Investiční bankovnictví České spořitelny

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA obor Finance a řízení Investiční bankovnictví České spořitelny Bakalářská práce Vedoucí práce Ing. Petr Jiříček Vypracovala Olga Hančarová Jihlava 2013

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Investiční bankovnictví České spořitelny, a. s. vypracovala samostatně a uvedla v ní všechny použité literární a jiné zdroje, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Jihlavě, dne 13. května 2013 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Petru Jiříčkovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné vedení a za trpělivost při vytváření bakalářské práce.

5 Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na investiční bankovnictví České spořitelny, a. s., především na investiční produkty. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje investiční bankovnictví obecně, jeho charakteristiku a zásady, kterými se musí řídit. Důraz je kladen na produkty, příjmy, a rizika podnikání hrozící při poskytování investičních služeb. Zmíněna je také orientace na zákazníka při vývoji a poskytování investičních produktů. Druhá část se zabývá přímo praxí investičního bankovnictví v České spořitelně v celém spektru nabízených produktů. Klíčová slova: finanční trh, cenné papíry, podílové fondy, akcie, dluhopis, investiční poradenství, Česká spořitelna.

6 Abstract The bachelor's thesis is focused on Investment banking in Česká spořitelna. Investment products are the main topic of the thesis. There are two parts: theory and real practice. The theoretical part works with investment banking in general: characteristic and rules with emphasis on products and risks of the business. Focus on the customer as a basic approach of the services development and providing is mentioned too. The second part is about real Investment banking doing in Česká spořitelna now. All the product portfolio is assesses there. Keywords: Financial market, Securities, Mutual funds, Shares, Bonds, Investment consultancy, Česká spořitelna.

7 Obsah Úvod...10 Teoretická část Charakteristika investičního bankovnictví Zásady investičního bankovnictví v Evropské unii a v České republice Produkty investičního bankovnictví Obchody s cennými papíry Emise cenných papírů Restrukturalizace kapitálu firem Podílové fondy Fondy peněžního trhu Dluhopisové fondy Akciové fondy Nemovitostní fondy Komoditní fondy Smíšené fondy Investiční poradenství Příjmy z investičního bankovnictví Riziko podnikání v investičním bankovnictví Úvěrové riziko Likvidní riziko Operační riziko Obchodní riziko Úrokové riziko Kapitálové riziko Tržní riziko Trendy v investičním bankovnictví...30

8 Praktická část Česká spořitelna, a. s Investiční bankovnictví České spořitelny Komunikace s klientem Střet zájmů Rizika spojená s investičními nástroji a službami Nabízené produkty investiční společnosti České spořitelny, a. s Fondy Fondy peněžního trhu Dluhopisové fondy Smíšené fondy Akciové fondy Nemovitostní fondy Dluhopisy Podnikové dluhopisy Česká republika Strukturované dluhopisy Česká spořitelna Erste Group dluhopisy Akcie Speciální produkty Investiční zlato Penze PLUS Investiční poradenství Erste Private Banking Vlastní řešení Případové studie Klient č Klient č

9 9.1.3 Klient č Dotazník...49 Závěr...53 Seznam použité literatury a zdrojů...55 Seznam tabulek...57 Seznam obrázků...57 Seznam grafů...57 Seznam použitých zkratek...57 Přílohy...59

10 Úvod Cílem bakalářské práce je proniknutí do tématu investičního bankovnictví a analyzovat investiční bankovnictví České spořitelny. Práce bude rozdělena na praktickou a teoretickou část. V teoretické části práce bude rozebíráno investiční bankovnictví obecně a posuzovány trendy a rizika bankovních obchodů v této oblasti. Praktická část bude zaměřena na investiční bankovnictví a především jednotlivé produkty investičního bankovnictví Česká spořitelny. Investiční bankovnictví v posledních letech získává na významu. Dříve investovali víceméně majetní lidé, ale dnes se do investic pouštějí i obyčejní lidé, kteří investování vůbec nerozumějí, jen nechtějí, aby jim jejich volné finanční prostředky jen tak ležely na účtu bez zhodnocení. I z televizních a jiných reklam se tito lidé dozvídají o možnosti zhodnocení jejich prostředků, a že když zrovna své peníze nepotřebují, můžou na tom ještě vydělat. Velkou výhodou investičního bankovnictví se stal internet. Investovat je dnes totiž možné i přes internet z pohodlí Vašeho domova, kanceláře nebo odkudkoli, kde se zrovna nacházíte a máte připojení k internetu. Váš investiční účet tedy máte pod kontrolou 24 hodin denně a to i o víkendech a o svátcích. Další možností získání informací o Vašem účtu je spojit se s investičním poradcem přes telefon, tento způsob ovšem nezaručuje 24hodinový provoz. Dříve byla osobní schůzka nedílnou součástí procesu investování. Dnes stačí mít založený účet k provádění investic a investovat lze kdykoli, bez schůzky s investičním poradcem. Ovšem riskujete, že Vaše investice nebude to nejlepší rozhodnutí, pokud nemáte bohaté zkušenosti s investováním a nevíte, co děláte. V případě investora začátečníka je rada investičního poradce velmi důležitá a schůzka je velkým přínosem při zhodnocování Vašich volných finančních prostředků. Ve skupinách investujících lidí se objevují hlavně majetní lidé, kteří investují riskantněji a tím pádem očekávají vyšší výnos. Další majoritní skupinou jsou lidé v důchodovém věku se sumou volných prostředků. Ti investují, ale do opačných nástrojů než první skupina investorů. Lidé v důchodovém věku jsou velmi konzervativní, ale za malou míru rizika musejí počítat s nejnižšími výnosy. Ale pořád jde o vyšší částku než na běžných účtech, kde se o výši úroku nedá ani hovořit. 10

11 V první kapitole samotné práce je popsána charakteristika investičního bankovnictví podle odborné literatury i podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Jsou zde rozebrány odlišné názory na výklad tohoto pojmu a charakteristika z hlediska užšího a širšího pojetí. V kapitole druhé jsou uvedené zásady investičního bankovnictví v Evropské unii a v České republice. Tato kapitola uvádí některé ze směrnic, kterými se musí řídit investiční operace v Evropské unii a zákony, týkající se tohoto tématu, platné v České republice. Kapitola třetí uvádí základní produkty investičního bankovnictví a to především obchody s cennými papíry, emitování cenných papírů, tvorbu kapitálové struktury firem, podílové fondy a velmi důležité investiční poradenství, kde nám svět investičního bankovnictví přibližuje a podrobně vysvětluje investiční poradce nebo specialista. V kapitole čtvrté, páté a šesté jsou postupně rozebrány příjmy z investičního bankovnictví, které tvoří poplatky a provize za zprostředkování a vedení obchodu a za služby investičního poradce. Dále rizika podnikání, které hrozí nejen v investičním bankovnictví, ale v bankovnictví obecně a trendy, které jsou aktuální v investičním bankovnictví dneška. Sedmá kapitola už náleží do praktické části práce a začíná představením společnosti Česká spořitelna, a. s. Další část kapitoly představuje základní informovanost klientů před započetím spolupráce při investičních obchodech. V osmé kapitole se konečně dostáváme k nabízeným produktům České spořitelny. Jejich výčet je velmi rozsáhlý, ale to je díky tomu, že investiční společnosti si konkurují a snaží se neustále rozšiřovat nabídku svých produktů, aby vyhověli naprosto každému a klient odcházel s pocitem, že dostal opravdu to nejlepší, co daná společnost nabízí. V poslední kapitole je zpracována případová studie tří fiktivních klientů s různými požadavky na investici. Budu se snažit jim doporučit možnost investování a bude zde uvedeno i doporučení investičního poradce. Závěr práce se věnuje zhodnocení zjištěných výsledků. 11

12 Teoretická část 1 Charakteristika investičního bankovnictví Investiční bankovnictví má různé vymezení, ale rozdíly mezi nimi se v posledních letech stírají, i když nabídka produktů se neustále mění. Právě tomuto typu bankovnictví je věnována poměrně velká pozornost. Obvyklým výkladem investičního bankovnictví bývá, že se jedná o souhrn činností a produktů bank na finančním trhu, včetně poskytování poradenských, administrativních, technických a jiných služeb souvisejících s investicemi. Investicemi se v této souvislosti rozumí uložení finančních zdrojů banky do cenných papírů na vlastní účet. 1 V amerických učebnicích můžeme najít velice úzké pojetí investičního bankovnictví, kde investiční bankéři jsou spolupracovníky při umísťování emitovaných cenných papíru na primárním trhu. V evropských zemích je pojetí investičního bankovnictví mnohem širší než v amerických zemích. Podle P. Musílka 2 patří do investičního bankovnictví aktivity týkající se vydávání, obchodování, analyzování a správy investičních instrumentů. Jedná se zejména o emisní obchody, obchody na sekundárních trzích, investiční poradenství, investiční analýzy, správa aktiv, finanční inženýrství, depotní obchody 3 a zprostředkování fúzí a akvizicí. Podle J. Madury 4 jsou hlavními produkty investičního bankovnictví získávání kapitálu pro firmy, poradenství při fůzích a akvizicích a s ním spojenou problematiku oceňování. Investiční bankovnictví se soustředí především na poskytování služeb na primárním trhu a makléřství klade důraz na sekundární trhy. Ani v zákonech není investiční bankovnictví vymezeno, jsou zde pouze druhy investičních aktivit. Zákon o bankách 5 za investiční obchody považuje činnosti týkající se investování do cenných papírů, obchodování s cennými papíry, obchodování s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů, účastí na vydávání 1 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002, s Banky (bankovní instituce) přijímají do úschovy různé cenné předměty, papíry apod. 4 MADURA, Jeff. Financial Markets and Institutions. Saint Paul etc.: West Publishing Company, 1992, s Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, 19b odst

13 cenných papírů včetně poradenské činnosti, obhospodařování cenných papírů včetně poradenské činnosti. Širším pojetím investic se rozumí investování bank i investování do hmotného a nehmotného majetku, kapitálová účast v jiných firmách a společnostech i investice do poboček a filiálek v tuzemsku i v zahraničí. V otázce zdroje zisku investičních bank se jedná o poplatky a provize. Zisk ovlivňuje především objem obchodů a výše poplatku nebo provize. Tržní riziko je tedy hlavním rizikem, které investiční banky podstupují, protože kolísají ceny investičních instrumentů. Tabulka 1 - Shrnutí investičního bankovnictví Ukazatelé Obsah Zdroj zisku Velikost aktiv Druh převažujícího rizika Zdroje financování Zdroj: Autor Investiční bankovnictví obchody na vlastní a cizí účet poplatky a provize nižší tržní riziko kapitálový trh Pramen: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s

14 2 Zásady investičního bankovnictví v Evropské unii a v České republice V zemích Evropské unie mohou banky obchodovat s cennými papíry, ale i do nich investovat. Banky si nejčastěji vytvářejí dceřiné investiční společnosti, kterými řeší obchodování s cennými papíry a aktivity spojené s držbou cenných papírů. Kontrola takovýchto bank je velmi obtížná, proto se postupně uvolňují pravidla pro obchodování s cennými papíry u tohoto typu holdingových společností. V souladu s působením investičních společností v Evropském společenství bylo vydáno několik směrnic, které sjednocují provádění investičního bankovnictví na území evropských členských států. Směrnice Rady Evropského společenství z 20. prosince 1985 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se k podnikům kolektivních investic v obchodovatelných cenných papírech č. 85/611/EHS byla přijata s cílem harmonizovat právní předpisy členských států Evropského společenství v oblasti soutěže mezi podniky kolektivních investic v obchodovatelných cenných papírech a současně poskytovat držitelům větší a ve Společenství koordinovanější ochranu držitelům akcií. 6 Podniky, které se chtějí věnovat kolektivnímu investování mají povinnost zažádat o povolení ve členském státě svého sídla a pokud mu bude povolení uděleno, tak platí ve všech členských státech, ale když se podnik rozhodne obchodovat v jiném státě než má sídlo, musí obchodovat v souladu s právními předpisy takového státu. Podmínkou je, že 90 % investic investičních fondů se musí skládat z obchodovatelných cenných papírů, se kterými je obchodováno na burze nebo jiném regulovaném trhu. Dále musí publikovat tzv. prospekt. Jedná se o pravidelně zveřejňovanou zprávu o prodejní ceně podílových jednotek. Investiční společnosti a fondy v České republice jsou regulovány především zákonem o cenných papírech 7 a zákonem o investičních společnostech a investičních fondech 8. 6 TOMÁŠEK, Michal. Bankovnictví jednotného vnitřního trhu Evropské unie. 1.vyd. Praha: Linde, 1997, s ISBN Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 8 Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů 14

15 Neustálými novelami a změnami se Česká republika stále více přibližuje zákonům a směrnicím platným v zemích Evropské unie. Směrnice Rady Evropského společenství z 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů č. 93/22/EHS se vztahuje na veškeré investiční firmy. Může se ale stát, že se některá ustanovení směrnice nebudou vztahovat na banky, u kterých jejich licence obsahuje investiční služby uvedené v příloze ke směrnici (např. přijímání a předávání příkazů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů, obchodování na vlastní účet, provádění příkazů jménem klientů atd.). V tomto případě se řídí ustanoveními druhé bankovní směrnice. Ve směrnici jsou uvedeny kritéria pro udílení a odnímání povolení pro investiční firmy v domovském členském státě. Při podávání žádosti o výdej licence musí společnost předložit plán obchodních operací. Kontrolními orgány při činnosti investičních společností jsou orgány domovského členského státu. Směrnic Evropského společenství, které se týkají investičních společností existuje samozřejmě více. Důležité ovšem je, aby se české směrnice o investičních společnostech, co nejvíce přibližovaly těm evropským. V důsledku těchto změn vzniknou minimální rozdíly a tím i příležitost obchodování na zahraničních trzích bez větších obtíží. 15

16 3 Produkty investičního bankovnictví Investiční bankovnictví dnes nabízí poměrně širokou škálu produktů. Největší podíl na tom mají cenné papíry. V tomto případě jsou základními produkty investice do cenných papírů, zprostředkování primárních emisí cenných papírů, sekundární obchodování s cennými papíry na vlastní i cizí účet a konstrukce i rekonstrukce kapitálové struktury firem. Při poskytování investičních produktů je důležité poradenství spojené s investicemi, které je významným zdrojem zisku. Správa portfolia cenných papírů klientů, spojená s managementem rizika a řízením hotovosti, je také zahrnuta do investičního bankovnictví Obchody s cennými papíry Při investování bank do cenných papírů se do portfolia bank dostávají cenné papíry firem, států i municipálních institucí, které získají z obchodů na trzích s cennými papíry nebo se stanou zprostředkovateli při uvádění cenných papírů na trh. Banky obchodující na trzích s cennými papíry se často specializují. Například Bankers Trust 10 je orientována na obchodování s deriváty nebo Morgan Stanley 11 a Merrill Lynch 12 jsou silné v obchodování s obligacemi. Investiční banka může vystupovat buď jako dealer, kdy obchoduje s cennými papíry vlastním jménem na vlastní účet nebo jako broker obchodující vlastním jménem, ale na cizí účet. Při obchodování na vlastní účet nese riziko změn kurzů cenných papírů a zisk závisí na rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. V případě obchodování na cizí účet je výnosem provize za zprostředkování ochodu a banka nenese riziko změny tržních cen cenných papírů (tržní riziko). Na obchody s cennými papíry se v dnešní době nezaměřují jen banky, ale i jiné finanční instituce. Na primárních i sekundárních trzích zastupují finanční společnosti tzv. market-makeři (tvůrci trhu), kteří jsou vždy ochotni za určitou cenu prodat respektive 9 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s Přední finanční instituce komerčních a spotřebitelských služeb. 11 Americká nadnárodní korporace poskytující finanční služby. 12 Divize investičního bankovnictví a správce majetku banky Bank of America. 16

17 nakoupit cenné papíry. Market-makeři kótují 13 cenné papíry a tím se snaží uskutečnit obchod. Nejrozšířenější typ obchodu investičních bank je, když je banka pouhým zprostředkovatelem a klient hradí z vlastních zdrojů nákup cenných papírů popřípadě vlastněné cenné papíry prodává. Při obchodu s cennými papíry klienti využívají dvou základních typů příkazů k prodeji či koupi cenných papírů. Nelimitovaný příkaz (market order), klient je ochoten nakoupit/prodat cenné papíry za co možná nejlepší cenu, kterou lze v daném okamžiku dostat. Limitovaný příkaz (limit order) je, jak už název napovídá limitovaný cenou (při prodeji jde o minimální cenu, za jakou lze podle klienta cenné papíry prodat, při koupi o maximální cenu, za kterou je klient ochoten daný cenný papír koupit). 3.2 Emise cenných papírů Jedná se o velmi náročnou aktivitu, která vyžaduje podrobnou znalost legislativních podmínek emise, metod oceňování, způsobů umístění emise na trhu, aktuální situace na trzích cenných papírů i široké kontakty na investory. 14 Z důvodů, že je tato činnost velmi náročná a je k ní potřeba spousta znalostí a schopností, si emitenti většinou sami tuto činnost nezajišťují a využívají zprostředkovatelů v podobě investičních bank. Banka připraví varianty a postupy emise cenných papírů a tyto návrhy předloží emitentovi. V návrhu je především stanovený emisní kurz 15, příprava prospektu emitenta 16, registrace emise, prezentace a marketing emise. Při všech větších emisích je třeba ještě emisní syndikát 17. Náklady spojené s emisí závisí na výnosech a výši poplatku za zprostředkování emise, nabídce podobných investičních příležitostí, hospodářské situaci emitenta, konkurenci 13 Kotace = stanovení kurzu cenného papíru na burze tak, aby bylo uskutečněno co nejvíce obchodů. 14 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s Emisní kurz lze určit pomocí účetní hodnoty firmy, tržní ceny již obchodovaných akcií nebo obligací nebo pomocí diskontovaných budoucích peněžních toků. 16 Prospekt emitenta popisuje finanční a obchodní situaci podniku, který vydává nové akcie. Dále popisuje detaily týkající se prodeje akcií. 17 Emisní syndikát bývá tvořen manažerskou skupinou (zajišťuje řádný průběh emise), ručitelskou skupinou (zavazují se odkoupit a prodat část emise na své vlastní riziko) a prodejní skupinou (odkupuje od ručitelské skupiny část emise za velkoobchodní ceny a následně je prodává za maloobchodní). 17

18 trhu a dalších faktorech (ekonomických i neekonomických). Dále náklady emise závisí na objemu emise, formě úpisu, emitentovi, době splatnosti a umístění (veškerá nabídka nebo soukromé umístění) cenných papírů. 18 Kromě uvedení cenných papírů na trh je důležité také sehnat subjekty, které cenné papíry nakoupí. Ve většině případů se vytvoří konsorcium 19, které určí podmínky prodeje. 3.3 Restrukturalizace kapitálu firem Kapitálová restrukturalizace představuje primární emise dlužnických dokumentů nebo primární emise akcií. Investiční bankéř v případě těchto emisí nepůjčuje peníze, ale zabývá se tím, jak může emitent potřebné zdroje získat na kapitálovém trhu. Analyzuje kapitálovou strukturu firmy, posoudí investiční příležitosti a vytipuje možné zdroje peněz. Na základě informací vytvoří finanční model firmy a doporučí, jak by měli být budoucí investice financovány (získání investora, úvěrem, emisí dluhopisů nebo směnek, emisí akcií, kterou se navýší kapitál firmy) Podílové fondy Podílové fondy jsou založené na kolektivním investování skupiny investorů. Každý investor, za své vložené prostředky, dostane svou část v podobě podílových listů (cenné papíry vyjadřující podíl na majetku podílového fondu). Podílové fondy obhospodařuje investiční společnost a prostředky od investorů použije k investování do finančních instrumentů (např. akcie, dluhopisy). V následujících odstavcích budou rozebrány typy podílových fondů z hlediska obsahu. Při udávání míry rizika a výnosů se fondy překrývají, tak udané hodnoty jsou pouze orientační. 18 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s Konsorcium = sdružení subjektů k provedení určitého obchodu. 20 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s

19 Obrázek 1 - Rizikovost a potenciál výnosu podílových fondů Zdroj: AUTOR NEZNÁMÝ. Franklin Templeton Investments [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Fondy peněžního trhu Tento druh fondů se orientuje na finanční nástroje s velmi malým rizikem, které ale stále představují nějaký výnos. Fondy jsou složené například z dluhopisů s velmi krátkou splatností (maximálně 1 rok), státních pokladničních poukázek, termínovaných vkladů bank a často i z prosté hotovosti. Státní pokladniční poukázky jsou krátkodobé cenné papíry, které emituje stát prostřednictvím ministerstva financí. Stát je emituje, aby pokryl krátkodobý schodek mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu běžného období. Termínované vklady fungují na principu, že čím vyšší částku peněz najednou vložíte, tím lepší úrok dostanete. V určitých fondech není problém vložit do termínovaného vkladu několik desítek milionů korun a tím získat nejlepší podmínky. Fondy peněžního trhu jsou určeny pro ty nejkonzervativnější investory nebo klienty, kteří mají obnos finančních prostředků navíc a chtějí ho zhodnotit, ale při tom o něj nechtějí za žádnou cenu přijít Dluhopisové fondy U dluhopisových fondů se investuje do dluhopisů. Dluhopis je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. V podstatě jde o list papíru, na kterém se někdo zaváže k tomu, že peníze, které si vypůjčil, vrátí i s úroky. Vždy je udaná doba, do které se má daný dluh zaplatit (splatnost). 19

20 Dluhopis může vydat každý, ale musí se najít někdo, kdo ho koupí. Státní a firemní dluhopisy si najdou kupce lépe než dluhopis jednotlivce. Obrázek 2 - Příklad vzhledu dluhopisu Zdroj: JEŽDÍK, Radek. IHNED.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Dluhopisový kolotoč Podstata dluhopisového kolotoče spočívá ve vydávání dluhopisů za dluhopisy, kterým končí splatnost. V době, kdy dlužník nemá na zaplacení dlužné částky se může vyplatit dalším dluhopisem, který bude vypsán na předchozí hodnotu včetně úroků. Které z něho celou dobu plynuly. Tím je dluhopis v podstatě splacen dluhopisem novým. Tento postup praktikuje i Česká republika (samozřejmě i další státy). Dluhopisový kolotoč je u konce, když se najde někdo, kdo dluhopis koupí, v opačném případě přijde bankrot. Cena dluhopisu se neurčuje jen podle hodnoty a úroků, ale také podle toho, jaká doba je do splatnosti. V případě, když je moment splatnosti příliš daleko, je cena dluhopisu nižší, než kdyby mělo k výplatě dojít do týdne. Obchodování s dluhopisy ve fondu má na starosti tzv. portfolio manažer, který spravuje sumu peněz od investorů (i několik milionů korun od několika tisíc lidí). Tím to způsobem se dají nakoupit i takové dluhopisy, které by jedinec nikdy nemohl pořídit. Výnos se pak rozdělí podle množství vložených prostředků jednotlivců. Dluhopisové fondy představují menší riziko, ale s tím je svázaný i menší výnos. 20

21 3.4.3 Akciové fondy Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku akciové společnosti. Síla těchto činností záleží na podílu vlastněného majetku společnosti. Akcie velmi intenzivně mění svoji hodnotu. Cílem portfolio manažera akciového fondu je nakoupit akcie za co možná nejnižší cenu a prodat je za nejvyšší, kterou trh nabízí. Jde o velmi náročnou činnost, která se dá jen odhadovat. Výpis akcií, které se ve fondu nacházejí, se nazývá prospekt fondu (mnohostranný dokument) nebo zkrácený prospekt fondu (jen nejdůležitější informace). Akciové fondy se pohybují ve více rizikových sférách a ve vyšších výnosech z nich. Obrázek 3 - Příklad vzhledu akcie Zdroj: SYSEL, Jaromír. Jaromir Sysel [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Nemovitostní fondy U nemovitostních fondů se z pravidla také složí více investorů a koupí nějakou nemovitost (kancelářská budova, obchodní centrum atd.). Z nájemného pak majitelům fondu plyne zisk a zároveň se hodnota fondu zvyšuje nebo snižuje tak, jak se mění hodnota nemovitosti. Ve správném nemovitostním fondu není jen jedna budova. Portfolio manažer se snaží, aby portfolio fondu bylo různorodé, a výčet budov je zapsán v prospektu. 21

22 3.4.5 Komoditní fondy Komoditní neboli surovinové fondy jsou fondy všeho druhu zboží např. nerostné materiály (např. zlato a drahé i méně drahé kovy), rostlinné a živočišné materiály (např. dřevo, vlna), potraviny (např. pšenice, kukuřice, sója, káva, cukr), zvířata, energetické suroviny (např. ropa, zemní plyn) atd. Cena komodit se může měnit velmi neočekávaně. Závisí to především na přírodních a politických podmínkách. V tomto případě se zaručeně vyplatí svěřit své prostředky profesionálům a neobchodovat sám. Důležité je vědět zda obchodujete s komoditami nebo s akciemi společnosti, která komodity produkuje nebo zpracovává. Akcie těchto firem jsou na jejich komoditách velmi závislé a cena akcií se mění vzhledem k úspěchu či neúspěchu komodit na trhu, způsobu dopravy nebo k jejich výrobě či pěstování. Komoditní fondy sebou nesou nejvyšší riziko a nejvyšší výnosy Smíšené fondy Zde se neobchoduje čistě s akciemi nebo dluhopisy, ale s jejich kombinacemi. Opět je zde vytvořený prospekt fondu, kde je uvedeno, zda portfolio manažer obstarává všechny typy cenných papírů ve fondu a obchoduje s nimi přímo nebo se jedná o tzv. fond fondů. Fond fondů Funguje tak, že portfolio manažer se nevěnuje obchodování s akciemi, dluhopisy nebo komoditami, ale nakupuje či prodává podíly v existujících fondech. 3.5 Investiční poradenství Investiční poradenství patří mezi tzv. produkty bankovnictví mimo bilanci. 21 Produkty bankovnictví mimo bilanci nabízí i nebankovní společnosti, a proto je v tomto odvětví poměrně velká konkurence. Dalšími produkty tohoto typu bankovnictví jsou mimo investičního poradenství také např. správa aktiv klientů, úschova cenných papírů, elektronické bankovnictví nebo záruční bankovnictví. 21 Bankovnictví mimo bilanci představují různé poplatky, spjaté se službami, které bankovní instituce poskytují. Tyto poplatky nejsou zahrnuty v bilanci banky, proto hovoříme o bankovnictví mimo bilanci. 22

23 Stejně jako pojetí obecného investičního bankovnictví, tak také vymezení bankovnictví mimo bilanci není jednotné a existuje několik výkladů, které se mění ve výčtu jednotlivých produktů bankovnictví mimo bilanci. Většina domácností i firem nemá potřebné informace ani prostředky k tomu, aby si zajistili vlastní posouzení situace při investování do cenných papírů a jiných aktiv. Tento proces je navíc velmi nákladný a za tímto účelem existuje investiční poradenství, které provádějí investiční poradci a specialisté. Investiční poradci operují většinou v investičních bankách nebo ve specializovaných poradenských firmách, ale investiční specialisté mohou být i individuální osoby nezávislé na jiné společnosti. Služby poradců a specialistů jsou zpoplatněny poplatkem. Základem investičního poradenství je poskytnutí informací. Tyto informace musejí být odpovídajícím způsobem zpracovány a vyhodnoceny, aby klient v závěru získal pro něj tu nejlepší variantu na investování jeho finančních prostředků. Investiční poradenství může mít buď jednorázový charakter, při kterém je klientovi poskytnuta nejlepší možná varianta investování, nebo pravidelný charakter, kdy je klient pravidelně informován o různých změnách a rizicích na trhu cenných papírů a trhu aktiv a tím může usměrnit jeho rozhodování při investování. Poradce při své práci zhodnotí růstový potenciál jednotlivých nabídek na trhu a na základě zpracování informací doporučí nebo nedoporučí nákup klientovi. Následující tabulka ukazuje příklad investičních doporučení makléřské společnosti Merrill Lynch 22. Tabulka 2 - Investiční doporučení v závislosti na růstovém potenciálu (Merrill Lynch) Růstový potenciál 23 Dopručení více než +35 % silně koupit +20 % až +35 % koupit +10 % až +20 % akumulovat -10 % až +10 % držet -10 % až -20 % redukovat -20 % až -35 % prodat méně než -35 % silně prodat Zdroj: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002, s. 178 Konkrétní smlouva mezi poradcem a klientem obsahuje podmínky informování, dobu platnosti a výši poplatku za investiční služby. 22 V důsledku krize v letech byla společnost těžce zasažena a byla koupena bankou Bank of America.

24 4 Příjmy z investičního bankovnictví Jak už bylo řečeno v kapitole Charakteristika investičního bankovnictví, hlavním zdrojem zisku jsou poplatky a provize za poskytnutí služby. Objem zisku závisí na počtu klientů a cenách produktů, ze kterých jsou poplatky a provize placeny. V případě klientova zájmu o investiční produkty si musí založit nový účet (účty), ze kterého platí poplatky za zřízení a vedení tohoto účtu. Poplatky za zřízení i vedení účtu pro investiční operace jsou také zahrnuty v příjmech z investičního bankovnictví. V české republice (i ve většině zemí) v posledních několika letech tvoří poplatky a provize poměrně stabilní a rozhodující část neúrokových (poplatkových) příjmů bank. Tabulka 3 - Struktura příjmů investičních bank podle segmentů (v mld. USD a v %) Segmenty mld. USD % mld. USD % Obchodování s dluhopisy 94,9 52,29 85,3 47,55 Obchodování s akciemi 37,8 20,83 43,3 24,14 Správa hedgeových fondů 4,0 2,20 4,6 2,56 Investiční bankovnictví 44,8 24,68 46,2 25,75 Celkem 181,5 100,00 179,4 100,00 Zdroj: Handelsblatt, Dealogic (převzaté z POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s Od roku 2005 se situace značně měnila. Na začátku roku 2012 byly prognózy, že v prvním kvartálu roku budou globální příjmy z investičního bankovnictví, oproti roku 2011, nižší až o 13 % a za celý rok budou příjmy nižší o 4 %. 23 Nyní je aktuální kauza, kdy si lidé stěžují na poplatky bank a žádají jejich vrácení. V některých případech je jim i vyhověno, ale banky si za svými poplatky většinou stojí a nehodlají od nich upustit, protože to snižuje jejich zisk a tím by musely vytvořit alternativu, kde ušlý zisk znovu získají (navýšení ceny jiných služeb atd.). Aby banky svým klientů, alespoň nějak vyšly vstříc, tak poplatky částečně sníží a vytvoří reklamní kampaň, kterou klienty přitáhnou do svých poboček. Reklama je po dobrém nápadu v konkurenčním boji ten nejdůležitější nástroj. Dobrý nápad bez pořádné reklamy nemá 23 URBÁNEK, Vladimír. Finance. Globální příjmy z investičního bankovnictví v 1Q poklesnou o 13 %, letos pak o 4 %, zlepšení ve fixních příjmech [online]. 2012, č. 1 [cit ]. Dostupné z: 24

25 moc šancí na úspěch. Každoročně je také volen Nejabsurdnější bankovní poplatek, naštěstí poplatky z investičního bankovnictví v těchto žebříčcích dosud nefigurují. V případě, že bance poklesnou příjmy z poplatků z investičního bankovnictví, banka začne aktivněji obchodovat s cennými papíry na vlastní účet, spravovat cenné papíry klientů nebo se začnou více angažovat v aktivitách spojených s fúzemi 24 a akvizicemi 25. Tyto aktivity přinášení ovšem daleko větší riziko, a proto jsou akcie investičních bank v posledních letech obchodovány s menší prémií než dříve. Investoři stále více nakupují zahraniční cenné papíry a schopné investiční banky se stávají nadnárodní konkurencí ostatním investičním korporacím. Investiční bankovnictví je tedy typická globální aktivita. 24 Fúze = sloučení společností. 25 Akvizice = získávání zákazníků osobním vyhledáváním a jednáním (význam ve finančnictví). 25

26 5 Riziko podnikání v investičním bankovnictví Neexistuje aktivita, kde by nehrozilo nějaké riziko nebo nejistota v tom, co děláme. Rizika týkající se financí a finančních trhů se nazývají finanční rizika a představují potenciální finanční ztrátu subjektu na finančním trhu. Existuje pět hlavních finančních rizik a jsou jimi úvěrové riziko, tržní riziko, likvidní riziko, operační riziko a obchodní riziko. 26 Jiná literatura uvádí rizika podnikání v bankovnictví jako riziko likvidity, úrokové riziko, úvěrové riziko, kapitálové riziko, provozní riziko 27 a tržní riziko. Další odstavce krátce popisují jednotlivé druhy rizik a v závěru kapitoly bude rozebráno hlavní riziko, které figuruje v investičním bankovnictví a jedná se o tržní riziko. 5.1 Úvěrové riziko (credit risk) Vzniká nesolventností klienta banky. Klient není schopný splatit poskytnutý úvěr a banka nedostane poskytnuté peněžní prostředky zpět. V investičním bankovnictví je možné získat úvěr k nakoupení cenných papírů a dalších investičních produktů. O těchto rizicích uvažujeme jako o budoucích, tedy nastat můžou, ale nemusí. V tomto případě ne každý klient je nesolventní. 5.2 Likvidní riziko (liquidity risk) Banka musí mít k dispozici určité finanční prostředky, aby nenastala situace, ve které nebude schopna vyplatit svým klientům jejich uložené peníze nebo poskytnout úvěr v krátkodobém horizontu. Musí počítat s neočekávaným odlivem finančních prostředků v důsledku poptávky po prostředcích likvidních. Zabránit tomu banka může např. úvěrem od jiné banky (společnosti) nebo prodejem cenných papírů. 26 Operační a obchodní riziko se někdy do finančních rizik nezařazuje. 27 Provozní riziko = Operační riziko (operational risk) jedná se pouze o jiný překlad v literatuře. Literatura odkazuje na příklad překladu operational profit jako provozní zisk. 26

27 5.3 Operační riziko (operational risk) Jedná se o riziko přímých nebo nepřímých ztrát, které jsou výsledkem neadekvátních nebo neúspěšných podnikatelských aktivit a postupů, selhání zaměstnanců nebo systémů, nebo jsou způsobeny vnějšími okolnostmi. 28 Banky musejí mít záložní systémy a určitý objem kapitálu, který tento typ rizika zmírní nebo zcela pokryje. Za řízení rizika a vnitřní kontrolu odpovídá veškeré vedení banky. 5.4 Obchodní riziko (business risk) Obchodní riziko představuje soupis několika kategorií rizik, která mohou nastat při obchodní činnosti banky. Právní riziko (legal risk), riziko ztráty z právních požadavků partnera nebo z právní neprosaditelnosti kontraktu. Riziko změny úvěrového hodnocení (credit rating risk), riziko ztráty ze ztížení možnosti získat peněžní prostředky za přijatelné náklady. Reputační riziko (reputation risk), riziko ztráty z poklesu reputace na trzích. Daňové riziko (taxation risk), riziko ztráty ze změny daňových zákonů nebo nepředvídaného zdanění. Riziko měnové konvertibility (currency convertibility risk), riziko ztráty z nemožnosti konvertovat měnu na jinou měnu jako následek změny politické nebo ekonomické situace. Riziko pohromy (disaster risk), riziko ztráty z přírodních katastrof, války, krachu finančního systému apod. Regulační riziko (regulatory risk), riziko ztráty z nemožnosti splnit regulační opatření (např. kapitálovou přiměřenost) a z chyb v předvídání budoucích regulačních opatření POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 73. ISBN

28 5.5 Úrokové riziko (interest rate risk) Úrokové riziko spočívá ve změnách tržních úrokových sazeb, které ovlivňují výnosy a kapitál banky. Dá se považovat za formu tržního rizika. 5.6 Kapitálové riziko (capital risk) Jedná se o riziko úpadku banky. Banka není solventní ke svým klientům a jiným závazkům. Toto riziko vzniká v důsledku negativních dopadů ostatních rizik, kterým banka čelí. Za kapitál banky jsou zodpovědní především akcionáři, kteří nesou toto riziko. 5.7 Tržní riziko (market/price risk) Jde o nejvýznamnější riziko, co se investičního bankovnictví týče. Je to riziko ztráty v důsledku změn tržních cen, sazeb a kurzů. Tržní riziko je souhrnný název pro úrokové, měnové, akciové a jiná rizika spojená s pohybem cen na finančních trzích. 30 Tržní riziko můžeme rozčlenit na čtyři hlavní kategorie: Úrokové riziko (interest rate risk), viz kapitola 6.5. Akciové riziko (equity risk), riziko ztráty ze změn cen nástrojů citlivých na ceny akcií (např. ČEZ sníží cenu akcií, hodnota těchto akcií klesne a investor má ztrátu). Komoditní riziko (commodity risk), riziko ztráty ze změn cen nástrojů citlivých na ceny komodit (např. sníží se cena zlata, hodnota nakoupeného zlata klesne a investor má ztrátu). Měnové (devizové) riziko (currency risk, foreign exchange risk, FX risk), riziko ze změn cen nástrojů citlivých na měnové kurzy (např. česká koruna posílí vůči 30 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s

29 americkému dolaru, hodnota nakoupených amerických dolarů klesne a investor má ztrátu). 31 Kromě těchto kategorií existují ještě další dvě vedlejší kategorie tržního rizika: Korelační/bazické riziko (correlation/basis risk), riziko ztráty z porušení historické korelace mezi rizikovými kategoriemi, nástroji, produkty, měnami a trhy. Riziko úvěrového rozpětí 32 (credit spread risk), riziko ztráty ze změn rozpětí u cenných papírů různého úvěrového hodnocení. Soupisy tržních rizik jsou ve finančních institucích také samozřejmě sledovány a řízeny. Banka musí mít připravené strategie, které používá při každodenních hrozbách (vnitřní i vnější hrozby). V rámci stále se zlepšujícího IT byly vyvinuty metody měření tržního rizika (např. hodnota v riziku, stresové/zátěžové testování atd.), které pomáhají při určování konkrétní strategie. 31 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 71. ISBN Úvěrové rozpětí je rozdíl mezi výnosností do splatnosti daného finančního nástroje a výnosnosti do splatnosti obdobného bezrizikového nástroje. 29

30 6 Trendy v investičním bankovnictví Velkým trendem se stalo, nejen v investičním bankovnictví, ale obecně v bankovnictví, elektronické bankovnictví včetně různých mobilních aplikací a také aplikací na tablety. Kontrolovat své investiční produkty dnes můžete přes internet v notebooku, chytrém mobilu nebo tabletu. Máte zde informace například o růstu či poklesu ceny akcií na trhu a tím můžete operativněji spekulovat. Jde o velkou výhodu v bankovnictví, protože klient nemusí s každou maličkostí docházet do banky za svým investičním specialistou, ale může s ním řešit jen prodej nebo nákup cenných papírů nebo jiných produktů. Vývoj nakoupených produktů si může snadno zkontrolovat z domova nebo kdekoli jinde, kde má připojení k internetu a vhodnou aplikaci k využívání této služby. Tento trend samozřejmě nevyhovuje každému. Málokterý senior sám ovládá počítač natož chytrý telefon, ale doba se mění a situace v tomto ohledu se stává stále běžnější i v životě lidí v důchodovém věku a spousta společností se takovýmto lidem snaží vyjít vstříc a vytváří srozumitelnější a jednodušší aplikace a vůbec přístroje ke snadnější manipulaci těchto lidí. Trendu elektronického bankovnictví se týká také snižování nákladů na zaměstnance a zefektivňování procesů komunikace se zákazníkem. Banky se snaží šetřit, kde jen můžou a tato služba to jen podporuje. Dalším trendem je lepší řízení rizik v oblasti investování do cenných papírů. Zmírnit riziko při investování do cenných papírů může být velmi složitá a časově náročná činnost. Sám investor nebo tým investičních specialistů nad touto činností tráví až několik hodin denně a výsledek nemusí být stoprocentní. Pověření pracovníci se snaží stále vytvářet nové postupy, jak co nelépe určit hodnotu budoucího rizika a na to udělat použitelnou strategii, jak dále s cennými papíry nakládat. V zájmu banky je si vytvořit tým specialistů, kteří tuto činnost budou schopni, efektivně a s nejlepším výsledkem, vykonávat. Klienti jsou stále náročnější a banky s nimi musejí držet krok. Dnes je důležité mít nejen dobrou cenu, ale poskytovat rychlé, přívětivé a spolehlivé služby. Banky mají snahu zaujmout i bohatší klienty, kteří sice neodpovídají podmínkám, aby je obsluhoval privátní bankéř, ale můžou se jim osobně věnovat v oblasti investičního bankovnictví. Banky musejí takové klienty rozpoznat a nabídnout jim produkt přímo na míru, který je zaujme, i když o něj sami nepožádali. 30

31 Trendem bank je také neustále rozšiřovat nabídku produktů. V investičním bankovnictví se jedná převážně o různé kombinace základních produktů v podílových fondech. V případě produktů v podílových fondech jednotlivých bank jde o dlouhý výčet popisující jejich vlastnosti. Pro zkušeného investora může být nabídka nedostačující, ale investor začátečník se v této nabídce nemusí vůbec zorientovat. Trendy se mění v závislosti na požadavcích zákazníků a banka, která svým současným nebo budoucím klientům nehodlá vyjít vstříc, se může spolehnout, že konkurence takovouto chybu neudělá a klienti přejdou ke konkurenci. Konkurenční boj je v bankovnictví jako v každém jiném odvětví a banka musí vymýšlet stále nové a lepší produkty, služby a postupy v přístupu k zákazníkovi i ve vnitřním prostředí. 31

32 Praktická část 7 Česká spořitelna, a. s. Česká spořitelna vznikla roku 1825 jako Spořitelna česká. Českou spořitelnou se stala až v roce 1992, kdy se stala akciovou společností. Dnes má 5, 2 milionu klientů, kteří jí zajišťují pevné místo ba českém bankovním trhu. Od roku 2000 je členem Erste Group 33. Česká spořitelna se orientuje na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Na českém kapitálovém trhu patří mezi významné obchodníky s cennými papíry. 7.1 Investiční bankovnictví České spořitelny Česká spořitelna, a. s. upravuje své obchodní podmínky o poskytování investičních služeb na základě směrnice Evropského parlamentu s Rady 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů MiFID 34. Banka je držitelem bankovní licence vydané Českou národní bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, která ji dovoluje poskytovat investiční služby podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 7.2 Komunikace s klientem Banka podává klientovi písemný záznam o obchodech, které pro něho uzavřela, v intervalech sjednaných ve smlouvě nebo ve lhůtách stanovených právními předpisy. Klient má možnost s bankou komunikovat osobně, prostřednictvím investičního poradce nebo specialisty, nebo se v dnešní době nabízejí různé druhy elektronických komunikačních médií (např. telefon, fax, telex 35, , internet atd.). Banka nezaručuje 24hodinnový provoz těchto médií a má možnost, z vážných důvodů, omezit nebo přerušit provoz (např. technická porucha). 33 Přední poskytovatel finančních služeb ve střední a východní Evropě. 34 Markets in Financial Instruments Directive 35 Služba pro přenos textů, provozovaná v telegrafní síti (dálnopis). 32

33 7.3 Střet zájmů Banka byla nucena zavést opatření, aby nedocházelo ke střetu zájmů mezi klientem a Bankou, zaměstnanci Banky nebo mezi klienty navzájem. Oblasti, ve kterých může docházet ke střetu zájmů, jsou následující: financování, finanční analýzy, správa aktiv, investiční bankovnictví, provádění pokynů, obchodování pro třetí strany, obchodování na vlastní účet a úschova a správa investičních nástrojů. Např.: Banka se může účastnit na emitování investičních nástrojů určitého emitenta, Banka může být emitentovi ručitelem, vypracovat mu finanční analýzu, vstoupit do obchodní spolupráce s emitentem atd. Aby nedocházelo ke střetům zájmů, Banka rozdělila jednotlivé odpovědnosti v organizační struktuře. Byly vytvořeny vnitřní předpisy, které zamezují střetům zájmů. Jedná se o tyto organizační opatření: Organizační a fyzické bariéry pro informační toky. Vnitřní předpisy pro obchody zaměstnanců. Seznamy investičních nástrojů. Seznamy zasvěcených osob zaměstnanci, kteří mají k dispozici vnitřní informace. Monitorování obchodů zaměstnanců. Pravidla provádění pokynů. Etický kodex pro zaměstnance. Školení zaměstnanců. V případě, že střetu zájmů nelze zabránit, klient musí být informován a vždy bude dán přednost zájmům klienta před zájmy Banky. Střet zájmů klientů navzájem Banka ošetří spravedlivým zacházením se všemi klienty. Pokud je střet zájmů neodvratitelný, banka může odmítnout poskytnutí investiční služby. 7.4 Rizika spojená s investičními nástroji a službami Jak už bylo zmíněno v teoretické části, v obchodech cennými papíry a obecně v investičním bankovnictví dominuje tržní riziko. Česká spořitelna na toto riziko klienta vždy upozorní. V zájmu investičního poradce je v první řadě klientův prospěch (výnos). Spořitelna vytváří různé soubory cenných papírů, které se skládají z více či méně 33

34 rizikových, a tím šije produkt na míru klientovi, který bude vědět, že mu ten daný produkt nepřinese žádnou ztrátu nebo bude možný vyšší výnos, ale tím pádem se i zvyšuje riziko. 34

35 8 Nabízené produkty investiční společnosti České spořitelny, a. s. Česká spořitelna nabízí rozsáhlou škálu produktů především v oblasti cenných papírů. Akcie a dluhopisy jsou hlavním obchodním artiklem investičních produktů v podílových fondech. V následujících odstavcích budou rozebrány nabízené investiční produkty České spořitelny. V příloze č. 1 jsou uvedeny grafy vývoje zveřejněných investičních produktů České spořitelny od jejich založení až po současnost. 8.1 Fondy (otevřené podílové fondy) Fondy peněžního trhu Fondy tohoto typu jsou základní kategorií podílových fondů a jsou na bázi spořících nebo termínovaných účtů. Snaží se překonávat výnos z úroků těchto účtů. Hodnota investice se mění jen nepatrně a důsledku, že je investice vysoce chráněna, klient musí očekávat nižší výnos oproti ostatním fondům. Portfolio je tvořeno širokou škálou investičních titulů (např. pokladniční poukázky, vysoce bezpečné krátkodobé dluhopisy) a tím je zajištěna bezpečnost investice. Sporoinvest (dluhopisový fond velmi krátkodobých investic) je vhodný pro klienta, který preferuje vyšší ochranu svých vložených peněžních prostředků. Základ fondu tvoří dluhopisy s variabilním nebo s pevným kupónem. Součástí fondu jsou také pokladniční poukázky a bankovní depozita i dluhopisy vložené s derivátem. Rizikovost produktu je na stupnici od 1 do 7 (1 = nejnižší, 7 = nejvyšší) odhadovaná na úroveň 2. Průměrná splatnost portfolia je maximálně 18 měsíců. Výnosy nejsou vypláceny klientovi, ale připisují se dále k hodnotě fondu a tím je neustále navyšována hodnota podílových listů v portfoliu Sporoinvestu. Produkt je vhodný pro soukromou i pro firemní klientelu. Likviditní fond je určen také pro klienta, který si žádá vysokou ochranu vložených peněžních prostředků. Struktura fondu se skládá z depozit se splatností nad 1 měsíc, hotovosti a depozit do 1 měsíce, pokladničních poukázek, státních dluhopisů do 1 roku a státního floateru. Rizikovost produktu je odhadnuta na úrovni číslo 2. Doporučený horizont investice je 6 měsíců a déle. Produkt je vhodný pro institucionální klientelu. 35

36 8.1.2 Dluhopisové fondy Jak už název napovídá, jde o podílové fondy investující do dluhopisů. Doporučený investiční horizont je stanovený na 3 roky a déle. Kolísání hodnoty investice se mění v závislosti na složení portfolia fondu. 36 V dlouhodobém horizontu ale nabízejí lepší výnosnost než fondy peněžního trhu. Sporobond je vhodný pro středně zkušené investory. To znamená investora, který aktivně využívá konzervativnější investiční produkty. Klient již částečně využívá smíšené fondy. Fond se skládá převážně z českých státních dluhopisů a korporátních dluhopisů investičního stupně. Je možné investovat i do nemovitostních fondů a fondů životního cyklu. Klient očekává vyšší výnos, ale s rizikem poklesu hodnoty investované částky. Rizikovost produktu je na úrovni 3. Investiční horizont je zařazen do kategorie střednědobý a doporučený investiční horizont je stanovený na dobu 3 roky a déle z důvodu míry zhodnocení investice. Investiční poradci spravují fond aktivně, tedy může využívat krátkodobých příležitostí na finančních trzích. Produkt je vhodný pro soukromou i firemní klientelu. ČS korporátní dluhopisový otevřený podílový fond využívá zkušený klient investující poměrně často a využívá širokou škálu investičních produktů. Má bohaté zkušenosti s kolísáním hodnoty investice a tyto zkušenosti uplatňují při svých investicích. Pro své investování využívají dynamičtější smíšené, nemovitostní či akciové fondy. V dlouhodobém horizontu i fondy životního cyklu. Fond se skládá z korporátních dluhopisů investičního i spekulativního stupně středo a východoevropských firem s měnovým zajištěním. Klient očekává vyšší výnos s rizikem možného poklesu hodnoty investované částky. Rizikovost produktu se odhaduje na úroveň 4. Investiční horizont se odhaduje na 2 3 roky. Fond je také spravován aktivně, což umožňuje lepší spekulace na finančních trzích. Fond je vhodný pro soukromou i firemní klientelu. Do kategorie dluhopisových fondů Česká spořitelna zařazuje i Sporoinvest, který je vysvětlen v kapitole Fondy peněžního trhu. Trendbond je svým potenciálem vhodný pro investiční profil zkušeného klienta aktivně využívajícího investiční produkty. Fond se skládá ze státních dluhopisů zemí střední a východní Evropy s částečným měnovým zajištěním (především dluhopisy 36 Portfolio je doplňováno i o nástroje peněžního trhu. 36