Létající stroje ve větru Flying machines in a wind
|
|
- Vlastimil Mach
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Létající stroje ve větru Flying machines in a wind Pro jakýkoliv let si přejí piloti i cestující, aby probíhal ustáleně, což znamená rovnovážně a přímočaře, čemuž odpovídá nějaká poloha letadla i jeho rychlost a očekávají, že doletí tam kam si přejí, snad i včas a bezpečně. K tomu je vedle mnoha jiných okolností třeba klidné bezvětrné počasí. Takovéto situace však prakticky v atmosféře Země neexistují. Mnozí, i zkušení, piloti se nad tím ani příliš nezamýšlejí, protože tomu nepřikládají velký význam a cestujícím nezbývá než doufat. Co se však stane, jestliže nemůžeme dodržet přímý rovnoměrný let? Nebo začne foukat vítr z boku? Nebo bude silná turbulence? Nebo budeme nuceni přistát s větrem v zádech? Nebo nastane v povětří něco jiného než na co jsme připraveni? Pokusíme se v tomto článku rozebrat, velmi jednoduše, některé případy letů v ovzduší a upozornit na možné účinky působící při tom na letadlo. Budeme mít především na mysli malé a lehké stroje s osádkami, které nemusí mít nutně přebytek zkušeností s takovýmito situacemi. Třeba se se všemi jejich intenzivnějšími působeními ani nesetkají. Přesto by o nich něco málo měli vědět a nezapomínat na to, že vzdušný obal Země je dost nevyzpytatelný a poskytuje nezřídka možnosti k nechtěnému stoupnutí adrenalinu v krvi osádek a vzniku ne zcela bezpečných situací. Co je vítr, ví z vlastní zkušenosti každý. Vítr je horký, studený,mrazivý,chladivý, mírný, bouřlivý, nárazový apod. Pro začátek, abychom mluvili stejnou řečí, připomeňme, že vítr je pohybující se vzduch. K jeho vzniku je třeba tlakových rozdílů v nějakých vzduchových objemech, které spolu souvisí. Pak se vzduch začne pohybovat z místa o vyšším tlaku na místo s tlakem nižším, až se oba tlaky vyrovnají. Tak vzniká i zaniká vítr. Jeho účinky poznáváme nejvíce na tvářích. Vnímáme jeho rychlost, teplotu i směr odkud vane. Jestliže odvrátíme tvář od směru přicházejícího větru, jeho účinky na naše smysly se změní. Změnilo se i jeho chování? Nikoliv. Jen na nás jinak působí. Všichni s tím máme nějaké zkušenosti. Připomenu třeba ty, které souvisí s jízdou na kole za větru, kdy měníme častěji směr jízdy. Jedeme-li proti silnějšímu větru jsme nuceni vynakládat větší úsilí(výkon) na pohyb. Jedeme-li po chvíli s bočním větrem, poznáváme, že se jeho účinky změnily. Již nás tolik nebrzdí. A jedeme-li po větru, zřetelně cítíme, že náš výkon mohl významně klesnout, aniž by se rychlost jízdy vůči zemi zmenšila. Pravidla pro uznávání rekordních výkonů v lehké atletice uvádějí, mimo jiné, že vítr v zádech závodníka při sprintech nebo skocích do dálky, nesmí překročit 2 m/s. O působení větru z jiného směru se pravidla nezmiňují. Občas se pouze konstatuje ve sportovních rubrikách novin, že závodníkovi ztížil silnější protivítr překonání platného rekordního výkonu. Vítr v zádech naopak nemilují soutěžící v hodu diskem a oštěpem. Podle jejich zkušeností jimi vynakládané úsilí znehodnocuje. Je to výmluva? Stěží. Je to zkušenost. To bylo několik málo příkladů z toho, co sami víme o větru. Jak to je s létajícími stroji, ať již malými nebo velkými? Je vítr pomocník nebo škůdce? To není dobrá otázka, protože se na ni nedá jednoznačně odpovědět a toto pojednání si neklade za cíl prezentovat mnohastránkové slohové cvičení o větru, ač by to možná nebylo úplně nezajímavé. Zeptejme se jinak. Jak působí vítr, nebo lépe pohybující se vzduch, na pohyb letadel v atmosféře obklopující Zemi? Pokusme se pouze připomenout vliv větru na chování letadel za letu. Toto pojednání vychází z tisíců pozorování letů modelů i skutečných letadel a následných jednoduchých rozborů mnohých z nich. Abychom byli schopni posoudit vlivy větru na let modelů i letadel bude vhodné rozdělit naše rozumování do dvou částí. První z nich bude se týkat výsledného pohybu létajícího stroje vůči zemskému povrchu. Druhá pak upozorní na účinky změněných aerodynamických sil na létající stroj vlivem působení větru. Pokusím se osvětlit několik letových případů letadel ve větrném počasí, které nás provází až na několik vzácných výjimek v průběhu roku, neustále. Nelétáme jen za bezvětří, takže dynamické účinky větru jsou všudypřítomné a působí rozmanitě. Někdy i zkázonosně. Jindy zase příznivě, což potvrzuje třeba létání na svazích kopců vhodného tvaru a převýšení, které jsou vhodně postaveny 1
2 napříč vanoucímu větru. Jen tak bylo na příklad možné setrvat skutečným větroňům ve vzduchu více než 50 hodin a to již více než před 50 lety. Dosud jsme nerozlišovali u větru jeho směr působení na letící stroj. Rozdělme tedy tato působení do dvou složek : vodorovné a svislé. Na následujících schématech je několik takovýchto případů připomenuto. V prvním případě, obr.č.1 se pohybuje letadlo v klidném ovzduší, kdy se vzduchová masa nijak nepohybuje, takže její rychlost V V je nulová. Rychlost letu V L je rovna rychlosti pohybu vůči zemskému povrchu V Z a ta je také stejně veliká jako rychlost V A vyvozující aerodynamické síly a momenty. Na tento stav jsou navrhovány veškeré létající stroje a jsou pro něj také počítány jejich výkony. Lety jsou uvažovány jako ustálené, ať již se jedná o klouzavý let bezmotorových strojů nebo o let vodorovný či stoupavý ( klesavý ) strojů motorových. Na křídlech vzniká vztlak, odpor a moment. Přídavné sily a momenty působí také na ocasní plochy a trup. Síly ani momenty se za těchto okolností v přímočarém letu s časem nemění. Platí to samozřejmě jen pro správně vyvážený stroj ( poloha těžiště a úhel seřízení ). Co se stane vletí-li takovýto stroj do vodorovného pohybu vzduchu náraz větru zpředu? Na obrázku č.2 je uveden jednoduchý rozbor změny rychlosti letu V L a té, která ovlivňuje výsledné aerodynamické účinky. Je to rychlost zde označená jako V A. Podle principu relativnosti proudění, viz obr. č.3, kdy je rovnocenné zdali se letící stroj pohybuje nehybným prostředím, jehož rychlost V V = 0 nebo je stroj v klidu a vzduch proudí kolem něj rychlostí V V, jsou geometricky sečteny rychlosti letu V L a V V, viz obr.č.2.uprostřed. Co se stalo? Zatímco rychlost vůči zemi klesla V Z < V Z, vzrostla rychlost V A na V A, která má přímý vliv na velikost aerodynamických sil a momentů. Stroj po vlétnutí do protivětrného nárazu má snahu stoupat, protože se zvětšil jeho vztlak, který je nyní větší než jeho tíha. Tuto okamžitou nerovnováhu 2
3 je třeba upravit do rovnovážného stavu změnou polohy stroje vůči směru letu. Tedy změnit především úhel náběhu jeho nosné plochy. Toho lze dosáhnout například potlačením výškového kormidla. Tohoto zásahu se také nejvíce používá. Na VOP vznikne jiná vztlaková síla, která dokáže dříve či později, podle zkušeností pilota, obnovit rovnovážný, ale jiný než před tím, stav letu. Po tomto zásahu se nachází letadlo v poloze, kdy je jeho úhel náběhu nižší než před tím, což by nám snad ani tolik nevadilo, pokud by tím také nevzrostl jeho odpor. Jeho nárůst je tím větší, čím větší prohnutí má profil křídla. Pokud chceme udržet původní letovou rychlost vůči zemi, což znamená dodržet časový limit letové trasy, nezbývá než zvýšit výkon motoru. Pokud je to možné. Účinnost vrtule nestavitelné za letu ale klesne a spotřeba paliva vzroste. Jestliže jsme chtěli použít cestovní rychlost rovnající se rychlosti ekonomické, t.j rychlosti s nejmenším klesáním, pak ji musíme v těchto případech, kdy fouká protivítr, opustit. A zvolit rychlost vyšší, ku příkladu optimální, což je rychlost letu s největší klouzavostí, nebo letět s ještě menším úhlem náběhu křídla, abychom se prodrali proti větru co možná nejrychleji. Paliva však začne ubývat rychleji a velmi vzdálený cíl nemusí být vždycky dosažen. Větroně, zejména ty s menším zatížením křídla, musí poslušně sklonit příď trupu více k zemi a drát se proti větru co možná nejoptimálněji. Vzájemný poměr odporu a vztlaku stroje se při vyšších rychlostech projeví mnohem výrazněji. Čím menší odpor letadla, bez výjimky, tím silnější protivítr může být zdoláván. Proto se vedle hodnoty největší klouzavosti větroňů hodnotí ještě rychlost letu při jaké je jí dosahováno. Takto probíhá, velmi stručně a zjednodušeně popsaný let proti jakémukoliv větru, který je v přímé linii proti směru letu. Nebo to mohou být situace nastávající po vlétnutí do vodorovného poryvu, kterých se může v turbulentním počasí vyskytovat víc než dost. Velmi časté je létání v podmínkách, kdy dochází ke svislému proudění vzduchu v atmosféře. Tato situace je schematicky na obr.č.4. Letadlo po vlétnutí do svislého vzestupného poryvu, po čemž touží všichni v bezmotorových letadlech, změní směr letu směrem vzhůru podle síly proudu (termiky). Výsledná rychlost vyvolávající aerodynamické síly nejen, že vzroste, ale změní i svůj směr. Nosná plocha letadla se tak ocitá v proudu s vyšším úhlem náběhu, což má společně se zvýšenou rychlostí obtékání za následek výrazné zvýšení vztlaku. Takovouto změnu 3
4 rovnováhy je opět nutné opravit jiným seřízením letadla zásahem do VOP. U závěsných kluzáků je pak využito posunu těžiště stroje ve směru letu, což zajišťuje pilot přitažením hrazdy. Zmenší tak rameno na němž působí zvětšený vztlak a tak dosáhne nové rovnováhy letu. Letadlo je při vlétnutí do takovéhoto svislého vzestupného poryvu vzduchu namáháno silami několikanásobně převyšujícími jeho hmotnost. Na tyto násobky je třeba dimenzovat všechny jeho části s dostatečnou bezpečností. Maximální rychlosti letu v takovémto počasí jsou vždy u letadel určeny a je na ně zvlášť upozorněno, aby nedocházelo k poškozením nebo dokonce k jejich zničení. Což se již nezřídka stalo. Obr.č.5 poukazuje na opačný směr svislého proudu vzduchu v atmosféře a jeho účinky na letadlo. Výsledná rychlost proudu obtékajícího letadlo V A se opět zvětší a změní svůj směr. Tentokrát vystaví nosnou plochu letadla působení proudu o mnohem menším úhlu náběhu než před vlétnutím do poryvu. Vztlak klesne a dráha letu se zakřiví směrem k zemi. Letadlo klesá a pokud je intenzita svislého sestupného poryvu veliká vůči rychlosti letu, je vhodné co nejrychleji tuto oblast opustit. Pokud je to samozřejmě možné. Někdy zasahují tyto silné sestupné proudy až těsně k povrchu země a pak vznikají nebezpečné situace. Zkušenosti pilotů s takovýmito situacemi a předvídavost jejich účinků na další let, jsou pak neocenitelnými vlastnostmi. Létající stroje jsou v těchto případech namáhány zápornými silami několikanásobně převyšujícími jejich hmotnosti a všechny jejich části musí být i na tyto podmínky dimenzovány. Může se zřejmě nezřídka stát, že svislý k zemi mířící proud vzduchu má poměrně značnou rychlost a je-li takováto oblast rozsáhlejší, mohou mít i velká dopravní letadla značné potíže. Pak je možné se dočíst v tisku, že během letu ve velké výšce došlo k neočekávané situaci, kdy se letadlo začalo pohybovat po dráze velmi skloněné k zemi a v kabině se pohybovala volně nejen některá zavazadla, ale i cestující. Někteří z nich byli zraněni. Mluví se v novinářském žargonu o vzdušné díře. Nic takového neexistuje. Došlo jen k průletu velmi silným sestupným proudem, který zcela rozbil před tím nastavenou rovnováhu sil a momentů letadla. Uvědomíme-li si, že rychlosti vzdušných proudů ve větších výškách přesahují i 100 m/s, není vysvětlení těchto neočekávaných a ne právě radostných situací příliš složité. Na dalším obrázku č.6 jsou účinky proudu vzduchu na letadlo při letu s větrem v zádech.. Výsledná rychlost a směr proudu obtékajícího letadlo je nyní menší než původní rychlost letu V L před působením větru zezadu. Výsledné aerodynamické síly a momenty se zmenšily. Nejrychleji rozpoznatelná změna je pokles vztlaku a následné zešikmení dráhy letu směrem k zemi. Pokud není pohonná jednotka schopna vyvinout potřebný větší tah, aby se síly hlavně ve svislém směru dostaly zase do rovnováhy vztlak Y a tíha G, bude letadlo klesat. Z této situace je nejvhodnější uniknout co nejrychlejším letem i za cenu nepříznivé klesavosti po nějakou dobu. Pokud k tomu je dostatek výšky. Létání s větrem v zádech s sebou sice přináší zvýšení rychlosti letu vůči zemi, je však potřeba změnit celkové seřízení letadla, což vede téměř vždy k horším aerodynamickým charakteristikám. Na dlouhých tratích je však úspora paliva patrná. Posuďme jednoduchý případ letu s větrem v zádech. Ekonomická rychlost letadla je například 50 m/s = 180 km/h a předpokládá se, že bude dodržována po celou dobu letu. Po nějaké době a v nějaké výšce se stroj ocitne v situaci, kdy má vítr v zádech o rychlosti například 15 m/s. Posoudíme- 4
5 li rovnováhu letu pouze ve svislém směru, pak je pro ustálený let třeba, aby se tíha letadla G rovnala vztlaku Y. Tento vztlak je při původní ekonomické rychlosti 50 m/s úměrný 50 2 = Avšak vztlak při stejném seřízení a výkonu pohonné jednotky je při větru v zádech menší ( ) = Je tedy menší než poloviční a za těchto okolností není možné bez zásahu do řízení a pohonu letadla udržet vodorovný let. Jeho rychlost vůči zemi musí vzrůst na 65 m/s, aby rychlost letadla vzhledem k zezadu proudícímu vzduchu o rychlosti 15 m/s zůstala zachována. Tím se nezmění jeho vztlak a let opět bude vodorovný. Zvětší se pouze rychlost letu vůči zemi. Dosud popsané stavy proudění vzduchu a jejich působení na létající stroje v nich jsme posuzovali ve zjednodušené podobě a od sebe působící odděleně. Ve skutečnosti tomu tak je jen ve velmi řídkých případech letecké praxe. Obr. č.7 a 8 jsou věnovány bezmotorovým letadlům. První z nich představuje situaci v letu proti větru. Tentokrát však není k dispozici jiná dopředná síla,než část tíhy větroně G sinθ. Čím je tato síla, potřebná k letu větší, při stejné hmotnosti stroje, tím jsou jeho výkony horší a proti větru se bude prodírat s velkou ztrátou výšky. Je tu jistá podoba se strojem motorovým, ale nyní není k dispozici nic jiného než aerodynamická jemnost větroně. Žádná pohonná jednotka. A proto můžeme v těchto případech : buď couvat, je-li rychlost obtékání dostatečně veliká, aby nosná plocha zajišťovala přijatelný vztlak. Seřízení větroně je v tomto případě změněno tak, že křídlo se nachází ve větším úhlu náběhu, než přísluší například nejlepší klouzavosti. Zvětší se také klesavost. Takto se například využívalo, při dostatečné praxi, dosažení podstatně větší výšky ve vleku navijákem. m. To se praktikovalo na letištích s krátkými dráhami vzletu. Dnes nemusí být tento způsob startu povolen a možnost zde uvedená ho nijak neprosazuje ( je však využíván v kombinaci s kroužením při startech bezmotorových modelů letadel). nebo přizpůsobit vodorovnou složku rychlosti letu rychlosti protivětru a balancovat vůči zemi tak, že výsledný pohyb stroje je prakticky pouze sestupný a to rychlostí klesání odpovídající použitým parametrům seřízení. 5
6 Protože rychlosti větru nejsou stálé, není ani klesání stroje ideálně svislé. Nedoporučuje se však tento způsob letu využívat až k zemskému povrchu. Poškození stroje při takovémto vědomém způsobu přistání se totiž nelze vyhnout. Několik desítek metrů nad zemí je proto vhodné tento manévr opustit a přistát obvyklým způsobem. K tomu všemu je však třeba nezbytných zkušeností. Tento manévr, často používaný u modelů letadel, usnadňuje přistání do omezeného prostoru. Přízemní turbulence však působí, při silnějším větru strojům s malým zatížením nosných ploch, nemalé potíže. a také skloněním přídě trupu zvětšit prve zmíněnou část tíhy zajišťující dopředný pohyb a pronikat proti větru tak daleko jak jen to je možné. Co největší klouzavosti jsou však v těchto případech nezbytnými vlastnostmi větroňů. Jak je již připomenuto výše. Na obr.č. 8 je zachycena možnost jak využít vodorovného proudění (větru) pro dlouhotrvající lety nad svahem nacházejícím se napříč směru větru nebo získání velkých výšek bez termálního proudění, po případě v kombinaci s ním. Klesavost větroně je v těchto případech zmenšena, vyrovnána, ale častěji zcela obrácena vlivem svislé složky větru W V, který se pohybuje po svahu vzhůru. Toto příznivé vzestupné proudění se nachází nejen před svahem, ale i nad ním a šikmo vzhůru za ním v několika patrech nad sebou. Za svahem je naopak silné turbulentní rotorové proudění, které je pro létání málo bezpečné. Takže je obvykle vhodné se těmto místům včas vyhnout a nenechat se do nich sfouknout větrem. Nezřídka dochází ke špatným koncům strojů i osádek. A nyní k velmi časté letové situaci, kdy je letadlo vystaveno účinkům bočního větru. Tento případ je na obr.č.9. V jeho horní části je stav, kdy není účinek bočního větru brán pilotem v potaz, takže letadlo je ze svého původního směru sfoukáváno na docela jinou letovou dráhu. Z trojúhelníků rychlostí je patrné, že rychlost vůči zemi V Z poněkud vzrostla a zároveň vrostla i rychlost V A, která rozhoduje o výsledných aerodynamických účincích na letadlo Ve spodní části obrázku je poloha osy letadla vůči směru zamyšlené letové dráhy odkloněna. Z tohoto schematu je patrné, že má-li zůstat rychlost letu vůči zemi stejná musí se zvětšit rychlost letová. Je to obdobný případ situace letu proti větru. Výsledná rychlost rozhodující o účincích obtékání letadla nepůsobí nyní tak šikmo jako je tomu v případě horním. Její velikost však oproti horní části obrázku vzrostla. A tak musíme přinutit pohonnou jednotku k vydání vyššího výkonu, pokud to je možné, nebo se smířit s tím, že let bude trvat déle, protože rychlost vůči zemi se zmenší. Obr. č. 10 zachycuje schematicky poslední zatáčku před přistáním. A aby nebyla úplně poslední ze všech, pokusíme se přiblížit okolnosti, které ji provázejí. Není to vůbec bezpečný manévr pro přetížená letadla v silném větru a za vyšší teploty. Zatáčka před přistáním je rozdělena do tří fází. První z nich je let po větru, při němž jak víme dochází při nezměněném seřízení letadla ke klesání. 6
7 To může u nepříliš zkušených pilotů vzbudit dojem, že klesání je příliš velké a rychlost letadla vůči zemi rovněž. Přistávací plocha zůstala daleko vzadu a zemský povrch se značně přibližuje. To může, podle jejich dosavadních zkušeností, vést k velmi nepřesnému rozpočtu při přistání a proto nezřídka znejistí.. Co následuje? Je to například snaha zatočit s velkým náklonem, aby snos větrem nebyl tak velký a přiblížení k místu přistání nebylo nutno příliš korigovat pohonnou jednotkou při letu proti větru. To je však nesprávné rozhodnutí, protože většina pilotů zapomíná, že vztlak jejich letadla musí vystačit nejen na vyrovnání jeho tíhy, ale i na odstředivou sílu vzniklou při zatáčení. O správnosti náklonu a poloměru zatáčky ani nemluvě. Takže v zatáčce s velkým náklonem dochází k dalšímu zvětšení klesání. Tomu je možné zabránit zvýšením výkonu pohonné jednotky, pokud je k dispozici. To je ten bezpečnější způsob. Mnohem riskantnější je zvětšit úhel náběhu nosné plochy, ve snaze snížit klesavost i rychlost letu zvýšením vztlaku. Je ale velmi obtížné posoudit v této fázi manévru, navíc relativně blízko země, zdali je nosná plocha ještě schopna vyššího vztlaku dosáhnout, protože se může nacházet na nebo za maximálním úhlem náběhu. Tj. tam, kdy ještě nedochází k spontánnímu odtržení proudu od křídla a následně k beznadějnému pádu. Stalo se to mnohokrát s výsledky tragickými. Popišme zatáčku před přistáním ještě trochu jinak : při letu po větru ( fáze 1) méně zkušený pilot namísto potlačení výškového kormidla nebo přidání plynu ve snaze zpomalit let vůči zemi, výškové kormidlo přitáhne. Dochází k nebezpečné situaci, že na křídle je vymáhán vztlak, kterého nemůže při zmenšené rychlosti obtékání nosná plocha ( viz případ letu po větru ) dosáhnout, ač je nesprávně vyvíjena snaha ho zvětšit nastavením křídla do většího úhlu náběhu. Dochází ke dvojnásobné chybě, protože v zatáčce ( fáze 2 ) pohltí část vztlaku ještě odstředivá síla. A to tím větší, čím je poloměr zatáčky menší. Překročení kritického úhlu náběhu ( při němž je dosahováno maximální aerodynamické síly ) je bohužel velmi snadné. A pak následuje, dřívější pád bez varování, než odpovídá nacvičovaným situacím při získávání pilotního průkazu. Je to způsobeno tím, že výsledná rychlost vzdušného proudu přichází šikmo na jeho nosnou plochu a vzniká tak proto i menší vztlak a vyšší odpor.. Jsou zde tedy tři nepříznivě a současně působící vlivy : let po větru, odstředivá síla a šikmý proud nabíhajícího vzduchu. Ty všechny vedou ke snížení vztlaku. Jestliže se k tomu ještě přidá teplota vyšší než asi 33 0 C je na malér, tak říkajíc, spolehlivě zaděláno. A pokud je vítr nárazový, je lépe se do vzduchu vůbec, s malými zkušenostmi a přetíženým strojem, nevydávat. Třetí fáze přistávání, tj. přibližovací let proti větru, je pak již poměrně snadnou záležitostí, pokud byly úspěšně zvládnuty obě fáze předchozí. Zde končíme s příklady situací letů ve větrném počasí, abychom příliš neunavili oči a mysli čtenářů. Cílem tohoto pojednání bylo upozornit jednoduchým a srozumitelným způsobem na některé situace, které působí při pohybu vzduchu na přítomná v něm letadla. K popisu těchto stavů bylo použito zevšeobecnění mnoha set vlastních pozorování letů modelů i letadel skutečných, společně se získanými informacemi z různých literárních zdrojů. Proč to byly, také a převážně, modely letadel? Jsou pro to přinejmenším následující dobré důvody : 7
8 1. modely letadel se pohybují rychlostmi od cca 1 m/s ( 3,6 km/h ) až do cca 100 m/s ( 360 km/h ). V tomto rozmezí rychlostí se také pohybují i malá a lehká letadla 2. modely letadel je možno pozorovat ve vzdálenostech od několika metrů do několika desítek i stovek metrů a sledovat jak se chovají v pohybujícím se vzduchu 3. situace u řízených modelů letadel je možné vícekrát opakovat ve velmi krátkých časových intervalech, aniž se podstatně změní fyzikální parametry ovzduší a tím vyloučit případné doprovodné chyby 4. s modely letadel je možné vytvářet kritické letové situace bez nebezpečí poranění nebo ztrát na životech. Jen s malými finančními náklady na opravy. 5. náklady na tyto experimenty nebyly příliš veliké a časové nároky nenáročné, i když probíhaly po více než 10 let 6. rozptyl zkušeností modelářů s dálkovým ovládáním modelů je tak velký (netroufám si posoudit do jaké míry je srovnatelný se zkušenostmi pilotů malých letadel), že vždy došlo k nějaké špatně řešené letové situaci, během jednoho víceminutového letu, aniž by bylo nutno to předem režírovat, takže příležitostí bylo velmi mnoho. S přihlédnutím k těmto okolnostem bylo možno zevšeobecňovat získané poznatky při konfrontaci s principy aerodynamiky a mechaniky letu, poměrně rychle. Takto získaná dílčí zevšeobecnění bylo celkem snadné znovu v obdobných podmínkách simulovat a vyhodnocovat a tak postupně rozšiřovat nebo zpřesňovat jejich platnost. Pozorování se konala u modelů při vodorovných rychlostech větru od cca 0 m/s do asi 15 m/s, se zvláštním zřetelem na přízemní turbulenci. Poměrně nízká zatížení křídel modelů, do cca 60 N/m 2, a nejčastěji používané rychlosti letu v rozmezí 5 až 25 m/s, umožnily sledovat účinky všelikých pohybů vzduchu, velmi dobře. Například motorové modely o zatížení cca 25 N/m 2 reagovaly zřetelně, podle předpokladů, již při rychlostech větru kolem 2,5 m/s. Velké modely větroňů o rozpětí 3 až 5 m, se zatíženími nosných ploch kolem 33 N/m 2, se pohybovaly, například při větru o rychlosti cca 5 m/s, podle očekávání vyplývajících z předchozích pozorování. Obdobně a podle předpokladů se chovaly při přízemní turbulenci a šikmém sestupném proudění mas vzduchu. Srovnatelné výsledky, ale méně početné, byly získány při pozorování skutečných menších letadel ve větrných podmínkách.příležitostí bylo nesrovnatelně méně než při létání s modely a to ještě ve větších vzdálenostech. Přesto bylo možno pozorovat účinky pohybujícího se vzduchu při letech s bočním větrem, nebo při posledních zatáčkách před přistáním, nebo při prostém kroužení, velmi dobře. Nevybočovaly z dříve učiněných závěrů při sledování letů modelů. Lze mít zato, že zde populární formou uvedené informace o účincích větrů na chování letadel by mohly být při výcviku pilotů důrazněji připomínány. To je moje skromné doporučení Jaroslav Lněnička 8
Mechanika letu. Tomáš Kostroun
Mechanika letu Tomáš Kostroun Mechanika letu Letové výkony Rychlosti Klouzavost Dostup Dolet Letové vlastnosti Stabilita letu Řiditelnost Letadlová soustava Letové výkony větroně Minimální rychlost Maximální
VíceULL 1 AERODYNAMIKA A MECHANIKA LETU. Leoš Liška
ULL 1 AERODYNAMIKA A MECHANIKA LETU Leoš Liška Obsah 1) Vznik aerodynamických sil při obtékání těles. 2) Proudění laminární a turbulentní. 3) Rovnice kontinuity, Bernouliho rovnice, statický, dynamický
VíceZATÍŽENÍ KŘÍDLA - I. Rozdělení zatížení. Aerodynamické zatížení vztlakových ploch
ZATÍŽENÍ KŘÍDLA - I Rozdělení zatížení - Letová a pozemní letová = aerodyn.síly, hmotové síly (tíha + setrvačné síly), tah pohon. jednotky + speciální zatížení (střet s ptákem, pozemní = aerodyn. síly,
VíceV případě, že je rychlost letadla větší jak 400 km/h je třeba provést korekci na stlačenost vzduchu a změnu hustoty vzduchu.
VLASTNOSTI PLYNŮ LÉTÁNÍ Letecký výškoměr Výškoměr u letadla je vlastně barometr, kterým se měří atmosférický tlak v dané výšce. Jeho stupnice je cejchována v metrech podle vztahu pro tlak v různých nadmořských
VíceTechnologie a řízení letecké dopravy: 6. Základní konstrukce letounů
Technologie a řízení letecké dopravy: 6. Základní konstrukce letounů Metodický koncept k efektivní podpoře klíčových odborných kompetencí s využitím cizího jazyka ATCZ62 - CLIL jako výuková strategie na
VíceAerodynamika a mechanika letu
Aerodynamika a mechanika letu - pilot motorového kluzáku P - pilot kluzáku 1. Podle ezinárodní standardní atmosféry (SA) hustota vzduchu s rostoucí výškou a) roste b) klesá v závislosti na tlaku a teplotě
VíceZMĚNA č. 105-B K LETECKÉMU PŘEDPISU LETOVÁ ZPŮSOBILOST LETADEL L 8
MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví ZMĚNA č. 105-B K LETECKÉMU PŘEDPISU LETOVÁ ZPŮSOBILOST LETADEL L 8 1. Následující listy neslouží ke změně předpisu. Jejich cílem
VíceJaký profil na "400" Teorie. Revize 1, přidány AG25, MH30, MH32. K napsání tohoto článku mne vyprovokovaly 3 věci:
Revize 1, 9.12.08 - přidány AG25, MH30, MH32 K napsání tohoto článku mne vyprovokovaly 3 věci: 1. V první řadě zvědavost, jak že to s těmi profily vlastně je. Protože jsem si před časem z Internetu stáhl
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Praha Říjen 2013
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-13-282 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku Standard Cirrus poznávací značky OK-2999
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody. vrtulníku Robinson R 22. poznávací značky OK - YIT. v katastru obce Čeřenice
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 337/04/ZZ Výtisk č. 6 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody vrtulníku Robinson
VíceČÁST I DÍL 6 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168
ČÁST I DÍL 6 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 DÍL 6 POSTUPY VYČKÁVÁNÍ HLAVA 1 KRITÉRIA VYČKÁVÁNÍ 1.1 VŠEOBECNĚ 1.1.1 Aby bylo zajištěno, že letadlo zůstane v ochranných prostorech vyčkávání, musí pilot použít
VíceSÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole
VíceRole proudových motorů při konstrukci letadel
Role proudových motorů při konstrukci letadel od: Robert Lusser (r. 1941) A. Letové výkony proudových letounů 1. Horní hranice rychlosti U vrtulových pohonů je známa horní hranice rychlosti letu, což je
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku VT 116 ORLÍK II poznávací značky OK-8429 Dalešice dne 6. 7.
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-11-233 Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku VT 116 ORLÍK II poznávací značky
VíceRCM Lužice LMK č. 241 Lužice 8 435 24 Lužice u Mostu rcm-luzice@seznam.cz IČO: 75120208. Výběr leteckých maketových obratů
Výběr leteckých maketových obratů 1. Vzlet s podvozkem z dráhy (povinný obrat za 10 bodů): Model letadla by měl stát s běžícím motorem v klidu na zemi, aniž by byl držen pilotem nebo mechanikem, a vzlétnout
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VícePřijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Letecká technika
Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Letecká technika Číslo Otázka otázky 1. Kritickým stavem při proudění stlačitelné tekutiny je označován stav, kdy rychlost
VícePohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku Standard Cirrus poznávací značky OK-5847 na LKCR dne
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-19-0320 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku Standard Cirrus poznávací značky OK-5847
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody. letounu Zlin Z 226 MS. poznávací značky OK - KMT. v místě Havlíčkův Brod - Poběbaby
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 270/04/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody letounu Zlin Z 226
VíceTECHNICKÉ ÚDAJE POUŽÍVANÉ LETECKÉ TECHNIKY (vyplňujte pouze typy, které létáte)
STRANA 1 Datum odevzdání testu :. přezkušovaného:. PERIODICKÉ PŘEZKOUŠENÍ ZE ZNALOSTÍ LETOVÝCH A TECHNICKÝCH PŘÍRUČEK, TEORIE, METODIKY LÉTÁNÍ A LETECKÝCH PŘEDPISŮ PRO ROK 2018. Otázky jsou pro všechny
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborně technickém zjišťování příčin letecké nehody ULLa Piper Cub 3, pozn.zn. OK- DUO 04, Česká Lípa dne 21.9.
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 407/03/ZZ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborně technickém zjišťování příčin letecké nehody ULLa Piper Cub 3, pozn.zn.
VíceSoubory otázek pro způsobilost 'S80'
Soubory otázek pro způsobilost 'S80' č. 492 Zkratka souboru otázek: P1 Plují-li plavidla takovými směry, že se jejich dráhy kříží a mohlo by vzniknout. nebezpečí srážky, musí malá plavidla různých druhů
VíceMOTOŠKOLA LANDA. Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště. Matouš Landa pracovní verze 2010-2013
MOTOŠKOLA LANDA Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště Matouš Landa pracovní verze 2010-2013 Legislativa Zák. 247/2000sb. Směrnice 126/2006 ES Vyhláška 167/2002sb. Parametry cvičiště Čistá zpevněná
VíceZáklady letadlové techniky Ivan Jeřábek
Základy letadlové techniky Ivan Jeřábek Ústav letadlové techniky FS ČVUT Základy letadlové techniky Základy letadlové techniky-aeromechanika Názvosloví a popis základních částí letadla Vznik vztlaku na
VíceTECHNICKÉ ÚDAJE POUŽÍVANÉ LETECKÉ TECHNIKY (vyplňujte pouze typy, které létáte)
STRANA 1 Datum odevzdání testu :. přezkušovaného:. PERIODICKÉ PŘEZKOUŠENÍ ZE ZNALOSTÍ LETOVÝCH A TECHNICKÝCH PŘÍRUČEK, TEORIE, METODIKY LÉTÁNÍ A LETECKÝCH PŘEDPISŮ PRO ROK 2016. Otázky jsou pro všechny
VíceVznik vztlaku a Aerodynamika rotoru větrné elektrárny
Vznik vztlaku a Aerodynamika rotoru větrné elektrárny Ing.Jiří Špičák ČSVE - Stránka 1 - Vznik vztlaku Abychom si mohli vysvětlit vznik vztlakové síly, musíme si připomenout fyzikální podstatu proudění.
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborně technickém zjišťování příčin letecké nehody letounu Cessna 182K, pozn.zn. N2448Q. na letišti Hodkovice nad Mohelkou
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 68/03/ZZ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborně technickém zjišťování příčin letecké nehody letounu Cessna 182K, pozn.zn.
VíceLiteratura: a ČSN EN s těmito normami související.
Literatura: Kovařík, J., Doc. Dr. Ing.: Mechanika motorových vozidel, VUT Brno, 1966 Smejkal, M.: Jezdíme úsporně v silniční nákladní a autobusové dopravě, NADAS, Praha, 1982 Ptáček,P.:, Komenium, Praha,
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Praha červen 2011
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-11-175 Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody letadla TST-10 M Atlas v místě předpolí
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborně technickém zjišťování příčin letecké nehody
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 216/04/ZZ výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborně technickém zjišťování příčin letecké nehody ULLa Zenair
VíceOTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka)
OTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka) A) Výklad: Posuvné účinky: Ze studia posuvných účinků síly jsme zjistili: změny rychlosti nebo směru posuvného pohybu tělesa závisejí na tom, jak velká síla
VíceZ hlediska ONLINE létání tento postup platí, pokud je na letišti přítomen lokální AFIS, například LKSZ_I_TWR.
Letištní okruh je typicky podlouhlý obdélník, ve středu jehož delší strany je umístěna vzletová a přistávácí dráha. Přesný tvar okruhu stanovuje mapa letiště, směr okruhu je dán dráhou v používání, což
Více6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA 6.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI A POJMY Tuhé těleso: Tuhé těleso je fyzikální model tělesa u kterého uvažujeme s jeho.. a. Zanedbáváme.. Pohyb tuhého tělesa: 1). Při posuvném pohybu
VíceCERTIFIKAČNÍ SPECIFIKACE PRO KLUZÁKY A MOTOROVÉ KLUZÁKY
Konsolidované znění Evropská agentura pro bezpečnost letectví CERTIFIKAČNÍ SPECIFIKACE PRO KLUZÁKY A MOTOROVÉ KLUZÁKY CS-22 Ve znění: Změna Datum účinnosti Rozhodnutí výkonného ředitele č. 2003/13/RM ze
VíceBIOMECHANIKA. 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon)
BIOMECHANIKA 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující:
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_09_FY_B
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 9. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_09_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanika
VíceSeřizování RC akrobatů (30/1/00)
Stránka č. 1 z 5 na hlavní stránku Seřizování RC akrobatů (30/1/00) Snažím se začít létat s RC akrobaty, zatím s ne moc slavnými výsledky. Letos se chci zúčastnit alespoň TOC v Klatovech (létá se podle
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku SF-34 poznávací značky OK-3401 na letišti Liberec dne 5. 5.
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-13-117 Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku SF-34 poznávací značky OK-3401
VíceZadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.
Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Ze zadaných třinácti příkladů vypracuje každý posluchač samostatně
Více4. LET PTÁKŮ. 72 / Jak létají. Fascinace letem ptáků
4. LET PTÁKŮ Fascinace letem ptáků Ptáci byli předmětem zájmu a obdivu člověka od nepaměti. Říká se má zrak jako ostříž, je moudrý jako sova. Nejsou to však jen vnější znaky ptáků, jejich chování a život
VíceÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 98-03 Změna 3 HPH spol. s r.o. Glasflügel 304 CZ Glasflügel 304 CZ - 17 Glasflügel 304 C 15.07.2005 PŘÍLOHA K TYPOVÉMU OSVĚDČENÍ č. 98-03 Tato příloha, která je
VícePŘÍLOHY REGISTR RIZIK
PŘÍLOHY REGISTR RIZIK 1. jednotlivých částí soutěžního dne b. transport kluzáků na startovní rošt 63 Generické transport kluzáků na startovní rošt Specifické Následky Rizika Opatření pro zmírnění rizik
VíceČ.j.: 12/04/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody. vrtulníku Bell 427 OK- AHA. u obce Křelov dne
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 12/04/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody vrtulníku Bell 427 OK-
VíceVliv přepravovaných nákladů na jízdní vlastnosti vozidel
Vliv přepravovaných nákladů na jízdní vlastnosti vozidel Doc. Ing. Miroslav Tesař, CSc. Havlíčkův Brod 20.5.2010 1. Úvod 2. Definování základních pojmů 3. Stabilita vozidel 4. Stabilita proti překlopení
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
VíceVrtulník jako další možný způsob provedení záchrany osob z výšky nebo z volné hloubky Úvod
Vrtulník jako další možný způsob provedení záchrany osob z výšky nebo z volné hloubky Úvod Vrtulník jako technický prostředek lze použít k rychlému transportu nebo k záchraně osob. Záchranu pomocí vrtulníku
VíceÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 89-02 Změna č. 6 LETECKÉ ZÁVODY a.s. L 23 SUPER-BLANÍK 15.03.2002 PŘÍLOHA K TYPOVÉMU OSVĚDČENÍ č. 89-02 Tato příloha, která je součástí Typového osvědčení č. 89-02
Víceα = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm
Vzorový příklad k 1. kontrolnímu testu Konzola Zadání: Vypočtěte složky reakcí a vykreslete průběhy vnitřních sil. A x A M A y y q = kn/m M = - 5kNm A α B c a b d F = 10 kn 1 1 3,5,5 L = 10 x α = 10 A
VíceJiří Koubík Ředitel správy LAA ČR
Jiří Koubík Ředitel správy LAA ČR 6. schůze Podvýboru pro vědu,výzkum, letectví a kosmonautiku Hospodářského výboru PSP-ČR Hradec Králové 26. května 2011 LAA ČR 2011 1000 PILOTŮ REPUBLICE Proklamovalo
VíceDOPLNĚK O PŘÍLOHA 2 -PŘEDPIS L 2
ČR: DOPLNĚK O PODMÍNKY PRO VFR LETY PŘI PROVÁDĚNÍ LETECKÝCH PRACÍ, AKROBATICKÝCH LETECHLETŮ, VEŘEJNÝCH LETECKÝCH VYSTOUPENÍCH, LETECKÝCH SOUTĚŽÍCH LETECKÉM LETECKÉHO VÝCVIKU A PŘEZKUŠOVACÍCH LETECHLETŮ
VíceZápočtový projekt předmětu Robotizace a řízení procesů
Zápočtový projekt předmětu Robotizace a řízení procesů Zpracovali: Vladimír Doležal, Jiří Blažek Projekt: Robot stopař Cíl projektu: Robot sleduje černou čáru na povrchu, po kterém jede Datum: duben 2015
VíceÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových PRAHA 99. Č.j.: 085/06/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 085/06/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody SLZ typu P 220 Koala,
VíceFYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník
FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt
Více1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1
Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz VI. Zatížení stavebních konstrukcí větrem 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Vítr vzniká vyrovnáváním tlaků v atmosféře, která
VíceA x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10
Vzorový příklad k 1. kontrolnímu testu Prostý nosník Zadání: Vypočtěte složky reakcí a vykreslete průběhy vnitřních sil. A x A y y q = kn/m M = 5kNm F = 10 kn A c a b d 1 1 3,5,5 L = 10 α B B y x α = 30
VíceAuto-Gyro Cavalon. Ladné křivky vířící vzduch. Stroji, o nichž se bavíme, jsou vírníky, Text: Václav Fiala/Foto: Kamil Večeřa
Text: Václav Fiala/Foto: Kamil Večeřa Auto-Gyro Cavalon Ladné křivky vířící vzduch 10 Stroji, o nichž se bavíme, jsou vírníky, konkrétně vírníky německé společnosti AutoGyro, kterou od počátku roku v Česku
VíceÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 89-02 Změna č. 7 Aircraft Industries, a.s.. L 23 SUPER-BLANÍK 05.09.2005 PŘÍLOHA K TYPOVÉMU OSVĚDČENÍ č. 89-02 Tato příloha, která je součástí Typového osvědčení
VíceNěkterá klimatická zatížení
Některá klimatická zatížení 5. cvičení Klimatické zatížení je nahodilé zatížení vyvolané meteorologickými jevy. Stanoví se podle nejnepříznivějších hodnot mnohaletých měření, odpovídajících určitému zvolenému
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Praha Říjen 2011
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ -11-469 Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody letadla TST-10 M Atlas v místě předpolí
VíceBIOMECHANIKA. 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla)
BIOMECHANIKA 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. SÍLY BRZDÍCÍ
VíceÚřad pro civilní letectví České republiky
TCDS 70-01 L 13 J Strana 1 z 8 Úřad pro civilní letectví České republiky ÚCL Příloha k Typovému osvědčení L 13 J Držitel Typového osvědčení: Aircraft Industries, a.s Kunovice 1177 686 04 Kunovice Výrobce:
VíceÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových PRAHA 99. Č.j.: 143/06/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 143/06/ZZ Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku typu Nimbus 2 M, poznávací
VíceHabermaaß-hra 4125. Experimentální Box - Vítr
CZ Habermaaß-hra 4125 Experimentální Box - Vítr Užitečné rady pro dospělé pomocníky Přečtěte si prosím pečlivě tento návod a bezpečnostní pravidla. Tato pravidla mějte vždy na mysli, bude-li si vaše dítě
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku L-13A Blaník poznávací značky OK-2722 na letišti Plasy dne 11.
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ - 15-342 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku L-13A Blaník poznávací značky OK-2722
VíceOSNOVA PLACHTAŘSKÉHO VÝCVIKU AEROKLUB FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ
OSNOVA PLACHTAŘSKÉHO VÝCVIKU AEROKLUB FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Vydání: 1 Autor: Jiří Pělucha 1 Číslo Změna Datum Popis Změněné strany Zapracoval - 15. 1. 2015 Vydání Pělucha 2 1. Metodické pokyny výcviku
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku L-33 poznávací značky OK-7427 na letišti Plzeň-Letkov dne 22.
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ 13-241 Výtisk č. 1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku L-33 poznávací značky OK-7427
VíceAK-PL výběr - úloha I zaprac. změna č. 5 A K - P L 2006 O S N O V Y V Ý C V I K U N A K L U Z Á C Í C H
A K - P L 2006 O S N O V Y V Ý C V I K U N A K L U Z Á C Í C H Obsahuje zapracované změny: č. 1 k 1. 3. 2003, č. 2 k 1. 4. 2004, č. 3 k 1. 5. 2004, č. 4 k 19. 7. 2004, č. 5 k 1. 4. 2006. Osnovy pro výcvik
VíceDynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla
Dynamika Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika studuje příčiny pohybu těles (proč a za jakých podmínek
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Praha květen 2016
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ-15-434 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku VT 116 - Orlík II poznávací značky OK-5509
Vícehttp://www.sad.okdar.net/modely
Děkujeme Vám za zakoupení stavebnice termického větroně FLOP - EPP Vyrábí : ŠAD-Model http://www.sad.okdar.net/modely Stavebnice rádiem řízeného elektroletu Rozpětí: Délka: Hmotnost letová: 1300 mm 900
VíceSCHÉMA PRAKTICKÉHO VÝCVIKU PRO KVALIFIKACI PILOT
UL 3 Výcviková osnova pilota ultralehkého letounu Hlava 3, str. 3-1 HLAVA 3. SCHÉMA PRAKTICKÉHO VÝCVIKU PRO KVALIFIKACI PILOT Cvičení Obsah cvičení dvojí sólo letů hod/min letů hod/min 1 Seznamovací let.
VíceFyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole
Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole 1. Určete skalární a vektorový součin dvou obecných vektorů AA a BB a popište, jak závisí výsledky těchto součinů na úhlu
VíceOkruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil
Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Souřadný systém, v rovině i prostoru Síla bodová: vektorová veličina (kluzný, vázaný vektor - využití),
VíceTitul: Letectví Spotřeba paliva letadla
Titul: Letectví Spotřeba paliva letadla Témata: procenta, modelování, rychlost, vzdálenost, čas, hmotnost, hustota Čas: 90 minut Věk: 13-14 Diferenciace: Vyšší úroveň: Může být vzat v úvahu odpor vzduchu
VíceLetová příručka L 13 SW. Obsah letové příručky: 1. Všeobecné informace. 2. Provozní omezení. 3. Nouzové postupy. 4. Normální postupy. 5.
Obsah letové příručky: 1. Všeobecné informace 2. Provozní omezení 3. Nouzové postupy 4. Normální postupy 5. Obraty 6. Výkony letadla 7. Přílohy 1. VŠEOBENÉ INFORMACE Třípohledový nákres Rozměry: Základní
VíceČ.j.: 60/03/ZZ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin pozemní nehody. ultralehkého vrtulníku ULTRASPORT 496. Vestec, okres Praha západ
ÚSTAV PRO ODBORNĚ TECHNICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 Č.j.: 60/03/ZZ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin pozemní nehody ultralehkého vrtulníku ULTRASPORT
VíceDODATEK A - VÝKONNOST A PROVOZNÍ OMEZENÍ VRTULNÍKŮ (Doplňující Oddíl II, Hlavu 3 a Oddíl III, Hlavu 3)
DODATEK A PŘEDPIS L 6/III DODATEK A - VÝKONNOST A PROVOZNÍ OMEZENÍ VRTULNÍKŮ (Doplňující Oddíl II, Hlavu 3 a Oddíl III, Hlavu 3) Účel a oblast platnosti Tento dodatek obsahuje doplňkový poradenský materiál
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
VíceÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 94-08 Změna 5 MORAVAN-AEROPLANES a.s. Z 143 L Z 143 LSi 15.07.2005 PŘÍLOHA K TYPOVÉMU OSVĚDČENÍ č. č. 94-08 Tato příloha, která je součástí Typového osvědčení
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1622/58 Změna 4 Schempp-Hirth výroba letadel L - 40 20.09.2004 PŘÍLOHA K TYPOVÉMU OSVĚDČENÍ č. 1622/58 Tato příloha, která je součástí Typového osvědčení č. 1622/58
VíceAutomatizace řízení letového provozu
CENA DĚKANA Automatizace řízení letového provozu Autor: Jakub Kolář 30.12.2014 Strana 1 ze 5 Úvod Minimální horizontální rozstup je 5NM (9,2 km) v celém sektoru LKAA FIR, výjimku tvoří okruh 50NM (92 km)
VíceBIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
VícePRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika
PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.8 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
VícePrimární řízení lehkého sportovního letounu
Primární řízení lehkého sportovního letounu Tomáš Sommer Vedoucí práce: Ing Tomáš Malásek Abstrakt Tato práce obsahuje část mé diplomové práce. Jedná se o návrh primárního řízení. Rozbor podélného a příčného
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku Standard Cirrus, poznávací značky OK 3267, dne na letišti Jičín
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ - 13-156 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody kluzáku Standard Cirrus, poznávací značky OK
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceELIPTICKÉ KŘÍDLO NA ULTRALEHKÉM LETOUNU "ELLIPSE SPIRIT"
ELIPTICKÉ KŘÍDLO NA ULTRALEHKÉM LETOUNU "ELLIPSE SPIRIT" Je všeobecně známo, že z hlediska indukovaného odporu a efektivního využití plochy křídla je eliptický půdorys křídla optimálním řešením. Důkazem
VíceČÁST I DÍL 4 - HLAVA 5 PŘEDPIS L 8168
ČÁST I DÍL 4 - HLAVA 5 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 5 ÚSEK KONEČNÉHO PŘIBLÍŽENÍ 5.1 VŠEOBECNĚ 5.1.1 Účel Toto je úsek, kde se provádí vyrovnání do směru a klesání na přistání. Konečné přiblížení může být provedeno
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Praha červenec 2016
ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD Beranových 130 199 01 PRAHA 99 CZ - 16 476 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o odborném zjišťování příčin letecké nehody letounu Zlín Z726, poznávací značky OK-DRC, na
VíceEvropská agentura pro bezpečnost letectví
Rozhodnutí výkonného ředitele 2003/14/RM Konečná verze 14/11/2003 Evropská agentura pro bezpečnost letectví ROZHODNUTÍ č. 2003/14/RM VÝKONNÉHO ŘEDITELE AGENTURY ze dne 14. listopadu 2003 o certifikačních
VíceCFD simulace obtékání studie studentské formule FS.03
CFD simulace obtékání studie studentské formule FS.03 Bc. Marek Vilím Vedoucí práce: Ing. Tomáš Hyhlík, Ph.D. Abstrakt Práce pojednává o návrhu numerické simulace obtékání studie studentské formule FS.03
Více