Tůma: ČR může v příštích letech růst dvakrát rychleji než EU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tůma: ČR může v příštích letech růst dvakrát rychleji než EU"

Transkript

1 L I S T P O T R A V I N Á Ř S K É K O M O R Y Č E S K É R E P U B L I K Y Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE zpravodaj Číslo 5 Ročník V 11. května 2004 Cena 16 Kč Ke stávajícím členským státům EU Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie se na základě smlouvy o přistoupení k Evropské unii 1. května 2004 připojilo deset nových států Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Jste dobří, ale kontroly budou následovat Evropská komise neuplatní v potravinářském sektoru hned od 1. května ochranná opatření vůči žádné z deseti nových členských zemí, avšak nadále bude pečlivě sledovat, jak nováčci plní své závazky plně převzít a uplatnit evropské normy bezpečnosti potravin. Vyplynulo to z prohlášení Jaany Husu-Kalliové, zástupkyně generálního ředitele v úřadu EK pro zdraví a ochranu spotřebitelů. Jsme spokojeni, udělal se velký kus práce. Ale 1. květen není daleko. Je jasné, že pokud věci nebudou hotovy, komise bude reagovat. Jsme však přesvědčeni, že vše dopadne dobře, uvedla Husu-Kalliová na tiskové konferenci. Současně zdůraznila, že v bezpečnosti potravin nepřistoupíme na žádný kompromis. S kompromisy nemá podle činitelky nic společného ani souhlas příslušného výboru s dodatečnými změnami v seznamu podniků, které budou moci využít až ročního přechodného období, aby plně splnily evropské normy. Mezitím nesmějí své výrobky vyvážet, ale mohou je uplatnit pouze na domácím trhu. V mezidobí se závody buď zmodernizují a požadavky naplní, anebo po uplynutí lhůty budou muset být uzavřeny. Česko této možnosti nevyužilo a nepřidalo žádnou firmu, takže přechodná období se vztahují na 52 firem (44 jatek, sedm podniků na zpracování ryb a jedna drůbežárna produkující vejce), jak bylo uvedeno již loni v dubnu v dodatku k přístupové smlouvě. U původně zařazených firem mohou být přechodná období až tříletá. Ve skutečnosti využije dočasné úlevy v ČR pouze asi 20 provozů; většina ostatních už to podle všeho vzdala, sdělil odborný zdroj, který nechtěl být jmenován. Upozornil, že české závody několik let věděly, co se chystá, ale podceňovaly to. Nebyl také valný zájem úřadů a potravinářské komory pomáhat malým provozům přežít. Důsledkem je, že jen minimum využilo měkkých podmínek nabízených unií; naopak bylo uzavřeno na 600 jatek a dalších pracovišť, se všemi důsledky, které z toho plynou. Po fázi sebevědomí jsme svědky fáze překvapení. Spousta lidí si myslela, že to půjde nějak obejít, a najednou se ukazuje, že to nejde. Předpisy jsou přísné a inspekce také, uvedl zmíněný zdroj. Upozornil, že se musejí mít na pozoru i ty provozy, které prošly s odřenýma ušima. Po 1. květnu bude Evropská komise výsledky svých inspekcí okamžitě zveřejňovat na internetu. V minulosti se nejednou stalo, že podniky, které dostaly špatné hodnocení, přišly o zakázky obchodních řetězců a zkrachovaly. Slovensko, které původně žádalo přechodné období pouze pro dvě firmy (jedny jatky a rybí konzervárnu), nakonec přidalo dalších devět jatek a jednu mlékárnu. Polsko jako největší z přistupujících zemí podniklo nejvíce změn: z původních 539 firem na seznamu 77 stáhlo, ale dalších 259 podniků přidalo. Celkově počet podniků s přechodnými obdobími vzrostl ze 730 na 1006 podniků, ale stále se jedná pouze o osm procent z přibližně potravinářských firem působících v desítce nových členských zemí. Komisař David Byrne předpokládá, že od 1. května spotřebitele ve stávajících i nových zemích potěší větší výběr na pultech s potravinami. Kromě blahopřání nováčkům za odvedený výkon Byrne ve svém komuniké upozornil i na to, že nedodělky je nutné do vstupu odstranit a v tvrdé práci je třeba dále pokračovat, protože jeho inspektoři budou situaci dále sledovat. Komise rovněž zveřejnila seznam 37 inspekčních stanovišť, kde se od 1. května budou vykonávat veterinární a potravinové kontroly na nových vnějších hranicích EU; EK zatím schválila 22 stanovišť, včetně pražského letiště Ruzyně. Dalších 15 míní odsouhlasit do rozšíření. Například bratislavské letiště zatím nestihlo vše potřebné, takže ze Slovenska byly na seznam zařazeny jen dva posty na hranicích s Ukrajinou, železniční přechod v Čierné nad Tisou a silniční přechod ve Vyšném Nemeckém. Nováčci ovšem komisi původně navrhovali až 80 přechodů. Experti EU nevylučují, že seznam se v dalších měsících rozšíří. Komise se zatím nevyjádřila k tomu, že Česko stále ještě neschválilo zákon o rostlinolékařské péči. Obecně platí pravidlo, že pokud do vstupu do EU nebude v platnosti základní legislativa tohoto typu, měl by Brusel okamžitě reagovat uvalením ochranného opatření. Je však ještě naděje, říkají odborníci v EK, že zákon bude schválen začátkem května. Ochranné opatření by znamenalo ochromení českého vývozu potravin rostlinného původu. K. Barták, Brusel Tůma: ČR může v příštích letech růst dvakrát rychleji než EU PRAHA (dra) Česká ekonomika by v příštích letech mohla růst přibližně dvakrát rychleji než současné země Evropské unie. Uvedl to guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Podobný názor má i Evropská komise. Dvojnásobný růst podle ní v průměru zaznamenají i všechny nové státy EU. Růst jejich HDP letos odhaduje na 4,0 procenta a v příštím roce na 4,2 procenta. Ekonomika nynější patnáctky se letos zvýší o 2,0 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta. Praha (egi) Resort potravinářství po odchodu Rudolfa Jánského spravuje náměstek Zdeněk Růžička a vrchní ředitel František Sládek. Náměstek Růžička pro Potravinářský zpravodaj zhodnotil situaci v potravinářství a řekl, že se v tomto odvětví dosáhlo nesporného pokroku. Podařilo se rozdělit podniky na ty, které mají šanci splnit podmínky provozu a na ty, které musely činnost ukončit. Bylo na podnicích zda se přihlásily do přechodného období. Je otázkou času, zda prokáží, že co si předsevzaly, splnily, uve- Podle hlavního ekonoma České spořitelny Pavla Kysilky by ČR tímto tempem dohnala současné státy unie do roku Potenciál české ekonomiky je však podle něj mnohem vyšší. Kdyby se vláda odhodlala k odvážným reformám, mohl by český HDP růst až o šest procent ročně a současnou unijní patnáctku by ČR dohnala již za deset let. Stát se podle Kysilky utápí ve vysokých schodcích rozpočtů, místo aby omezil neefektivní sociální výdaje a výrazně podpořil školství a infrastrukturu. Českou ekonomiku trápí také nepružný trh práce, s tím spojený nefunkční trh s byty a velké množství administrativních překážek podnikání. Problematická je také činnost obchodních rejstříků, katastrů nebo soudů. ČR i další země by podle Kysilky měly rázně odmítnout nehorázné požadavky Německa a dalších zemí na vyšší míru přímého zdanění firem. Německý kancléř Gerhard Schröder nedávno prohlásil, že míra přímého zdanění v nových členských státech EU je příliš nízká a že takové země mohou být kráceny na finanční pomoci z fondů EU. Tyto výroky jsou podle Kysilky populistické a odvádějí pozornost od vlastních problémů Německa. Podobnému tlaku byly v minulosti vystaveny Irsko a Estonsko, připomněl. Daně firem budou podle Kysilky postupně klesat. U korporací si prý lze představit i nulové zdanění. Daně by se tak u nich odváděly pouze z dividend, což by výrazně pomohlo rozvoji investic. Umíme dobře vyrobit, je ale nutné stejně dobře nabídnout dl Růžička. Pochválil Státní veterinární správu za důslednost kontrol. Díky tomu nedostatky v potravinářských provozech, zjištěné bruselskými inspektory, byly z valné části jen dílčího charakteru, uvedl Růžička.Velmi se osvědčila i třístupňová kontrola, kterou od nového roku prošla velká část potravinářských, tak i zemědělských podniků. Zhruba deseti procentům potravinářských podniků byla po těchto opakovaných kontrolách pozastavena činnost, řekl náměstek Růžička. Většinou se jednalo o závady provozního charakteru, méně bylo prohřešků při dodržení hygienických předpisů EU, dodal. Pokud šlo o menší přestupky, jsou již odstraněné a tyto firmy znovu produkují potraviny, které budou v souladu s legislativou Evropské unie a odpovídají statutům pro zdravé potraviny. Dá se říci, že naše potravinářské provozy jsou ve své podstatě srovnatelné s provozy rozvinutých zemí. V mnoha směrech máme potravinářské závody na vyšší úrovni než posledně při- 25. května Světový den mléka stupující státy jako je Španělsko a nebo Portugalsko. Ohlédnu-li se zpět do období loňského a předloňského roku, musím potvrdit, že na potravináře byl vyvinut obrovský tlak. Vyplatilo se to a vynaložení nákladů i velké úsilí vložené do modernizace přineslo své ovoce. Nemáme podniky, které by neodpovídaly technickým parametrům stávajících členských států Evropské unie, uvedl Zdeněk Růžička. Připustil, že ani po prvním květnu nebudou mít potravináři zcela klid. Naopak, náměstek je přesvědčený o tom, že další kontroly inspektorů Evropské unie na sebe nedají dlouho čekat. Kontrolní evropská instituce DG SANCO je tu od toho, aby dělala pravidelné sondy do potravinářských provozů, i když hlavní díl kontrolní činnosti zůstane podle Růžičky na tuzemských inspektorech a veterinářích. Kontroly nejsou tím hlavním ani jediným co potravináře po vstupu do Evropské unie čeká. Všechna ochranářská opatření padnou, jak celní bariery, tak jiné nástroje budou zrušeny. Budou fungovat jen vně hranice evropské pětadvacítky. Jak bude reagovat trh na změnu zásadních podmínek? Můj názor je ten, že máme konkurenceschopné podniky, které budou mít nesporně jednu velkou výhodu v levnější pracovní síle a levnější surovině. Jinak jsme naprosto srovnatelní, a to jak ve značení potravin, jejich kvalitě, tak i pokud jde o technologické vybavení provozů, říká náměstek. Nezastírá ale obavu, že nadnárodní obchodní řetězce, jejichž počet je v České republice suverénně mezi evropskými státy největší, budou preferovat potravináře a potraviny ze svých mateřských zemí. Musíme vytvořit co nejlepší reklamní podmínky k tomu, aby se naše potraviny dostaly v co největší míře na společný evropský trh. Dokážeme dělat dobré akce tohoto druhu, potvrdila to prezentace českých potravin v budově sídla Evropské unie v Bruselu. Byla na to velmi dobrá reakce a prokázali jsme, že nemáme jen dobré pivo, ale i mléčné a masné výrobky.

2 2 / z domova aktuálně Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Evropská unie je pro nás motivující výzva Zamyslím-li se nad posledními týdny a měsíci, které předcházely letošnímu 1. květnu, vybaví se mi obecný pocit obav a skepse, velmi silně vnímaný českou společností. Často jsem slyšel a slýchám nářky a stížnosti některých Od 1. května letošního roku budou muset mít stejně jako výrobci také všichni ostatní, kdo uvádějí do oběhu potraviny, zaveden Systém kritických bodů (SKB, Hazard Analysis Critical Control Points HACCP). Novela vyhlášky MZe č. 147/1998 Sb. znamená zavedení SKB, respektive správné hygienické praxe, především v obchodní síti. I N G. J A K U B Š E B E S T A Ú S T Ř E D N Í Ř E D I T E L, S T Á T N Í Z E M Ě D Ě L S K É A P O T R A V I N Á Ř S K É I N S P E K C E našich zemědělců a potravinářů, jak těžký život je nyní čeká. V největší míře pramenily z neznalosti a nejistoty, co se skutečně po onom dni D stane a co se změní. Strach z neznáma, který v mnoha lidech vyvolává pocit, že Funkční Systém kritických bodů by měl minimalizovat riziko kontaminace potravin a naopak zvýšit jejich bezpečnost. V zásadě znamená několik kroků: 1. analýzu rizik nebezpečí, kdy je potřeba vytipovat taková místa v procesu nakládání s potravinami, která by mohla znamenat ohrožení jejich bezpečnosti, 2. stanovení kritických bodů, přičemž v některých případech může být vytipován a stanoven dokonce i pouze jediný bod, 3. stanovení kritických hodnot a mezí, které určují např. bezpečnou teplotu skladování, 4. monitoring těchto mezí a hodnot, který znamená jejich průběžné sledování a záznam a 5. určení nápravných opatření v případě, kdy dojde k porušení správné hygienické praxe. Systém kritických bodů vyžaduje, aby o něm byla vedena dokumentace, kterou je nezbytné uchovávat po předepsanou dobu. Až do budou inspektoři SZPI zavedení Systému kritických bodů u prodejců pouze monitorovat, protože novela vyhlášky podnikatelům umožňuje ověřit správné fungování a doladění systému v praxi. Především středním a malým obchodníkům budou inspektoři poskytovat osvětu a konzultace. Kontrolu zavedení a funkčnosti SKB v obchodní síti začne SZPI s plnými tedy případně i sankčními důsledky kontrolovat až od 1. května Podle dosavadního znění příslušné vyhlášky inspekce zatím kontrolovala zavedení Systému kritických bodů pouze u výrobců potravin. V současné době má funkční SKB zavedeno 80% z nich. Zbývající, především malí podnikatelé, systém do výroby zavádějí v tomto období. Kromě velkých obchodních řetězců je nyní v České republice asi tisíc podnikatelů, kteří se zabývají prodejem potravin. Plné znění novely vyhlášky MZe č.147/1998 Sb. (nově vyhláška MZe č.161/2004 Sb.) je uvedeno na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce SZPI všechno bude horší, plyne především z neznalosti a nedostatku informací, z pocitu, že vstupujeme kamsi do černé díry, kde nás nic dobrého nečeká. Tak pesimistický obraz naší nejbližší budoucnosti je jistě chybný a i když přehnané iracionální iluze určitě nejsou namístě, jsem přesvědčen, že ti, kdo se včas na přistoupení České republiky do Evropské unie připravili, jsou schopni se pružně nové situaci přizpůsobit. Pokud si dosud neuvědomili, že neexistuje jiná cesta, než probíhající změny přijmout a připravit se na ně, pak je dnes nejvyšší čas a možná pět minut po dvanácté na to, přestat naříkat a začít něco dělat. Podobným procesem skepse, nejistoty a obav náš úřad také prošel. Prošel jim však už před několika lety, kdy jsme se cílevědomě začali připravovat na nové podmínky s vědomím významu postavení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) na mnohonásobně větším trhu společné Evropy s mnohonásobně větším počtem spotřebitelů. Nečekali jsme na to, jak to bude vypadat, až do nově otevřených evropských dveří vstoupíme. Naopak, sami jsme se zapojili do legislativního procesu, do navazování spolupráce se zahraničními partnery a s bruselskými úřady i do procesu zvyšování odborné a jazykové kvalifikace našich zaměstnanců. Chtěli jsme co nejlépe poznat, co nás čeká a co se od nás očekává a jak nejlépe se včas připravit. Pro SZPI proto 1.květen neznamená žádné prudké otevření dveří do neznáma. Víme, kam vstupujeme. Práce zaměstnanců SZPI se v mnohém změní. Nikoliv však ve smyslu jejich pracovních postupů a činností. Změní se především způsob jejich přístupu k novým úkolům, které budou principiálně vyplývat nejen z českých, ale také z celoevropských požadavků a zájmů. Nastává nová situace, kdy i naše úřady v rámci sjednocené Evropy musejí pracovat podle podobných pravidel. Přirovnal bych to k velkému orchestru, který musí hrát podle stejných not. Byť sebeskvělejší hudebníci se bez nich neobejdou, chtějí-li společně vyluzovat harmonické tóny. Pokud pochopíme nezbytnost takového nadhledu, pak začneme k probíhajícím změnám přistupovat pozitivně. Jsem přesvědčen o tom, že zaměstnanci SZPI tímto procesem prošli již v minulých letech a nyní dobře chápou všechny změny a nové úkoly. Náš úřad se na práci ve společném evropském orchestru doslova těší. Nebojíme se změn a jsme si jisti, že máme co nabídnout. Veškeré úsilí jsme v posledních letech investovali do zásadních změn celé struktury úřadu. Vyžadovalo to značné pracovní nasazení a pochopení všech našich zaměstnanců. Především však bylo zapotřebí mít jasnou vizi vlastní budoucnosti, což se ukázalo jako zásadní a rozhodující. Složité období hledání, příprav a realizace změn se nám nyní zúročuje Tato nastávající etapa je výzvou, která nás svou novostí a zajímavostí motivuje. Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňuje: také obchody budou muset mít zaveden Systém kritických bodů Opět dobrá zpráva pro zemědělce a zpracovatele Na základě opakovaných podnětů spotřebitelů a informací včelařské obce provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) cílenou kontrolu, aby ověřila, zda medy vyráběné konkrétním výrobcem skutečně neodpovídají platným předpisům. Inspektoři SZPI odebrali v provozovnách velkých prodejních řetězců celkem 7 různých vzorků medů, dodávaných společností JSG FOOD s.r.o., Radobyčice č. p. 2, Plzeň. Tyto vzorky byly podrobeny analýzám na prokázání jakosti medů podle platných předpisů a zejména na průkaz falšování medů přídavkem cukrů na bázi kukuřice a cukrové třtiny metodou izotopové analýzy. Laboratorní rozbory byly provedeny v akreditovaných laboratořích, které provozuje Institut für Ho- Všechny laboratoře SZPI jsou akreditovány podle evropských norem Státní zemědělská a potravinářská inspekce prokázala falšovaný med nig-analytik Quality Services International GmbH Flughafendamm v Brémách a částečně také ve Výzkumném ústavu včelařském v Libčicích nad Vltavou. Ani jeden ze sedmi odebraných vzorků nevyhověl platným předpisům a šest z těchto vzorků obsahovalo nepovolený přídavek cukru. I když tyto medy nebyly zdravotně závadné, byly falšované. Spotřebitel tak byl klamán a výrobce se na jeho úkor neoprávněně obohatil. Navíc tak do- šlo k ekonomickému poškození poctivých včelařů, kteří se k falšování neuchylují. Jak už při jiných podobných zjištěních v minulém období řekl ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta, jsou podobné praktiky nepřijatelné a inspekce je tvrdě trestá. Kontrole medu v obchodní síti budou inspektoři věnovat i nadále zvýšenou pozornost. Inspekce šarže falšovaného medu, které nebyly dosud vyprodány, zakázala dále uvádět do oběhu a ve správním řízení uloží kontrolovaným osobám pokuty. O výsledku kontroly již informovala Státní veterinární správu, do jejíž kompetence výroba medu patří. SZPI Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, se na jednání v Bruselu dozvěděl, z úst Jaany Husu Kallio, zástupkyně ředitele DG SANCO (generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele Evropské Komise), že Evropská unie nebude vůči ČR přijímat žádná bezpečnostní opatření. Státní veterinární správa sice takovýto postup očekávala, nicméně je potěšitelné, že konečné stanovisko zaznělo oficiální cestou. Josef Holejšovský s Jaanou Husu Kalio hovořil při příležitosti setkání šéfů veterinárních správ členských zemí EU a nových členských zemí EU. Podle Josefa Holejšovského lze toto rozhodnutí vnímat především jako logickou odpověď na poslední výsledky třístupňových kontrol zpracovatelských závodů, které k Státní veterinární správa uskutečnila. Dále pak zcela jistě souvisí i s uznáním České republiky jako země prosté tuberkulózy skotu, brucelózy skotu, enzootické leukózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat a brucelózy ovcí a koz, které bylo zveřejněno dne , a to rozhodnutím Komise 2004/ 320/ES. Někteří zpracovatelé měli obavy, že by Unie mohla nějaká ochranná opatření vůči naší republice přijmout; nyní je ale jasné, že tyto obavy byly liché. Snaha naší Státní veterinární správy umožnit našim zemědělcům i zpracovatelům uplatnit se na evropském trhu přináší i v tomto ohledu ovoce. Podmínkou ovšem je, že orgány státního veterinárního dozoru umožní zúčastnit se evropského trhu jen těm subjektům, které splní podmínky naší, tj. i evropské veterinární legislativy. SVS ČR Tak vy jste malozemědělec, máte pronajatá pole a moc se těšíte do EU... Hm, tak to je velice vážné! (sch) Kontroly z EU budou pokračovat Na poradě ředitelů krajských veterinárních správ upozornil Josef Holejšovský, ústřední ředitel SVS ČR, že přestože podle Jaany Husu Kallio, zástupkyně generálního ředitele DG SANCO nepřijme Unie vůči ČR žádná ochranná opatření, nelze usnout na vavřínech. Podle Josefa Holejšovského Jaana Husu Kallio druhou větou dodala, že prakticky vzápětí po prvním květnu bude Evropská Komise organizovat kontroly implementace legislativy v jednotlivých nových členských zemích EU. Tyto kontroly by měly trvat po šest měsíců a jejich výsledky mají být okamžitě zveřejňovány v elektronické podobě (na internetových stránkách EU). Pakliže inspekce zjistí závažné závady, lze očekávat, že Komise vyvodí příslušná opatření, mezi která může patřit i přijetí ochranných opatření. Proto Josef Holejšovský deklaruje, že Státní veterinární správa musí pokračovat a bude pokračovat i ve třístupňové kontrole zpracovatelských závodů, díky jejímž výsledkům jsme si vysloužili dosavadní dobré hodnocení a důvěru a v důsledku toho i nepřijetí ochranných opatření. SVS ČR

3 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 z domova aktuálně / 3 Podle Teličky vstupem do Evropské unie víc získáme než ztratíme Praha (egi) Zdravě sebevědomým dojmem působil během oběda s novináři komisař Pavel Telička. U novinářů si očividně šplhnul i tím, že takzvaně nemachroval a pojmu baby komisař se nebránil. Je jedním z nejmladších. Vítám tandem s komisařem Davidem Byrnem, s nímž mám mnoho shodných názorů a věřím, že v otázkách, v nichž se třeba lišíme, nalezneme konsensus, uvedl Telička. Počítá s týmovou prací a nebere tento tandem jako soupeření dvou kohoutů na jednom hřišti. Bez synergie by byl efekt poloviční, řekl na spolupráci se zkušeným kolegou Byrnem. Následně po obědě absolvoval setkání především se zástupci kontrolních institucí jako je státní zemědělská a potravinářská inspekce, obchodní inspekce a odpoledne se zdravotnickými institucemi a svazy na ochranu spotřebitelů. Je stejně jako komisař pro zdraví spotřebitelů David Byrne přesvědčený, že stěžejní po vstupu bude nezávadnost potravin. Připouští proto, že po prvním květnu znovu do českých a moravských potravinářských provozů nastoupí evropští inspektoři. Budou kontrolovat dodržování pravidel bezpečnosti potravinářských provozů, zda ty co měly ukončit činnost jsou skutečně zavřené a v ostatních, zda se dodržují nastavená pravidla. Pavel Telička na diskusi s novináři. Vedle něj sedí jeho šéf kabinetu Alexander Italienier. (po jeho pravici) Foto E. Línková Naší redakci vysvětlil, co měl u bruselského padě potravin. Jde o komerční praktiky obchodníků, slyšení, kdy byl 80 minut konfrontován s poslanci které mohou v konečné fázi potírat důvěru Evropského parlamentu na mysli sdělením, spotřebitelů, uvedl Telička. V důsledku toho by že by chtěl potírat klamavou reklamu v pří- podle komisaře mohli spotřebitelé omezit zájem o dovážené potraviny z té které země. Podle něj musí být na obalu jasně deklarováno složení výrobku, záruční lhůta a nesmí se v reklamě klamavě propagovat přednosti výrobku. Telička popřel, že by vyjednávání České republiky mělo být ve srovnání s ostatními kandidátskými státy nejkomplikovanější. Jen se do poslední chvíle prodloužila jednání o Temelínu a o Benešových dekretech. Mohu říci, že proti jiným kandidátským státům bylo naše vyjednávání procházkou růžovým sadem, zašprýmoval Telička. Na výtku, že v daních se nepovedlo vyjednat jejich kompromisní snížení a například u telekomunikačních služeb má Česká republika vyšší sazbu DPH než řada evropských zemí řekl, že chyběly potřebné lobistické podklady. Velmi šikovně se čerstvý český komisař postavil i k dotazu novinářů, co říká slovům prezidenta Václava Klause o ztrátě suverenity České republiky po jejím vstupu do Evropské unie. Musíme k těmto slovům dodat ještě otázky B a C. Co vstupem získáme a o co bychom přišli, kdybychom zůstali mimo Evropskou unii, uvedl a dal příklad z jednání s nečlenskými státy jako je třeba Norsko, kde se již na konečné jednání přichází s hotovými závěry. Ve své funkci se chce komisař Telička zaměřit mimo ochrany zdraví spotřebitelů i o boj s AIDS. Brusel/Praha (egi) Pavel Telička, nominovaný za Českou republiku na člena Evropské komise, dopoledne 14. dubna absolvoval, jako pátý v pořadí, povinné 80-ti minutové slyšení před poslanci Evropského parlamentu v Bruselu. Ve svém úvodním 10-ti minutovém představení Pavel Telička nejprve krátce shrnul své dosavadní profesní zkušenosti z různých funkcí, které zastával ve státní správě České republiky. Následně představil své názory na problematiku zdraví a ochrany spotřebitele, rezort, který mu byl přidělen a kde bude po následujících 6 měsíců sekundovat současnému komisaři, Davidu Byrneovi. Přesto, že je jedním z nejmladších komisařů, nepovažuje se za baby komisaře a je odhodlán pustit se do řešení řady technických otázek, které tohle komplexní portfolio představuje a které se v řadě oblastí konkrétně dotýkají běžného života všech občanů. PRAHA (li) Budoucí český komisař v EU Pavel Telička nevyloučil, že by Evropská komise mohla změkčit pravidla pro vybíjení dobytka kvůli nemoci šílených krav (BSE). V orgánech EU probíhají revizní postupy, jejichž výsledek ukáže, zda je prostor pro změkčení některých opatření, řekl novinářům Telička. Za omezení porážek dobytka kvůli BSE bojují čeští farmáři. Nelze předjímat výsledky, nechci vysílat pozitivní ani negativní signály, dodal Telička. Některé vědecké poznatky podle něj účelnost preventivních porážek dobytka nepotvrdily, ale dosud ani nevyloučily. Primárním zájmem je zajistit bezpečnost potravin a zdraví občanů, připomněl. Agrární komora hodlá poslat do Bruselu petici se zhruba podpisy za omezení porážek dobytka kvůli BSE. Petice požaduje změnu evropské směrnice tak, aby se v chovu s výskytem BSE nemuselo utrácet tolik zvířat. České chovy jsou totiž početnější, než je obvyklé v EU, takže do skupiny k utracení pak spadá větší počet dobytka. V Evropské unii se vydávají podpůrné prostředky nejen na zemědělství. Silně se dotuje i potravinářství. Z jakých zdrojů mohou čerpat podpůrné prostředky čeští potravináři? Pro podpory potravinářů je nově otevřený Operační program. Jsou to možnosti především z oblasti hygienické. Z národních zdrojů připomínám podporu v oblasti marketingu a propagace tuzemské produkce prostřednictvím aktivit Marketingového odboru SZIF a značky kvalitních domácích potravin KLASA. Pro letošní rok jde o sumu 200 mil. Kč. Co nástroje regulace zemědělské produkce, jak se na ně díváte? Mají samozřejmě dopad do potravinářství. Výši produkce v současné době u nejfrektovanějších komodit limitují kvóty. Jsou to kvóty na mléko a především na cukr. Určitě od nich Evropská unie v dohledné době neustoupí. Domnívám se, že kvóty budou existovat ještě nejméně osm let. Musíme si S L Y Š E N Í P A V L A T E L I Č K Y P Ř E D P O S L A N C I E V R O P S K É H O P A R L A M E N T U Mezi priority patří boj proti nekalé reklamě Za hlavní priority v této oblasti pak Telička považuje nejen zajištění ochrany práv spotřebitelů, boj proti nekalé reklamě a nekalým obchodním praktikám, nýbrž se domnívá, že stěžejním problémem je posílení důvěry spotřebitelů. Jak uvedl, právě tato důvěra je jedním ze základů úspěchu jednotného vnitřního trhu. Další otázkou, kterou Telička v souvislosti s ochranou zdraví považuje za velice citlivou, je zákaz kouření na veřejných místech. Domnívá, že tato oblast by neměla být komunitarizována, tzn. rozhodnutí o úpravě podmínek by mělo být ponecháno na národních vládách. Jak dále uvedl, je třeba hledat ideální rovnováhu mezi tím, co lze účinněji řešit na úrovni národní, a tím, kde by byla vhodnější evropská koordinace. Jako příklady dobré konkrétní spolupráce v oblasti ochrany zdraví na evropské úrovni Pavel Telička zmínil vypracování Bílé knihy o bezpečnosti potravin v roce 2000 a následné zřízení Tři otázky pro náměstka Zdeňka Růžičku uvědomit, že vstupujeme na trh regulovaný a centrálně řízený. Zklamu asi každého kdo si myslel, že Evropská unie nechá trh volnému působení tržních sil. Tak tomu není. Pokud se některá z komodit vymkne z určitých jí vymezených hranic, okamžitě se dělají opatření, tak tomu bude i u nás, s tím musíme počítat a budeme to i respektovat. Stáváme se součástí evropského trhu a budeme bezprostředněji ovlivňováni i tlaky světové obchodní organizace WTO. Zatím jednání mezi Evropou a dalšími světadíly nedopadla nejlépe a konference v Kankúnu, kde se v tomto seskupení jednalo o světovém obchodu s potravinami skončila fiaskem. O co tam šlo především, nemáte nějaký příklad? Nabízí se jako příklad káva, která se produkuje nejen ve vyspělých zemích,ale do značné míry i v rozvojových, které se dostávají víc a víc do pozice utlačovaných, postrkovaných ke zdi. Vezmeme-li období posledních deseti let potom lze říci, Telička nevyloučil změkčení pravidel pro vybíjení dobytka Petici chce komora odeslat evropskému komisaři pro zemědělství Franzi Fischlerovi, komisaři odpovědnému za zdraví a ochranu spotřebitele Davidu Byrnovi a také české vládě a ministrovi zemědělství Jaroslavu Palasovi. Požadavkem je vedle menších preventivních porážek také možnost nechat krávy určené k vybití naživu, dokud mají mléko. V tuzemsku bylo za tři roky v souvislosti s devíti případy BSE utraceno 1591 zvířat. Z toho téměř 900 kusů si podle stanovených pravidel vynutil výskyt jednoho nakaženého dobytčete. Stavy krav se pohybují zhruba kolem půl milionu kusů. Utrácení kohort zvířat, tedy jedinců o rok starších a o rok mladších než pozitivní kus, a současně všech, která byla v době nákazy krmena stejným způsobem, je založeno na analýze pravděpodobnosti výskytu BSE u těchto zvířat. Telička hovořil s novináři po setkání se zástupci členských organizací Spotřebitelského poradního výboru, který sdružuje sedm hlavních organizací hájících zájmy spotřebitelů. Agendu ochrany spotřebitelů bude mít Telička na starosti v Evropské komisi. že producent, který kávu vyprodukoval a zpracoval v roce 1994, prodával hotový produkt s přidanou hodnotou vytvořenou pražením a balením. V té době se na světě zhruba vyprodukovalo za 50 miliard dolarů kávy. Z této celkové sumy šlo řekněme10 miliard k producentům, farmářům, kteří pěstují kávu a dělají její základní úpravu. Za deset let výroba vzrostla a vloni se vyprodukovalo za zhruba 65 miliard dolarů kávy. K prvovýrobcům ale nedorazila pětina z celkové sumy peněz, ale už jen 5 miliard korun. Co to signalizuje? Plyne z toho vysvětlení, proč je sever bohatý a jih chudý. Tato propast mezi vyspělými státy a rozvojovými se bude čím dál tím prohlubovat, pokud se nezastaví ono zmíněné bohatnutí jedněch na úkor druhých. O tom začala jednání v Kankúnu a dopadla fiaskem. O tom se bude jednat na dalších konferencích WTO, jejímiž účastníky budeme i my. Ne ale v roli pozorovatelů, ale přímých účastníků. E. Línková Evropského úřadu pro bezpečnost potravin v roce 2002 či Evropského centra pro prevenci chorob, které by mělo být zřízeno od roku 2005 ve Švédsku. Kromě dalších konkrétních dotazů týkajících se ochrany zvířat při přepravě, subvencí pro tabákový průmysl či přípravy finanční perspektivy EU pro období , padlo podle očekávání také několik otázek na Teličkovu minulost, hlavně jeho členství v komunistické straně. Ve své reakci uvedl, že v 80. letech, ve věku let, opravdu byl členem KSČ. Nicméně by to kvalifikoval jako hřích mládí s tím, že každý má právo se mýlit. Od té doby prošel obdobím sebereflexe a rád by byl nadále posuzován podle svých konkrétních zásluh. V případě, že by zastával místo evropského komisaře i v příštím období, mezi jeho další priority by určitě patřil boj proti terorismu, naplňování cílů Lisabonského procesu či proces rozšiřování. V této souvislosti také zdůraznil, že je třeba opustit ono zažité a stále používané dělení na staré a nové členy EU, neboť je přesvědčen, že je třeba posuzovat všechny stejným metrem. Slyšení deseti komisařů nominovaných za nové členské země EU pokračovalo další den a formálně bude Evropský parlament o těchto nových komisařích hlasovat na svém posledním plenárním zasedání v současném složení, a sice 5. května ve Štrasburku. Stejně jako tomu bylo v případě kandidátů na členy Evropského účetního dvora, i slyšení 10 nových evropských komisařů předcházela písemná část v podobě dotazníku. Ten je společně s odpověďmi všech nominovaných k dispozici na internetové strance EP: commission/2004_enlarg/ questionnaires_ en.htm. Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídí centrum, které bude lidi informovat o nákupech v EU PRAHA (egi) Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje ve druhé polovině roku zřídit v Praze evropské spotřebitelské centrum, které bude občanům poskytovat informace o podmínkách nákupu zboží ve všech zemích Evropské unie. Novinářům to během setkání s komisařem Pavlem Teličkou řekl ředitel sekce ochrany spotřebitelů a vnitřního obchodu na ministerstvu Josef Tržický. Lidé by v centru podle něj získali osobně, telefonicky nebo elektronickou poštou informace o tom, jaké jsou v zemích EU podmínky nákupu, jak se bránit proti možným problémům či o poskytování záruk na nakoupené zboží. Centrum má podpořit důvěru spotřebitelů při nákupu v EU, dodal. Podobná spotřebitelská centra jsou téměř ve všech státech EU. Provoz centra nebude administrativně náročný, bude v něm pracovat pár lidí, kteří jsou schopni kvalifikovaně odpovídat na dotazy spotřebitelů, podotkl. Centrum založí ministerstvo průmyslu a obchodu, na financování se bude podílet Brusel. Stát by měl při činnosti centra spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, tak jako tomu je ve většině zemí EU, upozornil Tržický.

4 4 / zpravodajství PK ČR Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Eurokomisař za ČR Pavel Telička se v doprovodu členů svého týmu setkal koncem dubna s představiteli Potravinářské komory ČR a se zástupci některých potravinářských podniků. V úvodu jednání poděkoval Pavlovi Teličkovi prezident potravinářské komory Jaroslav Camplík za jeho předchozí spolupráci a současně mu poblahopřál k jeho nominaci do funkce evropského komisaře EU. Potravináři tuto nominaci přivítali, protože s ním mají dobré zkušenosti z období vyjednávání podmínek před vstupem do EU. Pavel Telička, který bude spolupracovat s komisařem Davidem Byrnem na problematice bezpečnosti potravin poděkoval a vyjádřil přesvědčení, že tato spolupráce bude i nadále úspěšně pokračovat. Po oficiálním zahájení se hovořilo o možnosti eventuelního budoucího omezování přístupu potravinářských výrobků na jednotný evropský trh. V České republice nebyla zatím přijata žádná opatření, která by znamenala nějaká omezení, i když výsledky kontroly evropské unie, které proběhly ke konci roku v České republice nebyly příliš uspokojující. Prezident PK potvrdil, že rozhodující část potravinářských podniků je na vstup na evropský trh připravena a na jednotném evropském trhu obstojí. Pokud by v budoucnosti kontroly našly nějaké další závady, PK a potravináři jsou připraveni přijmout omezující opatření pouze vůči firmám, kterých by se tyto kontroly týkaly a ne celoplošně. Potravinářská komora ČR u Pavla Teličky PK a potravinářské podniky se dalším kontrolám rozhodně nebrání, neboť sami chtějí, aby byly dodržovány nejpřísnější standardy ochrany spotřebitelů ve všech státech EU. Dále se jednalo o závažném problému, kterým je evidence zásob citlivých komodit a dodatečné zdaňování nadměrných zásob. PK říká, že evropská unie přijala opatření, která v minulosti nebyla uplatňována. Na rozdíl od předchozích rozšíření rozhodla EK, že do zásob budou zahrnuty nejen suroviny, ale i zpracované výrobky. Rovněž požadavky české vlády na zpětnou evidenci zásob od roku 2001 jsou nad rámec požadavků EK a nejsou většinou ani technicky realizovatelné. PK ČR žádá zjednodušení nároků kladených na výrobce státní správou. Nedomníváme se, že potravinářské podniky mají nějaké zásoby, které by znamenaly spekulaci s citlivými komoditami. Pavel Telička vyjádřil pochopení a sdělil, že celý problém spočívá v tom, že Česká republika byla v jednáních o evidenci zásob jediná, kdo proti stanoveným kritériím protestoval. Ostatní státy zřejmě tuto záležitost podcenily. Až nyní se doslova probudilo Polsko, které začalo proti tomuto způsobu evidence protestovat a tvrdí, že jejich parlament zákon tohoto typu nepřijme. Dalším bodem jednání byla reforma společné zemědělské politiky. PK ČR podporuje radikálnější a rychlejší reformu. Oddalování reformy CAP odčerpává prostředky k modernizaci u nových zemí a znevýhodňuje české výrobce částečně dotované z omezených národních rozpočtů. Společná zemědělská politika (CAP) prodražuje ceny potravin pro evropské spotřebitele, snižuje konkurenceschopnost EU a ztěžuje liberalizaci v rámci WTO. Eurokomisař Telička potvrdil to, co v podstatě víme, že nemůžeme nějaké dramatické změny v nejbližší době očekávat. PK se vyjádřila kriticky k přijetí novely zákona o DPH. Potravinářům se především nelibí, že všechny potraviny a nápoje (s výjimkou alkoholických) nebyly tak, jak vláda původně přislíbila, zařazeny do pětiprocentní sazby. Vládní návrh tak znevýhodňuje některé kategorie výrobců, je netransparentní a zhoršuje podmínky pro výběr daně a prohlubuje dopad vstupu na spotřebitele. Jedná se o určitou diskriminaci podniků, které tyto potraviny vyrábějí, přičemž některé z nich jako jsou cukrovinky a čokoláda, zpracovávají významné množství tuzemských surovin cukr, sušené mléko, tuky atd. Na programu byly i otázky přímo související s nastávající činností Pavla Teličky. Valná hromada AEFD v Praze Evropským parlamentem a Komisí je projednáváno nařízení regulující užívání výživových a zdravotních tvrzení při značení potravin a komunikaci se spotřebiteli. Návrh nařízení redukuje komunikaci se spotřebiteli na několik málo tvrzení předběžně schvalovaných na evropské úrovni. Například tvrzení o vlivu potraviny na tělesnou váhu je zakazováno bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnosti. Obezita a s ní související nemoci jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Z negativního vývoje jsou viněni výrobci potravin. PK ČR odmítá dělení potravin na dobré a špatné. Všechny potraviny na trhu mají být bezpečné a v souladu s legislativou. Východiskem je vyvážený příjem a výdej energie a odpovědná volba dobře informovaného spotřebitele. PK ČR se vyslovuje proti pokusům znevýhodňování pomocí daňových a cenových nástrojů některé skupiny potravin například z hlediska obsahu cukru, soli, tuku apod. Další informace se týkala aktivit PK, které vyvinula ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a za přispění člena exekutivního výboru WHO v Ženevě profesora Fišera v souvislosti s chystanou rezolucí k problematice obezity, fyzické aktivity a zdravé výživy. Na závěr jednání se obě strany dohodly na budoucí spolupráci a PK ČR přislíbila pravidelné předávání důležitých materiálů a stanovisek sekretariátu pana Teličky. Valná hromada zaměstnavatelských svazů potravinářského a nápojového průmyslu evropské patnáctky se bude konat letošního roku v Praze. Jedinou zemí, která je zatím asociovaným členem tohoto shromáždění je Česká republika, která se již druhý rokem účastní jednání této organizace. AEFD je skupinou zaměstnavatelských organizací složenou z členských státu EU, ze států nově přistupujících do EU a států evropského hospodářského prostoru založeného v roce Cílem této organizace je zabývat se záležitostmi sociální politiky (zaměstnanost, pracovní podmínky a záležitosti pracovního trhu s pracovními silami, které se vztahují k potravinářskému a nápojovému průmyslu, jak na úrovni Evropské unie, tak na národní úrovni. V praxi to znamená: 1. Projednávání sociálních záležitostí s evropskou komisí a partnery sociální politiky v Evropě UNICE a ETUC např. nové legislativy EU či jiných opatření. 2. Výměna stanovisek informací o vývoji sociálních záležitostí sociální politiky na národní úrovni včetně zkušeností se zaváděním právních předpisů EU a jiných opatřeních EU. 3. Vztahy s odborovými svazy (kolektivní vyjednávání / sociální dialog) jak na evropské tak národní úrovni včetně sledování činnosti evropské federace pro potravinářství, zemědělství a odborových svazů v oblasti turistického ruchu. 4. Projednávání dalších témat vztahujících se k průmyslu včetně: odborných školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci činnosti ILO PK ČR již delší dobu uvažuje o tom, že by kromě funkce potravinářské komory začala plnit i funkci zaměstnavatelského svazu v potravinářském a nápojovém průmyslu České republiky. K tomu, abychom lépe pochopili co tato organizace dělá a zda má význam plnit i tuto úlohu, bychom chtěli u příležitosti valné hromady uspořádat seminář, kde by tři čelní představitelé ze třech různých zemí těchto zaměstnavatelských svazů uspořádali pro PK ČR prezentaci. Na základě takto získaných materiálů bychom se v poměrně krátké době rozhodli zda PK začne vytvářet strukturu, která by mohla plnit úkoly zaměstnavatelského svazu. Zkušenosti z evropské unie říkají, že je výhodnější tuto úlohu plnit a s odbory dohadovat podmínky sami, na úrovni zaměstnavatelského svazu, než na vyšší například vládní úrovni, říká prezident PK ČR ing. Jaroslav Camplík. Prezentace PK ČR na Mezinárodních potravinářských veletrzích Salima 2004 PK ČR

5 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 z domova / 5 Brusel/Praha (egi) Evropská komise určila na svém jednání konečné částky podpor pro kandidátské státy. Venkovské oblasti v deseti nových členských zemích mohou očekávat úměrně zvýšený objem vyčleněných finančních prostředků oproti evropské patnáctce. Celkem je na období na rozvoj venkova určeno 5,1 miliardy eur(přes 162 miliard korun), řekl Franz Fischler, zemědělský komisař Evropské unie redakci. Všechna tato opatření přispívají k posílení ekonomiky venkova, zmírňují sociální dopady procesu restrukturalizace a zatraktivňují venkov jako místo pro práci a pro život, uvedl. Chtěl bych zemědělcům v deseti nových členských zemích jasně vzkázat: Praha (egi) Čeští zemědělci budou po vstupu do Evropské unie dostávat z evropských zdrojů dotaci 57,35 eura (asi 1870 korun) na hektar, což je třetí nejvyšší sazba z osmi přistupujících zemí, které přímé platby rozdělují ve formě jednotné dotace na plochu. Ještě minulý týden úředníci ministerstva zemědělství uváděli, že to bude zhruba korun. Vláda schválila nařízení, jež upravuje způsob výplaty těchto peněz, sdělil tiskový odbor kabinetu. Více peněz, 70 eur na hektar, dostanou rolníci v Maďarsku a na Kypru, kde to bude asi 81 eur. Česko nahlásilo do Bruselu výměru 3,469 milionu hektarů zemědělské půdy, na níž připadá pro letošek 198,94 milionu eur, tedy 6,36 miliardy korun. Čeští zemědělci si vstupem do Evropské unie jednoznačně polepší, je to neoodiskutovatelné, řekla Katharina Schnurbein, tisková mluvčí komisariátu Evropské unie v Praze. Evropská unie splnila, co se Evropská unie přidala našim zemědělcům na mléko a chmel EU není ráj, ale k peklu má hodně daleko. Zemědělcům bude v EU jednoznačně lépe. Podle analýzy důsledků rozšíření povede pouhé zavedení tržních opatření bez jakýchkoli přímých plateb pravděpodobně ke zvýšení příjmů v zemědělství přibližně o 30 % v osmi středo a východoevropských kandidátských zemích. Neměli by zapomínat, že k restrukturalizaci a modernizaci musí dojít s Unií i bez ní. Jinými slovy s podporou nebo bez podpory evropské zemědělské politiky, řekl Fischler. Na celkovou výši 198,94 milionů euro, tedy 6,36 miliardy korun vzrostlo množství finančních prostředků v české Národní obálce pro přímé platby zemědělcům, konkretizoval Jaroslav v Kodani podepsalo, dodala Katharina Schnurbein. Zemědělci s tím souhlasí, ale poukazují na slib vlády České republiky. Vláda by měla čtvrtinové přímé platby dorovnat ze svých rozpočtů na 55 procent, zatím je ale příslib na dorovnání do 50 procent a pět je ve vzduchu, to se nám nelíbí. Zemědělství v ostatních kandidátských zemích není zdaleko tolik zadluženo jak je tomu v České republice, uvedl Jan Záhorka tajemník Agrární komory Palas, ministr zemědělství České republiky. Evropská komise rozhodla, že České republice přidá 8,24 milionů euro (zhruba 264 euro). Jde o nově stanovené přímé podpory pro producenty mléka a některých méně podporovaných komodit pro rok 2004, jako jsou osiva a chmel, vysvětlil Palas. Producenti mléka mohou být spokojeni, dodatečně totiž Brusel uznal, že právě k nim zrovna v uplynulém půl roce zase tak nakloněný nebyl a přidává jim stejně jako chmelařům. Úředníci mysleli ale i na chmelaře, kteří provozní podmínky nemají zrovna nejlehčí a náklady na zakládání chmelnic z roku na rok podstatně vzrůstají. V polovině března vzrostla částka v Národní obálce České republiky o 0,9 milionu euro pro rok 2005 (je to více než 29 milionů korun) a v roce 2006 dostanou přidáno ještě o další milion euro (přes 32,8 milionů korun), řekl ministr. Aktuální sklízená výměra chmelnic v České republice činí zhruba 5900 hektarů. Národní obálka obsahuje finanční prostředky, které Evropská unie poskytne českým zemědělcům v rámci přímých plateb. Celková částka bude rozdělena na základě obhospodařované plochy zemědělské půdy, tedy na ornou půdu, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady. K toku těchto peněz je nutná funkční a akreditovaná platební agentura. Finišujeme za vydatné pomoci náměstků Miroslava Tomana a Karla Macha. Co jsem zemědělcům slíbil, bude k potřebnému datu, řekl redakci ministr Jaroslav Palas. Rolníci dostanou z EU třetí nejvyšší dotaci z osmi nováčků České republiky. Je to dluh na tři generace zpět, upřesnil Záhorka. Rolníci v nově přistupujících zemích dostanou letos čtvrtinové přímé platby proti konkurentům ze současných členských států. Podle výsledků summitu v Kodani pak mohou noví členové platby ze svých rozpočtů dorovnat až na 55 procent úrovně EU. Ministerstvo zemědělství má v rozpočtu peníze na dorovnání přímých podpor asi na 48 procent úrovně EU. Ze zhruba 5,2 miliardy korun dostanou zemědělci 1477 korun na hektar orné půdy, ostatní peníze jdou na jednotlivé komodity, řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Pan ministr Palas řekl, že se vynasnaží z přidělených peněz maximálně dorovnat přímé platby z národního zdroje, tak abychom využili dojednaný limit, tedy 55 procent. Nezávisí to ale jen na něm, dodal Roldán. Kabinet rovněž schválil nařízení o pomoci zemědělsky méně příznivým oblastem a regionům s ekologickými omezeními. Výše podpor pro tyto oblasti by se měla pohybovat kolem 2,5 miliardy korun proti necelým dvěma miliardám loni. Dotace jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova. Do tohoto plánu patří i tzv. agroenviromentální programy, jejichž úpravu vláda rovněž schválila. Programy mají za cíl údržbu krajiny a péči o životní prostředí a patří mezi ně například podpora ekologického zemědělství, ošetřování travních porostů či kroků proti erozím. Suma na tyto účely by se podle plánu měla zvýšit na 2,65 miliardy korun z loňských 900 milionů, dodal Roldán. Další ze schválených nařízení upravuje některá tržní opatření pro ovoce a zeleninu. Ta mají za úkol ovlivňovat trh a odbyt produkce. Aby je ovocnáři a zelináři mohli po vstupu do EU využívat, musejí být sdruženi do organizací producentů. Ty musejí jednotlivé komodity obchodovat ve stanoveném minimálním objemu. Vláda rovněž schválila předpis, který v souladu s evropskými pravidly upravuje opatření na trhu s hovězím a telecím, vepřovým, skopovým, kozím, drůbežím masem a s vejci. Od května budou firmy podávat hlášení o prodeji zboží do EU Dovoz drobnějšího zboží z EU je od května dražší Praha (li) Při prodeji zboží do zemí Evropské unie budou muset firmy po vstupu do unie čtvrtletně podávat spolu s daňovým přiznáním i souhrnné hlášení. Finanční úřady tak budou mít přehled o pohybu zboží mezi členskými státy a o tom, zda firmy řádně platí daně. Jde o jednu z mnoha změn v dani z přidané hodnoty (DPH) po vstupu republiky do EU. O změnách v DPH dnes na konferenci v Praze informovala Helena Čapková z ministerstva financí. S další změnou musejí firmy počítat u daňového identifikačního čísla (DIČ). První tři číslice a pomlčka se vypustí a nahradí se dvojmístným kódem země CZ. Nové DIČ tak bude ve tvaru CZ + identifikační nebo rodné číslo. Odborníci doporučují, aby si firmy kontrolovaly DIČ svých obchodních partnerů. O existenci a platnosti DIČ odběratele ze země EU se dozví na finančním úřadě, ministerstvu financí nebo webové stránce Evropské komise. Zda jim však odběratel nahlásil své číslo nebo číslo někoho jiného, si však z těchto databází neověří. Pokud firma dodává zboží do země EU soukromé osobě, podnikateli nebo právnické osobě, která není plátcem DPH, musí si ohlídat hodnotu zasílaného zboží. Země EU si zvolily buď hranici eur (milion Kč) nebo eur (asi 3,3 milionu Kč) za rok. Od té se pak odvíjí, kde se bude platit daň. Pro zasílání zboží ze zemí unie do tuzemska je stanovena hranice eur. Například při zaslání zboží do Německa bude firma platit daň v České republice v případě, že hodnota dodaného zboží bez daně za rok nepřekročí eur. V případě, že hodnota zboží bude vyšší, zaplatí daň v Německu. A to z částky, která překročí daný limit. Pokud však firma zasílá zboží, ze kterého se platí spotřební daň, platí se DPH v zemi příjemce. Jde například o cigarety, alkohol nebo pohonné hmoty. Po vstupu do unie bude prodej nebo nákup zboží z jiného členského státu EU označován jako dodání nebo pořízení zboží. Dovozem a vývozem zboží se bude chápat pohyb zboží mezi Českou republikou a zeměmi, které nej sou členy EU. Základní sazba DPH po vstupu klesne z 22 na 19 procent, zároveň však do ní přejde řada zboží a služeb ze snížené, pětiprocentní sazby. Stát tak chce na DPH ročně vybrat o 25 miliard korun více a peníze rozdělit firmám a rodinám s dětmi. Kabelové televize, sportovní akce, svoz domovního odpadu nebo hnojiva přejdou do vyšší sazby, aniž by to EU požadovala. Naopak dětské plenky vláda ponechala ve snížené sazbě, přestože to EU nepovoluje. České republice se v Bruselu podařilo vyjednat několik výjimek. Plátci DPH budou všechny společnosti, jejichž roční obrat překročí milion korun. Malé provozovny tak budou od placení DPH osvobozené. Stavební práce spojené s bydlením a dodávky tepla mohou být zdaněné sníženou, pětiprocentní sazbou DPH až do konce roku 2007, poté musejí přejít do sazby základní. PRAHA (li) Dovoz drobnějšího zboží z Evropské unie může být pro Čechy od května dražší. Pokud si dříve lidé dovezli například z Německa zboží do 6000 korun, neplatili německou ani českou daň z přidané hodnoty. Po vstupu země do EU však musí Češi zaplatit DPH v Německu, a zboží tak bude o 16 procent dražší, uvedli na setkání s novináři odborníci poradenské společnosti Ernst & Young. Mírně levnější by naopak mohlo být v některých případech zboží v ceně nad 6000 korun. Důvodem je to, že některé země unie mají nižší DPH než Česká republika. Například při nákupu televize v Německu zaplatí Čech 16 Bylo přece domluveno, že po vstupu do EU dostane každej Čech luxusní auto... na umytí! (sch) procent DPH, zatímco v tuzemsku to bude 19 procent. Prodejny v Německu však mohou mít mnohem vyšší marže, což by rozdíly v cenách setřelo, nebo by zahraniční zboží mohlo být dražší, upozornili odborníci. Běžný Čech by proto na spekulacích s různými cenami po Evropě asi nevydělal. Naopak lidé z Německa nebo Rakouska mohou nyní jezdit do České republiky nakupovat mnohem více než dosud. Zatímco dříve si mohli přivézt jen omezené množství zboží a při jeho překročení doplatit rakouskou daň, po vstupu ČR do Evropské unie si mohou pro vlastní spotřebu dovézt tolik, kolik budou chtít. České zboží přitom bývá často mnohem levnější. To by mohlo v České republice ještě zvýšit nákupní turistiku, řekl Jan Čapek z Ernst & Young. Levnější by mělo být také zboží, které do prvního května podléhalo clu. To po vstupu do EU odpadlo. Ceny by tak měly klesnout u evropských vín, sušenek, těstovin nebo jogurtů. Přepravní firmy navíc budou mít nižší náklady, protože budou mnohem méně času trávit na hranicích, kde již nebudou celníci. Vláda schválila registrační pokladny a značení lihu PRAHA (zub) Obchodníci a hostinští budou zřejmě muset od příštího roku používat registrační pokladny. Výrobci a dovozci alkoholu pak budou muset prodávané zboží kolkovat. Vláda, která návrhy obou zákonů schválila(14. 4.), tím chce omezit daňové úniky a zvýšit tak příjmy do státní pokladny. Zákony však ještě musejí schválit poslanci a senátoři. Kabinet se naopak opět neshodl na podobě majetkových přiznání, jednání o zákonu přerušil, řekla mluvčí vlády Anna Veverková. Podnikatelé vesměs nejsou s novými opatřeními spokojeni. Zákony, které jsou součástí druhé fáze reformy veřejných financí, již kabinet schvaloval dříve. Jednání však, stejně jako dnes, ztroskotávala především na majetkových přiznáních. Podle návrhu ministerstva financí by přitom mohl stát kontrolovat majetek, například auta, lodě, letadla, domy či akcie, v hodnotě přes 1,5 milionu Kč. Týkalo by se to ale jen majetku pořízeného po účinnosti zákona. Pokud by lidé nemohli prokázat původ peněz, za které majetek koupili, zaplatí dodatečnou 50procentní daň. Registrační pokladny by podle návrhu měli od ledna příštího roku používat živnostníci, kteří provozují obchody a restaurace. Ministerstvo financí předpokládá, že tato povinnost omezí daňové úniky, zvýší daňovou spravedlnost a přispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí. Za porušení zákona by obchodníci platili pokutu až půl milionu korun. Podnikatelům se nové opatření nelíbí. Prohráli jsme čtyřletou bitvu o registrační pokladny. Takže to nás bohužel velice mrzí, řekl předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Zlepšit podnikatelské prostředí podle něj spočívá v jiných věcech a nikoli v registračních pokladnách. Nové pravidlo zvýší náklady těm podnikatelům, kteří registrační pokladny ještě nemají a budou si je muset pořídit. Opět dojde ke snížení odvodů daně z příjmu, protože si to všichni dají do nákladů, dodal Danda. Výrobci a dovozci alkoholu by měli všechny lahve, které prodají v tuzemských obchodech, značit speciálními páskami na jedno použití. Bez kontrolní pásky by se do konce příštího roku mohly doprodat pouze existující zásoby lihu. Kontrolní pásky by měly být chráněny proti padělání. Stát počítá s tím, že by tiskl zhruba 200 milionů kusů ročně. Jejich cena by se měla pohybovat od 20 do 36 haléřů a platit by je měli výrobci a dovozci. Stát jim na oplátku umožní jednorázově odepsat nové stroje na lepení etiket. Kromě boje proti šedé ekonomice plánuje vláda v další fázi reformy financí společné zdanění manželů, podporu rodin s více dětmi a snížení základní sazby DPH. Naopak některé zboží přejde ze snížené do základní sazby. Klesnout by měly daně firmám. Klíčovou součást reformy, zákon o DPH, ale před Velikonocemi vetoval prezident Václav Klaus. Vládní koalice tak nyní musí zmobilizovat všech 101 poslanců, aby prezidentovo veto přehlasovala.

6 6 / z domova Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Zásahy na trhu s mlékem se po vstupu do EU rozšíří PRAHA (egi) Po vstupu do Evropské unie se rozšíří paleta nástrojů, které bude možno využít k ovlivňování situace na trhu s mlékem. Vláda schválila nařízení, které zajišťuje zavedení řady nových tržních opatření, jež se užívají v EU. Jde například o dotaci prodeje másla za sníženou cenu neziskovým organizacím nebo o příspěvek na máslo a smetanu určené pro výrobu pečiva, cukrářských výrobků a zmrzliny. Mléko patří podle ministerstva zemědělství mezi jednu z citlivých komodit, jejíž produkce je regulována kvótami. Regulace bude pokračovat i po vstupu do EU v souladu s unijní organizací trhu. V Česku se kromě toho dosud podporovala spotřeba mléka ve školách a vývoz vybraných mléčných výrobků. Nyní v souladu s evropskými pravidly přibudou další opatření pro usměrňování trhu s mlékem. Podle údajů Českomoravského mlékárenského svazu loni domácí mlékárny nakoupily ke zpracování 2,53 miliardy litrů mléka. Národní limit, který ČR s EU vyjednala pro období po vstupu, činí zhruba 2,6 miliardy litrů. Že je mléko zdravé, se všeobecně ví. Ostatně i televizní reklama na některé čokolády, oplatky a další sladkosti velice často přesvědčuje děti a jejich rodiče, že jde o potraviny zdraví prospěšné, protože obsahují mléko. Propagace mléka samotného je však žalostně malá mlékárny nemají dostatek finančních prostředků na reklamu, a tak není divu, že pro děti, zvláště ty starší, není mléko atraktivní. I když jim chutná, stydí se pít je před svými vrstevníky, nebyli by takzvaně in. Jako v mnoha vyspělých zemích světa, tak i u nás totiž děti stále více i ve stravování podléhají módním diktátům, dávají přednost hamburgerům, hranolkům a nejrůznějším sladkým limonádám a syceným nápojům. Skutečnost, že zájem dětí o mléko a mléčné výrobky přesto v posledních letech významně roste, lze tak považovat za malý zázrak. Na otázku, kde hledat zdroj tohoto úspěchu, je vcelku jednoduchá a jednoznačná odpověď: umožnil to program Školní mléko. Pamětníci si jistě vybaví různé akce před dvaceti, třiceti lety, kdy se do škol dodávalo mléko buď zdarma, nebo za symbolickou cenu. Ať už celostátně, nebo jen v regionálním měřítku např. v severních Čechách. Pak však přišel útlum, prospěšný program byl ukončen a děti se postupně odnaučily mléko pít. Vyrůstaly nové generace, kde se tradice každodenního pití mléka v rodině vytrácela a nepředávala dál. Jak negativní důsledek to mělo, si uvědomovali zejména lékaři. Podle MUDr. Milana Bayera z pražské Kliniky dětského a dorostového lékařství činí přísun vápníku ve stravě dětí a mládeže v současnosti pouze 54 % doporučené dávky. K obdobným alarmujícím závěrům dospěl i průzkum Ústavu preventivního lékařství v Brně: U dětí ve věku 11 až 15 let činí denní spotřeba vitamínů A, B2 a vápníku, tedy důležitých složek mléka, zhruba polovinu doporučené dávky. V letech 1973 až 1992 se u nás zvýšil výskyt onemocnění osteoporózou, jejímž důsledkem jsou zlomeniny obratlů a dlouhých kostí, 2,5krát. Jen počet zlomenin krčku stehenní kosti v ČR se např. zvýšil od roku 1973 do konce roku 1996 o 365 % a rok od roku dále roste. Náklady na léčbu osteoporózy se u nás v současné době pohybují okolo 2 mld. Kč ročně. Za dalších 20 let se však podle odhadů zvýší výdaje na léčení dnešních dvacetiletých na trojnásobek, tj. na 6 mld. korun. Bylo zřejmé, že bez aktivní podpory a propagace mléka ve výživě zejména dětí a mládeže se situace bude dále zhoršovat. Doslova novodobým průkopníkem radikální změny se stala obecně prospěšná společnost Laktea. Prvotní nápad vznikl na jaře 1996, kdy A agency, s.r.o., reklamní agentura, specializovaná na public relations, uskutečnila za finanční podpory společnosti Tetra Pak, v jedné pražské škole jakýsi zkušební projekt Školní mléko. Dosažené zkušenosti a zájem, který tato myšlenka vyvolala, vedl k vytvoření samostatné neziskové organizace, která by byla schopna projekt uskutečnit v masovém měřítku, tak aby přinesl potřebný efekt a pozitivně se promítl ve zlepšení zdravotního stavu dětí a mládeže. V srpnu 1966 byla Co se v mládí naučíš Laktea, o.p.s., založena a ihned začala s organizací projektu Školní mléko. Do konce roku 1996 se do něj zapojilo prvních 34 škol. Na konci školního roku 1998/1999 odebíralo mléko 426 škol, tj. zhruba 10 % základních škol v republice. V září 1999 vstoupil do projektu stát a začal dotovat školní mléko pro žáky prvních a druhých tříd, v září 2000 se dotace rozšířila i na žáky třetích tříd a od ledna 2001 pak i na žáky čtvrtých tříd. V únoru 2001 rozhodla vláda, že nárok na dotované mléko budou mít žáci všech 9 tříd základních škol. Od letošního května, v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, se dotace dále rozšíří (část prostředků půjde z rozpočtu Ministerstva zemědělství, druhá část pak z prostředků EU) a děti tak získají nárok na nákup dotovaného mléka a mléčných výrobků pět dní v týdnu. Oprávněně lze tedy očekávat, že dodávky mléka do škol dále výrazně vzrostou. Česká republika tak patří mezi 64 zemí světa, které rozvíjejí program Školní mléko, dotovaný jak jednotlivými státy, tak fondy Evropské unie. Jen v roce 2002 vynaložila EU na tyto účely 75 miliónů eur. Dotace činí 23,24 eur na 100 kg plnotučného nebo 13,34 eur na 100 kg polotučného mléka. V celé EU vypily a snědly děti ve školním roce 2001/2002 (aktuálnější údaje nejsou k dispozici) přes 206 tisíc tun dotovaného mléka a mléčných výrobků. V České republice dodala Laktea, která je hlavním distributorem školního mléka u nás (zhruba 85 %) do 2700 základních škol v loňském roce 16 miliónů krabiček školního mléka Smilky a 5 mil. ks jogurtů a smetanových krémů. Podle Milana Srba, ředitele o.p.s. Laktea, se ukazuje, že zájem dětí o mléko a mléčné výrobky tak roste nejen ve škole, ale i v rodinách návyk pití mléka si děti přinášejí i domů. Vedle posílení zdraví dětí, které je bezesporu největším přínosem, vede program Školní mléko navíc i k dalšímu nezanedbatelnému efektu výchově budoucích spotřebitelů mléka. A právě to má pro naše zemědělství a mlékárenský průmysl ten největší význam. Milióny čtvrtlitrových balení mléka se na celkové spotřebě výrazně neprojeví, ale dnešní vklad do výchovy spotřebitele, byť třeba ne právě ekonomicky výhodný, přinese své ovoce v budoucnu, říká M. Srb. Mlékárny, jejichž výrobky Laktea dodává do škol, si to uvědomují. Ať už je to Madeta, a.s., Bohušovická mlékárna, a.s., či Olma, a.s., Olomouc. Stejně racionálně přistupuje k projektu i dodavatel obalů společnost Tetra Pak ČR. Ve snaze přesvědčit děti a jejich rodiče, že mléko je nezbytnou součástí zdravé výživy, že by mělo znovu zaujmout své oprávněné místo v našem jídelníčku, organizuje Laktea pro děti, distributory a školy zapojené do projektu každý rok různé soutěže s atraktivními cenami. Význam mléka a mléčných výrobků ve výživě děti a mládeže Laktea propaguje i ve sdělovacích prostředcích. Pravidelně jsou vydávány tiskové informace o novinkách v programu Školní mléko a zájmu dětí o mléko, pořádají se tiskové konference, zveřejňovány jsou články lékařů odborníků na výživu. (jm) PRAHA (li) Státní podpora pro dodávky mléka do škol se zvýší, rozhodla o tom vláda. Od 1. května budou školáci dotované mléčné výrobky dostávat až čtyřikrát týdně místo dosavadních dvou dní, řekl novinářům premiér Vladimír Špidla. Podpora státu po mléčný program má ročně činit 180 až 230 milionů korun ročně proti současným 60 až 70 milionů. Mléko bude dotovat také Evropská unie. V České republice ale visí nad školním mlékem otazník. Podle našich informací se uvažuje o tom, že Státní zemědělský a intervenční fond bude vyžadovat po školách při kontrolách jmenovité seznamy dětí odebírajících mléko. To by mohlo znamenat konec školního mléka, nikdo z nás na další papírování nemá čas, řekla Jiřina Šímová, učitelka z Prahy. Mlékárna Kunín očekává tvrdý boj o tuzemský i evropský trh Ostrava/Kunín (Novojičínsko) (zub, dra) Tvrdý boj o tuzemský i evropský potravinářský trh očekává vedení Mlékárny Kunín po vstupu České republiky do Evropské unie. Uvedla to mluvčí firmy Eva Kijonková. Právě z těchto důvodů se společnost začala už loni orientovat na export a získala postupně významné kontrakty v Maďarsku a Rakousku, dodala. Letos podle Kijonkové přibylo Rumunsko a chystá se vývoz do Skandinávie. Kunínská mlékárna jako jedna z mála v Česku vyváží do ciziny sušené mléko, máslo, mléčné rýže a krupice. Za posledních pět let kunínská mlékárna investovala desítky milionů korun. Většina prostředků směřovala na zdokonalení technologií na evropskou úroveň, uvedla mluvčí. Loni to bylo zhruba 60 milionů korun. Investice šly na vybudování nových skladových kapacit, které se zvýšily o třetinu na 1400 paletových míst, na zajištění chladírenského řetězce a zdokonalení hygieny provozu. Z evropského fondu Sapard firma získala deset milionů korun, které využila na nové investice na plnění do PET lahví. Společnost podle Kijonkové vlastní vývozní osvědčení i certifikát o šetrnosti provozu k životnímu prostředí. Firma splňuje všechny podmínky, které vyžadují pravidla EU, dodala. Tyto České Budějovice (zub, dra) Českobudějovická Madeta se na vstup České republiky do Evropské unie (EU) připravuje už několik let. Podle generálního ředitele Milana Teplého investovala společnost za posledních pět let do opatření, která souvisí s požadavky unie, více než 260 milionů korun. Teplý věří, že všech osm závodů Dotace pro školní mléko se zvýší Madety požadavky EU splní. Jen v letošním roce jsme investovali do technologických, veterinárních a dalších opatření zhruba 68 milionů korun. Všechny akce zatím nejsou hotovy, protože se podmínky v průběhu let měnily, řekl Teplý. Šlo zejména o šatny, křížení provozů a pohyb zaměstnanců v čistých a špinavých pracovních oděvech. Společnost nyní dokončuje udírnu sýrů v Řípci a šatny zaměstnanců v Pelhřimově a Řípci. Pokud nepřijdou ze strany EU nějaké nové příkazy, měli bychom všechno včas stihnout. V případě, že něco nesplníme, uděláme taková opatření, abychom to splnili v nejkratší době, řekl Teplý. Teplý nepovažuje za účelná opatření, která musela Madeta ve svých závodech Nabídka se rozšíří z mléka, včetně ochuceného a jogurtů, také na jogurtové nápoje a vybrané druhy sýrů. Nárok na dotované mléčné výrobky mají děti plnící povinnou školní docházku. Vítáme tuto podporu, protože děti v růstu potřebují větší příjem vápníku ale i dalších mikroprvků obsažených právě v mléčném tuku, uvedl dietolog Zdeněk Michálek. Systém podpory bude fungovat tak, že školák zaplatí polovinu ceny a druhou půlku bude platit stát a EU. Stát a unie se budou podílet v poměru tři ku dvěma. Národní podpora se pro následující roky odhaduje na 110 až 140 milionů korun ročně. Podíl EU má činit 70 až 90 milionů. Dodávky mléka a mléčných výrobků školákům za dotované ceny fungují v tuzemsku od roku Školní mléko odebírá asi 3000 škol, což je zhruba 72 procent. Dodávky zajišťuje devět až 11 mlékáren. Podle společnosti Laktea loni žáci odebrali téměř 19 milionů čtvrtlitrových porcí mléka a přes šest milionů balení jogurtů a smetanových krémů. Dotovaná porce stála školáka tři koruny při stejně vysokém státním příspěvku. Podle nové úpravy žáci zřejmě zaplatí asi o 50 haléřů více. Cena pro žáka by měla být 3,50 koruny. Nová pravidla platí od 1. května, abychom škole mohli objednat, musíme od ní mít hlášení o počtu žáků.je to proto, aby nepřekročila nárok, uvedl Milan Srb z Laktei. Zatím ale formuláře nejsou a může to zavinit zpoždění objednávek školního mléka až desetidenní. Srb odmítá i další nárůst administrativy. To by jen hladkých chod v dodávkách školního mléka zkomplikovalo, řekl. OLMA, a.s. posiluje své pozice Olomouc (ga) Společnost OLMA, a.s. je dynamicky se rozvíjející společnost, která patří mezi nejvýznamnější mlékárny v České republice. Rok 2003 byl velmi úspěšný, a to hned po několika stránkách: došlo k posílení množství zpracovaného mléka, kterého se nakoupilo v roce 2003 celkem 245 mil. litrů, což je v indexu 115%. V rámci přípravy na vstup do EU byly provedeny investiční akce v rozsahu 440 mil. Kč. Tyto investice navazovaly na předchozí akce, kdy v letech bylo proinvestováno 400 mil. Kč. Technickým vybavením se OLMA, a.s. řadí mezi špičkové firmy v Evropě a je zcela připravena dodávat své výrobky do zemí EU. OLMA, a.s. má certifikaci ISO 90001, a je certifikována pro zpracování BIO potravin. V roce 2003 dosáhla OLMA, a.s. tržby ve výši 3,7 miliardy Kč, což je o 350 mil. Kč více než v roce Pro rok 2004 se předpokládá minimální růst v tržbách o 20%, a tím dosažení tržeb přes 4 miliardy Kč. OLMA, a.s. má zajištěný růst v nákupu suroviny a měla by nakoupit v roce 2004 cca 300 mil. litrů mléka, což je 18% produkce mléka v České republice. Výrobky dodávané spotřebitelům garantují tu nejvyšší kvalitu. Jsou vyráběny na špičkových technologiích a snesou srovnání tvrdé konkurence. podmínky jsme nezačali plnit až letos, připravovali jsme se minimálně tři roky, zdůraznila Kijonková. Podle ní unie nepovažovala loni v prosinci Mlékárnu Kunín za problémový podnik. Dokladem toho je skutečnost, že při kontrole potravinářů na severu Moravy se do provozů Mlékárny Kunín vůbec nepřišli podívat, uvedla. Kunínská mlékárna zpracuje každý rok zhruba 250 milionů litrů mléka ze zemědělských farem v Moravskoslezském a nově také v Olomouckém kraji. Podnik zaměstnává v průměru 330 lidí, na přelomu roku přesunul, i kvůli parametrům EU, drtivou většinu zaměstnanců do moderních provozů v Ostravě - Martinově. Závody Madety splní všechna pravidla Evropské unie udělat a teď je ruší. Příkladem je rozhodnutí veterinární správy, na jehož základě musela společnost v jednom ze závodů obložit sádrokartonovými deskami svody vody z okapových rour. Teď je budeme odstraňovat, protože si veterináři uvědomili, že to není čistitelné, uvedl Teplý. Madeta má osm závodů v Českých Budějovicích, Strakonicích, Prachaticích, Jindřiově Hradci, Pelhřimově, Českém Krumlově, Plané nad Lužnicí a Řípci. Loni v prosinci získala třetinový podíl v a.s. Madeta společnost Jihlavské mlékárny. Významným akcionářem je také firma Madevia. Přes 20 procent drží s.r.o. HOPI Activity.

7 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 rozhovor / 7 5 otázek pro: Jérôma Lebrieze, generálního ředitele České drožďárenské společnosti, a.s. 1. Pane generální řediteli, jste vrcholovým představitelem společnosti Česká drožďárenská se sídlem v Olomouci a vedle vedoucí řídící osobnosti jste také místopředsedou představenstva této společnosti. Ač jste občan francouzské národnosti, ovládáte velmi dobře český jazyk a zdá se, že jste si v České republice našel nový domov. Jak se Vám tady žije a jakou výhodu spatřujete v této určité Vaší výjimečnosti mezi českými manažery? Pociťujete výrazné rozdíly v postojích k práci podřízených pracovníků, ale také při řízení potravinářské společnosti, u nás a ve Francii? A jaké rozdíly to jsou zejména? Rozdíly zde bezpochyby existují, ale je těžké o nich mluvit hned ze dvou důvodů : prvním důvodem je fakt, že moje profesní zkušenosti s vrcholovým managementem jsou spojeny výlučně s působením na území České republiky. Druhý důvod je ten, že je obtížné zobecnit manažerské chování, když i v rámci jedné země existují enormní rozdíly v managementu jednotlivých společností. Porovnat rozdíly není tedy v žádném případě lehké a já bych tuto práci raději přenechal sociologům Máte pravdu, když jste se zmínil, že jsem tady v České republice našel nový domov. To bylo mým dlouholetým přáním, a i když to někomu může připadat zvláštní, bylo mým osobním rozhodnutím žít v zemi jako je Česká republika, která má své kouzlo a svou budoucnost. Upřímně si myslím, že vstup České republiky do Evropské unie je jedinečnou příležitostí, jak ukázat ostatním členským státům, že tato země má své kulturní bohatství, svůj potenciál a vůli mladé generace dohnat ztracená léta. Jednou z výhod České republiky je také její malá rozloha, díky které lze pružně reagovat a přizpůsobovat se různým změnám a požadavkům. 2. Náplň společnosti jíž vedete je zakotvena v názvu Česká drožďárenská společnost, a.s. Výroba droždí má v Olomouci více jak stopadesátiletou tradici. Odborná veřejnost ví, že Vaše společnost patří do silné francouzské skupiny výrobce droždí, a to Holdingu Lesaffre. Můžete charakterizovat, jakým způsobem navázal tento nový majitel výrobní jednotky na někdejší tradici výroby droždí v tomto regionu a které prvky z francouzského know-how musely být přeneseny do současné podnikatelské jednotky Česká drožďárenská? Jaké uspořádání má celý Holding Lesaffre a jaké místo v něm patří České drožďárenské společnosti? 34 let, Francouz C U R R I C U L U M V I T A E : Jérôme Lebriez ženatý, manželka pochází z Moravy, 2 děti Vzdělání: Právo a mezinárodní obchod 1998 příchod do České drožďárenské společnosti, a.s. jako technický poradce skupiny Lesaffre vedoucí logistiky a obchodu zástupce generálního ředitele 2002 dosud generální ředitel a místopředseda představenstva 2003 generální ředitel a předseda představenstva Lesaffre Slovensko, a.s. Skupina Lesaffre je rodinnou firmou pocházející ze severní části Francie, která je světovým leaderem ve výrobě droždí. K akvizici olomoucké drožďárny, která byla součástí společnosti SELIKO, došlo v roce Prvořadým cílem bylo pozvednout úroveň výroby a kvality, na což bylo třeba vynaložit značné množství pracovních a finančních prostředků. Skupina Lesaffre sice předala část svého know-how českým manažerům, kteří nyní tuto společnost řídí, ale zároveň respektovala a zachovala kulturní zvláštnosti této země. Droždí, které používají pekaři z Francie, Itálie nebo Anglie, neodpovídá úplně požadavkům českých pekařů, snažili jsme se tedy vytvořit takové droždí, které by svými vlastnostmi a prvotřídní kvalitou odpovídalo potřebám českých pekařů a českého trhu. Naším zásadním přínosem tomuto výrobku byla jeho mikrobiologická kvalita a stabilita. V současné době důvěřují našemu droždí dvě třetiny českých pekařů, kteří navíc vědí, že se na nás mohou kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc při řešení problémů spojených s jejich řemeslem. To je totiž také jedna ze zvláštností firmy Lesaffre, kterou řada zákazníků využívá, mít ve svém pracovním týmu pekaře profesionály, kteří klientům zdarma poskytují poradenské služby. Jinak tomu není ani v České drožďárenské společnosti, jejíž 2 pekaři jsou k dispozici všem zákazníkům a věnují se řešení jejich problémů. Tito pekaři se také pravidelně setkávají s ostatními kolegy skupiny Lesaffre z celého světa, aby si mohli vzájemně vyměnit své zkušenosti a dovednosti. Našim českým zákazníkům pak mohou předvést nové výrobky a nové výrobní postupy. Co se týče Vašeho dotazu na uspořádání skupiny Lesaffre, Česká drožďárenská společnost, k jejíž kompletní modernizaci došlo v průběhu posledních pěti let, je jednou z 32 výrobních jednotek skupiny Lesaffre, které jsou rozmístěny na pěti kontinentech. 3. Všechny české potravinářské subjekty musely přizpůsobit své výrobní podmínky na evropské parametry. Co bylo nutné řešit v této oblasti ve Vaší společnosti a jak hodnotíte náročnost a následnou efektivnost těchto přijatých opatření? Výhodou naší společnosti je, že je součástí mezinárodní skupiny a že modernizace drožďárny v Olomouci započatá v roce 1999 byla již od začátku orientovaná na přípravy vstupu České republiky do Evropské unie a na její požadavky. Samozřejmě nám ale ještě zbývá spousta práce, a to především v oblasti čištění odpadních vod a nových evropských norem, které je nutno zavést do roku Na tom všem teď už měsíce aktivně spolupracujeme jak s kolegy z Lesaffre International, kteří nám poskytují odbornou pomoc, tak i s místními institucemi a organizacemi. 4. Výroba droždí pro konečné spotřebitele a výrobní spotřebu v pekárenství není Vaší jedinou aktivitou. Víme, že Česká drožďárenská společnost má také svoje podnikatelské aktivity na Slovensku. Významnou oblastí jsou také servisní služby pro Vaše odběratele. Můžete našim čtenářům přiblížit celkovou výrobní, servisní a obchodní činnost Vaší společnosti? Skupina Lesaffre rozvíjí své aktivity ve více oblastech, je největším výrobcem droždí a drožďových extraktů na světě, významné postavení zaujímá také ve výrobě pekařských zlepšujících přípravků, sladovnictví a vinných kvasinek. V České republice se věnujeme nejenom výrobě pekařského droždí, ale také kvasničného mléka pro farmaceutický průmysl, ze kterého se získává vitamín D2. Zhruba před rokem jsme také uvedli na český trh výrobkovou řadu pekařských zlepšujících přípravků, které svým složením a kvalitou reagují na specifické potřeby pekařů. V našem pokusném pekařském centru v Olomouci organizují naši pekaři specialisté několikrát do roka semináře, na kterých nové výrobky představují a zájemce z řad našich zákazníků seznamují s novými výrobními postupy. Co se týče působení na Slovensku, byl jsem skupinou Lesaffre v roce 2003 jmenován generálnym riaditelom spoločnosti Lesaffre Slovensko, a.s., a to za účelem dokončení reorganizace této bývalé výrobní společnosti ve společnost čistě obchodní. Skupina Lesaffre chce do této země přinést stejnou kvalitu poskytovaných služeb, jako je tomu v České republice, a proto jsem po svém nástupu do funkce generálního ředitele přijal dva slovenské pekaře profesionály, abychom dokázali lépe pochopit zvláštnosti slovenského trhu, který, byť hodně podobný tomu českému, má mnohé odlišnosti. Ke slovenskému trhu nelze přistupovat jako k trhu českému nebo například rakouskému. Kulturní rozdíly je třeba respektovat, i když se jedná o evropskou zemi 5. Vstup České republiky do EU je tady. Jak hodnotíte Vy, ve Vašem profesním i občanském postavení, přípravu na tento akt? A jaké důsledky má, resp. bude mít, dle Vašeho názoru tato nová hospodářská a politická situace na podnik, který řídíte? Těšil jste se na tuto dobu, která se připravovala několik let? Samozřejmě se jedná o významnou událost v životě výrobního podniku, jako je ten náš. Otevření trhů se naší společnosti v oblasti vývozu příliš nedotkne, protože skupina Lesaffre působí už v řadě zemí celého světa. Co se týče konkurence, jsem přesvědčen o tom, že se po určitou dobu budeme setkávat s nabídkami konkurenčních firem z členských států, ale jsem také přesvědčen o tom, že český pekař ví, že naše droždí má tradici, že je přizpůsobeno výrobním postupům používaným v České republice a že služby, které mu poskytujeme, jsou na dosah ruky. Vstup do Evropské unie nám s sebou přinese řadu výhod, ale také nových změn, které sice budou vyžadovat časové i finanční investice, ale zato budou mít jeden společný cíl: zlepšení kvality výrobků, životního prostředí, bezpečnosti práce, atd., což bude mít za následek zvýšení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. Myslím si totiž, že je dobré pohlížet na Evropu z globálního hlediska, jak to ostatně velmi dobře vystihuje belgické národní rčení: V jednotě je síla. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

8 8 / z domova Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Škromach: Podnikneme kroky, aby Češi neodcházeli za prací do EU PRAHA (dra) Vláda bude podnikat kroky, aby Češi a Češky neodcházeli za prací do EU. Novinářům to řekl ministr práce Zdeněk Škromach. Podle něj ale česká strana nadále jedná se starými členskými zeměmi, aby umožnily českým občanům volný přístup na své pracovní trhy. Většina dosavadních států EU přijala opatření, která brání novým evropským občanům získat práci. Po dvou letech je přehodnotí. Naším zájmem není, aby naši občané odcházeli za prací v zahraničí. Potřebujeme kvalifikované síly na našem pracovním trhu, uvedl Škromach. Češi by ale podle něj měli mít stejné podmínky jako nynější občané EU. Podle Škromacha si vláda po dohodě s Evropskou komisí vytyčila priority, díky nimž chce udržet české pracovníky doma. Bude klást důraz na vývoj mezd v souladu s růstem produktivity práce. Chce sladit systém dávek a daní tak, aby motivovala lidi k práci. Podnikům hodlá vytvořit podmínky, aby mohla vznikat nová pracovní místa. Má také v úmyslu přehodnotit důchodový systém tak, aby lidé neodcházeli do penzí předčasně. Ve spolupráci se sociálními partnery hodlá kabinet zmodernizovat odborné vzdělávání a přizpůsobit ho poptávce na trhu práce, uvedl ministr. Vytvoří také systém celoživotního vzdělávání. Každý občan v aktivním věku musí počítat s tím, že během svého života se bude muset několikrát rekvalifikovat, zdůraznil Škromach. Ke zlepšení zaměstnanosti hodlá česká strana podle ministra získat peníze z Evropského sociálního fondu. Do roku 2006 by mohla z tohoto zdroje dostat téměř 457 milionů eur (přes 14 miliard korun). Češi a Češky budou moci bez pracovního povolení pracovat ve Velké Británii, Irsku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, třech pobaltských státech a na Slovensku. Přísná omezení by na ně neměla čekat ani ve Švédsku. V Nizozemsku bez větších překážek dostanou práci zástupci několika vybraných profesí. V Dánsku získají pracovní povolení, pokud si seženou místo. Úřady ale nejprve zkontrolují, zda jim zaměstnavatel nabídl stejné podmínky jako domácím. Stejný postoj zaujalo i Norsko, které není v EU. Splnění norem EU stálo masný průmysl přes 20 milionů korun Česká Lípa (kri) Masný průmysl Česká Lípa investoval do splnění hygienických a veterinárních předpisů Evropské unie přes 20 milionů korun. Většina prostředků směřovala do stavebních úprav. Zbývá ještě dokončit nějaké drobnosti, které však s výrobou bezprostředně nesouvisejí, řekl jednatel společnosti Jiří Poživil. V návratnost vložených peněz příliš nevěří, i když doufá, že to podniku přeci jen něco přinese. Původně jsme předpokládali, že bude na úpravy stačit kolem deseti milionů korun, nakonec ale stály více než dvojnásobek, uvedl Poživil. Kvůli přísným evropským normám zastavila firma už loni v dubnu porážku prasat a soustředila se pouze na zpracování masa a produkci masných výrobků. Stavební úpravy dokonce na nějaký čas výrobu zcela zastavily, protože je nebylo možné dělat za provozu. Nyní už výroba splňuje všechny požadavky unie. O barevném rozlišení pracovníků, které doporučují inspektoři Evropské komise jako způsob, jak zamezit zakázanému křížení v provozech, ale zatím podnik neuvažuje. Masný průmysl začal podle jednatele s úpravami doslova za pět minut dvanáct. Na druhou stranu už ale bylo jasné, co budou veterináři a hygienici požadovat, a tak jsme nic nedělali zbytečně, řekl Poživil. Požadavky EU byly sice podle něho známé už dva roky dopředu, výklady se ale lišily. Některé české předpisy navíc považuje za zbytečně přísné. Měli jsme možnost navštívit několik podniků v Evropě. Jejich úroveň byla hodně rozdílná a některé z nich by v našich podmínkách neobstály, poznamenal Poživil. Masný průmysl Česká Lípa je dceřinou společností Velkovýkrmen prasat Zákupy. Produkce firmy se zhruba 170 zaměstnanci je určena pro tuzemský trh. Do zahraničí zatím nevyvážíme, zda vyvážet budeme, to ukáže čas, řekl Poživil. Proniknout do zahraničí bude podle něho dost těžké. Snadné to ale nebude ani na tuzemském trhu. Už nyní cítíme, jak sílí tlak zejména v obchodních řetězcích, vysvětlil Poživil. Středočeské podniky investovaly kvůli EU desítky milionů korun Mladá Boleslav/Vlašim (Benešovsko) (zub, dra) Desítky milionů korun musely investovat některé středočeské potravinářské podniky do svých provozů, aby vyhověly přísným požadavkům Evropské unie. Zástupci firem soudí, že všechna kritéria splní včas, a budou tak připraveni udržet se na trhu i v ostřejší konkurenci. Masna Příbram, která patří k největším zpracovatelům masa ve Středočeském kraji, získala už loni takzvaný certifikát systému kritických bodů pro výrobu masa a masných výrobků, distribuci a prodej. Potvrzuje to, že firma vytvořila předpoklady pro výrobu zdravotně nezávadné produkce, řekl generální ředitel Jiří Jedlička. Splnění podmínek certifikace si vyžádalo v posledních dvou a půl letech investice kolem 120 milionů korun. Firma mimo jiné kompletně rekonstruovala masnou výrobu, expedice, vařenou výrobu, myčku beden a bourárnu, koupila nové chladírenské vozy a auta na přepravu zvířat. Modernizovala vážní systém v expedicích, balírnu masa, Podniky v Olomouckém kraji investovaly kvůli EU stovky milionů Olomouc (zub, dra) Potravinářské podniky v Olomouckém kraji v uplynulých letech investovaly stovky milionů korun do modernizace svých technologií, aby byly připraveny na vstup České republiky do Evropské unie. Po začlenění země do evropských struktur budou sice firmy čelit silnější konkurenci, na druhou stranu padnou překážky, které jim dosud bránily v expanzi na vyspělé západoevropské trhy. Například společnost Váhala z Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli vstupu do EU upustila od myšlenky modernizovat původní provoz a raději postavila nový závod na produkci masných a lahůdkářských výrobků, který byl již projektovaný podle parametrů Evropské unie. Stavba si vyžádala investice 170 milionů korun a společnost Váhala jako jedna z prvních uzenářských firem v Česku loni v létě získala povolení exportovat své výrobky do členských zemí EU. Máme vážného obchodního partnera v Německu, kterému jsme již menší množství našich výrobků na zkoušku dodali a byl s nimi spokojený. Obchod se ve větší míře rozběhne až po 1. květnu, protože v Německu nyní platí celní přirážka na naše zboží, která padne po vstupu ČR do EU, řekl spolumajitel společnosti Váhala Ladislav Denk. Masokombinát Polička se přísných evropských norem neobává Polička (li) Masokombinát v Poličce na Svitavsku nemá obavy z přísnějších požadavků Evropské unie na potravinářské provozy. Do úprav v hygienické a technologické oblasti výroby investoval v minulých letech podle generálního ředitele Josefa Hantsche zhruba 100 milionů korun. Přísné zahraniční normy navíc již platí v provozech, které zásobují firmu McDonald s. Zda se investice vyplatí, si však ředitel zatím netroufá odhadnout. Až zkušenost ukáže, jaké výrobky půjdou k nám a jaké budeme moci dodávat do unie my. Neočekávám, že bychom expandovali do Evropy s běžnou produkcí, ale spíše se speciálními výrobky a s masem, řekl Hantsch. Poličský masokombinát se podle něj během úprav, které mu umožnily dosáhnout standardů EU, změnil k nepoznání. Podstatná část investic směřovala do oblasti hygieny. Netvrdším oříškem bylo pro Poličku oddělení takzvaných špinavých a čistých cest ve výrobě, tedy důsledné rozdělení provozů jatek od zpracování čistého, kůže zbaveného masa. Nákladné bylo podle Hansche i dobudování chladírenského řetězce v úseku expedice. Automobily, který výrobky odvážejí, se dnes přisají ke dveřím zakrytých a klimatizovaných ramp a výrobky nejsou vystaveny změnám teplot. V masokombinátu, který letos v led- Prosadit se na německém trhu s českými uzenářskými výrobky podle něj nebude snadné. Panuje tam tvrdá konkurence. Na druhou stranu se říká, že ten kdo uspěje v Německu, tak má velkou šanci uspět i na dalších západoevropských trzích. V první fázi máme zájem o sousední Rakousko, které je nám chuťově blízké a dopravně schůdné, uvedl Denk. Masivně v uplynulých letech investovala do rozšíření výroby také česko- -italská společnost Orrero, která má od roku 1996 ve Třech Dvorech na Olomoucku závod na výrobu sýra parmazán. Letos na jaře firma Orrero dokončila další rozšíření ročních výrobních kapacit o 70 procent na 2900 tun sýra a s parmazánem chce po odstranění dovozních licencí proniknout na evropský trh. Závod jsme už v 90. letech stavěli podle evropských norem, protože jsme nu obstál při kontrole inspektorů Evropské komise, lze dnes rozlišit zaměstnance i podle barev oděvů. Jatky jsou červené, bourárna masa zelená, masná výroba skladovací prostory i jatky. Součástí opatření bylo i barevné odlišení oblečení zaměstnanců jednotlivých provozů. Například pracovníci jatek mají zelené a bourárny bílé úbory. Vstupu do EU se neobává ani akciová společnost Rabbit Trhový Štěpánov na Benešovsku, která patří mezi největší české zpracovatele drůbeže a králíků. Barevně odlišené oblečení máme už dávno, řekl ředitel Zdeněk Jandejsek. Zpřísnění podmínek provozu se vstupem Česka do EU firmu podle něj nepřekvapilo. Vzhledem k exportu podnik podobné požadavky řešil už v minulých letech. Do výrobního zařízení přitom investoval několik desítek milionů korun. Mlékárnu Čejetičky v Mladé Boleslavi přijde splnění podmínek Evropské unie na 20 milionů korun. Většinu zásadních podmínek bude schopna potřebnou modernizací a úpravou provozů splnit do termínu vstupu ČR do unie, komplexně úpravy dokončí do konce roku. Patří totiž mezi několik desítek provozů, které mají na tyto úpravy delší dobu v rámci takzvaného přechodného období. Ředitel nejstarší mlékárny v Čechách Zdeněk Košek řekl, že proti požadovaným úpravám nemá zásadní výhrady. Starý provoz bylo sice složité přizpůsobit novým požadavkům, ale tyto úpravy byly podle Hoška nutné k dosažení odpovídající kvality výroby. Mlékárna vzhledem ke své orientaci na čerstvé výrobky s nižší dobou trvanlivosti neexportuje do zahraničí. Tuto možnost ale vedení firmy do budoucna zcela nevylučuje. Očekává naopak, že její specializace jí pomůže zvyšovat podíl na domácím trhu. jej plánovali jako exportní závod. Zatím sýr vyvážíme především do Itálie a menší množství do Kanady, USA a Austrálie. Po vstupu ČR do EU se ale chystáme expandovat do Evropy, řekl novinářům předseda představenstva společnosti Orrero Augustin Gec. Vstupu do EU se neobává ani pivovarnická skupina PMS Přerov, která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli. Patříme ke čtvrté největší pivovarnické skupině na našem trhu a vyrábíme pivo v moderních provozech a na špičkových zařízeních, které odpovídají normám EU. Modernizace výroby si v posledních letech vyžádala investice za více než 80 milionů korun, řekl ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Středomoravské pivovary sázejí na to, že vaří pivo podle tradičních receptur a výrobních postupů, čímž se výrazně odlišují od pivovarnických gigantů. Pivovary ze skupiny PMS Přerov nyní exportují část produkce hlavně do zemí střední a jižní Evropy. Zejména střední Evropa je pro nás zajímavá. Se vstupem do EU se budeme snažit využít další možnosti, podotkl Svoboda. v bílém. Nevím, zda to požaduje unie, ale je to pro nás praktické, proto jsme to zavedli, vysvětlil ředitel. Masokombinát v Poličce je jediným svého druhu v Pardubickém kraji. Zaměstnává na 560 lidí. Loni vyprodukoval tun hovězího a vepřového masa a zhruba stejné množství uzenin. Zhruba 90 procent výrobků jde na tuzemský trh, převážně do supermarketů.

9 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 z domova / 9 Uzenářská firma Euroex má moderní technologie, splňuje normy EU Jednatel masného závodu: Splnění požadavků EU nám zisk nepřinese Karlovy Vary (kri) Karlovarský masný závod Prima musel investovat v uplynulých dvou letech do modernizace svých provozů takřka 15 milionů korun. Jinak by nezískal certifikát opravňující potravinářské společnosti k obchodování s členskými státy Evropské unie. Podle jednatele Primy Luďka Šleise ale vynaložené náklady nepřinesou firmě v dohledné době ani vyšší zisk ani nepřispějí k efektivnější výrobě. Most (egi) Mostecká uzenářská firma Euroex nemusela na rozdíl od řady jiných českých potravinářských firem investovat kvůli normám Evropském unie žádné závratné sumy. Závod byl totiž postaven před sedmi lety s využitím nejmodernějších technologií. Provoz tak vyhovuje po stránce výrobní i hygienické všem exportním povolením, což potvrdila kontrola komisařů z Bruselu, řekl výrobně obchodní ředitel podniku Pavel Kaplan. Management firmy si tak nyní dělá starosti především s vývojem na potravinářském trhu po vstupu země do EU 1. května. Hlavní důraz klademe na přípravu obchodních vazeb. Je velmi těžké odhadnout, jak po otevření hranic obstojíme v konkurenci. Děláme všechno pro to, aby to dopadlo dobře, uvedl Kaplan. Euroex striktně dodržuje rozčlenění na čistou a nečistou výrobu. Zaměstnanci v jednotlivých provozech mají proto i barevně odlišené pracovní oděvy. Opatření by mělo zabránit kontaminaci potravin. Lidé z bourárny, kteří pracují se syrovým masem, by se v žádném případě neměli objevit například v balírně tepelně zpracovaných výrobků, doplnil Kaplan. S.r.o. Euroex je vlastněna německou Fleischwerke Beck GmBh Kaiserslautern. Mosteckou uzenářskou firmu Získala před rokem v konkurzu za 75 milionů korun. Zpracovatelský a výrobní komplex zaměřený na produkci uzenin a specialit především z vepřového masa vznikl jako investice na zelené louce nákladem 220 milionů korun. Provoz zahájil v lednu Závod s produkcí okolo deseti tun masných výrobků denně zaměstnává 80 pracovníků. Museli jsme vyhovět administrativním požadavkům, které mohou být v některých bodech diskutabilní. Ale pokud bychom požadované úpravy nerealizovali, připravili bychom se o šanci proniknout na zahraniční trhy. Jsem přesvědčen, že kvalitou našich výrobků můžeme například německým producentům konkurovat, řekl Šleis. Veškeré úpravy provozů Primy se týkaly především hygieny v duchu požadavků EU. V roce 2002 investovala firma do karlovarské bourárny masa na Růžovém vrchu 7,7 milionu korun. Počátkem letošního roku pak dalších sedm milionů do výrobny masných výrobků v Rybářích. Z fondu Sapard jsme získali prostřednictvím ministerstva zemědělství celkem pět milionů korun. Tři miliony jsme použili na bourárnu, zbývající dva na výrobnu. Samozřejmě jsme museli peníze nejdříve investovat a dostávali jsme je zpětně, uvedl Šleis. Podle něj zhruba polovina z investovaných prostředků padla na stavební úpravy, druhá polovina pak na vybavení provozů. Pořídili jsme moderní centrální tlakové mytí, myčky, vakuové baličky a narážky. Tyto stroje částečně produktivitu práce zvýší, poznamenal Šleis. Takzvané oválné razítko opravňující k obchodům v EU má získat Prima v květnu. Vzhledem k určitým administrativním průtahům, ale počítáme s tím, že první maso vyvezeme až na přelomu května a června, dodal Šleis. Prima se s německými partnery snaží obchodovat už několik let. Například před třemi roky vyvezla do bývalé NDR kolem 100 tun vepřových půlek. Ochranářská opatření tamní administrativy byla ale podle Šleise tak byrokratická a nepříjemná, že obchodování překazila. Masokombinát Jičín investoval přes 130 mil. korun Jičín (zub) Přes 130 milionů korun investovala kvůli splnění potravinářských norem Evropské unie společnost Masokombinát Jičín, která patří k největším zpracovatelům masa v Královéhradeckém kraji. Naše provozy nyní vyhovují všem příslušným předpisům, což potvrdila i kontrola komisařů z Bruselu, řekl ředitel masokombinátu Ladislav Adam. Babice (Uherskohradišťsko ) (kri) Největší tuzemská konzervárna Hamé je na vstup České republiky do Evropské unie zcela připravena. Za poslední tři roky investovala do modernizace svých zařízení přibližně 1,5 miliardy korun. Již nyní vlastní certifikace pro vývoz do zemí unie. Uvedla to vedoucí marketingu Marcela Mitáčková. Loni na jaře dokončila společnost stavbu nové výrobní haly ve svém areálu v Babicích na Uherskohradišťsku. Hala, jejíž stavba stála 160 milionů korun, splňuje veškeré normy požadované unií. Podle Mitáčkové je vybavena speciálními technologiemi. Kromě vysoce kvalitních výrobních linek se zde mimo jiné nachází i potřebné technologie pro veškerou hygienu potravin Od vstupu do EU si podnik slibuje, že se mu otevře možnost vyvážet na západní trhy. Již nyní evidujeme zájem nizozemských odběratelů o výseková masa a z Německa o šunkové výrobky a speciality, uvedl Adam. Jaký objem by mohl podnik vyvážet, si netroufá odhadnout. Vše ukáží až první měsíce po vstupu do unie, řekl. Poslední investici a samotných zaměstnanců, upřesnila manažerka. Vedoucí marketingu také dodala, že firma neustále sleduje i veškerou legislativu, která se vstupem Česka do EU souvisí. Bez potřebných investicí i informovanosti se neobejdeme. Máme filiálku na území Slovenska, které do EU přistoupí stejně jako my. V případě nesplnění jakékoliv normy či pravidla by se nám tak zkomplikoval vývoz i tam, poznamenala. Důkazem toho, že je společnost konkurenceschopná na trhu EU, je také uzavřený kontrakt na letošní rok. Na základě podepsané smlouvy vyveze Hamé 500 tun džemů a ovocných směsí do jednoho ze státu unie. O jaký stát se jedná, zatím neprozradíme, řekla Mitáčková. Společnost tak vyveze nejen klasické příchu- za 23 milionů korun podnik provedl začátkem letošního roku v provozu v Pecce na Jičínsku, kde má hovězí porážku a produkci vařených výrobků. Provoz jsme do konce února zmodernizovali, instalovali jsme například novou klimatizaci a technologii porážky, popsal Adam. Pokud by podnik investici neprovedl, musel by provoz uzavřít a tamních 33 zaměstnanců propustit. V hlavním provoze v Jičíně podnik od podzimu 2002 investoval přes 110 milionů korun. Hlavní investice šla do nové porážky prasat, která běží od loňského března. Dále masokombinát investoval do čistírny odpadních vod, trafostanice, chlazení a dalších zařízení. Zhruba před rokem podnik pořídil zaměstnancům i nové pracovní oděvy v různých barvách podle jednotlivých provozů. Například lidé v dopravě mají oblečení červené, v balení fialové, v masné výrobě bíle a na porážce v pepitu, řekl Adam. Celkem ve firmě pracuje asi 235 lidí. Největším oříškem pro splnění norem bylo podle něj profinancování investic. Nakonec firma hlavní část nákladů pokryla úvěrem a z vlastních zdrojů, menší část hradí prostřednictvím leasingu. Letos Masokombinát Jičín očekává zvýšení tržeb na úroveň 700 milionů korun po loňské téměř půl miliardě korun. Nárůst je dán tím, že loni jsme kvůli rekonstrukci chladírny a zkušebnímu provozu porážky nejeli na plný výkon. Také se nám více podařilo prosadit s dodávkami na Moravu a do obchodních řetězců, řekl Adam. Konzervárna Hamé vlastní certifikáty pro vývoz do EU Praha (egi) Změny v dani z přidané hodnoty povedou ke zdražení veterinární péče. Veterinární úkony i léčiva se mají podle nové úpravy přesunout z pěti do 19procentní sazby DPH. Zpočátku lze vzhledem k tlaku konkurence čekat zvýšení cen zvěrolékařů o pět či deset procent, postupně se ale zdražení může vyhoupnout i na 20 procent, řekl prezident komory Jan Bernardy. Nová úprava snižuje i limit obratu, nad který se již podnikatel stává plátcem daně, z dvou na jeden milion korun, dodal. Podle veterinářů se tak stane plátci zhruba 90 procent místo současných 40 procent soukromých veterinářů. Převedení veterinárních úkonů do základní 19procentní sazby vyplývá z přístupových jednání s EU, u léků je zdanění věcí ČR. Komora by podle Bernardyho uvítala, kdyby léčiva zůstala ve snížené sazbě, tak jako medikamenty pro léčbu lidí. Vyšší daň by podle propočtů veterinářů znamenala pro chovatele růst výdajů za léky o 150 až 300 milionů korun ročně. Pro zemědělce zdražení veterinární péče znamená vyšší náklady na výrobu potravin. Chovatelé Veterinární péči zdraží daně až o pětinu se mohou snažit DPH obcházet, například shánět pro zvířata humánní léky s nižším zdaněním, uvedl Bernardy. Část z nich, zejména ti co nejsou plátci DPH a nemohou daň přesunout dál, zřejmě omezí čerpání veterinární péče. To může mít dopady i pro zdraví lidí, míní šéf komory. Soukromí veterináři dnes také upozornili na to, že od 4. července budou muset mít podle evropských předpisů chovatelé psů, koček a fretek pro cesty tě, které jsou na českém trhu běžně k dispozici. Evropský zákazník je zvyklý na rozmanitější paletu chutí, a tak jsou součástí kontraktu také specifické příchutě, mezi něž patří například šípkový džem či džem s příchutí čoko- -cherry. Akciová společnost Hamé vyrábí paštiky, masové konzervy, kečupy, hotová jídla, zeleninové výrobky, marmelády, džemy, kompoty, kojeneckou výživu a také jídla zdravé výživy. Své výrobky nabízí pod obchodními značkami Hamé, Otma, Gurmán, Veselá pastýřka a Znojmia. Skupinu Hamé tvoří společnosti Hamé Babice, Pika Bzenec, Fruta Podivín, Otma-Sloko Uherské Hradiště-Mařatice a Slovácká fruta Uherské Hradiště-Kunovice. Seskupení, které má 1750 zaměstnanců, loni utržilo 3,28 miliardy korun. do států EU a pro návrat ze třetích zemí pro své svěřence speciální pas. Jde v podstatě o sjednocený mezinárodní očkovací průkaz zvířat. Pro jeho vydání musí být zvíře zaevidováno a opatřeno čipem nebo tetováním. Vzhledem ke stavu schvalování novely veterinárního zákona, která věc upravuje, mají veterináři obavy, že se agenda nestihne včas připravit. V Česku je asi psů, které chovatelé vozí do zahraničí vystavovat. Asi je to pravda, Náhlovskej říkal, že v tom našel pětikolovýho melouna. (sch)

10 10 / z domova Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Mýty a nedorozumění o jídle a pití P Ř E D P I S P O Č E S K U O B A L E N Í K O B L I H P O B A V I L E V R O P S K É P O S L A N C E Na snímku je Hedda Becherová - Baierová u pyramidy lahviček žaludečního elixíru firmy Underberg a za ní je rodinný strom života. Foto M. Bouška Hedda Becherová je v 90 letech zcela svěží Kolín nad Rýnem/Praha (egi) Poslední potomek likérnické rodiny Becherů z Karlových Varů, Hedda Becherová Baierová se dožila včera 90 let. Žije již mnoho let v Kolíně na Rýnem a mezi gratulanty byl samozřejmě i starosta tohoto více než milionového německého velkoměsta. Paní Heda je jediná tak požehnaného věku v Kolíně, kdo se dokáže sama o sebe postarat a nežije v některém z domů pro seniory. Jen si postěžovala, že ji občas trochu zlobí koleno. Od firmy známého německého likérníka Emila Underberga jí jeho zástupce předal nádhernou pyramidu 90 lahviček léčivého likéru Underberg. Paní Heda jen zalitovala, že z Karlových Varů si z bývalé jejich fabriky už nikdo na ni nevzpomněl. Žije v domě se svou vnučkou a neustále se navštěvuje se svou dcerou a její rodinou, kteří bydlí nedaleko. Praha (egi) Jednoho prvenství se nedávno Česká republika dočkala při vystoupení Beate Gminder, tiskové mluvčí komisaře pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů Davida Byrna. Z cest s komisařem po kandidátských zemích totiž posbírala ty největší paradoxy ve vysvětlování legislativy Evropské unie úředníky kandidátských států. Povinnost balit koblihy zabrala první příčku mezi nesmysly, které se s odvoláním na unii prosadily. Beate Gminder redakci postoupila stručný záznam ze svého vystoupení na půdě Evropského parlamentu. Každá oblast Evropy produkuje své jídlo a pití, na které je nesmírně pyšná od skotské haggis (tlačenky z ovčích drobů vařené v ovčím žaludku s přidáním krupek) po vysoce alkoholickou kyperskou kořalku Zivania. Jakmile vznikne pocit, že milovaná regionální kuchyně by mohla být ohrožena legislativou EU, v novinách se lavinovitě šíří sloupky, předeslala Gminder a precizně utřídila země a jejich nesmyslné požadavky. Na Otvírání sklének voněly slivovice, meruňkovice i kokosovice Buchlovice (zub) Přes 140 vzorků pálenek se sešlo na Otvírání sklének v zámku v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. Zámkem voněly nejen slivovice, meruňkovice a třešňovice, ale i další druhy pálenek. Mezi nejzajímavější patří kokosovice, na jejíž lahvi je napsáno Nejde vypít naráz!, řekl organizátor akce Miloslav Hrdý. Košt byl zcela demokratický. Jednou ze zásad bylo Dáš-li, dáš, nedáš-li, stejně tě rádi uvidíme. Každý z návštěvníků mohl přinést jakékoliv množství Slyšeli jsme v České republice: Podle zákonodárství EU se nesmí prodávat nebalené koblihy. Špatně Hygienické předpisy EU vyžadují, aby byla přijata opatření proti šíření bakterií v místech prodeje potravin, ale to ještě neznamená, že koblihy se musí prodávat balené. Nebalené koblihy se prodávají v řadě zemí EU. Nové hygienické předpisy české vlády vycházejí z norem EU, ale jsou přísnější než podobná legislativa v řadě stávajících členských států. Slyšeli jsme v Maďarsku a v České republice: Soukromá porážka prasat bude zakázána spolu s domácí výrobou masných specialit. Špatně Členské státy mají právo dovolit domácí porážku prasat, drůbeže, králíků, ovcí a koz za předpokladu, že tato zvířata jsou porážena za účelem osobní spotřeby jejich majitelů. Maso prodávané komerčně musí samozřejmě pocházet ze zvířat poražených na jatkách v souladu s předpisy EU o hygieně a humánní porážce. Slyšeli jsme v Polsku: Budou zakázány nakládané okurky z Polska, známé jako ogórek kiszony. Špatně Existovaly obavy, že EU zakáže výrobu těchto okurek, protože okurky nakládačky jsou velmi malé a neodpovídají evropským normám. Ve skutečnosti ani nakládaní, ani velikost polských okurek nepředstavuje žádný problém. Ogórek kiszony se stal předmětem diskusí proto, že na okurky pod 180 g neexistují žádná omezení a bude vzorku. Podle Hrdého se sešly nádoby od obsahu 0,3 litru až po litrové lahve. Nejstarší vzorek přinesl k ochutnání Ladislav Koželuha. Recept a ingredience, které jsou v pálence obsažené, však nikomu neprozradím. Je to mé velké tajemství, řekl. Mezi pálenkami se objevil také anonymní vzorek s názvem Čapačková neboli výslechová. Podle jejího autora, který si nepřál být jmenován, má tato pálenka tu vlastnost, že i po první štamprli se každý přizná. Po jejím vypití se také třeba najít nový způsob, jak je klasifikovat pro evropský trh. Slyšeli jsme v Polsku: Polsko nebude smět vyrábět svou milovanou vodku Wyborowu ani další známé značky, protože společnosti z EU koupily ochrannou známku a kus polské tradice!. Špatně Základem těchto zvěstí je prodej této polské společnosti francouzské. Neexistují žádné předpisy, které by bránily výrobě tohoto nápoje v Polsku i nadále, ale vodka Wyborowa je komerční ochranná známka na rozdíl od dalších slavných vodek jak Siwucha nebo Ubrówka. Ty představují chráněné názvy výrobků spojené s určitým polským krajem. Slyšeli jsme na Kypru: Kyperská kořalka Zivania bude po vstupu Kypru do EU stát dvakrát tolik. Skoro správně Zivania zdraží o % v důsledku nových daňových předpisů, až Kypr vstoupí do EU. Během přístupových jednání požádal Kypr EU o výjimku pro spotřební daň na Zivanii, ale kyperská vláda nyní přistoupila na to, že slavná kořalka bude zdaněna stejně jako každý jiný nápoj s vysokým procentem alkoholu. Kypr dosáhl toho, že EU uznala Zivanii jako regionální ochrannou známku, existující výhradně v tomto středomořském ostrovním státě. rychle stmívá. A Čapačková se jmenuje proto, neboť po ochutnání projde člověk kolem baráku v podřepu, dodal. Podle Hrdého lze pálenky vyrábět ze všeho, co se dá jíst. Lidé do nich například přidávají med, květy černého bezu nebo různé druhy peckovin. Košt doprovázely také odborné semináře. Lidé si vyslechli přednášku na téma Ať slúží! nebo zajímavosti od výrobců pálenek z moravské oblasti Horňácka. K tanci i poslechu hrála cimbálová muzika. Praha (egi) Generální ředitel Stocku Plzeň Martin Petrášek vypočítává, z jakých důvodů kolkování lihovarníci nedoporučovali. INVESTIČNÍ NÁROČNOST Pořízení kolkovacích strojů představuje náklady v řádu milionů korun. Takové investice jsou značnou zátěží i pro velké výrobce, pro malé firmy však mohou být neúnosné. Investice do pořízení kolkovacích strojů se pochopitelně projeví i v ceně produkce. Odhadovaný dopad na zvýšení cen lihovin při zavedení kolkování se pohybuje v řádu korun na lahev. Proč je povinné kolkování lihovin nesmyslné a neúčinné ZPOMALENÍ PROCESU STÁČENÍ Podle některých odhadů se proces stáčení v důsledku kolkování zpomalí až o 30 %. To by znamenalo výrazný růst nákladů na stáčení a logicky snížení produktivity práce. NEÚČINNOST Nedávné zkušenosti ze zemí, které kolkování nově zavedly (Slovensko, Maďarsko) ukazují, že toto opatření nevede k potlačení černého trhu. Není totiž problémem kolky padělat, vyrobit jejich dokonalé kopie, a dát tak tím punc pravosti i nelegálně vyrobeným lihovinám. Kolkování lihovin bude stejně neúčinné, jako je v současné době například kolkování cigaret. Ty jsou kolky povinně opatřovány již několik let a přesto celníci odhalují další a další sklady pašovaných cigaret s falešnými kolky. EVROPSKÁ UNIE Kolkování lihovin není běžné v zemích EU. V minulosti toto opatření přijalo pět zemí unie, z nichž však již Řecko jej zrušilo v roce 1997 (v současné době tak kolkují v Dánsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku). O zavedení kolkování uvažovalo Norsko, po projednání s experty EU však od tohoto záměru upustilo. Stejně tak britská vláda před dvěma lety po zvážení všech pro a proti zavedení kolků odmítla. Evropská unie povoluje použití kolků jen v případě, že se tímto opatřením nevytvoří netarifní bariéra pro volný pohyb zboží. GASTRO SEKTOR Kolkování absolutně neřeší problém nelegálních lihovin v gastronomii. Hospodští si mohou koupit jednu poctivou okolkovanou lahev a do ní donekonečna přelévat nelegálně vyrobené lihoviny. Zavedení kolků u lihovin může zdražit láhev s alkoholickým nápojem i o šest korun. Černým obchodům podle lihovarníků toto nařízení nezabrání, budou se falšovat kolky. Kolky černému trhu s lihovinami nezabrání Praha (li) Povinné kolkování lihovin, odsouhlasené vládou, rozzlobilo výrobce alkoholických nápojů. Je to podle nich naprosto neúčinný nástroj, který falšování lihu nejen nezabrání, ale černý obchod spíš podpoří. Navíc pro výrobce lihovin to přinese další zvýšení nákladů, které se promítne do růstu cen alkoholických nápojů Takový kolek může stát korunu, pokud bude obyčejný, ale když se bude požadovat kolek s hologramem, může být i za šest a více korun, o to vzroste cena na jedné lahvi lihoviny, uvedl lihovarník, který nechtěl být jmenován. Vláda počítá se zavedením kolkovaní od ledna Zákon ale musí nejprve projednat Poslanecká sněmovna. Ta by ho měla začít projednávat na své květnové schůzi. Vláda tak chce zamezit nelegální výrobě a dovozu lihovin a snížit daňové úniky. Od ledna 2005 má být každá láhev lihu určená pro tuzemský trh označena speciální kontrolní páskou s ochrannými prvky. Bez kolku budou moci obchodníci doprodat jen staré zásoby, nejpozději do prosince Lihovarníci odhadují, že čtvrtina trhu s lihovinami v České republice pochází z výroben, kde se líh pálí načerno. Povinné kolkování lihovin by mělo umožnit přesně sledovat jejich prodej a zabránit distribuci lihovin, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň. Dnes, pokud se má rozlišit lihovina s falešnou značkou od pravé, je třeba nákladných laboratorních rozborů. Nelegální výrobou lihovin přichází stát o dvě až tři miliardy korun a navíc zde vzniká nebezpečí poškození zdraví spotřebitelů. Špatně vypálený líh se zbytky methylalkoholu může nevratně poškodit játra a ledviny a navíc při vyšších koncentracích vede u konzumenta ke slepotě, uvedl Petr Hlávka, internista z Brna. Přesto nelze očekávat, že kolkování zastaví výrobu a distribuci načerno vyráběných lihovin. Kolkování bylo zavedeno v řadě zemí Evropy a nepřineslo očekávaný efekt. V České republice máme již zkušenosti s kolkováním cigaret a dá se očekávat, že kolkování lihovin bude mít obdobný dopad. I nadále se prodává nezdaněný tabák bez kolku nebo s kolkem falešným. Stejně tak se nedaří dodržovat jednotné ceny, za kolik by měly být cigarety všude prodávány, uvedl v této souvislosti Jiří Štesl, ředitel společnosti KB LIKÉR, jednoho z největších výrobců lihovin v České republice. Pro české výrobce lihovin znamená zavedení povinného kolkování konkrétně nárůst investičních nákladů na jednoúčelovou technologii jedná se o miliony korun. V současné době nelze přesně vyspecifikovat konkrétní výši těchto nákladů. Mohou se pohybovat v desetihaléřích, ale také v jednotkách korun na jeden kus výrobku, dodal Štesl. Povinné kolkování s sebou přináší samozřejmě také nárůst byrokracie. Martin Petrášek, generální ředitel Stocku Plzeň, což je největší domácí výrobce lihovin, považuje rozhodnutí vlády o zavedení povinného kolkování lihovin za špatné. Jedná se o naprosto zbytečné administrativní opatření, které v žádném případě nepovede k omezení černého či nelegálního trhu, a naopak zkomplikuje situaci poctivých výrobců lihovin. Černý trh s nezdaněnými lihovinami se dynamicky rozšiřuje zhruba od poloviny 90. let. V současné době dosáhl velmi rozvinuté úrovně se špičkovým technickým zázemím a s obrovskými zisky. Zvýšení spotřební daně u lihovin jen posílilo lukrativnost tohoto ilegálního podnikání. Zavedení kolků nepřinese žádný efekt v boji proti černému trhu, protože pořídit si kvalitní falešné kolky nebude pro nelegální výrobce žádný problém. Důkazem je situace na Slovensku nebo dokonalé padělky cigaretových kolků objevené při raziích v tržnicích, uvedl Martin Petrášek. Kolkování navíc bude podle něho vyžadovat posílení aparátu státních úředníků, kteří budou celou agendu obhospodařovat. Podle tiskové mluvčí České obchodní inspekce Miloslavy Fléglové je zatím předčasné hovořit o tom, jakým způsobem začnou pravost lihovin a kolků ověřovat. Zákon musí vstoupit v platnost, zatím nemohu celou záležitost konkrétně komentovat, uvedla Fléglová.

11 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 z domova / 11 Cukrovaru Vrbátky loni klesl zisk o 10,8 procenta na 54 mil. Kč Vrbátky (Prostějovsko) ( egi) Krácení produkčních kvót na výrobu cukru a snížení cen cukru se nepříznivě odrazilo v loňském hospodaření akciové společnosti Cukrovar Vrbátky, které podle auditovaných výsledků klesl čistý zisk meziročně o 10,8 procenta z 60,7 milionu korun v roce 2002 na 54,1 milionu korun. Uvedl to ředitel Cukrovaru Vrbátky Václav Řehák. Celkové výnosy Cukrovaru Vrbátky loni činily 479 milionů korun, zatímco o rok dříve byly 633 milionů korun. Cukrovar Vrbátky měl na konci loňského roku celková aktiva 579,6 milionu korun, vlastní kapitál 331,7 milionu korun a jeho cizí zdroje obnášely 247,5 milionu korun. Cukrovar Vrbátky loni se zemědělci uzavřel smlouvy na nákup téměř tun cukrové řepy, později ale dostal přidělenu kvótu tun cukru, která byla zhruba o šest tisíc tun nižší než v roce Pokles čistého zisku a výnosů má na svědomí zejména snížení kvót a propad cen cukru, uvedl Řehák. Představenstvo Cukrovaru Vrbátky podle něj zatím nerozhodlo, jaký způsob rozdělení loňského zisku akcionářům na květnové řádné valné hromadě navrhne. Bude o tom teprve jednat, podotkl. Cukrovar Vrbátky v posledních pěti letech svým akcionářům vyplácel dividendy. Například loni na jednu akcii Cukrovaru Vrbátky připadla hrubá dividenda 80 korun. Zhruba 54 procent akcií Cukrovaru Vrbátky vlastní tři fyzické osoby. Dalších 25 procent akcií drží francouzsko- -britská společnost Eastem Sugar. Rybáři letos vysadí do přítoků Labe kolem lososů Děčín (kri) Severočeští rybáři začali s přípravami na vypouštění malých lososů do přítoků Labe. Do konce května by mělo ve vodách na severu Čech plout kolem malých ryb. Z vysazených lososů se za několik let vrátí při tahu z moře k nám pouze několik desítek kusů, řekl hospodář Severočeského územního svazu Tomáš Kava. Stejné množství lososů rybáři na severu Čech vysadili i loni. Lososa poprvé po desítkách let viděli rybáři v Labi v roce Podle nich to tehdy byl jasný důkaz o tom, že se kvalita vody v řece zlepšila. Počet u nás žijících lososů se určitě několikanásobně během dvou uplynulých let zvýšil, žádný přesný údaj však nemáme, uvedl Kava. Život lososům v loňském roce komplikovalo sucho. Poměrně velká ryba se kvůli nedostatku vody nedostala do přítoků a neměla tak vhodné prostředí pro život. Úlovky na Labi jsme sice v listopadu také měli, ale nedá se to srovnat Levnější dortík jedině na svém talíři Praha (egi) Daně zamotaly notně hlavu cukrářům. S přibližováním k normám Evropské unie dochází k absurdním situacím. Když si u mne v prodejně koupíte dort, pěkně jej zabalím a počítám s pětiprocentní daní z přidané hodnoty, uvedl Otakar Svoboda, předseda Společenstva mlynářů a pekařů českých a moravskoslezských. Má svou pekárnu i prodejnu s pečivem a cukrovinkami. Kdyby si ale paní s dortem sedla ke stolečku, kus si jej uřízla a začala konzumovat, podle nových předpisů k ní musím přiskočit a připočítat zvýšenou daň, dodal Svoboda. Jako živnostník a předseda svazu sdružujícího především na 2200 malých pekařů a cukrářů se snažil vysvětlit poslancům nesmysl této nové normy. Byl i na ministerstvu financí, ale tam se mu dostalo jednoznačného vyjádření. Pečivo je v pětiprocentní DPH, ale služby v 19 procentní. Cukrárna je na tom stejně jako pohostinství a tím, že zákazník použije stolu, talíře a je po něm nutné uklidit stůl, je to jednoznačné, řekla příslušná úřednice ministerstva, která nechce být jmenovaná. Podle norem Evropské unie jsme v jakési přihrádce 6 pod číslem 55 a nikdo se už s námi nebude bavit. Můžeme protestovat jak chceme, zlobí se na absurdní situaci Svoboda. Má zastání i u Potravinářské komory. Nejdříve jsme si mysleli, že jde o nějaký nejapný žert, jak jsme si ale ověřili, bohužel cukrárna je klasifikována daní z přidané hodnoty jako každý podnik služeb a kdyby si konzument zabalené cukroví chtěl sníst u stolečku, dojde k již zmíněnému paradoxu, uvedl ředitel komory Miroslav Koberna. V době sbližování právních norem mají cukráři smůlu. Lze jedině poradit, aby si zákazník do cukrárny přinesl talířek a dortík si snědl na chodníku, zašprýmoval jeden z poslanců, který nechtěl být jmenován. Senátor Jan Fencl ale k této normě uvedl. Zákon o dani z přidané hodnoty je již na cestě k prezidentu republiky a ten by jej jedině na místo podepsání musel vrátit, aby se něco v něm měnilo, a to nepředpokládám, uvedl Fencl. s lovem například na Kamenici, uvedl Kava. Do Kamenice vypustí rybáři lososů. Děčínskou líheň nyní musejí chovatelé kontrolovat přes den i v noci. Potravy sice mají plůdky podle Zdeňka Chutného z místní rybářské organizace dostatek, ale nebezpečí většího úhynu v tomto pro období je velké. Přirozený výtěr ryb ohrožuje podle rybářů vypouštění různých chemických látek a saponátů do řeky. Během tahu lososů z moře na ně navíc číhá řada predátorů, například volavky, kormoráni nebo vydry. Lososy vysilují i překážky v řečišti v místech, kde nejsou rybí přechody. Kromě lososů čekají na vysazení v líhních také statisíce pstruhů nebo sivenů. S druhovým složením ryb jsou rybáři na Labi spokojeni. Bojí se pouze stavby dvou jezů. Jednoznačně je velký rozdíl mezi úsekem od hranice ke střekovskému zdymadlu v Ústí nad Labem a řekou před ním, uvedl Kava. Téměř v přírodním korytě mezi Ústím a Děčínem žije 36 druhů ryb, před Střekovem je to pouze deset, poznamenal. Velmi by nás mrzelo, kdyby jediný přírodní úsek z 360 kilometrů dlouhého koryta řeky zmizel, dodal. Polská jablka na českém trhu Ve větší míře se v letošním roce objevují na trhu polská jablka. Jen například za měsíc březen se k nám dovezlo tun polských jablek. Dováží se převážně odrůda Idared. Ceny dovozů jsou velmi nízké cca 5,50 Kč/kg. Kvalita těchto jablek velmi často skladovaných provizorně mimo sklady je špatná a velmi často neodpovídá platným normám jakosti. Na tuzemském trhu se uplatňují zejména ve zvyšující se konkurenci u těch prodejců, kteří často nerespektují požadavky na kvalitu a jdou v obchodech jen za snahou nabízet co nejlevnější jablka v různých akcích. Podíl polské odrůdy Idared v obchodní síti tvoří 25 až 30 % všech prodávaných jablek. Tento fakt nás nutí upozornit spotřebitele na výrazně nižší potravinovou bezpečnost polských jablek. Polská jablka mají výrazně měkčí pravidla při používaní pesticidních látek pro pěstování než česká. V Polsku platí výrazně kratší ochranné lhůty při používaní pesticidů, tedy doba od postřiku pesticidem do doby konzumace či sklizně. K odbourání těchto postřiků tak mají polská jablka výrazně méně času než ta pěstovaná v Čechách a to za předpokladu použití stejného přípravku (viz příloha). Rovněž v Polsku je při pěstování jablek možné použít látky, které jsou v ČR zcela zakázané. Jde zejména o možnost použití antibiotik jako je například Streptomycin. Polská jablka, která mohou být ošetřena těmito látkami se i tak mohou v ČR prodávat a neexistuje možnost tomu zabránit. Proto považujeme za seriózní upozornit spotřebitele na nižší práh bezpečnosti těchto dovážených jablek než je česká produkce, byť lze tato jablka koupit v obchodech levněji než česká. Čeští ovocnáři mají jednu z nejpřísnějších metodik používaní pesticidů ze zemí EU včetně přistupujících zemí a hlavní prioritou je produkce bezpečného ovoce ve vztahu ke spotřebitelům. Čeští ovocnáři chtějí zvyšující se dovozy polských jablek, ať už v závěru této sezóny, ale zejména pro sezónu příští, řešit. Jednak požadujeme po Státní zemědělské a potravinářské inspekci zvýšené kontroly kvality jablek a obsahu reziduí v jablkách. K řešení situace chceme využít zejména nástrojů Společné zemědělské politiky EU a připravujeme materiál pro Evropskou komisi o dovozu polských jablek za dumpingové ceny. Čeští ovocnáři nejsou schopni vyrobit jablka za cenu, za kterou se vozí z Polska. Polští ovocnáři a zemědělci vůbec totiž v Polsku neplatí téměř žádné zdravotní a sociální pojištění a nemají povinnost vést ani účetnictví. Zatížení těchto plateb u našich ovocnářů činní 20 až 30 % z ceny jablek. Tímto samozřejmě klesá konkurenceschopnost vůči polským jablkům. Ing. Martin Ludvík Ovocnářská unie ČR Srovnání ochranných lhůt pesticidů povolených k ochraně jabloní v ČR a Polsku (dny) Název přípravku Česká republika Polsko Chorus 75 WG Merpan 80 WG 35 7 Mythos 30 SC Score 250 EC Syllit 65 WP Systhane 12 EC Thiram Granuflo 14 7 Decis 2,5 EC 28 7 Insegar 25 WP Karate 25 WG 28 7 Magus 200 SC 28 7 Mospilan 20 SP Omite 30 W Reldan 400 EC Sanmite 20 WP 42 7 Trebon 10 SC (30 EC) Zolone 35 EC Zdroje informací: Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin vydalo SRS Brno 2002 Program ochrony roslin sadowniczych na lata zespól pracowników Zakladu ochrony roslin w Instytucie sadownictwa i kwiaciarstwa w Skierniewicach Zpracovala: Ovocnářská unie ČR

12 12 / aktuálně Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 České pivovary a sladovny zaznamenaly rekordní rok 2003 Pivovary v České republice vyvezly v loňském roce rekordních hektolitrů piva, tj. o 7,8 % více než v roce Celkový výstav činil hl. Zaznamenáváme nárůst o hl, což je o více než 2 % ve srovnání s předešlým rokem. Největším výrobcem piva u nás je nadále skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích a jejíž výstav v loňském roce činil téměř 8,6 milionů hektolitrů. Pivovary Staropramen, kam patří pivovary Smíchov a Braník v Praze a Ostravar v Ostravě, uvařily téměř 2,8 milionů hl piva a třetí je Budějovický Budvar s téměř 1,2 milionu hektolitrů. Z jednotlivých druhů piva,činila produkce výčepních piv 62,3 % celkové výroby a mírně poklesl podíl výstavu ležáků na necelých 34 %. Zbytek tvoří výroba lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv. Jejich podíl je malý, avšak neustále roste. Stále narůstá význam exportu: v loňském roce se vyvezlo více než 11,5 % celkového výstavu našich pivovarů. Největšími vývozci jsou tradičně Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar a Pivovary Staropramen. Jejich podíl na celkovém exportu však poklesl z 83 % na 76,9 %. Je to tím, že počet exportujících pivovarů vzrostl. Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Budějovický Budvar s více než 46 %; z malých pivovarů je to Lobkowiczký pivovar s téměř 36 % a dále pivovar Nová Paka, který vyvezl téměř 30 % své produkce. Nejvíce piva se vyváží do SRN, zde zaznamenáváme i největší nárůst, dále na Slovensko, do Velké Británie, USA a Ruska, které patří rovněž k rychle se rozvíjejícím importérům českého piva. Největší pokles zaznamenal vývoz do Polska. Pivo vyvážíme mj. i do P I V O V A R N I C T V Í V Č Í S L E C H I pivo u nás vaří 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech dále je u nás 36 restauračních minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499 všechny ostatní vznikaly po roce 1991 celkový výstav piva všech pivovarů u nás dosáhl hl, což je nárůst o hl (o více než 2 %) ve srovnání s rokem 2002 výstav pro tuzemsko činil hl, tedy 88,5 % (v roce 2002 to bylo více než 89 %) V Ý S T A V P I V A V T I S Í C Í C H H E K T O L I T R E C H P I V O V A R N I C T V Í V Č Í S L E C H I I největším výrobcem piva u nás je nadále skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích, jejíž výstav v loňském roce činil téměř 8,6 milionů hektolitrů na druhém místě jsou Pivovary Staropramen, kam patří pivovary Smíchov a Braník v Praze a Ostravar v Ostravě s celkovým výstavem téměř 2,8 milionů hl třetí je Budějovický Budvar s téměř 1,2 mil. hl následují pivovarské skupiny PMS Přerov, DRINKS UNION a Starobrno ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN České pivovarnictví a sladařství v roce 2003 P I V O V A R N I C T V Í V Č Í S L E C H I I I výčepní piva tvořila 62,3 % produkce, což je ve srovnání s 61,6 % v roce 2002 jen nepatrné zvýšení mírně pokles podíl výstavu ležáků na necelých 34 % (v roce 2002 to bylo 34,2 %) zbytek tvoří produkce lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv mírně se v tuzemsku zvyšuje podíl piva, které je stáčeno do sudů (52,2 %); poklesl objem piva distribuovaného v lahvích (43,3 %) dále je pivo stáčeno do cisteren, plechovek a minisoudků; u PET lahví byl zaznamenán největší pokles Č E S K É P I V O A E X P O R T I celkem se vyvezlo hektolitrů, tj. o 7,8 % více, než v roce 2002; je to 11,5 % celkové produkce našich pivovarů tři největší vývozci jsou: Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar a Pivovary Staropramen; jejich podíl na celkovém exportu poklesl z 83 % na 76,9 % největší podíl exportu na vlastním výstavu má Budějovický Budvar s více než 46 %; z malých pivovarů je to Lobkowiczký pivovar s téměř 36% a dále tradičně pivovar Nová Paka, který vyvezl téměř 30 % své produkce ležáky tvoří téměř 80 % a světlé pivo 93 % exportu V Ý V O Z P I V A V T I S Í C Í C H H E K T O L I T R Ů Švédska, Finska, Kanady, Španělska, Izraele a nejnověji i do JAR. Z hlediska jednotlivých druhů piva tvoří ležáky téměř 80 % a světlé pivo 93 % exportu. Odrazem rostoucí poptávky po produkci českých pivovarů a sladoven je historicky nejvyšší export piva i sladu, uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Obě odvětví dlouhodobě potvrzují svou proexportní orientaci téměř všechny české pivovary svou produkci vyvážejí a český slad upevňuje své postavení na světových trzích, dodal Ing. Jan Veselý. České sladovny vyrobily v loňském roce tun sladu, což je o tun (o 7,4 %) více než v roce Je to nejvíce v historii českého sladařství. Navíc dosažená kvalita byla podle expertů velmi vysoká. V současnosti je u nás 36 činných sladoven, o 5 méně než v předešlém roce. Nejvíce sladu, tisíc tun, vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje tun a Českomoravské sladovny 18,5 tisíc tun. Slad exportovalo 13 sladoven, které vyvezly tun sladu. To je o 34,5 tisíc tun více než v roce 2002; nárůst činí téměř 20 %. Největšími exportéry jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyvezly téměř 68 % své produkce, přes 195 tisíc tun. Největší objemy vývozu směřovaly do Polska (43 %), do Ruska a SRN. Český slad putuje i do zámoří na Kubu, do Indonésie, USA a do Japonska, celkem do více než 20 zemí světa. Dále se zvyšuje podíl vývozu na celkové výrobě, ze 39,6 % v roce 2002 na 44 % v loňském roce. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven Doc. Ing. Jaroslav Čepička, CSc., Český svaz pivovarů a sladoven P O D Í L O D B Ě R A T E L S K Ý C H Z E M Í ( V % ) S L A D A Ř S T V Í V R O C E v roce 2003 bylo u nás 36 činných sladoven, což je o 5 méně, než v roce 2002; z nich pivovarských sladoven je 18 a stejný počet obchodních celkem sladovny u nás vyrobily tun sladu, o tun více než v roce 2002; nárůst činí 7,4 % nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Plzeňského Prazdroje, dále sladovny ze skupiny Sladovny Soufflet ČR Nymburk a Malterie Soufflet Kroměříž V Ý R O B A A V Ý V O Z S L A D U V L E T E C H P O Č E T Č I N N Ý C H P I V O V A R Ů P Ě T N E J V Ě T Š Í C H V Ý V O Z C Ů P I V A V Ý V O J P O Č T U S L A D O V E N P R Ů M Ě R V Ý R O B Y N A J E D N U S L A D O V N U T / R O K P R Ů M Ě R N Ý V Ý S T A V J E D N O H O P I V O V A R U V T I S Í C Í C H H E K T O L I T R Ů Z A R O K Č E S K É P I V O A E X P O R T I I nejvíce piva se vyváží do SRN, dále na Slovensko, do Velké Británie, USA a Ruska největší nárůsty mezi významnými importéry českého piva zaznamenal export do Německa, Ruska a Švédska a pokračuje vzestup exportu do Rakouska a Maďarska naopak největší pokles vývozu je do Polska a USA pivo vyvážíme i do Finska, Kanady, Španělska, Izraele a dalších zemí nejnovější zemí, kam se dováží české pivo, je JAR všechny průmyslové pivovary, alespoň část své produkce, exportovaly v roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou výrobou t sladu na jednu sladovnu v roce 2003 byl počet činných sladoven 36 s průměrnou výrobou t sladu na jednu sladovnu S L A D A Ř S T V Í A E X P O R T exportovalo se téměř tun, což je o 34,5 tisíc tun více, než v roce 2002; nárůst činí téměř 20 % největší objemy vývozu směřovaly do Polska (43 %), dále do Ruska a do SRN významné objemy se exportovaly mj. na Kubu, do Slovinska, Moldávie a dalších zemí český slad putuje mj. i do zámoří, Indonésie, USA a do Japonska, celkem do více než 20 zemí zatímco v roce 2002 činil podíl vývozu na celkové výrobě 39,6 %, v loňském roce to bylo již 44 % celkem 13 sladoven v ČR exportovalo svou produkci Tradičně ještě jedno číslo na závěr můžete ochutnat více než 300 značek piva z produkce českých pivovarů

13 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 aktuálně informace / 13 Metrologie v potravinářství a České kalibrační sdružení Budějovický Budvar představuje novinku - tmavý ležák Budweiser Budvar Kmotrem nového tmavého ležáku Budweiser Budvar se dnes stane zpěvák Karel Černoch a vrchní sládek Josef Tolar České Budějovice Budějovický Budvar, n. p. uvádí od dubna 2004 na trh tmavou variantu svého originálního ležáku Budweiser Budvar. V prostorách ležáckého sklepa pivovaru byl tento nový druh piva slavnostně pokřtěn zpěvákem Karlem Černochem a vrchním sládkem Budějovického Budvaru, n. p. Josefem Tolarem. Kmotři tmavého ležáku pan Josef Tolar a zpěvák Karel Černoch připíjejí na zdraví. Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti. Vůni má delikátní po praženém sladu, sdělil vrchní sládek Budějovického Budvaru, n. p. Josefem Tolar. Tmavý ležák nově doplňuje tradiční nabídku pivovaru Budějovický Budvar, n. p. v oblasti gastronomie. Tato oblast je tradičním odbytištěm tmavého piva, jeho podíl zde na celkovém prodeji tvoří 4 % a naleznete jej až ve 26% provozoven. Tímto krokem chceme vyjít vstříc všem příznivcům tmavého piva a nabídnout jim prvotřídní tmavý ležák Budweiser Budvar, doplnil vedoucí marketingu Budějovického Budvaru, n.p. Daniel Jírovec. Když slyším jižní Čechy tak se mi kromě krásné krajiny vybaví i výborné pivo Budweiser Budvar. Část naší rodiny pochází právě z jižních Čech, i proto jsou mi blízké a velmi mě těší, že jsem se mohl stát kmotrem tmavého ležáku Budweiser Budvar, řekl zpěvák Karel Černoch. Pivovar Budějovický Budvar je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také ve více než 60 zemích celého světa. Pivo je vyráběno z nejjemnějšího žateckého chmele, vybraného moravského sladu a z vysoce kvalitní měkké vody čerpané z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Díky kvalitě svých výrobků je znám a oblíben nejen na domácím trhu, ale i v řadě zemí celého světa. Dokladem toho je i množství ocenění, které pivovar během své existence získal. V posledních třech letech to například bylo celkem šest medailí na světové soutěži World Quality Selections testujících kvalitu produktů nebo tituly Pivo roku 2001, 2002, 2003 i 2004 v České republice udělované čtenáři nejznámějšího českého pivního časopisu Pivní kurýr. Za vynikající pivo a výborné ekonomické výsledky byl Budějovickému Budvaru udělen odbornou porotou titul Pivo XX. století v České republice. (bud) J A N S T Ř E L E C, M Í S T O P Ř E D S E D A V Ý B O R U Č E S K É H O K A L I B R A Č N Í H O S D R U Ž E N Í S E S Í D L E M V B R N Ě Metrologie tedy měření, měřidla a vše co s touto problematikou souvisí má své významné postavení ve všech fázích potravinářské výroby, přepravy, skladování a prodeje potravin. Správným měřením hmotnosti, teploty, vlhkosti, objemu, aktivity vody apod. je podmíněna např.: kvalita potravin, bezpečnost potravin, ochrana spotřebitele potravin, ochrana výrobce potravin, ale i obchodování s potravinami. Všechny z výše uvedených aspektů mají určitou oporu v právních předpisech o potravinách a také právních předpisech o metrologii, kterými se řídí dozorové orgány působící v oblasti kontroly potravin (SZPI, SVS, orgány hygienického dozoru apod.). K tomu pak je nutné přiřadit i technické předpisy (normy) vztahující se k metrologii a výsledkem je, že organizace, které působí ve výrobě, při přepravě a prodeji potravin, popř. ve výrobě a prodeji pokrmů, se velmi obtížně zorientují v tom, na jaké úrovni je potřebné mít zabezpečenu metrologii, aby byly co nejlépe a s co nejnižšími náklady splněny požadavky výše zmíněných předpisů. Je to důležité zvláště v případech, kdy neplnění požadavků právních předpisů je možné sankcionovat, nebo kdy by mohlo být příčinou překážek v obchodování. V České republice existuje celá řada různých organizací, které se uvedenou problematikou zabývají např.: poradenské firmy k systémům jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001 Systémy managementu jakosti Požadavky nebo podle ČSN ISO 15161:2003 Směrnice pro zavádění ISO 9001: 2000 v potravinářském a nápojovém průmyslu nebo k systémům zabezpečování HACCP apod. Ve všech těchto systémech je důležité mít správně zajištěn proces měření a měřicí vybavení počínaje rozhodnutím, o jaké měřidlo se jedná, a to ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, (měřidlo stanovené nebo nestanovené), přes volbu vhodného měřidla, stanovení způsobu návaznosti, až po určení kalibračních intervalů. Jedním ze subjektů, který působí v oblasti metrologie i ve vztahu k potravinářství, je České kalibrační sdružení (dále jen ČKS). České kalibrační sdružení je ustaveno ve smyslu zákona č. 83/ 1990 Sb., o sdružování občanů, jako sdružení s právní subjektivitou, registrované MV ČR. Sdružení vzniklo v roce 1991, v současné době má 80 členů a mezi jeho hlavní činnosti patří zprostředkování informačního toku v oblasti metrologie. Sdružení spolupracuje s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, s Českým metrologickým institutem, s Českým institutem pro akreditaci a s dalšími subjekty. Pořádá konference, semináře a výukové akce zaměřené na další vzdělávání v oblasti metrologie. ČKS se podílí také na tvorbě technických norem z oblasti metrologie. V předchozích letech bylo sdružení zpracovatelem, popř. se aktivně podílelo na zpracování norem ČSN EN Přístroje pro záznam teploty při přepravě, skladování a distribuci zchlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny Zkoušky, provedení, použitelnost, ČSN EN Teploměry pro měření teploty vzduchu a výrobků při přepravě, skladování a distribuci chlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny Zkoušky, provedení, použitelnost a ČSN EN Přístroje pro záznam teploty a teploměry pro přepravu, skladování a distribuci chlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny Periodické ověřování, které se týkají měřidel teplot (přístrojů pro záznam teplot a teploměrů) používaných při přepravě, skladování a distribuci zchlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny. Těmito normami byly implementovány sjednocené technické požadavky na měřidla teplot, vyplývající z příslušných směrnic EU, a rovněž byl doporučen způsob provádění periodických metrologických kontrol těchto měřidel. V návaznosti na vydání uvedených norem uspořádalo ČKS v loňském roce odborný seminář Měření teplot při výrobě, skladování a distribuci potravin, kterého se zúčastnilo cca 60 zástupců různých organizací. Na semináři přednášeli pracovníci dozorových orgánů z oblasti potravin, výrobci chladicích a mrazicích zařízení, zástupci obchodních řetězců, prodejci měřicí techniky, zástupci Českého metrologického institutu a akreditovaných kalibračních laboratoří. Velkým překvapením pro organizátory semináře byly informace od účastníků, že nemají dostatek potřebných informací o tom, jak zabezpečovat metrologii na vyhovující úrovni. Dále se ČKS v loňském roce podílelo na zpracování normy ČSN EN ISO Systémy managementu měření Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení. Jedná se o normu, která může být využita k podpoře norem ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN ISO 14001:1997. Na základě zkušeností získaných z diskusních příspěvků a dotazů účastníků zmíněného semináře pořádaného v loňském roce se výbor ČKS rozhodl uspořádat v Brně, v Hotelu Božetěchova další seminář zaměřený na problematiku metrologie v potravinářství. V průběhu semináře budou účastníci seznámeni s metrologií hmotnosti (váhy s automatickou a neautomatickou činností), získají informace o měření teplot (při výrobě, přepravě, skladování a distribuci potravin), o měření relativní vlhkosti vzduchu či měření objemů v potravinářství. Cílem semináře je poskytnout účastníkům dostatek informací o tom, jak si počínat, aby jimi prováděná měření byla objektivní a v souladu s požadavky právních předpisů o potravinách a právních předpisů o metrologii. V rámci semináře se předpokládá zodpovězení případných dotazů a, jak je zvykem na akcích ČKS, budou přítomni i vystavovatelé měřicí techniky. Bližší údaje o možnosti zúčastnit se tohoto semináře jsou uvedeny v inzertní části tohoto čísla Potravinářského zpravodaje nebo na Potřebujete vědět, České kalibrační sdružení si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat na tento seminář a těší se na setkání s Vámi. jak a čím správně měřit teplotu, hmotnost, objem a relativní vlhkost vzduchu, aby výsledky vašich měření mohly být považovány za objektivní, odpovídající požadavkům českých právních předpisů o potravinách a o metrologii? Potom Vám jistě přijde vhod nabídka Českého kalibračního sdružení, které pořádá dne v Brně seminář METROLOGIE V POTRAVINÁŘSTVÍ Tak tohle není šílenství krav, to je tuzemskej rum. (sch) Bližší informace na nebo na tel. č nebo

14 14 / aktuálně Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 PIJTE MLÉKO A JEZTE SÝRY Co se nám, starejm Čechům, může stát?, říkával náš dědeček v krizových časech. Měl na mysli, že staří Čechové byli statní a zocelení ve stálých konfliktech s historickými událostmi a přírodou. Protože, jak nám říkají lékaři, výživa (jako hlavní součást životního stylu) ovlivňuje náš zdravotní stav z 75 %, podívejme se, co ti staří Čechové jedli (jsme např. v 17. století): Jedli, co bylo, tj. brambory, omaštěné sádlem, a k tomu tvaroh. Měli vitamin C, vlákninu, rostlinné i živočišné bílkoviny, energii, vápník. Asi to zapíjeli mlékem. Není to tak jisté, pravda. Asi to bylo s tou výživou složitější, ale je to lákavá myšlenka a příklad. 25. května je letos DEN MLÉKA. Jako každoročně k tomu datu píšeme my, mlékaři, články a v televizi i v rádiu připomínáme důležitost mléka ve výživě i význam produkce a zpracování mléka pro zemědělsko-potravinářský sektor. Mezinárodní mlékařská federace, která loni slavila 100 let, je fórem pro výměnu názorů a zkušeností z oblasti mlékařství. Tam právě přišli na tu myšlenku stanovit SVĚTOVÝ DEN MLÉKA. Tak tedy MLÉKO bylo z prvních biblických potravin chléb a sýr se citují v bibli od prvopočátku. Mléko a sýr jsou základní potraviny pro člověka. Obsahují v poměrně ideální podobě všechny složky, které organismus, a především dětí, potřebuje. Ve vyváženém množství. A v dobře využitelné podobě. A dnes plní mléko ve výživě i další funkci ve znečištěném životním prostředí kolem nás působí jako korekční faktor absorbuje a maskuje řadu kontaminantů. Kráva prostě dnes žije většinou v méně znečištěném prostředí než my lidé. Různé složky mléka se dají porovnat s jinými zdroji, ale jako zdroj vápníku je mléko nezastupitelné. Stejné množství vápníku (pro rozvoj kostí) není v žádném jiném zdroji, jehož konzumace je v normálním množství ve výživě. Tyhle skutečnosti stále platí. Chceme-li jíst zdravě, musíme pít mléko a jíst mléčné výrobky. V roce 1989, když stál 1 l mléka v sáčku 2,-Kč, jsme v Československu spotřebovali 260 l mléka na osobu za rok, počítaje v to všechny mléčné výrobky. V EU to tehdy bylo ke 300 l. Mléko a sýry byly levné a dotovány ze státního rozpočtu. Cena za to byla ovšem vysoká žilo se na úkor budoucnosti a do výrobních jednotek se neinvestovalo zařízení v mlékárnách byla z více než 70 % odepsána. Dnes stojí 1 l mléka v krabici kolem 12 Kč a spotřeba klesla nejdříve na 180, dnes stoupla na 220 l na osobu za rok. A stoupá. Výběr mléčných výrobků je široký, balení a jakost srovnatelná s výrobky z EU a ostatně ty si můžeme kupovat taky. Zákazníci se orientují na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, např. na sýry (spotřeba v minulém roce byla 14,7 kg) a sortiment je čím dál širší. Mlékáren ubylo (dnes je jich asi 50) a ještě ubyde. To není chyba, bylo jich moc a některé nebyly a nejsou schopny vyrábět ekonomicky. Přes 30 závodů k dnešnímu datu vyhovuje hygienicko-veterinárním požadavkům EU (podle sdělení německého ministra je v Německu poměr nižší). Máme asi 1500 dodavatelů mléka v zemědělství, průměrná dojivost se blíží 6000 l na dojnici a jakost mléka odpovídá evropským normám. Cena je zatím trochu nižší a bude se s německou a rakouskou sbližovat. Ruku v ruce s tím by měl jít i pokles nákladů ve výrobě, abychom byli s Německem a Rakouskem plně srovnatelní. Konkurence ovšem bude a to kvalitní výrobky ze zemí EU i kvalitní a levné výrobky ze Slovenska a Polska. Budoucnost ovšem vidím optimisticky. České mlékařství se se svými asi 2,5 % podílu na evropské výrobě mléka neztratí. Máme tradici a umíme. Musíte nám ovšem Vy, zákazníci, pomoci. Jak? Jíst naše sýry a pít naše mléko. Vzpomeňte si, jak to říkali ti staří Čechové. Oldřich Obermaier Světový den mléka v EU 25 MLÉKO VÝJIMEČNÁ POTRAVINA Z podnětu IDF- Mezinárodní mlékařské federace, která v loňském roce oslavila již sto let svého trvání slaví každoročně mlékařsky vyspělé země v závěru měsíce května Den mléka. V rámci této tradice mlékárny pravidelně organizují různé propagační akce, aby prezentovaly své přínosy ve formě neustále se zvyšující nabídky nových vysoce kvalitních výrobků v dokonale funkčních a atraktivních obalech prodlužujících jejich trvanlivost. Nutricionisté při této příležitosti pravidelně zdůrazňují význam mléka a jeho nejvýznamnějších složek, kterými jsou lehce stravitelné bílkoviny a mléčný tuk, ale zejména pak nenahraditelný vápník v lidské výživě. Sortimentní skladba mlékárenských výrobků se postupně měnila a dříve převažující spotřeba tekutého mléka se postupně nahrazovala a zvyšovala narůstající spotřebou výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a to především bohatým sortimentem nejenom čerstvých výrobků, ale zejména sýrů. V současném období se neustále výrazněji prosazují a neustále nabývají na významu ekologické výrobky, funkční potraviny a výrobky z kategorie convenience food maximálně vycházející vstříc požadavkům spotřebitelů. Při tom u funkčních výrobků se více propagují pozitivní účinky na zdraví před jejich obsahovým složením. Po několika minulých klidnějších desetiletích se postupně, v souladu s rozvojem celosvětové ekonomiky, započal dynamizovat konkurenční boj mezi velkými mlékařskými společnosti, který vyústil v narůstající internacionalizaci mlékárenského sektoru. Tento proces je urychlován vlivem neustále mocnějších a agresivnějších nadnárodních potravinářských řetězců. DEN MLÉKA V EU Letošní světový den mléka je prvním svátkem, který prožívá mlékárenský sektor v ČR jako nový člen rozšířené Evropské Unie. Jedná se o historicky přelomové období celé naší ekonomiky a zemědělství, mléčný sektor nevyjímaje. Období transformace, předcházející vstupu naší země do EU, znamenalo realizaci náročných příprav, jejichž cílem bylo posílení mléčného sektoru ČR, aby se stal v rámci rozšířeného Evropského společenství jeho platnou a konkurenčně schopnou součástí. I v rámci EU probíhala složitá jednání spočívající ve snaze změnit a liberalizovat systém přežívající vysoce protekcionářské společné zemědělské politiky. Výsledkem tohoto úsilí bylo přijetí zásad modifikované Agendy 2000 Reformy společné zemědělské politiky, na základě které se snižují do roku 2007/8 intervenční ceny másla o 25 % a sušeného odtučněného mléka o 15 %. Toto opatření se postupně promítne do snížení ceny farmářského mléka o cca 20 %, t. j. cca o 6 centů za 1 kg, při konečném uplatnění kompenzačních plateb 3,55 centů/kg. MLÉČNÉ FÓRUM V BERLÍNĚ Vytýčené změny se svojí závažností staly v rámci Evropské Unie předmětem hlubokých úvah o jejich dopadech na celkovou ekonomiku sektoru mléka. Problematika byla projednávána i na četných mezinárodních seminářích, z nichž jako poslední před rozšířením EU se konal v březnu letošního roku v Berlíně, jako 10. jubilejní ročník ZMP Milchforum, zaměřený na tématiku jak zůstat na trhu do roku Na tomto mezinárodním setkání vystoupili významní, jak domácí, tak i zahraniční odborníci. Pan Otto Dietrich Steensen, farmář a prezident Německé mlékařské federace se ve svém vystoupení zabýval možnostmi německých producentů mléka v mezinárodní konkurenci. Poukázal na tíživou situaci zemědělců, kterou charakterizoval konkrétními údaji o nákladech na výrobu mléka, které výrazně převyšují jeho realizační cenu. Uvedl, že náklady na výrobu 1 kg mléka se pohybují ve Šlesvik-Holštýnsku v rozpětí od 28,3 do 36,6 centů. Náklady méně úspěšných farem ve výši 36,6 centů na výrobu 1 kg mléka jsou tvořeny zejména přímými náklady na obnovu stáda, krmení, péči o zdravotní stav dojnic apod., které činí 21 centů. Další jsou náklady na práci 7,8 centů, na právo dodávek (kvóty) - 4,7 centů, náklady na budovy 2,4 centů a 0,7 centů na ostatní náklady. V Porýní Westfalsku se náklady pohybují až v rozpětí od 36,96 do 43,30 centů za kg. Poukázal na skutečnost, že se podle vedených účetních záznamů očekává v průběhu roku 2003/4 snížení příjmů farem až o 20 %. Pouze velmi úspěšné farmy mohou docílit pozitivní čistou rentabilitu svého podnikání. Méně úspěšné podniky nedocílí úhradu ceny vloženého kapitálu a hodnoty vlastní práce. Uvedl, že ani nejlepší farmy nedokáží stlačit náklady pod úroveň cílové ceny mléka. Z výsledků výzkumů je možno odvodit, že farmy s užitkovostí nad 9000 kg mléka na dojnici mohou snížit výrobní náklady z 32 centů/kg zřetelně pod úroveň 30 centů/kg. Rozhodující pro přežití mléčných farem bude jejich velmi zdatné provozní vedení, pečlivé sledování celkové situace ve vývoji nákladů a degrese nákladů na každou dojnici. Na otázku, které země jsou v nákladech na produkci mléka lepší než SRN, uvedl Holandsko a ve světovém měřítku Nový Zéland, kde v důsledku příznivých klimatických a topografických podmínek se pohybují přímé náklady na výrobu mléka na velmi nízké úrovni. Tyto nízké náklady pramenící z příznivých přírodních podmínek by neměly z agrárního a politického hlediska vést k tomu, aby německé zemědělství bylo s ohledem na rozvinutý průmysl obětováno na oltář WTO Světové obchodní organizace. Po zhodnocení všech vlivů spočívá podle pana Steensena garance přežití farem v jejich restrukturalizaci a následné stabilizaci, která by zajistila roční zisk farmy ve výši EUR. Tento výsledek by měla farma docílit s roční produkcí 1 mil. kg mléka. Pan Edward Richarts ZMP, vedoucí oddělení pro mléka uvedl, že mléčný trh EU 15 měl v roce 2003 k dispozici celkem 121 mil. tun mléčné suroviny, jejíž objem tvořilo 116 mil. tun mléka nakoupeného a zpracovaného mlékárnami a 5 mil. tun dovoz mlékárenských výrobků vyjádřených v mléčném ekvivalentu. Z celkového objemu mléčné suroviny bylo 80 % realizováno na vnitřním trhu EU za normální spotřebitelské ceny a dalších 8 % za snížené ceny s podporou. Zbývající objem 18 % byl realizován vývozem, z toho 11 % se subvencemi a 1 % bez podpory. Tab. č. 1 Realizace mléčné suroviny v roce 2003 v EU 15 (v mléčném ekvivalentu) mléčná surovina EU 15 v mil. tun ČR v mld. l nákup 116 2,53 dovoz 5 0,28 podíl dovozu v % 4,3 11 surovina celkem 121 2,81 z toho realizace domácí trh bez podpory % domácí trh dotovaný % vývoz % celkem % Tabulka je doplněna o porovnatelné údaje realizace mléčné suroviny v ČR. Její celkový objem představoval v minulém roce 2,81 mld. l a podílelo se na něm 2,53 mld. l nakoupeného a zpracovaného mléka v mlékárnách - 74 % a 0,28 mld. l dovezených výrobků 26 %. To znamená, že mlékárenský průmysl ČR vyvezl v porovnání s EU 15 více než dvojnásobný podíl mléčné suroviny, kterou měl k dispozici. Výše podílu exportu suroviny je ovlivňována objemem dovozu. Zatímco se dovoz podílel na nákupu mléka v EU 4,3 %, dosáhl srovnatelný údaj za ČR 11 %. Tyto údaje svědčí o úrovni ochrany domácího trhu, která je v zemích EU výrazně tvrdší. Prof. Dr. Hannes Weindlmaier z Technické Univerzity v Mnichově Výzkumného centra ve Weihenstephanu se ve svém vystoupení zabýval vlivem budoucích ekonomických struktur na výrobu a zpracování mléka. Informoval o vývoji počtu mlékáren v SRN v minulém období a o předpokladu další narůstající dynamiky koncentrace mlékárenského průmyslu, takže by se mohlo očekávat, že se v SRN sníží do 10 let počet mlékárenských podniků na 30. Tab. č. 2 Vývoj počtu mlékáren v SRN v období roční v tis. tun do nad 800 Zpracovatelská kapacita denní v tis. kg do nad Počet mlékáren změna v % počet mlékáren celkem Celkový počet mlékáren se v Německu v období od roku 1991 do roku 2000 snížil o třetinu z 379 na 250. Nejvýraznější pokles zaznamenaly mlékárny s denním průměrným příjmem mléka od 30 do 140 tis. kg denně ze 133 na 59 mlékáren, což představuje snížení o 55 %, zatím co mlékárny s nejnižší zpra

15 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 aktuálně / 15 covatelskou kapacitou do 27 tis. kg mléka denně vykázaly pokles ze 75 na 59 mlékáren o 21 %. Menší zranitelnost mlékáren s nejnižší kapacitou může být nejpravděpodobněji ovlivněna tím, že se jedná o mlékárny se specializovanou výrobou, anebo mlékárny umístěné ve specifických lokalitách. Průměrná denní zpracovatelská kapacita německých mlékáren je v současné době více jak dvaapůlkrát vyšší v porovnání s průměrnou kapacitou českých mlékáren, která dosahuje 100 tis. l mléka denně. Pro informaci je možno uvést, že žádná z přistupujících zemí do EU nemá vyšší průměrnou kapacitu mlékárny než 50 tis. l. Pro porovnání je uveden přehled charakteristických rysů mlékárenského sektoru některých evropských zemí. Tab. č. 3 Charakteristika sektoru mléka v Rakousku, SRN, Polsku a Maďarsku Ukazatel měr.j. Rakousko SRN Polsko Maďarsko výroba mléka tis. tun nákup mléka tis. tun tržnost % 81 95,4 61,3 81,4 farm.cena 100 kg mléka 3,7 % EUR 30,20 29,98 18,07 29,75 počet mlékáren průměrný denní příjem mlékárny tun Prof. Weindlmaier dokumentoval vliv zvyšování kapacity výroby na její efektivnost výsledky modelové studie Institutu Ekonomie a výživy při Spolkovém ústavu pro výzkum mléka v Kielu. Z výsledků studie vyplývá, že se při výrobě sýra Goudy v bochnících o hmotnosti 12 kg snižují mimosurovinové výrobní náklady na 1 kg výrobku z 50 centů při roční zpracovatelské kapacitě tun na 40 centů při kapacitě 10 tis. tun/rok. Dále se pak snižují na 30 centů při kapacitě 20 tis. tun/rok a následně až téměř na 25 centů při kapacitě 30 tis. tun/rok. Dr. Josef Popp, ředitel Institutu pro zemědělství a informatiku v Budapešti referoval o vývoji zemědělství v rámci ekonomiky Maďarska a jeho perspektivě v rámci podmínek společné zemědělské politiky EU. Uvedl, že stavy skotu se od roku 1990 do současné doby snížily na polovinu z cca tis. ks na 800 tis. ks. Průměrná dojivost krav se zvýšila z 5 tis. kg v roce 1995 na kg v roce Maďarsko získalo v rámci EU mléčnou kvótu 1947 tis. tun. Cena nakupovaného farmářského mléka byla vysoká, téměř na úrovni Německa a od čtvrtého čtvrtletí minulého roku se začala výrazně snižovat. Maďarsko výhledově nepředpokládá plné čerpání přidělené mléčné kvóty. Ještě na začátku letošního roku bylo v provozu 70 mlékáren, které budou restrukturalizovány. Podíl kapitálové účasti zahraničních společností na maďarském mlékárenském průmyslu dosáhl 70 %. Dosavadní pozitivní saldo zahraničního obchodu mlékárenskými výrobky se sníží a nevylučuje se, že se země stane čistým dovozcem mlékárenských výrobků, především sýrů a jogurtů v důsledku očekávaného zvýšení příjmů obyvatelstva. Prof. Edward Jesse z Univerzity Wisconsin referoval o zkušenostech v oblasti výroby mléka v USA. V úvodu porovnal základní parametry výroby mléka v SRN se státem Wisconsin v roce Tab. č. 4 Mléčné farmy v SRN a státě Wisconsin Ukazatel SRN Wisconsin Wisconsin SRN % mléčné farmy ,2 počet dojnic v tis. ks ,7 počet dojnic ve stádě 35,4 71,4 201,7 výroba mléka v tis. tun ,0 prům. dojivost kg/rok/ks ,6 složení mléka: tuk % bílkoviny % 4,20 3,42 3,73 3,10 88,8 90,6 cena mléka (EUR/l) pův. složení 0,3150 0, ,4 přepočet na T-3,7 %, B 3,4 % 0,3000 0, ,5 výroba sýrů v tis. tun 1, ,9 výroba másla v tis. tun ,8 Farmáři ve Wisconsinu chovají ve stádě v průměru 71,4 ks dojnic, tedy dvojnásobek ve srovnání s SRN (35,4 ks). Mléko má v obou regionech rozdílné složení a po přepočtu na 3,7 % tuku a 3,4 % bílkovin dosahuje ve Wisconsinu cenu pouze 0,2777 EUR/kg a je o 7,5 %, ve srovnání s SRN nižší. Struktura vyráběného sortimentu je ve státě Wisconsinu příznivější, vykazuje nižší podíl výroby másla a vyšší podíl výroby sýrů. Cena mléka se jak v EU, tak v USA snižuje a její úroveň je závislá na trhu a politice vlády. V USA se dlouhodobě v průměru snížila z 0,305 USD/l v roce 1980 na 0,29 USD/l v lednu 2004, i když v průběhu sledovaného období zaznamenala značné výkyvy. Nejvíce poklesla v roce 1992, téměř na 0,26 USD/l a nejvyšší úroveň zaznamenala v roce 2000 téměř 0,34 USD/l. Podle sdělení prof. Jesse poklesla v lednu letošního roku cena mléka ve státě Wisconsin na nejnižší úroveň. Jedná se o cenu mléka kvality Grade A MILK určené jako nejkvalitnější suroviny pro výrobu konzumního mléka. Tab. č. 5 Minimální farmářská cena mléka kvality Grade A Milk v USD ve státě Wisconsin leden 2004 mléčné složky obsah komponenty A hodnota USD/kg komponenty B hodnota USD/kg mléčný tuk % 4,2 0,1387 3,2 0,1057 bílkoviny % 3,5 0,1611 2,8 0,1289 ost. pevné látky % 6,3 0,0030 5,7 0,0027 somat. buňky/1ml 100 tis. 0, tis. -0,0036 příplatek za Grade A - Milk x 0,0071 x 0,0071 docílená výrobní cena x 0,3135 x 0,2408 Z údajů v tabulce vyplývá, že zvýšením obsahových látek v mléce, tuku o 1 %, bílkovin o 0,7 % a ostatních pevných látek o 0,6 % lze zvýšit jejich úhrnnou cenu z 0,2373 USD na 0,3028 USD o 0,0655 USD 21,6 %. Prof. Jesse uvedl, že i když se cena mléka bude snižovat i do budoucna, budou moci individuální farmy výrobní cenu zvýšit, a to především změnou jeho složení. Příležitost pro tuto změnu se v budoucnosti zvýší. Prof. Jesse uvedl, že je mnoho strategií, kterými je možno zvyšovat produktivitu a úspěšnost mléčného hospodářství, ale v podstatě nevíme o žádném jediném obzvláště důležitém kroku, který by dělal zázraky. Z mnoha úspěšných strategií je pouze jedna relevantní, a to je velikost farmy, i když ani její vliv nemusí být zvláště významný. Tab. č. 6 Náklady na výrobu mléka podle počtu dojnic ve stádě Wisconsin 2002 Počet dojnic > 250 dodávka mléka na dojnici kg hektary půdy na dojnici 2,1 1,9 0,9 přikoupené krmivo nákl. na půdní hospodářství mzdy odpisy daně ostatní náklady celkové náklady na dojnici 518,92 647,79 316,00 486,29 162,57 775, ,78 USD na dojnici 570,36 687,89 395,19 379,82 172,59 810, ,44 774,07 516,12 523,35 349,69 207,56 900, ,56 Z přehledu je patrno, že ve sledovaném porovnání se v závislosti na velikosti stáda zvyšovala užitkovost dojnic až nad 10 tis. kg/rok podmíněná růstem nákladů, především na přikoupené krmivo a mzdy. Tab. č. 7 Zisk podle velikosti farem Wisconsin USD Počet dojnic >250 náklady na dojnici náklady na kg mléka příjem farmy na dojnici příjem za kg mléka čistý příjem farmy na dojnici čistý příjem na kg mléka 2 906,78 0, ,46 0, ,68 0, ,44 0, ,45 0, ,01 0, ,56 0, ,74 0, ,17 0,0129 čistý příjem farmy USD 15414, , ,0 Prof. Jesse v závěru opakuje, že velikost farmy je relevantní strategie, ale její vliv není obzvláště veliký. Zdůrazňuje, že hlavním podnětem ke zvětšování farem ve Wisconsinu je, že se žádá větší celkový příjem, ale ne vždy bezpodmínečně snižování výrobních nákladů. Tab. č. 8 Úspěšnost farem podle velikosti stáda Počet dojnic Průměrné náklady Zvýšené náklady pro všech farem úspěšných farem nižší úspěšnost menší velikost USD pro kg mléka ,374 0,365 0,356 0,348 0,340 0,305 0,300 0,299 0,297 0,295 0,294 0,287 0,074 0,066 0,059 0,053 0,046 0,018 0,013 0,012 0,010 0,008 0,007 - Údaje o zjišťování úspěšnosti farem jsou výsledkem sledování 314 producentů mléka ve státě New York v USA v roce Nejvyšší rozdíl v nákladech se jeví u stáda s 50 dojnicemi mezi průměrnými a úspěšnými farmami ve výši 0,074 USD/kg (0,374 0,300). Rovněž rozdíl u průměrných farem s 50 a 500 dojnicemi dosahuje 0,069 USD/kg (0,374 0,305). Naopak rozdíl v nákladech mezi úspěšnými farmami s 50 a 500 dojnicemi je relativně nízký 0,013 USD (0,300 0,287). ZÁVĚR Světový den mléka je pro všechny mlékařsky vyspělé země významnou příležitostí k oslavě a propagaci mlékárenských výrobků. Pro země rozšířené EU však Den mléka navíc znamená vstup do společného obrovského tržiště řízeného nově přijatými náročnými ekonomickými pravidly vytýčenými Reformou společné zemědělské politiky EU. M. Křivánek, ČMSM Sýr ementálského typu GOLDENBURG Oznamujeme, že naše společnost od dubna 2004 vyrábí sýry ementálského typu pod obchodním názvem GOLDENBURG. Jméno Krkonošskému ementálu dalo bývalé panství Goldenburg, v jehož historických sklepích tento klasický sýr několik měsíců zraje. Krkonošské sýrárny a.s., Jičín holding KRKONOŠSKÉ SÝRÁRNY a.s. JIČÍN,

16 16 / nabídky informace Nové výrobní prostory v TPK, spol. s r.o. v Hodoníně odpovídají evropským parametrům V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo ke změnám ve všech zákonech a vyhláškách týkajících se výroby potravin živočišného původu. Společnost TPK, spol. s r.o. největší výrobce tavených sýrů v ČR, musela vše přizpůsobit novým náročným evropským požadavkům výroby potravin a plně se podřídit této situaci a stanoveným podmínkám. Bylo nutné vyřešit řadu velmi závažných úkolů a velmi precizně se připravit na období existence nového evropského trhu, jehož součástí od 1. května 2004 budeme. Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Obchodní kontakty: NET PLASY, spol. s r.o. U mlékárny 1020, Bystřice pod Hostýnem Česká republika Především bylo nutné zabezpečit přemístění výroby z rušeného dceřinného závodu ve Velkém Valtínově do nově postavené haly v Hodoníně. A to již ke konci roku 2003, to aby bylo možné podat včas žádost Státní veterinární správě pro schválení a registraci nového závodu a tím zajistit plynulý náběh výroby této nové kapacity. Podařilo se. Výroba tavených sýrů v této nové výrobní kapacitě v Hodoníně byla 1. ledna 2004 zahájena. Zároveň také společnost požádala o zapsání na seznam v listině EU ANNEX a tím získat oprávnění k exportu v rámci EU. Proces schvalování byl velmi náročný, neboť se realizoval v souběhu s rekonstrukcí celé výroby a její novou organizací, včetně zavádění nových technologií. Podařilo se. Všechny kontroly Státní veterinární správy dopadly na výbornou. Společnost TPK, spol. s r.o. byla schválena a registrována 22. prosince 2003, následně pak zapsána na seznam ANNEX 17. března Dalším důležitým momentem společnosti bylo zajištění certifikace systému jakosti podle normy ISO 9001:2000 a systému kritických bodů HACCP. Na tento certifikát se společnost připravovala od roku Certifikační audit proběhl ve dnech března Při tomto auditu byla vysoce oceněna odborná způsobilost pracovníků společnosti TPK, spol. s r.o. Společnost TPK Hodonín je tak nyní plně připravena na výchozí startovací čáru plnohodnotného evropského výrobce potravinářských výrobků. Je si však vědoma toho, že obstát na novém velkém trhu nebude nijak snadné a že úspěch bude nutné podložit velkým pracovním úsilím, ale i podnikatelským štěstím. Dosavadní výsledky však prokazují, že myšlenková síla a obětavost pracovníků schopných pracovat v tvůrčím týmu dávají výborné předpoklady pro další úspěšný rozvoj společnosti TPK. TPK spol. s r.o., Velkomoravská 2714/28, Hodonín, Česká republika, telefon: , fax: , tpk@tpk.cz mailbox@mlekarna-bystrice.cz tel.: fax:

17 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 nabídky informace / 17 MLÉKÁRNA ČEJETIČKY, SPOL. S R.O. Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o. situovaná na předměstí Mladé Boleslavi je jednou z nejstarších fungujících mlékáren v republice. Mlékárna byla založena hospodařícím rolníkem panem Wágnerem v roce Po první světové válce byla mlékárna prodána Mlékařskému družstvu a v roce 1938 se stala největší mlékárnou v České republice. Po druhé světové válce, v roce 1953 byla mlékárna znárodněna a stala se součástí mlékárenského celku Laktos Praha. Po pádu komunismu mlékárnu zprivatizoval v roce 1993 současný majitel pan Marek, který pokračoval v zaměření na výrobu čerstvých mléčných výrobků. V době privatizace se výrobní program mlékárny skládal z čerstvého mléka, měkkého tvarohu, smetany a másla. V následujících letech byl výrobní program rozšířen o zakysané výrobky a došlo též k rozšíření způsobu balení. V současnosti mlékárna vyrábí čerstvé mléko balené do sáčků i kartonů, ruční měkký tvaroh balený do hliníkové fólie, máslo, smetanu, kefír přírodní, kefír meruňkový a jahodový, podmáslí a acidofilní mléko. Všechny tyto produkty jsou k dostání v prodejních sítích zahraničních i českých obchodních řetězců pod obchodní značkou MLADA. Společnost poskytuje též velkoobjemová balení čerstvého mléka, měkkého tvarohu, másla a smetany pro své velkoodběratele. Mlékárna měsíčně nakoupí přibližně 4 miliony litrů suroviny, z které vyrobí 3 milion litrů tekutých čerstvých mléčných výrobků. V loňském roce společnost dosáhla 25% podílu na trhu s čerstvým sáčkovým mlékem, 16% s mlékem baleným do kartonů a 14% v prodeji zakysaných výrobků. Podíl ostatních výrobků mlékárny na českém trhu byl pod 10%. Svým podílem na trhu zaujímá mlékárna Čejetičky významnou pozici v rámci domácích producentů mléčných výrobků. Ve druhé polovině devadesátých let byla situace v mlékařském sektoru ovlivněna zejména vývojem cen odvíjejících se od ceny zemědělských výrobků a momentální situace na trhu. Obchodní řetězce upevňovaly svojí pozici na českém trhu a tlačily ceny mléčných výrobků na nejnižší úroveň. Po roce 1995 začaly ceny potraviny klesat, až v roce 1999 dosáhly svého minima. Snížení cen vedlo ke snížení zisků mlékáren a stagnaci investic a inovace v mlékárenském průmyslu. Nemalý vliv na klesající ceny mléčných produktů měl i import zahraničních mléčných výrobků, které konkurovaly cenou, nikoliv kvalitou. Domácí výrobky jsou tradičně hodnoceny jako kvalitní a konkurence schopné výrobky. Český zákazník je konzervativní a nerad mění své nákupní zvyky. Většina českých zákazníků upřednostňuje nákup domácích výrobků před zahraničními. Prodej čerstvého mléka stoupá. Trvanlivé mléko začíná být jak v domácnostech tak v závodech veřejného stravování a pekárnách nahrazováno čerstvým mlékem, které je vhodnější na přípravu pokrmů i přímou konzumaci. Současné prodejní ceny mléčných výrobků, zejména čerstvých mlék a smetan jsou na hranici výrobních nákladů. Tyto nízké ceny jsou trvale neudržitelné, proto je nezbytně nutné, aby v nejbližší době došlo k narovnání cen mléčných výrobků. Ceny mléčných produktů v Evropské unii jsou mnohem vyšší než v České republice a to i s ohledem na výši příjmů. Předpokládáme tedy, že se ceny mléčných výrobků po vstupu země do Evropské unie zvýší alespoň na reálnou úroveň. Jelikož čerstvé mléčné výrobky jsou zdravější a obsahují vyšší množství bílkovin, vitamínů a minerálních látek než trvanlivé výrobky, je jejich cena v zemích Evropské unie vyšší. Domníváme se, že tento trend se projeví i v České republice a ceny čerstvého mléka a mléčných produktů budou vyšší než ceny trvanlivého zboží. Den mléka V současnosti se Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o. pod vedením dozorových orgánů státní veterinární správy připravuje na vstup do Evropské unie. Společnost investovala do přestavby výrobních a expedičních prostor, zakoupila novou stáčecí linku, investovala do základního ošetření mléka, tj. do pasterizační stanice, zmodernizovala chladírenské prostory a připravuje přestavbu tvarohárny. Provedené změny a úpravy vedly k prodloužení trvanlivosti čerstvých výrobků a ke zlepšení jejich kvality. Celý proces výroby i následná distribuce k zákazníkům, podléhá neustálé kontrole chemických, fyzikálních, mikrobiologických a senzorických vlastností. Mlékárna ručí za kvalitu svých výrobků dosaženým certifikátem systému kritických bodů (HACCP). Společnost též získala certifikát v systému managementu jakosti ISO. Veškeré kroky, které mlékárna podniká, směřují ke zkvalitnění výroby a mléčných produktů, k uspokojení vzrůstajících požadavků zákazníků a jsou zcela v souladu s normami Evropské unie. Strategie mlékárny je levně vyrábět a prodávat čerstvé mléčné produkty zejména obchodním řetězcům a velkoodběratelům, snižovat své výrobní a distribuční náklady při zachování a zkvalitnění jakosti výrobků. Díky své výhodné poloze v srdci České republiky a v blízkosti hlavního města, kde mají sídlo a centrální slady téměř všechny obchodní řetězce, může mlékárna poskytovat Just-In-Time distribuční servis. Zboží je po vychlazení nakládáno přímo z výrobních linek do nákladních vozů a odvezeno na centrální sklady obchodních řetězců v den jejich výroby, takže zákazníci mají zaručenou celkovou dobu trvanlivosti. Cílem mlékárny je dodávat čerstvé, chutné a kvalitní mléčné výrobky okamžitě po obdržení objednávky. Po dokončení přestaveb bude mlékárna splňovat nejpřísnější požadavky na kvalitu svých výrobků a výrobních procesů a stane se moderní mlékárnou. Nové technologie a zařízení zvyšují již dnes výrobní kapacity a možnosti mlékárny. Lepší kvalita výrobků a nové možnosti obalové techniky mohou oslovit další zákazníky a podíl výrobků mlékárny na trhu může nadále růst. Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o. nemá ambice exportovat na evropský trh. Skladování a distribuce mimo Českou republiku by byla příliš nákladná a komplikovaná. Management mlékárny se soustředí na domácí trh a svojí sortimentní skladbou se snaží co nejlépe uspokojit požadavky stávajících i potencionálních zákazníků. Bc. Blanka Marková, obchodní zástupkyně a jednatelka společnosti. Vysoce kvalitní salámové sýry eidamského typu oceněné značkou KlasA MILTRA B s.r.o., Městečko Trnávka 5 Tel , fax miltra@pvtnet.cz Obchodní kontakt: MILTRA B s.r.o., Sklady a expedice Moravská Třebová, Jiráskova 31 Tel , , Fax , miltramt@pvtnet.cz

18 18 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Mlékárna Olešnice, RMD Tržní 376, Olešnice na Moravě tel.: fax: prodej@mleko.cz

19 Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 nabídky informace / 19 BOHUŠOVICKÁ MLÉKÁRNA a.s. Omáčky Mr. Sauce zpříjemní dovolenou pod stanem. DOBROU CHUŤ! M I K R O B I T E S T NA CESTĚ ZA VA Š Í K VA L I TO U jednoduše a levně stanovíte mikrobiální kontaminaci v tekutinách i viskózních ve vodě na povrchu výrobků s pevným povrchem na povrchu výrobních zařízení vzdušnou kontaminaci M I L C O M a. s. závod Laktoflora Ke Dvoru 12a, Praha 6 tel.: , fax laktoflora@milcom-as.cz

20 20 / ze zahraničí Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Slovenští zemědělci a potravináři jsou vstupem do EU vyčerpáni Košice (dra) Slovenský agropotravinářský komplex je květnovým vstupem země do Evropské unie finančně vyčerpán, tvrdí představitelé Slovenské zemědělské a potravinářské komory. Tento stav je důsledkem složité transformace i zvlášť suchých let 2000 a 2003, ale také nezvládnuté regulace trhu ze strany státu a nedostatečných systémových opatření v této oblasti, řekl na valné hromadě komory její předseda Ivan Oravec. Za varující označil, že z 831 slovenských zemědělských subjektů s více než 20 zaměstnanci je pouze 33 procent ziskových. Se ztrátou skončilo 67 procent všech podniků. Slovenští zemědělci sdružení v komoře vykázali podle Oravce zisk 2,36 miliardy korun, ale toto číslo znamená meziroční propad o 2,5 miliardy Sk. Potravinářský průmysl Slovenska jako celek vykázal sice vyšší zisk (3,24 miliardy korun), informoval Oravec, ale rentabilita většiny výrobních oborů se pohybovala jen na úrovni od jednoho do tří procent. Přitom například mlékaři skončili loňský rok se ztrátou téměř 700 milionů korun, konstatoval. Delegáti na valné hromadě zvlášť kriticky hodnotili to, že vláda loni poskytla zemědělcům ve formě mimořádné pomoci na zmírnění důsledků extrémního sucha pouze 400 milionů korun, což je ani ne 20 procent požadované sumy. Stát přitom podle představitelů komory nevyužil ani možnosti dorovnat přímé platby do výše 55 procent úrovně v současných členských zemí unie. Za velké rozčarování pak předseda komory označil návrh východisek státního rozpočtu na rok Návrh totiž podle představitelů komory uvažuje jen se čtyřicetiprocentními přímými platbami pro zemědělce, ačkoli Evropská unie umožňuje vyplácet až 60 procent. Komora si jako prioritu na příští rok stanovila dosáhnout zrušení daně z půdy a zavedení nulových poplatků za vodu, která se do půdy vrací prostřednictvím závlahových systémů. Kromě toho chtějí představitelé komory prosazovat zvýšení ochrany domácího půdního fondu v souladu s vyjednaným přechodným obdobím. Zemědělská samospráva se přitom podle Oravce přimlouvá za to, aby se státní půda nabízela na prodej za přijatelné ceny přednostně těm, kteří na ní hospodaří. Drůbežárny Hyza Žilina skončily se ztrátou 15 milionů Sk Žilina (dra) Se ztrátou více než 15 milionů slovenských korun ukončil hospodaření minulého roku jeden ze tří největších výrobců drůbežího masa na Slovensku společnost Hyza Žilina. Předloni firma vykázala zisk 4,3 milionu korun. Podle informací, které zveřejnilo vedení firmy, hospodaření ovlivnil zejména výrazný import drůbežího masa na Slovensko, zvýšení cen energií a rovněž změny související s výraznými investicemi. Celkové výnosy se oproti roku 2002 snížily o 50 milionů korun na 1,21 miliardy korun. Hyza zpracovala kolem tun drůbežího masa. Firma má přibližně 650 zaměstnanců. Společnost loni investovala 190 milionů korun prostřednictvím fondů Evropské unie. Celkem 11 projektů bylo zaměřeno na plnění hygienických norem v souladu s pravidly EU, rekonstrukce a rozšíření výroby. Společnosti patří zhruba dvacetiprocentní podíl na slovenském trhu s drůbežím masem. Spolu s firmou THP Topolčany a Hydina ZK Košice tak obhospodařují zhruba dvě třetiny tuzemského trhu. Maďarští pekaři vytáhli do boje proti hypermarketům Budapešť (dra) Maďarští pekaři žádají o pomoc vládu a protimonopolní úřad ve svém zápase proti velkým obchodním řetězcům, jež prodávají chléb za takové ceny, kterým provozovatelé malých pekáren nedokáží konkurovat. Podle představitelů profesního sdružení maďarských pekařů hypermarkety prodávají chléb za ceny nižší, než za jaké jej malé pekárny dokáží vyrobit. V Maďarsku je dnes asi 1400 pekáren, z nichž až 30 procent se v důsledku této cenové politiky nachází na pokraji krachu, informoval maďarský rozhlas. Podle představitelky sdružení pekařů Ilony Boldizsárové chce zatím jejich organizace řešit problém cestou jednání, ovšem členové sdružení požadují radikálnější kroky, včetně otevřených protestů a blokády silnic. Malé pekárny si nemohou dovolit produkovat chléb se ztrátou. Nedokáží konkurovat hypermarketům, které si nízkou cenu chleba mohou kompenzovat zvýšením cen u jiného zboží, prohlásila Boldizsárová. Také proto se sdružení obrátilo na ministerstvo zemědělství s požadavkem na stanovení minimální ceny chleba, podobně jako je tomu u některých jiných komodit a také na protimonopolní úřad s požadavkem, aby prověřil chování hypermarketů. Američané a Evropané mají odlišný přístup k jídlu Paříž (kri) V USA lidé jedí, aby žili, zatímco v jižní Evropě a ve Francii žijí, aby jedli. Tak by se daly hodně zjednodušeně shrnout výsledky jedné francouzské studie, která se snažila zjistit, co je důležité pro zdravé a dobré stravování. Vědecký tým francouzského sociologa Clauda Fischlera dospěl k závěru, že Američané považují jídlo spíše za výzvu a pečlivě dbají na správnou skladbu stravy a obsažené živiny, zatímco v jižní Evropě a ve Francii se jídlo spojuje především s rodinou nebo se společností vůbec. Výsledky studie potvrzuje i fakt, že 55 procent dotázaných Američanů denně bere ještě navíc vitamínové tabletky, zatímco ve Francii pouze dvě a v Itálii dokonce jen jedno procento respondentů. Při pohledu na tento rozdílný přístup ke stravování je paradoxní, že Jihoevropané bývají v průměru štíhlejší a zdravější než stolovníci za oceánem, píše s odvoláním na výsledky studie německá agentura DPA. Washington (mb) Lidé, kteří výrazně omezují příjem kalorií, zásadním způsobem snižují nebezpečí, že onemocní cukrovkou, nebo že je postihne infarkt či mrtvice. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky byly zveřejněny ve Spojených státech. Autoři studie z lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis v americkém státě Kentucky soudí, že rizika, kterým jsou vystaveni padesátníci a šedesátníci, kteří přijali nízkokalorický režim stravování, jsou srovnatelná s riziky u osob, které jsou mladší o desítky let. Na základě výsledků je velmi jasné, že omezení kalorií má výrazný vliv na ochranu proti chorobám spojeným se stárnutím, vysvětloval John Holloszy, který řídil výzkum v rámci studie. Nevíme, jak dlouho budou osoby, které se zúčastnily Tržby potravinářské firmy Nestlé stouply Rimavská sobota (Slovensko) ( dra) Tržby 2,4 miliardy slovenských korun zaznamenal loni jeden ze tří největších slovenských masokombinátů Tauris Rimavská Sobota. Byly tak o zhruba 80 milionů nižší než v předchozím roce. Informovala o tom mluvčí společnosti Ludmila Bakšová, výši zisku ale neuvedla. Společnost loni prodala více než tun masa a masných výrobků, což představovalo meziroční nárůst o 500 tun. Podle Bakšové to ale tržby neovlivnilo, protože se snížily ceny masa. Po poklesu poptávky po hovězím masu, který byl v uplynulých letech způsoben výskytem BSE, se loni jeho prodej zvýšil zhruba o 15 procent. Pro splnění norem Evropské unie firma v minulých letech investovala kolem 540 milionů korun. Podstatná část šla na rekonstrukce střediska porážek v dceřiné společnosti Tauris Danubius v Dunajské Středě, která má Výrazné omezení kalorií snižuje riziko infarktu a mrtvice studie, žít, mají však vyhlídky na delší život, než je tomu u průměru, protože pravděpodobně nezemřou na infarkt, mrtvici nebo cukrovku, dodal vědec. Osmnáct účastníků výzkumu ve věku 35 až 82 let se na tři roky až 15 let podřídilo nízkokalorickému režimu stravování. Jejich výsledky byly srovnávány s údaji od osob stejného věku a pohlaví, jejichž stravování bylo typické pro Spojené státy. Rozdíly mezi oběma skupinami se týkaly nejen celkových zkonzumovaných kalorií, ale také složení stravy. U členů skupiny, kteří přijímali 1100 až 1950 kalorií denně, pocházelo 26 procent kalorií z proteinů, 28 procent z tuků a 46 ze složitých uhlohydrátů. U členů druhé skupiny, kteří přijímali 1950 až 3250 kalorií denně, pocházelo z proteinů pouze 18 procent kalorií; z tuků jich pocházelo 28 procent a z uhlohydrátů, Curych (dra) Celkové tržby největší světové potravinářské skupiny Nestlé se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 3,5 procenta na 20,4 miliardy švýcarských franků (13,2 miliardy eur). Oznámila to švýcarská firma, která působí rovněž v České republice, a dodala, že tržby byly podpořeny silnou poptávkou po kávě Nescafé a krmení pro psy a kočky Friskies. Očištěné tržby, jež měří změny v množství a cenách prodaného zboží, stouply o 5,1 procenta, takže překonaly očekávání analytiků, kteří podle průzkumu agentury Reuters počítali s jejich nárůstem o 4,5 procenta. Generální ředitel Nestlé Peter Brabeck uvedl, že dobrý začátek letošního roku by měl společnosti umožnit dosáhnout celoročních cílů, jež se týkají růstu a ziskovosti. Firma, která vyrábí rovněž balenou vodu Perrier, čokoládové tyčinky KitKat a omáčky Maggi, letos hodlá dosáhnout růstu očištěných tržeb o pět až šest procent. Do roku 2006 chce společnost ušetřit více než šest miliard švýcarských franků (3,9 miliardy eur). Její prioritou Masokombinát Tauris loni zvýšil prodej, utržil ale méně včetně průmyslové zpracovávaných škrobovitých potravin, 50 procent. Členové nízkokalorické skupiny patřili mezi tu část populace, kde poměr špatného LDL cholesterolu k celkovému množství cholesterolu u populace stejného věku a pohlaví nepřesahuje 10 procent. Poměr dobrého HDL cholesterolu, činící 85 až 90 procent, tyto lidi naproti tomu v jejich věkové kategorii zařazoval do nejlepší skupiny. Hladiny triglyceridů, jejichž zvýšení může vést k arterioskleróze, bylo u členů nízkokalorické skupiny nižší než u 95 procent Američanů ve věku dvaceti let. Krevní tlak byl u členů nízkokalorické skupiny stejný, jak u skupiny osob mnohem mladších. Autoři studie dokonce tvrdí, že průměrný tlak v nízkokalorické skupině byl stejný jako u desetiletého dítěte. pro letošní rok je posílit marže poté, co v minulosti uskutečnila rozsáhlé akvizice, jako například převzetí výrobce krmiva pro psy a kočky Ralston Purina a výrobce zmrzliny Dreyer s Grand Ice Cream, napsala agentura Reuters. Společnost Nestlé vstoupila na počátku 90. let jako strategický investor i do české výroby cukrovinek. Její investice v tuzemsku od té doby přesáhly pět miliard korun. Firma působí v České republice prostřednictvím firmy Nestlé Česko, která vznikla spojením firem Nestlé Čokoládovny a Nestlé Food. jako jediná na Slovensku certifikát na vývoz masa do zemí unie. Podíl Taurisu na celkovém tuzemském prodeji je kolem 15 procent. Skupina sedmi společností Taurisu zaměstnává dohromady 1330 lidí.

Situace v komoditě mléko 5/2016

Situace v komoditě mléko 5/2016 Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))

Více

Bohumil Belada

Bohumil Belada 26.10. 2017 Bohumil Belada Schválené 2 mld. Kč Sucho 10 % nákladů nad 30 % a 20 % nákladů nad 50% škod Nad 50 % pojistky všech plodin nebo dané plodiny Maximálně průměrný výnos v ČR Krmné plodiny podle

Více

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL Z POHLEDU ČESKÉHO ZÁKAZNÍKA. NABÍDKA, KVALITA, CENA

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL Z POHLEDU ČESKÉHO ZÁKAZNÍKA. NABÍDKA, KVALITA, CENA 4. 10. 2018 POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL Z POHLEDU ČESKÉHO ZÁKAZNÍKA. NABÍDKA, KVALITA, CENA MIROSLAV TOMAN ŽOFÍNSKÉ FÓRUM VÝZKUM STEM/MARK Kvalita potravin jejich značení a vnímání Březen 2018 KVALITA VS. CENA

Více

Česká legislativa. Vydává ministr příslušného ministerstva Konkrétní naplnění opatření daných zákonem

Česká legislativa. Vydává ministr příslušného ministerstva Konkrétní naplnění opatření daných zákonem Česká legislativa Zákony Schvaluje parlament ČR Obecné teze, záměry Vyhlášky Vydává ministr příslušného ministerstva Konkrétní naplnění opatření daných zákonem Harmonizace českých národních předpisů s

Více

Dozor nad potravinami

Dozor nad potravinami Hejmalová Michaela Dozor nad potravinami Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány) v působnosti:

Více

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ prosinec 2015 ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Co se nám letos povedlo STR. 06 MILIARDY NA KOMODITY STR. 03 VZESTUP ČESKÉHO VÝVOZU STR. 04 PROGRAMY PRO ROK 2016 STR. 05 01 ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA: VÁŽENÍ

Více

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování

Více

Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (27/2011)

Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (27/2011) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 10. 3. 2011 SDĚLENÍ ČLENŮM (27/2011) Věc: Odůvodněné stanovisko Senátu Polské republiky k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým

Více

CS Úřední věstník Evropské unie

CS Úřední věstník Evropské unie L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) L 242/10 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1613 ze dne 8. září 2016, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby

Více

Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství

Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství tisková konference 13. listopadu 2012 Ministerstvo zemědělství Základní východiska nejrozsáhlejší změna od vstupu ČR do EU dopad na celý potravinářský

Více

Systém úřední kontroly v ČR

Systém úřední kontroly v ČR Systém úřední kontroly v ČR Úřední kontrola v ČR Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány ) v působnosti

Více

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -

Více

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika 1.1. Přímé platby Přímé platby v roce 2016 zahrnují Jednotnou platbu na plochu (SAPS), Platbu

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC)

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.11.2016 COM(2016) 712 final 2016/0349 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) CS CS 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU DŮVODOVÁ

Více

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové

Více

Principy CAP (Komise)

Principy CAP (Komise) Proč CAP? Strategicko politické důvody (soběstačnost 85%) Zájem na rovnoměrném osídlení Ochrana drobných zemědělců Stabilita cen primárních surovin je důležitá pro nízkou p a stabilizaci životních nákladů

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.4.2016 COM(2016) 240 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 1-4/2016 CS CS OBSAH 1. Rozpočtový proces EZZF na rok

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0097/1. Pozměňovací návrh. Renate Sommer za skupinu PPE

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0097/1. Pozměňovací návrh. Renate Sommer za skupinu PPE 9.2.2015 B8-0097/1 1 Bod odůvodnění D D. vzhledem k tomu, že podle odhadů je 30 50 % celkového objemu poraženého masa v závislosti na konkrétním členském státě zpracováno na masné složky do potravin, většinou

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 12/2013

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 12/2013 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.1.2014 COM(2014) 19 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 12/2013 CS CS OBSAH 1. Úvod......3 2. Příjmy účelově vázané

Více

Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají

Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Marian Jurečka ministr zemědělství 3. 10. 2017 Strategie MZe s výhledem do roku 2030 Konkurenceschopnost a udržitelnost českého

Více

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči 4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného

Více

Aktuální situace v resortu a plnění programových priorit Miroslav Toman, ministr zemědělství

Aktuální situace v resortu a plnění programových priorit Miroslav Toman, ministr zemědělství Aktuální situace v resortu a plnění programových priorit Miroslav Toman, ministr zemědělství tisková konference 3. 10. 2013 Ministerstvo zemědělství Priority oznámené při nástupu do funkce odstranění povodňových

Více

Členské státy vrátí Komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku

Členské státy vrátí Komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 12. prosince 2013 Členské státy vrátí Komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku Evropská komise dnes v rámci tzv. schválení účetní závěrky

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2005 4. volební období 240. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 35. schůze konané dne 10. listopadu 2005 k Návrhu nařízení Rady o společné organizaci

Více

16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A

16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

10329/17 eh/in/rk 1 DRI

10329/17 eh/in/rk 1 DRI Rada Evropské unie Brusel 20. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0186 (COD) 10329/17 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 4. volební období 266. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 40. schůze konané dne 24. ledna 2006 ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu,

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru

Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru Parlament České republiky Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru NÁVRH ZÁKONA O POTRAVINÁCH, PROBLEMATIKA PRODEJE ČESKÝCH POTRAVIN 11. 3. 2014 OBSAH 1. Regulace a obchod 2. Zákon o potravinách

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Rozšíření EU na východ

Rozšíření EU na východ ČR na cestě do EU PHARE - 1989 (Mad, Pol) ČR od r. 1990 12/1991 - asociační dohoda ES s ČSFR, Maďarskem a Polskem Rozdělení ČSFR - nová asociační dohoda s ČR 10/1993, vytvoření zóny volného obchodu pro

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování P6_TA(2006)0420 Odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Evropský parlament, - s ohledem

Více

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Hodnotící tabulka jednotného trhu Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní

Více

Hrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8%

Hrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8% Ing. Jiří Alina Hrubý domácí produkt Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% EA -8% 3-97 8-99 2-02 7-04 1-07 6-09 12-11 5-14 11-16 Vývoj HDP 2014 2017 meziročně v % 6 Vývoj HDP 2014-2017 meziročně

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému

Více

EU Nová politika propagace zemědělských produktů. Ing. Jitka Borkovcová, Dr.Ing. Emerich Vacek Ministerstvo zemědělství

EU Nová politika propagace zemědělských produktů. Ing. Jitka Borkovcová, Dr.Ing. Emerich Vacek Ministerstvo zemědělství EU Nová politika propagace zemědělských produktů Ing. Jitka Borkovcová, Dr.Ing. Emerich Vacek Ministerstvo zemědělství Obsah: 1. Politika propagace EU její zakotvení a význam 2. Kompetentní orgány v členských

Více

13452/06 jfi/zb/mj 1 DG C I

13452/06 jfi/zb/mj 1 DG C I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. října 2006 (06.10) (OR. en) 13452/06 Interinstitucionální spis: 2004/0248 (COD) COMPET 254 CODEC 1018 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Č. návrhu Komise:

Více

NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY V RÁMCI DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAHŮ Z POHLEDU EVROPSKÉ REGULACE

NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY V RÁMCI DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAHŮ Z POHLEDU EVROPSKÉ REGULACE NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY V RÁMCI DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAHŮ Z POHLEDU EVROPSKÉ REGULACE SVATOMARTINSKÁ KONFERENCE AKTUÁLNÍ TRENDY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU PANEL IV. VÝZNAMNÁ TRŽNÍ SÍLA HARMONIZACE BOJE

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí

Více

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc.

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2013R1337 CS 17.12.2013 000.002 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1337/2013 ze dne 13.

Více

a) podniky odebírají z trhu a dodávají vyrobené výrobky, poskytnuté služby

a) podniky odebírají z trhu a dodávají vyrobené výrobky, poskytnuté služby Otázka: Obchod, hospodářství, EU Předmět: Ekonomie Přidal(a): Luu Národní hospodářství, ukazatelé vývoje ekonomiky, mezinárodní obchod, opatření používané státy v mezinárodním obchodě, okolí našeho národního

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č /2011

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č /2011 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.2.2012 COM(2012) 62 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 11-12/2011 OBSAH 1. Úvod...1 2. Příjmy účelově vázané na

Více

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Na začátku je třeba si připomenout, co vlastně Milan Štěch v této

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Strana 690 Sbírka zákonů č. 60 / 2012 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Vláda nařizuje podle 2b odst. 2 zákona č. 252/ /1997

Více

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné

Více

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Odvětví přímého prodeje v roce 2007 Přímý prodej prodej spotřebního zboží, případně služeb prostřednictvím jejich osobního představení prodejcem

Více

10044/17 ph/jp/jhu 1 DG G 2B

10044/17 ph/jp/jhu 1 DG G 2B Rada Evropské unie Brusel 8. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2016/0370 (CNS) 2016/0372 (NLE) 2016/0371 (CNS) 10044/17 FISC 131 ECOFIN 505 UD 146 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce:

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)

Více

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2002 4. volební období 49. USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 k Podpůrným programům zemědělství pro rok 2003, poskytovaným podle

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.6.2019 COM(2019) 270 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o ustanoveních směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných

Více

P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y

P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a 2003 4. volební období 358/2 Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 5. května 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.7.2016 COM(2016) 438 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU o uplatňování právního rámce pro výrobky v hotovém balení:

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Role ministerstva zemědělství při zvyšování konkurenceschopnosti agro-potravinářského sektoru Česká technologická platforma pro potraviny 2. 6.

Role ministerstva zemědělství při zvyšování konkurenceschopnosti agro-potravinářského sektoru Česká technologická platforma pro potraviny 2. 6. Role ministerstva zemědělství při zvyšování konkurenceschopnosti agro-potravinářského sektoru Česká technologická platforma pro potraviny 2. 6. 2016 MUDr. Viera Šedivá náměstkyně ministra Strategie Ministerstva

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva

Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva Miroslav Toman, ministr zemědělství tisková konference 25. července 2013 Ministerstvo

Více

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel Účastníci jednání za ČR: Ing. Jiří Sedlo, CSc., Velké Bílovice 1,2 Ing. Karel Matoušek,

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ODBOR KOMUNIKACE Těšnov 17, 117 05 Praha 1 INFORMACE PRO TISK

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ODBOR KOMUNIKACE Těšnov 17, 117 05 Praha 1 INFORMACE PRO TISK MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ODBOR KOMUNIKACE Těšnov 17, 117 05 Praha 1 INFORMACE PRO TISK Národní program podpory domácích potravin Ministerstva zemědělství ČR Cíl programu Cílem Národního programu podpory

Více

Nařízení č. 1/2004 ze dne 19. ledna 2004, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD

Nařízení č. 1/2004 ze dne 19. ledna 2004, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Nařízení č. 1/2004 ze dne 19. ledna 2004, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Rada města Moravský Krumlov vydává dne 19. ledna 2004 na základě ust. 18 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015

Více

NOVELA ZÁKONA O OBCHODU S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM. Zákon č. 149/2003 Sb. ve znění zákona č. 232/2013 Sb.

NOVELA ZÁKONA O OBCHODU S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM. Zákon č. 149/2003 Sb. ve znění zákona č. 232/2013 Sb. NOVELA ZÁKONA O OBCHODU S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM Zákon č. 149/2003 Sb. ve znění zákona č. 232/2013 Sb. MATERIÁLEM STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Proč vůbec existuje něco jako zákon o obchodu s reprodukčním materiálem?

Více

Bezpečnost potravin v ČR. Bezpečnost potravin zahrnuje: hygienu výroby potravin kontrolní mechanismy monitoring potravních řetězců bezpečnost krmiv

Bezpečnost potravin v ČR. Bezpečnost potravin zahrnuje: hygienu výroby potravin kontrolní mechanismy monitoring potravních řetězců bezpečnost krmiv Bezpečnost potravin v ČR Bezpečnost potravin zahrnuje: hygienu výroby potravin kontrolní mechanismy monitoring potravních řetězců bezpečnost krmiv Systém zajištění bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti)

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.6.2011 KOM(2011) 352 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. 16.10.2015 L 271/25 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem

Více

ČÁST B Specifické podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství.

ČÁST B Specifické podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství. ČÁST B Specifické podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství. 1 Opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing Investiční záměr: a) zlepšení zpracování masa (včetně

Více