Pavel V Á Ň A RADY BYLINÁŘE PAVLA. přírodní LÉČBA BYLINAMI A ŽIVOTNÍM MAGNETISMEM. ÁKA čejkovo nakladatelství

Transkript

1

2 Pavel V Á Ň A RADY BYLINÁŘE PAVLA přírodní LÉČBA BYLINAMI A ŽIVOTNÍM MAGNETISMEM ÁKA čejkovo nakladatelství

3 Pavel Váňa 1990 Jazyková úprava: prom. fil. LADISLAV ŠPÁS ISBN

4 VÁŽENÍ ČTENÁŘI Naše nakladatelství Vám předkládá jako svou první knížku praktickou pomůcku pro léčení pomocí léčivých rostlin a životního magnetismu. Publikaci sestavil pan Pavel V Á Ň A, rostlinolékař tělem i duší. Patří mu dík všech, kterým pomohl ať radou, bylinkou nebo svou mentální silou a využíváním starých, mnohdy takřka zapomenutých léčitelných praktik. Ať je naše knížka přínosem v oblasti léčby všech, kteří věří v sílu a účinnost léčivých rostlin a sílu životního magnetismu, ať zaplní bílé místo v nauce o tom, co tu bylo, je a bude.

5 NĚKOLIK SLOV AUTORA NA ZAČÁTEK V poslední době se zvýšil zájem o pěstování a praktické využití léčivých rostlin. Při sběru léčivek a jejich používání už nestačí zkušenosti starých kořenářek. Každým rokem dochází k novým poznatkům jak v přípravě, tak i při používání léčivých bylin a dalších léčebných prostředků z přírodních zdrojů. Jsem rád, že Vás mohu s touto tematikou seznámit. Přednášky, které jsem pořádal pro členy Českého zahrádkářského svazu a další zájemce o léčivé rostliny, byly vždy hojně navštěvovány. Dotazů bylo vždy mnohem více, než bylo možno z časových důvodů zodpovědět. Stále přicházely žádosti, abych zpracoval písemný materiál o léčivých bylinách, o léčbě bylinami a o přírodních léčebných prostředcích. Předkládám Vám tedy kurs o bylinoléčbě. Je rozdělen na tři samostatné oddíly. Tento stručný výtah z mých přednášek Vám snad napomůže k orientaci o možnostech fytoterapie a životního magnetismu. AUTOR

6

7 Úvodem k 1. části je záhodno konstatovat, že z knih o léčivých rostlinách se dochoval herbář Mathioliho z roku 1562, který byl v nové úpravě u nás vydán r Dále jsou to např. knihy pražského bylináře Karla a Dr. Čermáka z Radošovic -Říčan u Prahy. Od zahraničních autorů známe např. knihy faráře Kneippa o bylinoléčbě a vodoléčbě. Další naši autoři vydali řadu hodnotných děl, např. Dr. Korbelář, CSc, A. Příhoda, Josef A. Zentrich sestavil deset dílů VK /Vybrané kapitoly/, ve kterých uvádí poznatky našich a zahraničních autorů o možnostech a zkušenostech s přírodní léčbou. Na Slovensku jsou to L. Thurzová a Doc.Dr. PhMr. Kresánek, CSc., který je odborným redaktorem časopisu Naše léčivé rostliny, vydávaného v Bratislavě. Od současných zahraničních autorů se nám dostávají do ruky knihy od Marie Trebenové z Rakouska, Dr. Weisse ze SRN a M. Mességue z Francie. Je však ale řada dalších našich i zahraničních odborníků, kteří předávají své osvědčené rady. V současné době máme u nás řadu úspěšných bylinářů, léčitelů, irridologů /oční diagnostika/, kteří se obětavě věnují nemocným pomocí léčivých rostlin a dalších přírodních léčebných prostředků. Čerpáme ze všech osvědčených předpisů, ze všech dobrých zkušeností našich i zahraničních v zájmu o pomoc nemocným. To vše nestačí. Vycházíme nejen ze současných objevů, ale stále hledáme nové možnosti, jak nemocným pomoci. Jsou objasňovány další léčivé vlastnosti bylin, dříve neznámé nebo již nepovšimnu-té. Zkoušejí se další směsi léčivých bylin v různých úpravách i nové masti, mazání, jež dokáží uzdravovat nebo alespoň ulehčit

8 od bolestí. V případech závažných onemocnění ale využíváme možností lékařského vyšetření a odborných ošetření, dnes všem dostupných a dbáme rad lékaře. Přírodní léčba bylinami má svou lékárnu na louce, v lese u cest i na zahrádkách. Je však nutno byliny dokonale znát, aby při jejich sběru nemohlo dojít k záměně. Zvláště pak s bylinami jedovatými. Tato první kapitola seznámí čtenáře s vybranými druhy bylin.

9 SBĚR, OPRAVA A POUŽITÍ BYLIN Kalendář sběru bylin Při sběru léčivých rostlin se řídíme Kalendářem sběru léčivých rostlin, který vydává n.p. Léčiva, Zbraslav jako propagační materiál. Pravidla při sběru bylin Před zahájením sběru léčivých bylin je nutno se dokonale seznámit se všemi druhy, které budeme sbírat, aby nemohlo dojít k záměně. Při vlastním sběru dodržujeme zejména tato pravidla: - Při sbírání šetřete přírodou. Neničte zbytečně rostliny a nesbírejte rostliny vzácné, které byste mohli vyhubit. - Poučte se, které části rostliny a ve kterou roční dobu se u jednotlivých druhů bylin sbírají. - Sbíráme-li pouze některou část rostliny /např. listy, plody nebo květy/, nebudeme vytrhávat celé rostliny, zvláště jsou-li víceleté. Sbíráme-li nať, odřezáváme rostliny, ale nevytrháváme je. Neulamujeme větve stromů, potřebujeme-li jejich květy, listy nebo plody. - Nadzemní části rostlin sbírejte jen za suchého počasí, nejlépe za poledne a odpoledne. Nikdy nesbírejte za rosy nebo za deště. - Podzemní části bylin /kořeny, oddenky/ sbírejte buď brzy z jara, nebo na podzim. - Při sbírání nadzemních částí se řiďte podle Kalendáře sběru. Listy se sbírají zpravidla z rozkvétající rostliny, plody a semena krátce před dozráním, nať před rozkvětem. - Buďte velice opatrní při sbírání jedovaných rostlin! Sbírejte a sušte je vždy odděleně od ostatních bylin. Při jejich sběru a sušení nikdy nemají být děti! - Při sběru jedovatých rostlin nikdy nejezte, neotírejte si rukama ústa, nemněte si oči apod.! Po provedeném sběru si vždy

10 dobře omyjte ruce! - Sbírejte jenom zdravé a dobře vyvinuté rostliny. Sušeni bylin - Nasbírané byliny neukládejte v hromadách. Sušte je rychle, ne však na přímém slunci. - Nejlépe usušíte nasbírané byliny na světlých půdách nebo ve světlých kolnách. Nikdy však přímo na zemi, nýbrž na čistých plachtách, v rámech, na které se byliny rozprostřou. - Za nepříznivého /vlhkého, chladného/ počasí lze byliny usušit umělým teplem. - Zvláštní pozornost věnujte sbírání a sušení květů. Nedostatečnou péčí a jejich pomačkáním by mohlo dojít ke znehodnocení drogy. - Byliny se suší na průvanu a ve stínu tak dlouho, až se lehce lámou. Ukládání usušených bylin - Pamatujte, že uschování drogy je velice důležité pro zachování jejich léčivých látek. - Je samozřejmé, že budete sušené byliny ukládat každý druh samostatně, nikdy ne několik druhů společně. - Dbejte, aby byliny nepřevlhovaly. Tím by mohlo dojít ke tvorbě plísní, jež vytvářejí toxiny, působící rakovinotvorně. - Aromatické rostliny rozdrobujte vždy teprve před jejich použitím /jsou to např. máta, meduňka, bazalka aj./. - Byliny ukládáme nejlépe do čistých, suchých, skleněných lahví. Po naplnění je ovážeme celofánem a utěsníme gumičkou. Anebo je můžeme dávat do papírových sáčků. I do dobře utěsněných papírových krabic se sušené byliny mohou ukládat, pokud

11 se krabice dají neprodyšně uzavřít. - Uskladněné usušené byliny ihned pečlivě popište, aby nedošlo k záměně. Současně vyznačte i datum, kdy byl proveden sběr. - Sušené byliny uložte do stínu na chladném místě. - Dobře uskladněné léčivé rostliny se nekazí, zůstanou dlouho svěží, nevyvětrávají a podrží svou přirozenou vůni i zabarvení a tudíž i všechny léčivé vlastnosti. - Naopak - špatným uskladněním sušené byliny zvětrávají, jejich léčivé účinky se rozkládají a vyprchávají, čímž se stávají nepotřebnými. Použití léčivých bylin Z léčivých bylin používáme: květy, listy, stonky, natě, větvičky, bobule, kůru, kořeny, oddenky, příp. semeno. Někdy se používá celá nadzemní část byliny společně. Při používání léčivých rostlin rozeznáváme čajové odvary, čajové nálevy, prášky, trestě, šťávy, sirupy, masti, roztoky, mazání, vína, likéry, oleje a kaše na obklady. - Sušené léčivé rostliny je nutno spotřebovat do jednoho roku, nejdéle však do 2 let. Aromatické léčivé rostliny se musí spotřebovat do 1 roku. Některé starší byliny se potom hodí už jenom k léčivým koupelím, ale ne všechny. Pamatujte, že stará droga se stává bezcennou! - Kde není ve směsi udáno přesné množství jednotlivých druhů bylin v gramech nebo jinak, smíchejte uvedené byliny stejným dílem. - Na půl litru spářky postačí z každé směsi 2 čajové lžičky, není-li předepsáno jinak. Má-li být čaj silnější, vezmeme větší množství. - Také léčivé rostliny jsou léky a sice léky nejjemnější, jaké vůbec známe. Proto i spářce léčivých čajů zachovávejte pravidlo: S mírou, pomalu a opatrně! - Nikdo se ještě nevyléčil přes den jedním koflíkem léčivého čaje. Čím je choroba zastaralejší a tvrdošíjnější, tím pomaleji a vytrvaleji má být léčena.

12 Způsoby vařeni léčivých bylin - Nesmějí se vařit, ale jenom se prolijí horkou vodou:. Všechny bylinky na nervy. To znamená: spaří se a přikryjí, aby nevyprchávaly éterické látky, a nechají se 5-20 minut vyluhovat - podle druhů. - Vařit jednu minutu: Byliny na snížení krevního tlaku a na čištění krve. - Vařit 2 minuty a 5-10 minut nechat vyluhovat: Byliny žaludeční. Jsou to většinou samé kořínky. - Vařit 10 minut: Všechny byliny na kašel a na plíce. Pak se nechají stát /louhovat/, scedí se přes hadřík a sladí medem /například divizna, podběl, jitrocel, přeslička apod./. Příprava jednotlivých léčivých prostředků Nálev se připraví tak, že se byliny spaří horkou vodou a nechají se až 20 minut vyluhovat. Odvar s delším vařením při tuhých částech byliny. Vaření má trvat 10 minut, není-li předepsána doba jiná. /Např. dubová kůra, ovesná sláma se vaří půl hodiny/. Studený macerát se připravuje louhováním byliny po dobu 8 hodin ve studené vodě. Pak se přihřeje nebo přivede až k bodu varu - podle druhu byliny. /Z nálevu odvaru nebo macerátu se dělá čaj, tento se užívá 3x denně 1 šálek, není-li stanoveno jinak/. Prášky zhotovíme z usušených, rozetřených listů a květů nebo v hmoždíři z roztlučených zrnek, bobulí, jader, kořenů. Práškem posypáváme jídlo nebo ho dáváme do oplatky nebo na lžíci vody. Z prášku se dá zhotovit čaj, jestliže se na chvíli vhodí do vařící vody. Pak se odstaví, promíchá a procedí. Trest /kapky, výtažek, extrakt/ se zhotoví takto: sklenička nebo lahvička se naplní rozřezanou bylinou, zalije se čistým lihem /96%/ nebo pravou žitnou kořalkou tak, aby byliny byly ponořeny. Zazátkujeme nebo dobře uzavřeme a postavíme na okno, kam svítí slunce, nebo na teplé místo. Po několik dní vždy

13 denně protřepáváme a za 4-8 dní je trest hotová. Vše se procedí do jiné sklenice a užívá se kapek na cukr nebo na lžíci studené vody. Pouze při výslovném udání používáme vody teplé. šťáva se zhotoví rozmačkáním, vytlačením nebo vylisováním listí, dužniny nebo plodů /např. jitrocele, netřesku aj./. Sirup se připraví takto: čistá sklenice, čerstvě omyté a okapané byliny /např. jitrocel, meduňka, podběl, máta aj./, žlutý surový cukr nebo cukr krystalový. Do sklenice postupná vkládáme vždy vrstvu mírně upěchova-né byliny, kterou volně zasypáváme vrstvou cukru. Tak pokračujeme až po hrdlo sklenice nebo láhve. Ještě stlačíme, navrch vždy dáme vrstvu cukru. Sklenici přikryjeme. Druhý a třetí den vždy sklenici doplníme bylinami a cukrem tak, aby byla naplněna až po okraj a poslední vrstvou musí být cukr. Pevně ovážeme celofánem, utěsníme gumičkou. Přes láhev nebo sklenici navlékneme igelitový sáček nebo tašku tak, aby nám dno tašky přikrylo vršek sklenice. Takto připravenou sklenici i s obalem vložíme do předem připraveného otvoru v zemi, na stinném místě. Na vrch sklenice dáme prkénko a vše dobře zasypeme zeminou. Nesmí nic vyčnívat, hrdlo sklenice musí být minimálně 5 cm pod úrovní země. Sklenici vyjmeme po 6 týdnech ze země. Její obsah vylisujeme nebo vymačkáme přes plátenko, přecedíme, krátce povaříme a plníme do lahví. Pevně uzavřeme a dáme na tmavé, chladné místo. Výsledkem je vynikající domácí, přírodní bylinný sirup. Zbylou vylisovanou bylinnou hmotu můžeme použít ještě jednou - se stejným postupem s možností přidání čerstvé byliny, sirup však už není tak kvalitní. Takto si můžeme připravit bylinný sirup z většiny druhů bylin. Používáme však pouze listy a okvětí. Bylinná vina se připravují tak, že se do bílého vína naloží pokrájené listy a stonky byliny. Po 8 dnech se víno scedí a slije. Bylinné likéry připravíme tak, že šťávu z bylin nebo jejich plodů procedíme přes jemné pláténko. Přidáme citrón /př. kys.

14 citrónovou/ nakrájený na slabé plátky - bez jader. Můžeme přidat skořici, dále pak na litr šťávy 10 g hřebíčku. Litr takto připravené šťávy svaříme s 1,5 kg krystalového cukru a po vychladnutí přidáme litr 40% lihoviny, např. režné a řádně promícháme. Výsledný likér má mít asi 20% alkoholu. Bylinné masti: Roztaví se 500 g střevního vepřového sádla, do toho se vloží 3 hrsti nadrobno nakrájených bylin a nechá se na mírném plameni na ploténce po dobu 3 hodin /nesmí se přepálit/. Pak se nechá do druhého dne stát a znovu se roztaví, vmíchá se 100 g včelího vosku, přecedí do skleniček a uchovává v chladničce. Bylinné kaše na obklady zhotoví se tak, že se ve vodě vaří příslušná bylina. Vrchní voda se pak slije. Některé druhy, např. luštěniny, musí se vařit delší dobu. Olej - léčivý olej připravíme tak, že do sklenice dáme rozkrájené listy, květy nebo stonky byliny, zalijeme olivovým olejem tak, aby byly ponořeny. Za několik týdnů se vše procedí. Užívá se jako mazání nebo kapky. BESEDA O LÉČIVKÁCH Lidstvo se zabývá léčivými rostlinami už po staletí, můžeme říci celá tisíciletí. Jsou o tom záznamy z Mezopotámie, od Chetitů, i ve staré čínské literatuře. Však léčivky všichni známe. Ale umíme je správně využívat? Stačí se podívat kolem sebe, všímat si, co v přírodě roste a co z toho můžeme využít pro své zdraví. Avšak léčivé rostliny můžeme také pěstovat v bytě ve květináčích /např. aloe, žen-šen, netřesk/, na oknech a balkónech /lichořeřišnice, sedmikráska, vřes/, i na zahrádkách /máta, šalvěj, meduňka, řepík, pivoňka, libeček, divizna, černý

15 rybíz, arnika, rakytník, heřmánek, měsíček, yzop, schizan-dra, rudbeckia, zlatobýl, sporýš aj. a další nalezneme v přírodě, některé rostou dokonce v příkopech a na rumištích /např. kopřiva, podběl, černý bez/. Ale než začneme s bylinoléčbou, ať vlastní, nebo členů rodiny, vždy dojdeme k lékaři, který nám stanoví přesnou diagnózu. To je základem pro léčbu. Nemůžeme se uzdravit, jestliže např. trpíme onemocněním žaludku a budeme pít čaj, který nám může jenom snižovat krevní tlak. Proto je třeba vycházet z přesně stanovené diagnózy. A jestliže máme předepsané léky, můžeme současně i s nimi užívat léčivé rostliny, které podpoří uzdravování, pokud by to lékař výslovně nezakázal. Léčivé rostliny se osvědčily i v minulosti a jsou s nimi dobré zkušenosti i v současné době. Bylinoléčba má své opodstatnění. Máme specializované bylinkové lékárny. Tam můžete dostat řadu bylin, i některé u nás vzácné, z dovozu. I v lékárnách dostanete některé léčivé byliny na lékařský předpis i volně. A není to jenom heřmánek pro děti. Jsou to i čaje ve směsích: urologický, plicní, žaludeční aj. Nakonec i v některých drogériích můžete dostat samostatné byliny i směsi bylin pro zdravotní čaje. Ze starých herbářů, novějších bylinářských knih uznávaných autorů i podle osvědčených poznatků ze současné doby uvádím hlavní druhy léčivých rostlin a jejich použití. /+ = jedovaté rostliny!/

16 Kterou bylinku na jaký neduh /Příklad použití některých bylin/ Anýz, bedrník anýz /Pimpinella anisum/ Utlučený anýz prospívá při škytavce. Je znamenitým lékem proti křečím na prsou, nemůže-li někdo odkašlat, a při břišní kolice u dětí. Na jeden šálek se vezme jedna polévková lžíce utlučeného semene, dá se do vařící vody nebo vařícího mléka a pova-ří se ještě 6-10 minut. /Užívá se do ústupu potíží 2-3x denně/. Bazalka, bazalka pravá /Ocimum basalicum/ Pěstuje se za okny i v zahrádkách. Sbírá se celá rostlina a suší se ve stínu. Z čerstvé rostliny vytlačená šťáva se kape do uší při zánětu středního ucha. Sušené listy rozmačkané a vsunuté do nosu zahánějí rýmu. Prášek z listů se sádlem rozetřený, hojí rozpraskané rty a bolavé prsní bradavky kojících žen. Odvar z nati se pije při obtížném močení a chorobách ledvin. 3x denně jeden šálek. BERGENIE /Bergenia/ Sbírá se oddenek a list. Mají antimikrobní a protihorečkové, svíravé účinky. Nakrájený oddenek nebo list se vaří 5 minut. Kloktá se a pije při angíně a krčních zánětech. Nálev z oddenku se užívá při silné dysenterii /střední úplavice/ 2x denně.

17 Extrakt způsobuje zúžení cév a zpevňuje jejich stěny. V gynekologii se užívá na výplachy při erosi děložního čípku. BEZ ČERNÝ /Sambucus nigra/ Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky. Preventivně působí proti rakovinám všech druhů. Nálev z květů se užívá při kašli, chrapotu, nachlazení, angíně, oteklých mandlích, při chřipce a tíži na prsou. Mladé výhonky používáme jako obklad proti dně, revmatismu a při onemocnění šlach. Nálev se užívá při dně a revmatismu. Čaj z 8 listů, rozkrájených a vařených po 10 minut v 1/4 litru vody, čistí krev, žene na pot a užívá se proti vodnatelnosti. Sušené plody bezinek se požívají svařené na kaši, účinkují dobře při průjmů. Šťáva z plodů se užívá proti neuralgiím, ulehčuje při bolesti v zádech. Při zánětu tříklanného nervu se bere denně 50 g bezinkové štávy z plodů ve spojení s alkoholem /20%/, se kterým se podstatně zvyšuje účinnost černého bezu. + BOLŠEVNÍK /Heracleum sphondylium/ Působí při poruchách lymfatických žláz, při otocích a nádorech. Léčba se provádí pouze kašovitými obklady! Kaše se užívá též na revmatické neduhy a přerušení mízních cest v těle. BORŮVKA /brusnice borůvka/ /Vaccinium myrtillus/ Listy obsahují glukokininy a proto se nálev z listů užívá jako insulin při slabé cukrovce. Plody jsou nejzdravější ovoce vůbec. Sušené se nakládají do pravé žitné kořalky. Tato trest se užívá při průjmu. Na polévkovou lžíci teplé vody asi 20 kapek tresti. Dále při úplavici. Při slabém průjmu postačí žvýkat suché bobule, nebo i čerstvé, ovšem v počtu několika hrstí. Aby byl účinek vydatnější, mohou se bobule vařit v červeném víně. Borůvka obsahuje barviva a látky, působící proti rakovině. Užívá se též odvar z bobulí při aftech. BŘÍZA BÍLÁ /Betula alba/

18 Ve Finsku se navrtávají stromy břízy z jara asi metr od země a pak z nich hojně vytéká březovice, která se používá proti lišeji, vyrážkám, močovým a ledvinovým kaménkům, dně, zlaté žíle a strupech na hlavě /vtírání šťávy/. Nálev z mladých březových listů se používá jako čaj při revmatismu, dně, vodnatelnosti, vyrážce, nepravidelné menstruaci a při zánětu močových cest 3x denně šálek. CIBULE /Allium cepa/ Je důležitou potravinou pro diabetiky, nepostradatelným kořením a zároveň lékem. Cibule má dezinfekční účinek, podporuje činnost žaludku, střev jater, žlučníku a slinivky břišní. Je bohatá na vitamin B a C. Působí močopudně, proti vodnatelnosti nohou, břicha, jater, pohrudnice a srdečního svalu. Obklady z dušené cibule s vodou se používají při zánětech. Chceme-li uspíšit hnisání vředu nebo nežitu, přiložte pečenou cibuli. Cibule jako koření podporuje trávení a udržuje dobrou stolici. Nesmí se však předávkovat, mohla by podráždit zažívací ústroji. ČEKANKA, čekanka obecná /Cichorium intibus/ Z natě se připravuje nálev nebo z kořene odvar. Ráno a večer se užívá po jednom šálku čaje po dobu 3-4 dní. Čistí žaludek, játra, slezinu a ledviny. Čaj se pije při jaterních nemocech a žloutence. Spařené a do plátna zabalené listy a květy čekanky, přiložené na žaludek, vyženou z něho tlak a obtíže. Obklad se obnovuje třikrát denně. DIVIZNA, divizna velkokvětá /Verbascum thapsiforme/ čaj připravený jako nálev, kloktá se několikrát denně při bolestech v krku, proti chrapotu, dýchavičnosti a zahleňování prsou, čaj se pije při horečce, zlaté žíle, závrati, nervóze, chřipce, kašli a kolice. Při přípravě čaje se ale nálev musí cedit přes hadřík. DUB, dub letní /Quercus robur/ Kůra z mladých doubků se vaří půl hodiny, smočí se pláténko, které se pak ovine kolem krku, tím se zažene zvětšená štítná žláza.

19 Teplé sedací koupele z odvaru dubové kůry se užívají, vylézáli konečník, při hemeroidech. Odvar hojí píštěle a tvrdé otoky, nejsou-li zaníceny. V řadě případů pomáhá při exémech, zvláště mokvavých a omrzlinách /omývání/. FENYKL, fenykl obecný /Foeniculum vulgare/ Fenykl je univerzální drogou, která příznivě působí na činnost střev, proti nadýmání a plynatosti. Fenykl dává pokožce zdravou barvu, používá se při léčbě zrakových vad. Dále při kašli a bronchiálním kataru. Je dobrý pro matky, zvyšuje produkci mléka. Používá se pouze semeno, ve formě odvaru. Přidáním špetky fenyklu denně do jídla si vyčistíme důkladně játra a ledviny. Užívá se též jako kloktadlo při zánětech v krku. Při křečích působí ve formě mléčného odvaru: 10 g semene fenyklu do 1/4 litru mléka, 10 minut vařit, odstavit a pít teplé. Povaříme-li jednu polévkovou lžíci semene fenyklu v 1/2 litru vody po dobu 1/4 hodiny a odvar vypijeme během dne, vyčistíme tím plíce, usnadníme dýchání. Taktéž při žaludečních obtížích a pro zlepšení zažívání. Kdo má zardělé, zakalené oči, vaří nejméně 1/2 hodiny půl polévkové lžíce fenyklového semene ve 1/4 litru vody a tento odvar vypije bu3 zrána na lačný žaludek, nebo večer před spaním. První týden denně, další dny pouze každý třetí den. Tak dlouho, až se oči vyjasní. FÍKY Vaří se v mléce. Tento odvar se užívá jako kloktadlo při zánětech a vředech hltanu. Jako dobré projímadlo - na noc namočit do studené vody a ráno vypít a sníst /3 fíky/. HEŘMÁNEK, heřmánek pravý /Matricaria chamomilla/ Nálev se používá proti křečím a zánětům a na obklady. Dr.Weiss doporučuje vypít i litr koncentrovaného heřmánkového nálevu /3 pol. lžíce na 1/2 litru vody/ při žaludečních vředech: pít na lačno a ležet 1/4 hodiny na pravém boku, pak se na 1/4 hodiny otočit na levý bok, potom se položit na záda a nakonec na břicho. CHMEL, chmel otáčivý /Humulus lupulus/

20 Nálev uklidňuje nervová podráždění, posiluje celkově vyčerpané a unavené lidi. Při lehké nespavosti vyvolává spánek. Má mírně narkotické vlastnosti. Dobře se osvědčuje ve směsi: 2 díly kozlíkového kořene, 1 díl chmelu a 1 díl srdečníku při srdečních neurózách. Chmelovými šištičkami nacpaný polštář ke spaní přispívá ke klidnému spánku. Je nutno ho často měnit. Pozor: Nepoužívejte chmel z chmelnic, ten je chemicky ošetřován. Chmel je nutno zakoupit z lékárny - pokud je k dostání. Anebo si zakoupit sazeničky pro vlastni pěstování na zahrádce. JABLEČNÍK, jablečník obecný /Marrubium vulgare/ Nálev ze sušeného jablečníku /1 pol. lžíce, 1/4 litru vařící vody/ nebo šťáva z čerstvého se užívá při zácpě, žloutence, zatvrdnutí jater, při nepravidelné menstruaci, zanícení dýchacích cest a proti kašli, při zánětu slinivky, srdečních nemo-cech - arytmii. Stává se mícha s medem při špatném trávení. JAHODNÍK, jahodník obecný /Fragaria vesca/ Nálev pomáhá při čištění organismu, při zahlenění a stomatitidách. Působí podpůrně při léčbě celkové i krční rakoviny. JEHLICE TRNITÁ /Ononis spinosa/ Odvar z kořene jehlice se pije při dně a kamenech z kyseliny močové. Ale vždy pouze 4 dny, potom 3 dny vynechat a znovu opakovat. Denně třikrát po 1 šálku čaje. JITROCEL, jitrocel kopinatý /Plantago lanceolata/ Z čerstvých listů vymačkaná šťáva hojí rány, čistí krev, léčí plíce. Čaj ze sušených listů /nálev i odvar/ je proti kašli, vyčistí zahleněná prsa a pomáhá při žaludečních vředech. Při dně se vaří 6 minut ráno 8-10 lžic jitrocelové šťávy se lžící medu. Pije se na lačný žaludek po dobu několika týdnů. JÍROVEC MAĎAL, kaštan koňský /Aesculus hippocastanum/ Na dnu se používá účinná tinktura: kaštany loupáme, nadrobno pokrájíme, dáme do láhve a zalijeme lihem. Láhev dobře uzavřeme. Necháme 14 dní. Tímto výtažkem se potírají na noc bolestivá místa. Při závrati, bolestech hlavy, padoucnici, záduše a křečovém kašli bere se 2-3x denně po 5 kapkách této tinktury.

21 Květ červeného kaštanu macerujeme v lihu pro potírání oparu na rtech. Svaří-li se kůra stromu kaštanu, působí svíravě jako dubová kůra při hemeroidech. Má též účinky protisklerotické, používá se i na zánět žil a křečové žíly /květ i plody/. + JMELÍ, jmelí bílé /Viscum album/ Jmelí je polojedovatá rostlina, bobule se nesmí používat. Stanovená dávka se nesmí překročit. Jmelí reguluje oboustranně krevní tlak, napravuje poruchy krevního oběhu, zahání křeče a závratě. Má účinky protisklerotické, protirakovinové a protiepileptické, používá se při rakovině žaludku. Nálev jednu čajovou lžičku listů jmelí zalít studenou vodou, nechat 12 hodin vylouhovat. Před pitím jenom zahřát na vlažnou teplotu. Max. denní dávka je 5 g. Koupele při špatném prokrvení /hrst jmelí vařit 5 min. ve 2 litrech vody/. Obklady, zábaly: 1 hrst drogy na 1 litr vody při revmatismu, zánětu nervů, ischiasu. KERBLÍK SETÝ, třebule /Anthriscus cerefolium/ Pije se nálev. Jeho hlavní působení je na oblast ledvin. Příznivě působí na pokožku při umývání trudovité pleti. KONTRYHEL, kontryhel obecný /Alchemilla vulgaris/ Používá se nálev při všech ženských nemocech, upravuje periodu. Čaj se zevně používá k výplachům pochvy. Přípravek proti hrozícímu potratu: od 3. měsíce těhotenství se pije 1 šálek nálevu denně, a to z 1 polévkové lžíce kontryhelu. Při zánětlivých onemocněních pochvy, dělohy a vaječníků provádějí se výplachy pochvy odvarem 150 g suché byliny na 1 litr vody. Silný odvar je také zaváděn v tamponech. Další použití při myomech. Obklady z odvaru slouží k upevnění ochablých a svislých prsů. KOPŘIVA DVOUDOMÁ /Urtica dioica/ a KOPŘIVA ŽAHAVKA Kopřiva má protirakovinové účinky, působí dobře na látkovou

22 výměnu, při arterioskleróze, k omývání bércových vředů. Nálev čaje z listů čistí krev, proti vyrážkám, zdroj minerálních látek. Odvar z kořene slouží proti zahleňování prsou, plic, kašli, bělotoku a vodnatelnosti. K omývání vlasové pokožky při vypadávání vlasů. KOSTIVAL, kostival lékařský /Symphytum officinale/ Užívá se kořen. Nastrouhaný kořen na chlebu s máslem anebo smíchaný se smetanou se užívá při zlomeninách, které se nehojí /jen po určitou dobu, má v sobě i nebezpečné látky/. Nálev hojí a čistí plíce, žaludek a střeva. Pláténko, namočené v odvaru kostivalového kořene, se přikládá na boule, zlomeniny, otoky, záněty žil, při dně, chronickém onemocnění kloubů a kostí, při zánětech svalů a šlach, při křečových žilách. Rozdrcená nať se přikládá v obkladu na zanícená a bolestivá místa. Macerát v lihu přikládá se na dásně pro upevnění zubů. Pití velmi podporuje hojení zlomenin i stagnujících, 1 pol. lžíce prášku kostivalového kořene denně, rozmíchaného ve smetaně. LNICE KVĚTEL /Linaria vulgaris/ Je to vynikající léčivka pro řadu nemocí. Jako nálev vodní nebo teplý odvar v mléce se užívá na periferní cévy, křečové žíly, hemeroidy /mast do konečníku/. Léčí úbytek svalové hmoty, působí při léčbě rakoviny, žaludku i proti vředům. LOPUCH VĚTŠÍ /Arctium lappa/ Čaj z listů i kořene podporuje léčbu vředů, exémů, uhrovitosti. Vhodné jsou i obklady na furunkly a karbunkly. Utlučený kořen, vylouhovaný ve víně, čistí krev. Výluh čerstvého kořene, předem umletého, smíchaného s olejem, vtírá se do hlavy a odstraňuje lupy, svědění pokožky, upevňuje kořínky vlasů a brání jejich vypadávání.

23 Mladé listy v obkladu upevňují a léčí vykloubeniny, bodnutí hmyzem. Z listů se připravuje výborný odvar na žaludeční vředy, záněty žaludku a proti špatnému zažívání. Pije se ráno a večer, pouze po 3 lžících tohoto čaje denně. MACEŠKA, violka trojbarevná /Viola tricolor/ Tinktura /výluh v lihu/ z macešky je výborná proti trudovitosti a nečisté pleti, proti revmatismu /potírání/. Odvar se smí požívat pouze v malém množství, při exémech a revmatismu. MAJORÁNKA, majoránka zahradní /Majorana hortensis/ Nálev se používá při potížích nervových, žaludečních i do směsí na odkašlávání a při ženských potížích. Při menstruačních potížích a bolestech 1-3 šálky denně, ne trvale. Šťáva z majoránky se používá na mazání zduřených žláz. Majoránkový olej je výtečný k masážím při bolesti v podbřišku. Předpis: hrst drogy se nechá macerovat v 1/2 litru dobrého oleje nejlépe olivového po dobu 14 dní, potom se scedí. Mast je výtečná při rýmě, zvláště u dětí, i při zastuzené rýmě. Předpis: 1 čaj. lžička majoránky a 1 polévková lžíce červeného vína se povaří a po 2 hodinách vylouhování se rozpustí ve troše másla. Inhalování majoránky se doporučuje při astmatu. MATE /Ilex par/ Obsahuje vitamin A a C a řadu dalších důležitých látek. Je na regulaci krevního tlaku, dezinfikuje a působí močopudně, povzbuzuje psychiku. Užívá se jako čaj. MÁTA PEPRNÁ /Mentha piperita/ Při normálním krevním tlaku brát nejvýše 2 šálky nálevu denně, při vyšším krevním tlaku 3 šálky denně. Mátu nepoužívat vůbec při nízkém krevním tlaku. Nálev z máty brát nejdéle po 3 týdny, pak 2 týdny vynechat a opakovat. Nálev tiší křeče a zažívací systém, srdeční a plicní orgány. Zejména v oblasti zažívání při bolestech břicha, žaludku a nervových potížích. Pije se po jídle v mléce s medem. Další

24 použití nálevu při plicních, průduškových, zubních a dásňových bolestech. MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ /Melissa officinalis/ Nálev se užívá při nervových potížích, žaludečních křečích, menstruační kolice a nadýmání, při nervových bolestech zubů. Extrakt z meduňky užíváme při žaludečních potížích a nadýmání 3-4x denně, a to vždy po kapkách do sklenice vody nebo na cukr. Děti jenom 15 kapek. Dále se užívá k masážím při revmatických bolestech. Předpis na extrakt: 1 čaj. lžička čerstvě nařezané drogy, 3 čaj. lžičky alkoholu, 3 čaj. lžičky vody. Na teplém místě nechat 2 dny louhovat, potom zfiltrovat. Obklady z rozdrcené drogy se používají při bolestivých ranách. Meduňkový olej se vtírá při žaludečních a srdečních neurózách do oblasti těchto orgánů. MĚSÍČEK ZAHRADNÍ /Calendula officinalis/ Nálev z květů je velmi účinný zvláštně u zánětlivých stavů, u gynekologických onemocnění, u nemocí slinivky břišní, při špatném zažívání. Má i působnost protirakovinovou, zvláště preventivní /v gynekologii/. Působí příznivě na poruchy krevního oběhu, nemoci jater, žloutence, upravuje činnost srdečního svalu. Vnější působení na omývaní zanícených ran a bércových vředů. MOCHNA HUSÍ /Potentilla anserina/ Odvar se pije proti záduše, křečovým záchvatům srdce, střevním, kolikám. Pije se horký 3x denně po 1 šálku. Odvar z mochny stříbrné se užívá při afunkčním žlučníku, neutuchajícím průjmu, po operaci střev. /2x denně šálek/ NÁTRŽNÍK, mochna nátržník /Potentilla erecta/ Používá se kořen. Odvar z něho se připravuje v polovině vina a vody. Tiší kašel a chrlení krve, každé 1/2 hodiny 1 lžíce, průjem, čistí krk, plíce, játra a pomáhá při žloutence, cukrovce, žaludečních vředech a rakovině žaludku. V odvaru se namáčí pláténko a přikládá se na boule, nádory, při dně, na lišej, na rakovinu.

25 Denně 3-4x čerstvý obkladek, který rozpouští a vyměšuje. Nátržníková tresť posiluje žaludek a užívá se na otevřené žaludeční vředy. Předpis: Dobře usušený kořen nátržníku rozkrájíme nadrobno, dáme do láhve, nalijeme na to čistý líh /96%/, zazátkujeme a lahví denně několikrát zatřepeme. Už po 4 dnech můžeme používat, a to před obědem na lžíci vody 8-15 kapek. Při úplavici 3-5x denně kapek této tresti. NETŘESK STŘEŠNÍ /Sempervivum tectorum/ Používá se nahřátá šťáva z lístků - nevařit! Dětem při zánětu středního ucha nakapat nahřátou šťávu do ucha 2x denně. Při paradentóze, pro zpevnění zubů: 2-3 lístky pomačkat a dát si je na noc na zuby. Šťávu nakapat do nosu při rýmě i při alergické rýmě, senné rýmě. Na záněty mandlí, hnisavé čepy na mandlích žvýkat, kloktat vodu s několika kapkami šťávy, 2x denně. Při aftech žvýkat listy netřesku. U starších žen, jestliže jim z bradavek vytéká žlutá, hnisavá šťáva, rozdrtit lístečky, šťávu nakapat na gázu a dát do podprsenky na tyto bradavky. Rovněž lze aplikovat na zduření prsou, na konečník, když začne pálit. Zlatá žíla, vyhřezlý konečník - přiložit na vatičce šťávu z netřesku. Na bércové vředy se šťáva namíchá buď s olivovým olejem nebo dětským Sypsi olejem, nebo lopuchovým olejem. Netřesk se nikdy nesmí vařit, ani se nesmí míchat s lihem /pouze samotný nebo s dobrým olejem/. Na žaludeční vředy smíchat štávu nebo pomačkané či nakrájené lístečky s olejem a polknout, ale pouze na lačný žaludek, když je prázdný. /1:1/. Potom smíme jíst teprve až za 10 minut. Netřesk je také proti průjmů a chorobám močového měchýře /sníst rozdrcený list/ OSTROPESTREC MARIÁNSKÝ /Silybum marianum/ použití: pouze semena. Rozdrtit, vařit 2 minuty a odvar nechat 20 minut louhovat.

26 Užívá se na regeneraci cév, jaterních buněk, při křečových žilách a hemeroidech, onemocnění jater, žlučníku, dvanácterníku, sleziny, při kolikách, kamencích a žloutence. /2-3x denně/. Nať a kořeny se užívají na koupele při hemeroidech. + PIVOŇKA LEKAŘSKÁ /Paeonia officinalis/ Jedná se o polojedovatou rostlinu. Užívá se semeno, kořen a květy. Kořen se musí vyhrabat záhy z jara, když se vyvinou listové klíčky. Čerstvě vyhrabaný kořen se rozkrájí na malé kousky a vymačká plátěným hadříkem. Takto získaná šťáva se smíchá se stejným množstvím lihu a nechá se 3 dny stát na temném místě, pak se procedí a může se hned užívat: vtírat do plotének, proti padoucnici a křečím při tiku. PODBĚL LÉČIVÝ /Tussilaqo farfara/ Nálev z květu se používá proti kašli a také při astma. Drcené listy se užívají jako obklad při zánětu žil. + PODRAŽEC KŘOVIŠTNÍ /Aristolochia clematitis/ Podražec je jedovatý a smí se užívat jen na obklady. Listy buď čerstvé nebo odvar z nich, hojí rychle zanedbané rány, vředy, bércové vředy, proleženiny. Mají protizánětlivý účinek. Dále se v obkladech používají při exémech, opruzeninách, zánětu plic, zánětu pohrudnice, kataru průdušek a při průduškovém astma. POHANKA /Polygonum faqopyrum/ Pohanka obsahuje důležitý rutin a hořčík. Nejvíce ho je ve kvetoucí nati, ze které se připravuje nálev. Ožívá se při chorobách srdečních, cévních, na snížení krevního tlaku, preventivně a dále pak i po infarktu. PŘESLIČKA ROLNÍ /Equisetum arvense/ Nezaměňovat přesličku rolní s přesličnou lesní. Lesní není léčivá! Nať se musí vařit 5 minut, pak se nechá louhovat a používá se: při chorobách plicních, ledvinových, ledvinových kamenech, proti rakovině, krvácení do moče, zastavuje krvácení z nosu, proti radioaktivnímu záření. Používá se jednou za měsíc k vyčištěni ledvin při pití chlorované vody. Čistí žaludek, odvádí

27 písek z těla, rozpouští, čistí, stahuje a sílí při chorobách ledvin a močového měchýře. Odvádí z organismu těžké kovy. Samotný odvar z přesličky se smí pít nejvýše 2x denně. Obsahuje příliš saponinů. Vnější použití k omývání vlasů, sedací koupele při zánětech ledvin a močových cest. PUŠKVOREC OBECNÝ /Acorus calamus/ Puškvorec posiluje, a proto se používá při všeobecné slabosti trávicích orgánů, nadýmání žaludku a střev, při kolikových záchvatech. Velmi dobře pomáhá při onemocnění žláz a při dně. Prospívá při odhlenění žaludku a střev, při lenivosti střev a poruchách látkové výměny, při chudokrevnosti a vodnatelnosti. Odstraňuje nechutenství, pomáhá při poškození ledvin. Mimořádně hubení lidé, kteří neztratili váhu z nedostatku potravy, měli by pít čaj z kořene puškvorce a občas by měli použít plnou koupel s přísadou kořene puškvorce. Slabé oči se posílí, když často potíráme zavřená oční víčka čerstvou šťávou z kořene puškvorce. Čaj pomáhá i dětem, které nesnášejí lepek z obilnin, což se v poslední době vyskytuje stále častěji. Probíhá akce proti kouření. Jestliže kuřák pomalu přežvykuje sušený kořen puškvorce, může se snáze odnaučit kouřit. při různých omrzlinách se dá rozkrájený kořen přes noc do studené vody. Ráno se ohřeje k bodu varu. V této horké vodě necháme kořen 5 minut vylouhovat. Potom koupeme nemocnou část těla 20 minut v ochlazeném, nepříliš horkém odvaru. Tento odvar můžeme až 4x denně ohřát a použít. Tato koupel pomáhá i při studených rukou a nohou, ale v tomto případě použijeme odvar co nejteplejší. Příprava čaje: čaj z kořene puškvorce se připravuje jenom studenou cestou! 1 zarovnaná lžička mletého kořene puškvorce se na noc zalije 1/4 litru vody. Ráno se trochu zahřeje a scedí. Před použitím se čaj ohřívá ve vodní lázni. Přísada do celkové koupele: 200 g strouhaného kořene puškvorce vyluhujeme přes noc v 5 1 studené vody. Další den zahřejeme až k varu, necháme 5 minut vylouhovat a vlijeme do koupele. RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ /Hippophae rhamnoides/

28 Rakytník patří k léčivým rostlinám s vysokou biologickou aktivitou. Rakytník je velice okrasný keř. Jeho plody mají krásnou, svítivě oranžovou barvu. Plodnost má vysokou, plodí záhy. Jeho plody obsahují velké množství látek, potřebných pro zdraví. Rozšíření rakytníku však bráni značná výška keřů s množstvím ostrých trnů a náročnost při sběru drobných bobulí. K opylení samičích keřů je nutno vysázet i keře samčí. Nejvíce aktivních látek je v plodech, méně v semenech a nejméně v listech. Plody keře obsahují vitamín C, B, B2, B3, PP, E, F, D a další důležité látky, které mají schopnost snižovat obsah tuků a cholesterolu a tak chránit organismus před sklerózou, podporuje regeneraci organismu a je i proti rakovině. Rakytníkový olej ze semen a bobulí má velkou biologickou hodnotu. Je vynikajícím lékem při popálení kůže rentgenovým a radiovým zářením. Používá se k léčbě rakoviny hrdla, zánětu dutiny hrdla, při zánětu pochvy, žaludečních a bércových vředech. Nálev z listů se používá jako posilující a krev čistící prostředek, při dně a revmatismu. Berou se 2 g sušených listů na 1 šálek nálevu 2-3x denně. Plody se zpracovávají za studena, podobně jako černý rybíz. Na 1 kg drtě se dává 1,5 kg cukru. ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ /Rosmarinus officinalis/ Používá se při depresivních stavech, při rekonvalescenci, močových kamenech, bušení srdce, nízkém tlaku a na posílení stařeckého srdce. Příprava nálevu: 1 čaj. lžička sušené drogy na 1/4 litru vody. Zalít horkou vodou a nechat 20 min. louhovat. ŘEBŘÍCEK OBECNÝ /Achillea millefolium/ Působí protikřečově a protizánětlivě, čistí krev a kostní dřeň. Při zhoubném onemocnění kostí, žaludečních potížích, zejména při překyselení žaludku, např. po svátcích. Jako podpůrný prostředek při angíně pectoris a leukémii. Řebříčková kúra se provádí 1x v roce, a to po dobu 1 týdně - denně pít 1-2 šálky nálevu. Podpoří chuť k jídlu, při žlučníkových potížích, jaterních nemocech, žaludečních potížích, poruchách látkové výměny, při revmatismu, dně, ke zlepšení krevního

29 obrazu, při menstruačních potížích a u mládeže v dospívání. Čajový nálev: 2 čaj. lžičky drogy na 1 šálek vody. Řebříček se osvědčuje při zánětu vaječníků ve formě koupelí: hrst řebříčku se zalije 2 litry studené vody. Nechat 8 hodin louhovat a uvést do varu. Pak se vlije do koupele 37 C teplé. Koupel se provádí 2x týdně, vždy po půl hodině. ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ /Aqrimonia eupatoria/ Jde o univerzální drogu, použitelnou jako čajový odvar při lehčích močových potížích, při ledvinových kolikách a potížích, při zánětech. Hojí řezné rány, rány po amputaci, exémy /obklady a koupele/. Dobrý prostředek proti únavě. Působí příznivě na játra, při vředech a zánětech žaludečních a dvanácterníkových. Jako kloktadlo při ústních a krčních potížích, zánětech a nepříjemnostech s hlasivkami, při angíně. Předpis na kloktadlo: 2 hrstě řepíku vařit v 1 litru vody tak dlouho, až se voda vyvaří na třetinu a kloktadlo je hotové. + ŘEŠETLÁK POČISTIVÝ /Rhamnus cathartica/ Jedná se o polojedovatou rostlinu. Při aplikaci je nutné dodržovat předepsané dávky!. Těhotné ženy nesmějí pit čaj ani jiné přípravky z řešetláku! Při žloutence, jaterních chorobách a zácpě se z plodů připravuje nálev, kompot a marmelády. Smí se však během 1 dne požít pouze 1 čajová lžička kompotu nebo marmelády. Čaj proti zácpě: 2 vrchovaté lžíce plodů se zalijí 1/4 litrem studené vody, přivést k varu /nevařit/, nechat 5 minut přikryté vylouhovat, scedit a večer před spaním vypit 1 šálek. Anebo 1/2 hodiny před spaním žvýkat 10 bobulí. Při ochablosti, zavodnění organismu, při kaméncích, kožních chorobách, svěděni, žloutence a tvrdé stolici pít denně pomalu, po doušcích 2 malé odlivky vlna z řešetláku. Příprava vína: 150 g sušených bobulí do 1 litru vína, denně protřepávat. Při nechutenství a kožních chorobách pit řešetlákové medové mléko. Předpis: 10 sušených bobulí řešetláku se krátce povaří ve 1/4 litru mléka, odstaví a nechá zchladnout na teplotu k pití.

30 Přidá se 1 plná lžíce pravého medu, řádně promíchá. Pije se zvolna, denně max. 1 sklenka. + SADEC KONOPÁČ, nesprávně KONOPĚNEC /Eupatorium cannabium/ Jedná se o polojedovatou rostlinu. Při aplikaci je nutné dodržovat předepsané dávky! U nás se běžně nepoužívá, ale je to dobrý adaptogen. Podporuje obranyschopnost organismu, čistí krev, žene na moč, užívá se proti zácpě, při onemocnění sleziny a jater, proti žloutence, vodnatelnosti a nepravidelnosti periody. Užívá se odvar, 1/2 sklenky ráno a 1/2 sklenky večer. SATUREJKA ZAHRADNÍ /Satureja hortensis/ Používá se nálev při nadýmání, proti dávení, na potenci, při bolestech břicha a závrati. SEDMIKRÁSKA CHUDOBKA /Bellis perennis/ Používá se jako nálev proti nemocem dýchacích cest, nemocem plicním a kašli. Rozpouští hleny, léčí zánět pohrudnice, užívá se při horečnatých nemocech ke snížení teploty, při chudokrevnosti a exémech. Pro plíce je vhodná šťáva, smíchaná s medem. Pomáhá též při průduškovém astmatu, při poruchách spánku, 1x denně před spaním 2 čaj. lžičky. Salát z lístečků mladých rostlin se jí soustavně. Upravuje látkovou výměnu a její poruchy, ovlivňuje i cukrovku. SMETANKA LÉKAŘSKÁ, PAMPELIŠKA /Taraxacum officinale/ Použití: kořen, list jako odvar. Odvar z kořene se používá proti nemocem jater, močového měchýře, zlaté žíle, žloutence, vodnatelnosti. Dále pak při močových lehkých potížích, ledvinových kolikách, proti zánětům, exémům, žaludečním a dvanácterníkovým vředům, revmatismu, proti obnově ledvinových kaménků, při špatné sekreci'' jater, slinivky břišní, jaterních kolikách. Preventivně před ledvinovými a žlučovými kaménky. Podpůrně proti cukrovce. Šťáva z čerstvé rostliny je nejlepší prostředek čistící krev, je močopudný a projímavý. Děti 1 čajovou lžičku, dospělí 1

31 polévkovou lžíci lx denně. Na jaře je vhodné jíst salát z mladých listů proti jarní únavě, povzbuzení a vyčištění organismu. SPORÝŠ LÉKAŘSKÝ /Verbena officinalis/ Na stres se bere polovina šťávy z listů a polovina vinného octa. Nechá se společně stát 14 dni na teplém místě. Pak se bere 3x denně po 7 kapkách na polévkovou lžíci vody, lze použít též při chorobách sleziny, ledvin a jater, tedy proti žloutence, zimnici, jaterním a měchýřovým kaménkům, hlavně proti neuralgii, při močení krve, obtížích při močení, při nepravidelné periodě. Nálev z natě je dobrým kloktadlem, při aftech, těžkém dechu a kašli. Tiší bolesti zubů. Zevně jako obklady sporýšové listí dobře účinkuje proti vyrážkám, vředům, chrapotu a bolestem hlavy. SRDEČNÍK, buřina srdečník /Leonurus cardiaca/ Používá se při chorobách srdce, žaludku, při vysokém krevním tlaku a při tzv. prostatismu mladších mužů /do 30 let/, při plynatosti a vynechávající menstruaci. Pije se 3x denně vždy 1 sklenice nálevu. SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ /Galium verum/ Odvar se pije při nemocech ledvin, při ledvinových kamenech, zánětu jazyka. Při štítné žláze se používá jako kloktadlo. ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ /Salvia officinalis/ Ničí zárodky nemocí, působí protizánětlivě, proti křečím, upravuje žaludeční potíže a menstruaci, je proti nadýmání, působí na žlučník i proti cukrovce. Používá se k desinfekci ústní dutiny, při zánětech dásní, krku, angíně jako odvar. Při kousnutí hmyzem 30 kapek tinktury, rozmíchat s vodou a přikládat obklady. V období přechodu u žen rozmíchat v 1 polévkové lžíci vody několik kapek esence. Starou unavenou pokožku potírat ředěnou esencí. ŠÍPEK /Rosa canina/ Čaj ze šípků žene na moč, čistí ledviny a močový měchýř, je proti písku v ledvinách a močovém měchýři. Plody šípku jsou

32 zdrojem vitamínu C a dalších důležitých látek. Příprava nálevu: louhovat ve studené vodě 8 hodin nakrájené šípky, následně přivést k bodu varu /ale nevařit/ a odstavit, nechat 20 minut louhovat. Přecedit a sladit medem. ŠŤOVÍK KOŇSKÝ /Rumex hydrolapathum/ Odvar kořene štovíku se používá proti lupům /vtírání/. TERČOVKA NACHOVÁ /Echinacea purpurea/ Posiluje obranyschopnost organismu. Používá se tinktura při zánětech, angínách, chřipkách apod. 5x denně 1 pol. lžíce tinktury. V čaji též proti revmatismu a na hojení ran 1 pol. lžíce na 1/4 litru vody. Nálev z listů se užívá jako kosmetikum /obklady/. TŘEZALKA TEČKOVANÁ /Hypericum perforatum/ Z listů a květů se vaří čaj proti chorobám jaterním, obtížím žaludku, zahleňování, napravuje nepravidelnosti krevního oběhu, rozptyluje sedlou krev v těle. Dále proti kaménkům, které rozpouští, proti závratím, při nervových chorobách, pomočování, zmírňuje bolesti v kyčlích. Olejové mazání je též na spáleniny. Vyrábí se macerací květů v dobrém slunečnicovém oleji po dobu 3 týdnů. TUŽEBNÍK JILMOVÝ /Filipendula ulmaria/ Pije se nálev při křečích nohou, bércových vředech, mokvavých exémech, překyselení a bolestech žaludku, revmatismu. Je to prostředek močopudný, který pomáhá při nachlazení, chřipce, angíně. Dále při střevních chorobách, revmatismu všeho druhu, studených nohou, má protirakovinové účinky. TYKEV /Cucurbita pepo/ Semeno tykví a dýní obsahuje zinek. Odvar ze semen nakrájených na malé plátečky, používá se úspěšně při nemocech ledvinových a při zduření prostaty z nedostatku zinku. I preventivně. /2 čaj. lžičky na 1/4 litru vody/ + VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ /Chelidonium majus/ Celá rostlina má silný protirakovinový účinek, zejména proti

33 rakovině kůže /např. bradavice/. Proti kožní plísni a houbovitým chorobám pokožky. Používá se nálev. Též se přidává do jaterních čajů, účinnost ztrácí po 3 měsících skladování. VŘES OBECNÝ /Calluna vulqaris/ Při exémech odvar k zevnímu omývání. Odvar se pije při nemocech cévních, při infarktu, zúžení cév, ledvinových kaméncích, při močovém písku, nervových potížích. ZEMĚŽLUČ /Centaurium umbellatum/ Nálev ze zeměžluče posiluje žaludek, podporuje trávení, reguluje tvorbu žaludeční kyseliny a prospívá ledvinám, játrům, žlučníku. Užívá se též při vyrážce, bolestech hlavy, zlaté žíle a nepravidelné menstruaci. Je dobrý při zažívacích potížích, při poruchách látkové výměny, při revmatismu, dně, pálení žáhy, má vliv na dobrou pohodu. Příprava nálevu: 2 čaj. lžičky drogy na 1/4 litru vody. Toto množství se vypije během dne.

34

35 "Není na světě bylina, aby na něco nebyla..." Roste velký počet léčivých bylin, dodnes ale nejsou ještě prozkoumány zdaleka všechny tak, abychom znali jejich veškeré účinky. Bylo již napsáno mnoho knih o léčivé moci bylin, jsou psány stále nové a nové knihy o této problematice. Některé knihy jsou sice podobné, jsou však uváděny i nové objevy, nebo aspoň už zapomenuté údaje. Mathioli napsal již r svůj slavný herbář. Uvádí se v něm mnoho dodnes uznávaných zásad bylinoléčby, jež tehdy mohl převzít z pouhých zkušeností s léčbou. Tenkrát ještě nebyly žádné laboratoře a přístroje, ani výzkumné ústavy. Tehdy již Mathioli napsal např., že na zduření prostaty u mužů dobře působí semeno dýně. Dodnes si tuto dobrou radu ověřuje řada postižených... V minulém století došlo prudkým rozvojem chemie též k rozvoji výroby syntetických léčiv. Mnohým se mohlo zdát, že je léčivým rostlinám odzvoněno, ale je tomu naopak. Léčivé rostliny se ukázaly být podstatně vhodnější než syntetická léčiva, která mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. A to ani nemluvím o ekonomické stránce. Rok od roku se zvyšuje spotřeba léčiv. Sběr léčivých rostlin však pokulhává za potřebou. Přitom naše příroda je velmi štědrá: stačí sbírat pouze to, co sama nabízí. Pro farmaceutický průmysl stále dovážíme suroviny, přitom bychom naopak mohli tyto suroviny vyvážet. U nás roste několik tisíc druhů léčivých rostlin. V lidovém lékařství se z tohoto množství používá jenom několik set druhů. Náš farmaceutický průmysl má zájem také jenom o několik set druhů. Přírodním léčivým prostředkům vděčíme za mnoho. Bez bylinek se neobejde ani farmaceutický průmysl.

36 Dobře zvolené léčivé rostliny z luk, polí, lesů i zahrádek, které nebyly chemicky ošetřovány /a nejsou ani v bezprostřední blízkosti chemicky ošetřovaných polností/, mohou účinně pomáhat. V této druhé kapitole jsou uvedeny choroby a vhodně byliny, používané k jejich léčbě.

37 Bylinářský výběr A AFTY - netřesk střešní, sporýš, rdesno hadí, arnika, aloe, borůvka. AKNÉ - kopřiva, je nejlepší krev čistící a krev tvořící léčivá bylina, lopuch. ANGÍNA - šalvěj, řepík, tužebník jilmový, bez černý, bergenie, rudbeckie purpurová. ANGÍNA PECTORIS - řebříček, hloh, mochna husí, meduňka, třepatka purpurová, arnika. ASTMA - /záducha, dušnost/ - jitrocel, majoránka, yzop, bukvice lék., podběl. B BÉRCOVĚ VŘEDY - kopřiva, arnika, plavuň, rakytník řešetlákový, tužebník jilmový, kopřiva, podražec, lopuch větší, kostival, měsíček. BOLESTI HLAVY - kopřiva, řebříček, zeměžluč, sporýš. BOLESTI V BŘIŠE - heřmánek, třezalka "*"" BOLESTI ŠÍJE - třezalka, bez černý, kostival. BRADAVICE - vlaštovičník, arnika, měsíček. C CÉVY /prokrvení/ - kostival, kopřiva. CÉVY /zúžení/ - vřes, ostropestřec, pohanka, kopřiva. CUKROVKA - arnika, kopřiva, listy borůvky, listy černého bezu,

38 kopřiva, kořen smetanky, nátržník, šalvěj, sedmikráska chudobka. D DNA - plavuň, puškvorec, bez černý, jehlice trnitá, jitrocel, jalovec, sedmikráska chudobka, zeměžluč, nátržník, bříza, smetanka, kostival, vlaštovničník. DVANÁCTERNÍK - ostropestřec, řepík. DVANÁCTERNÍK /vředy/ - kostival. DÝCHACÍ CESTY - jablečník, sedmikráska chudobka, rozrazil. E EPILEPSIE /padoucnice/ - Černobýl, kontryhel, jmelí - bez bobulí, kozlík, pivoňka, vlaštovičník. EXÉMY - smetanka, dubová kůra, lopuch, řepík, tužebník jilmový, pýr, vlaštovičník, přeslička rolní. H HLASIVKY - svízel, řepík. HEMEROIDY - plavuň, smetanka, zeměžluč, lnice, bříza, divizna, dubová kůra, ostropestřec, podražec, plicník, netřesk, jírovec. HOREČKA - tužebník jilmový, divizna, kontryhel, podběl. CH CHRAPOT - podběl, bez černý, divizna, sléz. CHŘIPKA - tužebník jilmový, bez černý, divizna, rudbeckia purpurea, lichořeřišnice, rozmarýna. CHUDOKREVNOST - kopřiva, sedmikráska chudobka. I IMPOTENCE - kontryhel, saturejka, sporýš lékařský. ISCHIAS - tužebník jilmový, jmelí - bez bobulí, dřištál, pískavice, třezalka, černý bez, kopřiva, křen. J JÁTRA - jablečník, měsíček, nátržník, řepík, řebříček, ostropestřec, zeměžluč, smetanka, sporýš, třezalka, čubet benedykt, kopřiva, plavuň, jitrocel, aloe. K KAMÉNKY /ledvinové,močové/ - bříza, jehlice, ostropestřec, přeslička rolní, rozmarýna, třezalka, sporýš, vřes, svízel, plavuň, kopřiva. KAŠEL - kopřiva, jitrocel, bez černý, divizna, fenykl, jablečník, nátržník, podběl, sporýš, sedmikráska chudobka.

39 KATAR DÝCHACÍCH CEST - plicník,podběl. KLOUBY - /onemocnění/ - plavuň. KLOUBY - /opotřebení/ - list plavuně, kostival, list kapusty a bílého zelí. KLOUBY - /otok/ - kostival. KOSTI - TBC /kostižer,lupus/ - řebříček, přeslička rolní kostival. KOSTI /zhoubné onemocnění/- řebříček. KOUŘENÍ - puškvorec. KOŽNÍ NEMOCI - kopřiva, sléz. KOŽNÍ PLÍSEŇ - vlaštovičník. KOŽNÍ VYRÁŽKY - heřmánek. KREV /čištění/ - smetanka, řebříček, rakytník, černý bez, pýr, medvědice, kopřiva, česnek medvědí. KREV /chrlení/ - sedmikráska chudobka. KREV /chudokrevnost/ - kopřiva, kontryhel. KREV /leukémie/ - řebříček, puškvorec, vlaštovičník. KREVNÍ OBĚH - jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, pastuší tobolka, měsíček, rakytník, třezalka. KREVNÍ TLAK NÍZKÝ - jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, pastuší tobolka. KREVNÍ TLAK /úprava, vyrovnání/ - jmelí /bez bobulí/, maté, černý rybíz. KREVNÍ TLAK VYSOKÝ - srdečník, pohanka, hloh, plavuň, černý rybíz. KREV /tvorba/ - kopřiva, řebříček. KRK /bolesti/ - řepík, šalvěj. KRK /zánět/ - svízel, řepík, proskurník, sléz. KRVÁCENÍ- přeslička rolní, kokoška, starček Fuchsův, toten krkavec. KŘEČE /koliky/ - jmelí /bez bobulí/, anýz, fenykl, máta,