Řízení zásob ve společnosti Morávek CZ s.r.o.

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Řízení zásob ve společnosti Morávek CZ s.r.o. Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Lenka Procházková Vypracoval: Jan Vlček Brno 2010

2

3 Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Lence Procházkové za odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této práce. Mé další poděkování patří také panu Pavlu Morávkovi za podnět k vypracování této práce, za spolupráci a za poskytnutí informací důležitých k vypracování této práce.

4

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Řízení zásob ve společnosti Morávek CZ s.r.o. vypracoval samostatně pod vedením Ing. Lenky Procházkové a v seznamu literatury jsem uvedl všechny použité zdroje. V Brně dne 21. prosince 2011

6

7 Abstract Abstract VLČEK, J.: Stock Management at Moravek CZ sro: Bachelor thesis, Brno: Mendel University in Brno, 2011 This thesis deals with the stock management at Moravek CZ Ltd. The primary objective is to analyze current state of the stock management using information obtained from the company accounts. The work is divided into two parts, the theoretical part describes concepts related to stock management, the practical part focuses on basic information about the company and description of current state of the stock management. The final section renders results based on calculations which should help to optimize stock management in the company and also proposes suggestions and recommendations for improvement of the current state of logistics. Keywords Stock management, stock management models, classification of stocks, ABC analysis, optimization of stock management. Abstrakt VLČEK, J.:Řízení zásob ve společnosti Morávek CZ s.r.o.: Bakalářská práce, Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011 Tato bakalářská práce se zabývá řízením zásob ve společnosti Morávek CZ s.r.o. Cílem je provést analýzu současného stavu řízení zásob prostřednictvím informacím získaných z účetnictví společnosti. Práce je rozdělena na dvě části, v teoretické části jsou popsány pojmy týkající se řízení zásob, praktická část je zaměřena na popis základních informací o společnosti a popis současného stavu řízení zásob. Závěrečná část informuje o výsledcích získaných výpočty, které napomohou optimalizovat řízení zásob ve společnosti a jsou zde uvedeny návrhy a doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu této oblasti logistiky. Klíčová slova Řízení zásob, modely řízení zásob, klasifikace zásob, ABC analýza, optimalizace řízení zásob.

8

9

10 10 Obsah Obsah 1. Úvod Cíl práce Metodika práce Literární rešerše Důvody vytváření zásob Důvody řízení zásob Typy zásob Funkční klasifikace zásob Funkční úrovně zásob Finanční aspekty řízení zásob Zásoby a rentabilita podniku Náklady na udržování zásob Výpočet nákladů na udržování zásob Vliv modelu poptávky na řízení zásob Systém tahu vers. systém tlaku Závislá vers. nezávislá poptávka Řízení zásob Systém dvou zásobníků Modely Just-in-time Systém diferencovaného řízení zásob metodou ABC Modely řízení zásob Deterministické modely teorie zásob Stochastické modely teorie zásob Vlastní práce Charakteristika společnosti Morávek CZ s.r.o Cíle podniku Zákazníci a poptávka po výrobcích Konkurenční výrobci Dodavatelé ABC analýza Skupina A...36

11 Úvod Skupina B Skupina C Analýza současného stavu řízení zásob Současná spotřeba zásob Náklady spojené se zásobami Optimalizace řízení zásob Velikost objednávky, dodávkový cyklus a bod znovu-objednání Pojistná zásoba Implementace modelu řízení zásob Diskuze Závěr Seznam použité literatury 56

12 12 Seznam tabulek Seznam tabulek Tabulka č. 1: Dodavatelé a jejich podíl na objemu zásob Tabulka č. 2: Současná spotřeba materiálu Tabulka č. 3: Náklady na skladování a náklady na dodávku Tabulka č. 4: Velikost objednávky, dodávkový cyklus a bod znovuobjednání Tabulka č. 5: Srovnání dodávkových cyklů Tabulka č. 6: Výpočet výše pojistné zásoby Tabulka č. 7: Optimalizace zásob... 51

13 Úvod Úvod V současnosti se firmy snaží snižovat náklady a zároveň zvyšovat funkční úroveň v oblasti logistiky a to i v oblasti řízení zásob. Zásoby tvoří u průmyslových firem značnou nákladovou položku a proto je žádoucí věnovat oblasti řízení zásob pozornost. Efektivní řízení zásob snižuje v podniku náklady spojené se zásobami a snižuje tak výdaje, které se dají použít jinde. Tato bakalářská práce se věnuje problematice řízení zásob ve firmě Morávek CZ s.r.o., která se zabývá výrobou průmyslových protipožárních uzávěrů, jejichž výroba a instalace v průmyslových podnicích výrazně zvyšuje bezpečnost protipožární ochrany. Úkolem této práce je napomoci zefektivnit současnou situaci v oblasti řízení zásob, zajistit snížení nákladů na skladování a snížení celkových nákladů na zásoby, které ve firmě Morávek CZ s.r.o. tvoří významnou položku. Dále se práce zabývá řízením pojistných zásob a tím i zajištění plynulosti výroby. Poznatky získané v literární rešerši napomohou ke zlepšení současné situace v řízení zásob ve firmě Morávek CZ s.r.o. Podnět k vytvoření této práce zadal sám pan Pavel Morávek, který si přeje tímto způsobem získat poznatky, které přispějí ke zlepšení v této oblasti podnikových činností a také snížení nákladů. Vlastní práce seznamuje s firmou Morávek CZ s.r.o., identifikuje její odběratele, dodavatele a konkurenty na poli výroby průmyslových protipožárních uzávěrů. Také obsahuje rozbor současné situace v oblasti řízení zásob a navrhuje změny, které by bylo možné provést ke zlepšení současného stavu řízení zásob. Práce obsahuje také aplikaci vybraných modelů a systémů řízení zásob, které pomůžou zoptimalizovat a zefektivnit řízení zásob ve firmě a následná diskuze zhodnotí klady či zápory navržených řešení a jejich přínos pro budoucí rozvoj oblasti řízení zásob ve firmě Morávek CZ s.r.o.

14 14 Cíl práce 2. Cíl práce Hlavním cílem této práce je na základě analýzy procesu řízení zásob ve firmě Morávek CZ s.r.o. navrhnout opatření ke zlepšení současného stavu této oblasti logistiky. K naplnění hlavního cíle této práce slouží údaje z účetnictví, které byly poskytnuty panem Morávkem osobně. Tyto údaje se týkají celkové roční poptávky po průmyslových protipožárních uzávěrech a z nich plynoucí údaje o spotřebě jednotlivých položek zásob, které firma spotřebovává. Dílčím cílem práce je provést analýzu diferencovaného řízení zásob metodou ABC a rozdělení jednotlivých položek zásob do tří skupiny dle Paretova pravidla a aplikovat odpovídající model řízení zásob na jednu z těchto tří skupin. K dalším dílčím cílům patří výpočet optimálních velikostí dodávek jednotlivých položek zásob, výpočet délky dodávkových cyklů a jejich porovnání se současným stavem těchto hodnot a navrhnout změny, které přispějí k optimálnímu vytížení skladovacích prostor, dopravních prostředků a pracovního fondu zaměstnanců. Další část práce se věnuje analýze současného stavu řízení zásob a také vyčíslení jednotkových nákladů na skladování a nákladů za jednotlivé dodávky materiálu. Na základě poznatků získaných během zpracování těchto dílčích cílů je třeba navrhnout změny v oblasti řízení zásob. Tyto změny povedou ke snížení nákladů a zrychlení procesu objednání materiálu a tím ke stabilizaci podniku.

15 Metodika práce Metodika práce V literární rešerši práce seznamuje s důvody vytváření a řízení zásob. Dále obsahuje rozdělení zásob z hlediska funkční klasifikace zásob a z hlediska funkční úrovně zásob. Značná část literární rešerše se zabývá finančními aspekty řízení zásob a to zejména s náklady souvisejícími se zásobami a náklady na jejich udržování. Seznamuje také s vlivem modelu poptávky na řízení zásob a představuje vybrané systémy a modely řízení zásob, které jsou použity ve vlastní práci. Vlastní práce představuje firmu Morávek CZ s.r.o., její dodavatele a odběratele. Dále vlastní práce obsahuje ABC analýzu, podle které jsou jednotlivé druhy materiálů rozdělené do skupin A, B, C podle výše obratu zásob a počtu položek dle Paretova pravidla. Po ABC analýze následuje analýza současné situace v oblasti řízení zásob, poptávku po jednotlivých druzích materiálu, popis používaných materiálů a popis skladovacích prostor ve firmě. Tyto údaje jsou nezbytné pro provedení výpočtů velikostí objednávek, dodávkových cyklů a bodů znovu-objednání. Pro výpočet těchto veličin slouží následující vzorce: Optimální velikost dodávky: D 0 D N 2 N t s d D0 - optimální velikost dodávky v naturálních jednotkách D - celková spotřeba zásob v naturálních jednotkách za období (360 dní) N d - náklady na pořízení jedné dodávky v Kč N s - náklady na skladování zásob v Kč na jednotku a jeden den t - délka plánovacího období ve dnech, pro něž je uvažována celková spotřeba

16 16 Metodika práce Dodávkový cyklus: D c D c - délka dodávkového cyklu ve dnech D0 - optimální velikost dodávky D - celková spotřeba zásob v naturálních jednotkách za období (360 dní) Bod znovu-objednání b S d c b - bod znovu-objednání S d - denní spotřeba v naturálních jednotkách c - délka dodávkového cyklu ve dnech V další části práce jsou vypočítány výše pojistných zásob u jednotlivých druhů materiálů dle vzorce Z p S d p, kde Z p S d - výše pojistné zásoby v naturálních jednotkách - denní spotřeba v naturálních jednotkách p - pojistná zásoba ve dnech Na základě vypočtení těchto veličin je v závěru práce vypracován elementární model řízení zásob, který je aplikován na skupinu zásob A. Pomocí tohoto modelu je optimalizováno řízení těchto materiálů a navrženo řešení stávající situace.

17 Literární rešerše Literární rešerše 4.1. Důvody vytváření zásob Každá výrobní i obchodní organizace vytváří a udržuje jisté zásoby. Hlavní důvody jsou následující: Vyrovnání nesynchronních vstupů a výstupů procesů: Vstupy se zpravidla pořizují ve větších dávkách méně často, nesoulad mezi dodávkou a spotřebou může vznikat v čase i místě (Dömeová, 2004, s. 5). Díky existenci zásob lze provést optimalizaci výrobních kapacit z hlediska zdrojů surovin, energií a pracovníků (Sixta a Žižka, 2009, s. 61). Cílem podniku je také uskutečňovat technologické a výrobní procesy v hospodárných dávkách při minimalizaci nákladů. Překlenutím doby mezi objednávkou a dodávkou: Podnik vytváří zásoby za tím účelem, aby nebyl přerušen výrobní proces (Dömeová, 2004, s. 5). Spekulativní cíle: Pokud se očekává růst cen nebo přechodný nedostatek zboží na trhu, je výhodné mít dostatečné vlastní zásoby (Dömeová, 2004, s. 5). Zachycování neočekávaných nebo nepředvídaných výkyvů a poruch: Jako např. neschopnost dodavatele dodat dodávku včas z důvodu stávky, požáru, poruchy ve výrobě, přírodní kalamity atd. Z těchto důvodů podnik vytváří technologickou zásoby pro překlenutí doby, než tyto neobvyklé situace pominou (Dömeová, 2004, s. 5) Důvody řízení zásob Není jednoznačné, zda a v jakých případech je výhodnější větší nebo menší zásoba. Při řízení systémů zásob je třeba vzít v úvahu následující základní aspekty: V zásobách je vázáno nezanedbatelné množství prostředků tj. pokud jsou zásoby nadbytečně vysoké, zbytečně se blokují prostředky (finance), které by mohly být použity jinde. Navíc je třeba počítat s náklady na skladování (Dömeová, 2004, s.5).

18 18 Literární rešerše Časté objednávky (dodávky) sice snižují náklady na skladování i prostředky vázané v zásobách, ale zvyšují náklady na dopravu a další položky spojené se zásobovacími procesy (Dömeová, 2004, s.5). Nedostatečná zásoba může vést k nepoměrně vyšším ztrátám než jsou skladovací náklady např. při nutnosti zastavit výrobu nebo při ztrátě zákazníka (Dömeová, 2004, s.5) Typy zásob Zásoby lze členit podle mnoha kritérií jako např. podle stupně zpracování, podle účetních předpisů, z funkčního hlediska nebo použitelnosti (Sixta a Žižka, 2009, s. 62) Funkční klasifikace zásob Pro naše potřeby postačí klasifikace z hlediska funkční klasifikace zásob, která rozlišuje: Běžné zásoby Zásoby na cestě Pojistné či vyrovnávací zásoby Spekulativní zásoby Zásoby pro předzásobení Strategická zásoba Technologická zásoba Mrtvé zásoby Běžné zásoby: jsou takové zásoby, které vznikají na základě doplňování prodaných nebo ve výrobě použitých zásob. Odpovídají množstvím, která jsou potřebná pro pokrytí poptávky v podmínkách jistoty (Lambert a kol, 2005, s. 116). Zásoby na cestě: jsou ty položky, které se nacházení na cestě z jedné lokality do druhé. Lze je považovat za součást běžných zásob, i když nejsou dostupné z hledis-

19 Literární rešerše 19 ka prodeje nebo dodávky, dokud nedorazí do místa určení (Lambert a kol, 2005, s. 116). Pojistné či vyrovnávací zásoby: se v podniku udržují nad rámec běžných zásob z důvodu nejistoty v poptávce nebo v celkové době doplnění zásob (Lambert a kol, 2005, s. 116). Pojistné zásoby do určité míry tlumí náhodné výkyvy jednak na straně vstupu a jednak na straně výstupu z podniku (Sixta a Žižka, 2009, s. 64). Spekulativní zásoby: jsou ty zásoby, které jsou na skladě udržovány z jiného důvodu, než pro uspokojování běžné poptávky. Příkladem může být nákup materiálu ve větším objemu, než je z hlediska výroby nutné, kvůli získání množstevních slev, vzhledem k předpokládaného růstu cen nebo nedostatku tohoto zboží (Lambert a kol, 2005, s. 119). Zásoby pro předzásobení: jsou určitou formou spekulativních zásob a zahrnují zásoby akumulované před začátkem nějakého specifického období. Tento případ nastává často u zemědělských produktů a sezónního zboží (Lambert a kol, 2005, s. 120). Strategická zásoba: má za cíl zajistit fungování podniku při nepředvídatelných událostech, jakými jsou například kalamity v zásobování a stávky u dodavatelů. Vytváří se u položek zásob, které jsou klíčové pro chod podniku (např. nafta do dieselagregátu, záložní zdroj pro server) (Sixta a Žižka, 2009, s. 65). Technologická zásoba: vzniká tehdy, pokud byl proces výroby ze strany výrobce ukončen, ale výrobek ještě není schopen uspokojovat potřeby zákazníků, protože před použitím vyžaduje ještě jistou dobu skladování. S technologickou zásobou se často setkáváme v potravinářském průmyslu (Sixta a Žižka, 2009, s. 65). Mrtvé zásoby: zahrnují takové položky, po kterých již po určitou specifickou dobu nebyla zaznamenána žádná poptávka. Mrtvé zásoby mohou vznikat jako zastaralé položky z hlediska podniku jako celku anebo z hlediska pouze jednoho skladovacího místa (Lambert a kol, 2005, s. 120).

20 20 Literární rešerše Funkční úrovně zásob Při řízení zásob je nutno sledovat několik základních úrovní. Jedná se o: Maximální zásobu Minimální zásobu Signální stav zásob Okamžitá zásoba Průměrná zásoba Maximální zásoba představuje nejvyšší stav zásoby, kterého je dosaženo právě v okamžiku příchodu nové dodávky na sklad (Sixta a Žižka, 2009, s. 66). Minimální zásoba představuje stav zásoby v okamžiku těsně před příchodem nové dodávky na sklad. Je dána součtem pojistné, strategické a technologické zásoby (Sixta a Žižka, 2009, s. 66). Signální stav zásob reprezentuje takový stav zásoby, při kterém je třeba vystavit novou objednávku tak, aby dodávka přišla na sklad nejpozději v okamžiku, kdy skutečná zásoba dosáhne úrovně minimální zásoby (Sixta a Žižka, 2009, s. 66). Okamžitá zásoba může být v praxi vyjádřena jako fyzická nebo dispoziční zásoba. Fyzická zásoba udává aktuální velikost skladové zásoby (dle skladové evidence). Velikost dispoziční zásoby se určí tak, že od velikosti fyzické zásoby se odečte uplatněné (ale ještě nevydané) množství položky a přičte se objednané (ale dosud nedodané) množství položky (Sixta a Žižka, 2009, s. 66). Průměrná zásoba se nejčastěji stanoví jako aritmetický průměr denního stavu fyzické zásoby položky za určité (zpravidla roční) období (Sixta a Žižka, 2009, s. 66).

21 Literární rešerše Finanční aspekty řízení zásob Zásoby a rentabilita podniku Koncepce celkových nákladů je klíčem k efektivnímu řízení logistického systému. Výrobní podnik se nesmí zaměřovat na jednotlivé izolované logistické činnosti, ale musí se pokoušet minimalizovat celkové náklady logistických činností. Snížení nákladů v jedné oblasti může vyvolat zvýšení nákladů v další oblasti, a to vlivem změny vstupních veličin způsobených snížením nákladů v předcházející oblasti. Tento nárůst může být vyšší než snížení nákladů v předcházející oblasti (Sixta a Mačát, 2005, s. 88). Zásoby představují značnou část jmění podniku. Z toho vyplývá, že nadměrná hladina zásob může snižovat rentabilitu podniku ve dvou směrech: čistý zisk se snižuje o hotovostní náklady spojené s udržováním zásob, tj. pojištění, daně, skladování, zastarávání, poškození a úroky, pokud si firma vypůjčuje speciálně na financování zásob (Lambert a kol, 2005, s. 150); celkové jmění se zvyšuje o částku vázanou v zásobách, což snižuje obrátku jmění, nebo se podnik musí vzdát příležitosti investovat do jiného, produktivnějšího jmění. V každém případě je výsledkem snížení výnosnosti čistého jmění (Lambert a kol, 2005, s. 150) Náklady na udržování zásob Náklady na udržování zásob jsou ty náklady, které souvisí s výší zásob na skladě. Skládají se z řady různých nákladových položek a obecně představují jedny z nejvyšších nákladů logistiky. Důležitost těchto nákladů a skutečnost, že hladina zásob je přímo ovlivňována konfigurací logistického systému,potvrzuje potřebu přesných údajů o nákladech na udržování zásob. Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, nelze posuzovat různé nákladové vazby a kompenzace. Ve většině podniků se však bohužel náklady na udržování zásob nikdy nekalkulovaly, přestože se jedná o náklady jak skutečné, tak podstatné (Lambert a kol, 2005, s. 152).

22 22 Literární rešerše Výpočet nákladů na udržování zásob Vzhledem k tomu, že každý podnik má jedinečné operační prostředí, měl by si také každý podnik určit své vlastní logistické náklady a pokoušet se minimalizovat jejich celkovou výši při splnění daných úkolů v oblasti zákaznického servisu. Náklady na udržování zásob by měly zahrnovat pouze ty náklady, které se mění s množstvím zásob. Tyto náklady lze rozčlenit do následujících skupin (Lambert a kol, 2005, s. 153): Náklady kapitálu Přepravní náklady Náklady na služby Náklady na skladovací prostory Náklady rizika znehodnocení zásob Náklady kapitálu Podnik by měl při posuzování skutečných nákladů kapitálu vždy vycházet z tzv. nákladů příležitosti svého kapitálu, tj. z výnosnosti, které by bylo dosaženo při alternativním použití těchto prostředků. V podstatě ve všech podnicích převažují snahy o snižování zásob, neboť management chápe, že udržování nadměrných zásob nepřináší podniku žádnou přidanou hodnotu. Podnik pak musí zvážit, jaká výnosnost kapitálu odpovídá "obětování" hotovosti, která se vloží do zásob (Lambert a kol, 2005, s. 153) Přepravní náklady Logistickou činností s velmi důležitým významem je vlastní přesun materiálů a zboží z místa vzniku do místa spotřeby. Zajištění přepravy zahrnuje výběr způsobu přepravy, výběr přepravní trasy, zajištění toho, aby vše odpovídalo právním normám daného státu a konečně výběr dopravce. V porovnání s ostatními logistickými aktivitami doprava často představuje největší samostatnou nákladovou položku. Přepravní náklady vznikají i v rámci výrobního závodu, dokonce v rámci výrobních hal (Sixta a Mačát, 2005, s. 91)

23 Literární rešerše Náklady na služby Náklady na služby se skládají z daně z movitého majetku (té části, která odpovídá zásobám) a z pojištění proti ohni a krádeži, které se platí v důsledku držení zásob (Lambert a kol., 2005, s. 156). Daně se mění v závislosti na státě, kde jsou zásoby drženy. Sazby daně se pohybují od nulové sazby ve státech, kde jsou zásoby od daní zcela osvobozeny, až do 20 % z vyměřené hodnoty. Obecně platí, že se daně mění přímo úměrně s hladinou zásob (Lambert a kol., 2005, s. 156). Sazby pojistného nejsou přísně proporcionální hladině zásob, protože pojištění se obvykle sjednává na pokrytí určité hodnoty produktu a určité doby. Pojistné sazby závisí na materiálech použitých při stavbě budovy skladu, jejím věku a na dalších skutečnostech, např. typu instalovaných protipožárních zařízení atd. (Lambert a kol., 2005, s. 157) Náklady na skladovací prostory Náklady na skladovací prostory se týkají čtyř obecných typů skladovacích kapacit: Sklady v rámci výrobního podniku Veřejné sklady Nájemní nebo smluvní sklady Sklady vlastněné podnikem Náklady na skladování v rámci závodu mají převážně fixní charakter. Pokud jsou některé náklady variabilní, mění se většinou podle množství výrobků, které se přesunují v rámci výrobního zařízení, tedy v návaznosti na tok zboží, nikoliv podle množství skladovaných zásob (Lambert a kol., 2005, s. 157). Náklady na veřejné sklady jsou většinou založeny na množství výrobků, které se přesunují do skladu a ze skladu (manipulační poplatky), a na množství zásob, které se drží na skladě (skladovací poplatky) (Lambert a kol., 2005, s. 157).

24 24 Literární rešerše Může jednat o nejekonomičtější způsob, jak poskytnout potřebnou úroveň zákaznického servisu a vyhnout se nadměrným nákladům na přepravu zboží. Z toho důvodu by manipulační poplatky, které tvoří převážnou část nákladů spojených s použitím veřejných skladů, měly výt považovány za náklady na pohyb zboží (Lambert a kol., 2005, s. 157). Na nájemní skladovací prostor se obvykle uzavírá smlouva, která platí na určité časové období. Většina nákladů, jako např. platby nájemného, plat manažera, náklady na zabezpečení zásob a údržbu, jsou z krátkodobého hlediska fixní. Některé náklady se budou měnit s pohybem zásob - např. náklady na pracovní sílu a na manipulační zařízení. Jen velmi málo nákladů se však během smluvního období bude měnit v závislosti na objemu skladovaných zásob (Lambert a kol., 2005, s. 158). Náklady spojené s vlastními sklady, tj. sklady, které vlastní podnik, mají primárně fixní charakter, některé z nich se pak mohou měnit v návaznosti na pohyb zboží (Lambert a kol., 2005, s. 158) Náklady z rizika znehodnocení zásob Náklady znehodnocení zásob se podnik od podniku různí, ale obvykle obsahují náklady na: Morální opotřebení Poškození Krádeže nebo ztráty Přemísťování zásob Náklady morálního opotřebení jsou náklady na všechny jednotky, kterých se musí podnik zbavit se ztrátou, protože už nejsou prodejné za normální cenu. V zásadě jde o náklady držení produktů na skladě po dobu delší, než odpovídá jejich užitečnosti (Lambert a kol., 2005, s. 159). Náklady, které vznikají poškozením zboží během přepravy by měly být posuzovány jako náklady na pohyb zboží, neboť budou přetrvávat bez ohledu na objem zásob. Poškození, které lze přisoudit manipulaci se zbožím ve veřejném skladu, se

25 Literární rešerše 25 obvykle účtuje provozovateli skladu (pokud přesáhne určitou maximální částku) (Lambert a kol., 2005, s. 160). Náklady krádeží a ztrát představují velmi závažný problém. Mnohé instituce jsou dokonce přesvědčeny o tom, že krádeže zboží jsou vážnějším problémem než zpronevěra hotových finančních prostředků. Krádeže jsou totiž mnohem běžnější, týkají se mnohem více zaměstnanců a je velmi těžké je kontrolovat. Náklady z krádeží a ztrát mnohem více souvisí s bezpečnostními opatřeními podniku než s úrovní zásob, i když se nepochybně budou měnit podle počtu skladovacích míst (Lambert a kol., 2005, s. 160). Náklady na přemísťování zásob vznikají tehdy, když se zboží z jednoho skladovacího místa převáží do jiného skladovacího místa, aby se předešlo zastarání výrobku. Převozem zboží do místa, kde se prodá, se podnik vyhne nákladům morálního opotřebení zásob, ale vzniknou mu dodatečné přepravní náklady (Lambert a kol., 2005, s. 160) Vliv modelu poptávky na řízení zásob Zásadní vliv na metody řízení zásob mají tyto faktory: Zda se při pohybu zásob logistickým řetězcem uplatňuje systém tahu nebo systém tlaku a zda poptávka po zásobách je tzv. závislá nebo nezávislá (Lambert a kol., 2005, s. 123) Systém tahu vers. systém tlaku Rozdíl mezi systémem tahu a tlaku spočívá ve způsobu, jakým je "poháněna" výroba podniku. Pokud podnik s výrobou produktů čeká, dokud je zákazník nepožaduje, jde o systém tahu (pull system). Pokud podnik vyrábí na základě prognózovaných či předpokládaných prodejů zákazníkům, jde o systém tlaku (push systém) (Lambert a kol., 2005, s. 123).

26 26 Literární rešerše Závislá vers. nezávislá poptávka Závislou poptávku a nezávislou poptávku po zásobách rozlišujeme podle toho, zda poptávka po určité položce závisí na poptávce po něčem jiném. Nezávislou položkou zásob je např. hotový výrobek, zatímco závislými položkami zásob jsou suroviny a díly, ze kterých se tento hotový výrobek vyrábí. Poptávka po surovinách a dílech se "odvozuje" z poptávky po hotovém výrobku. Potřebu závislých položek zásob není potřeba prognózovat; lze ji kalkulovat na základě výrobního programu hotových výrobků. Potřebu výroby hotových výrobků je možno prognózovat anebo lze vycházet z poptávky (objednávek) zákazníků (Lambert a kol., 2005, s. 123) Řízení zásob Systém dvou zásobníků V systému dvou zásobníků existují (fyzicky nebo evidenčně) dva různě velké zásobníky. Ve velkém zásobníku se skladuje běžná zásoba, malý zásobník plní úlohu pojistné zásoby. Vyprázdnění velkého zásobníku je automatickým signálem pro vystavení objednávky. Do okamžiku příchodu nové dodávky se spotřeba kryje z malého zásobníku. Po příchodu nové dodávky je nejprve doplněn malý zásobník a zbytek je uskladněn ve velkém zásobníku. Jedná se o velmi jednoduchá systém, jehož výhodou jsou nízké náklady na kontrolu stavu zásob (Sixta a Žižka, 2009, s. 71) Modely Just-in-time Základem JIT zásobovacích systémů jsou velmi malé objednávky nebo výrobní dávky. U systému JIT je důležité rozlišovat mezi JIT-dodávkami, které spadají do oblasti opatřovací logistiky a JIT-výrobou, která patří do výrobní logistiky (Stehlík a Kapoun, 2008, s. 65). V modelech JIT jsou velmi malé úrovně zásob a proto velmi malé skladovací náklady. Objednávané množství je však posunuto pod optimální hranici a proto budou vyšší pořizovací náklady i celkové náklady. Pořizovací náklady se dají snížit zapojením do řetězců nebo družstev odběratelů, ale také pevnými vazbami dodavatel-

27 Literární rešerše 27 odběratel včetně propojení částí jejich informačním a komunikačních systémů (Dömeová, 2004, s. 24). Pravidelné dodávky stálému spolehlivému zákazníkovi jsou pro dodavatele výhodnější než nepravidelné objednávky spojené s nejistotou (Dömeová, 2004, s. 25) Systém diferencovaného řízení zásob metodou ABC Skladová zásoba u středně velkého podniku se skládá z tisíců položek materiálu či hotových výrobků, proto není možné ani účelné věnovat všem položkám zásob stejnou pozornost. Analýza ABC vychází z tzv. Paretova pravidla, podle něhož velmi často zhruba 80% důsledků vyplývá z 20% počtu možných příčin (tzv. pravidlo 80:20). V oblasti řízení zásob to znamená, že malá část počtu položek představuje většinu hodnoty spotřeby, nebo že velká část celkového objemu nákupu se odebírá od poměrně malého počtu dodavatelů (Sixta a Žižka, 2009, s. 66). Tato metoda třídí zásoby do tří základních skupin A, B, C: Skupina A: Zahrnuje ty druhy materiálu, jejichž hodnota představuje rozhodující podíl na hodnotě celkové roční spotřeby materiálů, resp. rozhodující podíl na hodnotě celkového stavu zásob (Martinovičová, 2006, s. 47). Tvoří zhruba 80% hodnoty spotřeby nebo prodeje. Při řízení těchto položek se zpravidla uplatňuje Q-systém řízení zásob (Sixta a Žižka, 2009, s. 67). Skupina B: Zahrnuje středně důležité položky zásob, které reprezentují dalších cca 15% hodnoty spotřeby nebo prodeje. Dodávky jsou ve srovnání s kategorií A méně časté. Velikost dodávek i pojistná zásoba jsou zpravidla vyšší než u položek skupiny A. U položek skupiny B se často uplatňuje řídící systém založený na objednávání v pevných okamžicích (Sixta a Žižka, 2009, s. 67). Skupina C: Zahrnuje málo důležité položky zásob reprezentující pouze zhruba 5% hodnoty spotřeby nebo prodeje. Z hlediska položek je jich naopak nejvíce. K řízení položek skupiny C se používají velmi jednoduché metody objednacího množství dle průměrné spotřeby v předchozím období (Sixta a Žižka, 2009, s. 67). V některých případech se ještě vyčleňuje zvlášť skupina D, která obsahuje:

28 28 Literární rešerše buď položky s dlouhodobě nulovou spotřebou nebo prodejem. V tomto případě jde o mrtvou, nepoužitelnou zásobu, kterou je třeba prodat za sníženou cenu nebo ji odepsat (Sixta a Žižka, 2009, s. 67); nebo materiály malé hodnoty, ale s velkými důsledky jejich nedostatku (Martinovičová, 2006, s. 47) Modely řízení zásob V praxi se lze setkat se značným počtem specifických situací v oblasti řízení zásob, na které reagovala teorie zásob vytvořením různých modelů. Tyto modely řízení zásob lze rozdělit podle dvou základních kritérií: Podle způsobu určení výše poptávky (spotřeby) a délky pořizovací lhůty se rozlišují (Sixta a Žižka, 2009, s. 71): Deterministické modely mají známou poptávku a pořizovací lhůtu. Stochastické modely mají neurčitou poptávku a pořizovací lhůtu. Podle přístupu k modelování času rozlišujeme: Statické modely - poptávka nezávisí na umístění objednávky na časové ose tj. nejsou žádné výkyvy v poptávce během týdne, roku apod. Zásoba se vytváří jednorázovou dodávkou. Dynamické modely - berou v úvahu nerovnoměrnosti poptávky (popř. i pořizovací lhůty) v různých časových okamžicích, např. zohledňují sezónní výkyvy (Dömeová, 2004, s. 9). Z hlediska řešení jsou nejjednodušší deterministické modely, které předpokládají rozhodování za jistoty. Nicméně je patrné, že deterministické modely vycházejí ze značného zjednodušení reálné situace. Naproti tomu stochastické modely předpokládají rozhodování za rizika, to znamená, že jsou známy varianty, které vedou k výsledku s určitou pravděpodobností (Sixta a Žižka, 2009, s. 71).

29 Literární rešerše Deterministické modely teorie zásob Známe-li předem přesně velikost poptávky, která má být ze zásoby uspokojována, a není třeba ani u dodávek od dodavatele počítat s náhodnými výkyvy, je zřejmě bezpředmětné vytvářet jakoukoliv pojistnou zásobu. Proto všechny deterministické modely optimalizují pouze obratovou složku zásoby a nákladové optimum se hledá pouze pomocí nákladů na skladování jednorázových nákladů na doplnění zásoby (Bláhová, 2008, s. 30) Stochastické modely teorie zásob Stochastické modely se používají v situacích, v nichž budoucí potřeba nebo délka pořizovací lhůty mají charakter náhodně proměnných veličin. Tyto modely mají neurčitou poptávku a pořizovací lhůtu. Jejich úkolem je minimalizovat celkové náklady, které se skládají ze skladovacích a pořizovacích nákladů a nákladů z nedostatku zásoby (Sixta a Žižka, 2009, s. 72). Stochastické modely řízení zásob se dělí na modely: statické a dynamické Statické modely teorie zásob Pro statické modely je charakteristické, že pořízení potřebné zásoby se realizuje jedinou dodávkou bez možnosti opakovaného doplnění zásoby, uplatnění statických modelů je proto značně specifické. V praxi se týká např. dodávek denního tisku, čerstvého pečiva, sezónního zboží atd. Statické modely bývají označovány rovněž jako modely s jedním cyklem. Náklady na pořízení zásob jsou fixní, neboť nezávisí na počtu objednávek, a proto ani nemohou ovlivňovat optimální výši pořízené zásoby (Sixta a Žižka, 2009, s. 72).

30 30 Literární rešerše Dynamické modely teorie zásob Dynamické modely teorie zásob se týkají všech položek zásob, které se dlouhodobě udržují na skladě, a jejichž zásoba je pravidelně doplňována. Ve srovnání se statickými modely je jejich uplatnění v praxi mnohem častější. U dynamických modelů se řeší dva základní problémy: jaká má být velikost objednávky (dodávky) a kdy je potřeba vystavit novou objednávku (Sixta a Žižka, 2009, s. 79)

31 Vlastní práce Vlastní práce 5.1. Charakteristika společnosti Morávek CZ s.r.o. Firma Morávek, s.r.o. vznikla v roce 1989 a od svého založení se zabývá kovovýrobou pro stavebnictví. V roce 2003 z důvodu objemu nárůstu výroby byla založena nová firma Morávek CZ s.r.o. a v roce 2008 se firma přestěhovala z původního sídla v Dolní Radechové do nových prostor, které se nachází v Náchodě Bražci. V současné době je hlavním programem výroba protipožárních uzávěrů. Tyto výrobky (dveře a vrata) jsou od roku 2001 atestovány a certifikovány podle nejnovějších norem a platných zákonů. Jsou v souladu s ČSN EN a vyhověly tak nejtěžším podmínkám. Firma se také zabývá výrobou nepožárních ocelových dveří a vrat, posuvných dveří a vrat, světlíků, nerezových dveří, stěn a výloh a celoskleněných stěn. Ve velmi omezené míře se firma také zabývá výrobou a montáží oken. Zaměření a montáže dveří provádí firma po celém území EU, zejména však v ČR, na Slovensku, v Rakousku, v Německu, v Polsku a v Bělorusku. Jejich výrobky najdete na mnoha objektech v nejrůznějších regionech České republiky. To vyžaduje vysoký stupeň organizace, který se stále zvyšuje přímo úměrně tomu, jak dlouho již firma působí na trhu (zdroj: Firma Morávek CZ je společnost s ručením omezeným. Jejím jediným jednatelem a současně jediným majitelem je pan Pavel Morávek. Pan Morávek řídí objednávky, pohledávky i závazky firmy. Výrobním a technickým ředitelem je pan František Caha, který má na starosti řízení výroby a přípravu hotových výrobků k montáži Cíle podniku Hlavním cílem společnosti Morávek CZ, s.r.o. je poskytovat komplexní servis od konzultací přes zpracování nabídky, výrobu, montáž, až po zajištění pravidelných prohlídek a servisu všech typů vyráběných produktů. Dalším cílem je rozšířit výrobu a zvýšit její objem. Zároveň však firma nechce zvyšovat prodejní cenu a také chce zvýšit úroveň zákaznického servisu, které je už tak na vysoké úrovni, zejména pokud jde o rychlost provedení opravy. Těmito způsoby

32 32 Vlastní práce získá firma významnou konkurenční výhodu, kterou využije k posílení vlastní pozice a vytlačení zahraničních firem z českého trhu Zákazníci a poptávka po výrobcích Protipožární i nepožární ocelové dveře a vrata jsou určeny primárně průmyslovým podnikům (tj. velkým a středním firmám), pro které jsou vydány předpisy určující, na kterých místech jsou nutné ocelové dveře osadit. Průmysloví zákazníci mají také ze zákona určeno, kde musí být osazeny protipožární dveře oddělující požární koridory. Dveře a vrata se montují ve většině případů do nově budovaných výrobních hal, avšak firmě nečiní obtíže osazovat dveře i do fungujících nebo přebudovávaných provozů. Tito zákazníci bývají také zastoupeni developerskými a stavebními společnostmi, které vystupují v pozici vyššího dodavatele. Ačkoliv jsou primárními odběrateli průmyslové podniky, není výjimkou výroba pro malé firmy a soukromé osoby. Tito zákazníci mají zájem většinou o protipožární dveře tam, kde to předpisy určují. Jejich zájem se však neomezuje jen na protipožární uzávěry, ale také o celoskleněné stěny (jde zejména o obchody a restaurace), světlíky a okna. Analýza poptávky na rok 2010 předpokládala výrobu celkem 710 dveří a vrat, z čehož je 360 kusů jednokřídlých ocelových dveří a 350 kusů dvoukřídlých dveří. Analýza poptávky nepočítá s výrobou oken a celoskleněných stěn, protože výrobou těchto výrobku se firma Morávek CZ, s.r.o. zabývá jen okrajově a ve většině případů jsou tyto výrobky pořízeny outsourcingem od firmy Alukom Aleš Morávek f.o., kterou vlastní pan Aleš Morávek, bratr pana Pavla Morávka Konkurenční výrobci Výrobou protipožárních uzávěrů pro průmyslové podniky se v ČR zabývá jen několik málo firem. Jako hlavní konkurenty považuje pan Morávek firmy INCO Brno a.s., Jap Jacina s.r.o., Somati System s.r.o. a zejména firmu Tyros Loading Systems CZ s.r.o., která představuje konkurenta s největším podílem na trhu s průmyslovými protipožárními uzávěry. Všechny firmy na trhu nabízejí srovnatelné výrobky a servis. Jako největší konkurenční nevýhoda firmy Morávek CZ s.r.o. je ta skutečnost, že nemá v nabídce i

33 Vlastní práce 33 sekční a rolovací výsuvná vrata. Tento nedostatek má důvod ve velké kapitálové náročnosti na zahájení výroby těchto druhů vrat. Jde o vysoké náklady na pořízení nových strojů určených k výrobě těchto vrat a náklady na proškolení zaměstnanců ve výrobě. Největším výrobcem sekčních a rolovacích výsuvných vrat je v současné době firma Tyros Loading Systems CZ s.r.o., což je její další konkurenční výhoda oproti ostatním výrobcům tohoto průmyslového zboží. Naproti tomu používá firma Tyros Loading Systems CZ s.r.o. slabší oplechování (0,6 mm) dveří a vrat než firma Morávek CZ s.r.o. Silnější oplechování (1-1,3 mm) výrazně zvyšuje požární odolnost výrobků. Nejvýznamnější konkurenční výhodou firmy Morávek CZ s.r.o. je nejnižší cena výrobků na českém trhu. Díky tomu má firma již několik let stálou a silnou poptávku po svých výrobcích a z toho plynoucí pravidelné objednávky od odběratelů. Další výhodou je dlouholetá aktivita firmy na trhu s průmyslovými protipožárními uzávěry, její dobré jméno, zkušenost, kvalitní a včasné dodávky a dobře fungující zákaznický servis Dodavatelé Firma Morávek CZ s.r.o. má velké množství dodavatelů, kteří dodávají materiály nezbytné k výrobě a kompletaci dveří a vrat. Tato část práce se zaměřuje na výčet materiálů, spotřebovávaných ve firmě a také se seznámíme s jejich výrobci a distributory, kteří jsou dodavatelé firmy Morávek CZ s.r.o. Tabulka č.1 obsahuje přehled o podílu jednotlivých dodavatelů na celkovém objemu zásob spotřebovaných ve firmě Morávek CZ s.r.o. za jeden rok a také je zde popsána celková suma objednávaného materiálu odebíraných od každého dodavatele. Dodavatelé s největším podílem na obratu zásob jsou COGNOR Stahlhandel Czech Republic s.r.o. a NYPRO Hutní prodej a.s. s celkovým podílem 54,19 % z obratu zásob, což činí celkovou sumu ,- Kč z celkových ,- Kč vynaložených ročně firmou Morávek CZ s.r.o. na zásoby.

34 34 Vlastní práce Tabulka č. 1: Dodavatelé a jejich podíl na objemu zásob Dodavatel Objem zásob v Kč % z obratu zásob COGNOR Stahlhandel Czech Republic s.r.o Kč 30,97% NYPRO Hutní prodej a.s Kč 23,22% Promat s.r.o Kč 8,59% ROVEL s.r.o Kč 8,17% VERMAX s.r.o Kč 7,74% ASSA ABLOY Rychnov s.r.o Kč 7,04% Aleš Roman f.o Kč 3,24% Truhlářské potřeby Pražák s.r.o Kč 2,32% Miloš Kříž s.r.o Kč 1,80% Novotný s.r.o Kč 1,56% KOMAS s.r.o Kč 1,04% Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s Kč 0,77% Zdroj: Morávek CZ s.r.o. Popis a charakteristiku jednotlivých dodavatelů, s kterými firma Morávek CZ s.r.o. spolupracuje obsahuje následující výčet, včetně stručného popisu dodávaných materiálů: COGNOR Stahlhandel Czech Republic s.r.o.: Tato nadnárodní společnost je dodavatelem jeklů různých profilů (pro zjednodušení práce neuvažujeme jednotlivé profily, jelikož je jejich cena konstantní 35 Kč/kg). Tento dodavatel taktéž dodává gumové profily, které slouží k upevnění skleněných výplní do rámů dveří (D45). Dalším dodávaným profilem je guma vtlačovaná do profilů jeklů, z důvodu omezení opotřebení dveří v důsledku jejich používání (D81). NYPRO Hutní prodej a.s.: Jedná se o společnost, která dodává ocelové plechy nezbytné pro oplechování dveří (standardní velikost je 1 x 2 m s tloušťkou 1,3 mm) Promat s.r.o.: Firma Promat je dodavatelem požárních i nepožárních skel, které jsou instalovány ve dveřích namísto běžné výplně, pokud si to zákazník přeje. Tento dodavatel je také dodavatel montážní a protipožární pěny, která musí být aplikována u všech namontovaných dveří a vrat. ROVEL s.r.o.: Jde o nejdůležitějšího dodavatele v této skupině. Firma ROVEL s.r.o. dodává zámky, zámkové protiplechy a stavební kování.

35 Vlastní práce 35 VERMAX s.r.o.: Tento distributor barev je dodavatel jak základové barvy, tak vrchní polyuretanové barvy, která se používá na nástřik dveří. Jde o velmi kvalitní barvy finské výroby s vysokou trvanlivostí. ASSA ABLOY Rychnov s.r.o. (dříve FAB s.r.o.): Tato velmi známá firma, působící na českém trhu více než 100 let dodává další nezbytné výrobky nutné k provozu firmy Morávek CZ s.r.o. Jsou to cylindrické vložky FAB, elektro zámky, panikové zámky, paniková kování a zejména dveřní zavírače a koordinátory. Aleš Roman f.o.: Soukromý soustružník, který dodává speciálně soustružené panty určené k výrobě ocelových dveří a vrat. Truhlářské potřeby Pražák s.r.o.: Jde o dodavatele, který dodává zboží a materiál v případě, že ostatní dodavatelé nemají objednané položky na skladě nebo je nenabízí vůbec. U tohoto dodavatele se nakupují zejména položky malé nebo nulové spotřeby jako např. bezpečnostní zámky a kování, překlapěče, nebo panty typových dveří. Svářecí a vzduchová technika Miloš Kříž s.r.o.: Dodavatel svářecího materiálu, který je životně důležitý pro provoz firmy Morávek CZ s.r.o. Firma pana Kříže dodává lahve s plynem CO a dráty do svářecích CO automatů. Pro montáže dveří jsou nezbytné svářecí elektrody do elektrických svářecích invertorů, které taktéž dodává tento dodavatel. Spojovací a upevňovací materiál Novotný s.r.o.: Velmi spolehlivý dodavatel veškerého spojovacího a kotevního materiálu, který je ve firmě Morávek CZ s.r.o. používán. Je také dodavatelem nářadí, vrtáků a dalšího materiálu. KOMAS s.r.o.: Jde o společnost, která dodává firmě Morávek CZ s.r.o. baculesy, zástrče a automatické zástrče pro dvoukřídlá vrata. Jejich ceny jsou srovnatelné, proto budeme opět pro výpočet optimální velikosti dodávky počítat s jednotkovou cenou pro všechny druhy stejnou (306 Kč/ks) podobně jako u jeklů. Jedná se o průměrnou cenu těchto výrobků. Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.: Dodavatel minerální vaty, která slouží jako výplň dveří. Minerální vata samotná slouží jako tepelný izolant. Pro výrobu dveří je tento materiál vhodnější a lehčí než např. polystyren.

36 36 Vlastní práce 5.6. ABC analýza Na základě poznatků z teoretické části práce bude výhodné, když druhy materiálů, spotřebovávaných firmou Morávek CZ s.r.o. rozdělíme do tří základních skupin A, B, C. Firma Morávek CZ s.r.o. ročně spotřebuje materiál a hotové výrobky v celkové hodnotě ,- Kč a k plynulé výrobě je třeba na 169 položek materiálu Skupina A Náklady na ty druhy materiálu, které představují rozhodující podíl na hodnotě celkové roční spotřeby materiálu činí Kč, což činí 71 % hodnoty celkové roční spotřeby materiálu. Tyto materiály proto zařadíme do skupiny A. Jedná se o tyto druhy materiálů: Jekly Plechy Minerální vata Požární a nepožární sklo Základová barva Panty dveří a vrat Pohonné hmoty Jekly jsou jedním ze základních druhů materiálu potřebných k výrobě dveří a vrat. Jekly mají různé profily a to uzavřené čtvercové a obdélníkové profily o rozměrech 20 x 40 mm, 40 x 60 mm, 50 x 50 mm a profily Z, L a T o rozměrech 50 x 50 mm. Profily o rozměrech 50 x 50 mm slouží jako základní materiál na výrobu rámů. Ostatní profily jsou spotřebovány jako vnitřní příčky. Plechy jsou dalším materiálem z oceli. Dodává se pouze jeden profil o rozměrech 1500 x 2000 mm a tloušťce 1,3 mm. Minerální vata slouží jako vnitřní výplň mezi plechy. Slouží také jako tepelný izolant. Materiál je dodáván na paletách o rozměrech 1000 x 2000 mm, přičemž na každé paletě je 10 jednotlivých desek o tloušťce 100 mm.

37 Vlastní práce 37 Požární sklo představuje nákladově poměrně velkou položku a právě z toho důvodu je zařazeno do skupiny A, ačkoliv spotřebované množství tohoto materiálu není tak vysoké. Jednotková cena této položky (5 000,- Kč/m²) je však nejvyšší ze všech druhů materiálu, který firma Morávek CZ s.r.o. nakupuje. Nepožární sklo je další materiál, který slouží jako výplň dveří nebo nadsvětlíků. Velikosti požárních i nepožárních skel se objednávají v návaznosti na objednávku zákazníka a po dodání se dveře ihned zasklívají. Proto nelze tvořit zásoby těchto materiálů a náklady na skladování jsou tudíž nulové. Základová barva je další položkou zařazenou do skupiny A, jelikož je používána ve výrobě neustále. Základovou barvou jsou natřeny všechny ocelové části dveří. Tím je sice nepatrně, ale přesto zvýšena životnost výrobků. Panty dveří a vrat je položka nezbytná pro výrobu. Jejich nedostatek by se mohl projevit v omezení, nebo dokonce krátkému zastavení výroby. Používány jsou 3 druhy pantů, které se dělí podle délky pantu. Tato technologie byla vynalezena panem Morávkem a velmi usnadňuje nasazování dveří při montáži. Poslední položkou v této skupině jsou pohonné hmoty. Jelikož firma Morávek CZ s.r.o. působí po celém území České Republiky a Slovenska, jedná se o položku, která významně vstupuje do nákladů. Ve firmě se ročně ujede na km. Při současných cenách paliva jde o další významnou položku Celkově mají materiály skupiny A pouze 16 položek z celkových 169 položek. To činí jen 9,47 % z celkově nakupovaných a spotřebovávaných položek zásob Skupina B Do skupiny B jsou zařazeny středně důležité položky, u nichž jde o kompromis mezi nízkou hodnotou průměrné zásoby a mezi malým objemem práce spojené s nákupem, resp. s výrobními zakázkami.

38 38 Vlastní práce Jde se o tyto druhy materiálů: Guma D45 Guma D81 Zástrče, automatické zástrče a basculesy Stavební kování Zámky Cylindrické vložky (FABky) Zámkové protiplechy Dveřní zavírače Dveřní koordinátory Montážní pěna Svářecí materiál Guma D45 je nezbytným materiálem pro zasklívání. Slouží k utěsnění skla v rámu a tím se předchází jeho poškození. Guma D81 slouží k omezení opotřebení dveří v důsledku jejich používání. Při zavření dveří se křídlo a rám dveří navzájem nedotýkají, protože mezery, kde by tyto dotyky mohly vznikat jsou vyplněné tímto druhem vtlačovacího gumového profilu. Zástrče, automatické zástrče a basculesy slouží k zajištění pasivního křídla dvoukřídlých dveří proti samovolnému otevření. Existují 3 základní typy těchto výrobků používaných firmou Morávek CZ s.r.o., které slouží tomuto účelu. Stavební kování je ve většině případů spotřebováno přímo během montáže dveří, avšak ne každý zákazník má o kování zájem a někteří preferují svoje vlastní kování. Jsou dva základní typy stavebních kování a to klika-klika nebo klika-koule. Firma Morávek CZ s.r.o. nabízí i montáž dalších druhů kování jako např. bezpečnostní kování, paniková kování, hrazdová paniková kování atd. Tyto speciální druhy do skupiny B nezařazuji, protože je jejich spotřeba značně nepravidelná a pro montáž se zajišťují až v průběhu výroby těch výrobků, kde jsou tyto položky objednané. Proto nemá smysl držet jejich zásobu na skladě. Zámky jsou instalovány do každých vyrobených dveří, proto je jejich zásoba neustále udržována na skladě (ve skříni). Zámky mají 5 základních typů, které se použí-

39 Vlastní práce 39 vají a to klasické zadlabací zámky, vícebodové zámky, panikové zámky, elektro zámky a přídavné zámky. Cylindrické vložky mají opět několik druhů. Jedná se o klasické vložky FAB 100, prodloužené vložky, bezpečnostní vložky a vložky se systémem generálního klíče. Protiplechy jsou kovové části připevňované na zárubně dveří, avšak ne ve všech případech. Tyto protiplechy slouží spíše jako varianta užitá při opravě dveří. Ve firmě Morávek CZ s.r.o. se používá 5 položek tohoto materiálu z toho důvodu, že pro každý druh zámku je použit jiný druh protiplechu. Na skladě je neustále udržována zásoba dveřních zavíračů, protože jejich spotřeba v průběhu roku víceméně nekolísá a bez instalovaného zavírače protipožární dveře nemohou projít požární revizí. Používají se 3 druhy dveřních zavíračů a to Assa Abloy DC200 pro nejmenší zátěž, Assa Abloy DC300 pro střední zátěž a DC500 pro vysokou zátěž. Předposlední položkou v této skupině jsou dveřní koordinátory pro dvoukřídlé dveře a vrata. Jedná se o zařízení sloužící ke koordinaci zavírání dvoukřídlých dveří. Jejich zásoba sice je udržována, ale zdaleka ne každý zákazník si toho zařízení přeje instalovat. Buď to provoz podniku nevyžaduje, nebo hraje roli cena koordinátoru, která se pohybuje okolo 1 200,- Kč. A nakonec poslední položkou ve skupině B jsou montážní pěny. Jsou dva základní používané druhy při montážích a to požární a nepožární pěna. Touto pěnou musí být vyplněn prostor mezi zárubní a stavebním prostorem z důvodu tepelné izolace. Další kategorií zásob je svářecí materiál, do něhož patří elektrody, lahve s plynem CO a svářecí drát. Všechny tyto materiály jsou nezbytně nutné pro výrobu, proto se musí dbát na to, aby byl svářecí materiál neustále na skladě. Elektrody do svářecích invertorů se používají zejména při montáži, ale často i při výrobě. Náklady na tyto druhy materiálu, činí ,- Kč, což činí 17,86 % hodnoty celkové roční spotřeby materiálu. Naproti tomu mají materiály skupiny B 27 položek z celkových 169 položek. To činí 15,98 % z celkově nakupovaných a spotřebovávaných položek zásob.

40 40 Vlastní práce Skupina C Skupina C zahrnuje zbytek druhů materiálů, které tvoří největší procento položek, ale zároveň malé procento celkové roční spotřeby materiálu. Mezi tyto materiály patří: Povrchová polyuretanová barva Kotevní a montážní materiál Ostatní materiál Povrchová polyuretanová barva tvoří nejvíce položek ze všech používaných materiálů. Zároveň však není možné objednávat povrchovou barvu předem a vytvářet její zásobu, protože si každá zakázka žádá jiný odstín barvy. Z tohoto důvodu se vrchní barva objednává až po zpracování objednávky od zákazníka. Do kategorie kotevní a montážní materiál jsou zařazeny takové položky, bez kterých není možné provést montáž dveří. Tato kategorie tvoří také velké množství položek z toho důvodu, že není možné spoléhat se na ty informace od zákazníka, které se týkají stavebního otvoru pro montáž. Montážníci tedy musí být připraveni i na neobvyklé situace a to si žádá vybavení dostatečně variabilním množstvím hmoždin, texů a vrutů, z nichž má každý druh několik velikostí. Do této kategorie patří také další materiál jako např. brusný papír, kotouče do kotoučové brusky, šrouby různých velikostí, matky, kovové podložky, plastové podložky atd. Ostatním materiálem rozumíme ty položky, které se na skladě neudržují, ale nakupují se až po objednání výrobků zákazníkem. Jsou to položky, které se nespotřebovávají rovnoměrně (některé třeba jen jednou za rok). Může se jednat o velmi širokou škálu výrobků a materiálů od nerezových vrtáků až po programovatelné elektrické otvírače. Náklady na materiály zahrnuté do skupiny C jsou ,- Kč a představují 9,3 % nákladů na zásoby. Zahrnují však 120 položek materiálu z celkových 169, což je 71 % položek z celkově spotřebovávaných materiálů.