Strategický plán rozvoje města Jirkova Profil města

Transkript

1

2 Obsah 1. Úvod Identifikace řešeného území Historie Analýza stávajícího stavu Obyvatelstvo, domácnosti a bydlení Obyvatelstvo Domácnosti a bydlení Infrastruktura a technická vybavenost Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Místní ekonomika Hospodaření města Ekonomická základna a podnikatelské prostředí Trh práce, zaměstnanost Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura Školství Zdravotnictví Kultura Tělovýchova a sport Sociální péče Životní prostředí Kvalita ovzduší Nakládání s odpady Městská zeleň Rekreace a cestovní ruch Turistické cíle a atraktivity Infrastruktura cestovního ruchu Rozvojové faktory Obyvatelstvo a kvalita života Místní ekonomika Infrastruktura a životní prostředí Rekreace a cestovní ruch...42 Přílohy: Příloha č. 1 Srovnání příjmů a výdajů rozpočtu města Jirkova s ostatními městy v ÚK Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 1

3 1. Úvod Počátkem měsíce května roku 2006 byl ve městě Jirkov v rámci projektu BROÚK realizovaného Ústeckým krajem zahájen proces strategického plánování sociálního a ekonomického rozvoje, proces založený na hledání shody o budoucnosti města mezi představiteli mnoha různých institucí ve městě. V rámci první fáze projektu, která trvala přibližně 4 týdny a zabývala se analýzou místních podmínek, připravila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. (dále jen RRA ÚK) Profil města Jirkova, který obsahuje základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě atd. Profil města Jirkova shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji o okrese a analyzuje postavení města Jirkova i jeho vnitřní podmínky. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 2

4 2. Identifikace řešeného území Strategický plán rozvoje města Jirkov byl zpracován jako důležitý nástroj pro koordinaci sociálního a ekonomického rozvoje Města Jirkov jakožto sídelního útvaru vymezeného v rozsahu celého správního území města, tedy po vnějším obvodu katastrálních území Jirkov, Březenec, Červený Hrádek u Jirkova a Jindřišská. V relevantních kapitolách tohoto profilu je zhodnoceno rovněž území širší, které pro město Jirkov představuje v určitých ohledech významné zázemí (rekreace, nabídka pracovních příležitostí, ochrana životního prostředí, apod.). Obr. č. 1 Mapa řešeného území Jirkov Jirkov se nachází v oblasti Mostecké hnědouhelné pánve, v údolí řeky Bíliny, jež městem protéká. Ve spojení s městem Chomutov tvoří plnohodnotný aglomerační celek, urbanisticky i funkčně propojený. Tab. č. 1 - Základní údaje o řešeném území Údaj Celková výměra vymezeného řešeného území Hodnota ha Počet obyvatel (střední stav k ) Plocha zemědělského půdního fondu 630 ha Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 3

5 Údaj Plocha lesního půdního fondu Zastavěné plochy Hodnota 598 ha 67 ha Nadmořská výška v území 305 m n. m. Zdroj: ČSÚ, MOS 2004 Město Jirkov se rozkládá v nadmořské výšce 305 m n. m. na úpatí Krušných hor tvořících souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a představující přirozenou hranici mezi Čechami a Německem. Z hlediska administrativního členění České republiky město Jirkov leží v Ústeckém kraji, v okrese Chomutov, v obci s rozšířenou působností Chomutov. Je obcí s pověřeným obecním úřadem, v rámci přenesené působnosti vykonává na svém území státní správu (pověřený obecní úřad rozhoduje v prvním stupni ve správním řízení o právech a právem stanovených povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak). Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 4

6 3. Historie Okolnosti a doba vzniku města Jirkova jsou zahaleny nejasnostmi. Jirkov skutečně vznikl jako kolonizační ves na česko-saském pomezí přibližně v poslední třetině 13. století. První historické záznamy o zdejší lokalitě se v kronikách objevují až v letech 1321 a 1337, zmiňována je jako Borek nebo Jurkov. První doložitelné a věrohodné záznamy o osadě Jurkov se vztahují teprve k roku Jirkov byl v roce 1421 ušetřen obléhání husity, podle pověsti ho uchránila mlha. Hrad byl však dobyt a vypleněn. V průběhu dalších desetiletí byla městu panovníky potvrzována různá práva a Jirkov tak postupně zmenšoval svou závislost na pánech z Červeného Hrádku. Nejdůležitější listinou bylo uznání a potvrzení městských práv králem Ladislavem Pohrobkem 25. února Tato městská práva byla později potvrzena i panovníky Vladislavem II. (1507), Ferdinandem I. (1528), Maxmiliánem (1570) a Rudolfem II., který městu potvrdil používání městského znaku a pečetě. V roce 1480 byl ve městě založen pivovar. Rozvoj města Jirkov v 16. století příznivě ovlivnily šlechtické rody, které jej měly v tu dobu v držení. Působilo zde 6 cechů, těžila se tu kamencová ruda a již v roce 1597 byl v Jirkově vybudován vodovod. Od roku 1544 více než 300 let v Jirkově působil Střelecký spolek. V druhé polovině 16. století vznikl pod Jirkovem systém podzemních chodeb později využívaný mimo jiné jako pivovarská sklepení, který se dochoval dodnes. Zvrat znamenala pro město bitva na Bílé hoře (1620), město přišlo o téměř všechna svá práva a bylo mnohokrát vypleněno vojsky všech armád bojujících v třicetileté válce. Ve městě proběhla řada konfiskací, luteránští kněží byli nahrazeni katolickými faráři, ve městě začali převažovat řemeslníci z německých zemí. Situace se uklidnila až v 60. letech 17. století, bývalé prosperity však město již nikdy nedosáhlo. Červený hrádek zničený v průběhu třicetileté války byl přestavěn na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. 18. století znamenalo pro město období hospodářského vzestupu. Stalo se tak především pod panstvím Jindřicha Františka z Rottenhahnu a Jiřího Buquoye. Vznikly manufakturní dílny i továrny německých průmyslníků, rozmohlo se stavebnictví. Uznávanou se stala zámecká lesní školka. Již v roce 1854 mělo město poštovní úřad, v roce 1869 zde začala působit spořitelna, již koncem 19. století ve městě fungoval systém kanalizace a stupňovitý vodovod, již v roce 1911 bylo město napojeno na elektrickou síť. Hospodářský rozvoj města byl pozitivně ovlivněn i spojením s ostatními městy sítí silnic a železnicí (1872), což výrazně ovlivnilo možnosti distribuce místních produktů. Druhá polovina 19. století znamenala také rozvoj občanské společnosti ve městě, vznikly desítky vzdělávacích a podpůrných organizací, první sportovní, turistické i zájmové spolky. V roce 1874 byl založen hasičský spolek, který působí dodnes. Ekonomický rozmach města byl výrazně ovlivněn první světovou válkou. Ve dvacátých letech 20. století se Jirkov dočasně stal místem okresního zastupitelství, což přispělo i k hospodářskému oživění města. Téměř celá II. světová válka Jirkovu nezpůsobila žádné přímé škody. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 5

7 Zcela zásadní obrat přinesl konec II. světové války a rok Došlo k vysídlení téměř veškerého původního sudetoněmeckého obyvatelstva. Jirkov byl v průběhu dalších šesti desetiletí osídlován z vnitrozemí v několika vlnách. Vznikaly zcela nové tradice a vztahy. Skladba obyvatelstva se během několika málo poválečných měsíců radikálně změnila. Poválečná mohutná výstavba nových moderních sídlišť (první bylo vybudováno v roce 1947) podporovala migraci do města, těsně po skončení války přišlo z vnitrozemí do Jirkova na Čechů, Moravanů a dalších, druhá migrační vlna proběhla na přelomu 50. a 60. let, kdy se do Jirkova přestěhovali obyvatelé zaniklých Ervěnic a dalších obcí, které zanikly v důsledku těžby hnědého uhlí. Přicházeli ale i další noví obyvatelé, především za prací a bydlením, a to až do počátku 90. let. Stejně jako všechna severočeská města v pánevní oblasti byl život ve městě Jirkov poznamenán zhoršenou kvalitou životního prostředí, zejména ovzduší, což bylo důsledkem silné industrializace celého regionu. Hygienické normy hodnot škodlivých látek v ovzduší byly v zimních obdobích několikanásobně překračovány, na svazích Krušných hor hynuly celé porosty. Na kvalitě životního prostředí ve městě se také podepsalo silné dopravní zatížení (Jirkov tehdy ležel na silnici č. 13, hlavním dopravním tahu severozápadních Čech). Životní prostředí doznalo výraznějšího zlepšení až v druhé polovině 80. let minulého století. Z města byla odkloněna silniční i železniční doprava. Přesto nejvyšší hodnoty škodlivin v ovzduší byly naměřeny 8. února 1993, znamenaly tak největší úder smogové kalamity v historii města. Transformace společnosti po roce 1989 znamenala změny ve všech oblastech života města. Transformace české ekonomiky znamenala především rychle rostoucí míru nezaměstnanosti, řada městských podniků byla zrušena a velké množství okolních průmyslových subjektů omezilo svou činnost nebo zaniklo. Na prahu nového tisíciletí však stojí město Jirkov jako moderní hospodářské a kulturní středisko severozápadních Čech, nabízející bohatý kulturní a společenský život. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 6

8 4. Analýza stávajícího stavu 4.1. Obyvatelstvo, domácnosti a bydlení Cílem této kapitoly bylo provést deskripci detailnější analýzy stavu a trendů v oblastech demografických charakteristik majících význam pro socioekonomický rozvoj území. Součástí této kapitoly je též i zhodnocení úrovně bydlení, především pak problematiky dostupnosti bytového fondu z hlediska budoucích rozvojových potřeb města. Z hlediska objektivity analýzy jsou pro porovnání zjištěných údajů uvedena i data územně vyšších celků (za okres, kraj, ČR) a rovněž porovnání sledovaných dat v delší vývojové řadě Obyvatelstvo Záměrem této části analýzy bylo především zjistit vývojové trendy v oblasti demografie, zejména pak definovat základní charakteristiky místní populace, kterými se město odlišuje od celorepublikového průměru, resp. které pro město znamenají limitující nebo rozvojový prvek. K 1. lednu 2005 bylo v Jirkově hlášeno k trvalému pobytu celkem obyvatel. Tento počet tvořil 16,6 % obyvatel chomutovského okresu a 0,2 % obyvatel Ústeckého kraje. Jirkov je z hlediska počtu obyvatel 7. největším městem v Ústeckém kraji a 50. největším městem v rámci celé ČR. Graf. č. 1 Srovnání počtu obyvatel ve vybraných městech Ústeckého kraje Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec nad Ohří Krupka Roudnice nad Labem Rumburk Štětí Lovosice Duchcov Podbořany Šluknov Česká Kamenice Postoloprty Benešov nad Ploučnicí Libochovice Vejprty Úštěk Velké Březno Libouchec Zdroj:Albertina 2005 Prostřednictvím tabulky č. 2 a grafu č. 2 je kvantifikován vývoj od hlavního období industrializace regionu až do současnosti. Během této historické etapy došlo k několika zásadním společenským zvratům ke dvěma světovým válkám, okupaci republiky a následné národnostní výměně obyvatelstva, po dobu trvání totalitního režimu proběhla zásadní transformace společnosti, jež vyústila v roce 1989 v návrat do demokratické vývojové trajektorie. Tabulka č. 2 - Vývoj počtu obyvatelstva v Jirkově Rok Jirkov Zdroj: ČSÚ 2005 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 7

9 Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel v Jirkově Zdroj:ČSÚ 2005 Současné demografické poměry jsou velkou měrou důsledkem déletrvajících tendencí u obou typů procesů populačních změn, to znamená přirozené reprodukce obyvatelstva na jedné straně a migrace na straně druhé. Tab. č. 3 - Demografický vývoj Rok Stav k Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek Celkový přírůstek Stav k Zdroj: ČSÚ, 2006 V případě populačního vývoje města Jirkov lze konstatovat, že v rozmezí let 1991 až 2003 došlo k zásadnímu zhoršení u všech sledovaných demografických ukazatelů, vyjma počtu vystěhovalých. Vývojový trend u tohoto ukazatele se jeví při posouzení absolutních hodnot jako klesající, vztaženo k růstu počtu obyvatelstva rovněž. V roce 1991 připadlo 42 vystěhovalých na 1000 obyvatel, v roce 2003 již pouze 29. V níže uvedených grafech vycházejících z relativních hodnot (hodnoty jednotlivých ukazatelů přepočteny na 1000 obyvatel) se odráží celkový demografický vývoj, v případě přirozené reprodukce obyvatelstva na jedné straně a migrace na straně druhé tak můžeme sledovat Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 8

10 zásadní obrat v orientaci obou zmíněných procesů. Hlavní příčiny těchto změn mají obecnější povahu a lze je proto označit za všeobecně platné nejen pro Českou republiku, ale do značné míry i pro evropské post-totalitní země: U přirozeného pohybu obyvatelstva dochází od devadesátých let k závažným změnám demografického chování obyvatelstva. Charakteristické je nejen omezování velikosti rodin, ale zejména odkládání doby pro zakládání rodin. Důsledkem byl a je výrazný pokles porodnosti a celkové stárnutí populace, které navíc podporují i relativně pozitivní změny úmrtnostních poměrů. U migračního vývoje dochází v důsledku proměn bytové politiky a deformace nově vytvářeného bytového trhu k obratu v migračních tocích ve prospěch venkovských sídel a nejmenších měst. Postupně se prosazuje nejen žádoucí suburbanizace v zázemí velkých center, ale i všeobecná diferenciace dosažitelnosti bydlení (finanční náročnost, rychlost výstavby atd.), která je orientována inverzně vůči sídelní hierarchii. Graf. č. 3 Pohyb obyvatelstva ve městě Jirkově ( ) Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Zdroj:ČSÚ 2005 Graf. č. 4 Přirozený přírůstek ve vybraných městech Ústeckého kraje (na 1000 obyv.) 5,00 0,00-5,00-10,00-15,00-20,00 Rumburk Postoloprty Roudnice nad Labem Podbořany Duchcov Krupka Litoměřice Štětí Bílina Ústí nad Labem Kadaň Chomutov Vejprty Benešov nad Ploučnicí Jirkov Libouchec Úštěk Žatec Teplice Varnsdorf Česká Kamenice Louny Most Klášterec nad Ohří Děčín Lovosice Libochovice Litvínov Šluknov Velké Březno Zdroj: Albertina 2005 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 9

11 Graf. č. 5 Migrace ve vybraných městech Ústeckého kraje (na 1000 obyv.) 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00-5,00-10,00-15,00 Velké Březno Libochovice Postoloprty Šluknov Krupka Jirkov Duchcov Kadaň Litvínov Libouchec Štětí Česká Kamenice Lovosice Teplice Most Úštěk Rumburk Varnsdorf Klášterec nad Ohří Chomutov Bílina Roudnice nad Labem Žatec Ústí nad Labem Děčín Benešov nad Ploučnicí Podbořany Litoměřice Louny Vejprty Zdroj:Albertina 2005 Obr. č. 2 Přírůstek obyvatel v okrese Chomutov Zdroj:RIS 2004 Z hlediska ekonomické struktury obyvatel žilo v roce 2001 v Jirkově 22,5 % obyvatel v předproduktivním věku, 65,1 % obyvatel města bylo v roce 2001 v produktivním věku, v poproduktivní kategorii 60+ je 12,3 % obyvatel. V porovnání s okresem Chomutov, Ústeckým krajem, ale i celou ČR byl v roce 2001 podíl obyvatelstva v produktivním věku ve městě Jirkov téměř srovnatelný, výrazně se pak lišily Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 10

12 podíly obyvatelstva ve věku 0 14 (oproti celostátnímu podílu této skupiny obyvatelstva je ve městě Jirkov v tomto věku o cca 33 % obyvatel více) a podíly obyvatelstva ve věku 60 a více let (oproti celostátnímu podílu o 33 % méně). Dle celkové demografické prognózy ČR se v průběhu následujících 15 let podíl věkové skupiny 60+ zvětší na dvojnásobek, což bude mít velký vliv na zvýšení nároků a potřeb sociálních služeb. Školství bude muset v budoucnu reagovat na snižující se poptávku po školských zařízeních. Tento časový horizont bude posunut vlivem zvýšené porodnosti způsobené početnou generací 70. let minulého století. Lze předpokládat, že k obdobnému vývoji bude docházet i v Jirkově. Tab. č. 4 Vývoj věkové struktury obyvatelstva v letech 1991 a 2001 Podíl obyvatel ve věku (%) Rok Jirkov Okres Chomutov Kraj Ústecký ČR a více Průměrný věk Počet obyvatel ,3 23,6 21,6 21, ,5 17,7 16,9 16, ,4 63,1 60,9 61, ,1 67,4 66,3 65, ,3 13,3 17,5 17, ,3 14,9 16,7 18, ,3 33, ,6 36, Zdroj: Výsledky censů 1991 a 2001 (ČSÚ). Graf č. 6 - Prognóza vývoje podílu ekonomických skupin obyvatelstva 70% 60% 50% % 30% 20% 10% 0% Zdroj:ČSÚ 2000 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 11

13 Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 měli jednotliví respondenti možnost přihlásit se k určité národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Sčítaným osobám tak bylo umožněno přihlásit se vedle české národnosti i k národnosti moravské, slezské, slovenské, německé, polské, romské, ukrajinské, vietnamské a k dalším. Z výsledků sčítání obyvatelstva vyplývá, že 90,8 % obyvatel města Jirkov se v roce 2001 hlásilo k české národnosti. Z ostatních národností je nejvíce zastoupena národnost slovenská a německá a to i v porovnání s podílem národnostních menšin v rámci celého Ústeckého kraje. Tab. č. 5 - Národnostní složení obyvatelstva města Jirkov v roce 2001 Obyvatel celkem Česká Moravská Slezská Slovenská Německá Polská Romská Ukrajinská Vietnamská Ostatní, nezjištěno Jirkov % 90,8 0,1 0,004 4,2 1,4 0,2 0,3 0,6 0,8 1,9 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001 Graf č. 7 Zastoupení národnostních menšin v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR Ústecký kraj Jirkov ostatní a nezj. romská polská německá slovenska slezska moravská Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001 Ukazatel vzdělanostní struktury obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel s nejvyšším ukončeným stupněm vzdělání. To je v Ústeckém kraji již tradičně na velmi nízké úrovni. V níže uvedené tabulce jsou však hodnoty uvedené u města Jirkov porovnány s vybranými okolními městy. V porovnání se vzdělanostní kulturou v okolních městech (viz graf č. 8) lze konstatovat, že vzdělanostní struktura obyvatel města Jirkov se příliš neliší od vzdělanostní struktury v Klášterci nad Ohří. V porovnání s městy Chomutov a Kadaň je v Jirkově vyšší zastoupení osob se základním vzděláním a vyučených a naopak nižší zastoupení osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 12

14 Tab. č. 6 - Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve vybraných městech v roce 2001 Nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Okres Abs celkem % 100,0 28,6 39,1 21,0 2,8 4,5 0,9 3,1 Chomutov Abs % 100,0 26,3 37,0 22,5 3,2 5,5 0,7 4,9 Jirkov Abs % 100,0 30,2 40,3 20,3 2,4 3,8 0,7 2,2 Kadaň Abs % 100,0 27,5 39,5 22,4 3,2 4,8 1,0 1,6 Klášterec Abs nad Ohří % 100,0 30,2 41,6 20,0 2,5 3,8 0,6 1,3 Vejprty Abs % 100,0 32,5 37,0 17,2 2,5 2,0 6,0 2,7 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001 Graf č. 8 - Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve vybraných městech v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% nezjištěno bez vzdělání vysokoškolské vyšší odborné úplné střední vyučení základní 30% 20% 10% 0% Okres celkem Chomutov Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 13

15 Tab č. 7 - Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle vzdělání v Jirkově Obyvatelstvo v tom celkem v % muži ženy Celkem , v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , vyučení bez maturity , střední odborné bez maturity , učební obor s maturitou 232 1, úplné střední všeobecné s mat , úplné střední odborné s mat , nástavbové studium 269 1, vyšší odborné 124 0, vysokoškolské 610 3, z toho bakalářské 44 0, vědecká příprava 6 0,0 6 - bez vzdělání 111 0, nezjištěno 354 2, Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001 Tab č. 8 - Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle vzdělání a ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní muži ženy počet v % počet v % Celkem , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , ,8 vyučení bez maturity , ,3 střední odborné bez maturity , ,4 učební obor s maturitou 167 2,9 40 0,8 úplné střední všeobecné s mat , ,6 úplné střední odborné s mat , ,4 nástavbové studium 84 1, ,9 vyšší odborné 35 0,6 56 1,2 vysokoškolské 305 5, ,8 z toho bakalářské 18 0,3 11 0,2 vědecká příprava 4 0,1 - - bez vzdělání 25 0,4 16 0,3 nezjištěno 39 0,7 26 0,5 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB Domácnosti a bydlení K datu posledního sčítání k bylo v Jirkově evidováno celkem 1491 domů, z toho 1440 domů trvale obydlených. V těchto domech bylo bytů, z toho trvale obydlených. Na jeden trvale obydlený byt připadalo v průměru 2,65 osob. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 14

16 Na základě potřeby rozvoje bydlení a požadavků vlastníků pozemkových parcel pro individuální rodinnou výstavbu jsou na území města vyčleněny lokality s funkčním využitím pro bydlení. Jedná se hlavně o lokality v Březenci, Vinařicích II/3, Starých Vinařicích, Jirkov - Osada, u Benziny v ul. Mostecká, ul. Za Pilou, v Jindřišské a proluky ve středu města Jirkov. Základní informace o rozsahu a stavu bytového fondu k r a 2001 shrnují tab. 10, o stáří bytů pak tab. 11. Ze souboru těchto údajů vyplývají následující závěry: Bytový fond města je relativně mladý a kvalitní, což je charakteristické pro téměř všechna střední a menší města. V případě Jirkova nacházíme výrazně nižší podíl bytů v rodinných domech oproti ostatním regionům v ČR (ČR byty v rodinných domech 42,6 %, v Jirkově 14,8 %). Pro město Jirkov je charakteristická absolutní převaha vysokopodlažní panelové zástavby s minimálním podílem starší činžovní městské a venkovské rodinné zástavby. Vzhledem k zániku panelové výstavby bude nutné řešit otázku bydlení. Tab. č. 9 - Srovnání vybraných charakteristik domovního fondu 1991 a Trvale obydlené Trvale obydlené domy domy Z toho RD Jirkov Březenec Jindřišská Červený Hrádek Jirkov Vinařice Zdroj: Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha Tab. č Srovnání vybraných charakteristik domovního fondu 1991 a 2001 Celkem Celkem Trvale obydlené byty S vodovodem Vodovod v bytě Přípoj na veř. kanal. síť S kanalizací Žumpajímka Jirkov Březenec Jindřišská Červený Hrádek Jirkov Vinařice Zdroj: Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha Tab. č. 11 Stáří bytového fondu 2001 v tom Domy rodinné ostatní celkem bytové domy domy budovy Trvale obydlené domy Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 15

17 Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku ,6 % 30 0,4% ,5 % 19 0,2% ,0 % ,4% ,9 % ,4% ,5 % 287 3,7% 6 nezjištěno ,2 % 41 0,5% 1 Průměrné stáří domů v letech 42,1 48,3 29,7 28,5 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 43,9 65,0 40,3 39,6 obytných místností s plochou 8 a více m 2 2,49 3,31 2,36 2,00 Tab. č. 12 Vývoj počtu trvale obydlených domů v Jirkově Zdroj: Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha Počet trvale obydlených bytů Z toho v rodinných domcích Zdroj: Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha. Tab. č Domácnosti podle typu a počtu členů v roce 2001 Typ domácnosti Počet % Úplné rodiny bez závislých dětí ,9 % - se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí ,2 % - se závislými dětmi Nerodinné domácnosti CD 111 1,4 % CD jednotlivců ,9 % Úhrn % Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001 Vzhledem k setrvalému mírnému růstu počtu obyvatelstva může v dalších letech docházet k prohlubování problémů v oblasti bydlení. Bez zvýšení současné intenzity bytové výstavby a bez prohloubení diferenciace forem bydlení (velikostní a kvalitativní strukturace bytů) dojde pravděpodobně u některých sociálních a demografických skupin obyvatelstva ke zhoršení jejich sociální situace. 4.2 Infrastruktura a technická vybavenost V rámci této kapitoly by měla být podána základní charakteristika stavu technické infrastruktury, resp. kvality zásobování energiemi, vodou, plynem apod. Záměrem je také přesně definovat základní limity související s dopravní obslužností, a to jak veřejnou dopravou, tak v důsledku špatného stavu, nízké kapacity nebo neexistence komunikací. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 16

18 4.2.1 Dopravní infrastruktura Širší přepravní vztahy jsou ve spádovém a řešeném území výrazně vázány na nadřazenou síť vnějších komunikačních tahů I. třídy a na síť hlavních železničních tahů v pánevní oblasti pod Krušnými horami. Tyto dopravní trasy prakticky přebírají rozhodující podíly všech přepravních kapacit v celém zájmovém území. Celá široká problematika je rozdělena na jednotlivé druhy doprav a zařízení podle jejich základních specifických znaků a funkčních využití. Silniční síť Silnice I/13 je vedena v prostoru mimo zastavěnou část města v těsném souběhu se železniční tratí ČD a svými nepříznivými vlivy rozvojové potřeby sídla podstatně neovlivňuje. Jirkov je napojen na tento tah dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. Silnice třetí třídy jsou na území Jirkova stabilizovány a nevyžadují zásadní směrové úpravy. Obr. č. 3. Dopravní infrastruktura v okrese Chomutov Zdroj: RIS 2004 Místní komunikace v Jirkově jsou na území města zastoupeny trasami, které navazují na nadřazený systém města Chomutova. Jedná se o ulice Chomutovská - původní trasa silnice I/13, která přešla do kategorie III. třídy, a obvodovou místní komunikaci ve Vinařicích s přímou vazbou na jižní obvodovou březeneckou komunikaci. Sběrné komunikace funkční třídy B2 s převážně dopravním významem současně obsluhují území. Jedná se o ulici Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 17

19 Ervěnickou, po které je vedena trolejbusová doprava, s vazbou na Písečnou a ulici Červenohradeckou. Železniční síť Železniční doprava vykazuje jeden z rozhodujících podílů přepravních výkonu a i ve výhledu bude hlavním nositelem přepravy nákladů. Určitý pokles je střídavě zaznamenáván v přepravě osob, kde důležitou roli sehrává otázka tarifů, kvalita služeb, rychlost a dostupnost v území. Předpokládá se, že tento trend nebude mít všeobecně trvalý charakter a že se zkvalitněním dopravní obsluhy ČD dojde postupně k celkovému zatraktivnění přepravy osob po železnici. Železniční doprava je zajištěna z jirkovského nádraží. Obr. č. 4. Železniční infrastruktura v okrese Chomutov Pěší a cyklistická doprava Zdroj: RIS 2005 V cyklistické dopravě se uplatňují zejména dvě funkce rekreační a přemisťovací. Návrh cyklistických stezek v řešeném prostoru dle současného územního plánu vychází z četných studijních prací a podkladů. Město Jirkov je cyklistický propojeno s městem Chomutov. Ve městě je navržen systém pěších a cyklistických stezek. Trasy jsou vzájemně propojeny Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 18

20 s městem. Pěší provoz ve městě je soustředěn do prostoru pěší zóny kolem náměstí Dr. E. Beneše. Využití cyklistických tras a pěší dopravy ve městě je řešeno kombinovaně. Hromadná doprava Provozovna ČAD je lokalizována do prostoru areálu dopravního podniku u zastávky ČD Jirkov. Autobusové nádraží je umístěno do prostoru ulic Alešova Zahradní. Městská hromadná doprava je zajišťována Dopravním podnikem města Chomutova a Jirkova, a. s. MHD je společná s městem Chomutov. Hlavním nosným systémem městské hromadné dopravy je trolejbus, doplňuje jej síť autobusových linek. Vozový park včetně informačního systému MHD je v posledních letech významněji modernizován zejména ve vztahu ke zkvalitnění přepravy pro osoby se zdravotním postižením. Klidová doprava Plošné a kapacitní nároky na klidovou dopravu se stávají jedním z hlavních faktorů při návrhu dopravního řešení ve městě. Návrh parkovacích a odstavných ploch je spojen vždy se značnými problémy. Nedostatek vhodných kapacit pro dopravu v klidu je patrný zejména v centrální zóně města. Zcela specifickou otázkou je parkování a odstavování nákladních vozidel. V Jirkově se dle stávající územně plánovací dokumentace počítá s plochou pro odstavování nákladních vozidel místních podnikatelů v prostoru před zastávkou ČD a v prostoru bývalého státního statku Technická infrastruktura Vodní hospodářství Jirkov leží v oblasti CHOPAVu Krušné hory. Jedná se o oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod a je vyhlášena nařízením vlády za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Území města Jirkova se nachází v povodí řeky Bíliny mezi vodními díly Jirkov a Újezd na katastrálních územích Jirkov, Březenec, Červený Hrádek, Jindřišská a Otvice. V zájmovém území Jirkova jsou následující vodní toky, rybníky a nádrže: řeka Bílina - významný tok Nivský potok (Lužec) - významný tok Březenecký potok - vodní tok Podkrušnohorský přivaděč - PKP - umělý tok Novomlýnský rybník na Červeném Hrádku rybník Domov rybník Plynárna (Mlýnský) rybník Hřebíkárna (Olejomlýnský rybník) zámecký rybník na Červeném Hrádku Březenecký rybník Ovčí rybník (šaftajk) vodní dílo Jirkov vodní dílo Újezd Území města Jirkova odvodňuje řeka Bílina. Přirozené průtokové poměry byly ovlivněny jednak výstavbou nádrží, jednak nutnými změnami odtokových os přeložkami potoků v důsledku důlních lomových polí. Zcela umělým systémem je přivaděč Ohře - Bílina i Podkrušnohorský přivaděč. Z nádrže Újezd je Bílina převedena na Ervěnický koridor, přes který je zatrubněna. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 19

21 Město Jirkov je zásobeno pitnou vodou v rámci vodárenské soustavy severní Čechy. Provozní zásobení je zajištěno přivaděčem odbočkou z průmyslového vodovodu Nechranice. V oblasti odvádění a čištění odpadních vod v Jirkově převažuje jednotný systém kanalizace, vody jsou odváděny na ČOV Jirkov. Zařízení ČOV vyžaduje rekonstrukci, napojení dalších větších podniků je tedy podmíněno její realizací. Energetika Energetická koncepce je navržena v souladu se zpracovaným energetickým generelem města. Město je plošně teplofikováno tepelným napaječem z elektrárny Prunéřov. Elektrárna Prunéřov pracuje v teplárenském režimu, vyrábí teplo i elektřinu, což je vzhledem ke struktuře výroby elektřiny a využívání primárních paliv žádoucí. Elektrárna Prunéřov je plně ekologizována. Město je plošně plynofikováno, převodem na zemní plyn v roce 1993 se rozvodová síť zkapacitnila. Výhledově je možné na základě instalací moderních technologii očekávat v průmyslové sféře snížení měrných elektrických nároků. Zkvalitněním tepelně - technických vlastností budov dojde u starší zástavby k úsporám energií až o 30 %, u novější zástavby až o 20 %. Tento proces bude investičně náročný a bude trvat delší dobu. Telekomunikace V Jirkově je od roku 1991 instalována ústředna typu PK 202, která byla v roce 1994 rozšířena na kapacitu přípojek. Obsazeno je cca 7000 přípojek Také byla zrekonstruována celá místní síť. Byla zkapacitněna také nedostatečná síť v oblastech Červený Hrádek, Osada a Za pilou. Šíření televizních a rozhlasových programů je na dobré úrovní. Vysílač Jedlová hora pokrývá celé řešené území. 4.3 Místní ekonomika V rámci této kapitoly jsou popsány základní charakteristiky místní ekonomické základny. Do této oblasti řadíme jak podnikatelské prostředí a dlouhodobé záměry místních podniků, tak ekonomiku (hospodaření) města (rozpočty, daňové příjmy v porovnání s jinými městy), které jsou východiskem pro další směřování rozvoje města Hospodaření města Cílem této podkapitoly je stručně a jasně přiblížit ekonomické hospodaření města Jirkov z pohledu udržitelného rozvoje. Udržitelnost hospodaření města je možné vnímat ze tří úhlů pohledu, přičemž spojujícím motivem je efektivnost (optimalizace) rozpočtových prostředků. První pohled reprezentuje tok finančních prostředků, který plyne na příjmovou stránku rozpočtu města Jirkov. Druhý pohled je zaměřen na množství prostředků, s nimiž město hospodaří. Třetí pohled je zaměřen na výdajovou stránku rozpočtu. Příjmová stránka rozpočtu Celkové příjmy rozpočtu města Jirkov se pohybují v letech 2003 až 2005 v rozmezí od 418,5 mil. Kč (2004) do 323 mil. Kč (2005). Nejvýznamnějšími příjmy města jsou jednoznačně daňové příjmy a dotace. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 20

22 Graf č. 9 - Příjmy města v roce 2005 Dlouhodobě přijaté půjčené příspěvky 4,5% Správa nemovitostí 11,6% Přijaté dotace 31,6% Kapitálové příjmy 1,5% Nedaňové příjmy 1,8% Daňové příjmy 49,0% Zdroj: Městský úřad Jirkov, 2006 Příjmy daňové se v letech pohybovaly od 129,5 mil. Kč do 158,6 mil. Kč. Jejich podíl na celkových příjmech činil ve sledovaném období 33,6 %, 36,1 % až 48,96 %. Nejvýznamnějším daňovým příjmem je příjem z daně z přidané hodnoty (cca 35,63 % všech daňových příjmů v roce 2005). V absolutních částkách se pak výnos tohoto druhu daně pohybuje v letech od 46,8 mil. Kč do 56,5 mil. Kč. Dalšími významnými daňovými příjmy byly daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmů právnických osob. Graf č. 10 Daňové příjmy města v letech (v mil. Kč) Zdroj: Městský úřad Jirkov, 2006 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 21

23 Graf č. 11 Přijaté dotace v letech (v mil. Kč) Zdroj: Městský úřad Jirkov, 2006 Významným příjmem města jsou dotace, jejichž podíl na celkových příjmech se ve sledovaném období pohyboval od 51,9 % (2003), 48,1 (2004) do 31,6 %(2005) z celkové výše rozpočtu. V absolutních hodnotách se jednalo o částky 200,1 mil Kč v roce 2003, 201,4 mil. Kč v roce 2004 a 102,4 mil. Kč v roce Převážnou většinu představovaly dotace neinvestiční. Graf č Příjmy celkem po konsolidaci ve vybraných městech ÚK (tis. Kč na 1 obyv.) 45,00 40,00 35,00 30, Příjmy celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.) 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Lovosice Vejprty Roudnice nad Labem Kadaň Rumburk Bílina Litvínov Libouchec Podbořany Ústí nad Labem Most Louny Česká Kamenice Chomutov Úštěk Litoměřice Varnsdorf Žatec Duchcov Šluknov Klášterec nad Ohří Velké Březno Děčín Benešov nad Ploučnicí Postoloprty Štětí Teplice Jirkov Krupka Libochovice Zdroj: Albertina 2005 V hospodaření města je důležitou oblastí proces tvorby příjmů, tedy proces získávání prostředků na příjmovou stranu rozpočtu. Pokud se nejvyšší měrou na příjmech podílejí daňové příjmy a dotace, mělo by být v zájmu města dlouhodobě a pravidelně hodnotit proces výběru daní a proces získávání finančních prostředků z dotačních programů. Obecně lze konstatovat, že přijaté dotace, i když jsou v rámci hodnocení ratingových společností považovány za kategorii opakujících se příjmů a pro hospodaření města jsou zcela nezbytné, omezují finanční udržitelnost města. Nelze na ně spoléhat jako na jistý příjem, naopak jejich výše v současnosti předurčuje objem mandatorních výdajů v budoucnosti, což představuje s ohledem na výše zmíněnou nejistotu spojenou s pravidelným tokem dotací potenciální riziko pro finanční udržitelnost města. Výdajová stránka rozpočtu Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 22

24 Absolutní výše výdajů se v rozmezí posledních 3 let pohybovala takto: 385,5 mil. Kč v roce 2003, v roce 2004 činila 418,5 mil. Kč a v roce 2005 dosáhla 323,8 mil. Kč. Největší část neinvestičních výdajů tvoří neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, především školským zařízením, a dále výdaje na veřejné služby. Dalším významným výdajem jsou sociální dávky a výdaje odboru vnitřní správy města. V přehledu výdajové stránky rozpočtu města Jirkov se převážnou měrou podílejí neinvestiční výdaje Graf č Výdaje města Jirkov v roce Stavební úřad a životní prostředí 0,2% Odbor právní 0,2% Správa nemovitostí 11,6% Městská policie 0,6% Odbor finanční 5,1% OMM a I + doprava 23,3% Splátka úvěrů 0,4% Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 30,9% Odbor vnitřní správy 17,2% Odbor školství, kultury a tělovýchovy 10,6% Zdroj: Městský úřad Jirkov, 2006 Graf č Výdaje celkem po konsolidaci ve srovnání s vybranými městy ÚK (tis. Kč na 1 obyv.) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 Lovosice Kadaň Vejprty Roudnice nad Labem Litvínov Bílina Rumburk Podbořany Výdaje celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.) Ústí nad Labem Most Louny Česká Kamenice Úštěk Žatec Chomutov Libouchec Klášterec nad Ohří Litoměřice Varnsdorf Duchcov Šluknov Velké Březno D ěčín Postoloprty Jirkov Benešov nad Ploučnicí Teplice Krupka Štětí Libochovice 15,00 10,00 5,00 0,00 Zdroj: Albertina 2005 Je možné konstatovat, že především z pohledu dlouhodobě udržitelného rozvoje města Jirkov je podstatné vynakládat výdaje nejen na samotný provoz města, ale zejména na jeho další rozvoj (investice). Udržitelnost výdajové stránky rozpočtu lze také chápat jako minimalizaci provozních (neinvestičních) výdajů a maximalizaci výdajů investičních. Jedním z důležitých nástrojů nezbytných k dosažení tohoto cíle by měl být i tento Strategický plán rozvoje města Jirkov. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 23

25 4.3.2 Ekonomická základna a podnikatelské prostředí Funkční prvky ekonomické základny města jsou zastoupeny areály a provozovnami, kde se realizují převážně aktivity výrobní, opravárenské, skladové, dopravní, výrobně opravárenské služby a navazující komerční aktivity. Upřednostněn je do budoucna také rozvoj areálů s příměstskými ekonomickými aktivitami. Vzhledem k rostoucí míře nezaměstnanosti bylo v rámci zpracování 3. změny územního plánu města Jirkov navrženo zřízení areálu průmyslové výroby. Průmyslové zóny, které byly navrženy v původním územním plánu sídelního útvaru Chomutov Jirkov, jsou zatím nedostupné z důvodu soukromého vlastnictví, proto byla vytipována tato dostupná lokalita s cílem vytvoření nových pracovních míst. Území vymezené pro průmyslovou zónu je ohraničeno ze SZ tělesem trati ČD č Ústí n. L - Chomutov, ze SV silnicí III/25118 Jirkov - Zaječice a dále k jihu po hranicích parcel č. 1963/1, 1968 a přes parcelu č. 694/2 až k Otvickému potoku. Ten tvoří hranici z jižní strany až k hranici parcely p.p.č. 679/2 a po hranici parcely p.p.č. 679/1 kolem rozvodny VVN k silnici II/251 k trati ČD. Další lokality určené k funkčnímu využití pro ekonomickou základnu - průmyslová zónu v ul. Za Pilou, ul. Mostecká (rezerva) a za Vrskmaňskou cestou - jsou v územním plánu rovněž obsaženy. Průmyslová a drobná řemeslná výroba, služby, sklady Hospodářství v posledních letech převážně ovlivňovaly tyto faktory: neexistence jednoznačné regionální politiky nevěnování pozornosti technické infrastruktuře výstavba unifikovaných panelových sídlišť snížení role cestovního ruchu Po roce 1990 došlo k rozvoji drobného podnikání. V Jirkově je v současné době registrováno ekonomických subjektů (zdroj RES 2004). V přepočtu na 1000 obyvatel se Jirkov počtem podnikatelských subjektů v porovnání s ostatními městy v Ústeckém kraji řadí na jedno z posledních míst. Graf č. 15 Podnikatelské subjekty na 1000 obyvatel ve srovnání s vybranými městy Ústeckého kraje 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 Litoměřice Roudnice nad Labem Libochovice Úštěk Teplice Ústí nad Labem Česká Kamenice Žatec Louny Děčín Rumburk Libouchec Chomutov Benešov nad Ploučnicí Lovosice Velké Březno Varnsdorf Štětí Most Vejprty Kadaň Litvínov Postoloprty Krupka Podbořany Šluknov Klášterec nad Ohří Jirkov Duchcov Bílina Zdroj: Albertina 2005 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 24

26 Tab. č Ekonomické subjekty dle odvětví ve Městě Jirkov v roce 2004 Počet podnikatelských subjektů Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opr. motorových vozidel Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální služby Jirkov % 100 6,1 10,8 13,4 3,1 40,1 18,0 0,2 2,1 6,3 Zdroj: RES 2005 Graf. č Ekonomické subjekty dle odvětví ve Městě Jirkov v roce 2004 Ostatní obchodní služby 18% Školství a zdravotnictví 2% Ostatní veřejné, sociální služby 6% Zemědělství, lesnictví, rybářství 6% Průmysl 11% Stavebnictví 13% Doprava a spoje 3% Obchod, prodej a opr. motorových vozidel 41% Zdroj: RES 2005 Mezi subjekty v Jirkově s nejvyšším počtem zaměstnanců figuruji městem zřizované instituce jako Městský úřad Jirkov, Mateřská škola, Městský ústav sociálních služeb, Podnik služeb Jirkov nebo základní školy. Z komerčního sektoru jsou největšími zaměstnavateli ve městě společnosti Riel, s. r. o., IZ-Real, s. r. o., Imuno s. r. o., E. B. J. produkt a Krušnohorské lesy, a. s. Na území města nepůsobí žádný podnikatelský subjekt, který by zaměstnal více než 200 zaměstnanců. Většina podnikatelských subjektů jsou živnostníci nebo drobní podnikatelé. Tab. č Hlavní zaměstnavatelé v Jirkově Název firmy Počet zaměstnanců Hlavní obor činnosti dle OKEČ Mateřská škola Jirkov, přísp.org Předškolní výchova Město Jirkov Všeobecné činnosti veřejné správy Městský ústav sociálních služeb Ústavní sociální péče Riel, s. r. o Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků j. n. Základní škola Základní vzdělávání Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 25

27 Základní škola Základní vzdělávání IZ - Real, s. r. o Výstavba pozemních a inženýrských staveb Imuno, s. r. o Ochrana veřejného zdraví Odborné učiliště a Praktická škola, Vzdělávání na středních odborných učilištích Jirkov, Jezerská 272 Podnik služeb Jirkov, s. r. o Sběr a zpracování ostatních odpadů E.B.J.-produkt, s. r. o Výroba počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací Krušnohorské lesy, a. s Pěstování lesa a těžba dřeva Fisad, s. r. o Výstavba pozemních a inženýrských staveb Irena Pláničková - cukrářská Výroba pekárenských výrobků vč. cukrářských, výrobna Petra kromě trvanlivých výrobků Ivo Zábranský - Z-real Výroba a rozvod páry a teplé vody J.P.B. Kovovýroba, s. r. o Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Jatky Jirkov, s. r. o Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků Základní škola Základní vzdělávání Základní škola Základní vzdělávání Základní umělecká škola Vzdělávání v základních uměleckých školách Fa Bemat, s. r. o Výstavba trubních, komunikačních a energetických vedení Mivesta, s. r. o Výstavba pozemních a inženýrských staveb Sady a školky Jirkov, s. r. o Pěstování ovoce a ořechů Selka Jirkov, s. r. o. v likvidaci Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků Skan Holz Jirkov, s. r. o Výroba stavebně truhlářská a tesařská Stavant, s. r. o Výstavba pozemních a inženýrských staveb Zvláštní škola Základní vzdělávání Zdroj: Albertina 2006 Tab. č Struktura podniků v Jirkově dle počtu zaměstnanců v roce 2005 Počet zaměstnanců 0/nezjištěno Počet podniků Zdroj: Albertina 2006 Zemědělská činnost nesehrává v ekonomické základně města významnou roli. Zájmové území se nachází v oblasti, kde převládá průmyslová výroba a těžební činnost. Její dopady na krajinu jsou všeobecné známé, včetně dopadu na zemědělskou produkci. Pro katastrální území Jirkov je podíl zemědělské půdy na celkové rozloze 36,8 %, 35 % u lesní půdy, poměr orné půdy je 17,1 % a trvalých travních porostů je 13,3 %. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 26

28 Podrobnější informace o podnikatelském prostředí v Jirkově, tak jak jej vnímají místní podnikatelé, je možné získat z vyhodnocení Průzkumu podnikatelského prostředí, který je přílohou tohoto profilu. 4.4 Trh práce, zaměstnanost Společným problémem všech obcí chomutovského okresu jsou následky již více než desetiletí trvající restrukturalizace ekonomiky České republiky. Ty se projevují zejména ve vysoké míře nezaměstnanosti. Její příčinou je především nepříznivá kvalifikační struktura pracovních sil a jejich horší adaptibilita na možnou rekvalifikaci. Výsledkem je vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Pro její snížení chybí vhodné podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání. Okres Chomutov je v pořadí 6. okresem v České republice s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. V porovnání s průměrem za ČR k (8,88 %) je v tomto okrese o 47,2 % vyšší míra nezaměstnanosti (15,47 %). Nabídka a poptávka pracovních sil v okrese Chomutov Zaměstnanost v okrese Chomutov, potažmo též přímo v Jirkově, vykazovala v roce 2005 následující charakteristiky: přes 90 % zaměstnaných okresu bydlí v průmyslové oblasti, více než polovina pak v mikroregionu Chomutov podíly pracujících jsou v jednotlivých oblastech (horská, průmyslová, zemědělská) porovnatelné, rozdíly jsou významnější podle mikroregionů nejvyšší zaměstnanost zaznamenáváme v mikroregionech Kadaň a Klášterec, nejnižší na Vejprtsku a Jirkovsku obecně lze konstatovat, že v průběhu roku 2005 nedošlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti ve struktuře zaměstnanosti podle jednotlivých sektorů ekonomiky rovněž nedochází k výrazným změnám odvětvové rozdíly patří mezi nejvýznamnější; z obecného trendu se vymykají především dynamické nárůsty v těchto odvětvích: průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot, gumárenský a plastikářský průmysl a činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj nadprůměrné rozdíly byly shledány rovněž podle hlediska právního rámce organizace růst zaměstnanců v s. r. o., stagnace či pokles u ostatních, zejména u družstev vývoj počtů zaměstnaných v závislosti na různém kapitálu (tuzemský a zahraniční), velikosti a lokalitě (mikroregiony) se výrazně neodlišuje od celkových trendů (prakticky bez výrazných změn až meziroční stagnace) převažuje zaměstnanost mužů 54,4 % a osob v dělnických profesích, jejichž podíl na trhu práce zaujímá 69,2 % (k zaměstnanost mužů 53,2% a osob v dělnických profesích 68,7 %) nejvyšší zaměstnanost má i přes určité strukturální změny sekundární sektor s podílem 56,7 %, v terciárním sektoru je zaměstnáno cca 41,4 % zaměstnanecké veřejnosti Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 27

29 Skladba evidovaných nezaměstnaných v okrese Chomutov v roce 2005 Z hlediska zastoupení pohlaví a věkové struktury nezaměstnaných se Chomutovsko významněji neodlišuje od zbytku ČR ženy i muži jsou v evidenci zastoupeni zhruba stejně, průměrný věk uchazečů je 37 let (36 let v roce 2004) nejčetnější desetiletou věkovou kohortou jsou uchazeči ve věku let, kteří tvoří zhruba třetinu evidovaných v ostatních kohortách (tj let, let a nad 50 let) je zastoupeno cca po 20 % nezaměstnaných, mladých do 19 let je 6,7 % Trh práce a nezaměstnanost v Jirkově Úřad práce v Chomutově sleduje vývoj nezaměstnanosti na území okresu Chomutov v rámci tzv. mikroregionů. Město Jirkov spadá do mikroregionu Jirkov. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Jirkov dosahovala roku 2006 v březnu 18,5 %. V porovnání s ostatními mikoregiony v okrese Chomutov se jedná o jedno z nejvyšších procent míry nezaměstnanosti. Kartogram č. 1 : Míry nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech Chomutovska Zdroj. Úřad práce Chomutov, k Z hlediska dlouhodobějšího vývoje nezaměstnanosti můžeme sledovat jak v rámci mikroregionu, tak v rámci samotného města Jirkova v posledních čtyřech letech určitý pokles. Nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo dosahováno v letech 2003 a 2004, kdy se její výše pohybovala na úrovni 22 %. K výraznějšímu poklesu dochází v letech 2005 a 2006, kdy se míra nezaměstnanosti přiblížila 18 %. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 28

30 Graf č Vývoj míry nezaměstnanosti Jirkov Mikroregion Jirkov Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006 Poptávka po pracovní síle v průběhu roku 2005 v Jirkově byla vyšší v zimních měsících, což příliš nekoresponduje s celorepublikovým vývojem, kdy je vyšší zájem zaměstnavatelů v jarních a letních měsících v souvislosti s nárůstem činností ve stavebnictví a cestovním ruchu. Tab. č Poptávka pracovních sil resp. vývoj počtu hlášených pracovních míst v roce 2005 Měsíc Počet míst v Jirkově Počet míst v mikroregionu Jirkov Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006 Tab. č Věková struktura uchazečů o zaměstnání Jirkov Mikroregion Jirkov k k Věk Počet Počet Podíl v % Podíl v % uchazečů uchazečů do 19 let 147 6, , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let 122 5, ,2 60 a více let 17 0,8 20 0,8 Celkem , ,0 Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006 Ve vzdělanostní struktuře nezaměstnaných se Jirkov (a i celý Ústecký kraj) poměrně výrazně odlišuje od celku republiky. Téměř polovina uchazečů má nejvýše základní vzdělání, zhruba Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 29