjezdový cestovní ruch (označovaný také jako aktivní cestovní ruch, incoming nebo inbound tourism) je souhrnem příjezdů všech zahraničních návštěvníků do dané země. Cestovní ruch vnitrostátní zahrnuje dle UNWTO veškerý cestovní ruch na území jednoho státu. Jeho součástí je tedy nejen domácí cestovní ruch, ale také cestovní ruch příjezdový. Někdy také bývá označován jako cestovní ruch vnitřní. Cestovní ruch národní je souhrnem cestovního ruchu obyvatelstva dané země. Tvoří ho domácí a výjezdový cestovní ruch. Mezinárodní cestovní ruch je zahraničním cestovním ruchem více států či regionů bez konkrétního teritoriálního určení. Z hlediska územní realizace cestovního ruchu se jedná o nejširší pojem. 10 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str ) 11 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, ISBN (str. 37) - 9 -

13 Cestovní ruch světový zahrnuje veškerý příjezdový a výjezdový cestovní ruch realizovaný účastníky cestovního ruchu všech států světa. Je tedy souhrnem veškerého cestovního ruchu, při kterém dochází k překročení státní hranice. Cestovní ruch světa je nejkomplexnějším pojmem, který zahrnuje veškerý cestovní ruch realizovaný po celém světě bez ohledu na to, zda dochází k překročení státní hranice či nikoliv. Jeho součástí je na rozdíl od světového cestovního ruchu nejen cestovní ruch příjezdový a výjezdový, ale také cestovní ruch domácí. 1.3 Účastníci cestovního ruchu Kromě obecné definice cestovního ruchu vymezila UNWTO také další pojmy, které s cestovním ruchem úzce souvisí zejména se jedná o definici účastníka cestovního ruchu a jeho typologii. Na základě hlavních znaků definice cestovního ruchu a vymezení jednotlivých typů účastníků cestovního ruchu můžeme říci, že účastníkem cestovního ruchu obecně je každá osoba, která pobývá přechodně mimo místo svého trvalého bydliště, přičemž hlavní účel její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodnou dobou se pro účely domácího cestovního ruchu rozumí 6 měsíců, u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok. UNWTO rozlišuje čtyři základní typy účastníků cestovního ruchu 12. Stálý obyvatel (rezident) je v rámci mezinárodního cestovního ruchu osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku 13, v rámci domácího cestovního ruchu pak osoba, která v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str ) 13 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 13) 14 INDROVÁ, Jarmila, a kol.: Cestovní ruch: Základy. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 13)

14 Návštěvník (visitor) je osoba, která cestuje do jiné země, případně do jiného místa, než ve kterém má své bydliště, a to na přechodnou dobu (u domácího cestovního ruchu maximálně šest měsíců, u mezinárodního cestovního ruchu jeden rok). V zájmu zachování obecné definice cestovního ruchu platí, že účel cesty musí být jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (zemi). Turista (tourist) je taková osoba, která v navštíveném místě (zemi) alespoň jednou přenocuje. V závislosti na délce pobytu můžeme turisty dále rozdělit na turisty na dovolené (holidaymakers), kteří stráví v navštíveném místě (zemi) určitý počet dnů nebo vykonají určitý počet přenocování, a krátkodobě pobývající turisty (short-term tourists), kteří nepřekročí daný limit, ale stráví v navštíveném místě (zemi) alespoň 24 hodin a alespoň jednou zde přenocují. Výletník / jednodenní návštěvník (excursionist, same-day visitor) je takový účastník cestovního ruchu, který v navštíveném místě (zemi) stráví dobu kratší než 24 hodin, a to bez přenocování. 1.4 Destinace cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu může být chápána ve dvojím pojetí, jednak z marketingového hlediska jako produkt cestovního ruchu vytvořený poskytovateli jednotlivých služeb cestovního ruchu, a jednak z geografického hlediska jako území vyznačující se určitými specifiky. V odborné literatuře nalezneme řadu definic destinace cestovního ruchu. Příkladem může být vymezení destinace jako přirozeného celku, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací 15. WTO definuje destinaci jako místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh 16. Další definici destinace uvádí Výkladový slovník cestovního ruchu, který pod tímto pojmem rozumí v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, a v širším smyslu 15 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 15) 16 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 15)

15 země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků 17. Destinace není vymezena na základě žádných oficiálních kritérií, je posuzována podle konkrétního případu. Může se jednat o město, region, stát či kontinent. Zpravidla platí, že čím vzdálenější je cílová destinace, tím šířeji bývá definována. Pro rozvoj cestovního ruchu v konkrétní destinaci je nezbytná kvalitní nabídka, která bude schopná přilákat návštěvníky a uspokojit jejich potřeby. Nabídku cestovního ruchu můžeme rozdělit na primární a sekundární 18. Destinaci cestovního ruchu je možné typizovat na základě různých kritérií, např. podle hlavní atraktivity, kterou nabízejí (D. BUHALIS) či podle aktivit, které je možné v destinaci provozovat (E. LAWS). Využitím prvního kritéria získáme rozdělení na destinace městské, přímořské, horské, venkovské, jedinečné, exotické, exkluzivní a tzv. autentický třetí svět, druhé kritérium pak dělí destinace na hlavní města, střediska cestovního ruchu, účelově vybudované resorty a rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu. Ve skutečnosti však většinou nelze jedné destinaci přiřadit pouze jedinou charakteristiku, ale dochází k prolínání několika destinačních typů Organizace cestovního ruchu v destinaci Pro účelné a hospodárné řízení aktivit destinace cestovního ruchu je třeba vytvořit takový institucionální rámec, který zajistí jednotnou a efektivní koordinaci činností všech zainteresovaných subjektů působících v destinaci. Součástí takové organizace cestovního ruchu v destinaci by měly být orgány státní správy a místních samospráv, podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace a také obyvatelé destinace. Mezi hlavní úkoly organizace cestovního ruchu v destinaci patří 19 : formulace koncepce a strategie rozvoje cestovního ruchu podpora rozvoje nabídky cestovního ruchu v souladu s měnícími se podmínkami na trhu 17 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 15) 18 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 16) 19 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 19)

16 uskutečňování marketingových aktivit. Aby byla koordinace všech zmíněných činností úspěšná, je třeba, aby byly splněny určité předpoklady. Jedná se zejména o 20 : systematickou a kontinuální spolupráci všech zainteresovaných subjektů podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů vypracování a realizaci koncepce rozvoje cestovního ruchu v destinaci znalost společných zájmů stanovení společných cílů vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení společných cílů. Organizaci cestovního ruchu v konkrétní destinaci ovlivňuje 21 : postavení cestovního ruchu v rámci odvětvové struktury destinace struktura odvětví cestovního ruchu druhy a formy cestovního ruchu charakter atraktivit rozvoj cestovního ruchu charakter trhu. Pro efektivní koordinaci je možné vytvořit v destinaci podnik cestovního ruchu, například ve formě sdružení cestovního ruchu či strategické aliance. Součástí organizační struktury tohoto podniku by měla být také informační kancelář, jejímž úkolem je zpravidla poskytování poradenských a vzdělávacích služeb, sledování kvality služeb cestovního ruchu v destinaci a realizace některých marketingových aktivit. Finanční prostředky sloužící k zabezpečení zdrojů pro činnost podniku mohou být získávány různým způsobem, například skrze členské příspěvky, výnosy z vlastní podnikatelské činnosti, příspěvky obcí, místní poplatky či strukturální fondy EU. 20 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str ) 21 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 19)

17 1.4.2 Destinační management Destinační management můžeme definovat jako soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v destinaci za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu 22. Součástí destinačního managementu je mimo jiné tzv. návštěvnický management, který je charakterizován jako soubor řídících technik a nástrojů používaných sdružením cestovního ruchu za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování 23. Pokud je management destinace dostatečně kvalitní, má značný přínos, a to zejména v oblasti ochrany životního prostředí, sociálně-kulturní a ekonomické. V oblasti ochrany životního prostředí spočívá význam destinačního managementu zejména v regulaci počtu návštěvníků v chráněných územích, vytváření chráněných oblastí z přírodně atraktivních míst a využití finančních prostředků získaných z daní, poplatků a vstupného do národních parků k ochraně přírody. V oblasti sociálně-kulturní se pozitivní působení destinačního managementu projevuje například vytvářením pracovních míst, přerozdělením příjmů a zvyšováním životní úrovně místních obyvatel. Vylepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního cestovního ruchu, zvýšení příjmů plynoucích do státního i místních rozpočtů, podpora rozvoje malého a středního podnikání, stimulace investic a zvyšování zaměstnanosti jsou hlavními znaky vlivu destinačního managementu v ekonomické oblasti. Cestovní ruch může být odvětvím polarizujícím, indukovaným nebo neutrálním podle toho, jaký je jeho význam pro rozvoj dané destinace 24. Pokud má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj destinace a ovlivňuje i zaměření jiných ekonomických aktivit, je odvětvím polarizujícím (hnacím). V důsledku rozvoje cestovního ruchu se rozvíjí také další, podpůrná odvětví, podnikatelské subjekty dosahují úspor a zvyšují svou konkurenceschopnost. Oproti tomu v destinaci, kde má cestovní ruch pouze zprostředkovaný vliv na hospodářský a sociální rozvoj, je odvětvím indukovaným (hnaným). V tomto případě cestovní ruch není dynamickým odvětvím destinace, ale její rozvoj jen stimuluje. Cestovní ruch jako odvětví neutrální nemá vliv na hospodářský a sociální rozvoj destinace, je pouze jeho důležitým doplňkem. 22 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 22) 23 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 22) 24 KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., ISBN (str. 23)

18 Destinační management má za úkol také eliminovat či minimalizovat negativní dopady, které jsou spojeny s rozvojem cestovního ruchu a které zasahují životní prostředí, oblast ekonomickou a sociálně-kulturní. Jedná se zejména o: erozi půdy znečištění ovzduší, půdy a vody hluk vznik lesních požárů vytěžení přírodních zdrojů zvýšenou spotřebu místních zdrojů vymírání živočišných a rostlinných druhů ztrátu autenticity střet kultur komercionalizaci sociální stres nerespektování etických norem skryté náklady ekonomickou závislost na cestovním ruchu sezónní charakter práce atd. Těmto negativním jevům souvisejícím s rozvojem cestovního ruchu v destinaci může být předcházeno realizací strategie dlouhodobě udržitelného rozvoje. V souvislosti s trvale udržitelným rozvojem je třeba definovat příslušnou únosnou kapacitu destinace, a to jak z hlediska fyzického a ekologického, tak i socio-kulturního a psychologického. 1.5 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou dány mnoha faktory, které ve své podstatě vymezují potenciál příslušné destinace pro rozvoj cestovního ruchu a které mají vliv na rozmístění cestovního ruchu ve světě. Tyto faktory můžeme rozdělit do tří základních skupin 25 : 25 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vydání. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, ISBN (str. 12)

19 selektivní faktory lokalizační podmínky realizační podmínky Selektivní faktory Selektivní nebo také stimulační faktory působí na rozvoj cestovního ruchu skrze stranu poptávky. Jedná se tedy o souhrn faktorů, které ovlivňují účastníka cestovního ruchu a které ho motivují k účasti na cestovním ruchu do konkrétní destinace. Selektivní faktory můžeme rozdělit na faktory objektivní a subjektivní. Objektivní faktory představují souhrn všech skutečností, které jsou dány nezávisle na vůli účastníka cestovního ruchu, respektive vyplývají z aktuální situace vztahující se ke konkrétní oblasti či samotným účastníkům cestovního ruchu. Jedná se zejména o politickou a ekonomickou situaci, demografické složení obyvatel, míru urbanizace, kvalitu životního prostředí atd. Nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu obecně je mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů, ve vztahu k jednotlivým zemím pak hraje důležitou roli vnitropolitická stabilita a charakter politického systému. Dalším klíčovým prvkem pro rozvoj cestovního ruchu je dosažená životní úroveň populace a fond volného času. Zejména pro obyvatele vyspělých zemí je v posledních letech cestování součástí životního stylu, který je umožněn mimo jiné zkracováním pracovní doby či prodlužováním dovolených. Demografická struktura obyvatel má vliv nejen na intenzitu účasti na cestovním ruchu, ale projeví se také ve specifické formě, ve které bude realizován každá skupina obyvatel bude mít v souvislosti s cestovním ruchem jiné nároky a preference. Podobné rozdíly v preferencích lze pozorovat mezi městským a venkovským obyvatelstvem. Subjektivními faktory rozumíme veškeré psychologické pohnutky, které působí na obyvatele při rozhodování o účasti na cestovním ruchu a výběru konkrétní destinace. Tyto pohnutky mohou mít buď charakter vnější, například v podobě reklamy a propagace, které mají do určité míry vliv na módnost a atraktivitu určité destinace, nebo charakter vnitřní, kdy vychází z osobnostních rysů účastníka cestovního ruchu a jeho aktuální situace např. ekonomické, fondu volného času, pracovních a rodinných závazků, vzdělání, preferencí, atd

20 1.5.2 Lokalizační podmínky Lokalizační podmínky mají ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu druhotný význam, důležitou roli však hrají při jeho konkrétním rozmístění, ať už jsou přírodního či společenského charakteru. Rozhodují o funkčním využití konkrétní destinace a představují základnu pro vytváření nabídky a uspokojování poptávky v cestovním ruchu. Jsou však jen potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, o jejich konkrétním využití rozhodují zejména selektivní faktory a také realizační podmínky. Lokalizační podmínky můžeme rozdělit na přírodní a kulturně-historické. Přírodní podmínky a atraktivity Mezi přírodní podmínky řadíme klima, hydrologické poměry, reliéf a floru a faunu. Jejich základním atributem je konstantnost a uplatnění v plošně rozsáhlejších areálech. Ve vztahu k cestovnímu ruchu vytvářejí předpoklady pro jeho konkrétní formu a případnou rajonizaci. Přírodní atraktivity představují určité zvláštnosti, které pro svou ojedinělost činí danou destinaci turisticky přitažlivější. Klimatické poměry Klimatické poměry patří mezi hlavní podmínky realizace a rozmístění cestovního ruchu, a to zejména prostřednictvím svých základních prvků, kterými jsou: teplota, vlhkost vzduchu, množství srážek a jejich rozdělení, délka slunečního svitu atd. Na základě horizontální zonálnosti mají ve vztahu k cestovnímu ruchu v globálním měřítku největší význam mírný a subtropický podnebný pás. Klima ovlivňuje ve značné míře časový průběh cestovního ruchu, respektive sezónnost. V subtropickém klimatickém pásu, a zejména pak v přímořských oblastech, je hlavní sezónou letní období. Atraktivita této destinace je dána především vysokými teplotami a množstvím slunečního záření, které spolu s nízkým množstvím srážek garantuje relativně stálé počasí během letních měsíců. Vertikální zonálnost a její vliv na průběh a rozmístění cestovního ruchu se nejvíce projevuje v mírném pásu. V horských oblastech jsou dobré podmínky pro cestovní ruch jak v zimním, tak i v letním období. Význam mají také mikroklimatické podmínky jednotlivých středisek a oblastí jako např. teplotní inverze nebo déletrvající sněhová pokrývka na některých svazích

21 Hydrologické poměry Dobré hydrologické poměry patří k nejdůležitějším lokalizačním podmínkám a zejména v poslední době se stávají stále významnějšími faktory z hlediska realizace cestovního ruchu. Obecně rozlišujeme vody na podzemní a povrchové. Podzemní vody vytváří předpoklady pro bodovou koncentraci cestovního ruchu neboli koncentraci ve střediscích cestovního ruchu vytvořených v příslušné oblasti. Příkladem jsou lázeňská střediska, která se budují v oblastech s léčivými minerálními prameny a která patří mezi nejstarší centra cestovního ruchu vůbec. Přestože návštěvnost je vyšší během letní sezony, stálost vyvěrání minerálních pramenů umožňuje celoroční provoz. Dalším typem podzemních vod atraktivních pro cestovní ruch jsou gejzíry. Povrchové vody naopak vytváří předpoklady pro areálové rozmístění cestovního ruchu. Jejich využitelnost je značně závislá na teplotních poměrech a jejich hodnota je tvořena řadou komponent jako např. teplotou a čistotou vody, kvalitou a čistotou pláží a okolního zázemí atd. Do kategorie povrchových vod spadají moře, jezera a umělé vodní plochy a řeky. Největší význam pro cestovní ruch má moře, které je využíváno pro dlouhodobé rekreační pobyty, naopak řeky a jezera slouží především k pobytům krátkodobějším. Funkční využití jezer a umělých vodních ploch je dáno zeměpisnou šířkou, vertikální klimatickou zonalitou a místními poměry, na intenzitu využití má vliv také jejich poloha. Nejvíce využívána jsou jezera a nádrže v dostupné vzdálenosti od velkých měst, a to především pro víkendovou rekreaci. Atraktivita vodních ploch, zejména pak řek, je zvyšována přírodními zvláštnostmi, např. kaňony a vodopády, které se v některých případech mohou stát primárním motivem výběru destinace. Reliéf a morfologické poměry Morfologické poměry a celkový charakter reliéfu krajiny začal mít význam pro determinaci rozmístění cestovního ruchu teprve nedávno horské oblasti se staly předmětem zájmu účastníků cestovního ruchu až na přelomu 19. a 20. století. Horizontální morfologie má vliv především na charakter a kvalitu pobřeží povrchových vod. Největší hodnotu mají písčité pláže, nejmenší naopak bažinatá, strmá, skalnatá a těžko přístupná pobřeží ve vnitrozemí. Přitažlivost pobřeží je zvyšována výskytem atraktivit v jeho blízkosti, např. skalními útvary či jeskyněmi. Vertikální členitost neboli rozdílnost nadmořských výšek se uplatňuje skrze relativní výškovou členitost. Vrchoviny a středohory zabírají plošně rozsáhlejší oblasti a jsou vhodné především pro rekreaci a pěší turistiku. Vysokohorské oblasti jsou využívány k rekreaci a

22 k provozování zimních i letních sportů. S tím je spojena také nutnost vybudování dobré materiálně technické základny, především řady ubytovacích a stravovacích zařízení a speciální doprovodné infrastruktury jako např. vleků a lanovek. V těchto oblastech dochází často k velké koncentraci návštěvníků, což může mít pro danou oblast také negativní důsledky, zejména ve vztahu k životnímu prostředí. Fauna a flora Fauna a flora nemají obecně na rozmístění cestovního ruchu velký vliv, většinou hrají roli pouze v některých konkrétních případech, např. pro rekreaci městské populace ve vyspělých zemích budou mít význam lesní porosty. Vzácné rostlinné druhy bývají chráněny zákonem a stávají se objektem zájmu cestovního ruchu, pokud není do těchto oblastí přístup veřejnosti zakázán. Živočišstvo má v cestovním ruchu význam zejména skrze chráněnou a lovenou zvěř. Jedná se o provozování aktivit jako např. odstřel zvěře a lov ryb ve volné přírodě, podmořský rybolov či tzv. safari pozorování exotické zvěře, nejčastěji v afrických národních parcích. Společenské podmínky a atraktivity Druhou oblast lokalizačních podmínek rozvoje cestovního ruchu tvoří společenské podmínky a atraktivity. Ty se od podmínek přírodních liší zejména tím, že vznikají lidskou činností. Jejich charakteristickým znakem je značná územní koncentrace jsou založeny na tzv. bodovém neboli střediskovém rozmístění. Často jsou primárním motivem účasti na cestovním ruchu, uspokojují zejména poptávku po vzdělání a zábavě. Některé jsou objektem zájmu v podstatě nepřetržitě, jiné mají charakter jednorázových akcí. Jejich hodnotu zvyšuje výskyt v oblasti s atraktivními přírodními podmínkami. Mezi společenské podmínky a atraktivity řadíme kulturně-historické památky, kulturní zařízení, kulturní a jiné společenské akce a sportovní zařízení a akce. Kulturně-historické památky Kulturně-historické památky jsou jednoznačně nejvýznamnější skupinou z oblasti společenských podmínek a atraktivit. Pro využití v cestovním ruchu je rozhodující jejich zvláštnost a umělecká a historická hodnota pouze některé památky hrají v cestovního ruchu významnou roli, ostatní mají zpravidla jen doplňkový charakter. Mezi nejatraktivnější patří architektonická díla, např. hrady, zámky, městské historické celky či sakrální stavby

23 Zájem o kulturně-historické památky je dán několika příčinami, z nichž dvě lze uvést jako základní. Jedná se o pozitivní přístup ke kulturnímu dědictví, který se zformoval v dobách romantismu, a také o modernizaci dopravy, díky které jsou památky dostupnější. Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce V současnosti existuje řada kulturních zařízení různého významu, které v cestovním ruchu plní různé funkce. Ty nejvýznamnější mohou tvořit primární atraktivitu oblasti, většina z nich má však jen doplňkový charakter vůči kulturně-historickým památkám. Jsou typické stálostí z hlediska lokalizace, konkrétní nabídka organizovaných akcí však může být i jednorázová. Pro většinu kulturních zařízení je typické bodové rozmístění, výjimku tvoří např. skanzeny, které mají rozmístění areálové. Podle typu je můžeme rozdělit na zařízení soustřeďující sbírky různého druhu, např. muzea, galerie, skanzeny či knihovny, a zařízení, jejichž prostřednictvím se realizují kulturní a jiné akce, např. divadelní představení, koncerty, hudební, filmové a další festivaly, folklorní a náboženské slavnosti, poutě, kongresy atd. Sportovní zařízení a akce Sportovní akce nabývají čím dál více na významu stále roste počet návštěvníků, kteří se, zpravidla jen pasivně, účastní podniků tohoto druhu. Proto je nezbytné vybudovat sportovní zařízení v adekvátním množství i kvalitě. Mezi sportovní akce mezinárodního významu soustřeďující obrovské množství návštěvníků řadíme olympijské hry a regionální a světová mistrovství jednotlivých sportovních odvětví. Důležité postavení mají v cestovním ruchu také zábavní parky Realizační podmínky Realizační podmínky mají rozhodující postavení při uskutečňování různých forem cestovního ruchu. Prostřednictvím dopravy vytvářejí destinace dostupnými, skrze ubytovací, stravovací a jiná zařízení umožňují účastníkům cestovního ruchu tuto destinaci využít. Z hlediska nabídky tak tvoří maximální míru možnosti využití lokalizačních podmínek. Realizační podmínky představují tzv. materiálně-technickou základnu cestovního ruchu, kam řadíme dopravu, ubytovací, stravovací a další zařízení

24 Doprava Doprava je jednou ze tří základních služeb cestovního ruchu, která zajišťuje spojení mezi výchozím místem účastníka cestovního ruchu a jeho cílovou destinací. Přestože převážná část světové dopravní infrastruktury byla vybudována pro jiné hospodářské účely, její význam roste v souvislosti s rozvojem poptávky po cestovním ruchu. Důležitým faktorem je modernizace dopravy, která umožňuje na jedné straně snižovat přepravní náklady, na druhé straně zvyšovat kapacitu, kvalitu, rychlost a bezpečnost. Jejím prostřednictvím je zajištěna dostupnost stále vzdálenějších a odlehlejších destinací, které tak mohou být zapojeny do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu. V současné době je stále větší část dopravní infrastruktury budována výhradně pro potřeby cestovního ruchu, jedná se zejména o výstavbu vleků, lanovek, letišť atd. Železniční doprava je v cestovním ruchu využívána zejména pro přepravu na delší vzdálenosti, pro překonávání kratších vzdáleností slouží např. v horských oblastech. Železniční doprava sama o sobě může být za určitých podmínek objektem cestovního ruchu (např. parní trakce). K masovému rozvoji cestovního ruchu přispěla velkou měrou automobilová doprava. Ta má z hlediska objemu přepravovaných účastníků vedoucí postavení mezi všemi přepravními odvětvími, a to jak ve vnitrostátním, tak i mezinárodním měřítku. Převažuje doprava na kratší vzdálenosti, a to hlavně díky individuálnímu motorismu v domácím cestovním ruchu. Hustá silniční síť je základním předpokladem pro dobré využití destinací cestovního ruchu. Masové využívání automobilové dopravy má však také negativní důsledky projevující se zhoršováním kvality životního prostředí. Vodní vnitrozemská doprava se v cestovním ruchu uplatňuje pouze okrajově. Slouží jako přeprava okružní, rekreační a výletní na řekách, jezerech a vodních nádržích. Rozvoj vertikální dopravy je úzce spjat s potřebami vyvolanými realizací některých specifických forem cestovního ruchu. Patří sem vleky a lanovky, které slouží k zpřístupnění horských a vysokohorských oblastí. Vertikální doprava umožnila rychlý rozvoj zimních sportů a rekreace. Funkce námořní dopravy v cestovním ruchu se v čase mění. Klesá význam této formy přepravy jako účelové k dosažení vzdálených destinací, a to díky nekonkurenceschopnosti vůči letecké přepravě, která je mnohonásobně rychlejší. Proto se orientuje zejména na kvalitu služeb. Organizují se tzv. okružní trasy, které tematicky spojují poznávání společenských a přírodních atraktivit na pevnině. Určitý význam si zachovává při přepravě účastníků cestovního ruchu na ostrovy bez leteckého spojení

25 Letecká doprava je využívána při přepravě na velké vzdálenosti, zejména pak v mezikontinentálním měřítku. Její hlavní výhodou je rychlost jejím prostřednictvím lze dosáhnout odlehlé cílové destinace v relativně krátkém čase. K dispozici jsou jak pravidelné letecké linky, tak i tzv. charterové lety. Ubytovací a stravovací zařízení Také ubytovací a stravovací zařízení patří mezi základní služby cestovního ruchu. Jejich rozsah a úroveň ohraničují možnost využití přírodních a společenských podmínek a atraktivit konkrétních oblastí, jejich kapacita má vliv na koncentraci a rozmístění cestovního ruchu

26 2 Obecná charakteristika Chorvatska 2.1 Základní informace o zemi Chorvatská republika (Republika Hrvatska) je státem nacházejícím se na území jihovýchodní Evropy, jehož břehy jsou omývány Jaderským mořem. Jeho sousedy jsou Slovinsko a Maďarsko na severu, Černá Hora na jihu, Srbsko a Bosna a Hercegovina na východě, respektive jihovýchodě země. Nejdelší hranici Chorvatska představuje hranice s Bosnou a Hercegovinou o délce 1011,4 km 26. Celková rozloha pevninské části země je km 2, v porovnání s Českou republikou je tedy téměř o čtvrtinu menší 27. K území státu patří také část moře, konkrétně jeho výsostné (teritoriální) vody v délce 12ti námořních mil od pobřeží o celkové ploše km 2. Součástí Chorvatska je ostrovů, z nichž je pouze 66 obydlených. 2.2 Historie První zmínky o historickém vývoji na území dnešního Chorvatska spadají do období před Kristem, kdy byl Balkán obýván ilyrskými kmeny 29. Tyto kmeny vedly později časté války s Římany, kteří v této oblasti vytvořili svou provincii s názvem Illyricum. Po rozdělení římské říše v roce 395 se stalo součástí říše východořímské. V 6. století se na tomto území usídlili Slované, kteří zvítězili nad kočovným kmenem Avarů. V průběhu následujících století museli Slované čelit útokům ze strany Byzance a Franské říše. Již v průběhu 9. století se pro toto území začalo používat názvu Chorvatsko. Významným panovníkem byl kníže Tomislav, který jako první vládce získal královský titul poté, co k zemi připojil oblast Slavonie. Roku 1102 vstoupilo Chorvatsko do personální unie s Uherským královstvím, čímž přestalo být samostatným státem. I přes to si však uchovalo autonomní postavení. V průběhu následujících století docházelo k bojům o některá jeho území, a to především s Byzancí a 26 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X 27 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X 28 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X 29 podle názvu kmene byla tato oblast nazývána Illyria

27 následně také s Benátkami, které ve 14. století ovládly část Dalmácie. Mimoto muselo Chorvatsko čelit nájezdům Turků, kteří nakonec v 16. století ovládli východní část země. Významnou bitvou se stala roku 1493 bitva na Krbavském poli, kde byla zavražděna značná část chorvatské šlechty, a během které Turci pronikli až do Korutan, a také bitva u Moháče roku Chorvatsko bylo z turecké nadvlády osvobozeno v 18. století po porážce Turků Rakušany u Vídně. Část chorvatského území však stále patřila Benátkám. V průběhu Napoleonských válek bylo anektováno Francií, po Vídeňském kongresu v roce 1815 se naopak projevují maďarizující tendence. Po první světové válce se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V období mezi válkami docházelo v tomto nově vytvořeném státě k boji mezi jednotlivými jihoslovanskými národy, především pod vedením Srbska, které porušovalo občanská práva ostatních národů. Po druhé světové válce se Chorvatsko stalo součástí nově vyhlášené Federativní lidové republiky Jugoslávie, která byla v roce 1963 přejmenována na socialistickou. Od druhé poloviny 80. let se projevovaly separatistické tendence, které vyvrcholily vyhlášením nezávislosti Chorvatska 25. června roku Následovala srbskochorvatská válka, která byla ukončena roku 1998, kdy Chorvaté konečně získali svrchovanost nad celým svým územím. 2.3 Obyvatelstvo Podle sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, má Chorvatsko obyvatel 30 s celkovou hustotou osídlení 78,8 obyvatel/km 2. Průměrný roční přírůstek obyvatel je i přes rostoucí fertilitu (plodnost) posledních let záporný, v roce 2009 zaznamenalo Chorvatsko celkový úbytek obyvatel 31. Z hlediska národnostního složení tvoří většinu Chorvaté (89,63%), významnou menšinou jsou Srbové (4,54%), mezi další menšiny patří zejména Bosňáci, Maďaři, Albánci, Slovinci a Češi. V současné době žije na území Chorvatska osob české národnosti, z nichž většina je členem některého krajanského spolku jedné z 25 Českých besed nebo České obce. Zastřešující organizací všech krajanských spolků je Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, 30 Croatian Bureau of Statistics: Census of Population, Households and Dwellings 2011, First Results by Settlement. Záhřeb, ISSN Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X

28 jejímž hlavním cílem je zastupovat společné zájmy Čechů žijících v Chorvatsku. Mimoto se snaží o rozvíjení vlastní kultury a mateřského jazyka a uchování národní identity. V Chorvatsku působí 24 církví, z nichž nejvlivnější je církev římskokatolická. K tomuto vyznání se hlásí 87,8% všech obyvatel. Dalšími významnými církvemi na tomto území jsou církev pravoslavná, islámská a řeckokatolická. Přes 2% chorvatských občanů je bez vyznání. Složení obyvatel podle pohlaví je nakloněné ve prospěch žen, které tvoří celkem 52% populace, muži o 4% méně. Průměrná délka života chorvatských žen je 79,6 let, muži se dožívají téměř o 7 let méně, tedy 72,9 let. V roce 2009 se v Chorvatsku narodilo celkem dětí, z nichž bylo nemanželských. 32 Zatímco ještě v roce 2005 jednoznačně převyšoval počet přistěhovalců počet emigrantů, během následujících let došlo k postupnému vyrovnávání a v roce 2009 dokonce poprvé počet emigrantů převýšil počet imigrantů. Během tohoto roku se do Chorvatska přistěhovalo osob, naopak osob se odstěhovalo. Celkové saldo migrace tedy bylo záporné a činilo osob. 33 Graf 1: Migrace obyvatel v letech Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X 33 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X

29 2.4 Administrativně správní členění Území Chorvatska je rozděleno na 21 žup, které reprezentují vyšší územní administrativní celky. Jedná se zpravidla o území větší rozlohy zahrnující několik měst s výjimkou župy Záhřebské, která je tvořena pouze jediným městem. Přesné rozdělení je vidět na obrázku č. 1. Župy se dále dělí na občiny. Ty jsou nižšími územními administrativními celky, v Chorvatsku se jich nachází celkem Obrázek 1: Administrativní členění Chorvatska Zdroj: Map of Croatia, dostupné z 34 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X

30 Hlavním městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) nacházející se v severní části země. Jeho území je rozděleno do 17ti městských částí. V roce 2009 měl Záhřeb obyvatel 35. Mezi další velká města patří Split, Rijeka, Osijek, Zadar, Karlovac, Slavonski Brod, Dubrovník atd. Úředním jazykem země je chorvatština. 2.5 Politická charakteristika Chorvatsko je parlamentní republikou, v jejímž čele stojí prezident volený na pětileté období. Současným prezidentem je Ivo Josipovič, který porazil v posledních prezidentských volbách (první kolo proběhlo v roce 2009, druhé v roce 2010) svého soupeře, záhřebského primátora Milana Bandiče. Josipovič je již třetím, respektive pátým chorvatským prezidentem 36. Prvním prezidentem samostatného Chorvatska byl Franjo Tudman, který byl do úřadu zvolen dvakrát. Zemřel však předčasně před ukončením svého mandátu, proto byli jako jeho dočasní zástupci dosazeni Vlatko Pavletič (pobyl v úřadu necelé dva měsíce) a Zlatko Tomčič (byl v úřadu pouze 16 dní). Druhým oficiálním chorvatským prezidentem byl zvolen v roce 2000 Stjepan Mesič. Kompetence chorvatského prezidenta se podobají kompetencím prezidenta českého reprezentuje svou zemi doma i v zahraničí, je vrchním velitelem ozbrojených sil, nesmí být členem žádné politické strany, vypisuje volby do chorvatského Parlamentu a svolává jeho první zasedání, může rozpustit Poslaneckou sněmovnu, uděluje milost, může se účastnit zasedání vlády, vypisuje referenda atd. Výkonnou moc dále reprezentuje vláda, tzv. Rada ministrů. Kromě prezidenta republiky je tak v čele výkonné moci také předseda vlády. Současným premiérem Chorvatska je Zoran Milanović, který v loňském roce nahradil odstupující Jadranku Kosor. Jeho kabinet se skládá celkem z 20ti ministrů. Na rozdíl od České republiky Chorvatsko disponuje ministerstvem pro cestovní ruch, v jehož čele stojí Veljko Ostojić. Stejně tak jako kompetence prezidenta se ani kompetence chorvatské vlády příliš neliší od kompetencí vlády české předkládá zákony ke schválení Parlamentu, provádí zákony a další rozhodnutí Parlamentu, stará se o vnitřní a zahraniční politiku atd. Ústředním orgánem moci zákonodárné je Parlament neboli Chorvatský sněm (Hrvatski Sabor). Původně byl Parlament dvoukomorový, v roce 2001 však proběhly v Chorvatsku 35 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X 36 Josipovič byl zvolen 10. ledna 2010, do úřadu nastoupil 18. února 2010 složením slibu

31 ústavní změny, které zrušily horní komoru (Župní komoru). Od tohoto roku je tedy Parlament pouze jednokomorovým orgánem, tvoří ho poslanci dolní komory, tzv. Poslanecké komory. Poslanecký mandát trvá 4 roky. Základní funkcí chorvatského Parlamentu je přijímání zákonů, dále pak například kontrola práce vlády. Poslední volby do Parlamentu proběhly v roce 2011, kdy většinu mandátů získala tzv. koalice Kukuriku (koalice čtyř středolevicových stran). V Chorvatsku je registrováno celkem 80 politických stran, mezi nejvýznamnější patří Chorvatské demokratické společenství (HDZ), Chorvatská rolnická strana (HSS), Chorvatská sociálně liberální strana (HSLS), Srbská demokraticko sociální strana (SDSS), Chorvatská strana důchodců (HSU), Sociálně demokratická strana Chorvatska (SDP), Chorvatská národní strana (HNS), Istrijský demokratický sněm (IDS), Chorvatská strana práva (HSP) a Chorvatská demokratická strana Slavonie a Baranie (HDSSB). 2.6 Ekonomická charakteristika Chorvatskou ekonomiku můžeme zařadit mezi vyspělé tržní ekonomiky, které se vyznačují nízkým podílem primárního sektoru na tvorbě HDP a zaměstnanosti, naopak významnou funkci zajišťují služby. Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt vytvořený v Chorvatsku měl od roku 2006 rostoucí tendenci. V roce 2009 však prošlo stejně jako zbytek světa finanční krizí, což se logicky odrazilo také na hodnotě HDP nejen v tomto, ale i následujícím roce. Celková hodnota všech finálních statků a služeb vytvořených na území státu v roce 2010 činila mil. HRK 37, v přepočtu mil. EUR, což znamenalo 1,2% pokles oproti roku Hodnota HDP na jednoho obyvatele v témže roce byla mil. EUR. Přestože hodnota HDP stále klesá, tempo růstu, respektive poklesu se snižuje v roce 2009 byl pokles HDP oproti předchozímu roku 6%. 38 Vývoj HDP od roku 2006 je zobrazen v následujícím grafu. 37 hodnoty HDP jsou uvedené v tržních cenách 38 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X

32 Graf 2: Vývoj HDP od roku 2006 v mil. EUR Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information 2011 Na tvorbě HDP se v roce 2010 nejvíce podílely služby (73,14%), dále pak průmysl (16,35%) a stavebnictví (5,76%), nejméně zemědělství, rybolov a lesnictví (4,75 %). 39 Chorvatsko má na svém území celkem 1,7 mil. hektaru kultivované půdy, která se využívá především k pěstování cukrové řepy, kukuřice, pšenice a brambor. Nejrozšířenějším chovným zvířetem jsou zde prasata. V rámci průmyslové výroby je dominantním odvětvím zpracovatelský průmysl, který představuje 84,31% veškerého chorvatského průmyslu. Zbylých 15,59% je rozloženo mezi těžbu nerostných surovin a dodávky elektrické energie, plynu a vody 40. Nejvýznamnější podíl na tvorbě HDP mají stejně jako v ostatních vyspělých tržních ekonomikách služby. Mezi tyto služby zahrnuté ve statistikách patří obchodní činnost, hoteliérství, opravárenská činnost, údržba, doprava, telekomunikace, skladování, pronájmy a obchodování s nemovitostmi. V roce 2010 se na tvorbě HDP nejvýznamněji podílela oblast pronájmů, obchodování s nemovitostmi, finančního zprostředkování a jiných obchodních aktivit, která vytvořila celkem 23,53% HDP 41. Velice důležitým motorem chorvatské ekonomiky je také cestovní ruch, kterému jsou v této práci věnovány samostatné kapitoly. Nezaměstnanost Vysoká nezaměstnanost je jedním z výrazných ekonomických problémů, se kterým se Chorvatsko potýká. Do roku 2008 míra nezaměstnanosti každoročně alespoň mírně klesala, od roku 2009 však v důsledku finanční krize její hodnoty opět narůstají. V roce 2010 činila 39 Croatian Bureau of Statistics: Monthly Statistical Report 4/2012. Záhřeb, ISSN Croatian Bureau of Statistics: Monthly Statistical Report 4/2012. Záhřeb, ISSN Croatian Bureau of Statistics: Monthly Statistical Report 4/2012. Záhřeb, ISSN

33 17,6%. Celkový počet nezaměstnaných v absolutním vyjádření dosáhl v roce 2010 celkem osob, z čehož 54,76% byly ženy. Průměrná čistá mzda činila HRK. 42 Obchodní bilance Obchodní bilance Chorvatské republiky za rok 2010 byla stejně jako v minulých letech záporná, od roku 2008 však deficit klesl téměř o polovinu. V roce 2010 činily importy mil. EUR, zatímco exporty pouhých mil. EUR. Na obou těchto položkách se nejvíce podílela průmyslová výroba. Přes 60% všech svých importů i exportů realizuje Chorvatsko se zeměmi Evropské unie. 43 Graf 3: Vývoj deficitu obchodní bilance v letech v mil. EUR Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information 2011 K 31. prosinci 2010 bylo v Chorvatsku registrováno celkem podnikatelských subjektů, z nichž 51,4% svou činnost provozovalo aktivně. Nejvíce se na tomto ukazateli podílela oblast obchodní a opravárenské činnosti (32,48%) Croatian Bureau of Statistics: Monthly Statistical Report 4/2012. Záhřeb, ISSN Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X 44 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X

34 2.7 Zahraničně-politická orientace Chorvatsko se snaží podporovat prozápadně orientovanou zahraniční politiku. V současné době je členem několika mezinárodních organizací. Od 1. dubna 2009 je členem Severoatlantické aliance, do které přistoupilo společně s Albánií. Prostřednictvím bezpečnostních sil NATO působí v současné době 530 chorvatských vojáků v Afghánistánu. Jejich základním úkolem je podpora afghánské vlády a zajištění bezpečnosti a obnovy země. Již od je Chorvatsko členem OSN. Součástí OSN však bylo ještě dříve, když Socialistická federativní republika Jugoslávie podepsala Chartu OSN 26. června 1945, a byla tak jedním ze zakládajících členů. Mimoto v roce 2009 působilo Chorvatsko jako jeden z deseti nestálých členů Rady bezpečnosti OSN. Kromě těchto dvou nejvýznamnějších organizací je Chorvatsko dále členem WTO, a to od 17. července 2000, CEFTA od 5. prosince 2002, OBSE a Rady Evropy. Evropská unie V současné době je Chorvatsko zařazeno mezi kandidátskými zeměmi EU, jehož řady by mělo rozšířit 1. července Po více než 6 letech od zahájení přístupových jednání schválili Chorvaté vstup své země do EU. V referendu konaném 22. ledna 2012 se pro vstup Chorvatska do EU vyjádřilo kladně 66,26% voličů. Chorvatsko požádalo o členství v EU v roce 2003, o rok později byla jeho žádost Evropskou komisí schválena. V témže roce se stalo na základě rozhodnutí Evropské rady oficiální kandidátskou zemí. V říjnu 2005 byla zahájena přístupová jednání poté, co Chorvatsko splnilo poslední vyžadovanou podmínku začalo plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Přístupová jednání se všemi členskými zeměmi EU byla ukončena 30. června Poté, co byl udělen souhlas také Evropským parlamentem, podepsalo Chorvatsko 16. prosince 2011 v Bruselu smlouvu o vstupu do EU. Počátkem roku 2012 se konalo referendum, ve kterém se občané vyjádřili pro vstup země do EU. V současné době tak zbývá pouze dokončit ratifikační proces, je tedy třeba, aby všechny členské státy potvrdily platnost přístupové smlouvy. Vzhledem k předpokládanému datu 45 ČTK: Evropská komise schválila vstup Chorvatska do EU Dostupné z: schvalila-vstup-chorvatska-do-eu-f73- /zahranicni.aspx?c=a110610_092459_zahranicni_ipl&keepthis=true&tb_iframe=true&height=650&width=850&caption= Zpr%C3%A1vy+iDNES.cz++P%C5%99ehled+nejnov%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch+ud%C3%A1lost%C3%AD+z+dom ova+i+ze+sv%c4%9bta

35 vstupu Chorvatska do EU (1. července 2013) by měl být tento proces dovršen během roku Turistické informace Víza, poplatky a další podmínky cestování Občané České republiky nepotřebují při svých cestách do Chorvatska turistické vízum, pokud jejich doba pobytu nepřekročí 90 dní během období šesti po sobě jdoucích měsíců. Mohou tak cestovat pouze s platným pasem či jiným cestovním dokladem. Místní orgány požadují, aby platnost příslušného cestovního dokladu vydržela minimálně po dobu pobytu v zemi. Přístup do země je občanům České republiky umožněn také na základě občanského průkazu 46. Dříve se tato možnost vztahovala pouze na cesty uskutečněné silniční dopravou, v současné době platí i pro dopravu leteckou 47. V případě ztráty cestovního dokladu je třeba se neprodleně obrátit na zastupitelský úřad České republiky, který vystaví doklad náhradní 48. Bezvízová povinnost se však nevztahuje na cesty za účelem výdělečné činnosti a na studijní pobyty. V těchto případech je třeba zažádat si o příslušné vízum na Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze. V Chorvatsku platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin od překročení státní hranice. Při ubytování v hromadném ubytovacím zařízení zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel, a to ve lhůtě 24 hodin, při pobytu na lodi má tuto povinnost provozovatel plavidla. V ostatních případech se musí turisté nahlásit individuálně příslušnému oddělení policie Chorvatské republiky, která se nachází v každé větší obci. Potvrzení o přihlášení je třeba uschovat do doby opuštění státního území Chorvatska, a to z důvodu častého vyžádání dokladu při odjezdu ze země. Chybějící doklad je posuzován jako přestupek, za který může být uložena peněžitá pokuta. Od 1. dubna 2009 je v platnosti zákon měnící a doplňující cizinecký zákon 49, který mimo jiné zrušil povinnost nezletilého předložit při vstupu do země ověřený písemný souhlas zákonného zástupce s jeho cestou. 46 musí se jednat o občanský průkaz vydaný od druhé poloviny roku 2000 a musí obsahovat strojově čitelnou zónu 47 Velvyslanectví ČR v Záhřebu: Do Chorvatska mohou občané létat i na občanský průkaz Dostupné z: 48 náhradní doklad platí pouze pro jednorázovou cestu zpět do ČR 49 zákon byl schválen 13. března 2009 chorvatským Parlamentem

36 2.8.2 Celní a devizové předpisy Aktuální informace týkající se celních a devizových předpisů poskytuje Celní správa Chorvatské republiky ( Na hranicích je třeba deklarovat dovážené valuty, jejichž hodnota přesáhne ,- EUR. Stejně tak je omezen i dovoz potravin a nápojů do země. V roce 2009 byla přijata nová vyhláška 50, která stanovila vyšší limity pro dovoz potravin živočišné povahy. Tato vyhláška platí pro státy EU a dále pro občany Andorry, Lichtenštejnska, Norska, San Marina, Švýcarska, Faerských ostrovů, Grónska a Islandu. Živočišné produkty jsou rozděleny do pěti kategorií, přičemž ve čtyřech z nich platí limit 10 kg potravin na osobu, u kategorie ryb se jedná o 20 kg na osobu. Celní předpisy Chorvatska povolují bezcelní dovoz předmětů osobní spotřeby, kterými se rozumí výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí, jako např. obuv, oblečení, fotoaparát, sportovní výstroj, videokamera, atd. Dále je povolen bezcelní dovoz 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje a 50 ml parfému. Toto omezení se nevztahuje na osoby do 17 let, které nemají povoleno převážet žádný alkohol ani tabákové výrobky. Předměty a potraviny, jejichž hodnota překračuje bezcelní limit, jsou na hranicích procleny a je třeba za ně uhradit DPH ve výši 25% 51. Dovoz léků je povolen v omezeném množství, které odpovídá osobní potřebě na dobu maximálně jednoho měsíce. Lékařská dokumentace k užívání příslušného léku není povinná, je však doporučena. Dovoz drog či jiných omamných látek do Chorvatska není povolen. Další omezení se vztahují například na domácí zvířata a majitele motorových člunů Další informace Zastupitelské úřady, zastoupení dalších českých institucí Na území Chorvatska se nacházejí tři zastupitelské úřady České republiky, konkrétně se jedná o: 50 vyhláška byla přijata 21. května 2009 a nahrazuje původně nižší limit 1 kg dovezených potravin na osobu 51 DPH ve výši 25% platí od

37 Velvyslanectví České republiky v Záhřebu Administrativní budova Romeo a Julie Radnička cesta 47/VI Zagreb Tel.: sekretariát velvyslance: konzulární oddělení: nepřetržitá konzulární služba: Konzulární jednatelství ve Splitu (v provozu každoročně jen po dobu letní turistické sezóny od do 30.9.) Obala HNP 5/III Split Tel.: nepřetržitá konzulární služba: Konzulární jednatelství v Rijece (v provozu každoročně jen po dobu letní turistické sezóny od do 30.9.) Trg 128. brigade Hrvatske vojske 4 Tel.: nepřetržitá konzulární služba: Z dalších českých institucí je zastoupen pouze Czechtrade 52,53 : CzechTrade - Zahraniční kancelář v Záhřebu Trg Nikolaje Šubiča Zrinskog 10/ Záhřeb Ředitel : Mgr. Robert Vindiš Tel.: Česká agentura na podporu obchodu 53 další instituce jako CzechTourism či CzechInvest nemají v Chorvatsku své zastoupení

38 Zdravotnictví, pojištění Na základě Správního ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení, které bylo podepsáno 26. dubna 2002, je občanům ČR na území Chorvatska poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet české pojišťovny. Toto ujednání se týká všech úkonů, které jsou nezbytné k ochraně zdraví či života. Se souhlasem příslušné české pojišťovny je možné čerpat také zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. Nárok na zdravotní péči je možné uplatnit pouze u lékařů uvedených v příslušném seznamu 54. Čeští občané tímto vstupují do režimu, který je platný pro pojištěnce chorvatské. Úhrada nákladů na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění ani pozůstatků v případě smrti není do tohoto režimu zahrnuta, doporučuje se proto zřídit si standardní cestovní pojištění, případně připojištění vhodné pro provozování rizikových sportů (potápění, jízda na vodním skútru apod.), pokud budou během pobytu provozovány. Způsob úhrady za pobyt v nemocnici či ošetření u lékaře je stejný jako v ostatních evropských zemích menší částky (do Kč) hradí pacient v hotovosti, po návratu do ČR jsou mu zpětně uhrazeny pojišťovnou. V případě vyšších nákladů se platba řeší ve spolupráci s asistenční službou pojišťovny. Měna, platby Současnou měnou je chorvatská kuna (HRK), která je v oběhu od roku 1994 a která nahradila předchozí dinár. Až do roku 2001 byla těsně spjata s německou markou. Mince jsou vydávány v hodnotách 1, 2 a 5 HRK, bankovky v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 HRK. Kuny se dále dělí na lipy, a to v poměru 1 HRK = 100 lipa. Mají pouze podobu mincí, a to v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 lip. Peníze je možné směnit ve směnárnách, bankách 55, na poštách nebo cestovních kancelářích, kterých je zejména na pobřeží velké množství. Tuto službu poskytují také některé kempy a větší hotely. Aktuální kurz chorvatské kuny k české koruně je 0,307 HRK/CZK, respektive 3,253 CZK/HRK 56. Kromě platby v hotovosti umožňuje řada prodejců či poskytovatelů služeb možnost platby kreditní kartou. Tato místa jsou označena viditelnou nálepkou s přesným vyznačením akceptovaných karet. Kreditní karty lze využít také k výběru hotovosti z bankomatů, poplatky 54 jedná se o smluvní lékaře chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje 55 otevírací doba bank je standardně od pondělí do pátku 7 30 / /13 00 a / kurz ČNB ke dni

39 jsou však vyšší než v ČR mohou dosahovat až 5% z vybírané částky. Na mnoha místech jsou dokonce akceptována eura. Ceny Chorvatská cenová hladina je v podstatě srovnatelná s českou. Ceny se liší podle období a místa. Nejdráže je samozřejmě v období hlavní turistické sezóny v květnu ceny rostou, nejvyšší jsou v červenci a srpnu a od září zase postupně klesají. Nejvýhodněji lze nakupovat v supermarketech, naopak nejvyšší ceny mají malé místní soukromé obchody. Na tržištích či u pouličních stánků je dokonce možné o cenách smlouvat. Přehled cen vybraných nápojů a potravin je znázorněn v následující tabulce. Tabulka 1: Ceny vybraných potravin a nápojů v HRK potraviny rýže 9,00 chléb 5,00-10,00 těstoviny 6,00-15,00 mléko 5,50-7,00 olej 15,00 jogurt 3,00 cukr 7,00 máslo 9,50-11,00 sůl 2,40 sýr 50,00-130,00 čokoláda 7,00-10,00 salám 60,00-120,00 zmrzlina (1 kopeček) 5,00-6,00 šunka 85,00-180,00 nápoje kuřecí maso 25,00-33,00 voda 4,50-6,50 ryby 35,00-150,00 pivo 7,50 brambory 5,00 víno 14,00-80,00 rajčata 6,00-15,00 vodka 55,00 mrkev 8,00 brandy 45,00-80,00 Zdroj: ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘMANOVÁ, N.: Strava a ceny Otevírací hodiny, státní svátky Otevírací doba obchodů a obchodních center je zpravidla od 8 00 do 20 00, většinou mají otevřeno také během víkendu. Pracovní doba veřejných služeb je standardně od pondělí do pátku od 8 00 do Otevírací hodiny chorvatských úřadů, obchodů a benzinových pump jsou prodlouženy v letní sezoně, kdy jsou k dispozici již od Zavírací doba úřadů je 15 00, obchody jsou otevřeny do a benzinové pumpy do V neděli a o státních svátcích je stejně jako v České republice zavřeno

40 Restaurace bývají otevřeny denně od do 24 00, kavárny od do 24 00, bary od do Prodlouženou otevírací dobu mívají také internetové kavárny. Diskotéky a taneční kluby ve městech jsou v provozu celoročně, naopak v přímořských letoviscích pouze během letní sezóny. Chorvatské státní svátky jsou následující: 1. leden Nový rok 6. leden Tři králové březen / duben Velikonoce 1. květen Svátek práce 15. červen Boží Tělo 22. červen Den protifašistického boje 25. červen Den Státnosti 5. srpen Den vítězství a díkůvzdání vlasti 15. srpen Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa 8. říjen Den nezávislosti 1. listopad Svátek Všech svatých 25. prosinec Vánoční svátek 26. prosinec Vánoční svátek Další praktické informace Od roku 2009 platí v Chorvatsku podobně jako v některých dalších evropských zemích zákaz kouření v restauracích, na veřejných místech, pracovištích a úřadech. Některé luxusnější hotely či restaurace mají pro kuřáky vyhrazeno oddělené místo. Spropitné není zahrnuto v ceně služeb a jeho výše se pohybuje okolo 10%. Kromě personálu restaurací, kaváren či barů bývá zvykem odměnit spropitným také turistické průvodce. V případě problémů na území Chorvatska je také zapotřebí znát alespoň základní telefonní čísla, která turistům usnadní přivolání pomoci či urychlí řešení problémů. Jedná se o telefonní kontakt na policii (192), první pomoc (194) a hasiče (193). Telefonní předvolba pro hovory do Chorvatska je

41 Na území celého Chorvatska je pitná voda z vodovodu a elektřina je stejně jako v České republice na 220 V. Poštovní služby je možné využít ve většině chorvatských měst. Pošty jsou označeny modrým nápisem HTP na žlutém podkladě. Ve větších městech mají otevřeno zpravidla od 7 00 do 19 00, v menších městech končí provozní doba už ve V sobotu je provoz omezen pouze na dopoledne, v neděli bývá zavřeno. V každém městě se nachází turistická informační kancelář pod názvem Turistički ured / Turistička zajednica / Turističko informativni centar / Turist biro. Tyto kanceláře poskytují návštěvníkům veškeré potřebné informace týkající se ubytování, dopravy, možností výletů atd. Dále zde působí župní a regionální turistické informační kanceláře, které spadají pod Ministerstvo cestovního ruchu. Jsou rozděleny podle správních obvodů a shromažďují informace o celém regionu

42 3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Chorvatska Cílem této kapitoly je charakterizovat a vyhodnotit lokalizační a realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Chorvatska. Jedná se o přírodní a společenské podmínky a atraktivity, a dále o tzv. materiálně-technickou základnu cestovního ruchu, tedy ubytování, stravování a dopravu. Z hlediska nabídky i poptávky cestovního ruchu v Chorvatsku jsou významným faktorem sportovní aktivity, kterým je věnována samostatná podkapitola. Chorvatsko můžeme pro účely cestovního ruchu rozdělit na 10 oblastí, které jsou znázorněny na obrázku č. 2: Záhřeb Střední Chorvatsko Slavonie Istrie Kvarner Lika Karlovac Dalmácie Zadarský region Dalmácie Šibenický region Dalmácie Splitský region Dalmácie Dubrovnikcý region

43 Obrázek 2: Chorvatské turistické oblasti Zdroj: Chorvatské turistické sdružení: Podivuhodné kulturní dědictví Chorvatska 3.1 Přírodní podmínky a atraktivity Chorvatsko je zemí, která se pyšní velmi rozmanitou krajinou. Jeho západní břehy omývá Jaderské moře, ve kterém se nachází stovky ostrovů. Řadu vodních ploch lze nalézt také ve vnitrozemí, velký význam mají řeky Sáva a Dráva. Největší území Chorvatska pokrývá Panonská nížina, téměř 40% rozlohy pak zabírá pohoří, které tvoří tzv. Dinárskou horskou soustavu. Vyskytuje se zde mnoho rostlinných a živočišných druhů odlišných od těch, které známe z našich zeměpisných šířek a délek. Příkladem jsou olivové háje, vavříny či palmy, faunu zastupují zejména jednotlivé druhy vodních živočichů. Největší počet vzácných druhů fauny i flory je koncentrován v chorvatských národních parcích

44 Podnebí V Chorvatsku se projevují dva druhy podnebí. V přímořské oblasti je to podnebí středomořské, typické velkým počtem slunečných dnů, horkým a suchým létem a mírnou a vlhkou zimou. Naopak ve vnitrozemí převládá podnebí kontinentální. Projevují se nepatrné rozdíly mezi podnebím na pevnině a ostrovy, rozdíl je také mezi jižní a severní částí pobřeží. Co se týče teploty vzduchu, ve všech ročních obdobích stoupá postupně od severozápadu směrem k jihovýchodu. Teplota na ostrovech bývá zpravidla o několik stupňů nižší než teplota na pobřeží. Nejteplejším měsícem celého roku je červenec, naopak nejchladnějším leden. Ani v lednu však teploty neklesají pod 5 stupňů. Průměrné měsíční a roční teploty ve vybraných chorvatských městech jsou znázorněny v tabulce č. 2. Tabulka 2: Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu ve vybraných chorvatských městech I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII průměr Krk Rab M. Lošinj Hvar Vis Lastovo Pula Rijeka Zadar Šibenik Split Dubrovnik Zdroj: ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘMANOVÁ, N.: Podnebí Z hlediska vlhkosti mají nejoptimálnější podmínky některá větší města, například Split, Rijeka či Dubrovník. Jadranské pobřeží dosahuje v letních měsících zhruba 55 75% vlhkosti. Příznivý vliv na teplotu a vlhkost má vítr mistrál. Jaderské moře zásobuje vodními srážkami nejen Chorvatsko, ale také Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, část Itálie a převážnou část střední Evropy. Nejméně vodních srážek spadne na ostrovech, zpravidla mm ročně, na pobřeží je to přibližně dvojnásobek. Množství srážek v průběhu roku je rozloženo značně nerovnoměrně nejméně připadá na letní měsíce (červen, červenec a srpen), přičemž nejsušším měsícem vůbec je červenec. Naopak nejvíce srážek bývá na přelomu podzimu a zimy, tedy v listopadu a prosinci. Průměrné měsíční a roční vodní srážky jsou opět znázorněny v tabulce

45 Tabulka 3: Průměrné měsíční a roční vodní srážky ve vybraných chorvatských městech I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII průměr Pula Rijeka Krk Rab M. Lošinj Zadar Šibenik Split Hvar Vis Lastovo Dubrovnik Zdroj: ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘMANOVÁ, N.: Podnebí Jadranské pobřeží se vyznačuje nejnižší oblačností, nejvyšším počtem slunečních dní a také největší délkou slunečního svitu. V zimě bývá oblačnost vyšší než v létě, na jaře vyšší než na podzim. Průměrná délka slunečního svitu se podél pobřeží liší nejvyšších hodnot dosahuje ve středním přímoří (až 7,5 hodiny). Nejslunnějším místem celého Chorvatska je ostrov Hvar s ročním průměrem délky slunečního svitu 7,5 hodiny. Průměrná délka slunečního svitu některých chorvatských přímořských měst je znázorněna v tabulce č. 4. Tabulka 4: Průměrná délka slunečního svitu ve vybraných chorvatských městech I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII průměr Rijeka Rab Senj Split Hvar Dubrovnik Zdroj: ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘMANOVÁ, N.: Podnebí Jaderské moře Jaderské moře neboli Jadran je součástí Středozemního moře rozprostírající se mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem. Je dlouhé 783 km, jeho celková plocha činí zhruba km 2, což je jedna pětina celkové rozlohy Středozemního moře. Jižní část Jadranu je hlubší než část severní, oficiálně uváděná největší hloubka je m, některé poslední průzkumy však mluví o hloubce m

46 Podíl soli v Jadranském moři je 38 g na 1 litr vody, tedy 38 promile. Nejslanější je moře na jihu, na otevřeném moři je slanost vyšší než u pobřeží. Slaná voda často proniká do toků řek, a tím způsobuje problémy zemědělcům. Jadranské moře můžeme charakterizovat jako moře teplé. V letních měsících dosahuje teplota na hladině až 27 stupňů. Nejteplejší je Jadran v srpnu, vysokou teplotu si poté udržuje až do podzimu. Průměrné teploty vzduchu a moře v letních a podzimních měsících jsou k dispozici v následující tabulce. Tabulka 5: Průměrné teploty vzduchu a moře na chorvatském pobřeží Západoistrijské pobřeží červen červenec srpen září vzduch moře vzduch moře vzduch moře vzduch Moře Kvarnerská riviéra Severní Dalmácie Střední a jižní Dalmácie Zdroj: ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘMANOVÁ, N.: Jaderské moře Hory Chorvatské pohoří navazuje na Julské Alpy na západě a směřuje jihovýchodně až k hranicím sousedních zemí Černé Hory, Albánie a Bulharska. Je součástí tzv. Dinárské horské soustavy a pokrývá téměř 40% povrchu státu. Jeho délka činí přibližně 700 km. Dinárskou horskou soustavu na území Chorvatska tvoří Dinárský kras a Bosenské hory, jejichž větší část však leží na území Bosny a Hercegoviny. Dinárský kras se táhne podél Jadranského pobřeží a je tvořen druhohorními vápenci. Je nejvyšším chorvatským pohořím, jehož součástí je také nejvyšší hora Sinjal (či Dinara) s nadmořskou výškou m. n. m. V severozápadní části Chorvatska se nachází rozlehlá vysočina Gorski Kotar navazující na slovinskou část Dinárského krasu. Není tvořena horským pásmem, ale jednotlivými vyvýšeninami ve výšce m. n. m. Na severu je ohraničena řekou Kupou, na severozápadě hranicí se Slovinskem. Mezi nejznámější vrcholky této vysočiny patří Velký Risnjak (1 528 m. n. m.) a Snježnik (1 506 m. n. m.) prohlášený v roce 1953 za národní park. Nejdelším pohořím Dinárského krasu a zároveň celého Chorvatska je Velebit, který odděluje náhorní plošinu Lika od Jadranského pobřeží. Nejvyšším vrcholem Velebitu je Vaganski vrh s výškou m. n. m. Celý areál tohoto pohoří je od roku 1978 biosferickou rezervací UNESCO. Na jeho území se nachází celkem dva národní parky NP Severní

47 Velebit a NP Paklenica, a nejhlubší propast v Chorvatsku Lukova jama, která byla objevena v roce 1994 a je zároveň devátou nejhlubší propastí světa. Pohoří Kozjak se stejnojmenným nejvyšším vrcholem (779 m. n. m.) je dvacetikilometrové horské pásmo navazující na pohoří Velebit. Nachází se zde řada turistických stezek, na některých vrcholech lze spatřit pozůstatky řady kostelů. Na jihovýchodě je odděleno Kliským sedlem od pohoří Mosor, jehož nejvyšší hora Veliki kabal dosahuje výšky m. n. m. Známé pohoří Biokovo tyčící se nad Makarskou riviérou dosahuje výšky m. n. m. Nejvyšší hora Sveti Jure je velmi dobře přístupná, silnice vedoucí k vrcholu je zpoplatněna mýtným. Součástí pohoří je řada vysokohorských stezek a horolezeckých cest. Chorvatským specifikem jsou hornaté ostrovy jsou tvořeny horskými pásmy, které jsou součástí Dinárské soustavy. Jsou identické svým složením a celkový reliéf dokazuje, že ostrovy kdysi tvořily s pevninou jednotný celek. Řeky a jezera Většina chorvatských řek pramení v horských oblastech, jsou vodnaté a krátké. Nejvíce vody obsahují v dubnu a listopadu, naopak nejméně v srpnu a září. Vlévají se do Jaderského moře. Řeky během svého toku překonávají značné výškové rozdíly, a to zejména prostřednictvím vodopádů, kaskád a peřejí. Nejdelší chorvatskou řekou je Dráva, která tvoří hranici s Maďarskem a která byla díky svému původnímu vzhledu navržena na Světovou rezervaci biosféry. Druhou velkou řekou je Sáva protékající hlavním městem a lemující hranici s Bosnou a Hercegovinou. Mezi další známé řeky patří Korana, na které leží slavná Plitvická jezera, Krka, která je po většinu délky svého toku národním parkem, a Cetina známá svými kaňony a využívaná vodáky zejména k raftingu a kanoistice. V Chorvatsku se nachází velké množství krasových jezer. Největšími z nich jsou Vranské jezero v Severní Dalmácii u Biogradu a stejnojmenné Vranské jezero na ostrově Cres. Z krasově-seizmických jezer jsou zde například Červené jezero a Modré jezero, na řece Cetinje pak leží Peručská přehrada. Zvláštní význam pro cestovní ruch Chorvatska má NP Plitvická jezera (viz. podkapitola Národní parky). Krasové jevy Krasové jevy v Chorvatsku mají zvláštní význam pro cestovní ruch, patří k největším zajímavostem země a staly se často vyhledávanými turistickými cíli. Málokterá země na světě

48 disponuje tak velkým počtem krasových jevů jako právě Chorvatsko. Patří k nim zejména jeskyně, propasti, skalní mosty, vyvěračky atd. Jeskyně se nacházejí jak u pobřeží, tak i ve vnitrozemí. Za nejkrásnější jeskynní soustavu jsou považovány Cerovacké jeskyně v severovýchodní části pohoří Velebit. Má dvě části, jejichž celková délka je 4 km, zpřístupněna je však pouze část o délce metrů. Jeskyně má nesmírně bohatou krápníkovou výzdobu včetně některých neobvyklých krápníkových útvarů. Prohlídka každé části jeskyně trvá 45 minut. Jeskyně Manita v NP Paklenica je tvořena jednou obrovskou 175 metrů dlouhou síní s krápníkovou výzdobou. Stejně jako předchozí jeskyně, i Manita je přístupná veřejnosti, v sezóně se konají prohlídky denně. Biševská modrá jeskyně je jedinečná díky barevnému efektu, který vzniká lomem světla. Nejjasnější barvu má kolem 11 hodiny ranní. Jeskyně měří 36 metrů, přístupná je jen po vodě, a to za bezvětrného počasí bez vln. Zajímavá je také jeskyně Grapćeva na jihu ostrova Hvar, ve které se nachází nejstarší jeskynní kresba na území Chorvatska. Mezi další často navštěvované jeskyně patří jeskyně Vranjača a tzv. Dračí jeskyně na ostrově Brač, jejíž název je odvozen od plastik draka vytesaných u jejího vchodu. Dalším jeskynním útvarem jsou propasti. Těch jsou na Jadranském pobřeží tisíce, jen na ostrově Hvar je jich hned několik set. Často jsou přístupné pouze osobám s příslušnou výzbrojí, pro turisty jsou zajímavé i pouhé jícny propastí. Mezi nejhlubší propasti v Chorvatsku patří soustava Lukina jama Trojana v Severním Velebitu, 9. nejhlubší na světě, dále pak Slovačka jama, Stara škola, Vilimova jama či Patkov Gušt. Z turistického hlediska jsou dále zajímavé ponory neboli otvory, kterými mizí ponorná řeka v krasovém podzemí. Nejvýznamnějším ponorem na území Chorvatska je ponor řeky Dobry ve městě Ogulin, tzv. Djulin ponor, z dalších pak například ponor Fojba v Istrii. Z dalších krasových útvarů jsou oblíbené vyvěračky (místa, kde voda nashromážděná v podzemí vyvěrá na povrch), například Rijeka Dubrovačka u Dobrovníka, a také skalní mosty, mezi které patří most Lišani bunari. Flora a fauna Chorvatsko je typické celoročně zelenou vegetací a velkým počtem rostlinných druhů. Výšková hranice, do které leží vždy zelená vegetace je m. n. m., nad ní se vyskytují pusté svahy a srázy s občasným výskytem řídkých porostů. Lesů je v Chorvatsku málo, přestože v minulosti byly velmi rozšířené, a to zejména lesy listnaté zahrnující několik druhů dubů, javorů či habrů. Kromě domácích rostlin se zde vyskytují také některé druhy přivezené ze subtropického pásma. Jedná se zejména o okrasné rostliny, například palmy, oleandry,

49 cypřiše atd. Z užitkových rostlin se pěstují hlavně olivovníky, fíkovníky, mandloně, vinná réva a další druhy ovoce či zeleniny (mandarinky, pomeranče, citrony, atd.). Často se zde vyskytuje levandule, která je typickou rostlinnou ostrova Hvar. Chorvatská fauna se vyznačuje velkým množstvím živočišných druhů žijících ve volné přírodě. Řada druhů je endemických, tedy nevyskytují se na žádném jiném místě na světě. Jedním z nich jsou například šakali, kteří žijí na poloostrově Pelješac a ostrově Korčula. Žije zde také mnoho ještěrek a hadů, z nichž některé druhy jsou jedovaté. Ve větším počtu se vyskytují na nejvyšším vrcholu poloostrova Pelješac, pro který je místními užíván název Hadí kopec. Některé pobřežní oblasti jsou bohaté na stěhovavé ptáky, například jeřáby, pelikány či plameňáky. Nejrozmanitější živočišné druhy lze spatřit ve vodách Jadranu, pouze ryb zde žije na 380 druhů. Z hlavonožců žijí v Jaderském moři olihně, sépie a chobotnice, dále různé druhy plžů a korýšů. Typickým znakem chorvatského pobřeží jsou mořští ježci. Turisticky populární jsou delfíni, kteří někdy doprovází výletníky plaveb. Nedávno se do Jadranských vod opět vrátili tuleni, kteří patří k nejohroženějším živočichům celého Středozemí. Pobřeží a ostrovy Chorvatské pobřeží společně s ostrovy je jedním z nejčlenitějších na světě 57. Táhne se od mysu Savudrija na severu k mysu Oštri na jihu a tvoří převážnou část východního Jadranského pobřeží. Pevninská pobřežní linie měří km, celková pobřežní linie (včetně ostrovů) činí km. Část pobřeží, která je tvořena vápencem, je strmá a skalnatá, zbylá část nízká a písčitá (např. pláže na Makarské riviéře). Pokles pevniny a jeho zaplavení mořem vytvořilo dnes tolik oblíbené zálivy. Chorvatské pobřeží můžeme rozdělit na následující oblasti 58 : Západoistrijské přímoří Kvarnerská riviéra Chorvatské přímoří Severní Dalmácie Střední Dalmácie Jižní Dalmácie. 57 je druhým nejčlenitějším pobřežím v Evropě, prvenství drží Norsko 58 ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘAMOVÁ, N.: Chorvatské pobřeží a ostrovy. Dostupné z:

50 Na území Chorvatska se nacházejí dva poloostrovy, Istrie na severu a Pelješac na jihu. K Chorvatsku dále patří řada ostrovů podél celého pobřeží. Z celkového počtu ostrovů je jich však obydlených pouze 66. V současné době žije na ostrovech trvale obyvatel, jejich počet však oproti předchozím letem stále klesá. Největšími ostrovy jsou Cres a Krk, dále Brač a Hvar. Jadranské ostrovy můžeme členit následovně 59 : Západoistrijské ostrovy (Brijunské ostrovy) Kvarnerské ostrovy (Cres, Lošinj, Krk, Rab, Pag a přilehlé ostrovy) Severodalmatské ostrovy (souostroví Kornati a skupina menších ostrovů jako např. Vir, Rivanj, Sestrunj, Ugljan, Pašman a Murter) Středodalmatské ostrovy (Brač, Hvar, Šolta, Vis) Jihodalmatské ostrovy (Korčula, Mljet, Lastovo, Palagruža, Elafitské ostrovy). Jednotlivé chorvatské ostrovy jsou znázorněny na obrázku č. 3. Obrázek 3: Chorvatské ostrovy Zdroj: Mapa chorvatských ostrovů. Dostupné z: 59 ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘAMOVÁ, N.: Chorvatské pobřeží a ostrovy

51 Národní parky První pokus o ochranu přírody na území Chorvatska proběhl v roce 1910, kdy byla Plitvická jezera prohlášena za národní park. Vyhláška však nebyla příliš účinná, byla poupravena tak, aby odpovídala své době a zejména politickému režimu v zemi. To se změnilo v roce 1946 založením Ústavu pro ochranu přírodních jedinečností, který zahájil soustavnou činnost v oblasti ochrany přírody. Prvním národním parkem dle nových standardů byla vyhlášena Plitvická jezera v roce V současné době se na území Chorvatska nachází celkem 8 národních parků. Všechny jsou alespoň zčásti přístupné veřejnosti, a to za vstupné. Obecně nejznámějším a nejnavštěvovanějším národním parkem jsou Plitvická jezera, a to zejména díky natáčení filmu Vinnetou. Je jedinou chorvatskou přírodní lokalitou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Centrem národního parku je šestnáct jezer propojených vodopády. Mimoto zahrnuje také pramen řeky Korany. Rozloha parku je 295 km 2. Pro návštěvníky je atraktivní také způsob, jakým jsou po parku přepravováni např. panoramatické vláčky či lodě na elektrický pohon. Prostřednictvím řady stezek je umožněn přístup k několika vodopádům. NP Paklenica s rozlohou 102 km 2 se nachází v jižní části pohoří Velebit přímo pod jeho nejvyšším vrcholem. Jeho součástí jsou dvě krasová údolí Velká a Malá Paklenica, která jsou od sebe oddělena náhorní plošinou. Mimoto se zde vyskytuje řada krasových útvarů, například jeskyní. V národním parku se zachovalo mnoho živočišných i rostlinných druhů, a to především díky velkým klimatickým rozdílům. NP Mljet se rozkládá na severozápadě ostrova Mljet v Jižní Dalmácii. Má rozlohu 54 km 2 a zahrnuje dvě jezera Velké a Malé, včetně přilehlých lesů. Součástí parku je také bohaté kulturní dědictví, například benediktýnský klášter z 12. století. NP Kornati v Severní Dalmácii zahrnuje 89 ostrovů, ostrůvků a útesů. Jeho celková plocha činí 220 km 2, přičemž tři čtvrtiny tvoří moře. Chráněna je zde nedotčená příroda a neporušený podmořský svět. Většina parku je přístupná, a to zpravidla po moři, část je však vyhrazena pouze pro vědecké účely. Ostrovy tvoří nebezpečí pro proplouvající lodě, proto je zde nespočet majáků, které jsou dnes prezentovány turistům. NP Brijuni je souostroví nedaleko Puly, které se skládá celkem ze 14 ostrovů (2 větších a 12 menších). Jeho celková rozloha včetně moře, které je součástí NP, je 36,3 km 2. Pod ochranou je středomořská a subtropická vegetace (NP čítá přes 680 rostlinných druhů), dále archeologické památky z dob antického Říma, raného křesťanství a středověku, estetická

52 hodnota ostrovů a vědecká hodnota moře. Pro veřejnost je zpřístupněna část NP, k dispozici jsou dokonce tři menší hotely. NP Krka s rozlohou 109 km 2 se nachází v Severní Dalmácii. Zahrnuje převážnou část toku řeky Krka. Podél toku se nachází řada vodopádů a kaskád. Kromě přírodních krás jsou zde k vidění také kulturně-historické památky, například františkánský klášter na ostrově Visovac. Oblíbeným cílem turistů jsou vodní mlýny přebudované na etnografická muzea, kde návštěvníky provází průvodci oblečení v tradičních krojích. Hlavní atrakcí celého parku je soustava sedmi vodopádů, z nichž největším a nejznámějším je Skradinski buk. NP Risnjak se rozkládá v západní části pohoří Gorski Kotar severně od Rijeky. Jeho rozloha činí 64 km 2 a zahrnuje okolí hory Risnjak, které je zároveň hranicí mezi přímořským a kontinentálním podnebným pásmem. Díky tomu se zde vyskytují téměř všechny druhy lesů včetně mnoha dalších rostlinných a živočišných druhů. Jakýmsi patronem parku je rys, kromě něj zde žije také medvěd hnědý či kuna. NP Severní Velebit je nejmladším chorvatským národním parkem, který byl vyhlášen v roce Park je zároveň biosférickou rezervací UNESCO, na jejímž území se nachází také přírodní rezervace Rožanski a Hajdučki kukovi (Rožanské a Hajducké skály), přírodní botanická zahrada a jeskyně Lukina jama. Celková plocha národního parku je 109 km 2. Od ledna do září 2011 navštívilo chorvatské národní parky celkem 2,12 milionu návštěvníků, z nichž téměř 90% tvořili návštěvníci zahraniční. Nejnavštěvovanějším parkem byl v tomto období NP Plitvická jezera, obdivovat jej přijelo více než milion návštěvníků, z čehož necelých 700 tisíc během pouhých dvou měsíců července a srpna. V porovnání s rokem 2010 se počet návštěvníků zvýšil o více než Dalšími nejnavštěvovanějšími národními parky byly NP Krka ( ), NP Brijuni ( ), NP Paklenica ( ), NP Mljet (93 000), NP Kornati (82 000), NP Risnjak (17 000) a NP Severní Velebit (17 000). 60 Jednotlivé národní parky a chráněné krajinné oblasti jsou znázorněny v následujícím obrázku. 60 ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘMANOVÁ, N.: Chorvatské národní parky navštívily přes dva miliony turistů Dostupné z:

53 Obrázek 4: Chorvatské národní parky a chráněné krajinné oblasti Zdroj: Croatia Magazine Exclusive: Map of National and Nature Parks in Croatia Mezi další chráněná území patří 61 : chráněné krajinné oblasti (např. Velebit, Biokovo, Vranské jezero) přírodní rezervace chráněná naleziště o botanické rezervace o geomorfologické rezervace o ornitologické rezervace o rezervace lesní vegetace lesoparky chráněné přírodní výtvory (např. Limský záliv v Istrii) zvláštní faunistické lokality (např. ornitologické lokality). 61 ZÁBSKÝ, M.; ZÁBSKÁ, M.; HEŘAMOVÁ, N.: Chráněná přírodní území v přímoří. Dostupné z:

54 3.2 Společenské podmínky a atraktivity Kulturně-historické památky Přestože chorvatské kulturní dědictví neoplývá památkami světového významu jako je tomu v případě Itálie či Řecka, nachází se zde řada kulturních památek včetně památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Jejich množství je dáno zejména výbornou polohou Chorvatska na důležitých historických dopravních tepnách, jejich různorodost pak přítomností mnoha civilizací, které se na území dnešního Chorvatska v průběhu dějin vystřídaly. Nalezneme zde památky z dob antického Řecka, starověkého Říma, středověku, renesance, baroka i dalších etap novověku. Mezi chorvatské památky se řadí nejen ty hmotné, ale také památky nehmotné, z nichž některé se nacházejí na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnějšími jsou památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Těch je na území Chorvatska celkem 7, z nichž 6 je kulturních a 1 přírodní. Jedná se o následující památky: staré město Dubrovník (1979) Diokleciánův palác a středověké centrum Splitu (1979) NP Plitvická jezera (1979) raně-křesťanský komplex Eufraziovy baziliky v Poreči (1997) historické centrum města Trogir (1997) katedrála sv. Jakuba v Šibeniku (2000) Starigradské pole (2008). Dubrovník je chorvatským přístavním městem na jihu Dalmácie, často nazývaný Perla Jadranu. Patří mezi nejcennější památkové komplexy jihovýchodní Evropy a je jedním z nejnavštěvovanějších destinací v celém Jadranu. Celé město je obestavěno mohutnými středověkými hradbami. Historické centrum města je tvořeno významnými budovami jako jsou např. Katedrální klenotnice, Dominikánský klášter, Knížecí palác či Palác Sponza. Hlavní vchod do města je tvořen bránou Pile s kamenným mostem, která byla postavena v roce Ve výklenku oblouku brány je umístěna socha sv. Blažeje, který je patronem Dubrovníku. Vedle brány na náměstí leží Velká Onofriova fontána, která od 15. století

55 sloužila jako zdroj pitné vody pro celé město. Nejnavštěvovanějším místem je věž Minčeta z roku Split je městem nacházejícím se ve Střední Dalmácii, jehož historie je spojena s Římskou říší. Ve 4. století n. l. zde byl císařem Diokleciánem vystavěn palác, kolem něhož postupně vzniklo celé město. V období Byzantské říše byl Split významným evropským centrem, které ztratilo svůj význam, jakmile se dostalo pod nadvládu Benátské republiky. V současné době je jedním z hlavních chorvatských přístavů a druhým největším městem co do výše obyvatel. Mezi významné památky patří kromě již zmiňovaného paláce Náměstí bratří Radičů a Kostel sv. Františka, dále se zde nachází řada uměleckých institucí, např. Archeologické muzeum, Národní umělecká galerie nebo Galerie Ivana Meštroviće. Diokleciánův palác patří mezi nejvýznamnější chorvatské antické památky. Jeho nejatraktivnější částí je obdélníkový dlážděný dvůr s kolonádou s mramorovým sloupořadím. Při posledním architektonickém průzkumu byly odkryty vůbec největší a nejzachovalejší prostory paláce, které umožní odhadnout jeho přepychovost. Poreč leží na západním pobřeží Istrijského poloostrova. Je největším a nejnavštěvovanějším centrem cestovního ruchu v celém Jadranu, nachází se zde také největší počet ubytovacích zařízení. V roce 1997 byla do seznamu UNESCO zapsaná Eufraziova bazilika, která patří k nejcennějším památkám Poreče. Bazilika je ústřední budovou biskupského areálu, v němž se nachází. Byla postavena v 6. století, na její výstavbu, která trvala celkem deset let, byl použit mramor dovezený z pobřeží Marmarského moře. Součástí komplexu je kromě baziliky také křtitelnice, zvonice, atrium se sloupovím, biskupská rezidence a kaple. Uvnitř se nachází řada uměleckých děl, např. byzantská mozaika. Bazilika byla několikrát poškozena požárem či zemětřesením, a přestože byla během 20. století několikrát renovována, zachovala si svou původní podobu. Trogir je přímořským lázeňským městem nacházejícím se ve Střední Dalmácii. Historie Trogiru sahá do 3. století př. n. l., kdy byla na tomto místě založena řecká osada. Velký rozvoj zaznamenalo město během římské nadvlády, poté následovalo několik století dobývání, např. ze strany Benátčanů, Francouzů či Rakušanů. Historické jádro města, v němž se nachází řada historických památek, je tvořeno pozůstatky středověkého opevnění. Nejvýznamnější památkou města je katedrála sv. Vavřince, někdy nazývaná také katedrála sv. Jana Trogirského či katedrála sv. Jana Ursini. Byla postavena v době od 13. do 15. století v renesančním stylu. Do katedrály lze vstoupit dvěma portály, po jejichž stranách jsou umístěny kamenné sochy lvů podpírajících Adama a Evu. V roce 2006 proběhla v katedrále

56 rozsáhlá rekonstrukce. Z dalších zajímavých objektů města lze uvést pevnost Kamerlengo, obrannou věž sv. Marka či románský kostel sv. Jana Křtitele. Přístav Šibenik se nachází v Severní Dalmácii v tzv. Šibenickém zálivu. Je historickým městem s řadou kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je gotická katedrála sv. Jakuba. Její výstavba trvala přes sto let, dokončena byla v roce Celá katedrála je vybudovaná z vápence a mramoru, měří 39 metrů na délku a 32 metrů na výšku. Součástí katedrály je 74 bust v životní velikosti, Lví portál a řada kaplí. Do roku 1888 stála vedle chrámu také věž, která sloužila jako zvonice a plnila i funkci obrannou. V roce 1995 byla stavba rekonstruována. Stari Grad je letoviskem ležícím v severozápadní části ostrova Hvar u Starigradského zálivu. Kromě cestovního ruchu, který je zde značně rozvinut, těží město také z vinařství. Právě tato vinařská pole byla v roce 2008 zapsána jako sedmá chorvatská památka na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Základním důvodem pro zařazení Starigradských polí na tento seznam je skutečnost, že tamní vinice a olivovníky zůstaly od dob antického Řecka téměř nedotčeny a zároveň ukazují právě takový systém dělení půdy, který se v těchto dobách používal. Poslední památkou UNESCO je NP Plitvická jezera, jehož popis je obsažen v kapitole Národní parky Chorvatska. Kromě 7 památek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO bylo nominováno celkem 17 dalších přírodních a kulturních památek, které jsou v současné době kandidáty na zápis. Jedná se o tyto památky: vesnice Lubenice na ostrově Cres (2005) pohoří Velebit (2005) Biskupský komplex v historickém jádru Zadaru (2005) rozšíření Diokleciánova paláce o antický akvadukt (2005) historicko-urbanistický celek města Stonu a Malého Stonu a jeho fortifikační soustava 62 (2005) středověký hrad Veliki Tabor (2005) historické město Varaždin (2005) historický komplex Tvrdja v Osijeku (2005) pozůstatky hranic římského impéria tzv. limes (2005) 62 soustava opevnění a hradeb

57 Lonjsko polje (2005) historické město Korčula (2007) Primoštenské vinohrady (2007) skalní klášter Blaca (2007) město Motovun (2007) NP Kornati a CHKO Telašćica (2007). Kromě dědictví hmotného disponuje Chorvatsko také velmi významným dědictvím nehmotným, přičemž 11 takovýchto památek má v současné době na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, které zahrnuje kulturní události, tradice a zvyky, obřady či dovednosti, které se předávají z generace na generaci. V seznamu jsou zapsány tyto nehmotné památky: Dubrovnická slavnost sv. Blažeje chorvatské krajkářství dvojhlasný zpěv a hra v tzv. Istrijské stupnici jarní průvod královen z Gorjani masopustní průvod tzv. zvonkařů procesí Za křížem na ostrově Hvar výroba tradičních dřevěných hraček v chorvatském Záhoří tanec Němé kolo instrumentální lidový hudební projev Bećarac rytířský turnaj Sinská alka perníkářské řemeslo v severním Chorvatsku Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce Chorvatsko disponuje řadou kulturních či jiných zařízení, které nabízí jak místním, tak turistům další možnost využití volného času. Nejčastěji se jedná o muzea a galerie, které se nacházejí ve všech větších městech. Jsou vždy tematicky zaměřena, ať už se jedná o určitou uměleckou či geografickou oblast, případně se může věnovat konkrétním objektům nacházejí se zde muzea archeologická, námořní, etnografická, či historická, dále pak muzea jednotlivých měst, ze zvláštností například Muzeum zvonů v Pazinu nebo Galerie ikon

58 v Korčule. V řadě přímořských měst se nachází také akvária. Zajímavým kulturním zařízením jsou tzv. malakologická muzea neboli muzea mušlí, ta jsou otevřena například na ostrově Krk, ve městech Baška Voda a Makarská. Dalšími turisty oblíbenými zařízeními jsou diskotéky a kasina. Mezi ty nejnavštěvovanější patří pobřežní kasina v Istrii a Kvarneru, a to zejména díky snadné dostupnosti pro turisty z Itálie, kteří jsou jejich pravidelnými návštěvníky. Další kasina jsou například ve Splitu, Poreči, Umagu či Novigradu. Diskotéky jsou atraktivní zejména pro turisty mladších generací, přehled nejznámějších diskoték na Jadranu poskytuje například server Během celého roku jsou v jednotlivých městech či regionech pořádány kulturní a jiné společenské akce některé se opakují každoročně, jiné se organizují pouze nahodile. Účastní se jich jak místní obyvatelé, pro které se řada akcí stává každoroční tradicí, tak turisté, kteří si tak zpříjemňují pobyt a seznamují se s místní kulturou a zvyky. Mezi nejprestižnější a nejznámější kulturní akci patří Dubrovnické letní hry, které probíhají vždy v létě a konají se již od roku Jejich obsahem je řada divadelních her, pěveckých a dalších koncertních vystoupení s mezinárodní účastí. Celá akce probíhá v historickém centru města. Další atraktivní kulturní akcí jsou Rytířské hry pořádané na ostrově Korčula, festival klasické hudby pod názvem Osorské hudební večery na ostrově Cres či festival divadla, opery a koncertních představení Splitské léto. Detailní seznam všech kulturních akcí pořádaných v daném roce s přesnými informacemi o době konání, jejich průběhu i obsahu jsou k dispozici v brožurách vydávaných Chorvatským turistickým sdružením. V následujícím výčtu jsou uvedeny některé z kulturních akcí pořádaných v roce 2012 v jednotlivých chorvatských regionech 64 : Istrie o Den otevřených vinných sklepů (27.5.) o Studena Croatia Open ( ) o Festival hraného filmu ( ) o Noc sv. Vavřince ( ) Kvarner o Karneval v Rijece ( ) o Mezinárodní festival malých scén ( ) Chorvatské turistické sdružení: Kalendář kulturních a turistických událostí Dostupné z:

59 o Rijecké letní noci ( ) o Krčský jarmark Lovrečeva ( ) Lika Karlovac o Šlechtické trhy ( ) o Ogulinský festival pohádek ( ) o Mezinárodní letní festival v Senji ( ) Dalmácie Zadar o Po stopách Winnetoua ( ) o Festival královských měst ( ) o Zadarské divadelní léto ( ) o Letní karneval na Pagu ( ) Dalmácie Šibenik o Mezinárodní dětský festival ( ) o Tradiční závody oslů (1.8.) o Večery dalmatských šansonů ( ) o Adriatic Boat Show ( ) Dalmácie Split o Dny hvarského divadla ( ) o Festival pouličních bavičů ( ) o Trogirské kulturní léto ( ) o Letní karneval (4.8.) o Pirátská bitva (18.8.) Dalmácie Dubrovník o Dubrovnické letní hry ( ) o Lodní maraton (11.8.) Střední Chorvatsko o Mezinárodní týden bicích nástrojů ( ) o Mezinárodní rytířský turnaj Svatá Helena ( ) o Slavnost kosatců (19.5.) o Keltská noc (červen) Slavonie o Chorvatský festival jednominutových filmů ( ) o Osijecké letní noci (29.6., a 31.8.)

60 o Mezinárodní noc netopýrů (27.8.) o Olympiáda starodávných sportů (30.8.) o Ilocké vinobraní ( ) Záhřeb o Festival sv. Marka ( ) o Floraart ( ) o Mezinárodní prohlídka folkloru ( ) Sportovní aktivity Jednou z hlavních výhod Chorvatska jsou ideální přírodní podmínky pro provozování řady sportovních aktivit. Pro některé z nich jsou chorvatskými zákony stanoveny podmínky a limity jejich provozování, jiné lze vykonávat v podstatě bez omezení. V této oblasti navíc působí velké množství organizací, které turistům poskytují veškeré potřebné informace, pomoc a servis. Mezi nejčastěji provozované sportovní aktivity patří jachting, windsurfing, potápění, rybolov, pěší turistika, horolezectví, cyklistika, rafting a golf. Jachting Loď je nejideálnějším dopravním prostředkem pro putování podél jaderského pobřeží, které je díky ostrovům, zátokám, dostupným přístavům, průzračnému moři a stejnosměrnému mírnému větru rájem jachtařů z celého světa. Na pobřeží se nachází celkem 40 marín, z nichž 21 spravuje Jadranský chorvatský mezinárodní klub (Adriatic Croatia International Club, ACI). Přístavy jsou moderně vybavené, mají dobré technické zázemí a je zde poskytována řada doplňkových služeb. Je možné uzavřít roční smlouvu, která nabízí majiteli řadu výhod. Příkladem takového přístavu je Dubrovník. Tento přístav je k dispozici po celý rok, jeho kapacita činí 425 míst na moři a 140 míst na souši. Cena za jedno místo je vypočítána podle délky lodi, pohybuje se od 38 do 757 EUR za den. V ceně je započítán pronájem místa pro loď, spotřeba vody a elektřiny a použití sociálního zařízení. Další služby jsou k dispozici za poplatek. Provozovat jachting lze jak s lodí vlastní, tak s lodí vypůjčenou. Chorvatské turistické sdružení seskupuje přes 140 společností, které mají lodí k pronajmutí. Pronájem se poskytuje zpravidla na týden od soboty do soboty

61 Nařízení chorvatské vlády stanovují některá pravidla pro provozování jachtingu na území Chorvatska. Všechny zahraniční sportovní a rekreační plavidla plující v chorvatských vodách od 1. ledna 2005 musí mít tzv. vinětu (nálepku) a ověřený seznam osob, které mohou v době její platnosti pobývat nebo plout na plavidle. Viněta má platnost jeden rok ode dne vydání a musí být umístěna na plavidle na kterémkoli viditelném místě. Povinnost zakoupení viněty mají všechna plavidla s délkou minimálně 3 metry nebo plavidla kratší, pokud celková síla pohonného zařízení dosahuje alespoň 5 kw. Plavidla na vesla (např. kajak) ani plavidla odstavená v přístavu nebo na jiném povoleném místě vinětu mít nemusí. To platí také pro lodě účastnící se sportovních soutěží a veletrhů. Vinětu vydává příslušný vstupní kapitanát, u kterého velitel plavidla ohlásil svůj příjezd do chorvatských národních vod a kde zaplatil všechny potřebné vstupní poplatky. Plavidlo, které pluje v chorvatských vodách, musí mít k dispozici tyto doklady 65 : vinětu (nálepku) ověřený seznam posádky a cestujících ověřený seznam osob, které pobývají na plavidle (pokud se naloďují nebo vyloďují v chorvatských přístavech) doklad o způsobilosti plavidla k plavbě doklad, že osoba, která velí plavidlu, je způsobilá ho řídit doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám (u plavidel s pohonným zařízením silnějším než 15 kw) doklad o vlastnictví plavidla nebo plnou moc k jeho využívání. Windsurfing Nejvhodnějším místem pro windsurfing je moře kolem města Bol a na ostrově Brač a města Viganj na poloostrově Pelješac. Obě tato střediska mají řadu vyhlášených windsurfingových klubů, které nabízí zapůjčení příslušného vybavení či kurzy pro začátečníky i pokročilé. Mimoto jsou pořádajícími místy pro mezinárodní šampionát ve windsurfingu, který se koná obvykle v červenci. Windsurfing je zakázán v přístavech a národních parcích. 65 JEANNE, Oliver: Chorvatsko. 2. vydání. Praha: Svojtka & Co., s.r.o., Přeloženo z anglického vydání Lonely Planet Croatia 4th Edition ISBN (str. 290)

62 Rafting Rafting se rozvíjel v Chorvatsku od druhé poloviny 80. let, kdy byly pro tento sport zpřístupněny některé kaňony a řeky, které byly do té doby přístupné pouze kajakům a rybářům. Mezi nejvhodnější místa pro tuto aktivitu patří město Karlovac ležící na soutoku čtyř řek (Dobra, Kupa, Korana a Mreznica). V pobřežní oblasti je ideální řeka Cetina. Informace týkající se raftingu poskytuje Chorvatský svaz raftingu, zajištění potřebného vybavení má na starost řada agentur. Potápění Díky velké členitosti mořského dna se jadranské pobřeží těší velkému zájmu potápěčů. Téměř ve všech letoviscích od Istrie až po Dubrovník funguje alespoň jedna potápěčská základna, zpravidla ve vlastnictví Němců, stejně jako prodejny potápěčského vybavení. Největší atrakcí při potápění jsou jeskyně a lodní vraky, dále pak hejna ryb, korály a mořské hráze. Nejpestřejší podmořskou krajinou disponuje ostrov Lošinj, který je zároveň nejlépe přístupným místem pro potápění v Chorvatsku. Nejhezčí podmořské jeskyně se nacházejí v okolí ostrovů Kornati, nejznámější vraky lodí u města Rovinj (vrak Barona Gautsche) a Dubrovníku (zbytky římské lodí s amforami z 1. stolení n.l. zde je zapotřebí zvláštního povolení, jelikož se jedná o státem chráněnou historickou památku). Největší rozmanitostí podmořské fauny a flory se pyšní pobřežní vody ostrova Vis, kde byla po dlouhou dobu vojenská základna a platil zde zákaz rybaření. K potápění je zapotřebí zvláštního povolení, které vydávají autorizované turistické kanceláře a potápěčské kluby. Povolení stojí asi sto korun a je platné po dobu jednoho roku od vydání. Získat ho mohou pouze osoby, které absolvovaly potápěčský kurz a následně získaly osvědčení od jedné z celosvětově renomovaných potápěčských škol (např. BSAC, NAUI, SSI). Potápění je povoleno ve většině regionů kromě výslovně uvedených výjimek jedná se zejména o přírodní rezervace a vojenské zóny. V NP Kornati je třeba speciálního povolení. Podmořské fotoaparáty a kamery lze používat všude kromě oblastí kolem archeologických památek zde je třeba povolení od chorvatského Ministerstva kultury. Rybolov Jaderské moře patří se svojí zásobou ryb k nejbohatším mořím v Evropě, rybolov je tak velmi oblíbenou aktivitou. Je k němu třeba povolení, které vydávají turistické informační kanceláře, pověřené agentury a potápěčská centra, která jsou k tomu zmocněna Ministerstvem

63 zemědělství a lesnictví. Ceny se pohybují okolo 60 HRK/den, povolení na větší počet dnů jsou levnější (150 HRK/3 dny, 300 HRK/7 dní a 700 HRK/30 dní). Současně s povolením je předán také seznam chráněných oblastí, kde není možné rybařit. Povolení opravňuje majitele lovit s vlascem či harpunou. Pěší turistika Chorvatsko má výborné podmínky také pro provozování pěší turistiky. Turistické a trekkingové stezky jsou označeny bílým puntíkem v červeném kruhu namalovaném zpravidla na stromech či skalách. Vzhledem k tomu, že ještě stále nedošlo k odstranění všech nevybuchlých min z válečných zón, není doporučeno vybočovat z vyznačených tras. Informace o jednotlivých turistických klubech, dostupných mapách a ubytování v horských chatách poskytuje Chorvatské turistické sdružení. Mezi nejoblíbenější destinace pro pěší turistiku patří Velebitský masiv, NP Paklenica a Risnjak, okolí Samboru nebo cesta na horu Ilja. Horolezectví Chorvatská pohoří představují ideální terén pro horolezectví. Nejvíce tras vhodných pro začátečníky i experty se nachází v NP Paklenica. Dalším místem využívaným k horolezectví jsou skály v okolí Bašky na ostrově Krk, které jsou přístupné celoročně, a sedlo Cetina u Omiše. Veškeré potřebné informace poskytuje Chorvatský horolezecký svaz. Cyklistika Chorvatsko má velmi dobře propracovanou síť cyklostezek, které jsou viditelně označeny. Zpravidla začínají a končí na tomtéž místě, řada z nich vede národními parky a přírodními rezervacemi. Příkladem nejvyhledávanějších míst pro cyklistiku jsou Plitvická jezera, ostrovy Rab a Hvar a města Rovinj, Labin a Novigrad. Kola se dají zapůjčit za EUR/den. Golf Golf v Chorvatsku stále nabývá na popularitě. V současné době disponuje pěti velkými hřišti mezinárodního charakteru dvě z nich jsou v Záhřebu, po jednom pak ve městech Karlovac, Umag a Čakovec. Pro hru na těchto hřištích je vyžadováno vlastnictví členské karty vydané národní golfovou federací, na které je uveden handicap dané osoby. Další hřiště jsou také ve Splitu nebo Poreči

64 3.3 Ubytování Chorvatsko nabízí turistům širokou škálu ubytovacích zařízení v různých cenových kategoriích. Vzhledem k systému rezervací a minimální jazykové bariéře není problém zařídit si ubytování individuálně. Kromě období hlavní sezóny dokonce není třeba provést rezervaci předem, ubytování si lze sehnat až přímo na místě. Na území celého Chorvatska platí zákaz nocování ve volné přírodě. Ceny za ubytování jsou odstupňovány podle sezóny a také podle lokality hotely a kempy v přímořských letoviscích, v Záhřebu a v okolí Plitvických jezer jsou zpravidla nejdražší. Nejnižší ceny je možné očekávat od listopadu do března. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je však Chorvatsko stále levnou destinací. V cenách za noc je zpravidla zahrnuta snídaně, řada hotelů nabízí také polopenzi či plnou penzi. Ceny za ubytování s polopenzí jsou velmi dobré, sazby jsou často jen o něco málo vyšší než za pokoj bez stravy. Jednotlivé kategorie chorvatských hotelů jsou označovány pomocí hvězdiček jako je tomu ve většině evropských zemích. Předchozí systém však zahrnoval označení pomocí písmen. Vzhledem k rozsahu a úrovni nabízených služeb je odpovídající následující porovnání: ***** L **** A *** B ** C * D V současné době se v Chorvatsku nachází ubytovacích zařízení (dále jen UZ), které disponují pokoji a lůžky. 51,7% 66 z celkového počtu lůžek je umístěno v hromadných ubytovacích zařízeních 67. Rozložení UZ na území Chorvatska je zcela pochopitelně nerovnoměrné, a to ve prospěch přímořských rezortů, které disponují celkem 66 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia Záhřeb, ISSN hromadná ubytovací zařízení jsou dle metodiky Chorvatského statistického úřadu definována takto: Collective accommodation facilities are the ones that provide overnight accommodation to tourists in a room or another unit, but the number of places it provides must be greater than a specifik minimum for groups of persons exceeding a single family unit and all the places in the facility must come under a common commercial-type management, even i fit is non-profit-making

65 lůžky 68. Ubytovací zařízení se podílejí také na zaměstnanosti obyvatel, v roce 2010 zde bylo zaměstnáno osob 69, z nichž 70% pracovalo v hotelích. Vývoj UZ od roku 2006 znázorňuje následující tabulka, ze které je patrné, že počet UZ stabilně roste. V roce 2010 došlo na základě implementace nové legislativy ke změně metodologie, díky které se již více do kategorie UZ nezapočítávají přístavy. Data z roku 2010 jsou tak neporovnatelná s údaji za předchozí léta. Tabulka 6: Vývoj UZ v letech UZ celkem Hotely a podobná UZ Ostatní UZ Počet pokojů celkem Hotely a podobná UZ Ostatní UZ Počet lůžek celkem Hotely a podobná UZ Ostatní UZ Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Obsazenost ubytovacích zařízení se v průměru za celý rok příliš neliší, značné rozdíly lze však pozorovat v obsazenosti v jednotlivých měsících. Nejvyšších hodnot dosahují UZ během letní sezony, respektive v srpnu (91,4%), červenci (87%) a červnu (64,5%), nejnižších naopak během zimních měsíců. Vývoj obsazenosti v letech obsahují tabulky 3 a 4. Tabulka 7: Vývoj obsazenosti UZ v letech v % Obsazenost UZ 42,3 41,9 41,1 41,8 41,8 43,2 Zdroj: Eurostat: Net occupancy rate of bed places in hotels and similar establishments 68 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia Záhřeb, ISSN Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia Záhřeb, ISSN vypracováno dle metodiky Eurostatu - ( )

66 Tabulka 8: Vývoj obsazenosti UZ v letech podle měsíců v % Obsazenost UZ leden 14,9 červenec 87,0 únor 19,9 srpen 91,4 březen 21,9 září 63,5 duben 32,3 říjen 31,5 květen 42,0 listopad 19,4 červen 64,5 prosinec 15,8 Zdroj: Eurostat: Net occupancy rate of bed places in hotels and similar establishments Hotely Většina hotelů v Chorvatsku pochází z období let, kdy byly budovány v důsledku značného rozmachu cestovního ruchu, a to zejména v přímořských rekreačních střediscích. Tyto hotely jsou dostatečně moderní s prostornými pokoji a většinou také sociálním zařízením. Taktéž služby jsou zpravidla na dobré úrovni. Velkolepé hotely z 19. století lze najít pouze v Záhřebu a Opatiji 71. V hlavním městě je situováno také několik luxusních hotelů patřících pod mezinárodní hotelové řetězce, např. hotel Sheraton. Stejně jako ve zbytku světa se tyto řetězce vyznačují velmi vysokým standardem služeb, který se ovšem odráží na cenách ubytování. Některé přímořské hotelové komplexy nabízejí kromě hotelových pokojů také apartmány, většinou s vlastním stravováním. Jsou cenově výhodnější a hodí se zejména pro rodiny s dětmi nebo větší skupiny osob. Některé hotely, zejména ty menší, si účtují třicetiprocentní přirážku za pobyt kratší než čtyři dny a tzv. daň z pobytu, která se pohybuje od 4 do 7,5 HRK na osobu/den v závislosti na ročním období. Ubytování v soukromí Z hlediska cenového je ubytování v soukromí v porovnání s hotely jednoznačně výhodnější. Mimoto má další výhodu možnost poznat místní obyvatele, jejich kulturu, jazyk a zvyky. Jednotlivé pokoje jsou zařazeny do 3 kategorií, které se odlišují cenově. Nejlepší kategorie označená třemi hvězdičkami zahrnuje pokoje s vlastním sociálním zařízením. V druhé kategorii jsou potom zařazeny pokoje, které zpravidla sdílejí koupelnu ve dvojicích. Nejskromnější pokoje jsou označeny jednou hvězdičkou. 71 Opatija byla oblíbeným letoviskem Habsburků, kteří zde nechali tyto hotely vybudovat

67 Ubytování v soukromí je možné rezervovat skrz agentury, které sídlí ve všech turistických letoviscích. Zde je však do ceny ubytování zahrnuta turistická daň a provize agentuře. Často dochází také k omezení stanovením minimálního počtu strávených nocí v daném ubytovacím zařízení (zpravidla se jedná o 4 noci). Lepší je proto kontaktovat přímo majitele, respektive rodinu, která pokoj pronajímá, a to několika možnými způsoby. Pokud je třeba zarezervovat ubytování předem, je možné využít internet, kde řada pronajímatelů nabízí své služby. Přímo na místě pak je možné sehnat ubytování v soukromí například na autobusových nádražích, v přístavech či velkých kavárnách, kam místní chodí často právě za účelem nabídky přenocování. Téměř v každé ulici je také možné spatřit cedule s nápisy Sobe / Rooms / Zimmer / Camere, které označují pokoje k pronájmu. Kempy Chorvatsko je zemí s velkým počtem kempů, které se liší velikostí i rozsahem a kvalitou poskytovaných služeb. K dispozici jsou malé soukromé kempy i rozsáhlé autokempy s restauracemi a obchody. Všechny chorvatské kempy jsou přístupné od června do poloviny září, většina z nich zahajuje sezonu již v polovině dubna. Mimo hlavní sezonu je třeba si u daného kempu ověřit, zda má otevřeno provozní doba se liší nejen mezi jednotlivými kempy, ale může se měnit také rok od roku v rámci jednoho kempu. Kempy si účtují daň z pobytu, která se pohybuje kolem 7 HRK na osobu/den. Hradí se také poplatek za elektřinu, auto, vlastní stan či obytný přívěs. Některé kempy mají všechny poplatky zahrnuty ve výsledné ceně, někde je však třeba uhradit je zvlášť. Jedny z nejhezčích kempů, které jsou umístěny na skrytých místech, řídí chorvatská naturistická organizace. Tyto kempy jsou označeny písmeny FKK a jsou určeny pouze nudistům. Mládežnické ubytovny / Hostely Výhodnou alternativou pro mládež je ubytování v hostelech. Ty jsou spravovány Chorvatskou asociací mládežnických ubytoven (HFHS). Sazby za pokoj se liší v závislosti na sezóně, vlastníkům příslušných průkazů jsou dokonce poskytovány slevy. Hostely se nachází ve větších městech, např. v Rijece, Dubrovníku, Zadaru, Záhřebu či Pule. Majáky Velice neobvyklou možností ubytování v Chorvatsku jsou majáky. Jsou umístěny na strategických místech na ostrovech a ve výběžcích pevninské části. Nespornou výhodou je

68 velice tiché a klidné prostředí daleko od rušných přímořských letovisek. Mimoto se turistům nabízí krásné výhledy. V současné době je k dispozici 13 majáků na různých místech po celém Chorvatsku. Majáky jsou označeny dvěma či třemi hvězdičkami, jejich součástí je jedno či dvě apartmá pro čtyři a více osob. Cena za týdenní pobyt se pohybuje od 599 do EUR v hlavní sezoně, mimo sezonu pak od 349 do 859 EUR. V hlavní sezoně není možné ubytovat se na kratší dobu než jeden týden. Pro všechny majáky platí zákaz veškerých zvířat. 3.4 Stravování Chorvatsko je zemí s vlastní gastronomickou tradicí, přestože bylo dlouhodobě ovlivňováno kulturou některých středomořských i středoevropských zemí, zejména Itálií, Tureckem, Rakousko-Uherskem a Maďarskem. Jeho kuchyně je velmi rozmanitá, liší se na pobřeží a ve vnitrozemí a také mezi jednotlivými regiony, z nichž každý má své vlastní speciality. V podstatě neexistuje jediný typický pokrm pro celé Chorvatsko, přestože za něj velice často bývá považována sušená šunka, tzv. pršut. Další chorvatskou lahůdkou je ovčí sýr z Pagu, tzv. paški sir. Tradiční jídla a místní speciality V Záhřebu a severozápadním Chorvatsku je nejvíce vidět vliv maďarské gastronomie. V oblibě jsou tu vydatná masitá jídla, mezi které patří pečenje (grilovaná masa a špízy), janje (skopové maso), svinjetina (vepřové maso) a patka (kachní maso). K nim se nejčastěji podávají mlinci (zapékané nudle) nebo prženi krumpir (pečené brambory). Dalším typickým pokrmem tohoto regionu je guláš, z dezertů pak sladké palačinky s marmeládou a čokoládovou polevou, tzv. palačinke. Oblast východní Slavonie je typická hojným užíváním mleté papriky a česneku, což dělá jejich jídla mnohem pikantnější ve srovnání s ostatními regiony. Místní specialitou je riblji paprikaš neboli kapr (či štika) s paprikovou omáčkou a nudlemi. Světově proslulé jsou slavonské klobásy, zejména tzv. kulen s paprikovou příchutí, která se podává s domácím sýrem, rajčaty a nakládanou zeleninou. Nejlepším dezertem tohoto regionu jsou typické dorty s ořechovou, makovou nebo švestkovou náplní. V přímořských oblastech převažuje středomořská kuchyně obsahující zejména olivový olej, česnek, ryby a bylinky. Typickým hlavním chodem jsou lignje (smažené olihně). Jako první

69 chod jsou nejčastěji podávány těstoviny či rizoto s dary moře. Vliv italské kuchyně je znát na Istrijském poloostrově, kde po vzoru italské polévky minestrone vznikla její chorvatská varianta s názvem maneštra. Jedná se o zeleninovou polévku s fazolemi. Další specialitou je brodet (dušené rybí maso s polentou), které se často podává pouze v množství vhodném pro dvě osoby, a také pašticada (hovězí maso prokládané špekem zapékané v pikantní vinné omáčce). Stejně jako u nás, také v Chorvatsku je řada svátků a slavností spojena s konkrétním pokrmem. Například bakalar (solená treska) se podává vždy na Štědrý večer a Velký pátek, guska (husa) pak na den sv. Martina. Nápoje V celém Chorvatsku je k dostání široká škála místních nápojů, například pivo, víno či ovocné pálenky. Chorvatské pivo je obvykle ležák, ale vyrábějí se i piva tmavá. K nejznámějším ležákům patří Ožujsko vyráběné v Záhřebu a Karlovačko. Kromě piv místních jsou tu k dostání také zahraniční značky jako Stella Artois, Tuborg, Kaltenberg či typická irská piva. Chorvatská vína sice nepatří k světové špičce, přesto jsou však čím dál častěji vyhledávaná. Produkují se zde jak vína bílá, tak i červená. Téměř každý region má svou vlastní vinařskou oblast. Z Kvarneru pochází bílé víno značky Žlahtina, červený cabernet a světle červený terrano. Nejdelší vinařskou tradici má Dalmácie, kterou proslavila vína Pošipa a Grk z ostrova Korčula, Dingač a Postup z poloostrova Peljšesac, Plavac z ostrova Brač či dubrovnické víno Malmsey. Slavonie je proslulá svými bílými víny, zejména značkami Kutjevačka Graševina, Kutjevo Chardonnay a Krauthaker Graševina. Základem lihovin, které jsou v Chorvatsku oblíbené spíše jako aperitivy než digestivy, je ovoce, např. hroznové víno či švestky. Populární jsou také pálenky ochucené bylinkami, vlašskými ořechy nebo medem. Mezi nejoblíbenější chorvatské pálenky patří šljivovica (slivovice), loza (pálenka z hroznového vína) či travarica (pálenka z bylin). Velké oblibě se těší také káva, která se podává nejčastěji černá a velmi silná v malých šálcích. Slabší kávu představuje cappuccino, objednat si lze také velkou kávu, tzv. regular, nebo kávu bez kofeinu. Z čajů jsou k dostání nejčastěji čaje bylinkové, stejně tak čaje černé, které jsou však oproti klasickým černým čajům poněkud slabší. Je nabízena také široká škála nealkoholických nápojů, např. ovocné džusy, míchané nápoje, minerální voda a celosvětově známé značky nealkoholických a šumivých nápojů. Pitná je i voda z kohoutku

70 Restaurace Chorvatské slovo restoran označuje v užším smyslu klasické restaurace, v širším smyslu pak všechna místa, kde se lze najíst a napít. Restaurace se vyznačují poměrně formální atmosférou a obsáhlejšími vinnými lístky, liší se velikostí a cenami podle toho, na kterou skupinu zákazníků se orientují. K méně formálním stravovacím zařízením se řadí gostionica či konoba. Jedná se o menší podniky zpravidla rodinného typu, které nabízejí místní kuchyni. Klasická hospoda s širokou nabídkou piv a velkou porcí jídla je známá jako pivnica. K dispozici jsou také samoobslužné jídelny, tzv. samoposluživanje, které se však značně liší kvalitou nabízených pokrmů. Bistra nabízejí typické pokrmy jako např. rizoto, špagety, čevapčiči, ražniči či plody moře. Sladké pečivo a zmrzlina jsou k dostání v prodejnách s názvem slastičarna (cukrárna). Často využívaným stravovacím zařízením jsou pizzerie, které lákají zejména turisty s nižším obnosem peněz. Chorvatská pizza je chuťově velmi dobrá, téměř se vyrovná pizze italské. Cena za jednu pizzu je v průměru o 30 40% nižší než ve zbytku Evropy. Stále více restaurací se orientuje také na vegetariánskou stravu. Bary, kavárny V Chorvatsku působí různé typy podniků nabízející nápoje. Obdobou klasické kavárny je kavana, kde se kromě kávy servírují různé alkoholické i nealkoholické nápoje, k dostání jsou také dezerty. Pivnica má největší výběr piv, konoba naopak slouží jako místo, kde se nejčastěji pije víno. Častým zvykem chorvatských barů je mísení vína s jinými nápoji, například minerálkou či coca colou. Bevanda je směsí bílého nebo červeného vína s obyčejnou vodou, gemišt je bílé víno zředěné šumivou minerálkou, bambus pak červené víno s colou. 3.5 Doprava Dopravní infrastruktura Chorvatska zahrnuje síť silničních a železničních tratí, a také námořních a leteckých linek. Do Chorvatska je tedy možné přicestovat autem, autobusem, vlakem, letadlem, lodí či trajektem, dopravu v jednotlivých destinacích dále zajišťuje také městská hromadná doprava či taxislužba

71 Silniční doprava Chorvatská silniční síť je velmi rozsáhlá, silnice jsou v současné době převážně již v dobrém stavu. V zemi se nachází celkem 11 dálnic o délce km, které propojují celé Chorvatsko od západu k východu a od severu k jihu. Chorvatská dálniční síť včetně barevného rozlišení jednotlivých dálničních úseků je vyobrazena na následující mapě. Obrázek 5: Chorvatská dálniční síť Zdroj: Hrvatske autoceste d.o.o.: Republika Hrvatska. Dostupné z Až do nedávna byl stav chorvatské silniční sítě, a zejména přístupových cest na Jadran, jedním z negativních prvků pro rozvoj cestovního ruchu. Tuto situaci se rozhodla řešit chorvatská vláda, která v roce 2005 vypracovala komplexní plán, který měl zajistit vyřešení dosavadních dopravních problémů. Na základě přijatého plánu byly velmi rychle budovány nové dálnice spojující především chorvatské vnitrozemí s Jadranským pobřežím

72 Nejvýznamnější nově vybudované úseky jsou tvořeny dálnicí mezi Záhřebem a Rijekou, Záhřebem a Splitem a také úsek směřující na jih od Splitu. Mimo výstavby dálnic došlo k inovaci dopravní infrastruktury také budováním mostů, které propojují pevninu s ostrovy, například Krcký či Maslenický most. S výjimkou Krckého mostu není přejezd na ostrovy zpoplatněn. Za využití dálniční sítě se v Chorvatsku platí poplatky, tzv. mýtné. Cena dálničního poplatku je odstupňována podle délky úseku dálnice a typu vozidla. Mýtné lze platit v hotovosti i akceptovanými platebními kartami. Pro platbu jsou využívány dva různé systémy, tzv. otevřený a uzavřený způsob. Otevřený způsob je využíván na kratších úsecích dálnic či silničních objektech jako jsou mosty nebo tunely. Mýtné se platí najednou, mýtnice je tedy zároveň vstupní i výstupní. Rozhodující pro cenu je tak pouze typ vozidla. Na dálnicích s větším počtem nájezdů a výjezdů je používán uzavřený způsob placení mýtného, jehož výše je vyčíslena řidiči až při výjezdu z dálnice. Rozdělení vozidel do kategorií a ceny za jednotlivé úseky dálnice jsou zobrazeny v příloze č. 1. Od 17. června 2008 je v platnosti nový zákon o bezpečnosti silničního provozu, který obsahuje několik změn týkajících se zejména povoleného množství alkoholu v krvi či povinné svícení ve dne pouze v zimě. Mimoto značně zpřísnil pokuty za porušení dopravních předpisů. Každý řidič musí mít při jízdě autem platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém stavu vozidla a tzv. zelenou katru neboli doklad o zaplacení pojištění o zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Pokud řidič zelenou kartu při příjezdu do země nemá, vyžaduje se zaplacení pojistného na hranicích. Pro řízení vlastního vozidla není třeba mezinárodní řidičský průkaz, často je však vyžadován pro zapůjčení automobilu na místě. Zákon povoluje řidičům 0,5 promile alkoholu v krvi. Tento limit platí pouze pro řidičská oprávnění skupiny A a B, a neplatí pro řidiče ve věku let, dále pak pro taxikáře či řidiče z povolání. Pokud však řidič s alkoholem v krvi způsobí dopravní nehodu, je mu alkohol přičítán jako přitěžující okolnost. Nejvyšší povolené rychlosti v Chorvatsku jsou 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 110 km/h na silnicích pro motorová vozidla a 130 km/h na dálnicích. Pro řidiče do 24 let jsou maximální povolené rychlosti o 10 km/h nižší. Následující tabulka zachycuje některé pokuty za porušení dopravních předpisů. Jedná se zejména o dopravní nehodu způsobenou s alkoholem v krvi, dále nadměrné užívání alkoholu před jízdou, používání mobilních telefonů při jízdě, nepoužití přilby (platí pro cyklisty do 16 let, kdy je přilba povinná, a pro motocyklisty), jízdu na červenou, řízení bez řidičského průkazu a překročení rychlosti

73 Tabulka 9: Pokuty za porušení dopravních předpisů v HRK a EUR Porušení předpisů Pokuta v HRK Pokuta v EUR alkohol do 0,5 promile alkohol nad 0,5 promile od od 275 mobilní telefony nepoužití přilby na kole nepoužití přilby na motorce jízda na červenou řízení bez řidičského průkazu překročení rychlosti Zdroj: HRVATSKI SABOR: Zakon o sigurnosti prometa na cestama Požití nadměrného množství alkoholu před jízdou, stejně jako jízda na červenou, jsou kromě peněžní pokuty sankcionovány také odebráním řidičského průkazu a zákazem řízení na dobu dvou až šesti měsíců. Pokuty jsou zpravidla blokové, pokud u sebe řidič nemá dostatečnou hotovost, je věc předána příslušnému Přestupkovému soudu. V Chorvatsku lze využít také pronájmu auta, který je zpřístupněn všem osobám starším 21 let. Tyto služby poskytují jak pobočky nadnárodních řetězců, tak i některé domácí podniky. Ty jsou často levnější, na druhou stranu ale nenabízejí možnost vrátit zapůjčené vozidlo na jiném místě vzhledem k menší četnosti výskytu. Mezinárodní autobusová doprava je představována především dopravci poskytujícími služby cestovním kancelářím, k dispozici jsou však také pravidelné linky do mnoha evropských zemí. Vnitrostátní autobusové linky tvoří rozsáhlou síť po celém Chorvatsku a jsou využívány zejména místními, pro turisty může tento způsob přepravy komplikovat jazyková bariéra. Ceny jízdenek jsou ve srovnání s železniční přepravou nižší. Spojení mezi většími městy zajišťují přímé meziměstské linky. Letecká doprava V Chorvatsku se nachází řada letišť, které zabezpečují mezinárodní i vnitrostátní leteckou dopravu. Do země létají jak pravidelné letecké linky, tak i tzv. charterové lety, které jsou využívány zejména cestovními kancelářemi k přepravě turistů

74 Vzhledem k relativně vysokým cenám letenek je zejména turisty z bližších zdrojových zemí letecká doprava využívána zřídka. Situace se nepatrně změnila v době, kdy zahájily svou činnost nízkonákladové letecké společnosti. Jejich lety slouží zejména turistům směřujícím do Střední a Jižní Dalmácie. V současné době je v Chorvatsku celkem 8 civilních letišť: Bol (na ostrově Brač), které je v provozu pouze v letních měsících, Dubrovník, Osijek, Pula, Rijeka, Split, Zadar a Záhřeb. Doprava z letišť do měst je zabezpečována pravidelnými autobusovými linkami. Jedinou leteckou společností zajišťující vnitrostátní lety je domácí Croatia Airlines. Mezinárodní lety provozují kromě domácích aerolinií např. ČSA, Aeroflot, Air France, Lufthansa, EasyJet, WizzAir, KLM, MALEV či Ryanair. Železniční doprava Chorvatská železniční síť není příliš rozsáhlá, její základy byly však vybudovány již v 19. století za Rakousko-Uherska. V současné době dochází k její modernizaci a budování některých nových tras (například otevření nové tratě pro vysokorychlostní vlaky ze Záhřebu do Splitu, která zkrátí čas cesty mezi těmito městy o třetinu). Velkou nevýhodou je však neexistence železniční tratě podél jadranského pobřeží. Všechna větší města s výjimkou Dubrovníku jsou propojena železničními tratěmi. Hlavním uzlem celé sítě je město Záhřeb, které zajišťuje spojení s Rijekou, Splitem, Zadarem, Šibenikem, Varaždinem a Osijekem. Přestože vlaky jezdí mezi chorvatskými městy v delších intervalech než autobusy, jsou mnohem pohodlnější. Vnitrostátní linky jsou zabezpečovány expresními vlaky, které mají kuřácké i nekuřácké vagony, a lokálkami. Nejsou však k dispozici žádné lůžkové vozy. Lodní doprava Nejvýznamnější chorvatskou námořní společností je Jadrolinija, která zabezpečuje lodní linky, vnitrostátní a mezinárodní trajektové linky, rychlé lodní linky a rychlé pobřežní trajektové linky. Celoročně je v provozu pravidelná pobřežní linka na trase Bari-Rijeka-Dubrovník, která převáží pěší, auta, motocykly, přívěsy i obytné vozy, a to několikrát týdně. Během cesty loď zastavuje ve větších městech i na rozlehlejších ostrovech. Proplutí celé trasy trvá jeden den, podél severní části pobřeží se pluje v noci, podél jižní části ve dne. Lístky je třeba zakoupit předem v některé z poboček společnosti, přímo na palubě se neprodávají

75 Rozsáhlá síť trajektových linek propojuje také ostrovy s pevninou i jednotlivé ostrovy navzájem. Tyto lodě přepravují osoby i vozidla, a to za poplatek, který činí až čtyřnásobek ceny lodního lístku. Lístky je třeba zakoupit předem s výjimkou nepřetržitých linek na některých kratších úsecích. Všechny linky jsou provozovány během letní sezony, od října do dubna je však provoz některých linek omezen. Pravidelné mezinárodní linky jsou provozovány pouze na trase mezi Chorvatskem a Itálií

76 4 SWOT analýza Chorvatska V této části práce jsou na základě zhodnocení jsou zformulovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Chorvatska jako destinace cestovního ruchu. Při jejím sestavení hrál roli nejen potenciál Chorvatska pro rozvoj cestovního ruchu, ale také řada vnějších faktorů a vlivů. 4.1 Silné stránky ekologicky čisté přírodní prostředí bezpečná destinace členský stát EU výborná geografická poloha u Jaderského moře vhodná geografická poloha vůči hlavním zdrojovým zemím výborné klimatické podmínky bohaté kulturní dědictví včetně 7 památek UNESCO přírodní atraktivity (8 NP) dostatečné množství a různorodost kulturních akcí loajalita turistů k destinaci vhodné podmínky pro provozování řady sportovních aktivit dobrá dopravní dostupnost, dostatečně hustá silniční a dálniční síť silné postavení cestovního ruchu v národním hospodářství velmi dobrá propagace, zejména ze strany Chorvatského turistického sdružení výskyt řady endemických druhů fauny a flory 4.2 Slabé stránky image levnější destinace poskytující nižší kvalitu služeb některými turisty stále vnímána jako země zničená balkánskou válkou image destinace vhodné pouze pro letní rekreační cestovní ruch

77 nižší úroveň kvality ubytovacích zařízení nedostatečné množství pětihvězdičkových hotelů nízká přítomnost mezinárodních značek, například nadnárodních hotelových řetězců nižší kvalita doplňkových služeb cestovního ruchu nízká obsazenost ubytovacích zařízení vysoký vliv sezónnosti nerovnoměrné geografické rozložení turistů ve prospěch přímořských středisek nesolventnost velkého množství podniků cestovního ruchu nedostatek profesionálního managementu 4.3 Příležitosti možnost přilákat větší množství turistů v oblasti nautického cestovního ruchu kvalitní ochrana životního prostředí a podpora trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu přírodní podmínky a množství termálních pramenů jsou potenciálem pro rozvoj zdravotně-orientovaného cestovního ruchu vybudování nových silnic a dálnic zápis dalších přírodních či kulturních památek na seznam UNESCO rozvoj golfové turistiky podpora šetrných forem cestovního ruchu (ekoturistiky, agroturistiky) možnost využití finančních prostředků z fondů EU pro projekty v oblasti cestovního ruchu tvorba nových, originálních produktů cestovního ruchu geografická diverzifikace turistů, větší využití vnitrozemí rozvoj kongresové a incentivní turistiky zaměření na sportovně-orientovaný cestovní ruch zvýšený zájem o cestovní ruch v souvislosti s odeznívající finanční krizí vzdělávání zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu, zvyšující se jazyková vybavenost

78 4.4 Hrozby změna preferencí turistů ve prospěch jiných destinací snížený zájem turistů o pouhé pobytové zájezdy přílišná závislost národního hospodářství na cestovním ruchu špatná ekonomická situace vedoucí k poklesu zahraničních turistů znečištění životního prostředí ekologické katastrofy (záplavy, požáry) vyhynutí některých živočišných či rostlinných druhů zvýšená konkurence okolních zemí v oblasti cestovního ruchu přetížení kulturních památek, jejich chátrání v důsledku nedostatečné údržby přijetí nové legislativy nepříznivé pro cestovní ruch

79 5 Analýza cestovního ruchu Chorvatska Tato kapitola je zaměřena na charakteristiku cestovního ruchu Chorvatska z pohledu statistických údajů, a to jak cestovního ruchu příjezdového a domácího, tak výjezdového. Zvláštní pozornost je věnována vzájemnému cestovnímu ruchu Chorvatska a České republiky vzhledem k významu a postavení Chorvatska ve výjezdovém cestovním ruchu České republiky. Další podkapitola je věnována vlivu cestovního ruchu na chorvatské národní hospodářství. 5.1 Příjezdový a domácí cestovní ruch Během posledních pěti let nedošlo k výraznému nárůstu či poklesu celkového počtu turistů. V roce 2010 navštívilo Chorvatsko celkem turistů, což je zhruba 3% pokles oproti předchozímu roku. Tento pokles však bude pravděpodobně způsoben spíše než úbytkem turistů změnou statistické metodiky, ke které v tomto roce došlo na základě implementace nové legislativy. Od roku 2010 se tak do kategorie ubytovacích zařízení již nezapočítávají chorvatské přístavy. Z celkového počtu turistů tvořili téměř 86% turisté zahraniční, kteří strávili v roce 2010 v Chorvatsku průměrně 5,6 nocí. Naopak domácí turisté preferovali pobyty kratší, jejichž průměrná délka byla 3,6 noci. Celkový počet přenocování, na kterém se opět v převážné většině podíleli turisté zahraniční, činil Stejně jako počet turistů, také počet přenocování či průměrná délka pobytu se během posledních let pohybuje ve stejných číslech s minimálními odchylkami. Z hlediska způsobu zabezpečení cesty a pobytu mírně převažoval cestovní ruch neorganizovaný, který tvořil 53%. Zbylých 47% turistů využilo k zabezpečení svého pobytu v Chorvatsku služeb cestovních kanceláří, cestovních agentur či jiných subjektů. Vývoj počtu turistů, počtu přenocování a průměrné délky pobytu od roku 2006 znázorňuje následující tabulka

80 Tabulka 10: Vývoj počtu turistů, počtu přenocování a průměrné délky pobytu v letech v tis Počet příjezdů celkem Domácí turisté Zahraniční turisté Počet přenocování celkem Domácí turisté Zahraniční turisté Průměrný počet nocí 5,10 5,02 5,07 5,15 5,32 Domácí turisté 3,47 3,46 3,51 3,62 3,63 Zahraniční turisté 5,43 5,33 5,38 5,41 5,60 Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Přestože vývoj počtu turistů v posledních pěti letech je víceméně stabilní, v porovnání s dřívějšími údaji lze vypozorovat rostoucí trend. V roce 2001 přijelo do Chorvatska celkem turistů během následujících deseti let se tak počet turistů zvýšil o 35%. Tento nárůst byl způsoben zejména přílivem zahraničních turistů, jejichž počet vzrostl za sledované období o 39%, naopak domácí turisté vykazovali pouze mírný nárůst, celkem o 13%. Podobným způsobem se vyvíjel také celkový počet přenocování. Vývoje počtu turistů v Chorvatsku od roku 2001 je zachycen v grafu č. 4. Graf 4: Vývoj počtu turistů v letech v tis. Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia

81 Hlavními zdrojovými zeměmi v roce 2010 byly země evropské, z nichž nejvyšší počet turistů tvořili jako už tradičně Němci (14,4%). Mezi první pětici států patřila také Itálie (9,6%), Slovinsko (9,6%), Rakousko (7,6%) a Česká republika (5,7%). Tyto státy se umístily na prvních pěti místech také pokud jde o celkový počet přenocování. Z mimoevropských zemí zaznamenaly nejvyšší počet příjezdů Japonsko a USA. Jednotlivé zdrojové země s příslušným počtem turistů a počtem přenocování za rok 2010 jsou uvedeny v tabulce č. 11. Tabulka 11: Zdrojové země počet turistů a počet přenocování za rok 2010 v tis. Příjezdový cestovní ruch v roce 2010 počet příjezdů počet nocí počet příjezdů počet nocí Belgie Řecko Bělorusko 3 18 Slovensko Bosna a Hercegovina Slovinsko Bulharsko Srbsko Černá Hora Španělsko ČR Švédsko Dánsko Švýcarsko Estonsko 6 20 Turecko Finsko Ukrajina Francie Velká Británie Irsko Ostatní evropské země Island 2 5 Evropské země celkem Itálie JAR 6 14 Kypr 1 4 Ostatní africké země 6 23 Litva Kanada Lotyšsko 7 24 USA Lucembursko 4 17 Ostatní severoamerické země 2 8 Maďarsko Brazílie Makedonie Ostatní středoamerické a jihoamerické země Malta 1 6 Izrael Německo Japonsko Nizozemí Čína Norsko Jižní Korea Polsko Ostatní asijské země Portugalsko Austrálie Rakousko Nový Zéland Rumunsko Ostatní země Oceánie 3 7 Rusko Mimoevropské země celkem Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia

82 Co se týče geografického rozmístění na území Chorvatska, pak převážná většina turistů (domácích i zahraničních) směřovala do přímořských středisek v roce 2010 to bylo celkem turistů, tedy více než 85%. Na druhém místě skončilo hlavní město Záhřeb (5,7%). Celkový počet turistů a počet přenocování podle cílového místa pobytu za poslední tři roky zachycuje tabulka č. 12. Tabulka 12: Vývoj počtu turistů a počtu přenocování podle cílového místa pobytu v letech v tis Příjezdy Přenocování Příjezdy Přenocování Příjezdy Přenocování Záhřeb Lázeňská střediska Přímořská střediska Horská střediska Ostatní turistická střediska Ostatní střediska Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Z celkového počtu turistů využily téměř tři čtvrtiny možnosti ubytování v HUZ (74,7%), ostatní využili ubytování v soukromí. Z HUZ měly největší podíl hotely (52,5%) a kempy (26%), zbylých 21,5% bylo rozloženo mezi hotelové apartmány a komplexy, motely, mariny a další ubytovací zařízení. Graf 5: Ubytování v HUZ a v soukromých UZ v roce 2010 Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia

83 5.1.1 Příjezdový cestovní ruch Chorvatska z pohledu ČR Chorvatsko je pro české turisty velmi oblíbenou destinací po několik let je dokonce nejpreferovanější cílovou zemí z hlediska výjezdového cestovního ruchu vůbec. Počet českých turistů navštěvujících Chorvatsko kolísá, stejně jako počet přenocování. Pokud však porovnáme počet turistů v časové řadě od roku 1996 do roku 2010, pak můžeme konstatovat, že během sledovaného období se počet turistů zvýšil o 75%. Zatímco v roce 1996 byl počet českých turistů v Chorvatsku , v roce 2010 to bylo celých Podobný trend sledoval také vývoj přenocování, který vzrostl o 71,5%. V roce 1996 byl počet přenocování , v roce 2010 to bylo již Z pohledu příjezdového cestovního ruchu Chorvatska byli Češi v roce 2010 na pátém místě (5,7%) za turisty z Německa, Itálie, Slovinska a Rakouska. Vývoj počtu turistů a počtu přenocování v jednotlivých letech za období zachycuje následující graf. Graf 6: Vývoj počtu turistů a počtu přenocování v letech v tis. Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011; Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2006 Z pohledu geografického rozmístění českých turistů v jednotlivých chorvatských regionech (župách) v roce 2010 pobývalo nejvíce osob v župě Splitsko-dalmatské, a to 34%. Tento 72 podle nejnovějších statistik byl počet českých turistů v Chorvatsku za rok , počet přenocování pak , v obou ukazatelích tak došlo k 5% nárůstu

84 region zvítězil především díky dlouhodobě oblíbené destinaci Makarská, mezi další hojně navštěvovaná místa patřil Split, Trogir, Omiš či Hvar. Mezi další nejnavštěvovanější regiony patří Istrie (16,2%), Přímořsko-gorskokotarská župa (14,2%), Šibenicko-kninská župa (12,7%) a Zadarská župa (12,4%). Počet turistů a počet přenocování českých turistů v roce 2010 v jednotlivých chorvatských regionech je znázorněn v tabulce č. 13. Tabulka 13: Počet turistů a počet přenocování v chorvatských regionech za rok 2010 Příjezdy Přenocování Chorvatsko celkem Záhřeb Krapina-Zagorje Sisak-Moslavina Karlovac Varaždin Koprivnica-Križevci Bjelovar-Bilogora Primorje-Gorski kotar Lika-Senj Virovitica-Podravina Požega-Slavonia Slavonski Brod-Posavina Zadar Osijek-Baranja Šibenik-Knin Vukovar-Sirmium Split-Dalmatia Istria Dubrovnik-Neretva Međimurje Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia Výjezdový cestovní ruch V roce 2010 uskutečnili Chorvaté celkem cest, což bylo o 5% méně než v předchozím roce. Necelé dvě třetiny, tedy 54,3%, tvořily v roce 2010 cesty krátkodobé, 38,4% cesty dlouhodobé a zbylých 7,3% cesty služební. Z celkového počtu

85 dlouhodobých cest jich bylo uskutečněno ve formě návštěv přátel a příbuzných. U všech typů cest převládaly cesty domácí nad cestami zahraničními. Tabulka č. 14 obsahuje údaje týkající se výjezdového cestovního ruchu Chorvatska v roce 2010 podle typu cesty. Tabulka 14: Výjezdový cestovní ruch Chorvatska v roce 2010 podle typu cesty Krátkodobé cesty Cesty Přenocování Cesty Přenocování Dlouhodobé návštěvy přátel a příbuzných Domácí cesty Domácí návštěvy Zahraniční cesty Zahraniční návštěvy Dlouhodobé cesty Služební cesty Domácí cesty Domácí cesty Zahraniční cesty Zahraniční cesty Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Nejčastější cílovou zemí při cestách Chorvatů do zahraničí se při krátkodobých pobytech stala Bosna a Hercegovina (23,6%), dále pak Německo (14%), Rakousko (10,2%), Itálie (9,1%) a Slovinsko (8,9%). Při dlouhodobých pobytech se destinace na prvních dvou místech mění, první je Německo (19,7%), druhá Bosna a Hercegovina (16,7%). Z dalších zemí pak například Rakousko, Francie či Slovinsko. Jednotlivé počty cest a přenocování dle cílových destinací znázorňuje tabulka č. 15. Tabulka 15: Počet cest a přenocování v roce 2010 dle cílových destinací Krátkodobé cesty Dlouhodobé cesty Cesty Přenocování Cesty Přenocování Bosna a Hercegovina ČR Francie Itálie Maďarsko Německo Rakousko Řecko Slovinsko Srbsko Španělsko Švýcarsko

86 Velká Británie Ostatní země Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Chorvaté při svých cestách v roce 2010 utratili necelých 26,8 mld. HRK 73. Největší útrata připadla na krátkodobé cesty (47,2%), nejméně na služební cesty (8,5%). Z hlediska průměrné útraty připadající na jednu cestu jsou však krátkodobé cesty na posledním místě s útratou HRK. Nejvyšší výdaje na jednu cestu jsou vynaloženy při dlouhodobých pobytech HRK, pouze o 47 HRK méně, tedy HRK pak při služebních cestách. Následující dvě tabulky zachycují celkovou spotřebu a průměrnou spotřebu na jednu cestu v roce 2010 pro jednotlivé typy cest. Tabulka 16: Celková spotřeba v tis. HRK Spotřeba Krátkodobé cesty Dlouhodobé návštěvy přátel a příbuzných Spotřeba Domácí cesty Domácí návštěvy Zahraniční cesty Zahraniční návštěvy Dlouhodobé cesty Služební cesty Domácí cesty Domácí cesty Zahraniční cesty Zahraniční cesty Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Tabulka 17: Průměrná spotřeba na 1 cestu v HRK Průměrná spotřeba Krátkodobé cesty Dlouhodobé návštěvy přátel a příbuzných Průměrná spotřeba Domácí cesty Domácí návštěvy Zahraniční cesty Zahraniční návštěvy Dlouhodobé cesty Služební cesty Domácí cesty Domácí cesty Zahraniční cesty Zahraniční cesty Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia 2011 Z celkových výdajů Chorvatů na výjezdový cestovní ruch připadá nejvíce na Německo, a to jak při krátkodobých, tak i dlouhodobých pobytech. Při krátkodobých pobytech pak utratí HRK

87 Chorvaté nejvíce v Rakousku, Bosně a Hercegovině, Itálii a Francii, při dlouhodobých pobytech ve Francii, Rakousku, Itálii a Velké Británii. Rozložení výdajů na výjezdový cestovní ruch v jednotlivých cílových zemích jsou vyobrazeny v grafu č. 7. Graf 7: Výdaje na výjezdový cestovní ruch v jednotlivých zemích v tis. HRK Zdroj: Croatian Bureau of Statistics: Statistical Yearbook of the Republic of Croatia Výjezdový cestovní ruch Chorvatska z pohledu ČR Na rozdíl od Čechů, pro které je Chorvatsko jednou z nejoblíbenějších destinací, Chorvaté preferují jiné evropské země, zejména Německo, Bosnu a Hercegovinu, Rakousko či Slovinsko. Přesto však počet chorvatských turistů přijíždějících do České republiky od roku 2000 až na některé výjimky stabilně roste. V roce 2000 přijelo do ČR pouze turistů, zatímco v roce 2011 to bylo turistů, tedy téměř trojnásobek. Celkový počet přenocování v témže roce činil Pokles chorvatských turistů v ČR byl zaznamenán v letech 2002, 2006, 2007 a zejména v roce 2009, což bylo způsobeno světovou finanční krizí, která zasáhla všechny země světa a značně se podepsala na úbytku počtu turistů ve světě i v jednotlivých zemích. Vývoj počtu chorvatských turistů v ČR v letech znázorňuje následující graf

88 Graf 8: Vývoj počtu turistů v letech Zdroj: Český statistický úřad: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR a krajích Přestože počet turistů stále roste, jejich rozložení na území ČR je stále zcela nerovnoměrné. Nejvyšší podíl připadá tradičně na hlavní město Prahu (81%), ostatní kraje značně zaostávají. Za zmínku stojí snad ještě kraj Jihomoravský (5,2%), Středočeský (3,2%) a Jihočeský (2,1%). Nediverzifikovanost chorvatských turistů v krajích ČR je názorná z grafu č. 9. Z hlediska rozložení příjezdů v jednotlivých měsících roku byl nejúspěšnější srpen, kdy se do ČR podívalo turistů. Naopak nejméně jich přijelo v únoru, pouhých Příjezdy chorvatských turistů v jednotlivých měsících roku 2011 je znázorněno v grafu č. 10. Graf 9: Rozložení chorvatských turistů v krajích ČR Zdroj: Český statistický úřad: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR a krajích

89 Graf 10: Rozložení turistů v jednotlivých měsících za rok 2011 Zdroj: Český statistický úřad: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR a krajích Pokud jde o kategorii hromadného ubytovacího zařízení, který byl turisty využit, pak nejvytíženějším byly v roce 2011 hotely (94,9%), přičemž nejčastěji využívanou třídou byly hotely čtyřhvězdičkové, kde se ubytovalo celkem 50,2% turistů. Na druhém místě skončily hotely tříhvězdičkové s 38,8%. Nejméně byly naopak využity chatové osady, kde se v roce 2011 ubytovalo pouze 27 chorvatských turistů. Rozložení turistů do jednotlivých kategorií HUZ v roce 2011 obsahuje graf č. 11. Graf 11: Rozložení turistů do jednotlivých kategorií HUZ v roce 2011 Zdroj: Český statistický úřad: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie zařízení a zemí v ČR

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Analýza a potenciální možnosti rozvoje vybrané lokality cestovního ruchu. Bc. Kateřina Moždíková

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Analýza a potenciální možnosti rozvoje vybrané lokality cestovního ruchu. Bc. Kateřina Moždíková Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza a potenciální možnosti rozvoje vybrané lokality cestovního ruchu Bc. Kateřina Moždíková Diplomová práce 2008 SOUHRN Tato diplomová práce se zabývá

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Analýza a potenciální moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu Michaela Kadlecová Bakalářská práce 2012 PROHLÁŠENÍ

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce. 2011 Martina Holaková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce. 2011 Martina Holaková VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI Bakalářská práce 2011 Martina Holaková VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU

Více

Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku

Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova Diplomová práce Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku Vypracovala: Bc. Kateřina Hačková Vedoucí

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Vedlejší specializace Cestovní ruch DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 Bc. Iva Poživilová VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Více

Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu - případová studie Rožnov pod Radhoštěm

Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu - případová studie Rožnov pod Radhoštěm Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav aplikované a krajinné ekologie Klady a zápory rozvoje cestovního ruchu - případová studie Rožnov pod Radhoštěm Bakalářská

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Bakalářská práce. Hedvika Nekolová

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Bakalářská práce. Hedvika Nekolová Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec Bakalářská práce Hedvika Nekolová 2007 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec Kultura jako multiplikátor

Více

Ověření funkce destinačního managementu v Ústeckém kraji

Ověření funkce destinačního managementu v Ústeckém kraji Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Studijní program: Geografie Studijní obor: Geografie se zaměřením na vzdělávání Alena Makovcová Ověření

Více

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu 2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury

Více

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E

Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ TEZE K DIPLOMOVÉ P R Á C I na téma Cestovní ruch a venkovská turistika ve vybraném regionu VEDOUCÍ

Více

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5.1 Přehled použitých metod a jejich základní charakteristiky 5.1.1 Základní metody výzkumu Ze základních metod výzkumu byly použity:

Více

SWOT analýza. Město Pardubice

SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné

Více

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období 2016-2017

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období 2016-2017 Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období 2016-2017 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu

Více

Předmluva Nově v tomto vydání Organizace a obsah knihy Pedagogické pokyny Doplňkové materiály Poděkování. Celkový pohled na cestovní ruch 1

Předmluva Nově v tomto vydání Organizace a obsah knihy Pedagogické pokyny Doplňkové materiály Poděkování. Celkový pohled na cestovní ruch 1 Obsah Předmluva Nově v tomto vydání Organizace a obsah knihy Pedagogické pokyny Doplňkové materiály Poděkování ix x xi xii xv xvi Celkový pohled na cestovní ruch 1 Cestovní ruch v perspektivě 2 Úvod 3

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Diplomová práce. Markéta Kouklíková

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Diplomová práce. Markéta Kouklíková Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec Diplomová práce Markéta Kouklíková 2007 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu

Více

Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory. Bc. Gabriela Kamenská

Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory. Bc. Gabriela Kamenská Projekt podpory rozvoje cestovního ruchu obce Prušánky a vinné obce Nechory Bc. Gabriela Kamenská Diplomová práce 2015 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním

Více

NÁVRH NOVÉ RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ČR

NÁVRH NOVÉ RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ČR NÁVRH NOVÉ RAJONIZACE Jiří Vystoupil Andrea Holešinská Josef Kunc Martin Šauer Brno 2007 Autorský kolektiv: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. odpovědný řešitel Ing. Andrea Holešinská RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Ing.

Více

Geografie cestovního ruchu

Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Přednášející: Ing. Lenka Půlpánová, Ph.D., KMG kancelář H-643 (5. p.) e-mail: lenka.pulpanova@tul.cz konzultační hodiny: úterý 7:30-8:30 + po dohodě

Více

SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Horní Kamenice)

SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Horní Kamenice) SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Téma Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Horninové prostředí, geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí

Více

Bakalářská práce. Význam rekonstrukce zámku Vimperk pro rozvoj města v oblasti cestovního ruchu

Bakalářská práce. Význam rekonstrukce zámku Vimperk pro rozvoj města v oblasti cestovního ruchu JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání - cestovní ruch Bakalářská

Více

VYMEZOVÁNÍ DESTINACE A FORMULACE JEJÍCH CHARAKTERISTIK A ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V DESTINACI

VYMEZOVÁNÍ DESTINACE A FORMULACE JEJÍCH CHARAKTERISTIK A ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V DESTINACI ta Da VYMEZOVÁNÍDESTINACEA FORMULACEJEJÍCH CHARAKTERISTIK A ORGANIZACECESTOVNÍHO RUCHU V DESTINACI ze bá R MM VYMEZOVÁNÍ DESTINACE A FORMULACE JEJÍCH CHARAKTERISTIK A ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V DESTINACI

Více

Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti

Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Uherském Hradišti Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. Aneta Mitášová Brno

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více

pojem marketing, základní principy marketingu, specifika marketingu v CR, marketingové plánování, marketingový výzkum

pojem marketing, základní principy marketingu, specifika marketingu v CR, marketingové plánování, marketingový výzkum Otázka: Marketing a CR Předmět: Ekonomie Přidal(a): Envika pojem marketing, základní principy marketingu, specifika marketingu v CR, marketingové plánování, marketingový výzkum Pojem marketing Philip Kotler:

Více

Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie

Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie Diplomová práce Bc. Lukáš Peřinka Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví Studijní obor: Management

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Cestovní ruch Dominikánské republiky (diplomová práce) Autor: Vedoucí práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc. Prohlášení:

Více

Průzkum pro Inovační fórum 2008. Strategie a překážky inovačně založené konkurenceschopnosti ČR

Průzkum pro Inovační fórum 2008. Strategie a překážky inovačně založené konkurenceschopnosti ČR Průzkum pro Inovační fórum 2008 Strategie a překážky inovačně založené konkurenceschopnosti ČR Anna Kadeřábková, Michal Beneš V souvislosti s konáním Inovačního fóra byli osloveni externí experti představitelé

Více

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem Datum zpracování: únor březen 2014 OBSAH Obsah...

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Lucie Vopěnková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Lucie Vopěnková VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE 2008 Lucie Vopěnková 1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Cestovní ruch DIPLOMOVÁ PRÁCE: Srovnání

Více

4. Ochrana přírody a krajiny

4. Ochrana přírody a krajiny 4. Ochrana přírody a krajiny vzrůstající trend uvědomování si významu a nízká účelnost hospodaření s pitnou 1 širších souvislostí životního prostředí 1 vodou 2 veřejná zeleň a městské lesy 2 neřešené ekologické

Více

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Město Trutnov Berman Group s.r.o. Datum: rok 2015 Strategický plán rozvoje města Trutnova 2 Analýza SWOT Dne 8. července 2015 proběhlo jednání pracovní skupiny zaměřená

Více

PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE I. MINISTERSTVO DOPRAVY STRATEGIE, POLITIKY A PROGRAMY NA NÁRODNÍ ÚROVNI I.1 Příspěvek národních politik,

Více

Programový rámec pro operační PROGRAM ROZVOJE VENKOVA. Název Fiche 1. Stručný popis Fiche

Programový rámec pro operační PROGRAM ROZVOJE VENKOVA. Název Fiche 1. Stručný popis Fiche Programový rámec pro operační PROGRAM ROZVOJE VENKOVA program Název Fiche 1 INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ Vazba na článek Nařízení PRV Článek 17, odstavec 1., písmeno a) Vymezení Fiche Podpora je zaměřena

Více

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky Speciální analýzy prosinec 2010 ozvojové priority regionů Č z pohledu budoucí kohezní politiky Petr Zahradník EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4 tel.: +420 261 073 308 fax:

Více

Produktové portfolio cestovního ruchu v cestovní kanceláři. Portfolio of tourism product in travel agency

Produktové portfolio cestovního ruchu v cestovní kanceláři. Portfolio of tourism product in travel agency ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Masarykův ústav vyšších studií Katedra managementu Produktové portfolio cestovního ruchu v cestovní kanceláři Portfolio of tourism product in travel agency Diplomová

Více

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje hodnocení SEA

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje hodnocení SEA ale prozatím opačný. Největší podíl z hlediska produkce odpadů připadá na stavební a demoliční odpady a směsný komunální odpad. Vzniklý odpad je likvidován převážně skládkováním. Zneškodnění spalováním

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ III. AKTUALIZACE 2014 TEXTOVÁ ZPRÁVA METODIKA ZPRACOVÁNÍ Pořizovatel: Zhotovitel aktualizace:

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014)

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014) OBEC: BOROVNÁ Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 184 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů

Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů Uhlířová Aneta Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci

Více

Cestovní ruch. Podmínky. Literatura. Obsah CESTOVNÍ RUCH. Základní pojmy a definice Historický vývoj

Cestovní ruch. Podmínky. Literatura. Obsah CESTOVNÍ RUCH. Základní pojmy a definice Historický vývoj CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch Ing. Lenka Červová, Ph.D. katedra marketingu EF TUL kanc. H643 (5. patro) konzultace: kdykoli po dohodě e-mailem lenka.cervova@tul.cz studijní materiály na multiedu Podmínky

Více

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ROZVOJE REGIONU

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ROZVOJE REGIONU PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ROZVOJE REGIONU Lucie Vrtěnová Ústav ekonomie, Fakulta ekpnomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstrakt: Tento příspěvek pojednává o přeshraniční spolupráci

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Kateřina Ryglová Michal Burian Ida Vajčnerová Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi Grada Publishing ISBN 978-80-247-7059-8

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Bc. Lucie Hlináková

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Bc. Lucie Hlináková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. Lucie Hlináková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra účetnictví a financí Studijní

Více

Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Soňa Riegelová

Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Soňa Riegelová Analýza cestovního ruchu ve Zlínském kraji Soňa Riegelová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu Zlínského kraje. Je rozdělena na dvě části.

Více

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny Téma: Cestovní ruch Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím

Více

Podpora cykloturistiky v Kraji Vysočina

Podpora cykloturistiky v Kraji Vysočina 16.12.2011 1 Podpora cykloturistiky v Kraji Vysočina Tomáš Čihák, Vysočina Tourism Mojmírovce, 7. 12. 2011 16.12.2011 2 Stávající stav Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2008

Více

Výjezdový cestovní ruch mladých Čechů (18 34 let) do Německa

Výjezdový cestovní ruch mladých Čechů (18 34 let) do Německa VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch mladých Čechů (18 34 let) do Německa (Diplomová práce) Vypracovala: Bc. Markéta Kylarová

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionu Bc. Kateřina Kozáková Diplomová práce 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně.

Více

3.5 Kultura. 3.5.1 Praha kulturní metropole

3.5 Kultura. 3.5.1 Praha kulturní metropole 3.5 Kultura Praha je již od středověku významnou křižovatkou obchodních a diplomatických cest, důležitým strategickým bodem, místem setkávání lidí z blízkých i vzdálených zemí a v neposlední řadě i průsečíkem

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání cestovní ruch Bakalářská

Více

Předpoklady krajiny pro cykloturistiku JAROSLAV DOKOUPIL KATEDRA GEOGRAFIE, FAKULTA EKONOMICKÁ, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Předpoklady krajiny pro cykloturistiku JAROSLAV DOKOUPIL KATEDRA GEOGRAFIE, FAKULTA EKONOMICKÁ, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Předpoklady krajiny pro cykloturistiku JAROSLAV DOKOUPIL KATEDRA GEOGRAFIE, FAKULTA EKONOMICKÁ, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Konference v Domažlicích, 15. 09. 2015 Obsah Cíle příspěvku Terminologie Typy

Více

CK 16: 17: 2000 2005 18: 2011 19: 20: 21: 22: 23: 24: 25: 26: V

CK 16: 17: 2000 2005 18: 2011 19: 20: 21: 22: 23: 24: 25: 26: V Seznam příloh Příloha č. 1: Cestovní ruch/ Tourism (text) Příloha č. 2: Historie cestovního ruchu (text) Příloha č. 3: Formy cestovního ruchu (text) Příloha č. 4: Druhy cestovního ruchu (text) Příloha

Více

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 1 ÚP ŠPINDLERŮV MLÝN NA

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 1 ÚP ŠPINDLERŮV MLÝN NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 1 ÚP ŠPINDLERŮV MLÝN NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ podle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ve smyslu

Více

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ - Listopad 2006 1. Metodika dotazníkového šetření Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS V tomto dokumentu se pokusíme určit současnou pozici Mikroregionu Hranicko na trhu cestovního

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze. Marketingová komunikace v odvětví cestovního ruchu

Česká zemědělská univerzita v Praze. Marketingová komunikace v odvětví cestovního ruchu Česká zemědělská univerzita v Praze Podnikání a administrativa Teze Vedoucí DP: Ing.Lucie Vokáčová Autor: Bc. Romana Králová Praha 2003 - teze Tato diplomová práce se zabývá problematikou marketingové

Více

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka 20. Celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu Ostrava, 5. 6. listopad 2015 OBSAH PREZENTACE I. Legislativní a strategická východiska pro

Více

Venkovský turismus a ROP na území Olomouckého kraje

Venkovský turismus a ROP na území Olomouckého kraje Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Venkovský turismus a ROP na území Olomouckého kraje Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ondřej Konečný Vypracovala:

Více

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Olomoucký kraj

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Olomoucký kraj Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 do jednotlivých krajů ČR Detailní krajská analýza Olomoucký kraj Červenec 2012 / Jan Tuček, Markéta Hájková, Zuzana Švalbová / STEM/MARK,

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠPINDLERŮV MLÝN NÁVRH ZADÁNÍ

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠPINDLERŮV MLÝN NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠPINDLERŮV MLÝN NÁVRH ZADÁNÍ Zadání vypracovala: Ing. arch. Iva Lánská, zodpovědná osoba pořizovatele,, ve spolupráci s určeným zastupitelem Bc. Vladimírem Staruchem. Únor 2015

Více

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

Více

Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ

Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ Zadání vypracovala: Ing. Naděžda Lžíčařová, odbor rozvoje města, úřad územního plánování, Městský úřad Dobruška, ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva Ing. Tomášem

Více

Analýza vazeb mezi operačními programy

Analýza vazeb mezi operačními programy Analýza vazeb mezi operačními programy na období 2007 2013 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM STŘEDNÍ ČECHY Národní orgán pro koordinaci Odbor řízení a koordinace NSRR Verze 2.0 Datum 1. srpna 2008 MINISTERSTVO

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

MARKETING A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU

MARKETING A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU MARKETING A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU část 2 RNDr. Aleš Krejčí, CSc. 23134@mail.vsfs.cz 1. CHARAKTER PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU # Jsou to SLUŢBY, na trhu a v marketingu pro ně

Více

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ Typy, definice, základní pojmy CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA /typy, definice, základní pojmy/ CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch: definice Typy, Cestovní definice, ruch:

Více

1 8 bodů. 2 10 bodů. Celkem 30 bodů

1 8 bodů. 2 10 bodů. Celkem 30 bodů Celkem 30 bodů Pomůcky: psací potřeby, Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia (Kartografie Praha, a. s.) 1 8 bodů Česká cestovní

Více

4. 5. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek, výpočet, kalkulace ceny

4. 5. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek, výpočet, kalkulace ceny Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4. 5. Náklady, výnosy, hospodářský výsledek, výpočet, kalkulace ceny K nejdůležitějším charakteristikám hospodaření

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Jankov. Charakteristika

Jankov. Charakteristika Jankov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna

Více

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA Marie Pourová, Hana Brabencová, Jana Kašparcová Anotace: Příspěvek se zabývá podmínkami rozvoje

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI

PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI BULLETIN ČÍSLO 17/2010 PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI čtrnáctideník Enterprise Europe Network vydává BIC Plzeň Tento informační bulletin obsahuje nabídky a poptávky zahraničních firem. Jedná se nejčastěji

Více

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou Dokument je zpracován pro období 2016 2017 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního

Více

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Městský úřad Hustopeče

Více

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Střížov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování

Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování Urbanistická koncepce a kompozice v územním plánu Doporučený obsah textové části územního plánu a způsob vyjádření

Více

Přístup ke strategii rozvoje. Priorita 4. Životní prostředí. Priorita 5. Cestovní ruch. Priorita 6. Sport, kultura, volný čas, kvalita života

Přístup ke strategii rozvoje. Priorita 4. Životní prostředí. Priorita 5. Cestovní ruch. Priorita 6. Sport, kultura, volný čas, kvalita života Obsah: 1. Aktualizace místního programu obnovy venkova Obec Tršice Plánovací období 2011-2020 Touto aktualizací se mění místní program obnovy vesnice (plán rozvoje obce) schválen ZO dne 29.10.2003 po číslem

Více

turismus Monika Palatková

turismus Monika Palatková Monika Palatková turismus analýza pozice turismu ve světové ekonomice změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn evropská integrace a mezinárodní turismus Monika Palatková Mezinárodní turismus

Více

Studijní opora. Název předmětu: Financování a ekonomické řízení. Téma: Financování sektorové politiky financování obrany.

Studijní opora. Název předmětu: Financování a ekonomické řízení. Téma: Financování sektorové politiky financování obrany. Studijní opora Název předmětu: Financování a ekonomické řízení Téma: Financování sektorové politiky financování obrany Vzdělávací cíl: Cílem tohoto tématu je seznámení studentů s problematikou financování

Více

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní

Více

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel Urbanistický ateliér

Více

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI v souladu s Regionálním

Více

ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN

ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN Etapa územně plánovací dokumentace ZADÁNÍ Pořizovatel: MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÝ BROD Odbor architektury, územního plánování a regionálního rozvoje Určený zastupitel obce: Ing. Robert Janota

Více

CESTOVNÍ RUCH A REKREACE NA ROŽNOVSKU

CESTOVNÍ RUCH A REKREACE NA ROŽNOVSKU UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Bc. Eva POLÍVKOVÁ CESTOVNÍ RUCH A REKREACE NA ROŽNOVSKU Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Olomouc 2014 Bibliografický

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

MAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část

MAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část MAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část 1 Východiska pro zpracování strategické části... 3 2 Motto, Mise, principy rozvoje a dlouhodobá vize... 4 3 Klíčové oblasti rozvoje

Více

Ekonomika. turismu. Turismus České republiky. Monika Palatková Jitka Zichová

Ekonomika. turismu. Turismus České republiky. Monika Palatková Jitka Zichová Monika Palatková Jitka Zichová Ekonomika turismu Turismus České republiky vymezení a fungování trhu turismu přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu charakteristika turismu České republiky Grada Publishing

Více

II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech Strategické plánování jako nástroj rozvoje cestovního ruchu ve městech a obcích praktické informace z praxe Cestovní ruch - obecně

Více

Územní studie horských oblastí

Územní studie horských oblastí Územní studie horských oblastí PREZENTACE ČISTOPISU Pořizovatel: Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje Projektant: Mott MacDonald, s.r.o. a kolektiv zpracovatelů DOPRAVA: OCHRANA

Více

Monika Palatková. Grada Publishing

Monika Palatková. Grada Publishing Monika Palatková analýza pozice turismu ve světové ekonomice význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích evropská integrace a mezinárodní turismus Grada Publishing Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Diplomová práce. 2012 Věra Zelinková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Diplomová práce. 2012 Věra Zelinková VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI Diplomová práce 2012 Věra Zelinková VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza a rozvoj cestovního ruchu ve vybrané chráněné krajinné oblasti Renáta Matoušková Bakalářská práce 2009 Prohlášení autora Prohlašuji: Tuto práci

Více