SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

Transkript

1 SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ Atmosféra doby - konec 2. světové války (atomové zbraně v Hirošimě a Nagasaki) - vznik dvou nesmiřitelných světových soustav kapitalistické a socialistické - studená válka - válka v Koreji, ve Vietnamu, v Afghánistánu, v Iráku, v Jugoslávii - poznávání vesmíru - globální problémy lidstva (nemoci, drogy, poškozené ţivotní prostředí, národnostní a rasové nesváry, zločinnost) - konec 80. let rozpad východního bloku UMĚLECKÉ SMĚRY: Neorealismus Existencialismus Nový román Rozhněvaní mladí muži Beatnici 1

2 Magický realismus Socialistický realismus Postmodernismus ANGLIE R o z h n ě v a n í m l a d í m u ž i Kingsley Amis [kingzli ejmis] ( ) Šťastný Jim (1954) Staří parťáci (1986) Alan Sillitoe [elen silitou] (1928) V sobotu večer a v neděli ráno (1958) U n i v e r z i t n í r o m á n David Lodge [dejvid lodţ] (1935) Hostující profesoři (1975) 2

3 Pěkná práce (1988) Den zkázy v Britském muzeu (1973) Graham Greene [grehem grýn] ( ) Moc a sláva (1940) Tichý Američan (1955) M o d e r n i s m u s William Golding [viljem goulding] ( ) - nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1993 Pán much (1964) John Fowles [faulz] (1926) Sběratel (1963) Francouzova milenka (1969) D a l š í a u t o ř i George Orwell [dţórdţ orvel] ( ) Hold Katalánsku (1938) 3

4 Farma zvířat (1954) 1984 (1948) Anthony Burgess [entony bardţis] (1917) Mechanický pomeranč (1962) Ian McEwan [jan mekjúen] (1948) Betonová zahrada (1978) Salman Rushdie [selmen rašdy] (1947) Satanské verše (1988) Děti půlnoci (1981) K l a s i c k é d e t e k t i v k y Agatha Christie ( ) Hercule Poirot [erkyl puaro], Jane Marplová Vraţda v Orient-expresu (1934) Deset malých černoušků (1951) 4

5 P. D. Jamesová (1920) Adam Dalgliesh [dalgliš] Zahalte jí tvář Dick Francis (1920) Smrt favorita (1962) F a n t a s t i c k á l i t e r a t u r a John Ronald Reuel Tolkien ( ) Hobit (1937) Pán prstenů ( ) S c i e n c e f i c t i o n John Wyndham ( ) Den trifidů (1951) Arthur C. Clarke (1917) 2001: Vesmírná odysea (1968) 5

6 V ále č n á l i t e r a t u r a James Clavell ( ) Král Krysa (1962) Ray Rigby Pahorek (1965); Pahorek z písku (1981) Patrick Ryan ( ) Jak jsem vyhrál válku (1963) USA V á l e č n á l i t e r a t u r a Joseph Heller [dţouzif helr] ( ) Hlava XXII (1961) William Styron [stajron] ( ) Sophiina volba (1979) 6

7 Norman Mailer [mejler] (1923) Nazí a mrtví (1948) B e a t n í ci Jack Kerouac [keruek] ( ) Na cestě (1957) Podzemníci (1958) William Burroughs [barouz] ( ) Feťák (1953) Nahý oběd (1959) Charles Bukowski ( ) Všechny řitě světa i ta má (1973) Hollywood (1989) Ken Elton Kesey [kízi] ( ) Vyhoďme ho z kola ven (1962) 7

8 Lawrence Ferlinghetti [lorens ferlingety] (1919) Startuji ze San Francisca (1961) Allen Ginsberg [elen ginsberg] ( ) Kvílení (1956) P o s t m o d e r n i s m u s John Irwing [érving] (1942) Svět podle Garpa (1978) Pravidla moštárny (1985) Kurt Vonnegut ( ) Snídaně šampiónů (1972) Groteska (1979) L i t e r a t u r a s p r v k y s c i e n c e f i c t i o n Ray Bradburry [bredbery] (1920) Marťanská kronika (1950) 451 stupňů Fahrenheita (1951) 8

9 L i t e r a t u r a ž i d o v s k ý c h a u t o r ů Isaac Bashevis Singer [ajzak baševis singr] ( ) - Nobelova cena za literaturu Otrok Saul Bellow [sól belou] ( ) - Nobelova cena za literaturu Herzog (1964) Bernard Malamud [melemud] ( ) Příručí (1959) Správkař (1966) Philip Roth (1933) Portnoyův komplex (1969) D a l š í a m e r i č t í s p i s o v a t e l é Jerome David Salinger [dţeroum dejvid selindţr] (1919) Kdo chytá v ţitě (1951) Vladimír Nabokov ( ) Lolita (1955) 9

10 Truman Capote [trúmen kepouty] ( ) Chladnokrevně (1966) John Updike [apdajk] (1932) Králíku, utíkej (1960) Kentaur (1963) Čarodějky z Eastwicku (1984) Anton Myrer ( ) Poslední kabriolet (1970) Toni Morrisonová [touny morisnová] (1931) - nositelka Nobelovy ceny za rok 1993 Milovaná (1987) DRAMA Eugen Gladstone O Neill [júdţín ounýl] ( ) - nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1936 Smutek sluší Elektře (1931) 10

11 Tennessee Williams [tenesí viljems] ( ) Tramvaj do stanice Touha (1947) Kočka na rozpálené plechové střeše (1955) Arthur Miller (1915) Smrt obchodního cestujícího (1949) Edward Albee [edvrd ólbí] (1928) Kdo se bojí Virgínie Wolfové (1962) ITÁLIE N e o r e a l i s m u s Alberto Moravia ( ) Římanka (1947) Horalka (1957) Nuda (1960) 11

12 P o s t m o d e r n i s m u s Umberto Eco (1932) Jméno růţe (1980) Foucaultovo kyvadlo (1988) NĚMECKO Günter Grass (1927) - jeden z nejvýznamnějších členů Skupiny 47 Plechový bubínek (1957) Heinrich Böll ( ) - nositel Nobelovy ceny za literaturu Biliár o půl desáté (1959) Christa Wolfová (1929) Rozdělené nebe (1963) Nehoda (1986) Christiana F. My děti se stanice ZOO 12

13 RAKOUSKO Johannes Mario Simmel (1914) Láska je jen slovo (1963) Všichni lidé bratry jsou (1967) DRAMA ŠVÝCARSKO Friedrich Dürrenmatt ( ) Návštěva staré dámy (1956) Fyzikové (1962) Soudce a jeho kat (1979) FRANCIE E x i s t e n c i o n a l i s m u s Jean-Paul Sartre [ţán pol sartr] ( ) Zeď (1938) Hnus (1938) 13

14 Simone de Beauvoir [simon d bovuár] ( ) Mandaríni (1954) Albert Camus [albér kamy] ( ) Cizinec (1942) Mor (1947) Boris Vian [vjan] ( ) Pěna dní (1947) N o v ý r o m á n Alain Robbe-Grillet [alen rob grije] (1922) Gumy (1953) Ţárlivost (1957) V á l e č n á l i t e r a t u r a Robert Merle [merl] ( ) Smrt je mým řemeslem (1952) 14

15 Pierre Boulle [pjer bul] ( ) Most přes řeku Kwai (1958) K l a s i c k á r e a l i s t i c k á p r ó z a Louis Aragon ( ) Aurelián (1944) Elza Trioletová ( ) Růţe na úvěr (1958) A b s u r d n í d r a m a Eugéne Ionesco [eţen jonesko] ( ) Plešatá zpěvačka (1948) Ţidle (1952) Samuel Beckett [samuel beket] ( ) - Nobelova cena za literaturu v roce 1969 Čekání na Godota (1952) 15

16 LATINSKOAMERICKÁ PRÓZA M a g i c k ý r e a l i s m u s Jorge Luis Borges [chorche luis borches] ( ) Obecné dějiny hanebnosti (1935) Gabriel García Márquez [gabriel garsía márkez] (1927) - nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1982 Sto roků samoty (1967) Kronika ohlášené smrti (1981) FINSKO Mika Waltari ( ) Egypťan Sinuhet (1945) RUSKO 16

17 Michail Šolochov ( ) - Nobelova cena za literaturu (1965) Osud člověka (1957) Boris Pasternak ( ) - Nobelova cena za literaturu Doktor Ţivago (1956) Alexandr Solženicyn ( ) Jeden den Ivana Děnisoviče (1962) Souostroví Gulag ( ) Vladimir Vysockij ( ) - hrál v moskevském Divadle na Tagance Nerv (1981) Čingiz Ajtmatov (1928) Stanice Bouřná aneb Den delší neţ století (1980) 17

18 Historické souvislosti: ČESKÁ LITERATURA PO ROCE 1945 Periodizace české literatury po r 1945: 1) období let Vladimír Holan - Dík Sovětskému svazu (1945) Rudoarmejci (1947) František Hrubín - Jobova noc (1945) Hirošima (1948) Jan Zahradníček - Stará země (1946) La Salleta (1947) Jan Drda - Němá barikáda (1946) Julius Fučík - Reportáţ psaná na oprátce (1945) 2) období let vlivem únorového převratu došlo k výraznější politizaci literatury - Sjezd národní kultury v r za jedinou metodu zobrazení v české literatuře povaţován socialistický realismus Znaky: 1) jednoznačná ideovost vedoucí úloha KSČ v literatuře 2) motivy práce, pracovní prostředí 3) zjednodušení textu happyendy, černé a bílé postavy 4) schematismus 5) vliv Sovětského svazu - vůdčí osobností byl Vítězslav Nezval - socialistický realismus v poezii představují dále např. Pavel Kohout, Jan Pilař - v próze se rozvíjí především tzv. budovatelský román V. Řezáč - Nástup (1951) B. Říha - Země dokořán (1950) T. Svatopluk - Botostroj (1933), Bez šéfa (1953) 18

19 - dalším povoleným prozaickým ţánrem je historický román M. Pujmanová - Ţivot proti smrti (1952) K. Ptáčník - Ročník jedenadvacet (1957) - frézismus Vašek Káňa - Parta brusiče Karhana (1949) - řada představitelů české literatury byla postiţena komunistickou perzekucí, vězněna; někteří byli později rehabilitováni, např. ruralisté - J. Knap, F. Křelina, J. Čep - v knihovnách docházelo k vyřazování řady děl, např. K. Čapka, J. Ortena, J. Foglara, F. Kafky, K. Maye 3) období let destalinizace - po smrti J. V. Stalina a K. Gottwalda (v r. 1953) došlo k určitému uvolnění - v Polsku a Maďarsku se konaly tzv. kontrarevoluční akce (r. 1956) - na XX. Sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (r. 1956) N. Chruščov přiznal Stalinův kult osobností, čímţ byl dán impuls k pozitivnějšímu vývoji v umění - u nás vznikl časopis Květen, jeho příznivci psali poezii všedního dne - do uvolněného prostředí literatury vstupuje řada nových osobností: Jiří Šotola Karel Šiktanc Jan Otčenášek Vladimír Neff Josef Škvorecký Norbert Frýd 4) období destalinizace - v Sovětském svazu Chruščova po jeho pádu vystřídal L. I. Breţněv, došlo k dalšímu částečnému uvolnění v SSSR, potaţmo u nás - do KSČ vstupují lidé ochotní k reformám - vznikají nové skupiny spisovatelů (časopis Tvář Václav Havel, Jiří Gruša, Josef Topol, časopis Host do domu Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Milan Uhde) 19

20 V období 1. a 2. destalinizace sledujeme v próze 2 základní tendence: a) téma války a okupace Eduard Valenta - Jdi za zeleným světlem (1956) Arnošt Lustig - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1959) Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky (1965) Ladislav Fuks - Variace pro temnou strunu (1966) Spalovač mrtvol (1967) Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma (1958) b) téma současnosti a současného mladého člověka Bohumil Hrabal - Perlička na dně (1963) Vladimír Páral - Soukromá vichřice (1964) Katapult (1967) Milan Kundera - Směšné lásky (1963) Ţert (1967) Ludvík Vaculík - Sekyra (1966) Josef Škvorecký - Legenda Emőke (1963) - vznikají divadelní scény nového typu, tzv. divadla malých forem, která vycházejí z amatérského zázemí, přejímají filozofii Voskovce a Wericha Divadlo Na Zábradlí (Ivan Vyskočil) Semafor (Jiří Suchý, Jiří Šlitr) 5) období let v roce 1968 byl pozitivní vývoj u nás zastaven invazí vojsk Varšavské smlouvy - byly vyřazovány další stovky titulů z knihoven, řada vydaných knih byla zničena - ÚV KSČ rozpustil Svaz českých spisovatelů, jako náhradu zaloţil Svaz československých spisovatelů, jehoţ členy byli spisovatelé ochotní psát v duchu socialistického realismu 20

21 Literatura se rozštěpila do čtyř proudů: a) oficiálně vydávaná literatura (Jiří Ţáček, Vladimír Páral) b) samizdatová literatura (Karel Šiktanc, Jan Skácel, Ludvík Vaculík, Eva Kantůrková, Václav Havel) c) exilová literatura (Josef Škvorecký, Milan Kundera, Karel Kryl, Pavel Kohout) d) underground (Ivan Martin Jirous, Egon Bondy, Jáchym Topol, J. H. Krchovský, Jiří Dědeček, Jaromír Nohavica, Pavel Dobeš, Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka) Na divadla malých forem navazují tzv. bytová divadla (Vlasty Chramostové, Orfeus) 6) období po roce listopadová revoluce v roce v literatuře mizí dělení na oficiální, samizdatovou a exilovou - dochází k přehodnocování tvorby uplynulých let - v české literatuře nastupuje mnoţství témat, vlivů 21

22 Do literatury vstupují noví autoři: Michal Viewegh Michal Ajvaz Druhé město (1993) Daniela Hodrová Théta (1991) Petr Šabach Šakalí léta (1993) Květa Legátová Ţelary (2001) Jozova Hanule (2002) Petra Hůlová Paměť mojí babičce (2002) Tereza Boučková Rok kohouta (2008) Literární skupiny ČESKÁ POEZIE tzv. desetiletí existenciální literatury literární skupiny jsou výrazně ovlivněny existencialismem Skupina 42 ( ) - spisovatelé, teoretici, výtvarníci: Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný, Jindřich Chalupecký - inspirace velkoměstem (civilizací i periferií) Skupina Ohnice ( ) - básníci Kamil Bednář, Josef Hiršal a jiní - návaznost na poezii Jiřího Ortena - vliv existencialismu - program nahého člověka (úzkost, zklamání) Skupina Ra, Skupina surrealistů ( ) - teoretici, básníci, prozaici Ludvík Kundera - návaznost na Nezvalovu surrealistickou skupinu rozpuštěnou v roce

23 Významné osobnosti české poezie Jiří Kolář ( ) Prométheova játra (1950 napsána, náklad z r zničen, 1979 v samizdatu, 1985 v exilu, 1990) Josef Kainar ( ) Nové mýty (1946) Člověka hořce mám rád (1957) Lazar a píseň (1960) Jan Zahradníček ( ) Pokušení smrti (1930) Znamení moci (1951) Oldřich Mikulášek ( ) Ortely a milosti (1958) Agogh (v exilu 1980, oficiálně u nás 1989) Jan Skácel ( ) Hodina mezi psem a vlkem (1962) Smuténka (1965) Soubor fejetonů: Jedenáctý bílý kůň 23

24 Ivan Blatný ( ) Tento večer (1945) Pomocná škola Bixley (1987) Karel Šiktanc (1928) Adam a Eva (1968) Václav Hrabě ( ) Blues pro bláznivou holku (1991) Miroslav Holub ( ) Achilles a ţelva (1960) Ivan Diviš ( ) Odchod z Čech (1981) Ţalmy (1986) Karel Kryl ( ) Kníška Karla Kryla (1972) Ivan Martin Jirous (1944) Magorovy labutí písně (1985) Egon Bondy ( ) Nesmrtelná dívka (1989) Invalidní sourozenci (1974) J. H. Krchovský (1960) Noci, po nichţ nepřichází ráno (1991) 24

25 Ladislav Fuks ( ) Významné osobnosti české oficiální prózy Pan Theodor Mundstock (1963) Spalovač mrtvol (1967) Myši Natálie Mooshabrové (1970) Bohumil Hrabal ( ) - narozen v Brně, studoval práva na Karlově univerzitě, za okupace pracoval jako notářský úředník, ţelezničář - po válce byl obchodníkem, pojišťovacím agentem, v 50. letech dělníkem na Kladně, po úraze baličem ve Sběrných surovinách, kulisákem v Divadle S. K. Neumanna, od roku 1962 se věnuje pouze literární činnosti POVÍDKY: Perlička na dně (1963) Pábitelé (1964) Ostře sledované vlaky (1965) Slavnosti sněţenek (1975) Příliš hlučná samota (1977 v sam., 1980 v exilu, 1989) 25

26 TRILOGIE: Městečko u vody: Postřiţiny (1976) Krasosmutnění (1981) Harlekýnovy milióny (1981) ROMÁN: Obsluhoval jsem anglického krále (1974 v samizdatu, 1980 v exilu, 1989) Ota Pavel ( ) - vlastním jménem Ota Popper BELETRIE: Smrt krásných srnců (1971) Jak jsem potkal ryby (1967) SPORTOVNÍ REPORTÁŢE: Dukla mezi mrakodrapy (1964) Plná bedna šampaňského (1967) Vladimír Páral (1932) Soukromá vichřice. Laboratorní zpráva ze ţivota hmyzu (1966) 26

27 Katapult. Jízdní řád ţelezničních, lodních, leteckých drah do ráje (1967) Milenci a vrazi. Magazín ukájení před rokem 2000 (1969) Jiří Šotola ( ) Tovaryšstvo Jeţíšovo (1969) Vladimír Neff ( ) Sňatky z rozumu (1957) Václav Kaplický ( ) Kladivo na čarodějnice (1963) Vladimír Kőrner (1939) Adelheid (1967) Významné osobnosti exilové literatury Milan Kundera (1929) Směšné lásky (1963) Ţert (1967) Ţivot je jinde (1973 francouzsky, 1979 v exilu česky) 27

28 Valčík na rozloučenou (1976 francouzsky, 1979 v exilu česky) Kniha smíchu a zapomnění (1979 francouzsky, 1981 v exilu česky) Nesnesitelná lehkost bytí (1985) Nesmrtelnost (1990 francouzsky, 1993 česky) Arnošt Lustig (1926) Dita Saxová (1962) Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964) Nemilovaná Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (1979 v exilu, 1992) Josef Škvorecký (1924) Zbabělci (1958) Tankový prapor (1971 v exilu, 1990) Prima sezóna (1975 v exilu, 1990) 28

29 Mirákl (1972 v exilu, 1991) Příběh inţenýra lidských duší (1977 v exilu, 1992) Pavel Kohout (1928) August, August, August (1967) Katyně (1980 v exilu, 1990) Kde je zakopán pes (1987 v exilu, 1990) Významné osobnosti české samizdatové literatury Ludvík Vaculík (1926) Sekyra (1966) Morčata (1973 v sam., 1977 v exilu, 1991) Český snář (1980 v samizdatu, 1983 v exilu, 1990) Karel Pecka ( ) Motáky nezvěstnému (1978 v samizdatu) 29

30 Eva Kantůrková (1930) Přítelkyně z domu smutku (1984) Ivan Klíma (1931) Moje první lásky (1981) Soudce z milosti (1986) Jáchym Topol (1962) Noční práce (2001 Kloktat dehet (2005) Osobnosti současné české literatury Michal Viewegh (1962) Báječná léta pod psa (1992) Výchova dívek v Čechách (1994) Účastníci zájezdu (1996) Román pro ţeny (2001) Román pro muţe (2008) 30

31 Osobnosti českého dramatu Josef Topol (1935) Konec masopustu (1963) Kočka na kolejích (1964) Václav Havel (1936) Zahradní slavnost (1963) Vyrozumění (1965) Audience (1976) Pokoušení (1985) Milan Uhde (1936) Balada pro banditu (1975) Ivan Vyskočil (1929) Kosti (1965) Haprdáns (1980) 31