R O Z H O D N U T Í o změně integrovaného povolení

Transkript

1 *KUCBX00H6636* KUCBX00H6636 O D B O R Ţ I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í Čj.: KUJCK 27396/2015/OZZL Sp.zn.: OZZL 199/2015/makr datum: vyřizuje: Ing. Martina Krejčová telefon: R O Z H O D N U T Í o změně integrovaného povolení Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen krajský úřad ), jako příslušný správní úřad podle 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění a 28 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění mění podle 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci integrované povolení číslo jednací KUJCK 29752/2006 OZZL/27/Hl/R ze dne , ve znění změny č.j.: KUJCK 28110/2008 OZZL/6/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 35588/2009 OZZL/3/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 12486/2011 OZZL/4/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 2832/2011 OZZL/14/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 578/2012 OZZL/5/Eg ze dne , změny č.j.: KUJCK 26411/2012 OZZL/4/Eg ze dne , změny č.j.: KUJCK 27151/2012 OZZL/7/Eg ze dne , změny č.j.: KUJCK 26339/2013/OZZL ze dne , změny č.j.: KUJCK 68141/2013/OZZL ze dne , změny č.j.: KUJCK 27020/2014/OZZL ze dne , změny č.j.: KUJCK 52852/2014/OZZL ze dne a opravného usnesení č.j.: KUJCK 53618/2014/OZZL ze dne (dále jen integrované povolení ), vydané právnické osobě C-Energy Bohemia s.r.o., se sídlem: Průmyslová 748, Planá nad Luţnicí, IČO: (dále jen provozovatel ) pro zařízení Teplárna C-Energy Bohemia s.r.o. Planá nad Luţnicí (dále jen zařízení ) následovně: 1) Část s názvem Popis zařízení a popis umístění zařízení se včetně textu vypouští a nahrazuje se textem: Popis zařízení a popis umístění zařízení: Zařízení Teplárna C-Energy Bohemia spol. s r.o. Planá nad Luţnicí je umístěno ve správním území obce Planá nad Luţnicí, katastrální území Planá nad Luţnicí parcely 1571, 1573, 1574, 1575, 1576, 1577, 1578, 1579, 1580, 1582, 1583, 1586, 1587, 1589, 3000, 3002, 3129, 1558/1, 1570/1, 1570/2, 1570/3, 1570/4, 1570/5, 1570/6, 1570/7, 1581/1, 1581/12, 1581/2, 1581/3, 1581/4, 1581/5, 1581/6, 1581/7, 1581/8, 1581/9, 1584/1, 1584/4, 1585/1, 1590/1, 1600/1, 1600/2, 1602/10, 1602/11, 1602/12, 1602/16, 1602/17, 1602/18, 1602/6, 1602/7, 1629/2, 1629/3, 1637/2, 1638/28, 1638/4, 3126/2, 3127/1, 3127/2, 3127/3, 3128/1. Zařízení tvoří technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci uvedené v bodě 1, související technické a technologické jednotky uvedené v bodě 2 a přímo spojené činnosti uvedené v bodě 3 tohoto rozhodnutí. Stránka 1

2 1. Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci: Účelem zařízení je dodávat páru, teplou vodu a elektřinu pro město Sezimovo Ústí a podniky v areálu průmyslové zóny. Kotle K1, K2 a K3 V areálu teplárny byly do března 2014 instalovány tří kotle označené K1, K2 a K3, které tvořily hlavní technologickou jednotku zařízení. Kotel K1 byl uveden do provozu roku 1961, jmenovitý tepelný příkon 63,7 MW, kotel K2 byl uveden do provozu roku 1962, jmenovitý tepelný příkon 63,7 MW a kotel byl uveden do provozu K3 roku 1968, jmenovitý tepelný příkon 64,3 MW. Celkový jmenovitý tepelný příkon těchto kotlů byl 191,7 MW. Tyto kotle mají téměř stejné parametry. Kotle K1, K2 a K3 - Výrobce je ČKD Tatra Kolín, typ G 65, kotel je práškový s granulační výsypkou, strmotrubný jednobubnový s přirozenou cirkulací vody a s přímým vháněním uhelného prášku pomocí ventilačního účinku mlýnů vířivými hořáky do ohniště. Je vybaven kondenzátorem syté páry, dvojstupňovým ohřívákem napájecí vody, konvekčním přehřívákem páry, sálavým přehřívákem páry a ohřívákem vzduchu. Výstupní pára je zavedena do společného parovodu. Produkce páry je 65 t/h. Spalovací vzduch je dodáván dvěma vzduchovými ventilátory. Hlavním palivem je hnědé uhlí práškové. Stabilizačním palivem je topný olej, jsou uţívány hořáky s tlakovým rozprašováním. Za kaţdým kotlem je instalován elektroodlučovač. Odsiřování není instalováno. Spaliny jsou vedeny do komínu společného pro všechny kotle, výška je 100 m. Kontinuální měření emisí je pro všechny tři kotle společné, měřící místo je na komínu Kotel K4 V areálu teplárny byl původně i záloţní parní kotel K4, provozovaný od roku 2001, palivo LTO, jmenovitý tepelný příkon 20,0 MW, výrobce ČKD Praha, typ OKP 25. Spaliny byly odváděny ocelovým kouřovodem s uzavírací klapkou do komínu společného pro kotle K1, K2 a K3. Tento kotel byl rekonstruován a upraven pro spalování zemního plynu, jeho jmenovitý teplený příkon je 14,94 MW, výrobce je Invelt Servis s.r.o., Plzeň, plynový hořák Weishaupt, speciální míchací zařízení pro redukované emise NO x a CO, přestavující se podle provozovaného výkonu, zajišťuje optimální spalování paliva v celém výkonovém rozsahu kw. První zapálení po rekonstrukci bylo provedeno v březnu Spaliny jsou stále vedeny do stávajícího 100 m komínu. Měřícím místo pro jednorázové měření emisí je umístěno na vodorovném úseku výstupního kouřovodu před vstupem do komína. Tento kotel je v současnosti veden jako záloţní zdroj. Kotel K5 Obnova a ekologizace teplárny spočívá především v odstavení starých kotlů K1, K2 a K3 a instalaci nových kotlů K5 a K6, včetně odsíření jejich spalin. V březnu 2014 byl kotel K3 demontován a na jeho místě byl postaven nový kotel K5. Ten je v provozu od února 2015, kdy se v tomto kotli začalo spalovat hnědé uhlí. Do doby zprovoznění odsíření budou spaliny vedeny do stávajícího komínu, výška je 100 m. K5 je roštový kotel s prvky fluidní techniky o jednotlivém jmenovitém tepelném příkonu 35,8 MW, výrobce je Invelt Servis s.r.o., Plzeň, palivo je hnědé uhlí, najíţděcí palivo je zemní plyn. Typ hořáků je Weishaupt G60, 2 x na kotel, se speciálním míchacím zařízením pro redukovanou emisi NOx a CO. Čištění spalin je zajištěno pro emise NOx primárními opatřeními konstrukce a parametry spalovací komory, za kotlem je instalován jeden elektroodlučovač (původně pro kotel K3) a následně jsou veškeré spaliny čištěny technologií odsíření typu mokré vápencové vypírky. Měřící místo pro jednorázové měření emisí je umístěno na komínovém nástavci absorberu v 38,8m na úrovni obsluţné plošiny. Měření bude probíhat při současném provozu obou kotlů. Výška nového komína společného pro kotle K5 a K6 (nástavec nad odsiřovacím reaktorem) je 85 m nad terénem. Kotel K6 Obdobně je plánováno demontování kotle K2 (únor/březen 2015) a jeho nahrazení novým kotlem K6 (září/říjen 2015). Spaliny budou vedeny přes elektroodlučovač (původně pro kotel K2) a přes jiţ zprovozněné odsíření do společného komína. V době přípravy kotle na uvedení do provozu (např. při vysoušení vyzdívky) budou spaliny vedeny do stávajícího komínu, výška je 100 m. Kotel K6 je totoţný s kotlem K5 (popis viz výše). Kotle K5 a K6 tedy nahradí původní kotle K1, K2 a K3. Celkový příkon těchto dvou nových kotlů bude 71,6 MW. Kotel K1 Trvalé odstavení kotle K1, technicky i evidenčně, je plánováno na říjen/listopad Tedy po zprovoznění kotle K6. Nejpozději však bude odstaven do Plynové motory PM1, PM2, PM3 a PM4 Stránka 2

3 Nově jsou v teplárně instalovány 4 pístové plynové motory PM1, PM2, PM3 a PM4 o jednotlivém jmenovitém tepelném příkonu 23 MW + generátory o elektrickém výkonu cca 4 x 9,17 MWe. Celkový jmenovitý tepelný příkon těchto stacionárních zdrojů je tedy 92 MW. Výrobce je Rolls Royce. Plynové motory spalují výlučně zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Motorové jednotky se spalovacími pístovými motory pouţívají pro startování tlakový vzduch. Tlakový vzduch pohání dva vzduchové rotační motory s pastorky, které přenáší točivý moment na ozubené kolo na setrvačníku. Pak moment je přenášen na klikovou hřídel, která pohání jednotlivé písty motoru. Pohybem pístů a vačkové hřídeli je umoţněn přísun paliva a spalovacího vzduchu do spalovací komory. Svíčky v patřičném okamţiku iniciují zapalování a motor nastartuje. Výška komínového výduchu pro spaliny z plynových motorů je 30 m nad terénem. Kaţdý motor má vlastní výduch. A vlastní měřící místo. Pro další vyuţití tepla v palivu slouţí celkem 4 spalinové parní kotle (kotle na zbytkové teplo) instalované za plynové motory, které vyrábí páru při vyuţití tepla ze spalin motorů. Celkový tepelný výkon získatelný z jednoho plynového motoru (teplo z chlazení + teplo ve spalinách) činí cca 8,5 MWt. Spaliny plynových motorů jsou po vyčištění tak, aby splňovaly poţadované emisní limity, zavedeny do spalinových parních kotlů, ve kterých se vyuţívá zbytkové teplo spalin k výrobě páry o tlaku 1,1 MPa a teplotě 275 C. Čištění výfukových plynů probíhá díky selektivní katalytické redukci - redukce NO x a k redukci CO slouţí katalyzátor OXI. V reaktoru jsou naskládány jednotlivé moduly katalyzátoru. Zařízení spalinového kotle je navrţeno jako parogenerátor s přirozenou cirkulací. Za spalinovým kotlem je umístěn spalinový výměník pro předehřev vratné větve topné vody centrálního zásobování teplem, pomocí kterého se zvýší vyuţití tepla obsaţeného ve spalinách. Celá sestava spalinového kotle je vybavena spolu se spalinovým výměníkem obtokem spalin. Spaliny z plynových motorů mohou být vedeny do ovzduší nebo do spalinového kotle. Součástí komínů jsou vestavěného tlumiče hluku. V současné době je základním provozním reţimem plynových motorů jejich udrţování v pohotovostním stavu. A to z důvodu smluvního plnění podpůrné sluţby, kdy je na poţadavek společnosti ČEPS, a.s. (provozovatel elektrické přenosové soustavy) moţný jejich rychlý start na plný výkon do 5 minut. Funkce plynových motorů v elektrické přenosové soustavě, jako výkonové rezervy, neumoţňuje předvídání termínu jejich spuštění, ani odhad doby, po kterou budou provozovány. 2. Související technické a technologické jednotky: a) Palivové hospodářství - uhlí Doprava je realizována ţelezničními vagony. Vykládka se provádí z vagónů do hlubinných štěrbinových zásobníků. Zásobníky tvoří dvě skupiny zásobních komor konstrukčně řešených tak, ţe uhlí samovolně nepadá ze zásobníků, ale je vyhrnováno pomocí propelerového vozu na gumové pasy. Palivo lze dopravovat jak do kotelny, tak na skládku paliva. Vykládka paliva na nekrytou skládku probíhá volně bez pouţití teleskopických trubic. Skládka je rozdělena na dvě části domkem pasových vah a šikmým zauhlovacím mostem. V prostorách zauhlování bylo v roce 2008 instalováno mlţící zařízení na přesypy paliva, které omezuje úlety uhelného prachu. Skládka č. 1 má kapacitu 8500 tun při skladování uhlí do výšky 1,5 m a skládka č. 2 má kapacitu tun, tzn., ţe celková kapacita skládky činí tun. Při pěchování po vrstvách pojezdem buldozeru je podle provozních pravidel moţno uloţit celkem na celé skládce tun paliva. Veškeré dopravníkové trasy jsou umístěny v zakrytých dopravních mostech. Při ukládání paliva na skládku je toto rozhrnováno a dusáno pomocí buldozerů. Kaţdý kotel má svůj zásobník (285 m 3, cca 360 t). Veškeré trasy jsou napojeny na elektronický systém protipoţární ochrany a vybaveny protipoţárním zařízením (tvorba vodní clony). Plánovaná změna - v červnu 2015 dojde ke sníţení prašnosti vnitřního zauhlování instalace průmyslového vysavače a vybavení přesypů dopravníků a shozů paliva mlţením a ke sníţení prašnosti vnějšího zauhlování vybavení přesypů dopravníků a shozů paliva mlţením a instalace 1 ks rukávce pro vykládku uhlí z dopravních pasů na skládku a dodávka 1 ks mlţného děla. b) Palivové hospodářství plyn Vysokotlaká (VTL) plynovodní přípojka a navazující průmyslový plynovod tvoří podzemní i nadzemní vedení o celkové délce 1,95 km, které je u podzemní části uloţeno do hloubky minimálně 0,80 m pod úrovní terénu. Jako záloţní zdroj energie pro regulační stanice slouţí elektrocentrála GRIZZLI 14040H pro nezávislou výrobu elektrického proudu na bázi benzínového motoru o výkonu 23kW. c) Palivové hospodářství topný olej Lehký topný olej se dopravuje pomocí ţelezničních cisteren na stáčiště opatřené záchytnou jímkou. Z cisteren je olej pomocí stáčecích čerpadel dopravován do venkovních, parou vyhřívaných zásobníků ( 500 Stránka 3

4 m 3 mimo provoz a 100 m 3 ). Zásobníky jsou umístěny v záchytné jímce. Kontrola těsnosti zásobních nádrţí je prováděna kontinuálním měřením hladiny a prováděním zkoušek těsnosti. Pomocí čerpadel je v případě potřeby olej dopravován potrubím umístěným na venkovních mostech jednak k olejovým hořákům kotlů K1 K3. Veškeré rozvody oleje jsou necirkulační (udrţení poţadované teploty oleje). Stáčecí a podávací čerpadla jsou umístěna v budově hospodářství topných olejů. d) Elektroodlučovače Spaliny z kotlů K1, K2 a K3 jsou čištěny elektrostatickými odlučovači. EO 1 pro kotel K1 byl instalován v roce 1989, EO 2 pro kotel K2 v roce 1990, EO 3 pro kotel K3 také v roce Účinnost je cca 99,7 %. Odlučovač je sloţen z vlastní skříně, systému usazovacích a oklepávacích elektrod, výsypek s turnikety, zásobníku popílku a zdroje vzduchu pro provzdušňování popelovin v zásobníku. Odtah spalin z kotle a dopravu kouřových plynů do komína zajišťuje kouřový ventilátor. Popílek je z elektrod oklepáván do spodní části odlučovače a turniketem transportován do zásobníku (obsah 280m 3 ). Plánovaná změna po odstavení K2 a K3 dojde k rekonstrukci elektroodlučovačů na parametry kotlů K5 a K6. Elektroodlučovač kotle K1 bude odstavením kotle vyřazen z provozu. e) Hospodářství popílku, strusky, energosádrovce Popílek z elektroodlučovačů je sklepáván do násypek a odtud je šnekovými dopravníky dopraven do 3 sil popílku. Popílek je expedován denně v autocisternách (suchý) a uzavřených vozech (vlhčený). Struska je od vynašečů soustřeďována v násypkách (2 silech), z nichţ je gravitačně nakládána na přepravní prostředky. Prostor nakládky je zastřešen, násyp je prováděn z výsypných rukávců. Plánovaná změna v únoru 2015 dojde ke sníţení prašnosti vnějšího odpopílkování a odstruskování expedice popelovin sniţování prašnosti prostorů pod výsypkami metodou nízkotlaké mlhové stěny, dělících plechových stěn, instalací 2 ks nástavců pro nakládku strusky, a rozvodů pro připojení pojízdného vysavače. Energosádrovec je produkován v rámci hospodářství odsíření, kdy je dopravníkem shromaţďován v kontejnerech, které jsou určeny k transportu. f) Výroba elektrické energie - zařízením pro výrobu elektrické energie je generátor, výrobce Škoda Plzeň, o jmenovitém výkonu 46,5 MW poháněný kondenzační turbinou se dvěma odběry. Generátor dodává výstupní napětí 10,5 kv. Toto napětí je transformováno jednak na 110 kv (dodávky do nadřazené distribuční soustavy) a jednak na 6 kv pro hlavní rozvodnu (vlastní spotřeba, dodávky do areálu Silon a s.). Instalovaná turbína je kondenzační, typu VEE 63 se 2 regulovanými odběry (10 bar/60 t/h a 1,8 bar/75 t/h). Je napojena na společný parovod ze spalovacích zařízení K1, K2 a K3. Plánovaná změna - Při rekonstrukci turbíny bude provedena výměna průtočné části rotoru včetně nového rotoru a parních ucpávek, bude provedena rekonstrukce regulace turbíny na regulaci vysokotlakou. Jmenovitý výkon po rekonstrukci bude 20 MW. Rekonstrukce bude zahájena v druhé polovině dubna, konec rekonstrukce nejpozději 30. září g) Výroba a rozvody vzduchu - Výroba je zajištěna kompresorovou stanicí, která zajišťuje dodávku tlakového a přístrojového vzduchu pro veškerá nová i stávající zařízení. Zajišťuje tlakový vzduch pro kotle a jejich provozní uhelné zásobníky a mezizásobníky, pro odsiřovací zařízení kotlů, pro vodní hospodářství, strojovnu a kondenzaci, mechanické dílny, vyrovnávací nádrţ horkovodní stanice,ovládání havarijního bezpečnostního ventilu na přívodu páry pro HVS, čištění spalin plynových motorů a další potřebná zařízení. Kompresorová stanice je tvořena dvěma novými šroubovými kompresory s kondenzační a adsorpční sušičkou vzduchu. Jako provozní rezerva jsou z původních pěti kompresorů ponechány dva pístové kompresory, umístěné na kotě ± 0,0m.Další moţnou reservou je pouţití tlakového vzduchu z rozvodů závodu SILON. Start motorů se provádí pomocí stlačeného vzduchu, který je zajišťován samostatnou kompresorovou stanicí umístěnou ve strojovně plynových motorů. Vzdušníky stlačeného vzduchu na 30 bar (g) zabezpečují tři startovací pokusy za sebou. Dva elektrokompresory udrţují tlak 30 bar (g) ve čtyřech vzdušníkách startovacího vzduchu motorů. Elektrokompresory jsou propojeny dospolečné sběrné potrubní větve, která je pak propojena se všemi vzdušníky. Taktéţ výstupy ze vzdušníků jsou propojeny mezi sebou pomocí společného rozdělovače, do kterého jsou propojeny startovací vzduchové motory plynových motorů a dvě jednotky pro zpracování ovládacího/přístrojového vzduchu tlak 7 bar (g). h) Rozvody páry - Pára z uhelných kotlů je vedena společným parovodem jednak k redukčním stanicím pro výrobu páry o tlaku 2,0 MPa, 1,0 MPa a 0,2 MPa a jednak k parnímu turbogenerátoru s odběry páry o tlaku 1,0 MPa a 0,2 MPa. Pára je dodávána externím odběratelům. Pára ze spalinových parních kotlů 1,1 MPa je vyvedena samostatným parovodem do parního systému teplárny. ch) Chladící okruh - Jedná se o uzavřený chladící okruh tvořený čerpadly a potrubím pro dopravu čisté chladící vody do kondenzátoru turbíny a zpětným potrubím přivádějícím oteplenou vodu z kondenzátoru na ventilátorové chladící buňky. Do chladící vody není přidáváno ţádné chladící médium. Stránka 4

5 i) Horkovodní stanice - topná voda je ohřívána ve výměnících, v nichţ je topným médiem pára 0,2 MPa. Z výstupu výměníků vstupuje topná voda do izolovaných venkovních rozvodů a jimi je přiváděna k odběratelům. Ochlazená voda z topné soustavy je vratným potrubím přiváděna pomocí oběhových čerpadel do dochlazovačů kondenzátu. Zde se oběhová voda předehřívá a vstupuje opět do výměníků pára voda k dohřátí na poţadovanou teplotu. Provoz stanice je pouze v zimním období. Vratná voda do horkovodní stanice se předehřívá ztrátovým teplem z plynových motorů, případně i spalinami ve spalinových parních kotlích jsou-li provozovány. j) Shromaţďovací místa odpadů kategorie O a N u elektrostatických odlučovačů jsou umístěna tři sila na popílek, dále ke shromaţďování ostatních odpadů jsou vyuţívány mobilní ocelové kontejnery, které jsou rozmístěny na vyhrazených venkovních plochách. Nebezpečné odpady jsou shromaţďovány v uzamykatelném objektu z ocelového plechu s betonovou podlahou s nepropustnou úpravou. Objekt je vybaven kovovými a plastovými nádobami. Nebezpečné odpady jsou odděleně shromaţďovány principem dvojího obalu v kovových či plastových kontejnerech a nádobách. k) Vodovod - V případě přerušení dodávky pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu bude odebírána povrchová voda z řeky Luţnice, která je výtlačným potrubím dopravena do úpravny vody, kde se upraví na vodu provozní a vodu technologickou. l) Vodovodní přípojka Zařízení je zásobováno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. m) Kanalizační přípojka slouţí k odvádění splaškových a technologických odpadních vod ze zařízení a ostatních producentů do kanalizace pro veřejnou potřebu aglomerací měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Luţnicí, která je ukončena čistírnou odpadních vod. n) Kanalizace technologických odpadních vod slouţí k odvádění technologických odpadních vod (odluhy a odkaly kotlů, odluh spalinových parních kotlů, odluh chladícího systému TG3 a prací vody z linky úpravy kondenzátu) do vod povrchových řeky Luţnice. o) Monitorovací vrt je umístěn u skladovacích nádrţí na topného oleje a slouţí k monitoringu podzemních vod. p) Mobilní plastová čerpací stanice vyuţívaná pro skladování motorové nafty do traktorů, kapacita je l. q) Dílny r) Sklady s) Administrativní budova t) Hospodářství odsíření Spaliny z uhelných kotlů jsou čištěny mokrou vápencovou vypírkou v odsiřovacím reaktoru, vyčištěné spaliny jsou odváděny komínovým nástavcem nad reaktorem do výšky 85m. Produktem odsíření je energosádrovec a jednorázový odkal, který v případě potřeby bude sveden do cisterny k likvidaci. Výrobce je ZVVZ Milevsko/Enven Engineering. Termín uvedení do provozu je březen Přímo spojené činnosti: Nakládání s hnědým uhlím Nakládání s topným olejem Nakládání s vodami Nakládání s odpady Nakládání s chemickými látkami Nakládání s produkty spalování Skladování Monitoring Údrţba 2) Část s názvem I. se včetně textu vypouští a nahrazuje se textem: I. Krajský úřad v souladu s ustanoveními 13 odst. 3 písm. d), 4, 5 a 6 ve vazbě na 14 zákona o integrované prevenci stanovuje provozovateli závazné podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen závazné podmínky provozu ). Stránka 5

6 Závazné podmínky provozu A. Emisní limity A.1 Ovzduší A.1.1 Emisní limity a další podmínky provozování pro kotle K1 a K2 a) Podmínky platné do Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit v mg/m 3 Vztaţné podmínky Četnost měření Kotle K1, K2 Palivo: hnědé uhlí SO * A kontinuální měření NO x 650 A kontinuální měření TZL 100 A kontinuální měření CO 250 A kontinuální měření Hg** nestanoven B 1x za kalendářní rok*** A- koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek, s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 6 % pro pevná paliva B- koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek *- jedná se o schválenou výjimku z emisního limitu **- rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť ***- v intervalu mezi měřeními ne kratším neţ 6 měsíců b) Kotel K2 bude trvale odstaven z provozu nejpozději do c) Podmínky platné od Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit v mg/m 3 Vztaţné podmínky Četnost měření Kotel K1 Palivo: hnědé uhlí SO A kontinuální měření NO x 650 A kontinuální měření TZL 100 A kontinuální měření CO 250 A kontinuální měření Hg** nestanoven B 1x za kalendářní rok*** A- koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek, s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 6 % pro pevná paliva B- koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek *- jedná se o schválenou výjimku z emisního limitu **- rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť ***- v intervalu mezi měřeními ne kratším neţ 6 měsíců d) Kotel K1 bude po zprovoznění kotle K6 technicky i evidenčně trvale odstaven z provozu, nejpozději však bude odstaven do e) Správnost údajů kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením 1 za kalendářní rok. Kaţdé 3 kalendářní roky provozovatel zajistí kalibraci kontinuálního měření emisí. f) Provozovatel nepřekročí níţe uvedené emisní stropy, které jsou platné aţ do trvalého odstavení obou původních kotlů tedy kotlů K1 i K2. Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní strop v t/rok tuhé znečišťující látky 80 Kotle K1, K2 a K4 - souhrn oxid siřičitý 2500 oxidy dusíku 950 A.1.2 Emisní limity a další podmínky provozování pro kotel K4 Stránka 6

7 a) Podmínky platné do Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit v mg/m 3 Vztaţné podmínky Četnost měření Kotel K4 Palivo: zemní plyn SO 2 nestanoven A neměří se NO x 200 A 1x za kalendářní rok* TZL nestanoven A neměří se CO 100 A 1x za kalendářní rok* A- koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek, s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 3 % pro plynná paliva *- v intervalu mezi měřeními ne kratším neţ 6 měsíců b) Podmínky platné od Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit v mg/m 3 Vztaţné podmínky Četnost měření Kotel K4 Palivo: zemní plyn SO 2 nestanoven A neměří se NO x 100 A 1x za kalendářní rok* TZL nestanoven A neměří se CO 50 A 1x za kalendářní rok* A- koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek, s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 3 % pro plynná paliva *- v intervalu mezi měřeními ne kratším neţ 6 měsíců c) Pravidelné jednorázové měření se neprovádí v případě, ţe je kotel K4 provozován 300 a méně hodin za kalendářní rok. Ke zjištění úrovně znečišťování se pouţije výpočet. d) Kromě pravidelného jednorázového měření se dále provede měření po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po kaţdé změně paliva; po kaţdém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.3 Emisní limity a další podmínky provozování pro kotle K5 a K6 a) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit v mg/m 3 Vztaţné podmínky Četnost měření Kotle K5, K6 Palivo: hnědé uhlí SO A 2x za kalendářní rok* NO x 300 A 2x za kalendářní rok* TZL 20 A 2x za kalendářní rok* CO 250 A 2x za kalendářní rok* A- koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek, s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 6 % pro pevná paliva *- v intervalu mezi měřeními ne kratším neţ 3 měsíce b) Emisní limit je platný od doby platnosti kolaudačního souhlasu vydaného pro technologii odsíření. c) Pravidelné jednorázové měření bude prováděno při současném provozu obou kotlů - K5 a K6. d) Kromě pravidelného jednorázového měření se dále provede měření po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po kaţdé změně paliva; po kaţdém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.4 Emisní limity a další podmínky provozování pro pístové spalovací motory PM1, PM2, PM3 a PM4 Stránka 7

8 a) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limit v mg/m 3 Vztaţné podmínky Četnost měření Pístový spalovací motory PM1, PM2, PM3, PM4 Palivo: zemní plyn SO 2 35 A 2x za kalendářní rok* NO x 75 A 2x za kalendářní rok* TZL nestanoven A neměří se CO 100 A 2x za kalendářní rok* A- koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek, s referenčním obsahem kyslíku v odpadním plynu 15 % pro plynná paliva *- v intervalu mezi měřeními ne kratším neţ 3 měsíce b) Dokud bude pístový motor PM1, PM2, PM3 nebo PM4 v provozním reţimu, kdy s ohledem na jeho funkci v přenosové soustavě a způsob provozování není moţné splnit povinnost oznámení měření emisí nejméně 5 pracovních dnů předem České inspekci ţivotního prostředí, bude pravidelné jednorázové měření prováděno vţdy při první příleţitosti, kdy bude moţné tuto povinnost splnit. c) Změna zdroje znečišťování ovzduší v jeho funkci v přenosové soustavě a ve způsobu jeho provozování, zejména vyjmutí zdroje ze zvláštního reţimu, bude krajskému úřadu a České inspekci ţivotního prostředí ohlášena nejpozději do 15 dnů od vzniku skutečnosti. d) Kromě pravidelného jednorázového měření se dále provede měření po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po kaţdé změně paliva; po kaţdém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.5 Krajský úřad stanovil provozovateli výjimku z plnění emisního limitu pro znečišťující látku SO 2 pro kotle K1, K2. Výjimka je udělena na dobu do A.1.6 Provozovatel je povinen ohlásit odstavení kotle K2 z trvalého provozu, odstavení kotle K1 z trvalého provozu, uvedení technologie odsíření do provozu, uvedení kotle K5 do provozu spalování uhlí a uvedení kotle K6 do provozu spalování uhlí. A to krajskému úřadu a České inspekci ţivotního prostředí nejpozději do 15 dnů od vzniku skutečnosti. A.2 Voda A.2.1 Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových - řeky Luţnice Průmyslové odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, budou vypouštěny do vod povrchových řeky Luţnice v ř.km. 46,25 pravý břeh, orientačně dle souřadnic x a y , v k.ú. Planá nad Luţnicí, čhp v následujícím rozsahu: Maximální objem vypouštěných odpadních vod: průměr 11,2 l/sec. max. 25,0 l/sec. max m 3 /měsíc max m 3 /rok Druh odpadních vod vypouštěných do vod povrchových: Průmyslové odpadní vody Označení podle Klasifikace ekonomických činností (CZ.NACE): Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu. Emisní limity: Ukazatel emisní limit p mg/l maximální emisní limit t/rok m mg/l NL ,0 RAS ,0 C 10 C 40 0,8 1,5 0,2 BSK ,0 CHSK Cr ,0 N Celk ,4 Stránka 8

9 P Celk. 1,5 1,8 0,4 Fe 4 7 0,8 Teplota max. 36 C ph 6,0 10,0 B. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti B.1 Před úplným ukončením provozu zařízení provozovatel prostřednictvím oprávněné osoby provede posouzení stavu znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami, se kterými v zařízení nakládal, a nová zjištění porovná se stavem uvedeným ve schválené základní zprávě: - pokud došlo k významnému znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření; - pokud znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo ţivotní prostředí, přijme provozovatel nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo sníţení mnoţství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob vyuţívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno. B.2 Po úplném ukončení provozu zařízení provozovatel krajskému úřadu tuto skutečnost oznámí a předloţí zprávu o realizovaných opatřeních včetně jejich výsledků, porovnaných s údaji ve schválené základní zprávě. C. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady C.1 Jednotlivé druhy odpadů zařazené podle druhu a kategorií budou odděleně shromaţďovány. C.2 Odděleně budou shromaţďovány materiálově vyuţitelné odpady, zejména PET láhve, papír a lepenka, ţelezo. Tyto odpady budou předány provozovateli zařízení k materiálovému vyuţití těchto odpadů, případně provozovateli sběru a výkupu. C.3 Odpady katalogových čísel Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem ) a Popílek ze spalování uhlí je moţné společně shromaţďovat pod katalogovým číslem Popílek ze spalování uhlí. C.4 Provozovatel do 2 měsíců od nabytí právní moci změny integrovaného povolení aktualizuje vnitřní směrnici pro nakládání s odpady podle podmínek této změny integrovaného povolení. D Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny D.1 Provozovatel prokazatelně zajistí 1x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti ţivotního prostředí, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, odpady, látkami závadnými vodám a provozními a havarijními řády. D.2 Provozovatel bude zařízení provozovat v souladu s Provozním řádem, obsahujícím soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření k předcházení, ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijního stavu v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řád ). Provozovatel do termínu krajskému úřadu předloţí ve dvou výtiscích zpracovanou aktualizaci provozního řádu. D.3 Povrchová voda z řeky Luţnice v ř.km. 46,28, pravý břeh, orientačně dle souřadnic x a y , v k.ú. Planá nad Luţnicí, čhp bude odebírána v mnoţství : průměr 114 l/sec. max.250 l/sec. 300 tis.m 3 /měsíc tis m 3 /rok za účelem zásobování zařízení vodou pro výrobu pitné vody, technologické účely a pro ostatní odběratele. Stránka 9

10 D.4 Odběr povrchové vody bude omezen tak, aby v řece Luţnici pod jímacím objektem byl zachován minimální zůstatkový průtok ve výši Q 355 = 2,53 m 3 /sec. Provozovatel technickým, popřípadě organizačním zajištěním zabezpečí zachování tohoto zůstatkového průtoku. D.5 a) Provozovatel zajistí výsadbu vhodné izolační zeleně k omezení prašnosti v areálu provozovny a jejím okolí. b) Výsadba bude provedena ve vhodném ročním období a bude trvale udrţována. c) Výsadba bude realizována do jednoho roku od doby platnosti kolaudačního souhlasu vydaného pro kotel K6. E Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie E.1 Vést evidenci spotřeb surovin, energií a vody a provádět její vyhodnocování za účelem sledování hospodárnosti. F Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků F.1 V případě havarijního úniku látek závadných vodám bude provozovatel postupovat podle schváleného Havarijního plánu, který byl předloţen v rámci řízení o vydání integrovaného povolení. F.2 Údaje o všech vzniklých poruchách/haváriích s vlivem na ţivotní prostředí musí být vyhodnoceny a vyvozena z nich opatření vedoucí k zamezení vzniku stejné nebo i stromově navazující poruchy/havárie. F.3 Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zajistit zkoušky těsnosti potrubí nebo nádrţí určených pro skladování nebezpečných látek. G Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka G.1 Údaje o všech vzniklých poruchách a haváriích s vlivem na ovzduší, povrchové nebo podzemní vody a půdu musí být zaznamenány do provozní evidence zařízení s uvedením: - místa poruchy/havárie, - časového údaje o vzniku a délce trvání poruchy/havárie, - druhu a mnoţství emisí (uniklých) znečišťujících látek, - příčin poruchy/havárie, - informovaných institucí a osob, - konkrétních přijatých opatření. G.2 Kaţdá mimořádná událost, havárie nebo havarijní únik se závaţnými dopady na ţivotní prostředí bude ohlášena rovněţ krajskému úřadu. H Monitoring H.1 Monitoring odběru povrchových vod H.1.1 Odběr povrchové vody bude měřen měřidlem, které je stanoveným měřidlem dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů na výtlačném potrubí z čerpací stanice. Naměřené hodnoty celkového měsíčního odběru povrchové vody budou zaznamenány do provozních záznamů, které budou k nahlédnutí u provozovatele (odběratele povrchové vody) pro účely kontroly. H.1.2 Výsledky měření budou předávány do následujícího roku správci povodí. H.2 Monitoring odpadních vod vypouštěných do vod povrchových: a) Způsob, četnost, typ a místo odběru vzorků vypouštěných odpadních vod a místo měření jejich objemu : Četnost odběru vzorků : 12 x ročně (1 x měsíčně) Typ vzorku : B 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin Stránka 10

11 Místo odběru : měřící šachta na odtoku průmyslových odpadních vod (orientačně dle souřadnic x a y ). Ukazatele : ph, NL, RAS, C 10 C 40, BSK 5, CHSK Cr, N Celk, P Celk., Fe, Teplota: kontinuélně se záznamem do informačního systému provozovatele Měření objemu : kontinuálně pomocí přelivné hrany s ultrazvukovým snímačem b) Způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod : Rozbory vypouštěných odpadních vod budou prováděny v ukazatelích znečištění podle příslušné technické normy. Rozbory odebraných vzorků vypouštěných odpadních vod budou provádět jen laboratoře s osvědčením o akreditaci nebo s osvědčením o správné činnosti laboratoře, které vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka. c) Způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného mnoţství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly: Vyhodnocení bude provedeno tabelárně. V tabulce budou uvedeny tyto hodnoty: Všechny naměřené hodnoty znečištění v jednotlivých ukazatelích, stanovené emisní limity, povolený objem vypouštěných odpadních vod za stanovená období, objem vypouštěných odpadních vod v kaţdém měsíci a za kalendářní rok. Naměřené teploty vypouštěné odpadní vody a vody v toku nad místem vypouštění tj. v místě odběru surové vody. Protokoly o výsledcích rozborů a údaje o měřeném objemu vypouštěných odpadních vod budou uchovávány nejméně 5 let. d) Způsob, forma, četnost a termín předávání výsledků měření : Výsledky měření budou předány do 31. ledna následujícího roku téţ příslušnému správci povodí. H.3 Monitoring podzemních vod z monitorovacího vrtu u nadzemních nádrţí na LTO a) Způsob, četnost, typ a místo odběru vzorků: Četnost odběru vzorků : 2 x ročně statický odběr Typ vzorku : bodový - prostý Místo odběru : monitorovací vrt umístěný na parcele č. 1602/12 v k.ú. Planá nad Luţnicí, orientačně dle souřadnic x a y Ukazatel : C 10 C 40 b) Způsob provádění odběrů a rozborů : Rozbory vod budou prováděny v ukazatelích znečištění podle příslušné technické normy. Rozbory odebraných vzorků vod budou provádět jen laboratoře s osvědčením o akreditaci nebo s osvědčením o správné činnosti laboratoře, které vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka. c) Způsob vyhodnocení výsledků rozborů: Výsledky rozborů budou porovnány s přílohou č. 1 Metodického pokynu MŢP ČR Indikátory znečištění, uveřejněného ve věstníku MŢP, ročník XIV, leden 2014, částka 1. CH CH.1 CH.2 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat krajskému úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením Vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek integrovaného povolení. Krajskému úřadu bude v elektronické podobě předávána zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení, vţdy za kalendářní rok, a to do následujícího roku. 3) Část s názvem III. se včetně textu vypouští a nahrazuje se textem: III. Výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením 1. Schválení Havarijního plánu pro případ úniku závadných látek. Integrovaným povolením je tak nahrazeno rozhodnutí podle 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodního zákona). Stránka 11

12 2. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Integrovaným povolením je tak nahrazeno rozhodnutí dle 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona. Povolení se vydává na dobu do Povolení k nakládání s povrchovými vodami odběr povrchové vody z řeky Luţnice. Integrované povolení tak nahrazuje rozhodnutí dle 8 odst. 1 písm. a) bod 1 vodního zákona. Povolení se vydává na dobu do Stanovisko ke stavbě a změně stavby spalovacích stacionárních zdrojů: kotlů K5 a K6, pístových spalovacích motorů PM1 aţ PM4 a kotle K4. Integrovaným povolením je tak nahrazeno závazné stanovisko podle 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 5. Povolení provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém příkonu nad 5 MW a Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém příkonu nad 5 MW. Integrovaným povolením je tak nahrazeno rozhodnutí podle 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. 6. Souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromaţďování odpadů kat. čísel Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem ) a Popílek ze spalování uhlí Integrovaným povolením je tak nahrazen souhlas podle 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Za část III. se vkládá nová část IV. v následujícím znění: IV. Podle 33 písm. h) zákona o integrované prevenci byla krajským úřadem provozovateli schválena základní zpráva, vypracovaná podle 4a zákona o integrované prevenci. Odůvodnění Krajský úřad obdrţel od provozovatele C-Energy Bohemia s.r.o., se sídlem: Průmyslová 748, Planá nad Luţnicí dne návrh nového provozního řádu pro zařízení Teplárna C-Energy Bohemia s.r.o. Planá nad Luţnicí. Krajský úřad zaslanou písemnost vyhodnotil jako podání ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci. Na základě tohoto ohlášení změny krajský úřad provedl podle 18 odst. 6 písm. a) zákona o integrované prevenci přezkum. Současně krajský úřad provedl přezkum podle 18 odst. 1 zákona o integrované prevenci, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení a přezkum podle 18 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci, vyţaduje-li změna emisních limitů nebo standardů kvality ţivotního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů, nebo jiná změna zvláštních právních předpisů, která můţe mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení. Přezkum byl proveden v souladu s 18 odst. 7 zákona o integrované prevenci přezkumem podkladů předloţených provozovatelem. Z přezkumu byl sepsán protokol dne číslo jednací KUJCK 20969/2015/OZZL, spisová značka OZZL 199/2015/makr. Na základě přezkumu závazných podmínek dospěl krajský úřad k závěru, ţe se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale ţe je nezbytné provést změnu integrovaného povolení podle 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci, v souladu s 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad oznámil v souladu s 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dopisem ze dne číslo jednací KUJCK 21872/2015/OZZL, spisová značka OZZL 199/2015/makr zahájení řízení o změně integrovaného povolení. Krajský úřad tímto dopisem zároveň poţádal o zaslání vyjádření. Ve stanovené lhůtě krajský úřad obdrţel vyjádření Městského úřadu Tábor, odbor ţivotního prostředí s č.j. METAB 13737/2015/OŢP/Maš ze dne Stránka 12

13 , s datem doručení Městský úřad Tábor, odbor ţivotního prostředí nemá z hlediska ochrany ovzduší k uvedenému záměru připomínky. Z hlediska ochrany vod vydal sdělení, ţe je potřebné odkal z provozu odsíření likvidovat odpovídajícím způsobem a vypouštění odpadních vod do recipientu je nutné projednat se správcem toku a povodí. Krajský úřad k tomu sděluje, ţe jednorázový odkal bude v případě potřeby sveden do cisterny k likvidaci. Jiná vyjádření krajský úřad neobdrţel. Na základě přezkumu se krajský úřad rozhodl provést změnu integrovaného povolení tak, ţe vypustil část textu a nahradil ho textem s jiţ zapracovanými dílčími změnami. Tyto dílčí změny jsou popsány dále v odůvodnění. Pro tento postup se krajský úřad rozhodl z toho důvodu, ţe bylo v integrovaném povolení provedeno jiţ tolik změn, ţe se stalo málo přehledným a je komplikované se v celém integrovaném povolení orientovat. V části Popis zařízení a popis umístění zařízení byla provedena v druhém odstavci administrativní úprava textu. K části textu, který následuje za dvěma odstavci části Popis zařízení a popis umístění zařízení, je přidán nadpis 1. Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci. Jedná se o úpravu z důvodu zpřehlednění textu. Text v části 1. Technické a technologické jednotky dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci je nahrazen textem novým, který lépe popisuje aktuální situaci přestavby teplárny. Je zde uveden stav před rekonstrukcí, současný stav a plánovaný stav po ukončení rekonstrukce teplárny. Rekonstrukce zdroje bude probíhat i v letošním roce. A bude ukončena najetím kotle K6 a následným odstavením kotle K1 z trvalého provozu. Z původních starých uhelných kotlů K1, K2 a K3 je jiţ kotel K3 demontován a nahrazen novým uhelným kotlem K5. V současnosti probíhá demontování kotle K2, který bude následně nahrazen novým uhelným kotlem K6. Za kotli K5 a K6 bude instalováno odsíření spalin. Kotel K4 byl nově rekonstruován a spaluje se zde zemní plyn. Nově jsou zde instalovány 4 plynové motory s generátory, včetně 4 spalinových parních kotlů. Tyto motory jsou ve zvláštním reţimu, kdy jsou v provozu pouze při výkyvech v elektrické přenosové soustavě. Hlavní jednotkou budou kotle K5 a K6 o celkovém příkonu 71,6. Kotel K4 o příkonu 14,9 je veden jako záloţní zdroj. Nadpis Související technické a technologické jednotky: byl pro přehlednost označen číslem 2.. Po dohodě s provozovatelem byl celý text přeformulován tak, aby odpovídal aktuálnímu stavu. Změny byly provedeny konkrétně v písmenech: a), b), d), e), f), g), h), i), j) a n). Nově bylo doplněno písmeno t) Hospodářství odsíření. Nově byla do textu vloţena kapitola 3. Přímo spojené činnosti:. Jedná se o administrativní úpravu. Bod A.1. byl doplněn a upraven tak, ţe jsou související podmínky týkající se jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší seřazeny do příslušných skupin. V bodu A.1.1 jsou podmínky týkající se kotlů K1 a K2. Emisní limity pro tyto kotle zůstávají v platnosti, coţ je v souladu 41 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, který se týká zdrojů s celkovým příkonem nad 50 MW a pro které bylo vydáno první povolení provozu před Měření emisí rtuti a jejích sloučenin se u kotlů s příkonem nad 50 MW jednotlivě provádí jednou ročně. Kotel K2 bude trvale odstaven z provozu nejpozději do Kotel K1 bude slouţit jako záloha do doby, neţ bude kotel K6 schopen trvalého provozování. Protoţe nelze předvídat zda nastanou komplikace při zprovozňování kotle K6 (plánovaný provoz je září/říjen 2015), je povolen provoz kotle K1 aţ do , kdy musí být nejpozději úplně odstaven. Tento termín byl stanoven s ohledem na konec topné sezóny. Pro kotle K1 a K2 (původně i pro kotel K3) byla dřívějším rozhodnutím stanovena výjimka z emisního limitu pro SO 2 platná do Termín platnosti této výjimky nebyl prodlouţen. Proto, pokud bude provozován kotel K1 i v roce 2016, platí pro jeho provozování emisní limity uvedené v bodu A.1.1. c). Emisní stropy pro kotle K1, K2 a K4 zůstaly zachovány. Vzhledem k tomu, ţe je kotel K4 nově rekonstruován, nebudou po odstavení obou původních kotlů K1 a K2 jiţ platit. V bodu A.1.2 jsou stanoveny podmínky pro kotel K4. Ten je v současnosti veden jako záloţní zdroj s provozem 300 hodin a méně. Četnost jednorázového měření a hodnoty emisních limitů jsou stanoveny pro případ, ţe by v budoucnu kotel K4 jako záloţní zdroj provozován nebyl. Do té doby se, v souladu s 6 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, pro zjištění úrovně znečišťování pouţije výpočet. V bodu A.1.3 jsou stanoveny podmínky pro nové kotle K5 a K6. Provozovatel má dle platné legislativy, 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (dále jen vyhláška č. 415/2012 Sb.), povinnost provést jednorázové měření po prvním uvedení zdroje do provozu. Protoţe je za první uvedení do provozu povaţována v tomto případě doba, kdy se v kotli začne spalovat uhlí, provede provozovatel první měření do 3 měsíců od vzniku této skutečnosti. Je ale pravděpodobné, ţe v této době ještě nebude v provozu odsíření spalin, které je budováno nově. To znamená, ţe provozovatel nebude schopen plnit stanovený emisní limit pro SO 2. V současné době nelze předvídat termín, kdy bude odsíření spalin funkční. Z těchto důvodů je podmínka plnění emisních limitů vázána na kolaudační souhlas, který bude vydán pro technologii odsíření. V souladu s 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 415/2012 Sb. provede provozovatel měření do 3 měsíců od zprovoznění odsíření (v tomto případě od kolaudace), kterým prokáţe plnění emisních limitů. Stránka 13

14 Vzhledem k tomu, ţe měřící místo je společné pro oba kotle, je stanoveno, ţe bude pravidelné jednorázové měření po instalaci kotle K6 probíhat za současného provozu obou kotlů. V bodu A.1.4 jsou stanoveny podmínky pro pístové spalovací motory PM1, PM2, PM3 a PM4. Provozovatel předloţil vyjádření Ministerstva ţivotního prostředí ze dne V tomto dokumentu se uvádí, ţe je hodnota emisního limitu pro TZL u plynových motorů, která je omylem stanovena v platné legislativě, technologicky neaplikovatelná. Proto se měření emisí TZL neprovádí. Četnost měření je stanovena pro případ, ţe by pístové spalovací motory přestaly plnit svojí současnou funkci v přenosové soustavě (nedošlo by k uzavření další smlouvy) a jejich provoz byl normální. V tom případě se bude provádět měření tak, jak je v podmínce uvedeno. Tato skutečnost bude oznámena krajskému úřadu a České inspekci ţivotního prostředí do 15 dnů. Plynové motory jsou udrţovány v pohotovostním reţimu pro plnění podpůrné sluţby přenosové soustavy ČEPS s rychlým startem na plný výkon do 5 minut. Není moţné dopředu předvídat, kdy budou muset být motory spuštěny. Pro současný stav platí, v souladu s 3 odst. 7 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ţe měření se provede při první moţné příleţitosti, kdy je moţné splnit podmínku oznámení měření České inspekci ţivotního prostředí nejméně 5 pracovních dní před uskutečněním tohoto měření. Měření by bylo moţné řádně oznámit a provést v případě, ţe by se stalo, ţe motory budou v provozu po dobu několika dní. Bod A.1.5 se týká výjimky z plnění emisního limitu, která byla schválena předchozím rozhodnutím. Její úprava je pouze administrativní. Kotel K3 byl vyškrtnut, protoţe byl jiţ demontován. Podmínka ohlášení termínů týkajících se rekonstrukce teplárny byla v bodu A.1.6 upřesněna. Původní podmínky A.1.1, A.1.2, A.1.3, A.1.4, A.1.5 a A.1.10 byly přeformulovány a zapracovány do textu bodu A.1. Původní podmínky A.1.6, A.1.7, A.1.7 a A.1.8 byly vyškrtnuty, neboť biomasa v současné době není spalována. Body B.1 a B.2 jsou nové v souvislosti s tím, ţe jiţ je pro zařízení zpracována základní zpráva. Krajský úřad upravil na návrh provozovatele znění podmínky C.2, týkající se nadstandardního označování odpadů, určených k recyklaci. Krajský úřad stanovil na návrh provozovatele novou podmínku C.3, ve které je provozovateli umoţněno společné shromaţďování odpadů katalogových čísel Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem ) a Popílek ze spalování uhlí pod katalogovým číslem Popílek ze spalování uhlí, a to z důvodu jejich následného společného vyuţívání. Krajský úřad stanovil provozovateli podmínku C.4, týkající se aktualizace vnitřní směrnici pro nakládání s odpady podle podmínek této změny integrovaného povolení. V bodu D.2 došlo k upřesnění a stanovení termínu předloţení aktualizovaného provozního řádu. Provozní řád je třeba aktualizovat tak, aby byl v souladu s nově vydanými podmínkami integrovaného povolení. Provozovatel předloţí krajskému úřadu zpracovanou aktualizaci provozního řádu ve dvou výtiscích. Po schválení bude jeden výtisk předán provozovateli a jeden zůstane ve sloţce krajského úřadu. Podmínka v původním bodu D.5 byla zrušena, neboť tak, jak byla formulována, byla obtíţně kontrolovatelná. V tomto roce by měl být ukončen projekt Sníţení prašnosti uhelného provozu, kdy budou realizována opatření pro vnitřní a vnější zauhlování a pro vnější odpopílkování a odstruskování. Podmínky v původních bodech D.6 a D.7 byly přeformulovány a zapracovány do podmínek v bodu. A.1. Podmínka v původním bodu D.8 byla vyškrtnuta. To, ţe je kotel K4 v současnosti veden jako záloţní zdroj, je uvedeno v popisu zařízení. Nově je, v návaznosti na závazné stanovisko krajského úřadu ze dne , v bodu D.5 stanovena povinnost provést výsadbu izolační zeleně. Termín výsadby je navázán na kolaudační souhlas, který bude vydán pro kotel K6. Tedy poslední část rekonstrukce teplárny. Pak budou probíhat práce k úpravě venkovních prostor, v rámci kterých bude výsadba provedena. Bod G.2 byl upřesněn. Původní body G.3 a G.4 byly vyškrtnuty z důvodu nadbytečnosti. Bod CH.2 byl upřesněn. Krajský úřad doplnil do části III. výroku integrovaného povolení souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromaţďování odpadů kat. čísel Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem ) a Popílek ze spalování uhlí Integrovaným povolením je tak nahrazen souhlas podle 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V nové části IV. je zapracována informace o schválení základní zprávy, která byla schválena dřívějším rozhodnutím. Krajský úřad po provedeném řízení o změně integrovaného povolení rozhodl tak, jak je výše uvedeno. Stránka 14

15 Poučení účastníka Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k Ministerstvu ţivotního prostředí, odboru výkonu státní správy II v Českých Budějovicích, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, podáním učiněným u Krajského úřadu Jihočeský kraj, odboru ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví. Ing. Karel Černý vedoucí odboru ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví otisk úředního razítka Účastník řízení C-Energy Bohemia s.r.o., se sídlem Průmyslová 748, Planá nad Luţnicí (DS) Na vědomí (po nabytí právní moci) Městský úřad Tábor, odbor ţivotního prostředí, Husovo náměstí 2938, Tábor (DS) ČIŢP, oblastní inspektorát, U Výstaviště 16, Post Box 32, České Budějovice (DS) Krajská hygienická stanice, Na Sadech 25, České Budějovice (DS) Ministerstvo ţivotního prostředí, Vršovická 65, Praha 10 Vršovice (DS) Krajský úřad Jihočeský kraj, OZZL, oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady zde Stránka 15