A.2. POPIS NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ V KRAJI ČÁST 2

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "A.2. POPIS NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ V KRAJI ČÁST 2"

Transkript

1 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE A.2. POPIS NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ V KRAJI ČÁST 2 zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 1

2 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 01 tel: fax : Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. POPIS NADOBECNÍCH SYSTÉMŮ VODOVODŮ A KANALIZACÍ V KRAJI Zpracoval : Ing. Jan Cihlář Ing.Tomáš Karlík Ing.Pavel Příhoda Csc. Ing.Rostislav Kasal Ing.Vendula Koterová Ing.Mgr.Pavel Dvořák Ing.Kateřina Posekaná Ing.Karel Frank Ing.Václav Chrbolka Schválil : Ing. Jiří Frýba ředitel divize 01 V Praze, dne 20. srpna 2004 zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 2

3 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje OBSAH A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a 6. ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti KANALIZACE SOUHRN SOUČASNÉHO STAVU PŘEDPOKLADY VÝVOJE ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V KARLOVARSKÉM KRAJI DO ROKU Základní informace Zhodnocení současného stavu Koncepce odkanalizování Koncepce nakládání s odpadními vodami Nakládání s čistírenskými kaly Rekonstrukce a modernizace kanalizačních sítí Základní vyhodnocovací kritéria VYMEZENÍ REALIZAČNÍCH PREFERENCÍ PŘEHLED PROVOZOVATELŮ INVESTIČNÍ NÁKLADY ZPRACOVÁNÍ DATOVÝCH A GRAFICKÝCH PODKLADŮ zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 3

4 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a 6. odvedení a čištění odpadních vod 6.1.Výpočet produkce odpadních vod Upřesnění vývoje produkce odpadních vod a znečištění, t.j. nejdůležitějších hodnot pro stanovení způsobu nakládání s odpadními vodami, je potřeba rozdělit do dvou částí, a to : na výpočet produkce odpadních vod komunálního charakteru (tj. produkce odpadních vod od trvale nebo přechodně žijících obyvatel), a na stanovení produkce odpadních vod ze sektoru průmyslu, zemědělství a vybavenosti Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů : u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo na zemědělské pozemky u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo na zemědělské pozemky 150 l/os den 80 l/os den 100 l/os den 20 l/os den K vzájemnému ovlivňování hodnot minimální specifické produkce odpadních vod obyvatel a specifické potřeby vody fakturované pro domácnosti nás vedou poznatky zjištěné při vyhodnocování vzájemného vztahu mezi těmito údaji, zejména u obyvatel menších měst a obcí. S charakteristickým poklesem potřeby pitné vody v posledních letech (způsobeným postupným zvyšováním ceny vodného) v žádném případě nekoresponduje pokles produkce odpadních vod. U obyvatel menších sídelních celků lze v poslední době vypozorovat tendenci vedoucí k využívaní vody z vlastních zdrojů, která je však po použití likvidována stejným způsobem jako voda odebraná z vodovodu pro veřejnou potřebu. Vodné a stočné je totiž zásadně odvozováno od množství odebrané vody z centrálního zásobování, které je sledováno vodoměry. Tímto způsobem tedy jednotliví spotřebitelé snižují výši vynaložených finančních prostředků za odebranou vodu, resp. vypouštěnou odpadní vodu, aniž by však výrazným způsobem ovlivňovaly své chování projevující se snižováním produkce odpadních vod. Tento trend je v této studii předpokládán po celé sledované období, protože (pokud nedojde k jinému způsobu vyhodnocování produkce odpadních vod) nelze předpokládat výraznější změny v chování spotřebitelů resp. zavádění úsporných opatření v jednotlivých domácnostech. zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 4

5 Neméně důležitou hodnotou pro optimální návrh způsobu likvidace odpadních vod je i stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK 5 ) v jednotlivých, výše specifikovaných kategoriích u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo na zemědělské pozemky u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo na zemědělské pozemky 60 g/os den 20 g/os den 30 g/os den 15 g/os den Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli : nerozpustné látky ( NL) CHSK N-celk. N-NH 4 P-celk. 55 g/os den 110 g/os den 8 g/os den 5,2 g/os den 2 g/os den Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK 5-60 g/os den Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti Údaje o produkci odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a z objektů občanské vybavenosti jsou odvozeny ze získaných podkladů (např. dotazníkové akce) a z hodnoty VFO - tzn. hodnoty specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele. Při vzájemném porovnávání bylo uplatněno pravidlo vycházející z předpokladu, že množství odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti nesmí být menší než potřeba pitné vody pro ostatní odběratele. Případný rozdíl mezi těmito údaji je chápán jako produkce odpadních vod z objektů občanské vybavenosti. Současně však bylo nutné zohlednit i skutečnost, že (zejména u malých obcí) jsou pitnou vodou z veřejných vodovodů zásobovány i místní zemědělské podniky, zabývající se zemědělskou živočišnou prvovýrobou. Proto je u většiny sídelních celků do velikosti 5000 obyvatel akceptována jako maximální hodnota 30 l/os den. Vyšší hodnota ve srovnání s hodnotou VFO používanou při výpočtu potřeby vody (20 l/os den) je způsobena předpokladem, že část této potřeby bývá vykrývána z místních zdrojů pitné nebo užitkové vody. Podle provedených úprav v produkci odpadních vod jsou provedeny úpravy i v jednotlivých ukazatelích znečištění, s tím, že odpadní vody z objektů občanské vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru. zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 5

6 Z podkladů získaných dotazníkovou akcí u jednotlivých producentů, byly získávány i informace o stávajícím způsobu likvidace odpadních vod, o výrobním programu a o jejich případných rozvojových záměrech. 6.2.Kanalizace souhrn současného stavu V úvodu části týkající se popisu stávajícího stavu kanalizací v Karlovarském kraji je uveden popis historie a vývoje kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v regionu. Pozornost byla věnována zejména větším sídlům, kde historie vodárenství byla dokumentována. Cheb a okolí V roce 1830 byl Cheb s počtem jedenáct tisíc obyvatel pátým největším městem v Čechách. Bylo potřeba zajistit nejen dostatečné množství vody pro zásobování, ale i její odvedení. Před rokem 1850 bylo provedeno odkanalizování historické části města stokovou sítí. Hlavní stoky byly zděné, dno dlážděné (dovážela se žula ), boky svislé, stropy klenuté. Voda se odvedla také z hradních příkopů. Na veškeré práce dohlíželo Okresní hejtmanství. První dokument o vzniku zděných vejčitých stok je z roku Základní kanalizační síť města byla dokončena kolem roku Páteří kanalizace byla záchytná stoka, vedená po pravém břehu řeky Ohře, která ústila do mrtvého ramene řeky pod zástavbou města. Od roku 1914 vlivem přibývajících stížností na znečišťování řeky Ohře a potoka Slatinka byla komisionelně projednávána výstavba čistírny odpadních vod. Město Cheb mělo v té době obyvatel. Z největších průmyslových podniků jmenujme Fischerovy strojírny, Premiér, Esku, elektrárnu, plynárnu, výrobnu součástí pro letadla, tři pivovary, velkopekárnu atd.. Tehdy byla zřejmě vypracována projektová dokumentace, ale ke stavbě nedošlo, poněvadž v červnu 1929 požádalo město Cheb Zemský úřad v Praze o akceptování změny projektu čisticí stanice odpadních vod u Svatého Jodoka s vyústěním do řeky Ohře a žádosti bylo vyhověno. V letech se projednávaly stížnosti obcí Mattzelbach, Potočiště, Třebeň na vážné znečištění řeky Ohře, jako další se připojila i obec Nebanice. V Hradisku u Chebu došlo dokonce k výskytu tyfu z důvodu znečištění potoka a městu bylo uloženo nejlacinějším způsobem odstranit nejhorší závady. V období let přibývalo v Chebu průmyslu přádelny, pletárny vlny a strojírny -,což mělo za následek budování dalších stok pro připojení těchto zařízení a dalších domů. Byly odkanalizovány dnešní ulice Máchova, Březnická, Sv. Čecha, K.H.Borovského, Krále Jiřího, Svobody, Wolkerova, Vančurova, Čapkova, Osvobození, Na Výsluní, Komorní atd. V následujících letech se na kanalizaci připojovala nová zástavba v okrajových ulicích, a to pokračovalo i po druhé světové válce. Některé úseky kanalizace historického jádra a odvodnění příkopů městského opevnění vážně poškodily letecké nálety během války. Po provedení některých pozdějších oprav byla na vybudovanou kanalizaci připojena satelitní sídliště, jejichž výstavba začala na počátku šedesátých let. V rámci příprav na stavbu městské čistírny odpadních vod byla před rokem 1970 stoková síť rozdělena na dvě výšková pásma. První centrální mechanicko-biologická čistírna odpadních vod byla uvedena do provozu v roce Město Aš Starobylé město Aš, založené již ve 13.století, má dokonalou jednotnou kanalizační síť. Byla vybudována již před první světovou válkou. V období mezi válkami tu vyrostla i zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 6

7 městská kanalizační čistírna, tvořená dvěmi mohutnými štěrbinovými nádržemi a podélným lapákem písku. Toto mechanické čištění bylo v provozu ještě po roce V roce 1975 byly zahájeny práce na projektové dokumentaci čistírny odpadních vod a kanalizace města. Byl navržen sběrač A, který je hlavní přívodní stokou na čistírnu. Jednotlivé dílčí stoky odvádějí odpadní vody z průmyslových podniků (Tosta Aš) a městské zástavby pomocí dvou přečerpávacích stanic. Městská mechanicko-biologická čistírna byla navržena s česlemi, lapákem písku, usazovacími nádržemi, dále aktivací s provzdušněním, dosazovacími nádržemi, vyhnívací a uskladňovací nádrží a výstupní věží. Výstavba sběrače a jednotlivých kanalizačních řádů byla zahájena v roce 1976 s datem dokončení prosinec 1978, následovala výstavba čistírny s dokončením v roce Mariánské Lázně Podle historického vývoje výstavby města se předpokládá, že kanalizační síť postupně vznikala v rozmezí let 1890 až 1910, kdy se tu vybudovala páteřní stoka jednotné kanalizace. Byla situována do nivy Kamenného potoka a pokračovala parkem do Ušovic přes celé město, kde byla vyústěna do Ušovického potoka. Na tuto páteřní stoku se postupně připojovaly kanalizační řady z jednotlivých ulic, podle toho, jak pokračovala výstavba lázeňského města a přilehlé aglomerace. Dolní část města byla odvodněna kanalizačním řadem, který podcházel železniční trať Cheb Plzeň a dále pokračoval nivou směrem na Kosí potok. Před jeho zaústěním do recipientu tekla splašková voda do betonových usazovacích nádrží k zachycení hrubého sedimentu. Tato kanalizace byla vybudována pravděpodobně před zahájením výstavby železniční tratě Mariánské Lázně Karlovy Vary, která byla uvedena do provozu kolem roku Velkým pokrokem v oblasti čištění odpadních vod bylo vybudování městské mechanické čistírny, která byla uvedena do provozu kolem roku Byla situována při výusti kanalizace v Ušovicích (část dnešní zahrádkářské osady, část bažantnice, část komunikace od Antoníčka ke křižovatce silnice I/24) a sestávala z česlí, dvou velkých usazovacích nádrží, kalových polí a dočišťovacích nádrží. Tato čistírna byla v provozu celých třicet let, tedy až do roku V letech proběhla rekonstrukce kanalizačního řadu pod železniční tratí a další části směrem ke Kosímu potoku s napojením na nově vybudovaný kanalizační sběrač B. Počátkem šedesátých let se začalo s výstavbou nové mechanicko-biologické čistírny odpadních vod s plynovým hospodářstvím v lokalitě Chotěnov. Současně s výstavbou čistírny se vybudovaly i dvě kmenové stoky A (od železničního nadjezdu přes Ušovice) a B od vojenského útvaru v Klimentově, části Velké Hleďsebe, Hamrníků a dolní části města Mariánské Lázně směrem k ČOV. V roce 1959 bylo v rámci úsporných investičních prověrek vyřazeno 50% biologického stupně čištění a další podstatná část rozestavěné ČOV. V únoru roku 1962 byla ČOV uvedena do zkušebního provozu, Již tento zkušební provoz prokázal, že je značně přetížena. Až teprve v roce 1980 byla dokončena její rekonstrukce spočívající v dostavbě kompletního biologického stupně dva biologické filtry a jedna dočišťovací nádrž a rozdělovací věže. Sokolovsko Rozvoj kanalizací a čištění odpadních vod na Sokolovsku probíhal paralelně s rozvojem hromadného zásobování vodou. Původní likvidace odpadů z jednotlivých objektů se stala neúnosnou ve chvíli, kdy se začaly vytvářet větší sídlištní celky s hustší, vícepodlažní zástavbou. Zvláště ve městech se postupně začalo přecházet na odvádění odpadních vod uličními stokami, které sváděly vody nejkratší cestou do nejbližší vodoteče. zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 7

8 Nejstarší kanalizace, která se na Sokolovsku zachovala, byl průchozí systém chodeb pod náměstím v Lokti, na které navazovaly stoky zděné z kamene, později z cihel. Obdobné kanalizační systémy byly v Sokolově, Kynšperku, Kraslicích a v menší míře i v dalších menších obcích. Některé historické zděné stoky jsou dodnes v provozu a jsou zcela funkční. Počátkem 20. století se přešlo na používání trub a jako materiál se nejvíc uplatňovala kamenina a beton. Ten se zpočátku používal na monolitické stoky betonované namístě. Byly to převážně průlezné stoky vejčitého profilu. Stoky jsou stále funkční a právě vzhledem k používaným kvalitním betonovým směsím jsou v dobrém stavu. Beton se, jako materiál pro stokovou síť, osvědčil lépe ve formě monolitické stoky než jako později používané prefabrikované betonové trouby z prostého betonu. K prudkému rozvoji výstavby stokových sítí došlo ve dvacátých letech, kdy už na dodávku pitné vody nestačily místní studny a budovaly se přivaděče ze vzdálenějších pramenišť. A tak vznikla potřeba použitou vodu i odvést. Z této doby pochází řada stok, které se již stavěly koncepcí systematické jednotné kanalizace, která odváděla spolu se splašky i dešťové vody. Stále se však stoková síť řešila jako co nejkratší propojení odkanalizované lokality s nejbližší vodotečí. Vznikala již také první zařízení pro čištění odpadních vod septiky. Sloužily k částečnému vyčištění odpadní vody, nebo zachycovaly předměty a materiál, které by mohly síť ucpat. Kaly zachycené v septiku se používaly pro hnojení zahrádek a polí. Nový pohled na odvádění odpadních vod s požadavkem jejich likvidace přišel v padesátých a šedesátých letech. Tehdy se začaly budovat stokové sítě systematicky svádějící vodu do jednoho místa, kde byla postavena čistírna odpadních vod. První čistírny měly převážně mechanické předčištění, za kterým následovaly štěrbinové nádrže, biofiltr a dosazovací nádrže. Z této doby pocházely původní čistírny v Chodově, Horním Slavíkově, Březové, Habartově, Kynšpěrku, Dukovanech a Citicích. Jinde se odpadní vody čistily v oxidačních příkopech, kde se již využívalo principů aerobního čištění. Od konce šedesátých let se pro čištění větších zdrojů navrhovaly čistírny s různou úpravou biologických aerobních aktivací, na malých zdrojích se osazovaly domovní čistírny s biodisky. Paradoxem Sokolovska je skutečnost, že důlní činnost, která vedla k devastaci krajiny a životního prostředí, podpořila rozvoj kanalizací a čistíren. Při přípravných činnostech pro dolování docházelo k záborům velkých území pánevní části okresu, a to včetně částí měst a celých vesnic a osad. Místo původní rozptýlené zástavby se zřizovala náhradní ubytování pro těžbou postižené obyvatele ve formě velkých panelových sídlišť. V rámci výstavby těchto nových panelových měst se projektovaly a budovaly i stokové systémy a čistírny. Karlovarsko Před vybudováním veřejné soustavné kanalizace v Karlových Varech se odpadní vody shromažďovaly v jímkách u jednotlivých domů nebo se ve většině případů vypouštěly do řeky Teplé. Z jímek nebo přímo z domů vynášela časně ráno posluha fekálie v putnách do sudů a na kárách je odvážela mimo město na pole a louky v Tuhnicích nebo Dvorech. V osmdesátých letech 19. století se v lázeňské části města začalo s výstavbou kanalizačních sběračů, které měly snížit přímé odvádění odpadních vod do Teplé, neboť v období nízkých průtoků způsobovaly výustě od jednotlivých domů vážné hygienické závady. V devadesátých letech pak město začalo s výstavbou oddílné kanalizace, tedy se samostatným odváděním splaškových a srážkových vod. Kanalizace se budovala s využitím všech tehdy dostupných poznatků. Byly stanoveny minimální světlosti stok, pro splaškové vody to byly profily 200 až 250 mm, pro odvádění vod srážkových minimální vejčitý profil 900/600 mm. Při provozu se zvláštní pozornost věnovala zajištění pravidelného proplachování a větrání kanalizace. Trasy zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 8

9 hlavních stok, založených v té době v lázeňském území podél Teplé, zůstaly v podstatě zachovány dodnes. Materiál těchto stok je převážně dusaný beton. Vnitřní část zástavby lázeňské části města je opatřena oddílnou soustavou, ale provedenou nedůsledně. Části povodí jsou odvodněny mělkými dešťovými stokami přímo do řeky Teplé. Splaškové vody byly pak z míst největšího lázeňského ruchu soustředěny do kmenové stoky, vedené podél řeky Ohře a vyústěny v Drahovicích, v místě dnešní čistírny odpadních vod. Splašky se u domů nepředčišťovaly, pouze na vyústění kmenové stoky byla zřízena usazovací jímka, kde se zachycovaly nejhrubší nečistoty. Na kmenovou stoku byly mimo lázeňská území postupně napojeny Drahovice, Tuhnice a Rybáře. Kanalizace se během války řádně neudržovala, neopravovala a nebyla doplňována. Celé části byly poškozeny nebo úplně zničeny. Před koncem války v roce 1945 byla bombardováním americkými leteckými svazy zcela zničena shybka na sběrači z Rybář a odpadní vody tak vytékaly volně do Ohře. V tomto rozsahu převzal po osvobození v roce 1945 kanalizační síť jako správce Městský stavební úřad. V poměrně krátké době se podařilo odstranit nejhrubší závady. Neutěšený poválečný stav kanalizační sítě vyžadoval řešit též situaci v údržbě. Při městském stavebním úřadu byla vytvořena skupina, která zajišťovala nejnutnější opravy částí zničené sítě a její údržbu. Pracovníci byli však minimálně vybaveni, měli jen staré ruční nástroje a nářadí na čištění stok. Převážná část údržbové čety ručně čistila uliční vpustě a stoky. Významným přínosem v kanalizační údržbě bylo v roce 1964 nasazení sacího vozu Denis na čištění uličních vpustí. Dalším postupným pořizováním mechanizačních prostředků, zejména pneumatických vrtáků na čištění stok a vysokotlakého proplachovacího vozu Asbrink, se práce na čištění sítě zmechanizovala, což se projevilo v podstatném zvýšení produktivity a zlepšení stavu provozovaného kanalizačního zařízení. Současně se i výrazně zlepšily pracovní podmínky. Po roce 1948 byly zahájeny průzkumné a přípravné práce k projektu rekonstrukce kanalizace a napojení přilehlých čtvrtí i obcí na karlovarskou síť, s cílem zajistit centrální čištění odpadních vod. Projekt byl zadán Hydroprojektu Praha. V roce 1962 se začalo s rekonstrukcí sítě a výstavbou čistírny odpadních vod v Drahovicích. Byla vybudována nová kmenová stoka, na niž se připojovaly městské čtvrti a sousední obce. Ve Staré Roli se z větší části využilo současného kanalizačního systému. Doplnil se nový sběrač podél řeky Rolavy, s napojením na kanalizační systém Rybář. V Doubí se odpadní vody přečerpávají v nové čerpací stanici za mostem do Tašvic a odtud do kanalizace v Tučnicích. Odpadní vody ze západní části této čtvrti byly svedeny do čerpací stanice a odtud se společně s vodami ze Dvorů a Doubí gravitačně odváděly do kmenové stoky. Menší část zástavby Dvorů jde novým sběračem do Rybář a větší část přes shybku pod Ohří na čerpací stanici odpadních vod v Tučnicích. Další sběrače jdou z Březové přes lázně a z Bohatic do Drahovic. Přes celou zástavbu obce Březová se vybudoval nový sběrač a napojil se na kanalizační systém v horní části lázeňského území. V Bohaticích vznikl nový kanalizační sběrač se shybkou pod Ohří a byl napojen na kmenovou stoku v Drahovicích. V Dalovicích se nově vybudovaný sběrač napojil na shybku z Bohatic. Městská čistírna odpadních vod v Drahovicích se stavěla v letech 1961 až Podle tehdejšího projektového záměru se zde měly čistit i fenolové vody z budovaného kombinátu na využití hnědého uhlí ve Vřesové, ale tento záměr se nakonec neuskutečnil. ČOV se postupně uváděla do provozu v letech 1967 až Tehdy byla předána do trvalého užívání V Božím Daru byla postavena kanalizace v roce 1920, rozšířena byla v roce 1996 a od roku 1995 má v provozu vlastní čistírnu. Ta je vůbec nejvýše položenou městskou čistírnou odpadních vod u nás. Božičany měly kanalizaci od roku 1915, Březová od roku 1966 a v témže roce byla napojena na Karlovy Vary. V obci Dlouhá Lomnice měli kanalizaci a ČOV z roku 1979, Dolní Ždár užíval kanalizaci od roku 1966 a v témže roce byl napojen na Karlovy Vary stejně jako Háje (r. 1995). Horní Blatná se pyšnila kanalizací z roku Předtím již ale měl kanalizaci Horní zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 9

10 Žďár, a v tomto roce 1915, i s čistírnou. V Hroznětíně si pořídili kanalizaci také velmi brzy, již v roce 1907, ale dokončili ji i s čistírnou až roku Podobně lázeňské město Jáchymov bylo odkanalizováno roku 1913, ale moderní čistírnu odpadních vod mělo v provozu až v roce Na tomto místě je třeba uvést, že právě v Jáchymově byla v provozu zřejmě nejstarší biologická čisticí stanice v Rakousku-Uhersku již v roce Kolová měla kanalizaci i mechanickou čistírnu od roku 1978, ale ČOV byla po napojení na Karlovy Vary v roce 1993 zrušena. Krásné Údolí je odkanalizováno od roku 1980, včetně malé čistírny. Kyselka budovala kanalizaci v letech 1965, poté 1990 a 1997, s čistírnou z roku Mariánská měla kanalizaci z roku 1952 a od roku 1954 i malou čistírnu. Merklín měl kanalizaci z roku 1949, čistírna se připomíná v roce 1975 s výkonem 125 m 3 /d pro 500 EO, byla vybavena aktivací s kvalitou odtoku 23 mg-l BSK 5. Nejdek byl odkanalizován v roce 1906 a v souvislosti s textilním průmyslem se uvádí i podniková čistírna v přádelnách. Nová Role měla kanalizaci v roce 1960 a čistírna měla v roce 1975 výkon 1250 m 3 /d, aktivace čistila na 17 mg/l BSK 5. Nové Město mělo kanalizaci a čistírnu z let a Novosedly z let Ostrov nad Ohří byl odkanalizován roku 1910 a kanalizace byla rozšířena postupně v letech 1952, 1958 a Čistírna s výkonem uváděným v roce 1975 necelých 6000 m 3 /d měla za mechanickým předčištěním biofiltry s recirkulací kolem 75 % a na odtoku z dosazováků měla BSK 5 28 mg/l Otovice s kanalizací z roku 1936 byly v roce 1994 přes čistírenský sběrač napojeny na Karlovy Vary. Potůčky odkanalizované roku 1950 dostaly ČOV v roce 1968, byla to štěrbinová nádrž, zrušená v roce 1994 po vybudování nové biologické ČOV. Toužim měla kanalizaci v roce Byla rozšířena v roce 1965 a později doplněna o čistírnu. Žlutice měly kanalizaci z roku 1912, doplněnou kolem roku V čistírně s aktivací z roku 1968 pracoval jeden zaměstnanec, v roce 1981 vykazovala přítok 750 m 3 /d a až 250 mg/l BSK 5. Čistila s efektem 95% na 8,2 mg/l. Souhrnné údaje o počtu bydlících obyvatel a obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, z toho počet obyvatel napojených a nenapojených na ČOV, množství vypouštěných odpadních vod do veřejné kanalizace, množství čištěných odpadních vod celkem, počet veřejných kanalizací, počet veřejných kanalizací napojených na ČOV, délka kanalizační sítě, jsou pro Karlovarský kraj uvedeny v tabulkové části C v tabulce XVI kanalizace. Rozsah a způsob odvedení odpadních vod u trvale bydlících obyvatel vyjadřuje pro rok 2002 koláčový graf na a pro očekávaný výhled do roku 2015 na obr.č.94. Z porovnání současných údajů s cílovým rokem 2015 je patrné, že dojde k nárůstu obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV. Rovněž dojde k výraznému zvýšení množství odpadních vod čištěných na ČOV. Přesto však část odpadních vod nebude, z důvodu nedostačujících finančních zdrojů, likvidována na čistírnách odpadních vod. zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 10

11 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a Obr. 93. Rozsah a způsob odvedení odpadních vod (v roce 2002) Obr.94. Rozsah a způsob odvedení odpadních vod (v roce 2015) zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 11

12 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a 6.3.Předpoklady vývoje odvedení a čištění odpadních vod v Karlovarském kraji do roku Základní informace Vstupní údaje Pro zpracování této dokumentace bylo nezbytné shromáždit rozsáhlé množství vstupních informací, které se přímo či nepřímo dotýkají řešené problematiky. Pro zajištění těchto podkladů proběhla v průběhu prací na Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací" řada jednání se starosty dotčených měst a obcí nebo jejich zástupci. Pro doplnění získaných informací se uskutečnila rozsáhlá dotazníková akce, zaměřená na získání informací od dotčených orgánů státní správy, provozovatelských organizací a producentů většího množství odpadních vod (více v kapitole 2.1.Zajištění a zpracování podkladů). Cílem všech těchto kroků byla snaha v maximální možné míře shromáždit následující údaje : základní údaje o obci - demografické údaje, výskyt průmyslu, zemědělství a občanské vybavenosti současný způsob nakládání s odpadními vodami vč. dešťových, současné problémy s jejich odváděním údaje o produkci odpadních vod a znečištění produkce odpadních vod a znečištění obyvatelstva produkce odpadních vod a znečištění průmyslu, zemědělství a občan. vybavenosti způsob zásobování obce pitnou vodou výskyt chráněných oblastí - pásma hygienické ochrany vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. výskyt vhodného recipientu cenové údaje - investiční a výrobní náklady Přes veškeré podniknuté kroky se však od řady oslovených subjektů - obecních úřadů, průmyslových a zemědělských firem - nepodařilo získat žádné údaje. V těchto případech byly použity odborné odhady, které však ne vždy dokázaly v dostatečné míře zhodnotit skutečný stav. Základní údaje o obci Mezi jedny ze základních vstupních informací je možné zařadit obecné informace o jednotlivých sídelních celcích. Jedná se o: údaje o počtech trvale i přechodně žijících obyvatelích a o jejich vývoji, údaje o počtech obytných a rekreačních objektů, údaje o vybavenosti jednotlivých měst a obcí, zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 12

13 informace o jednotlivých podnikatelských aktivitách. Údajům o počtech trvale i přechodně žijících obyvatelích a o jejich vývoji je věnována samostatná kapitola této zprávy. Pro doplnění je však možné konstatovat, že finální navrhované řešení bylo u některých obcí ovlivněno vzájemným poměrech počtů trvale a přechodně žijících obyvatel (jedná se o obce s vysokým počtem rekreantů). V těchto případech byla snaha nezatěžovat trvale žijící obyvatele značnými výrobními náklady v průběhu celého roku, když vysoké počty rekreantů ovlivňují celkovou produkci odpadních vod a znečištění pouze po omezenou část roku. Upřednostňovány byly tedy varianty umožňující lokální způsoby likvidace odpadních vod. U přechodně žijících obyvatel potom je navrhována akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách a jejich následný odvoz na některou ze stávajících nebo navrhovaných čistíren odpadních vod. Údaje o počtech obytných a rekreačních objektů jsou důležité zejména u obcí, u nichž je uvažováno s variantami umožňujícími lokální způsoby likvidace odpadních vod. U menších obcí, u nichž je uvažováno s poklesem trvale žijících obyvatel, je ve výpočtech uvažováno s konstantním celkovým počtem jednotlivých objektů. Tato úvaha vychází z předpokladu, že postupný úbytek trvale žijících obyvatel je způsoben postupným odchodem starších obyvatel obce. Obytný dům potom mění svoji funkci na rekreační objekt. V městech, případně i v sídelních celcích nacházejících se v blízkosti těchto měst, kde je uvažováno s nárůstem počtu obyvatel, je uvažováno s úměrným zvyšováním počtu obytných domů. Údaje o vybavenosti jednotlivých měst a obcí stejně jako informace o jednotlivých podnikatelských aktivitách jsou vstupním údajem ovlivňujícím hodnoty celkové produkce odpadních vod a znečištění. Tento údaj je zároveň funkčně provázán s hodnotami vody fakturované pro ostatní odběratele ( viz dále). Současný způsob nakládání s odpadními vodami vč. dešťových Informace o současném způsobu nakládání s odpadními vodami (t.j. splaškovými i dešťovými) byly přebírány z již zmiňovaných schůzek se zástupci jednotlivých měst a obcí a z dotazníkové akce. Obecně je možné konstatovat, že u menších sídelních celků současně provozované způsoby nakládání s odpadními vodami nevyhovují požadavkům vyplývajícím z platné legislativy. Průměrná obec je vybavena kanalizací, která právně neexistuje, provedením připomíná dešťovou kanalizaci a funkčně je kanalizací jednotnou. Část obyvatel je do této kanalizace napojena přes septiky, jejichž funkčnost a údržbu (pravidelnost vyvážení) raději nikdo nekontroluje, zbývající část je napojena přímo do těchto kanalizací nebo do vodních toků. Menší část rodinných domků a rekreačních objektů je vybavena bezodtokými jímkami, které jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Tyto jímky však nevyhovují současným technickým předpisům frekvencí vyvážení ani vodotěsností. Odstraňování a zadržování znečištění se tedy nepochybně odehrává alespoň zčásti na úkor čistoty podzemních vod, resp. zvodněného prostředí v blízkosti obcí. Tato skutečnost může být významná z hlediska obce, z hlediska globální ochrany povodí však nejčastěji nehraje významnou roli. Odvádění dešťových vod je zajišťováno již zmiňovanou kanalizací, která je doplněna systémem odvodňovacích příkopů a struh. Přes takto nahodile zbudované systémy se u obcí nevyskytují rozsáhlejší problémy s odváděním dešťových vod, problémy spíše lokálního charakteru jsou v úzké vazbě při průchodu velkých vod spojeny se zaplavováním níže uložených lokalit vzdutými recipienty. Města či větší obce mají ve větším či menším rozsahu vybudovány kanalizační systémy. Převážně se jedná o systémy jednotné kanalizace, které odvádějí mimo splaškových vod i dešťové vody. Pouze kanalizační systémy, které byly vybudovány v posledních letech jsou řešeny jako splaškové kanalizační sítě. Většinou jsou kanalizační systémy ukončeny na čistírnách odpadních vod. Detailně je popsán současný způsob nakládání s odpadními vodami v příloze A.3 - zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 13

14 Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech. Zásobování obce pitnou vodou Neméně důležitým faktorem, který zásadně ovlivňoval návrh nakládání s odpadními vodami v jednotlivých obcích, byla otázka, jakým způsobem je zajišťováno zásobování řešeného sídelního celku pitnou vodou. V obcích, v nichž jsou pro zásobování obyvatel využívány místní zdroje nacházející se přímo v obci (nebo v její těsné blízkosti), má navrhované řešení v maximální možné míře znemožnit ohrožení kvality využívaných místních zdrojů vlivem vypouštění nedostatečně vyčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod. Z těchto důvodů jsou pro tyto obce navrhovány pouze varianty uvažující s výstavbou nové kanalizační sítě (eventuálně dostavbou stávající kanalizační sítě) a centrální čistírny odpadních vod nebo s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, v nichž bude kompletně zachycována veškerá produkce odpadních vod. Tyto odpadní vody budou potom odváženy k likvidaci na některou ze stávajících nebo nově vybudovaných čistíren odpadních vod. Zbývající použité varianty, uvažující pro čištění odpadních vod s využíváním domovních mikročistíren jsou tedy používány pouze v obcích, v nichž je zásobování pitnou vodou zajišťováno z centrálních nebo místních vodovodů napojených na vzdálenější zdroje. Tímto způsobem je totiž eliminována možnost negativního dopadu nedostatečně vyčištěných odpadních vod na kvalitu zdrojů pitné vody z důvodu nevhodného nebo nedostatečného způsobu provozování těchto domovních mikročistíren. Navrhované řešení, uvažující s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách ( žumpách), bývá velice často předmětem kritiky upozorňující na absenci jakékoliv legislativy, která by umožňovala kontrolovat dodržování tohoto způsobu likvidace veškeré produkce odpadních vod jednotlivými producenty odpadních vod. Toto tvrzení se však obecně vztahuje i na variantu uvažující s výstavbou centrální čistírny odpadních vod a kanalizace. Výskyt vhodného recipientu Existence vhodného recipientu pro vypouštění vyčištěných odpadních vod sehrává při návrhu významnou úlohu. Hlavním vodním tokem řešeného území je řeka Ohře protékající zhruba od JZ k SV údolím, které je od Kynšperka n.ohří ke Královskému Poříčí a v okolí Karlových Varů ploché a široké, v ostatních částech užší až úzké s příkrými, většinou zalesněnými stráněmi. Nejvýznamnější levostranné přítoky z Krušných hor jsou Libocký potok, Svatava s Rotavou, Rolava a Bystřice. Z jihu pak přitékají zejména Velká Libava, Lobezský potok a Teplá s Lomnickým potokem. Jižní část karlovarského okresu přísluší k povodí Střely, která pramenní JZ od Toužimi, teče v řešeném území od západu na východ a vlévá se u obce Liblín do Berounky. Koryto je převážně přírodní, údolní niva poměrně úzká, pouze v okolí Toužimi a Chyše se rozšiřuje. Mezi hlavní přítoky ze severu patří Ratibořský potok a Velká Trasovka, z jihu pak Borecký potok. Většina území bývalého chebského okresu náleží do hydrologického povodí řeky Ohře, a to vlastním tokem Ohře a jejími přítoky Slatinkou, Skalnou, Plesnou, Libockým potokem a Odravou. Veškeré zmíněné recipienty lze označit za vyhovující pro vypouštění vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Pod pojmem nevyhovující recipient jsou chápány málo vodné vodoteče, vodoteče s občasným průtokem nebo meliorační kanály. Pokud nebyla zjištěna v obci nebo v její těsné blízkosti dostatečně vhodná vodoteč, uvažují návrhy u menších sídelních celků varianta s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, u větších sídelních celků potom s výstavbou nové kanalizační sítě pro odvádění pouze splaškových vod, které budou následně převedeny (např. zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 14

15 přečerpávány) na čistírnu v jiném městě či obci. U malých obcí je možné za určitých podmínek (vyhovující geologické, hydrogeologické a morfologické poměry) uvažovat i s využitím domovních mikročistíren s následujícím vsakováním vyčištěných odpadních vod. Nutnou podmínkou pro toto řešení je však zpracování doplňujících průzkumných prací. Protože tyto podklady nebyly k dispozici, nejsou tato řešení ve zpracované dokumentaci podrobně navrhována. Rovněž návrh některé z variant, uvažujících s použitím domovních mikročistíren, je podmíněn existencí vyhovující vodoteče. Ekologicky významné území Dalším zohledněným faktorem je výskyt chráněných oblastí - mimo již zmiňovaných místních zdrojů využívaných i nadále pro zásobování obyvatel pitnou vodou se jedná např. o ochranná pásma vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. Kvalita přírodního prostředí Karlovarského kraje je vysoká. Na území kraje se nachází celkem: jedna chráněná krajinná oblastí - CHKO Slavkovský Les dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) - chráněná oblast přirozené akumulace povrchových vod - Krušné hory - a chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod - Chebská pánev a Slavkovský les, zdroje léčivých vod, které mají stanovena svá ochranná pásma, viz zpráva A 2.1., kapitola Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. ochranná pásma jednotlivých vodních zdrojů Pro obce, nacházející se uvnitř některých ekologicky významných lokalit (CHOPAV Krušné hory, CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, ochranná pásma zdrojů léčivých vod) jsou navrhovány pouze varianty uvažující s výstavbou nové kanalizační sítě (eventuálně dostavbou stávající kanalizační sítě) a centrální čistírny odpadních vod nebo s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, v nichž bude kompletně zachycována veškerá produkce odpadních vod Zhodnocení současného stavu Současný počet trvale žijících obyvatel likviduje odpadní vody způsobem, který je popsán v tabulce č.28. Vypouštějí či zasakují nečištěné odpadní vody os. tj. 0,8 % Využívají pro čištění odpadních vod septiky a jímky os. tj. 14,0 % Využívají pro čištění odpadních vod dom. MČOV os. tj. 0,6 % Využívají pro čištění odpadních vod ČOV os. tj. 84,6 % Tab.28. Podmínky likvidace odpadních vod současný stav Čistírny odpadních vod Čistírnami odpadních vod jsou vybaveny v převážné míře větší celky města Karlovy Vary, Ostrov, Nejdek, Sokolov, Kraslice, Cheb, Mariánské Lázně a Aš. Vedle těchto měst jsou čistírnami vybaveny i některá další města a obce ( přehled všech těchto ČOV je uveden v tabulce č. 29. ) zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 15

16 NÁZEV ČOV KOD PRVKUK KODCOB NAZEV ČASTI OBCE ČOV Okrouhlá CZ Okrouhlá ČOV Aš CZ Aš ČOV Dolní Žandov CZ Dolní Žandov ČOV Drmoul CZ Drmoul ČOV Hazlov CZ Hazlov ČOV Horní Paseky CZ Horní Paseky ČOV Horní Ves CZ Horní Ves ČOV Hranice CZ Hranice ČOV Cheb CZ Cheb ČOV Jindřichov CZ Jindřichov ČOV Kladská CZ Kladská ČOV Krásné CZ Krásné ČOV Křižovatka CZ Křižovatka ČOV Lázně Kynžvart CZ Lázně Kynžvart ČOV Libá CZ Libá ČOV Lipová CZ Lipová ČOV Luby CZ Luby ČOV Mariánské Lázně CZ Mariánské Lázně ČOV Milhostov CZ Milhostov ČOV Milhostov CZ Milhostov ČOV Nebanice CZ Nebanice ČOV Nový Drahov CZ Nový Drahov ČOV Nový Kostel CZ Nový Kostel ŠN Okrouhlá CZ Okrouhlá ČOV Ostroh CZ Ostroh ČOV Plesná CZ Plesná ČOV Podhrad CZ Podhrad ČOV Prameny CZ Prameny ČOV Skalná CZ Skalná ČOV Stará voda CZ Stará Voda ČOV Šneky Šneky ČOV Trstěnice CZ Trstěnice ČOV Třebeň CZ Třebeň ČOV Tuřany CZ Tuřany ČOV Vonšov CZ Vonšov ČOV Žirovice CZ Žírovice ČOV Pernink CZ Pernink ČOV Abertamy CZ Abertamy ČOV Bečov nad Teplou CZ Bečov nad Teplou ČOV Bochov CZ Bochov ČOV Boží Dar CZ Boží Dar ČOV Bystřice CZ Bystřice ČOV Děpoltovice CZ Děpoltovice ČOV Děpoltovice CZ Děpoltovice ČOV Dlouhá Lomnice CZ Dlouhá Lomnice ÚČOV KV-Drahovice CZ Drahovice ČOV Chodov CZ Chodov NÁZEV ČOV KOD PRVKUK KODCOB NAZEV ČASTI OBCE ČOV Jáchymov CZ Jáchymov zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 16

17 ČOV Jimlíkov CZ Jimlíkov ČOV Kosmová CZ Kosmová ČOV Kostrčany CZ Kostrčany ČOV Krásné Údolí CZ Krásné Údolí ČOV Kyselka-Radošov CZ Kyselka ČOV Mariánská CZ Mariánská ČOV Merklín CZ Merklín ČOV Močidlec CZ Močidlec ČOV Vojkovice CZ Vojkovice ČOV Podlesí CZ Podlesí ČOV Alligart s.r.o. CZ Libavské Údolí ČOV Vřesová CZ Vřesová ČOV Nejdek (VLNAP) CZ Nejdek ČOV Nová Role CZ Nová Role ČOV Nové Hamry CZ Nové Hamry ČOV Novosedly CZ Novosedly ČOV Ostrov CZ Ostrov ČOV Potůčky CZ Potůčky ČOV Pšov CZ Pšov ČOV Radošov CZ Radošov ČOV Rájec CZ Rájec ČOV Sedlečko CZ Sedlečko ČOV Stanovice CZ Stanovice ČOV Stružná CZ Stružná ČOV Stružná Žalmanov CZ Žalmanov ČOV Stružná Žalmanov CZ Žalmanov ČOV Štědrá CZ Štědrá ČOV Teplá CZ Teplá ČOV Teplička CZ Teplička ČOV Teplička CZ Teplička ČOV Toužim CZ Toužim ČOV Útvina CZ Útvina ČOV Velichov CZ Velichov ČOV Verušičky CZ Verušičky ČOV Žlutice CZ Žlutice ČOV Potůčky CZ Potůčky ČOV Březová CZ Březová ČOV Bublava CZ Bublava ČOV Bukovany CZ Bukovany ČOV Citice CZ Citice ČOV Dasnice CZ Dasnice ČOV Dolní Rychnov CZ Dolní Rychnov ČOV Habartov CZ Habartov ČOV Habartov Kluč CZ Habartov ČOV Habartov Úžlabí CZ Habartov ČOV Horní Oloví I CZ Oloví ČOV Horní Slavkov CZ Horní Slavkov ČOV Chodov CZ Chodov ČOV Josefov CZ Josefov zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 17

18 NÁZEV ČOV KOD PRVKUK KODCOB NAZEV ČASTI OBCE ČOV Kaceřov I CZ Kaceřov ČOV Kaceřov II CZ Kaceřov ČOV Kostelní Bříza CZ Pila ČOV Krajková I CZ Krajková ČOV Krajková II CZ Krajková ČOV Kraslice CZ Kraslice ČOV Krásno CZ Krásno ČOV Kynšperk nad Ohří CZ Kynšperk nad Ohří ČOV Lítov CZ Lítov ČOV Loket CZ Loket ČOV Lomnice CZ Týn kořen. ČOV Loučky CZ Loučky ČOV Nová Ves CZ Nová Ves ČOV Oloví II Potoční CZ Oloví ČOV Oloví III Hory CZ Oloví ČOV Rotava CZ Rotava ČOV Rovná CZ Rovná ČOV Rudolec CZ Rudolec ČOV Sokolov CZ Sokolov ČOV Svatava CZ Svatava ČOV Šabina CZ Šabina ČOV Vintířov I. CZ Vintířov ČOV Vintířov II. CZ Vintířov Septiky Květná CZ Květná Tab.29. Čistírny odpadních vod Karlovarského kraje současný stav Obr 95. Schematická lokalizace stávajícího stavu ČOV na území Karlovarského Kraje zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 18

19 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a Obr. 96. Schematická lokalizace ČOV velikosti nad EO Obr.97. Schematická lokalizace ČOV velikosti EO zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 19

20 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a Obr. 98: Schematická lokalizace ČOV velikosti EO Obr.99. Schematická lokalizace ČOV velikosti do 500 EO zak. číslo 235/001 srpen 2004 Strana 20

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE. POZVÁNKA k veřejnému projednání návrhu Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE. POZVÁNKA k veřejnému projednání návrhu Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Dle rozdělovníku Váš dopis značka / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Karlovy Vary 827/RR/010 Veselý/375 18.05.2010 POZVÁNKA k veřejnému projednání

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lidmaň Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 400 Kód obce PRVK: 0613.010.400.00 Kód obce (IČOB): 08372 (561100) Číslo ORP3 (ČSÚ): 010 (6110) Název ORP3: Pelhřimov Kód OPOU2

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lukavec Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 352 Kód obce PRVK: 0613.009.352.00 Kód obce (IČOB): 08877 (548332) Číslo ORP3 (ČSÚ): 009 (6109) Název ORP3: Pacov Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Stebnice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Stebnice. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_11_9) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.11.9 Název obce: Lipová Kód obce (IČOB): 8443 (554626) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Zlatý Kopec. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Zlatý Kopec. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_9_3) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.416.9.3 Název obce: Boží Dar Kód obce (IČOB): 886 (56486) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Dolní Cerekev. Název části obce

Dolní Cerekev. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Dolní Cerekev Číslo obce PRVKUK 173 Kód obce PRVKUK 612.5.173. Kód obce (IČOB) 2887 (58744) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151 Název POU Jihlava Členění

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Okrouhlá. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Okrouhlá. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_18_1) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.18.1 Název obce: Kód obce (IČOB): 1953 (538922) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dobrá Voda. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dobrá Voda. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_6_4) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.6.4 Název obce: Toužim Kód obce (IČOB): 16794 (555657) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Přestání. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Přestání. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_58_7) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.58.7 Název obce: Štědrá Kód obce (IČOB): 16321 (555622) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Poříčí. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Poříčí. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_39_9) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.39.9 Název obce: Chyše Kód obce (IČOB): 5553 (55527) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Splašková kanalizace a ČOV Mirošov

Splašková kanalizace a ČOV Mirošov Projektová dokumentace pro provádění stavby Splašková kanalizace a ČOV Zpracoval: Ing. Jakub Raček, Ing. Martin Baše Společnost: VH atelier spol. s r.o. květen 2013 1.Projektová dokumentace: Předmětem

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Radkova Lhota. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Radkova Lhota. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Radkova Lhota Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_038_01_13802 Název obce: Radkova Lhota Kód obce (IČOB): 517321 (517321) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2010

Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2010 Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2010 TABULKA č. 1 tis. Kč Návrh rozpočtu Rozpočet 2009 2010 1 Příjmy 2 Návrh rozpočtu příjmů 2 092 093 3 931 469 3 Financování 863 860 1 827 119 4 z toho 5 spořící účet

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI. Moravské Budějovice. Mapa A: Území obce Přehledová mapka

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI. Moravské Budějovice. Mapa A: Území obce Přehledová mapka A. NÁZEV OBCE Mapa A: Území obce Přehledová mapka Moravské Budějovice Číslo obce PRVK: 270 Kód obce PRVK: 0614.006.270.00 Kód obce (IČOB): 09890 (591181) Číslo ORP3 (ČSÚ): 006 (6106) Název ORP3: Moravské

Více

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech CZ051.3608.5104.0076 Jablonec nad Jizerou.0076.01 Jablonec nad Jizerou.0076.02 Blansko.0076.06 Dolní Tříč Změna PRVKUK 2012 identifikační číslo obce 05592 identifikační číslo obce 41509 identifikační číslo

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Petrov nad Desnou. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Petrov nad Desnou. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Voda: bilancováno pro Petrov nad Desnou, Terezín Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7111_027_03_11979 Název obce: Sobotín Kód obce (IČOB): 540986

Více

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ Výstavba kanalizace DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Základním předpokladem pro zachycování a odvádění odpadních vod do příslušné čistírny

Více

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří:

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 6 NÁZEV OPATŘENÍ Drobní znečišťovatelé DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU V České republice v roce 2004 bydlelo cca 79 % obyvatel v domech připojených na kanalizaci

Více

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Popisy kanalizací: Jablunkov text po aktualizaci č. 1 ze dne 24.4.2008 (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne 22.4.2009 (znázorněno oranžovou

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Trávník Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3602.5205.060.03 Název obce: Osice Kód obce (IČOB): 11305 (570532) Číslo ORP3 (ČSÚ): 5205 (5205) Název

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Javorník. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Javorník. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Javorník Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_002_01_41464 Název obce: Javorník Kód obce (IČOB): 536148 (536148) Číslo ORP3 (ČSÚ): 2062 (7102)

Více

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace Město Sedlčany 1) Vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby rekonstrukce ČOV 2) Realizace díla na klíč

Více

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy

A311. I: Podmínky vymezující oblasti podpory a podporovaná opatření v rámci 3. výzvy Kontrolní list specifické přijatelnosti Žadatel: Název projektu: Název prioritní osy: Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Dostavba kanalizační sítě společně s rekonstrukcí úpravny vody v aglomeraci Kroměříž

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Mohelnice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Mohelnice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7106_007_01_41468 Název obce: Kód obce (IČOB): 540471 (540471) Číslo ORP3 (ČSÚ): 2003 (7106) Název ORP3: Kód

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Velké Kunětice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_021_01_17907 Název obce: Velké Kunětice Kód obce (IČOB): 569453 (569453) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Heroltovice Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Heroltovice Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Heroltovice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7107_026_02_32066 Název obce: Libavá Kód obce (IČOB): 503941 (503941) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1899 (7107)

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Horní Moštěnice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Horní Moštěnice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Horní Moštěnice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_014_01_04357 Název obce: Horní Moštěnice Kód obce (IČOB): 513491 (513491) Číslo ORP3

Více

GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU

GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU GENEREL KANALIZACE DVOJMĚSTÍ LIBEREC JABLONEC NAD NISOU Generel byl zpracován na objednávku Severočeské vodárenské společnosti a.s. Teplice a na zpracování se podílely Severočeské vodovody a kanalizace

Více

SEZNAM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SLUŽEB 2002-2009. Rok projekce. Okres

SEZNAM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SLUŽEB 2002-2009. Rok projekce. Okres SEZNAM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SLUŽEB 2002- Stavba splaškové Jenišov plynovod dostavba Odbahnění Nadváclavského rybníka Oprava NTL plynovodu a DP Žatec, ul. Volyňských Čechů, Studentská Splašková Nové Město Jáchymov

Více

A.3.2 POPISY KANALIZACÍ V OBCÍCH

A.3.2 POPISY KANALIZACÍ V OBCÍCH Č E S K Á R E P U B L I K A M I N I S T E R S T V O Z E M Ě D Ě L S T V Í M O R A V S K O S L E Z S K Ý K R A J PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KAJE A.3.2 POPISY KANALIZACÍ V OBCÍCH

Více

Likvidace splaškových odpadních vod v místní části Mostiště Velké Meziříčí

Likvidace splaškových odpadních vod v místní části Mostiště Velké Meziříčí Likvidace splaškových odpadních vod v místní části Mostiště Velké Meziříčí STUDIE Tuřanka 1, 627 00 Brno Tel.: +420 548 428 117, +420 602 200 783 IČ 27699455 1. Popis stávajícího stavu 2. Výhled současný

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Boňkov Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Boňkov Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Boňkov Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7101_015_02_11117 Název obce: Olšovec Kód obce (IČOB): 552844 (552844) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1970 (7101)

Více

KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 6a NÁZEV OPATŘENÍ Odpadní vody z malých obcí DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2007 1. POPIS PROBLÉMU Pro nakládání s odpadními vodami z malých obcí, kterými se pro účely tohoto katalogového

Více

METODICKÝ POKYN pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE

METODICKÝ POKYN pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE MINISTERSTVO T ZEMĚDĚLSTVÍ ČR Č METODICKÝ POKYN pro zpracování PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE Metodický pokyn pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje. Určeno: Krajským úřadům

Více

Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko

Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko 1 (5) červen 2013 Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko Identifikační údaje stavby Název stavby: Skupinový projekt Kutnohorsko - Čáslavsko Místo stavby: Kutná Hora, Čáslav, Uhlířské Janovice, Zruč

Více

OBEC BRATKOVICE A DOMINIKÁLNÍ PASEKY VÁS ZVE V PÁTEK 25.KVĚTNA OD 17HOD. DO SÁLU LIDOVÉHO DOMU

OBEC BRATKOVICE A DOMINIKÁLNÍ PASEKY VÁS ZVE V PÁTEK 25.KVĚTNA OD 17HOD. DO SÁLU LIDOVÉHO DOMU OBEC BRATKOVICE A DOMINIKÁLNÍ PASEKY VÁS ZVE V PÁTEK 25.KVĚTNA OD 17HOD. DO SÁLU LIDOVÉHO DOMU NA VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ OHLEDNĚ PROBLEMATIKY LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V OBCI Účast na veřejném zasedání přislíbili

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Kanalizace, stoka G - informace pro občany

Kanalizace, stoka G - informace pro občany Kanalizace, stoka G - informace pro občany Městské části Praha-Dubeč byla předložena k odsouhlasení změna územního plánu za účelem vybudování hlavní stoky splaškové kanalizace, která bude vedena naší městskou

Více

Stokové soustavy existují v podstatě tři a to soustava jednotná, oddílná a modifikovaná.

Stokové soustavy existují v podstatě tři a to soustava jednotná, oddílná a modifikovaná. KANALIZAČNÍ STOKY Ing. D. Hánková Zpracováno pro projekt CTU0513011(2005) 1 SOUSTAVY A SYSTÉMY STOK Stokové soustavy existují v podstatě tři a to soustava jednotná, oddílná a modifikovaná. 1.1 Jednotná

Více

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23.

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23. Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) - náležitosti žádosti - průběžná aktualizace dokumentů PRVKÚK a PRVKÚ ČR Medlov, 22. a 23. září

Více

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ČOV

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU ČOV Připravovaná rekonstrukce ČOV Jablonné v Podještědí Ing. Iveta Žabková - Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 1. ÚVOD Tímto příspěvkem bych chtěla navázat na článek Srovnání rekonstrukcí ČOV Kombiblok

Více

Skládka Prakšická, Uherský Brod likvidace skládkových vod přečerpáním

Skládka Prakšická, Uherský Brod likvidace skládkových vod přečerpáním Důvodová zpráva Investiční záměr: Skládka Prakšická, Uherský Brod likvidace skládkových vod přečerpáním Popis stávajícího stavu: V procesu provozování skládky, která se nachází na pozemcích města Uherský

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy

Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy II. fáze (2013-2015) Hanušovice / Šumperk / Zábřeh / Mohelnice

Více

Nízkonákladové čištění komunálních odpadních vod v malých obcích, turistických oblastech a chráněných území rok 2006 2008

Nízkonákladové čištění komunálních odpadních vod v malých obcích, turistických oblastech a chráněných území rok 2006 2008 Nízkonákladové čištění komunálních odpadních vod Nízkonákladové čištění komunálních odpadních vod v malých obcích, turistických oblastech a chráněných území rok 2006 2008 RNDr. Lubomír Paroha (ASCEND,

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Jaroměř. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Jaroměř. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Jaroměř Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3605.5206.027.01 Název obce: Jaroměř Kód obce (IČOB): 05733 (574121) Číslo ORP3 (ČSÚ): 5206 (5206)

Více

Červená Voda. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Červená Voda. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: 3611.5305.011.01 Název obce: Červená Voda Kód obce (IČOB): 02076 (580015) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1236 (5305) Název ORP3: Králíky Kód OPOU2 ČSÚ: 53051

Více

Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí

Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí Mgr. Alena Lehmannová ENVIC, občanské sdružení Spálené Poříčí, 17. února 2011 1 Síť ENVIC Síť environmentálních informačních

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Domašov nad Bystřicí. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Domašov nad Bystřicí. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Domašov nad Bystřicí Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7110_002_01_03081 Název obce: Domašov nad Bystřicí Kód obce (IČOB): 545279 (545279) Číslo

Více

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu ČOV-AF s dávkováním flokulantu ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV-AF 3 ČOV-AF 50 S DÁVKOVÁNÍM FLOKULANTU POUŽITÍ Domovní čistírny odpadních vod ČOV-AF s dávkováním flokulantu slouží pro čištění komunálních vod

Více

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují ÚZEMNÍ PLÁN ŽĎÁR NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují etapa: NÁVRH ZMĚNY ÚP Ateliér "AURUM" s.r.o. ateliér ARCHITEKTURA URBANISMUS leden 2013 Zpracovatel: Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice Zodpovědný

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ZASTUPITELSTVA OBCE ŘÍČKY V ORL. HOR.

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ZASTUPITELSTVA OBCE ŘÍČKY V ORL. HOR. OBEC ŘÍČKY V ORL. HOR. Číslo: 4/06 Dne: 6.9.2006 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ZASTUPITELSTVA OBCE ŘÍČKY V ORL. HOR. o schválení Změny č. 2 Územního plánu sídelního útvaru Říčky v Orlických horách a vyhlášení

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP DVORY

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP DVORY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP DVORY TEXTOVÁ ČÁST Ing. arch. Ladislav Bareš PAFF - architekti LISTOPAD 2009 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nymburk adresa: Městský úřad Nymburk, Odbor výstavby Náměstí Přemyslovců

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

Ú Z E M N Í P L Á N S U C H O V R Š I C E A. T E X T O V Á Č Á S T Ú Z E M N Í H O P L Á N U T E N E T, SPOL. S R. O., ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR, HORSKÁ 64, T R U T N O V Obsah textové části územního plánu

Více

ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA

ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA Oddělení metodiky osy 4 PRV V Praze dne 29. října 2010 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 620 fax: 222 871 765 e-mail: info@szif.cz Zpracoval: Mgr. Jan Veselský, kontakt: Jan Veselský, tel.:

Více

hod* 2.500Kč DN 300-1000,znečištění do 15% (čištění, odsávání a recyklace) bm 45Kč

hod* 2.500Kč DN 300-1000,znečištění do 15% (čištění, odsávání a recyklace) bm 45Kč ČIŠTĚNÍ KANALIZACE Cena Kč/MJ Kombinovaný vůz TATRA 815-13CAS KROLL-HELLMERS s RECYKLINGEM (vakuokompresor SIHI 1630m 3 /hod,hydročistič URACA 200 bar/222 l) DN 300-1200,znečištění 30 100 % (čištění, odsávání

Více

Příloha č. 2 Zpráva o provozování (doporučený obsah)

Příloha č. 2 Zpráva o provozování (doporučený obsah) Příloha č. 2 Zpráva o provozování (doporučený obsah) Tato Příloha č. 2 je součástí Praktické příručky Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR. Příloha představuje doporučený obsah čtvrtletních

Více

Den otevřených dveří na ČOV v Hodoníně pro školy

Den otevřených dveří na ČOV v Hodoníně pro školy Den otevřených dveří na ČOV v Hodoníně pro školy V letošním roce slavíme 20. výročí vzniku akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín. Při této příležitosti jsme uspořádali dny otevřených dveří

Více

Úvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2005, 179 s. ISBN 80-733-3033-4

Úvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2005, 179 s. ISBN 80-733-3033-4 Úvodní list Název školy Integrovaná střední škola stavební, České Budějovice, Nerudova 59 Číslo šablony/ číslo sady 32/09 Poř. číslo v sadě 16 Jméno autora Období vytvoření materiálu Název souboru Zařazení

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

3.7.101 OCHRANNÉ PÁSMO KANALIZAČNÍCH STOK A ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

3.7.101 OCHRANNÉ PÁSMO KANALIZAČNÍCH STOK A ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.7.101 OCHRANNÉ

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA BUDOVY A STATIKA, OBJEKTY POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA BUDOVY A STATIKA, OBJEKTY POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA BUDOVY A STATIKA, OBJEKTY POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ Zákazníkům poskytujeme služby již více než 50 let. Tradice, která zavazuje. VODA - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Více

V Y R O Z U MĚNÍ. Městský úřad Cheb, odbor stavební a životního prostředí náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 20 Cheb O POKRAČOVÁNÍ ŘÍZENÍ

V Y R O Z U MĚNÍ. Městský úřad Cheb, odbor stavební a životního prostředí náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 20 Cheb O POKRAČOVÁNÍ ŘÍZENÍ Městský úřad Cheb, odbor stavební a životního prostředí náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 20 Cheb Č.j: MUCH 11680/2015/Mül Cheb, dne: 11.2.2015 Spis. zn.: KSÚ 10458/2012 Vyřizuje: Blanka Müllerová

Více

Studie příležitostí souvisejících s realizací záměru výstavby rychlostní silnice R11 v území obcí Kocbeře a Choustníkovo Hradiště

Studie příležitostí souvisejících s realizací záměru výstavby rychlostní silnice R11 v území obcí Kocbeře a Choustníkovo Hradiště Studie příležitostí souvisejících s realizací záměru výstavby rychlostní silnice R11 v území obcí Kocbeře a Choustníkovo Hradiště Návrh variantního řešení čištění odpadních vod PALACKÉHO 138, 276 01 MĚLNÍK

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

Situace oddílné kanalizace varianta B

Situace oddílné kanalizace varianta B Obsah: 1. Identifikační údaje 1.1. Identifikační údaje stavby 1.2. Identifikační údaje investora 2. Přehled výchozích podkladů 3. Cíl studie 4. Stávající stav 5. Legislativní požadavky na kvalitu vypouštěných

Více

Čistírny odpadních vod ČOV-AF K

Čistírny odpadních vod ČOV-AF K ČOV-AF K ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV-AF K 3 ČOV-AF K 50 POUŽITÍ Čistírny odpadních vod ČOV-AF K slouží pro biologické čištění komunálních vod z rodinných domů, chat, penzionů, hotelů, komerčních prostor

Více

Aglomerace Kopřivnice místní část Lubina, odkanalizování

Aglomerace Kopřivnice místní část Lubina, odkanalizování Aglomerace Kopřivnice místní část Lubina, odkanalizování Prezentace projektu 4.4.2011 Obecné informace Svazek obcí regionu Novojičínska Plnění úkolů strategického plánu Financování projektu 1 Svazek obcí

Více

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014 Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 214 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

ČOV Modřice - Technický popis

ČOV Modřice - Technický popis ČOV Modřice - Technický popis SITUACE PRIMÁRNÍ KAL 100-300 kg NL/hod. Mechanický stupeň: Hlavní nátokový objekt Hlavní stavidlová komora regulující přítok do ČOV, do dešťové zdrže a odlehčovací komora

Více

ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL

ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL ÚPN SÚ Hvozdec Změna č.i a Změna č.ia C. ZÁVAZNÁ ČÁST KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický atelier Bayerova 40 602 00 Brno květen 2005 OBSAH: 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 3 2. VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

Odbor ochrany životního prostředí. nám. Př emysla Otakara II, č. 1, 2. Viz rozdělovník:

Odbor ochrany životního prostředí. nám. Př emysla Otakara II, č. 1, 2. Viz rozdělovník: Magistrát města České Budějovice Odbor ochrany životního prostř edí nám. Př emysla Otakara II, č. 1, 2 Magistrát města České Budějovice Ing. Svatopluk Mika Odbor ochrany životního prostředí Nám. Př. Otakara

Více

CENÍK SLUŽEB 2014. Technologická kázeň (prostoj vozidla) hod* 1.200Kč Technologické zabezpečení provozu kanalizace hod 1.200Kč

CENÍK SLUŽEB 2014. Technologická kázeň (prostoj vozidla) hod* 1.200Kč Technologické zabezpečení provozu kanalizace hod 1.200Kč ČIŠTĚNÍ VENKOVNÍ KANALIZACE Kombinovaný vůz TATRA 815-11CAS HYDOMAX (vakuokompresor EUROPE1630m 3 /hod,hydročistič SPEK 200 bar/222 l) DN 300-1200,znečištění 30 100 % hod* Cena Kč/MJ 2.100Kč (čištění,

Více

Výroční zpráva o činnosti Vodárenského sdružení Bechyňsko za rok 2006

Výroční zpráva o činnosti Vodárenského sdružení Bechyňsko za rok 2006 Výroční zpráva o činnosti Vodárenského sdružení Bechyňsko za rok 2006 Vodárenské sdružení Bechyňsko, Parkány 548, Bechyně je zájmové sdružení právnických osob a je zaregistrováno pod pořadovým č. 28 ZSTA/2003

Více

Pravidla České republiky - Ministerstva zemědělství čj. 9136/2009-10000 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 180

Pravidla České republiky - Ministerstva zemědělství čj. 9136/2009-10000 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 180 Pravidla České republiky - Ministerstva zemědělství čj. 9136/2009-10000 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 180 VÝSTAVBA A OBNOVA INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ

Více

Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000

Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000 Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000 Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány

Více

Zajímavosti ze zpracování generelů kanalizace v severočeském regionu

Zajímavosti ze zpracování generelů kanalizace v severočeském regionu Zajímavosti ze zpracování generelů kanalizace v severočeském regionu Tomáš Nevole, Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., útvar projekce Liberec Severočeská vodárenská společnost a.s. jako vlastník vodárenské

Více

Zkušenosti z probíhající rekonstrukce ČOV Varnsdorf a optimalizace návrhu stokové sítě

Zkušenosti z probíhající rekonstrukce ČOV Varnsdorf a optimalizace návrhu stokové sítě Zkušenosti z probíhající rekonstrukce ČOV Varnsdorf a optimalizace návrhu stokové sítě Ing. Iveta Žabková Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice, iveta.zabkova@scvk.cz 1. Úvod Na konci roku 2007

Více

428 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 16.listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech

428 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 16.listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech 428 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 16.listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o zahájení vodoprávního řízení

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o zahájení vodoprávního řízení ČÍSLO JEDNACÍ: SPIS. ZNAČKA: VYŘIZUJE: TELEFON: 317 754 196 E-MAIL: DATUM: 04.05.2015 MĚSTSKÝ ÚŘAD BENEŠOV Masarykovo náměstí 100 256 01 Benešov VOD.231-29395/2015 (MUBN/29395/2015) OVH/829/2011/VOB/VEL

Více

1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. technické řešení... 3 5. popis stavby... 4. 5.1.1. Trasa...

1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. technické řešení... 3 5. popis stavby... 4. 5.1.1. Trasa... OBSAH: 1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. technické řešení... 3 5. popis stavby... 4 5.1.1. Trasa... 4 5.1.2. Materiál... 5 5.1.3. Uložení... 6 5.1.4. Odbočky...

Více

Kontrolováno bylo období od roku 2003 do doby kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející.

Kontrolováno bylo období od roku 2003 do doby kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Informace z kontrolní akce 06/31 Finanční prostředky vynakládané na výstavbu a technickou obnovu vodohospodářských a ekologických staveb v působnosti Ministerstva zemědělství Kontrolní akce byla zařazena

Více

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje P01 Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje K zajištění jednotného postupu pro průběžnou aktualizaci a schvalování Plánu rozvoje vodovodů

Více

Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice

Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice CHVaK, a.s. Domažlice poskytují komplexní vodohospodářské služby městům, obcím, průmyslovým a zemědělským podnikům, orgánům státní správy i obyvatelstvu. Činnost

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 8. 12. 2008 1 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

PROVOZOVÁNÍ A BEZPEČNOST STOK A ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

PROVOZOVÁNÍ A BEZPEČNOST STOK A ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD Publikace je zpracována v rámci projektu: Podpora dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském kraji, registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.08/02.0043, který realizuje Výzkumné centrum

Více

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Pozitivní vliv MOVO na životní prostředí 1. Nakládání s vodami: Provádění

Více

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ HORNÍ ODRY 2016 2021 NÁVRH VII. EKONOMICKÉ ÚDAJE Textová část Pořizovatel: Povodí Odry, státní podnik Varenská 49, Ostrava 701 26 Ve spolupráci s: Krajským úřadem Moravskoslezského

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

428/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zemědělství. ze dne 16. listopadu 2001,

428/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zemědělství. ze dne 16. listopadu 2001, Vyhl. č. 428/2001 Sb., stránka 1 z 139 428/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC Dílčí změny Z1 Z5 Z1 - Z2 - Z3 - Z4 - Z5 - návrh plochy pro bydlení - dle ÚPO funkční využití návrh veřejné zeleně, návrh dopravní plochy návrh plochy individuální

Více

Voda a její Hranice. Ing. Petra Konečná petra.konecna@email.cz

Voda a její Hranice. Ing. Petra Konečná petra.konecna@email.cz Voda a její Hranice Ing. Petra Konečná petra.konecna@email.cz Důležitost vody Právní vymezení Odkud se bere, kam odtéká Ochrana před vodou Důležitost vody ¾ zemské plochy Nezbytná pro život rostlin a živočichů

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha 2000 Martin Fišer ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE TECHNICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB MODERNIZACE ČISTÍRNY ODPADNÍCH

Více