D3 - STŘEDOČESKÁ ČÁST

Transkript

1 SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek P O S U D E K podle 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění D3 - STŘEDOČESKÁ ČÁST Zpracovatel posudku: Ing. Josef Tomášek, CSc. Mníšek pod Brdy září 2011

2 Název: Posudek podle 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) k záměru D3 Středočeská část (zpracováno s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 5 k zákonu) Objednatel: Česká republika, zastoupená organizační složkou státu Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10 IČ: oprávněný zástupce: Ing. Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská Mníšek pod Brdy IČ: DIČ: CZ Oprávněný zástupce: Ing. Josef Tomášek, CSc. tel.: fax: som@sommnisek.cz Oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Čerčanská 2023/ Praha 4 Oprávněný zástupce: Ing. Jiří Mayer Ing. Svatoslav Lorenc tel.: svatoslav lorenc@rsd.cz

3 Obsah ÚVOD... 2 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 4 II.1. Úplnost dokumentace... 9 II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení A. Údaje o oznamovateli B. Údaje o záměru B.I. Základní údaje B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda (např. druh, třída a velikost záboru) B.II.2. Voda B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší B.III.2. Odpadní vody B.III.3. Odpady B.III.4. Ostatní B.III.5. Doplňující údaje (např. významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D. II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přesahující státní hranice D. III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech D. IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí... 70

4 D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace E. Popis navržených variant řešení záměru F. Závěr G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru H. Přílohy II.3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI Obdržená vyjádření dotčených územních samosprávných celků Obdržená vyjádření dotčených správních úřadů Obdržená vyjádření občanských sdružení a veřejnosti VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VII. NÁVRH STANOVISKA Přílohy

5 ÚVOD Předložený posudek je zpracován dle 9, v rozsahu přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), a to na základě pověření Ministerstva životního prostředí dopisem č.j /ENV/11 ze dne Předmětem posudku je dokumentace vlivů záměru D3 Středočeská část na životní prostředí (dále jen dokumentace ) zpracovaná v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Odpovědným zpracovatelem dokumentace je Ing. Ondřej Čapek, držitel osvědčení odborné způsobilosti č /ENV/06 podle 19 zákona. Úkolem posudku je ve smyslu přílohy č.5 zákona především: - zhodnocení dokumentace a technického řešení záměru - vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci - vypracování návrhu stanoviska pro příslušný úřad Posuzovaným záměrem je úsek dálnice D3 mezi Prahou a Meznem, který je posledním úsekem, jehož řešení není navrženo a schváleno v konečné podobě. Diskuse o nejvhodnějším vedení probíhají od 60. let 20. století. Dosavadní vývoj postupně dospěl k tzv. stabilizované variantě, na kterou byly již po stavbách zpracovány dokumentace pro územní řízení a dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb., některé procesy však nebyly dokončeny a stavba nebyla zahájena, varianta však byla v souladu s usnesením vlády ze dne 14. prosince 2005 č zahrnuta do ÚP VÚC Pražského regionu a Benešovska a v současné době je zahrnovaná i do zpracovávaných ZÚR Středočeského kraje. Pro stabilizovanou variantu byla v roce 2006 zpracována dvě Oznámení podle zákona, a to pro I. a II. etapu (stavby v úseku Praha Benešov a stavby I v úseku Benešov Mezno). Závěry zjišťovacích řízení pro tyto záměry vydané MŽP zahrnují při zpracování dokumentace podle 8 zákona č. 100/2001 Sb. mj. i požadavek na prověření variantního koridoru dálnice D3 v parametrech D27,5/120 přes Poříčí nad Sázavou (Promika + Zenkl- Vyhnálek) a dále nulové varianty. Tento požadavek si vyžádal sloučení obou výše uvedených záměrů do jednoho v celém úseku Praha Mezno. Jedná se o dva koridory, ve kterých trasa dálnice může ještě variovat podle požadavků vznesených ve zjišťovacím řízení, případně požadavků MŽP. Předložená dokumentace řeší oba koridory s označením: - západní (Z) původně stabilizovaná - východní (V) původně Promika + Zenkl -Vyhnálek V dokumentaci jsou posuzovány tři základní varianty Z, V a 0 přičemž varianta nulová slouží především jako srovnávací, protože o potřebě výstavby dálnice D3 z kapacitních důvodů panuje obecná shoda. 2

6 Zpracovatelem posudku je Ing. Josef Tomášek, CSc., držitel osvědčení o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentace a posudku podle 19 zákona, č. o. 69/14/OPV/93 ze dne s prodloužením autorizace na 5 let č.j.: 45139/ENV/06 ze dne Posudek podle 9 zákona je zpracován na základě dokumentace a všech vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků a veřejnosti. 3

7 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru D3 Středočeská část 2. Kapacita (rozsah) záměru Předkládaný úsek dálnice D3 bude spojovat Silniční okruh kolem Prahy (SOKP R1) se stavbou dálnice 0305/II u Mezna, která je již prakticky dokončena. Posuzovány jsou varianty navrhované ve dvou základních koridorech východní a západní. Celková délka posuzovaného úseku je podle varianty cca 58,2 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je D27,5/120. Součástí stavby jsou mimoúrovňové křižovatky, velké mosty, tunely, na trase jsou navrhovány i Středisko správy a údržby dálnice a odpočívá. Stavba dálnice si vyžádá i přeložky některých komunikací, v případě západního koridoru i výstavbu silničních přivaděčů pro napojení některých měst. Dálnice je navrhována tak, aby v roce 2030 byla schopna přenést očekávané dopravní zatížení. Tabulka ukazuje předpokládané dopravní zatížení v mezikřižovatkových úsecích obou základních koridorů a nutných přivaděčů. Dopravní zatížení dálnice D3 v r. 2030: Úsek Počet vozidel/den O LN TN N V Varianta západní Jesenice-Psáry Psáry-Jílové Jílové-Hostěradice Hostěradice-Netvořice Netvořice-Týnec n.s Týnec n.s.-chrášťany Chrášťany-Neštětice Neštětice-Maršovice Maršovice-Voračice Voračice-Loudilka Loudilka-Mezno Přivaděče Václavická spojka Přivaděč Týnec Jílové sever Jílové jih Varianta východní (A2-B2-C3) Lipany-Všechromy Všechromy-Senohraby Senohraby-Městečko Městečko.-Benešov sever

8 Úsek Počet vozidel/den O LN TN N V Benešov sever-benešov jih Benešov jih-bystřice Bystřice-Veselka Veselka-Votice Votice-Hostišov Hostišov-Mezno Pozn: O osobní vozidla LN lehká nákladní vozidle (do 3,5 t) TN těžká nákladní vozidla (nad 3,5 t) N LN + TN V všechna vozidla Ve východním koridoru - pro variantu A3 v úseku Lipany Všechromy je dopravní zatížení stejné jako u varianty A2, zatížení varianty A4 představuje součet intenzit varianty A2 a dálnice D1. Varianta C1 převezme nejmenší podíl dopravy ze silnice I/3 a bude tak nejméně využita její kapacita. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Posuzované varianty záměru včetně souvisejících staveb leží ve Středočeském kraji na území tří okresů. Východní varianta zasahuje v místě napojení na SOKP i na území hl.m.prahy. Umístění záměru (soupis všech obcí a katastrů): Okres NUTS 4 Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Praha CZ010 Praha západ CZ020A Praha MČ Kolovraty Kolovraty Jesenice Jesenice u Prahy Zlatníky-Hodkovice Zlatníky u Prahy Psáry Libeř Dolní Jirčany Psáry Libeň u Libeře Libeř Okrouhlo Okrouhlo Jílové u Prahy Jílové u Prahy Luka pod Medníkem Petrov Petrov u Prahy Kamenný Přívoz Praha východ CZ0209 Říčany Kamenný Přívoz Hostěradice Kuří u Říčan Voděrádky Říčany u Prahy

9 Okres NUTS 4 Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Jažlovice Nupaky Nupaky Modletice Modletice u Dobřejovic Otice u Svojšovic Strančice Předboř u Prahy Všechromy Petříkov Radimovice u V. Popovic Velké Popovice Velké Popovice Kunice Kunice u Říčan Dolní Lomnice u Kunic Senohraby Senohraby Pětihosty Pětihosty Krňany Krňany Lešany Lešany nad Sázavou Břežany u Lešan Netvořice Netvořice Dunávice Maskovice Chleby Chleby u Týnce nad Sázavou Chářovice Chářovice Krusičany Týnec n.s Podělusy Týnec nad Sázavou Pyšely Kovářovice Pyšely Benešov CZ0201 Čtyřkoly Čtyřkoly Čerčany Čerčany Nespeky Nespeky Poříčí nad Sázavou Poříčí nad Sázavou Mrač Mrač Chrášťany Chrášťany u Benešova Václavice Václavice u Benešova Chlístov Chlístov u Benešova Benešov Benešov u Prahy Neveklov Přibyšice Neštětice Tisem Tisem Jírovice Bystřice Bystřice u Benešova Nesvačily u Bystřice

10 Okres NUTS 4 Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Maršovice Olbramovice Vrchotovy Janovice Vojkov Votice Heřmaničky Božkovice Jinošice Zahrádka u Benešova Zderadice Maršovice u Benešova Strnadice Olbramovice u Votic Křešice u Olbramovic Šebáňovice Vrchotovy Janovice Minartice Bezmíř Votice Budenín Hostišov Beztahov Velké Heřmanice Heřmaničky Arnoštovice Smilkov Kouty u Smilkova Ješetice Ješetice Červený Újezd Miličín Mezno Příbram 020B Sedlec-Prčice Červený Újezd u Miličína Horní Borek Miličín Záhoří u Miličína Lažany u Mezna Mitrovice Divišovice Prčice Pozn.: V některých případech je dálnice navržena po okraji katastrů, takže vlastní zástavbu obcí neovlivní (např. Petříkov) 4. Obchodní firma oznamovatele Ředitelství silnic a dálnic ČR 5. IČ oznamovatele

11 6. Sídlo (bydliště) oznamovatele Čerčanská 2023/ Praha 4 Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. 7. Oprávněný zástupce Ing. Jiří Mayer Ing. Svatoslav Lorenc Správa Praha Dukelských hrdinů 34, Praha 7 tel.: svatoslav lorenc@rsd.cz 8

12 II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE II.1. Úplnost dokumentace Dokumentace vlivů záměru D3 Středočeská část na životní prostředí (dále jen dokumentace ) je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona a z tohoto pohledu odpovídá požadavkům cit. zákona. Vlastní dokumentace obsahuje 502 stran textu a následující přílohy: GRAFICKÉ PŘÍLOHY A.1 Přehledná situace 1 : A Analytické mapy Geologie a voda 1 : A Analytické mapy Příroda a ÚSES 1 : A Analytické mapy Půda a les 1 : A Analytické mapy Antropogenní systémy 1 : A Syntetická mapy model maximální rezistence 1 : A Návrh opatření 1 : SLOŽKOVÉ PŘÍLOHY B. 1 Dopravně-inženýrské podklady B.1.1 Dopravní zatížení silniční sítě B.1.2 Technické výkresy B. 2 Vlivy na obyvatelstvo B.2.1. Osídlení B.2.2. Vlivy na zdraví B. 3 Hluková studie B.3.1. Hluková studie B.3.2. Měření hluku B. 4 Rozptylová studie B. 5 Biologický průzkum západní koridor B. 6 Biologický průzkum východní koridor B. 7 Dendrologický průzkum B. 8 Rámcová migrační studie B. 9 Vliv na lesní porosty B. 10 Vliv na krajinný ráz B Hodnocení vlivu na krajinný ráz B Zákresy trasy dálnice do fotografií 9

13 B. 11 Geofaktory B.11.1 Geologický průzkum B.11.2 Pedologický průzkum B. 12 Vlivy na vodu B.12.1 Vlivy na vodu Kvalitativní posouzení B.12.2 Vlivy na vodu Kvantitativní posouzení B.12.3 Hydrogeologický průzkum B.12.4 Hydrotechnické situace B. 13 Památky a archeologie B. 14 Hodnocení variant Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Před text vlastní dokumentace je předřazena kapitola Úvod, kde autor dokumentace shrnuje dosavadní průběh procesu EIA. Vlastní dokumentace v části A - Údaje o oznamovateli - charakterizuje základní údaje o oznamovateli předkládaného záměru. Údaje jsou předloženy odpovídajícím a dostatečným způsobem. Část B - Údaje o záměru - popisuje základní charakteristiky záměru a splňuje po formální stránce požadavky přílohy č. 4 zákona. Z hlediska věcné náplně je tato kapitola komentována v další části předkládaného posudku. Část C - Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území lze označit ve vztahu k uvažovanému záměru za dostatečné. Z hlediska věcné náplně je tato kapitola komentována v další části předkládaného posudku. Část D - Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí - obsahuje všechny povinné kapitoly této části dokumentace: I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Část E - Porovnání variant řešení záměru z předloženého materiálu vyplývá, že záměr je předkládán ve dvou variantách (západní koridor a východní koridor) a jedné nulové (referenční) variantě. Předložená dokumentace obsahuje dále požadované kapitoly F Závěr, kapitolu G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru a kapitolu H. Přílohy, která 10

14 obsahuje spolu s ostatními přílohami povinné vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace a stanovisko orgánu ochrany přírody podle 45 i odst. 1 zákona č. 114/1992., v platném znění. Stanovisko zpracovatele posudku Dokumentace záměru D3 Středočeská část je zpracována v členění podle přílohy č. 4 zákona a z tohoto pohledu odpovídá požadavkům cit. zákona v rozsahu akceptovatelném zpracovatelem posudku. Z hlediska obsahu a kvality je dokumentace zpracována na dobré profesionální úrovni. Po metodické stránce dokumentace odpovídá zásadním požadavkům správné praxe hodnocení vlivů na životní prostředí. V dokumentaci je věnována odpovídající pozornost všem zásadním aspektům vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spojeným s posuzovaným záměrem. S ohledem na charakter a umístění posuzovaného záměru byla zvýšená pozornost správně věnována především problematice ochrany veřejného zdraví a ochrany přírody a krajiny. Úplnost dokumentace ve vztahu k vlivům záměru D3 Středočeská část na životní prostředí považuje zpracovatel posudku v této etapě přípravy záměru za dostačující k možnosti posoudit vlivy na životní prostředí, formulovat návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen stanovisko ) pro příslušný úřad Ministerstvo životního prostředí a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb. Dořešení, zpřesnění nebo doplnění některých skutečností může být provedeno v rámci další projektové přípravy záměru, a to i na základě požadavků vyplývajících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Dle požadavku Krajského úřadu Středočeského kraje bude po definitivním návrhu řešení v dalších stupních PD také posouzen vliv na EVL Sázava dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení V této části posudku je hodnocen obsah jednotlivých kapitol dokumentace. Je prověřena úplnost a správnost předkládaných údajů a úroveň jejich zpracování a prezentace. Jmenovitě jsou uvedeny všechny nedostatky ve zpracování, kterých se zpracovatel dokumentace dopustil a je vyhodnoceno, jak tyto nedostatky ovlivňují závěry dokumentace. Pokud je to účelné, je obsah příslušné kapitoly dokumentace shrnut do krátkého odstavce a stanovisko zpracovatele posudku k obsahu a úrovni zpracování je uvedeno kursivou za tímto shrnutím. A. Údaje o oznamovateli Uvedeny jsou následující povinné údaje o oznamovateli: obchodní firma, IČ, sídlo a oprávněný zástupce oznamovatele. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Kapitola obsahuje všechny údaje požadované zákonem. 11

15 B. Údaje o záměru B.I. Základní údaje Kapitola je rozdělena na 9 dílčích podkapitol, jejichž názvy odpovídají požadavkům uvedeným v zákoně. B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název: Zařazení: D3 Středočeská část kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic Příslušným úřadem k provedení procesu EIA je Ministerstvo životního prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předkládaný úsek dálnice D3 bude spojovat Silniční okruh kolem Prahy se stavbou dálnice 0305/II u Mezna, která je již prakticky dokončena. Záměr je posuzován ve dvou variantách západní a východní koridor. Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN D27,5/120. Kapitola dále uvádí tabulku s předpokládaným dopravním zatížením v mezikřižovatkových úsecích obou základních koridorů a nutných přivaděčů na úrovni roku Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. K uváděnému dopravnímu zatížení v mezikřižovatkových úsecích a na přivaděčích je nutno poznamenat, že toto vychází ze studie CityPlanu z roku Tato studie vycházela ze tehdy známých údajů o frekvenci dopravy na dotčených komunikacích. S ohledem na skutečnost, že jsou k dispozici výsledky sčítání dopravy za rok 2010 a v roce 2010 byla dána do provozu další část SOKP (v úseku D1 Třebonice, včetně části tzv. Vestecké spojky), která je významná z hlediska napojení D3 v jakékoliv variantě považuje zpracovatel posudku za nanejvýš účelné zpracovat novou dopravní studii, která by zohledňovala uvedené skutečnosti a o i s ohledem na další připravované části SOKP. B.I.3. Umístění Posuzované varianty záměru včetně souvisejících staveb leží ve Středočeském kraji na území tří okresů. Východní varianta zasahuje v místě napojení na SOKP i na území hl. m. Prahy. 12

16 Soupis všech obcí a dotčených katastrů je v této kapitole proveden v přehledné tabulce. Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr je posuzován ve dvou variantách, tj. západní a východní koridor. Západní koridor je napojen na SOKP v prostoru Jesenice na styku staveb 512 a 513, sleduje částečně silnici II/105 až k Netvořicím, odklání se k východu a od Chrášťan vede ve vzdálenosti cca 6 8 km souběžně se silnicí I/3, kterou kříží v prostoru Mezna, kde se napojuje na realizovanou stavbu 0305/II. Území představuje poměrně klidovou oblast bez kapacitních silnic a hlavních železničních tratí. Východní koridor je napojen na SOKP stavba 511 v prostoru Lipan, kříží dálnici D1 u Všechrom a od Senohrab v podstatě sleduje stávající silnici I/3. Územím vede dálnice D1 a silnice I/3 i železniční trať Praha České Budějovice. Varianta A4 je vedena po dálnici D1 až po Všechromy, kde se napojuje na ostatní varianty. V druhé části kapitoly jsou uvedeny související stavby a jejich možná kumulace se záměrem. V kontaktu se záměrem se jedná o tyto záměry: Kód Název Stav Vztah k D3 STC162 Letiště Benešov - Úpravy letištních ploch a výstavba odbavovací budovy v k.ú. Nesvačily, Bystřice u Benešova, Ukončeno z jiných důvodů Jírovice STC489 LORETA GOLF CLUB Pyšely Závěr zjišťovacího řízení Mimo trasy D3 záměr nebude posuzován v těsné blízkosti Pyšel STC724 Silnice II/335 Říčany, Solná stezka Závěr zjišťovacího řízení Kolize s variantou A2 záměr nebude posuzován STC759 Truck park - EW Modletice M3 Závěr zjišťovacího řízení Nutná koordinace záměr nebude posuzován s variantou A4 STC872 III/0031 Dolní Břežany - obchvat Souhlasné stanovisko mimo trasu D3 STC792 Sanace nevyužívaného lomu v Závěr zjišťovacího řízení Provedeno v rozsahu dobývacím prostoru Miličín záměr nebude posuzován oznámení STC919 Jehličnaté terasy - Voděrádky Závěr zjišťovacího řízení Možná kolize záměr bude posuzován s variantou A3 STC1078 STC1087 MZP234 Rozšíření těžby na výhradním ložisku cihlářské suroviny uvnitř stanoveného dobývacího prostoru Dolní Jirčany SOKP 512 "D1 - Jesenice - Vestec" Psáry - přeložka silnice II/105 Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy, zpřesnění technických řešení - tunel Tomice II. 13 Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Souhlasné stanovisko Kolize se západním koridorem součást výstavby SOKP 512 Záměr je koordinován s D3 Do ÚP VÚC okresu Benešov jsou zahrnuty jako územní limity také výhledové vodní nádrže. Návrh vychází z dokumentace Vodní nádrže - publikace SVP č. 34 (Směrný vodohospodářský plán) schválené MLVD ČSR pod čj /OVH/1988. Vodní nádrž

17 Podolí, která je situována na vodním toku Mastník, je v kolizi s trasou západního koridoru. Stejně tak vodní nádrž Medník, která se nachází na řece Sázavě v k.ú. Luka pod Medníkem. Podmínky realizace je nutno proto nutno koordinovat a projednat s ústředním vodoprávním úřadem. Východní koridor je v kolizi s plánovaným vodovodním přivaděčem Benešov Sedlčany (dle dokumentu Rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje - zásobování pitnou vodou). Stanovisko zpracovatele posudku Údaje uvedené v této kapitole jsou dostatečné a jsou uvedené na časové úrovni uzávěrky zpracované dokumentace. V výčtu nejsou pochopitelně uvedeny záměry nebo stavby, které nepodléhají posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění, neboť informace o těchto záměrech nejsou obecně dostupné. V dokumentaci jsou uvedeny podmiňující stavby: Související záměry Dálnice D3 může být uvedena do provozu pouze za předpokladu, že budou společně či v předstihu zprovozněny i další stavby: - Stavby SOKP dokončí jihozápadní segment okruhu a propojí komunikace R7 (Evropská), R6 (Břevnovská radiála), D5 (Radlická radiála), R4 (Strakonická) a D1 (Severojižní magistrála). V současné době jsou rozestavěny všechny stavby 512, 513 a 514, součástí je i MÚK km 8 dálnice D1, předpokládaný rok dokončení je 2010 nutné pro západní koridor. - Stavba 511 SOKP dokončí jihovýchodní segment okruhu a propojí dálnici D1 s komunikacemi R12 (Štěrboholská radiála), D11 (Černý most) a R10 (Vysočanská radiála). Realizace je plánována na roky nutné pro východní koridor. - Stavba 0305-II je v současné době realizována. Tento krátký úsek slouží k napojení souboru staveb obchvatu Tábora (stavba 0306-I a 0306-I) na silnici I/3. Další stavby doplní dopravní řešení a napojí okolní obce na západní koridor D3 (součást posuzovaného záměru): - Václavická spojka jako cca 6 km dlouhá novostavba dvoupruhové silnice umožní napojení Benešova a provizorně propojí D3 od Prahy se silnicí I/3 směrem na jih. Pro kapacitně bezproblémové fungování křižovatkového uzlu Červené Vršky v Benešově je žádoucí současné zprovoznění severovýchodní části obchvatu Benešova. - Současně s výstavbou D3 nutno řešit obchvat a napojení města Jílové a to dle ÚP, kde se řeší jižní a severní přivaděč a propojení silnic II/105 a II/104 na dálniční systém. Obchvat je v situacích vyznačen, vychází z ÚP Jílového u Prahy. Nutno časově a technicky řešit v souvislosti s výstavbou D3. - Pro připojení Týnce nad Sázavou a přilehlé oblasti bude nutno realizovat přivaděč Týnec nad Sázavou napojený na MÚK. Také tento přivaděč je nutno řešit v souvislosti s postupem výstavby D3. Případné odstavné parkoviště v Jesenici a tramvajové spojení do Prahy nebo trasu metrobusu bude investorsky připravovat magistrát HMP. Ve východním koridoru bude nutné na několika místech přeložit či upravit stávající silnici I/3. 14

18 Termínové předpoklady jsou pochopitelně časově posunuty. Jsou realizovány Stavby 510, SOKP. Ostatní stavby SOKP jsou v přípravě. Není jmenována Vestecká spojka její dokončení v úseku SOKP silnice II/603 je v provozu, v úseku II/603 D1 je ve stadiu procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. dokumentace zpracována Mgr. Pondělíčkem, (2008), MŽP vrátilo dokumentaci k dopracování, zatím nebylo předloženo. Zpracovatel posudku doporučuje zpracovat aktualizaci podmiňujících staveb na základě současného stavu. Václavická spojka, přivaděče Jílové u Prahy, Týnec nad Sázavou, přeložky a úpravy souvisejících komunikací jsou součástí stavby dálnice D3 v té které variantě. D3: Zveřejněné záměry dle 100/2001 Sb. od uzávěrky dokumentace v okolí Středočeské Kód Název Obec Stav Vztah k D3 STC1272 Skladový areál D1 E34 Ostředek Veřejné projednání Mimo záměr D3 STC1453 Stavební dvůr s mobilním míchacím jádrem ve Zlatníkách - Hodkovicích Zlatníky- Hodkovice 15 Ve fázi zjišťovacího řízení Mimo záměr D3 STC1405 Green square Říčany - hala R1 Říčany Veřejné jednání Mimo záměr D3 STC1419 STC1446 STC1414 STC1379 STC1366 STC1347 Čerpací stanice PHM Neveklov Benešovská ulice Demontáž autovraků - Bystřice u Benešova Stavební úpravy stávající stáje s vestavbou dojírny, přístavba stáje a hnojiště Tehov Přístavba výrobní a skladové haly f. ZOELLER SYSTEMS s.r.o., k.ú. Říčany u Prahy Podniková čerpací stanice pohonných hmot lom Bělice Obchodní centrum Jesenice, ul. Říčanská STC1325 Skladový areál s prodejnou Vestec u Prahy STC1306 Renovace areálu Titan Real Invest STC1285 Skupinový vodovod Benešov - Sedlčany, výstavba vodovodu Neveklov Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Mimo záměr D3 Bystřice oznámení Mimo záměr D3 Tehov u Říčan Říčany Neveklov Jesenice Vestec Říčany Benešov, Čerčany, Čtyřkoly, Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení záměr nebude posuzován Mimo záměr D3 Mimo záměr D3 v blízkosti varianty východní A3 Mimo záměr D3 Mimo záměr D3 Mimo záměr D3 Mimo záměr D3 Mimo záměr D3

19 Kód Název Obec Stav Vztah k D3 Lštění, Mrač, Soběhrdy MZP270 Bioplynová stanice Smilkov Smilkov Ukončeno z jiných důvodů Samostatně byl projednán záměr SOKP 512 "D1 - Jesenice - Vestec" Psáry - přeložka silnice II/105 s ukončením ve zjišťovacím řízení (2009). B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr se týká jedné z hlavních dopravních komunikací v České republice s výrazným evropským významem. Technický stav stávající silnice I/3 a její směrové vedení jsou s ohledem na dopravní zátěže a bezpečnost silničního provozu již dlouhou dobu nevyhovující. Dochází k trvalému narušování dopravní funkce, životního prostředí a ohrožování bezpečnosti obyvatel při silnici I/3 (zejména v sídlech Benešov, Olbramovice a Miličín). Rozumná hranice provozu je podle ČSN pro dvoupruhovou silnici asi vozidel denně. V tomto případě projede ve špičce (intenzita ve špičce je přibližně 1/10 denního průměru) na silnici auto každých 7 vteřin v obou směrech. To představuje již vytváření kolon, neboť v intervalu 3,5 vteřiny se nedá předjet. Současných vozidel již přestavuje interval vozidel v jednom směru pouhé 4 vteřiny. Způsobem, jak zlepšit bezpečnost a tím i snížit nehodovost je oddělení dálkové, místní a radiální dopravy výstavbou nové dálnice. Součet intenzit na komunikacích směřujících z Prahy na jih (R4, budoucí D3, I/3 a II/105) je v r.2030 předpokládána celkem cca voz./den, na hranicích Středočeského kraje pak cca voz./den. Hledání koridoru pro vedení nové dálniční trasy, která by spojila hlavní město Prahu včetně navazujícího území pražského a širšího středočeského regionu a Jihočeský kraj s jeho centrální oblastí a krajským městem České Budějovice probíhá od šedesátých let minulého století. Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. V textu dokumentace je zřejmě omylem řádová chyba, týkající se intenzity dopravy směřující z Prahy na jih. K uváděným intenzitám dopravy stejný komentář jako v kapitole B.I.3. Pouze doplňující komentář: O dálnici v trase dnešní D3 se uvažovalo již v roce 1939, v roce 1963, kdy vznikla základní síť dálnic bývalého Československa D3, ovšem chyběla a byla přidána až v roce První část budoucí D3 byla v roce 1991 otevřena v podobě obchvatu města Tábor. V letech 2004 a 2005 na ni severně navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozněna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním. Po dostavbě na plný profil byl úsek Nová Hospoda Mezno zprovozněn na konci roku D3 tak měří pouze 17 km, ale původní obchvat Tábora (3,5 km) není jako dálnice zatím označen. 16

20 Od října 2008 je ve výstavbě 25 km dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí s plánovaným uvedením do provozu v roce Tento úsek měl být původně zkušebně finančně a částečně také investorsky zajišťován metodou PPP (Public Private Partnership) společné financování státu a soukromého sektoru. Díky zpoždění při výběru koncesionáře PPP a neúnosné dopravní situaci na silnici I/3 v této oblasti bylo nakonec z důvodu urychlení výstavby přistoupeno k financování tohoto úseku ze státního rozpočtu. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Jako základní technický podklad byla zpracována v prosinci 2009 Technickoekonomická studie pro dva koridory (západní a východní) s řadou variantních řešení. Vedení tras a souvisejících komunikací je zřejmé z příloh A dokumentace, další výkresy z této studie jsou uvedeny v příloze B.1.2 dokumentace. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. Úsek SOKP sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2. Úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. Úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) (3 resp. 2 varianty) 4. Úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) Mezno (1 varianta s alternativním umístěním křižovatky Maršovice a podvariantou Křenovice) Vedení dálnice D3 začíná napojením na Pražský okruh prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v prostoru Jesenice (úsek 512). Vedení dálnice kolem Psár, Jílového, Hostěradic, Netvořic, Chrášťan, Maršovic, Voračic, Heřmaniček na stávající již provozovaný úsek dálnice D3 (Mezno) Obce Jílové, Týnec n.s. a Benešov budou na dálnici napojeny přivaděči. Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků A, B a C s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A - Silniční okruh kolem Prahy MÚK Velké Popovice (3 varianty) Úsek B - MÚK Velké Popovice Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Východní varianta je navržena v trase zhruba podél současné silnice I/3 v ose Říčany Benešov Tábor. Začíná napojením na Pražský okruh v oblasti Lipan (úsek 511), pokračuje jižně okolo Říčan až k dálnici D1, kterou kříží složitou útvarovou mimoúrovňovou křižovatkou u Všechrom. Subvariantně je uvažován také souběh s dálnicí D1 od současně provozované křižovatky s Pražským okruhem u Modletic. Trasa následně pokračuje východně kolem Velkých Popovic k Senohrabům. V souběhu se silnicí I/3 pokračuje až k Benešovu. Řeka Sázava je překročena v místech dnešního přemostění u Poříčí nad Sázavou. V oblasti Benešova je východní varianta vedena dlouhým tunelem pod okrajem konopišťského parku. V dalším pokračování směrem na jih trasa dále kopíruje silnici I/3, u Olbramovic je vedena v souběhu s dnešní železniční tratí. Od Olbramovic je pak trasa větvena a vedena subvariantně, a to buď západně v trase západně od Heřmaniček s napojením na západní variantu v oblasti 17

21 křižovatky Loudilka, nebo východněji, západním okrajem Votic a přes oblast České Sibiře variantně okolo Miličína. Všechny subvarianty východní trasy se střetávají v oblasti obce Mezno, kde jsou napojeny na stávající již provozovaný úsek dálnice D3. V dalším textu dokumentace je uveden stručný popis technického řešení dálnice platný pro oba koridory. Čtyřpruhová dálnice je navrhována v kategorii D 27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Odvodnění zpevněné části tělesa dálnice bude řešeno pomocí dešťové kanalizace svedené do sedimentačních nádrží, odvodnění svahů bude řešeno pomocí otevřených příkopů v zářezu, nebo v patě násypu. Dešťové kanalizace budou uloženy ve středním dělícím pásu dálnice. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou zachyceny uličními vpustmi a pomocí přípojek zaústěny do dešťové kanalizace. V úsecích minimálních podélných sklonů (do 0,3%) budou navržené liniové odvodňovací žlaby s umělým sklonem dna (0,5%). Ochrana obcí v blízkosti dálnice proti hluku je řešena návrhem protihlukových stěn, které mohou být případně nahrazeny valy. Svahy násypů a zářezů dálnice i souvisejících přeložek silnic a přivaděčů budou osázeny tzv. komunikační zelení, její konkrétní návrh a přesná druhová skladba jsou součástí dalších stupňů PD. Urbanistické řešení se soustředí na protihlukové stěny, mostní objekty o délce přes 50 m (hlavně most přes Sázavu), řešení SSÚD a odpočívek. Trvale zabírané a mýcené lesní pozemky (pozemek určený k plnění funkce lesa) a kácené mimolesní dřeviny budou nahrazeny např. formou náhradních výsadeb. Plochy pro náhradní výsadbu budou určeny v době blízké k rozhodnutí o kácení. Bilance zemních prací byla v TES orientačně stanovena. Vznikne přebytek materiálu, který bude nutno umístit na skládku nebo hledat její využití, hornina v trase je prakticky všude vhodná do násypů, značná část těžené horniny bude vhodná pro zpracování na štěrk. Křížení se všemi komunikacemi (silnice, železnice, polní cesty) jsou navržena mimoúrovňová (vedou buď pod mostem dálnice, nebo mostem přes dálnici). Součástí stavby budou přeložky křižujících komunikací (včetně výstavby potřebných mostů) a inženýrských sítí a ochranná opatření. Na okolní silniční síť bude dálnice napojena mimoúrovňovými křižovatkami. 18

22 Na vhodných místech jsou navrženy oboustranné odpočívky s kapacitou podle platné vyhlášky MD. Součástí odpočívky bude ČSPH včetně WC a občerstvení. Pro západní koridor jsou navrženy oboustranné odpočívky v lokalitách: - Dunávice (km 23,0 varianta Z1,2) nebo - Chářovice (km 23,0 varianta Z3) - Minartice (km 39,7) Před MÚK Dunávice je situováno umístění SSÚD (pro variantu Z1,2), pro variantu Z3 je lokalizováno do MÚK Chářovice. Pro východní koridor jsou navrženy oboustranné odpočívky v lokalitách : - Vidovice (km 9,3 varianta B2) - u Pětihost (km 15,1 varianta B2) je trasa vedena mezi dvěma ČSPHM OMV, jejich využití bude prověřeno v dalším stupni PD - Bystřice u Benešova (km 32,5 varianta B2) Pro východní koridor není ve stávajícím stupni PD umístění SSÚD navrženo. Vhodná lokalita pro východní koridor bude nalezena během další přípravy projektu. Dále je v této kapitole uveden v přehledných tabulkách výčet navržených mimoúrovňových křižovatek, velkých dálničních mostů, tunelů a ekoduktů. Popsány jsou jednotlivé úseky včetně přivaděčů a jejich řešené varianty. Poslední část kapitoly je věnována popisu postupu výstavby. Mostní objekty Na stavbu mostů do délky cca 100 m jsou navrženy běžné technologie jako je betonáž na pevné skruži (desky, jednotrámy, dvoutrámy, komory) či montáž z podélných prefabrikovaných nosníků se spřaženou deskou. Pro delší mosty je uvažováno s montáží ze segmentů (komorové mosty) nebo s betonáží na posuvné skruži (komory, dvoutrámy). V úvahu přicházejí v případě příznivých geometrických poměrů též vysouvané konstrukce. U vysokých mostů přes hluboká údolí se předpokládá použití letmé betonáže s rozpětím polí až do 180 m. Pro křížení s tratí ČD ve zhlaví nádraží Votice se předpokládá použití spřažené trámové ocelobetonové konstrukce. Tunelové objekty Tunelové objekty jsou liniové podzemní stavby s uzavřeným příčným profilem, kterými prochází komunikace a jsou délky více než 100 m. Kratší objekty obvykle nevyžadují kromě osvětlení jiné zvláštní technologické vybavení a lze je považovat za přesypané mostní konstrukce. Z hlediska provádění lze tunely rozlišit na: Tunely hloubené (H) Půjde o železobetonové rámové konstrukce s klenbovým zastropením a střední dělící stěnou, oddělující jednotlivé pásy dálnice. Tunely ražené (R) Předpokládá se, že ražené tunely budou prováděny novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), kdy budou raženy z předem zajištěného portálu v čelní portálové stěně s 19

23 min. výškou nadloží 6-8 m. Ražba bude prováděna v dílčím členění výrubu se zajištěním stříkaným betonem, ocelovými sítěmi a kotvami (svorníky) v celé délce ražených úseků. Ekodukty Specifickými objekty na dálnici jsou ekodukty přemostění dálnice či tunel vybudované především či výlučně z důvodu propojení obou stran dálnice pro umožnění migrace zvěře přes dálnici. Dále je v dokumentaci uvedeno směrové a výškové vedení D3 v jednotlivých variantách a podvariantách. Stanovisko zpracovatele posudku Prozatímní návrhy na protihluková opatření nelze považovat za konečné diskutováno v dalších částech zpracovaného posudku. Pozn. Dělení na stavby v západní variantě: Stavba 0301 Praha Jílové u Prahy Stavba 0302 Jílové u Prahy Hostěradice Stavba 0303 Hostěradice Václavice Stavba 0304 Václavice Voračice Stavba 0305 Voračice Mezno Náročnost stavby lze charakterizovat počtem a délkou tunelů a mostů, záborem půd, předběžnou délkou protihlukových stěn a dalšími údaji, které jsou v dokumentaci pro jednotlivé varianty uvedeny. Souhrnně pro přehlednost jsou základní údaje uvedeny v příloze 3 tohoto posudku. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že se jedná stále o údaje zpracované na úrovni nikoliv pro provádění stavby. I stopy dálnice v jednotlivých variantách a podvariantách, včetně výškového řešení se mohou ještě nevýznamně změnit a to jak z hlediska dořešení některých navazujících dopravních uzlů, zlepšení ochrany proti hlukové zátěži apod. Dokumentace dává v této fázi přípravy záměru dostatečné informace o technickém řešení záměru. V případě informací k výstavbě nutno upozornit na skutečnost, že se jedná o předběžné údaje. Tyto bude nutno zpřesnit na základě konečné varianty dálnice D3 ve středočeské části. Projednání přístupových tras je pak již věcí především dodavatele stavby tak, aby obtěžování a ostatní vlivy stavby byly dostupnými prostředky minimalizovány. V případě umístění betonárky na zařízení staveniště bude tato podléhat posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění, pokud se týká odpočívek platí totéž, neboť se bude jednat o v každém případě o čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. 20

24 B.I.7. Termín zahájení a ukončení činnosti Původně předpokládaný termín zahájení výstavby v roce 2010 nebude dodržen. Varianty západního koridoru (varianta Z1 a Z2) jsou navrženy v souladu s vyššími územně plánovacími dokumentacemi VÚC Pražský region a Benešovsko a jsou v souladu i s RURÚ Středočeského kraje, územními plány většiny obcí na rozdíl od východní varianty, se kterou uvedená VÚC, ani převážná část územních plánů obcí nepočítá (s výjimkou obce Pětihosty). Z těchto skutečností lze dovodit, že výstavba v západním koridoru může být teoreticky zahájena nejdříve v r. 2013, ve východním koridoru pak v r po změně všech územně plánovacích podkladů, doba výstavby je odhadnuta minimálně na 4 roky. Předpokládané termíny jsou ovlivněny postupem investorské přípravy, především projednáváním potřebných rozhodnutí, souhlasů a výjimek. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. K termínům výstavby je obtížné se vyjadřovat, neboť závisí na řadě faktorů, které nesouvisí s procesem EIA. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Středočeský kraj Obce podle okresů a staničení Praha Praha-západ MČ Kolovraty Jesenice, Zlatníky-Hodkovice, Psáry, Libeř, Okrouhlo, Jílové u Prahy, Petrov, Kamenný Přívoz Praha-východ Říčany, Nupaky, Modletice, Strančice, Kunice, Petříkov, Velké Popovice, Mirošovice, Senohraby, Pětihosty Benešov Příbram Obce podle abecedy Krňany, Lešany, Kamenný Přívoz, Netvořice, Chleby, Chářovice, Týnec nad Sázavou, Pyšely, Čtyřkoly, Čerčany, Nespeky, Poříčí nad Sázavou, Mrač, Chrášťany, Václavice, Chlístov, Benešov, Neveklov, Tisem, Bystřice, Maršovice, Olbramovice, Vrchotovy Janovice, Vojkov, Votice, Heřmaničky, Smilkov, Ješetice, Červený Újezd, Miličín, Mezno Sedlec-Prčice Benešov, Bystřice, Čerčany, Červený Újezd, Čtyřkoly, Heřmaničky, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chrášťany, Jesenice, Ješetice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Kamenný Přívoz, Krňany, Kunice, Lešany, Libeř, Maršovice, Mezno, Miličín, Mirošovice, Mrač, Nespeky, Netvořice, Neveklov, Okrouhlo, Olbramovice, Pětihosty, Petrov, Petříkov, Poříčí nad Sázavou, Praha - MČ Kolovraty, Psáry, Pyšely, Říčany, Sedlec-Prčice, Senohraby, Smilkov, Strančice, Tisem, Týnec n.s., Václavice, Velké Popovice, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, Zlatníky-Hodkovice 21

25 Kromě uvedených obcí, které budou přímo dotčeny stavbou některé z variant, mohou být vyvolanými vlivy (např. hlukem) dotčeny i obce vzdálenější, případně budou důsledkem převedení dopravy na novou komunikaci dotčeny obce ležící na ovlivněné silniční síti. Všechny potenciálně dotčené obce jsou uvedeny v kap. C.II.1. dokumentace. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Zpracovatel posudku považuje za účelné rozdělení dotčených obcí podle variant západní, východní. západní varianta 22 východní varianta Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Jesenice Jesenice u Prahy Praha Zlatníky- Hodkovice Zlatníky u Prahy MČ Kolovraty Kolovraty Psáry Dolní Jirčany Kuří u Říčan Psáry Voděrádky Říčany Libeň u Libeře Říčany u Prahy Libeř Libeř Jažlovice Okrouhlo Okrouhlo Nupaky Nupaky Jílové Prahy u Jílové u Prahy Modletice Modletice u Dobřejovic Luka pod Medníkem Petrov Petrov u Prahy Kamenný Přívoz Otice Svojšovic Strančice Předboř Prahy u u Kamenný Přívoz Všechromy Hostěradice Petříkov Radimovice u V. Popovic Krňany Krňany Velké Popovice Velké Popovice Lešany nad Sázavou Lešany Břežany u Lešan Netvořice Dunávice Chleby Kunice u Říčan Kunice Dolní Lomnice u Kunic Netvořice Kunice u Říčan Kunice u Říčan Dolní Lomnice u Kunic Dolní Lomnice u Kunic Maskovice Kovářovice Chleby u Týnce Pyšely Pyšely nad Sázavou Chářovice Chářovice Čtyřkoly Čtyřkoly Krusičany Čerčany Čerčany Podělusy Nespeky Nespeky Týnec n.s Týnec nad Poříčí nad Poříčí nad Sázavou Sázavou Sázavou

26 západní varianta východní varianta Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Obec Kód Dotčené k.ú. Kód Chrášťany Václavice Chlístov Chrášťany u Benešova Václavice u Benešova Chlístov u Benešova Mrač Mrač Benešov Benešov u Prahy Přibyšice Neveklov Neštětice Bystřice Jírovice Bystřice u Benešova Nesvačily u Bystřice Přibyšice Božkovice Neveklov Neštětice Jinošice Tisem Tisem Zahrádka u Benešova Olbramovice Olbramovice u Votic Křešice u Olbramovic Vrchotovy Vrchotovy Zderadice Maršovice Janovice Janovice Maršovice u Votice Beztahov Benešova Vrchotovy Janovice Strnadice Heřmaničky Arnoštovice Šebáňovice Ve variantě C1 dále shodné s Z Minartice Vojkov Bezmíř Velké Heřmanice Heřmaničky Heřmaničky Arnoštovice Smilkov Kouty u Smilkova Ve variantě C3 Sedlec-Prčice Divišovice Votice Prčice Budenín Votice Ješetice Červený Újezd Mezno Ješetice Hostišov Červený Újezd u Miličína Horní Borek Miličín Miličín Záhoří u Miličína Lažany u Lažany u Mezna Mezno Mezna Mitrovice Mitrovice

27 B.I.8. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Výčet rozhodnutí a podmiňujících stanovisek Rozhodnutí Zákon Vydává Územní rozhodnutí Stavební povolení Stanovisko k zásahu do krajinného rázu Stanovisko k zásahu do prvků územního systému ekologické stability Souhlas se zásahem do VKP Výjimka ze základních podmínek ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin a silně ohrožených druhů Výjimka ze základních podmínek ochrany kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin Povolení kácení zeleně rostoucí mimo les Souhlas s kácením mimolesní zeleně 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 24 Pověřený stavební úřad. Pokud je úsek ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, nejbližší společně nadřízený stavební úřad, který může určit některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se úsek nalézá. Příslušný stavební úřad (ministerstvo dopravy ČR) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽP Příslušný OŽP. V případě prvků nadregionální úrovně MŽP. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽP Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽP AOPK ČR příslušná správa CHKO 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Orgán ochrany přírody příslušného obecního úřadu 114/1992 Sb. o ochraně Příslušný obecní úřad přírody a krajiny Souhlas s dotčením pozemků 289/1995 Sb. o lesích Stavební úřad nebo jiný orgán státní správy určených k plnění funkcí lesa, využití jen se souhlasem příslušného orgánu státní území do 50 m od okraje lesa správy lesů Trvalé a dočasné odnětí PUPFL 289/1995 Sb. o lesích Orgán státní správy lesů Souhlas k odnětí ze ZPF 334/1992 Sb. o ochraně Orgán ochrany zemědělského půdního zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady) fondu Rozhodnutí o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Zásah do vodních toků, stavební povolení k vodním dílům Povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami Souhlas ke stavbě v ochranných pásmech vodních zdrojů, souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby ovlivní vodní poměry, souhlas ke stavbám v záplavových územích Souhlas ke skladům, nádržím resp. skládkám (odpočívky a SSÚD), pokud provoz uvedené stavby může významně ohrozit jakost podzemních nebo povrchových 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu 254/2001 Sb. o vodách Vodoprávní úřad 254/2001 Sb. o vodách Vodoprávní úřad 254/2001 Sb. o vodách Vodoprávní úřad 254/2001 Sb. o vodách Vodoprávní úřad Orgán ochrany zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady)

28 Rozhodnutí Zákon Vydává Výjimka z ochranného pásma národní kulturní památky Změna rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemní komunikací Povolení zřízení křižovatky Povolení připojení k dálnici, silnici Místní úprava provozu na silnici I. třídy Místní úprava provozu na silnici II.a III. třídy a na místní komunikaci Místní úprava provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci 20/1987 Sb. o státní Obecní úřad obce s rozšířenou působností památkové péči 266/1994 o drahách Drážní správní úřad 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy krajského úřadu) Ministerstvo dopravy Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie, Obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. Vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek. Rozsah návazných rozhodnutí musí odpovídat vlastnímu záměru. V době realizace stavby vzniknou na stavbě dočasné betonárky, příp. drtičky a třídičky kamene. Podle platné legislativy v ochraně ovzduší se jedná o střední zdroje znečišťování ovzduší. I když se jedná o dočasné zdroje musí splňovat platné legislativní předpisy a to včetně povolení Krajského úřadu Středočeského kraje k umístění zdroje a další náležitosti týká se dodavatele stavby, resp. provozovatele příslušného zařízení. Upozornění - v případě umístění betonárky nebo drtičky kamene bude tato podléhat posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění. Pokud se týká odpočívek platí totéž, neboť se bude jednat o v každém případě o čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Jedná se o upozornění, neboť provozovatelem nebude zřejmě investor D3 ale jiná právnická osoba. B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda (např. druh, třída a velikost záboru) Převážná část obou posuzovaných koridorů je vedena po zemědělských pozemcích. Pouze v menších úsecích se dotýká pozemků určených k plnění funkci lesa a pozemků označených jako ostatní (zahrnují druh pozemku ostatní plocha a vodní plocha, příp. zastavěné plochy a nádvoří). Celkový zábor zemědělského půdního fondu se dle technické studie předpokládá (jedná se o orientační čísla, která budou zpřesněna v dalších fázích projektové přípravy): - západní koridor ( Stabilizovaná trasa Z1) 352,64 ha - východní koridor (A2+B2+C3+C3a) 417,65 ha 25

29 (zábory jsou stanoveny orientačně podle existujících podkladů, zahrnují i mimoúrovňové křižovatky, odpočívky a středisko správy a údržby dálnice) Rozdělení záborů na jednotlivé varianty vedení trasy dle druhu dotčených pozemků je v této části dokumentaci provedeno v přehledné tabulce. Výtah z tabulky č. 31 dokumentace: Západní varianta: Z1 (ha) ZPF PUPFL Ostatní Celkem 1. úsek SOKP - sil.ii/104 (Jílové u Prahy) 2. úsek sil. II/104 (Jílové u Prahy) křížení se sil. III/ ,78 3,54 5,16 46,48 31,28 12,24 3,32 46,84 vč.přivaděče Jílové u Prahy 3. úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) - Přibyšice 61,45 9,84 4,43 75,72 4. úsek Přibyšice - Mezno (KÚ) 222,13 31,90 6,87 260,90 vč. přivaděče Týnec n. S. a Václavické spojky Celkem 352,64 57,52 19,78 429,94 Z2 1. úsek SOKP - sil.ii/104 (Jílové u Prahy) 2. úsek sil. II/104 (Jílové u Prahy) křížení se sil. III/ ,65 2,45 5,27 41,37 vč.přivaděče Jílové u Prahy 25,40 12,74 2,24 40,38 3. úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) - Přibyšice 64,30 4,24 4,77 73,31 4. úsek Přibyšice - Mezno (KÚ) = Z1 222,13 31,90 6,87 260,90 vč. přivaděče Týnec n. S. a Václavické spojky Celkem 345,48 51,33 19,15 415,96 Z3 1. úsek SOKP - sil.ii/104 (Jílové u Prahy) 2. úsek sil. II/104 (Jílové u Prahy) křížení se sil. III/1057 = Z2 33,65 2,45 5,27 41,37 vč.přivaděče Jílové u Prahy 26,55 15,18 2,45 44,18 3. úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) - Přibyšice 63,98 3,73 4,48 72,19 4. úsek Přibyšice - Mezno (KÚ) = Z1 222,13 31,90 6,87 260,90 vč. přivaděče Týnec n. S. a Václavické spojky Celkem 346,31 53,26 19,07 418,64 Východní varianta: 26

30 A2 ZPF PUPFL Ostatní Celkem Úsek A SOKP - MÚK Velké Popovice 86,05 3,19 7,29 96,53 Úsek B MÚK Velké Popovice - Olbramovice B2 226,96 14,23 16,00 257,19 Úsek C Olbramovice - Mezno C1+Z1=Z2 148,67 24,41 6,97 180,05 celkem 461,68 41,83 30,26 533,77 Úsek A SOKP - MÚK Velké Popovice 77,87 7,87 9,58 95,32 Úsek B MÚK Velké Popovice - Olbramovice A3 =B2 226,96 14,23 16,00 257,19 Úsek C Olbramovice - Mezno C3+C3a 104,64 16,55 4,32 125,51 celkem 409,47 38,65 29,9 478,02 C3+C3b Úsek A SOKP - MÚK Velké Popovice =A2 86,05 3,19 7,29 96,53 Úsek B MÚK Velké Popovice - Olbramovice =B2 226,96 14,23 16,00 257,19 Úsek C Olbramovice - Mezno C3+C3b 97,09 27,98 4,04 129,11 celkem 410,1 45,4 27,33 482,83 Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. Na základě dosavadních znalostí se jedná o předběžné údaje, které se budou v rámci přípravy stavby dále zpřesňovat a to na základě konečné varianty D3. B.II.2. Voda Záměr nepředstavuje významné zatížení životního prostředí z hlediska odběru vody ani v období výstavby ani v průběhu provozu. V době provozu bude odebírána voda pro provoz zařízení na navržených odpočívkách a ve střediscích správy a údržby dálnic. V navazující PD musí být při návrhu poloh těchto zařízení posouzena možnost napojení na veřejný vodovod v dané lokalitě nebo proveden hydrogeologický průzkum, který prověří možnost zřízení zdroje podzemní vody. Do potřeby vody pro provoz úseku dálnice lze také zahrnout možný odběr vody pro skrápění či mytí komunikace, mytí tunelů a pro přípravu solanky užívané pro zimní údržbu. Dalším nárokem na dodávku vody během provozu je v případě tunelů potřeba vody v době požárního zásahu při havarijní situaci v tunelu. Pro období výstavby nelze potřebu vody odhadnout, tato potřeba vyčíslena až na základě požadavků zhotovitele stavby. Nelze také určit způsob dodávky vody. Jedná se o vodu: voda pro přímou potřebu (pro pití), voda pro mytí a sprchování pracovníků 27

31 voda technologická (záměsová voda do betonu - budou využívány především mobilní betonárny (např. Modul mix, Mobil mix) umístěné na vhodných plochách ZS (do výrobního procesu může být zpětně využívána odpadní voda z mytí mísícího zařízení a z výplachu automixů, dále aplikace stříkaných betonů (především výstavba tunelů metodou NRTM a kropení rozestavěných částí stavby provozní voda (kropení přístupových a stavebních komunikací v blízkosti obytných zón, mytí veřejných komunikací znečištěných provozem stavby, očista vozidel a stavebních strojů) Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Ve stávající fázi v přípravě záměru nelze uvádět přesnější údaje. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Při provozu komunikace se předpokládá spotřeba pohonných hmot pro mechanismy údržby rychlostní silnice, dále spotřeba posypového materiálu pro zimní údržbu. Dále bude potřeba el. energie pro provoz tunelů a provoz telematiky dálnice, případně pro provoz mýtných bran. Pro období výstavby je spotřeba materiálů vyčíslena pro obě varianty v přehledné tabulce (36). Název prací Množství* západní koridor východní koridor podle m.j. odhad m 3 podle m.j. odhad m 3 Vozovka D3 (m 2 ) Křižovatky, odpočívky, SSÚD (m 2 ) Ostatní silnice (m 2 ) Mosty dálniční (m 2 ) Ostatní mosty (m 2 ) Protihlukové zdi (m 2 ) Tunely (m) Materiály kamenivo, štěrkopísky, živičné směsi, trativody kamenivo, štěrkopísky, živičné směsi, trativody kamenivo, štěrkopísky, živičné směsi, trativody železobeton, beton, ocel podle konstrukce železobeton, beton, ocel podle konstrukce železobeton, beton. ocel, dřevo, sklo, plast železobeton, výbava tunelu Středová kanalizace trouby, beton DUN (ks) beton, železobeton Svodidla (m) ocel ocelové sloupky, pletivo Oplocení (m) ocel, plast V obou koridorech byla množství zprůměrována pro všechny navrhované varianty, jedná se tedy pouze o hrubé orientační hodnoty. Do západní varianty jsou zahrnuty i přivaděče Druh a množství surovin potřebných k výstavbě dálnice budou podrobněji specifikovány v dalším stupni projektové dokumentace. Dovoz materiálu bude plně v kompetenci dodavatele stavby. 28

32 Protihlukové zdi jsou uvažovány oboustranně pohltivé, zařazené minimálně do následujících kategorií: dle ČSN EN do kategorie A2 zvukové pohltivosti a dle ČSN EN do kategorie B2 zvukové neprůzvučnosti. Další materiály budou potřebné pro přeložky kanalizací, vodovodů, vodotečí, meliorací a přeložek elektrického vedení. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Jedná se o předběžné údaje, které budou zpřesňovány v další přípravě stavby. V této souvislosti je potřeba upozornit na skutečnost, že v obou variantách vznikne značný přebytek materiálů z terénních prací včetně tunelů. Dokumentace obsahuje předběžný seznam zařízení staveniště na jednotlivých trasách. Na stavbě je předpokládaná řada betonárek jejich předběžné umístění (pouze pracovní), stejně tak jako drtiček kamene: Západní varianta: - ZS km 5,00 plocha cca m 2 pro tunel, přístup sjezd z SOKP a v trase nové D3, předpoklad umístění betonárky, drtičky - ZS km 9,00 plocha cca m 2 pro tunely, MÚK, přístup po sil. II/105 (nový obchvat Jílové), umístění betonárky a drtičky - ZS km 13,00 plocha cca m 2 pro most, případně tunely (betonárka, drtička) s přístupem z sil. II/105 a dále po nově realizovaném propoji II/106 a trase D3 - ZS km 24,900 plocha cca m 2 pro MÚK, s přístupem od silnice III/10611 nebo doporučujeme v předstihu realizovat Václavickou spojku a dopravu je možné vést z I/3. Zde je navrženo umístění betonárky. Na další trase jsou navržena zařízení staveniště bez specifikace umístění příp. betonárky nebo drtičky Východní varianta: - ZS km 9,60 plocha trvalého záboru pro odpočívky na obou stranách, s přístupem II/107 a dále v trase D3 nebo III/1018, bude umístěna betonárka a drtička - ZS v km 14,60 plocha cca m 2 pro MÚK s umístěním betonárky, přístup z D1 po I/3 sjezd v MÚK Senohraby. - ZS v km 18,10 plocha cca m 2 pro výstavbu MÚK, tunelu, umístěna betonárka a drtička - ZS v km 22,40 plocha cca m 2 pro tunel, přístup z I/3, v místě umístěna betonárka a drtička - ZS v km 26,00 plocha cca m 2 pro MÚK, přístup z I/3, v místě umístěna betonárka - (ZS v km 27,70 plocha cca m 2 pro tunel, přístup z I/3, v místě umístěna betonárka, drtička) - ZS km 32,200, využití plochy MÚK Bystřice v trvalém záboru, přístup po I/3, III/111, na staveništi bude umístěna betonárka 29

33 Na další trase jsou navržena zařízení staveniště bez specifikace umístění příp. betonárky nebo drtičky V další přípravě záměru je nutno zpřesnit umístění betonárek a drtiček. Podle současné dikce zákona 100/2001 Sb. budou muset být betonárky podrobeny zjišťovacímu řízení dle zákona, stejně tak jako drtičky. Toto již bude zřejmě příslušet dodavateli stavby provozovateli příslušného zařízení. Stejné se týká i případných odpočívek, kde budou realizovány čerpací stanice pohonných hmot, nebo budou realizována parkovací místa (což logicky v každém případě bude). Není zatím zřejmé, kdo bude investorem odpočívek (s největší pravděpodobností to nebude ŘSD). Stavba však musí s realizací odpočívek počítat a proto je nutná v další projektové přípravě jejich bližší specifikace (především lokalizace) Z hlediska zásobování stavby obalovanou živičnou směsí pokud bude realizovaná dočasná obalovna bude nutné rovněž zjišťovací řízení dle zák. 100/2001 Sb. Z hlediska dovozových vzdáleností je možno konstatovat, že území je obalovnami pokryto: Možné zdroje obalované živičné směsi: Pražská obalovna Herink Obalovna Chotýšany Obalovna Kytín Obalovna Běchovice Obalovna Líchovy Obalovna Smyslov Případně další vzdálenější B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Období provozu Dálnice D3 ve Středočeském kraji převezme značnou část dopravního zatížení z komunikací vedoucích souběžně, především z dálnice D1 v úseku Průhonice - Mirošovice, a ze silnic I/3, II/603 a II/105. CityPlan spol. s r.o. zpracoval v prosinci 2007 prognózu intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, která rozšiřuje prognózu z ledna 2007 o východní variantu. Tato prognóza zahrnuje kromě obou uvažovaných tras dálnice D3 i celou silniční síť mezi dálnicí D1 a rychlostní komunikací R4 pro roky Pro potřebu posouzení vlivů na životní prostředí byla zvolena intenzita dopravy v roce Přehled dopravního zatížení ovlivněné silniční sítě v roce 2030 je v této kapitole proveden v přehledné tabulce. Podrobný rozbor dopravní prognózy je uveden v dokumentaci v samostatné příloze. Dopravní zatížení železniční sítě, kde jsou údaje ilustrovány i názornými grafy. Provedená analýza dopravního zatížení slouží jako podklad pro výpočty hlukové a rozptylové studie a z nich vycházející hodnocení vlivů na zdraví, případně pro popis ovlivnění jednotlivých obcí v důsledku záměru. Pro veřejnost pak znázorňuje změny v dopravě, které lze očekávat po realizaci dálnice D3. 30

34 Z údajů lze vyvodit: Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Doprava na silničním okruhu kolem Prahy bude ovlivněna nejvíce v místech napojení některé z variant na okruh. V případě západní varianty stoupne doprava kolem Jesenice, v případě varianty východní se pak projeví zvýšení dopravy na východní části okruhu. Obě varianty přispějí ke snížení dopravy na D1 s výjimkou úseku u Průhonic. Varianta východní převezme až 30% z dopravy z D1, varianta západní pak maximálně 17 %. Dopad nové dálnice D3 na provoz na silnici I/3 je nejvýraznější. V případě západní varianty se doprava na této silnici sníží o %, v případě východní varianty o %, největší rozdíl mezi variantami je pak v úseku Mirošovice Votice. V případě varianty C1 stoupne doprava na silnici I/3 na úroveň západní varianty. Na silnici I/18 dojde v případě západní varianty ke zvýšení dopravy v úseku Sedlčany D3 o cca 70 %, naopak v úseku D3 Olbramovice dojde ke snížení dopravy o cca 40 %. V případě východní varianty doprava na celém sledovaném úseku silnice I/18 stoupne o cca 60 %. Na silnici II/603 dojde v obou variantách k poklesu dopravy, v případě západní varianty o %, v případě východní varianty o %. Dopravní zatížení na silnici II/102 ovlivní pouze varianta západní, sníží se zde doprava o %, východní varianta dopravu na této silnici prakticky neovlivní. Doprava na silnici II/104 bude ovlivněna pouze západní variantou, silnice bude částečně využívána pro příjezd od D3 do Davle. Západně od dálnice doprava výrazně stoupne, východně poklesne v důsledku vybudování obchvatu Jílového. Silnice II/105 bude ovlivněna především západní variantou, kdy doprava na silnici poklesne (s výjimkou úseku jižně od D3 do Netvořic) o %, zatímco u varianty východní je vliv větší v jižní části silnice a snížení na celé trase je v rozmezí %. Silnice II/106 bude ovlivněna v různých úsecích odlišně, v místech u nové dálnice bude sloužit jako přivaděč a doprava zde stoupne, dále od dálnice dojde k poklesu dopravy, případně doprava nebude vůbec ovlivněna. Snížení dopravy variantou západní ve východní části silnice je způsobenou souběhem s Václavickou spojkou. Doprava na silnice II/114 nebude východní variantou prakticky ovlivněna, u západní varianty dojde k mírnému snížení dopravní zátěže ve východní části silnice. Silnice II/121 bude sloužit jako přivaděč na D3 od západu a z intenzit vyplývá, že čím je poloha dálnice západněji tím lépe tuto funkci splní. U varianty západní a východní C1 bude doprava zachycena ještě před Heřmaničkami, u varianty C3 doprava povede až k Voticím. Naopak při variantě C3 bude doprava mezi Voticemi a Javorem nejmenší. Rozdíl v ovlivnění dopravy na silnicích je dán jejich polohou a vztahem k budoucí dálnici. Na silnicích vedoucích severojižně se projeví přesun dopravy na novou dálnici, silnice vedoucí východozápadně jsou ovlivněny budoucí funkcí přivaděčů dálnice. Nejvýrazněji bude snížena intenzita dopravy na dálnici D1 ( resp vozidel), silnicích I/3 ( resp vozidel), II/603 (7 400 resp vozidel) a II/105 (8 000 resp vozidel). Procentuální vyjádření změny dopravy, uvedené výše, je především ilustrativní, ovlivnění okolí závisí především na absolutní hodnotě změny. Celkově však na ovlivněných vedlejších silnicích dojde k rovnoměrnějšímu rozdělení intenzity dopravy. 31

35 Období výstavby Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Jako doprovodná komunikace bude k trasám v obou koridorech sloužit silnice I/3 (v případě západního koridoru společně se SOKP a D1), ostatní komunikace v území nebudou jako doprovodné využívány. Upozornění řidičů na případnou objížďku zajistí moderní telematika. Při výstavbě dojde ke zvýšení dopravy na komunikacích, po kterých bude zajišťována doprava materiálů a zařízení pro stavbu. Konkrétní dopady na jednotlivé silnice nelze v této fázi stanovit, záleží na zásadách zařízení staveniště, které bude upřesňováno v dalších stupních projektové dokumentace a s konečnou platností stanoveno po výběru zhotovitele stavby. Při případném spuštění dopravy po I. etapě západního koridoru bude nutno zvážit i vlivy případného využití spojky jako provizorního ukončení dálnice a řešit opatření na tento stav (protihluková, dopravní omezení apod.). Výstavba nové komunikace ve východní variantě bude probíhat převážně mimo stávající silniční síť, v některých úsecích však bude využívat polohu silnice I/3. Železničních tratí se výstavba významně nedotkne a výjimkou nutných opatření v místech přemostění tratí (viz dále). Železnice by však mohla být využívána pro dopravu materiálů pro stavbu. Stanovisko zpracovatele posudku: Jedná se o závažnou problematiku především v období výstavby. Nutno využívat k dopravě i rozestavěné úseky dálnice. Období výstavby bude vyžadovat náročné logistické řešení a to jak z hlediska zabezpečení stavby, tak respektování obytných sídel na dopravních trasách. V případě východní varianty je využití I/3 logické, přinese však velké problémy z hlediska již v současnosti značně nadměrné frekvence dopravy. Z dokumentace: Přepravní trasy Z: 1. stavba Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: SOKP trasa nové D3 silnice II/105 + obchvat Jílové (realizovaný v předstihu) silnice II/105 Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. Postup výstavby: Navazuje v km 9,05 na stavbu 1 za MÚK Jílové. Dále prochází převážně po zemědělských pozemcích, částečně i lesních plochách, cca v km 12,5 přetíná trasa řeku Sázavu. Takže většinu trasy bude možné realizovat bez omezení dopravy na stávajících komunikacích, špatně dostupné místo je prostor v lokalitě u obce Luka pod Medníkem. Pro zachování provozu na stávající silniční síti se počítá s výstavbou provizorních komunikací v tomto případě i s využitím železnice, případně s výstavbou po etapách nebo s předstihovými pracemi souvisejících s příjezdem. Stavba končí za MÚK Hostěradice, kde v km 14,00 navazuje na stavbu 3. 32

36 Přepravní trasy 2. stavba: Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací, případně trať ČD dle následného seznamu: silnice II/105 doporučujeme využít trať ČD v oblasti Luka pod Medníkem, bude potřeba vybudovat překládací plochu a zřízení provizorního kolejiště. silnice III/1044 (pouze překládaná část před obcí Luka p.medníkem) silnice II/105 + propojení II/105 a II/106 u Kamenného Přívozu Stavba 3 (části 2. a 3. úseku) Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: silnice II/105 silnice II/105 + propojení II/105 a II/106 u Kamenného Přívozu silnice III/10513 silnice III/10611 nová Václavická spojka realizovaná v předstihu Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. Stavba 4 (části 3. a 4. úseku) Přepravní trasy: Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: silnice III/10614 silnice III/11436 silnice III/11434 silnice II/114 silnice III/11437 silnice III/11447 silnice III/11444 silnice III/11445 silnice I/18 Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. Východní varianta Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: 1. stavba 2. stavba 3. stavba 4. stavba 5. stavba SOKP D1 silnice I/3 silnice II/101 silnice II/107 silnice III/00325 silnice III/00323 silnice III/1018 silnice I/3 silnice III/1091 (pouze část od I/3) silnice III/16013 silnice I/3 silnice II/106 silnice I/3 silnice III/00334 silnice III/11447 silnice I/18 silnice III/111 silnice I/3 silnice I/18 silnice II/121 silnice II/124 silnice III/1247 silnice III/12138 silnice III/12139 silnice III/12140 silnice III/

37 1. stavba 2. stavba 3. stavba 4. stavba 5. stavba silnice III/12145 Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. silnice III/12149 silnice III/12411 Jedná se o předběžné údaje vyplývající z logického umístění navazujících komunikací. Bude nutno dále upřesnit v další projektové přípravě a zejména v prováděcí dokumentaci dodavatele stavby. Nelze vyloučit ani budování dočasných komunikací. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší V období provozu je možné za stálé bodové zdroje považovat odvětrání tunelů, s jejichž výstavbou se v hodnoceném úseku počítá. Plošnými zdroji budou čerpací stanice a odstavné parkovací plochy podél dálnice. Samotná dálnice D3 bude v zájmovém území silnice představovat nový liniový zdroj znečištění ovzduší. Okolní silnice jako stávající liniové zdroje znečištění ovzduší budou převedením dopravy ovlivněny. V rámci rozptylové studie byly sledovány následující znečišťující látky: oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, benzo(a)pyren, suspendované částice frakce PM 10 a PM 2,5. V případě PM 10 a PM 2,5 byla do modelových výpočtů zahrnuta sekundární prašnost z automobilové dopravy. Emisně byla trasa dálnice D3 vyhodnocena pro navrhovanou západní a východní variantu včetně jejich podvariant. Zároveň byly vypočteny i emise z dopravy na stávající silniční síti za předpokladu výstavby, resp. nerealizace dálnice (nulová varianta). Tato kapitola je dále doplněna tabulkami, kde jsou vyčísleny emise z automobilové dopravy ve výpočtovém roce Pro období výstavby nebyly emise vyčísleny s tím, že v současné době není přesně znám harmonogram ani plán organizace výstavby zpracovaný pro tuto stavbu, není znám počet využité techniky ani dodavatel stavby a jeho technické možnosti a vybavení. Stanovisko zpracovatele posudku: Čerpací stanice ani odpočívky nebyly posuzovány z hlediska emisí do ovzduší budou podrobeny samostatnému zjišťovacímu řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Z hlediska odvětrání tunelů - nebyly počítány výduchy z odvětrání tunelů, bylo uvažováno odvětrání na portálech, takže došlo k vědomému zkreslení výsledků rozptylové studie. Výpočty jsou tedy na straně bezpečnosti. O skutečnosti, že emise z větrání tunelů jsou významné svědčí výpočty předané zpracovatelem dokumentace uvedeno v příloze 5 posudku. Jen formální připomínka - v rozptylové studii není uvedena návrhová rychlost vozidel, pro kterou byly emise, resp. emisní faktory počítány. 34

38 B.III.2. Odpadní vody Provoz Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Výstupy do povrchových vod budou při provozu záměru představovat zejména dešťové vody, které spadnou na těleso rychlostní komunikace, a dále splaškové odpadní vody, které budou vznikat v zařízeních souvisejících s provozem dálnice. Tyto jsou v kapitole vyčísleny. Výstavba Splaškové odpadní vody Vznik splaškových vod lze předpokládat v souvislosti s provozem sociálních zařízení pro pracovníky stavby. Předpokládá se, že staveniště bude vybaveno chemickými WC, plochy zařízení stavenišť určených k umístění sociálního zázemí stavby mohou být dle své polohy vybaveny bezodtokými jímkami nebo napojeny na veřejnou kanalizaci. Vody ze sprch a umýváren nesmí být vypouštěny volně na terén. V současném stupni projektové dokumentace není znám počet pracovníků ani konkrétní umístění. Předpokládaná produkce splaškových vod na 1 pracovníka stavby je 120 l/osoba/směna. Srážkové vody Z území stavby budou srážkové vody odváděny pomocí provizorních opatření např. příkopy či stružkami, dle fáze výstavby lze využít také odvodňovací zařízení pro provoz nové komunikace. Voda z ploch přilehlých povodí a svahů zářezů v prostoru zemní pláně bude odváděna příkopy, které odvedou tyto vody mimo zemní pláň do nejbližšího recipientu. Tyto příkopy musí být připraveny ještě před dokončením zemních prací. Srážková voda ze stavby bude v případě, že zemina je náchylná k erozi, podélně odvodňována například příkopem podél zemní pláně komunikace. Srážkové vody ze stavebních jam při portálech tunelů budou odváděny vyspádováním dna jámy do příkopů při patách svahů jam do svodných jímek, z těchto jímek bude voda přečerpávána kalovými čerpadly do sedimentační jímky nad jámou a po usazení odvedena do recipientu. V současném stupni dokumentace není podrobně řešen způsob odvedení srážkových vod ze stavebních dvorů a zařízení stavenišť. Je známa pouze jejich orientační poloha. Tyto vody mohou obsahovat znečištění způsobené především skladbou provozu a technickým stavem vozidel a mechanizace. Vyčísleno orientačně množství srážkových vod z dálnice a jejich kontaminace. Důlní vody Vznikají při ražbě tunelů a je to směs průsakových vod a vod technologických. Soustřeďují se u portálu tunelu v jímce, kde dochází první sedimentaci. Odtud jsou čerpány do několika komorových sedimentačních nádrží, kde dochází k oddělení sedimentů a případně plovoucích nečistot (ropných látek). Dále se zde měří a případně upravuje ph. Následně se provede rozbor kvality vody a je jí možno vypustit, buď přímo, nebo přes zemní jímku (rybníček) do vodoteče. Provozní vody 35

39 Jedná se především o vodu užívanou pro oplach vozidel a stavebních strojů před výjezdem na veřejné komunikace v případě mobilních průjezdných myček pro těžká vozidla. Tato zařízení obsahující usazovací nádrž, oplachovací voda je recyklována a zpětně užívána. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek. V tabulce 54 týkající se kontaminace srážkových vod by mělo být uvedeno, že hodnoty dle NV 229/2007 Sb. se týkají imisních ukazatelů. Problematika návrhových dešťů je diskutována jinde v posudku. Legislativně není v tomto případě zcela jasný institut důlních vod. Důlní vody obecně vznikají v dobývacím prostoru, zde žádný důlní prostor nebude. B.III.3. Odpady V první části této kapitoly jsou uvedeny právní normy upravující oblast odpadového hospodářství, v další části je uveden výčet odpadů vznikajících jak při výstavbě, tak provozu komunikace a způsob nakládání s těmito odpady. V závěru kapitoly jsou uvedena zařízení k využívání/odstraňování odpadů (na konkrétních lokalitách), které je možné pro potřeby stavby využít (kompostárny, skládky spalovny apod.). Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. V této kapitole zpracovatel posudku předpokládal i podrobnější údaje o nadbytečném materiálu z výkopů a ražby tunelů, který bude umisťován mimo staveniště. Tyto údaje jsou uvedeny v kapitole B.III.5 Údaje o skrývkách kulturní zeminy a hrabanky jsou uvedeny rovněž v kapitole B.III. 5, způsob nakládání je v kapitole D: Skrývka z trvale odnímané půdy ze ZPF bude částečně využita pro účely předmětné stavby na ohumusování svahů silničního tělesa a rekultivaci rušených komunikací. Pro ohumusování svahů před provedením vegetačních úprav bude použito především podorničí o mocnosti max. 15 cm, tloušťka ornice pro rekultivaci rušených komunikaci bude odpovídat mocnosti orniční vrstvy okolních pozemků. Přebytečné množství ornice bude hospodárně využito na vylepšení půdních poměrů okolních zemědělských pozemků. Lokality pro využití ornice budou orientačně vytipovány v následujícím stupni projektové přípravy a nejpozději tři měsíce před vydáním stavebního povolení bude příslušnému orgánu státní správy předložen plán odvozu a rozprostření skývek, vč. výpočtu zpřesnění bilance skrývek. Na dočasně odnímaných pozemcích ZPF, kromě těch, na kterých budou deponie ornice a podorničí, bude před začátkem užívání dočasného záboru odděleně skryta ornice a podorničí, po ukončení stavebních prací bude v rámci technické rekultivace celý objem skrytých zemin použit pro zpětné rozprostření. Následovat bude biologická rekultivace. V další fázi projektové přípravy bude nutno se detailně zabývat využitím, příp. uložením přebytečného materiálu z výstavby pro zvolenou variantu. 36

40 B.III.4. Ostatní Hluk Provoz Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Provoz na komunikacích je považován za liniový zdroj hluku, který je emitován vozidly pohybujícími se po těchto komunikacích. Emisní charakteristikou liniového zdroje hluku (komunikace) jsou zdrojové funkce, které charakterizují akustickou situaci v referenční vzdálenosti komunikace. Vlivy hluku jsou posouzeny v hlukové studii, která je samostatnou přílohou dokumentace. Posuzovány byly hladiny hluku v obcích okolo navržené dálnice a kolem významných komunikací, které by byly výstavbou dálnice ovlivněny. Hluková studie se zabývá výpočtem hluku pro návrhový rok Výstupem hlukové studie jsou hlukové mapy řešeného území a návrh protihlukových stěn. Výstavba V průběhu výstavby D3 bude okolí zatíženo hlukovými emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. Specifickým zdrojem hluku bude případné používání trhavin v hlubších zářezech a při výstavbě tunelů. Hluk ze stavební činnosti je závislý na použitých typech zařízení a v rámci tohoto stupně projektové dokumentace není možné specifikovat detailně technologii, neboť každý dodavatel stavebních prací používá odlišná technická zařízení. Podrobnější hlukovou studii na výpočet hluku z výstavby a případný návrh opatření ke snížení hlukové zátěže z výstavby je možné zpracovat až na základě výše uvedených údajů. Hluková studie pro hluk z výstavby bude zpracována po stanovení jednotlivých výstavbových etap a vypracování podrobného plánu organizace stavby dle vybraných zhotovitelů stavby, pokud to bude vyžadovat hygienická stanice. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Závěry z hlukové studie týkající se protihlukových opatření jsou diskutovány dále v posudku. Vibrace Provoz Vlastní doprava po dálnici nebude zdrojem vibrací s přímým vlivem na obytnou zástavbu. Výjimku tvoří případně neudržované mostní závěry, kde může docházet k rytmickým nárazům. Výstavba V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností těžkých stavebních strojů, resp. použitím speciálních technologií, příp. průjezdy těžkých nákladních automobilů obytnou zástavbou (dopravní obsluha staveniště). Vzhledem k tomu, že stavební práce budou probíhat většinou v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, vznik vibrací, které by měly vliv na statiku objektů se nepředpokládá. Významným zdrojem otřesů bude případné používání trhavin ve skalních zářezech, při výstavbě tunelů hloubených i ražených. V těchto případech budou zpracovány a odsouhlaseny projekty trhacích prací s ohledem na nejbližší zástavbu. 37

41 Zdrojem vibrací v okolních obcích může být i nadměrná přeprava, související s přemisťováním přebytečných výkopů. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Záření radioaktivní, elektromagnetické Stavba není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek B.III.5. Doplňující údaje (např. významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Terénní podmínky a požadavky na vedení tras D3 vyvolávají nutnost velkých zemních prací (zářezů a násypů) v nejkritičtějších místech jsou velmi hluboké zářezy nahrazeny tunely a velmi vysoké násypy jsou nahrazeny mosty. Obecně je v současné době tendence celkového snižování nivelety, především z důvodu ochrany obyvatelstva před hlukem. Z toho vyplývá značný přebytek výkopového materiálu, který bude nutno v území trvale uložit. Součástí zemních prací je sejmutí humózních vrstev, které nejsou vhodné do násypů a které je nutno nadále využívat na zemědělských plochách. Jde o ornici a lesní hrabanku. V samostatných tabulkách je provedena předběžná bilance zemních prací u jednotlivých variant. Z tabulek vyplývá, že přebytek zeminy v západním koridoru je cca 3,5 mil. m 3, ve východním koridoru pak cca 7 mil m 3. V dalších stupních PD bude možné se pokusit přebytky v obou koridorech snížit, ale výše uvedené důvody to příliš neumožňují. Materiály ze skalních výlomů by bylo možné případně předrtit a použít je jako štěrk a tím snížit rozsah dovozu. Možnost takovéhoto využití je nutno zvážit pro každý úsek v rámci DÚR a při zpracování ZOV. Celkové množství ornice a lesní hrabanky v západní variantě tisíc m 3. Celkové množství ornice a lesní hrabanky ve východní variantě milion m 3. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. V další fází projektové přípravy řešit snížení přebytků materiálů ze stavby, příp. jejich využití nebo konečné uložení. Jednou z možností je využití kameniva i mimo vlastní stavbu, využití výkopových zemin na rekultivace, použití jako inert při řešení starých ekologických zátěží apod. C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 38

42 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Území, ve kterém jsou posuzované trasy západního a východního koridoru dálnice D3 umístěny, se nachází v jižní části Středočeského kraje vymezené zhruba údolím Vltavy na západě a železniční tratí Praha České Budějovice na východě. Koridory, na severu vzdálené10 17 km, se směrem k jihu postupně přibližují až do konečného bodu u Mezna. Od Benešova je pak vzdálenost koridorů menší než 7 km. Východní část území je značně urbanizovaná, vede zde silnice I. třídy a hlavní železniční trať, podél kterých jsou rozmístěny obce. Západní část, kde nejsou žádné kvalitní severojižní komunikace, je přírodně zachovalá, významným krajinným fenoménem je údolí řeky Sázavy. V území není vyhlášen velký počet chráněných, případně zvlášť chráněných území, několik území menšího rozsahu se nachází rozptýleno v celém oblasti, chráněná krajinná oblast je pouze jedna na jihu. Pět přírodních parků pokrývá cca % posuzovaného území. Členité území, vodní toky a lesní porosty vytvářejí poměrně hustou síť ÚSES. Území Natura 2000 představují malé solitérní lokality, významná je především EVL Dolní Sázava. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území: Environmentální charakteristiky Výskyt Poznámka Územní systém ekologické stability Nadregionální, regionální i lokální ÚSES + (ÚSES) Zvláště chráněná území, území přírodních Několik maloplošných ZCHÚ, 5 přírodních parků + parků Významné krajinné prvky, památné Značný počet VKP, památné stromy v obcích + stromy Lokality Natura Solitérní EVL malého rozsahu a EVL Dolní Sázava. Území historického, kulturního nebo Značné množství památek i archeologických + archeologického významu nalezišť Území hustě zalidněná Řada obcí nad 1000 obyvatel, největší Říčany a + Benešov Území zatěžovaná nad míru únosného Staré ekologické zátěže, doprava po D1 a I/3 + zatížení Klimatické poměry + Ovzduší + Hluk + Západní klidová oblast, východní zatížená dopravou Geomorfologie + Geologie + Dobývací prostory, chráněná ložisková území, poddolovaná území Hydrogeologie a podzemní voda + Povrchová voda + Sázava a její přítoky, přítoky Vltavy, rybníky Půda + Zemědělská půda, lesní půda Seismicita - Radonové riziko + Flora + Viz biologický průzkum Fauna + Významné migrační koridory Krajina + Urbanizovaná krajina na východě přechází do harmonické krajiny na západě Rekreace + Významná rekreační oblast, zejména Posázaví. Turistika + Turistické stezky, cyklostezky, naučné stezky Chráněná území podle zvláštních zákonů - Ochranná pásma + Silnice, železnice, technická infrastruktura 39

43 Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území Tato část dokumentace je rozdělena do následujících kapitol: Obyvatelstvo a využívání území, Ovzduší a klima, Hluková situace event. další fyzikální a biologické charakteristiky, Voda, Půda, Horninové prostředí a přírodní zdroje, Fauna, Floŕa a ekosystémy, Krajina, Kulturní památky a archeologie. Z hlediska ochrany přírody z dokumentace uvádíme: Dílčí lokality zvýšeného ochranářského zájmu západní koridor, severní část: Poř.č. Stručný popis úseku Kategorie 1 Záhořanský potok mezi obcemi Libeř a Záhořany. I. 2 Svatováclavské lázně dubohabřina, podmáčená louka podvazu Calthenion při silnici do Obory. II. 3 Luka pod Medníkem, dubohabřina. I. 4 Pravý břeh Sázavy, kyselá teplomilná doubrava. II. 5 Lesní prameniště nad Mošťanským rybníkem / potoční olšina nad Mošťanským r. II./ I. 6 Olšina podél přítoku Břežanského potoka. II. 7 Mokřady v nivě Břežanského potoka. I. 8 Podmáčené louky Dunávcikého rybníka. I. 9 Dubohabřina a ovsíková louka jižně Dunávického rybníka. II. 10 Krusičany širokolisté stepní trávníky. I. 11 Olšiny Krusičanského potoka mezi obcemi Chrášťany a Krusičany. II. Obchvat Jílového u Prahy, bývalá protipožární nádrž v Radlíku. Obchvat Jílového u Prahy, okraj dubohabřiny. Obchvat Jílového u Prahy, údolí Jílovského potoka. Přivaděč Týnec nad Sázavou, mokřina severně Dunávic. Přivaděč Týnec nad Sázavou, zhlaví Velkého chlebského rybníka. Přivaděč Týnec nad Sázavou, lesní porost nad Týncem nad Sázavou. Přivaděč Týnec nad Sázavou, lesní porost nad Janovickým potokem a niva Janovického potoka. Václavická spojka, překlenutí Janovického potoka, niva ve zhlaví rybníka Hamry. Václavická spojka, překlenutí drobné vodoteče přítoku Horního úročnického rybníka. Václavická spojka, překlenutí Konopišťského potoka. Pro jižní část koridoru bylo na základě průzkumu konstatováno, že ve zkoumaném území převláda zemědělský charakter dotčených biotopů. Avšak mozaikovitost terestrických biotopů, doplněná řadou mokřadů, rybníků i vodotečí, činí z hodnocené krajiny v několika úsecích velmi cenná území. Jako cenné jsou označeny následující úseky: Přírodovědně cenné úseky západní koridor, jižní část Č. Stručný popis úseku II/0304 VIII/0304 XII/0304 Vrch Prostřední vrch převážně kulturní jehličnatý les s vtroušenými listnáči a četnými různě zarostlými pasekami. Z od Doloplaz niva Humenského a bezejmenného potoka s bylinnými mokřadními porosty střídající se s polykormony vrb a s porosty vzrostlých olší lepkavých. V od Zderadic niva Zderadického potoka, vlhké louky a pásy stromů a křovin. 40 II II I II I II II II II I

44 Č. Stručný popis úseku XVIII/0304 Úsek východně od Minartice po Bezmíř parkovitá krajina s nevelkými poli, soliteréními stromy, hromadami kamenů, malým mokřadem, loukami, skalními výchozy s porosty borovic a dubů II/0305 s příměsí dalších dřevin, zejména břízy. V blízkosti EVL Minartice. Klokočov parkovitá krajina s poli, loukami a skalními výchozy s porosty borovic a dubů s příměsí dalších dřevin, zejména břízy. Na okrajích lesíků a vzrostlých stromů zídky a hromady kamenů. III/0305 Z od Bučovi pole a smíšený kulturní les na prudkém svahu nad hluboce zaříznutým potokem Mastník. IV/0305 Křenovice Bučovice niva potoka Mastník (vlhká louka, meandrující tok se vzrostlými olšemi. V/0305 Okolí samoty Dědkov pole a louky, niva potoky Březina, mokřina. XII/0305 Oblast mezi zástavbou Nové Dvory Strov Horní Borek okraj lesa a pole, smíšený kulturní les, niva potoka Mastník, v kontaktu malý rybníček. XIII/0305 V od Styrova pole s rozptýlenou zelení, v kontaktu potok s doprovodnou zelení a podmáčená louka, pomístně sečená kulturní louka. XIV/0305 S, SV od Lažan louky, pole s roztroušenými remízky, mokřina s prameništěm, rybníčky. Dílčí lokality zvýšeného ochranářského zájmu východní koridor: Poř.č. Stručný popis úseku Kategorie 1 Z Světic přechod remízku v polích. II. 2 JV Otic přechod remízku v polích. II. 3 J Otic přechod Pitkovického potoka s přítokem Vinný potok. II. 4 JV Kuří přechod Pitkovického potoka. II. 5 SV Sklenky přechod Kašovického p. a kóty Skalka (419 m n. m.). II. 6 Přechod potoka od Sklenky k Jažlovicím přítok Pitkovického potoka. II. 7 SZ Horní Lomnice prameniště Lomnického potoka. II. 8 V Kovářovic průchod v blízkosti Koženého rybníka, přechod nivy potoka Pětihostského. II. 9 Mezi Pětihosty a Čtyřkoly kyselé doubravy a potoční niva Pětihostského potoka. I. 10 Čerčany blatouchové a ovsíkové louky při silnici. II. 11 Městečko bezkolencové a blatouchové louky a vrbové porosty při silnici. I. 12 Poříčí nad Sázavou stepní enkláva východně silnice. II. 13 Průchod lesním komplexem Tužinka kóta 474 charakteru dubohabřin s výsadbou nepůvodních dřevin. II. 14 Mokřad na prameništi Jarkovického potoka. II. 15 Překlenutí Semovického rybníku, mokřad podél drobného přítoku z polí. II. 16 Průchod lesním komplexem charakteru kyselé doubravy s výsadbami smrku s přítokem Konopišťského potoka. II. 17 Drobný mokřad na přítoku Podhrázského rybníku. II. 18 Vlhké louky východně Tožic. II. 19 J a JV okolí Podolí systém vlhkých luk a křovin s bohatou květenou. I. 20 MÚK Veselka mokřad při potoce Větrák. II. 21 Přechod potoka Větrák s mokřadními biotopy, ovsíkové louky Z Křešic. II. 22 V Radotína přechod Janovického potoka a soubor luk a kyselé doubravy. II. 23 Košovice systém vlhkých luk, dubohabřina, vrbové porosty. II. 24 Peklo systém remízků, pastvin, nivy potoka Mastníku, lesík J Mastníku. II. 19 J a JV. okolí Podolí systém vlhkých luk a křovin s bohatou květenou. I. 25 V, SV a JV. okolí Beztahova a nádraží Votice systém luk, kyselých doubrav a lesních niv potoků. II. 26 V Střelítova průchod bikovou bučinou protékanou vodotečí. II. 27 Hostišov Buchov, systém olšin, vlhkých luk a mokřadů při vodních nádržích na Konopišťském potoce. I. 28 Přechod Zdebořského potoka s doprovodnými mokřady. II. 29 Přechod Smilkovského potoka s doprovodnými mokřady. II. 41

45 Poř.č. Stručný popis úseku Kategorie 19 J a JV okolí Podolí systém vlhkých luk a křovin s bohatou květenou. I. 30 Jižně Veselky mokřad u železnice. II. 31 Srbice-Votice mokřad pod silnicí. II. 32 Votice stepní enklávy v zářezu silnice (dvě části). II. 33 Lysá Amerika systém luk a remízků vysoké diverzity. II. 34 Hory mokřady drobné vodoteče. II. 35 Překlenutí vodoteče Frejdovka s nivou a mokřady. I. 36 Překlenutí Babího potoka s velmi kvalitními mokřady. I. 37 Přechod Uhádaného potoka s přilehlými mokřady, kontakt s PP V olších. I. 38 Mokřady V Lažan. II. 39 Přechod Jalového potoka východně obce Třetužel při okraji lesa II. 40 Přechod potoka tekoucího k západu do Horního Borku II. 41 Přechod prameniště Kladinského potoka v polích východně Žibkova II 42 Mokřady východně a severovýchodně Lažan konec trasy I. Přehled prvků nadregionálního ÚSES v koridoru navrhovaných variant trasy D3 Nazev K.ú. Lokalizace Charakteristika Koridor západní NRBK K-61 Luka pod Tok řeky Sázavy s Štěchovice Medníkem, přilehlými břehy a Chraňbožský les. Hostěradice hluboké údolí se Osa, ochranná strmými svahy porostlými smíšenými zóna. NRBK K-120 Cunkovský hřbet Pařezitý, Roštejn NRBK K-61 Štěchovice Chraňbožský les. Osa, ochranná zóna. NRBK K-120 Cunkovský hřbet Pařezitý, Roštejn Mitrovice Pětihosty, Čtyřkoly, Čerčany Mitrovice lesními porosty. Lesní komplex Černý les, Lipiny. Koridor východní Tok řeky Sázavy s přilehlými břehy a hluboké údolí se strmými svahy porostlými smíšenými lesními porosty. Lesní komplex Černý les, Lipiny. Osa mezofilní hájová. Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada: 2BC3-5, 2AB3, 2B3-4. Relativně přirozené koryto řeky se zbytky břehových porostů. Střídavě prudké, zalesněné svahy údolí. V obcích místy zástavba až ke břehům, regulované koryto. V dotčeném úseky západního koridoru se jedná o acidofilní doubravu a ochuzenou dubohabřinu na pravém břehu řeky Sázavy. Osa mezofilní borová. Osa mezofilní hájová. Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada: 2BC3-5, 2AB3, 2B3-4. Relativně přirozené koryto řeky se zbytky břehových porostů. Střídavě prudké, zalesněné svahy údolí. V obcích místy zástavba až ke břehům, regulované koryto. Osa mezofilní borová. Přehled prvků regionálního ÚSES v koridoru navrhovaných variant trasy D3: Název K.ú. Lokalizace Charakteristika Koridor západní RBK 1197 Petrov u Lesní komplexy u obcí Radlík, Zahořany. Prahy, Jílové u Prahy 42 Zalesněné svahy v údolí Zahořanského potoka. V prostoru západního koridoru se jedná o lesní kulticenózy, dubohabřiny, acidofilní březové, borové a jedlové doubravy, vegetace skal, sutí, písčin. Vrcholové partie Jílovského pásma, ochuzená doubrava se SM

46 Název K.ú. Lokalizace Charakteristika RBK 1219 Václavice Benešova u Zalesněný hřeben jižně od Chrášťan propojující Václavský vrch a Prostřední vrch. RBK 296 Martinice u Obec Bučovice Votic RBK 298 Horní Borek Tok Mastník pod Ješetickým rybníkem. RBK Václavce u Severně od Václavic u 1221, Benešova, rybníka Hamry RBC Krusičany 1382 Hamry RBC 1856 Tejček RBK 1317 Lesní RBK RBC 947 Šiberna Kovářovice Poříčí n. Sázavou Mrač, Benešov Prahy Benešov u Lesní komplex JZ od Horní Lomnice Tok řeky Sázavy Lesní komplex jižně od obce Mrač Lesní komplex západně od Benešova park zámku Konopiště. RBK 298 Arnoštovice Tok Mastník u osady Peklo RBC 840 Horní Borek, Zalesněný komplex Bábin Kouty u Kout Smilkova, Miličín Bábin kout podél západní hrany silnice I/3. Přehled potenciálně dotčených ZCHÚ Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. monokulturou, údolí potoka, skalní výstupy nad silnicí. Regionální biokoridor hřebenový (Hory, Prostřední vrch, Chlum, CHvojen) vede převážně lesními porosty s vyšší ekologickou stabilitou a loukami. V území žije velké množství srnčí a černé zvěre. Severně od obce Bučovice opouští biokoridor zalesněný masiv Klokočov a dále na jih sleduje tok Mastník. Biokoridor sleduje tok Mastník. 43 Biokoridor je tvořen údolím Janovického potoka s přirozeným břehovým porostem a lužními nivami. Území je významná zoologická lokalita. Koridor východní Biocentrum je situováno v místech zalesněného vrchu Tejček. Východním směrem pokračuje po zalesněném hřebeni RBK 1288, směrem na západ je pokračuje RBK Biokoridor sleduje tok řeky Sázavy a kompaktní lesní porosty (hojně zastoupeny bukové a dubohabrové porosty). Veg. st., trofická a hydrická řada: 2,3AB3, 2,3B3. Geobiogeografická typizace: 2BC3, 4BC4, 4B4, 2B3, 2AB3, 3B3. RBC je tvořeno genovou základnou LS Šiberna vyhlášeno pro dub, lípu olše. Z jehličnanů jsou zastoupeny smrk, borovice, modřín, v zámeckém parku řada exotů. Biokoridor vychází ze severně položeného RBC 839 Mastník. Název ha k.ú. Popis Koridor západní NPP Medník 19, 02 Hradišťko pod cca 1 km západně od koridoru, na severních a severovýchodních Medníkem svazích vrchu Malý Medník na levém břehu Sázavy. Hlavním důvodem ochrany je jediná lokalita rostliny kandík psí zub v ČR, nacházející se na severním okraji jejího mediteránního areálu. Cenné jsou i bučiny a dubohabřiny s řadou dalších vzácných druhů včetně porostů tisu červeného. Vlhké lesy hostí i početnou PP lom Teletínský PP Lom Chlum 7,50 PR Podhrázský rybník populaci mloka skvrnitého. 0,09 Teletín cca 1,5 km západně od koridoru, východně od obce Teletín. Předmětem ochrany je ukázka magmatických brekcií v bývalém lomu, na kontaktu středočeského plutonu s jílovským pásmem. Koridor východní Dolní Lomnice Předmětem ochrany je zatopený lom s výskytem obojživelníků a u Kunic plazů. 59,37 Tomice u Votic Jedná se o významné ptačí hnízdiště. Forma reliéfů antrpogenní rybníky. Horniny hlubinné vyvřeliny.

47 Název ha k.ú. Popis PP V olších 3,98 Záhoří u Důvodem ochrany je přírodně blízká olšina s bohatým podrostem Miličína bledule jarní. Z geologického hlediska se jedná o formu reliéfů akumulační - aluvium. Přehled potenciálně dotčených přírodních parků Název ha Popis Varianta západní PP Střed Čech Stanoven vyhláškou Okresního národního výboru Praha-západ jako oblast klidu v roce Chrání území harmonické kulturní krajiny ve Středočeské pahorkatině v kombinaci s dramatickou krajinou hlubokých kaňonů Vltavy a Sázavy. Převládá lesopolní krajina doplněná krajinou urbanizovanou. Reliéf tvoří zvlněná plošina, pahorkatina a hluboce zaříznutá údolí a strmé svahy se skalnatými výchozy. Obě řeky zde vytvořily několik zákrutů a meandrů. Jedná se o vynikající ukázku říčního fenoménu, který podmiňuje vysokou biodiverzitu území. Rozmanité geologické podloží umožnilo vznik mozaiky biotopů od druhově bohatých skalních stepí po chudá vřesoviště na kyselých horninách.. Je zde značná druhová diverzita ptactva, zejména na listnatých okrajích. PP leží jižně od Prahy, ve Středočeské pahorkatině protnuté hlubokým kaňonem řeky Vltavy. PP tvoří různě široký pruh území podél Vltavy, nachází se v těsné blízkosti soutoku s Vltavou, ale vlastní soutok neobsahuje. Převážná část leží na pravém břehu Vltavy, v severní části se odklání směrem na východ a navazuje na PP Hornopožárský les. Území parku je mimořádně krajinářsky atraktivní, rekreačně velmi využíváno. PP Hornopožárský les PP Jistebnická vrchovina PP Velkopopovicko PP Žebrák Džbány Cca ,68 (okr. Tábor, Benešov, Písek) Vyhlášen nařízením Okresního úřadu Benešov v r (návrh zasahuje i na území okresů Praha-západ a Praha-východ, dosud nevyhlášeno). Území se rozkládá na dolním toku řeky Sázavy ve Středočeské pahorkatině. Po dovyhlášení by park východně navazoval na PP Velkopopovicko. Na západě sousedí s PP Střed Čech. Území tvoří členitá pahorkatina, která zde nabývá až vrchovinný ráz. Vyhlášen nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 1996, navazuje na již exitující stejnojmenný PP na okrese Tábor. Předpokládá se pokračování PP na okrese Příbram a okrese Písek dosud nevyhlášeno. Varianta východní Ustanoven vyhláškou Okresního úřadu Praha-východ v roce Území utváří Středočeská pahorkatina, která jižně a jihozápadně od Velkých Popovic nabývá až plošně vrchovinný ráz. PP tvoří mozaika menších či větších lesních celků, zemědělské krajiny, luk, polí, mimolesní zeleně, menších sídel. Kopcovitou, poměrně lesnatou krajinu zpestřují údolí Modřanského a Křivoveského potoka s rybníčky Vyhlášen nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 1996, změna nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 1997, kdy byla rozšířena původní oblast klidu Džbány-Kaliště. Chráněn je fenomén malebné krajiny připomíná podhorskou oblast s většími lesními komplexy, které doplňují rozsáhlé louky s bohatými prameništi a remízky. Okrajové části parku jsou zemědělsky obhospodařované. Velmi významné jsou kaskády rybníků, a to zejména na Jankovsku. Z hlediska území soustavy Natura 2000 západní i východní koridor přechází Evropsky významnou lokalitu Dolní Sázava CZ Tato lokalita o celkové rozloze 398 ha zahrnuje Dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů. Reliéf je silně rozčleněný erozně denudační s výraznými tvary odnosu a zvětrávání. 44

48 Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších lokalit velevruba tupého. V nadjezí Sázavy u Týnce nad Sázavou žije početná populace hořavky duhové. Lokalita je obývána populacemi dalších vzácných druhů jako je škeble plochá, okružanka říční, vodní mlži jsou hostiteli nejmladších stádií hořavky duhové. Výskyt přirozených zástupců ichtyocenózy parmového i cenového pásma povodí Labe Přehled lokalit soustavy Natura 2000 v území Název ha k.ú. Popis Varianta západní EVL 29,03 Luka p. Území se nachází 1 km východně od obce Luka pod Medníkem. Třeštibok Medníkem, Jedná se o lokalitu hojného výskytu Callimorpha quadripunctaria, CZ Petrov u Prahy příklad zachovalejších lesních porostů kaňonu Sázavy (kyselé EVL Minartice CZ EVL Slavkov CZ dubohabřiny). 2,75 Minartice Rybník situovaná cca 600 m jižně od obce Minartice, při silnici asi 7 km od Sedlčan. Rybník představuje jednu z velmi bohatých lokalit kuňky ohnivé, je zde bohatá a kvantitativně početná batrachocenóza. Bohatě vyvinutý litorální porost s převahou orobince širokolistého a o. úzkolistého. Z vodních makrofyt se vyskytuje zejména rdesno obojživelné. Varianta východní 4,67 Křešice u Olbramovic Území se nachází cca 15 km JZ od Benešova, asi 0,5 km od obce Slavkov. Mělký rybník představuje významnou lokalitu kuňky ohnivé v regionu jižní části středních Čech, středisko rozšíření druhu pro okolní rybničnatou oblast. V rozsáhlém litorálu se vyskytuje zejména orobinec širokolistý, puškvorec obecný a porosty vysokých ostřic. V dalších částech této kapitoly je věnována pozornost ostatním aspektům charakterizujících životní prostředí v okolí posuzovaného záměru. Stanovisko zpracovatele posudku: Dokumentace podává dostatečné informace. Přesto má zpracovatel posudku některé doplňující poznámky. K ovzduší: OZKO (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) - charakterizace kvality ovzduší na základě překročení některé z limitovaných polutantů v jednom roce je zavádějící, imisní situace je značně zatížena klimatickými podmínkami předmětného roku, pro který je tato situace vyhodnocena - je potřeba delší časová řada. Lepší vypovídací schopnost mají roční imisní mapy ČHMÚ i když mají malé rozlišení ovšem i v tomto případě je nutno brát v úvahu delší časový úsek. Dalším vodítkem může být rozptylová studie Středočeského kraje, která je kalibrována na výsledky měřících stanic. Na druhou stranu je velmi obtížné predikovat stav ovzduší ve značně vzdáleném horizontu. Na kvalitě ovzduší bude mít v každém případě vliv postupně se zpřísňující legislativa v ochraně ovzduší (zpřísněné emisní limity, příp. i imisní). Ke starým ekologickým zátěžím: Zpracovatel posudku považuje za velmi účelné, že byly v rámci záměru zmapovány evidované staré ekologické zátěže. 45

49 Ve starých ekologických zátěžích však není uvedeno, jakým způsobem se bude řešit střet dálnice s předmětnou lokalitou staré ekologické zátěže. Surovinové zdroje, stará důlní díla: Z hlediska surovinových zdrojů a starých důlních děl se dostává záměr především v západní variantě do konfliktu s několika lokalitami: Dobývací prostor Dolní Jirčany: Pod kódem STC1078 proběhlo v roce 2009 zjišťovací řízení Rozšíření těžby na výhradním ložisku cihlářské suroviny uvnitř stanoveného dobývacího prostoru Dolní Jirčany Ložisko Dolní Jirčany je územně vymezeno Chráněným ložiskovým územím, stanoveným jako tzv. Ochrana ložiska Okresním národním výborem Praha západ pod č.j. Výst. 154/ /1970/kuč dne a následně rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2754/802 32/94 ze dne , kterým byla ochrana ložiska chráněné ložiskové území - rozšířena na celou plochu ložiska. Toto území o výměře 784,5588 ha je vyhlášenou stavební uzávěrou pro jiné než těžební účely. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví - GŘ ČSCZ Brno č.j. DP 95.dr.Š./Po/OIP/3-243/69-Ing.Mch ze dne byl stanoven na části ložiska dobývací prostor Dolní Jirčany. Plocha DP činila 39, 9944 ha Rozhodnutím OBÚ Kladno č.j.3999/94/465/fč/vch ze dne byla provedena změna rozšíření DP. Stávající plocha DP činí 89,7537 ha. V DP Dolní Jirčany byla postupně povolována hornická činnost podle plánů otvírky přípravy a dobývání (dále jen POPD) a plánů likvidace (dále jen PL). Poslední povolení hornické činnosti podle POPD č.j. 4472/I/04/511.4/UDA/Vch z (v právní moci od ). Na této ploše probíhá těžba cihlářské suroviny. Tato etapa těžby byla předmětem oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., s tím, že zpracovaní dokumentace posouzení vlivu záměru pokračování v těžbě na životní prostředí nebylo v rámci zjišťovacího řízení nařízeno. Další postup těžby t.j. na ploše záměru bude realizován v navazující ploše na plochy POPD uvnitř DP. Výměra plochy záměru činí 27,8 ha a pokrývá celou zbylou těžitelnou a dosud netěženou část DP Dolní Jirčany. Těžená cihlářská surovina se zpracovává v cihelně Dolní Jirčany. Cihelna byla postavena v roce 1970 a je situována v DP. Výrobní kapacita cihelny činí max m 3 za rok včetně dovážených korekčních složek suroviny (písek, piliny). Běžná hodinová kapacita výroby činí m 3. Z hlediska vyčíslení podílu plánovaného plošného rozšíření těžby do ploch dosud nezasažených těžbou a výrobním areálem presentuje navýšení záboru podíl ve výši cca 28% Zakreslená plocha v příloze Dokumentace dobývacího prostoru se zcela neshoduje s údaji na portálu České geologické služby. Podle názoru České geologické služby (k návrhu a odůvodnění zásad územního rozvoje Středočeského kraje) Míra ovlivnění bloků zásob cihlářských surovin v CHLÚ Dolní Jirčany plánovanou trasou stavby D005 dálnice D3 je významná. Z mapových příloh k ZUR SČK se jedná o protnutí plánovanou D3 přes celou polovinu plochy CHLÚ Dolní Jirčany (č. CHLÚ ), v těsném kontaktu těženého DP Dolní Jirčany. Tento střet je zapotřebí řešit s organizací, která je správcem CHLÚ výhradního ložiska (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice), po 46

50 dohodě s příslušným orgánem MŽP. V tomto případě by bylo nutné v následujících fázích projektové přípravy plánované stavby D3 vypořádání střetu formou odpisu zásob bloku (vynětím z evidence zásob). Rovněž řešením se nabízí při vlastní realizaci stavby D3 v předmětné trase vytěženou cihlářskou surovinu z bloku zásob použít v celém jejich objemu na výstavbu násypových těles, popř. přemístit do vytěžené části v DP Dolní Jirčany a posléze přemístěnou surovinu v budoucnu využít pro výrobu cihlářského sortimentu, popř. ponechat jako rezervní zdroj. Následně bude nutné provést redukci CHLÚ, které ze zákona chrání bilanční zdroje zásob cihlářské suroviny proti jejich znemožnění nebo ztížení budoucího dobývání. Jílové u Prahy K dané problematice V okolí města Jílové bylo již v 10. století naleziště zlata. Podle historických pramenů tu v přítocích do řeky rýžovali zlato už Keltové. Ve 13. století se začaly budovat doly a zlato se z těchto dolů těžilo. Tato lokalita byla jednou z nejbohatších nalezišť zlata v Evropě. Největšího rozkvětu zažila těžba zlata v období vlády Lucemburků. V období husitských nepokojů dobývání zlata ustalo, neboť v roce 1422 nechal Jan Žižka doly zatopit a zasypat. Na tomto historickém ložisku zlata pokračoval v prvních poválečných letech průzkum, který tu byl zahájen v roce Pozitivní výsledky byly ve Studeném na žíle Šlojíř, Tobola a na tzv. Bohulibském žilníku. Ložisko bylo otevřeno jámou Pepř a Bohuliby. Hlavním odvodňovacím dílem byla dědičná štola Václav. V podstatě negativní výsledky přinesl průzkum v dalších jílovských dolech, a to na dolech Radlík, kde byly práce po prohloubení jámy a otevření horizontu -200 m v roce 1964 zastaveny, a v dole Rotlev, kde byly práce zastaveny v roce Ve Studeném byla v roce 1953 dokončena výstavba úpravny. Avšak po krátkém zkušebním provozu bylo rozhodnuto upravovat zde, s ohledem na tíživou situaci v chemickém průmyslu pyritovou rudu z Chvaletic. Teprve v roce 1958 byla úpravna po operativně provedených změnách propojení jednotlivých technologických celků opět převedena na zpracování Au rud. Zprvu se těžilo bohatší zrudnění na žíle Šlojíř, kde místní nabohacení dosahuje až 11 g Au/t. Zásoby na této žíle ale byly malé a těžba se doplňovala z Bohulibského žilníku, kde byla kovnatost kolem 2 g Au/t. Při úpravě se volné zlato zachycovalo na sametových stolech. Zachycený materiál se amalgamoval a zlatá houba získaná po odehnání rtuti se tavila na zlato o ryzosti 22 karátů. Rmut, který přešel přes sametové stoly se flotoval. Získaný koncentrát se dodával do louhovny v Kremnici a od roku 1961 se zpracovával ve vlastní louhovně. Loužilo se kyanidem draselným a precipitovalo zinkovým prachem. Průběžné sledování bilance úpravy bylo ztíženo tím, že značná část volného zlata zůstávala zamleta v mlýnech, z nichž muselo být zlato vždy za určité období za přerušení provozu vypíráno. Závod dostával za 1 kg zlata 8 tisíc Kčs jako velkoobchodní cenu plus dotaci 32 tisíc Kčs. Rudné doly Příbram předložily návrh na udržení těžby zlata za předpokladu, že VC + dotace budou upraveny tak, aby sumárně činily 80 Kčs/1 g Au. Návrh přijat nebyl. Nebyl proto ani dokončen průzkum celého jílovského pásma, zahájený zatím povrchovými pracemi na širším území, který naznačil, že by tu mohlo být ověřeno významné množství zásob s obsahem do 2 g Au/t. V souladu se zásadami sociální politiky se hledal pro pracovníky závodu náhradní výrobní program, který by nebyl příliš náročný na zaškolení. Už v roce 1969 byla ve švédské licenci ve dvou rychle vybudovaných halách zahájena výroba stavebního lešení HAKI. 47

51 U Horního Studeného je na hřbetu kopce pozůstatek poslední fáze dolování na Jílovsku v podobě odkaliště. Je zde uložen materiál ze zpracování zlaté rudy z let Jádro odkaliště je tvořeno plastickými šedočernými kaly ze zpracování chvaletických manganových rud v 50. letech. Ve vodě, odtékající do údolí na východě, nebyly nikdy prokázány škodlivé obsahy kyanidů, rtuti či jiných toxických látek, používaných při získávání zlata. Po uzavření dolů bylo odkaliště rekultivováno. Byly tu vysazeny odolné dřeviny a tak je tu možné dnes sbírat i houby. Na východním okraji odkaliště je vývěr vody, který zbarvuje své okolí zemitými okry. Pod pevným povrchem se však stále ukrývají plastické šedočerné kaly. Výška naplaveného materiálu činí 20 m nad původním povrchem. Vlastní záměr je umístěn mimo tyto odkaliště. Problémové zůstává vlastní trasa D3, která v dlouhém území prochází potencionálním poddolovaným území, z nichž část je středověkového původu ani dostatečně dokladována. V tomto směru bude nutný velmi podrobný průzkum a to jak vrtnými pracemi tak za použití geofyzikálních metod k zabezpečení stavby před případnými propady. Dále je nutno vyřešit střet s chráněným ložiskovým územím i když v poslední době jsou snahy o zrušení ochrany (nikoliv ze strany inverstora). Tyto snahy jsou podle názoru zpracovatele posudku ne příliš rozumné. Heřmaničky Poddolované území bývalého uranového dolu - tato skutečnost nebrání realizaci záměru. Poddolování malého rozsahu nedošlo k masivní těžbě - závod Jih, vybudovaný na úpadní štole a š.č.12 v Heřmaničkách. Tyto závody byly uzavřeny v roce Přesto lze doporučit, aby stopa trasy západní varianty (pokud bude zvolena) byla vedena tak, aby pokud možno nedošlo ke střetu s výchozy důlních děl. Ochrana přírody Jen upozornění ve výčtu přírodních parků je v případě Hornopožáreckého lesa uvedena v dokumentaci omylem výměra o řád vyšší. C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení S ohledem na charakter posuzovaného záměru se jako problémové okruhy jeví: - Pro západní koridor bude z hlediska plánované dálnice problematické překonání četných vodních toků, zásahy do rozsáhlých lesních ekosystémů, volný pohyb živočichů v krajině. Ovlivnění rekreačního potenciálu území přinese pozitivní i negativní prvky. Zmíněné okruhy jsou technickými opatřeními řešitelné a nejsou v dané oblasti limitující. - Pro východní koridor se jedná o zátěž obyvatelstva hlukem, hustotu osídlení s rozvinutou sítí infrastruktury, nízké procento zastoupení přírodních a přírodně blízkých ploch a ekosystémů, a zesílení bariérového efektu liniovými stavbami (komunikace, železnice). Vysoce problematický je rozpor s plánovaným rozvojem území (nesoulad s územně plánovací dokuemtací). Nejedná se o neřešitelný problém, ale vzhledem k vysoké časové náročnosti, a důsledkům, které toto přináší, se jedná o značně limitující prvek. 48

52 Celkově lze oblast Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. - západního koridoru označit jako přírodně stabilní bez zásadních konfliktů mezi potenciálem přírodního prostředí a jeho využíváním, s relativně hustou sítí prvků územního systému ekologické stability, které podporují ekostabilizační funkce krajiny. Osídlení je v krajině rovnoměrně rozprostřeno. - východního koridoru označit jako antropogenně vysoce využívanou, limitující jsou zejména podmínky dalšího akustického zatěžování, územního rozvoje, a dalšího odpřírodňování již značně pozměněného prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vyhodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví je předmětem samostatného posouzení, které je obsaženo v samostatné příloze dokumentace. Dálnice D3 nebude zdrojem elektromagnetického záření, v souvislosti s její realizací se nepředpokládá kontaminace zdrojů pitné vody ani půdy chemickými látkami nebo patogenními organismy či jejich toxiny. Zdravotní rizika na obyvatelstvo kolem dálnice jsou způsobována: hlukem a vibracemi imisemi výfukových plynů ovlivněním psychické pohody nehodovostí, úrazy Ve vyhodnocení jsou uvažovány pouze vlivy působící při běžném provozu, jeho výsledky není možno vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií. Pro účely kvantifikace míry zdravotního rizika byl stanoven počet obyvatel dotčených stanovenými hodnotami koncentrací znečišťujících látek a hluku. Hodnocení bylo provedeno pro pásma imisních veličin dle grafických výstupů (map) rozptylové a hlukové studie, a to pro čtyři základní ukazatele: průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého, průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10, hluk v denní době, hluk v noční době. Závěr: Hodnocení bylo provedeno pro všechny varianty vedení dálnice D3. 49

53 Z hlediska pohody zlepší záměr situaci u většího počtu lidí, než zhorší, především u západního koridoru. Zde však zasáhne do oblastí, které jsou v současné době zcela klidové. Záměr bude v území představovat bariéru pohybu obyvatel, vzhledem k počtu navržených průchodů půjde však především o vizuální a psychickou, nikoliv funkční záležitost. Rekreační využívání krajiny bude ovlivněno, především z hlediska volného přístupu do přírody. Negativním vlivem je nutnost demolic, výkupu domů a soukromých pozemků. Významně se po realizaci zlepší průjezdnost území, zkrátí se spojení. Výstavba záměru přispěje ke snížení nezaměstnanosti, po dokončení bude mít velmi malý vliv na sociální podmínky. Podrobné rozpracování navržených opatření (např. projekt výsadeb zeleně, upřesnění protihlukových opatření apod.) je možné provést až po finálním výběru trasy dálnice D3. Opatření ke snížení rizik z expozice obyvatel znečišťujícím látkám: Po výběru výsledné varianty trasy D3 je nutno vypracovat podrobnou rozptylovou studii pro tunelové úseky a optimalizovat jejich odvětrání tak, aby bylo zajištěno splnění imisního limitu hodinových koncentrací NO 2 (200 µg.m -3 ) v obytné zástavbě a minimalizace nárůstu průměrných ročních koncentrací částic PM 10 a benzo(a)pyrenu. Zajistit výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí v místech kontaktu silnice s obytnou zástavbou. Krajnice dálnice je nutno řešit tak, aby bylo zamezeno přenosu půdních části z okolí komunikace na vozovku. Zajistit pravidelné čištění komunikace v úsecích procházejících v blízkosti obytné zástavby. Po uvedení dálnice do provozu provést imisní měření v lokalitách s předpokladem největšího ovlivnění obytné zástavby. V případě, že by měření ukázala překračování limitu, realizovat další opatření ke snížení zátěže PM 10. Opatření ke snížení rizik z expozice obyvatel hluku Po výběru výsledné varianty trasy D3 provést optimalizaci protihlukových opatření s cílem dosáhnout hladin hluku nejvýše na úrovni 55 db ve dne a 45 db v noci u co největší části zástavby, za předpokladu technické realizovatelnosti a finanční únosnosti. Ačkoli je legislativou stanovena pouze povinnost dosažení limitu 60 db ve dne a 50 db v noci, jeví se opatření na úrovni 55/45 db dlouhodobě jako vhodnější. I při splnění limitu přesně na úrovni 60/50 db totiž často dochází k poměrně výraznému obtěžování a rušení spánku u dotčených obyvatel. Druhým důvodem je skutečnost, že i v lokalitách mírně pod limitem může dojít po určité době k překročení limitu vzhledem k postupnému nárůstu intenzit dopravy. Vybudovat protihlukové clony v rozsahu dle výsledného projektu a prověřit hlukové zatížení nejbližších obytných objektů, v případě překročení hygienických limitů realizovat dodatečná protihluková opatření. 50

54 U částí obytné zástavby, kde bude hluk ze silnice překračovat hladiny 55 db ve dne a 45 db v noci (hranice pro silné obtěžování), zajistit splnění limitů pro vnitřní hluk na úrovni 40 db ve dne a 30 db v noci. Stanovisko zpracovatele posudku Vlivy na veřejné zdraví jsou pro účely posouzení vlivů záměru na životní prostředí zpracovány v dokumentaci v dostatečném rozsahu. Relevantní opatření týkající se vlivu na obyvatelstvo jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. Hodnocení zdravotních rizik vychází ze značně nadhodnocených údajů, to je ale u hodnocení vlivů na zdraví obyvatel obvyklý postup. dále. K problematice protihlukových opatření je presentován názor zpracovatele posudku D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Hodnocení vlivů záměru na imisní situaci je zpracováno v rozptylové studii (příloha dokumentace; PRAGOPROJEKT a.s., 2010) ve formě imisních příspěvků oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, benzenu, benzo(a)pyrenu, suspendovaných částic frakce PM 10 a PM 2,5. V případě PM 10 a PM 2,5 byla do modelových výpočtů zahrnuta sekundární prašnost z automobilové dopravy. Hodnocení je provedeno pro celé zájmové území, pozornost je však věnována zejména takovým liniovým stavbám, které jsou z hlediska produkce znečišťujících látek významné (tedy nová dálnice D3, stávající silnice I/3, dálnice D1, SOKP). V závěru kapitoly je uvedeno hodnocení, které vyplývá ze závěrů Rozptylové studie: Automobilová doprava po plánovaném úseku dálnice D3 v západní, ani východní variantě nezpůsobí ve výpočtovém roce 2030 nadměrné znečištění ovzduší NO 2, CO, benzenem, benzo(a)pyrenem ani suspendovanými částicemi frakce PM 2,5. Jejich příspěvky k maximálním krátkodobým, resp. průměrným ročním koncentracím z automobilového provozu se u všech těchto látek na většině území pohybují podstatně pod imisními limity. Lze odhadnout, že ani se zahrnutím stávajícího imisního pozadí nebude docházet k překračování imisních limitů. Podobně u průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 jsou příspěvky z automobilového provozu podlimitní a předpokládá se dodržení imisních limitů. V případě maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 dosahují vypočtené koncentrace v blízkosti dálnice hodnot převyšující platný imisní limit 50 µg/m 3. Pásmo tohoto překročení se většinou nachází ve volné krajině na zemědělských pozemcích, zasahuje však i do obydlených lokalit. Překračování imisního limitu průměrné denní koncentrace PM 10 proto nelze zcela vyloučit. K případnému překročení může podle výpočtového modelu docházet ve všech variantách záměru (i v případě nerealizace plánované dálnice). Ovšem jak již bylo napsáno, maximální denní hodnoty nevypovídají o četnosti výskytu, ale o maximální možné koncentraci při součinnosti všech nepříznivých jevů v jeden okamžik. Při souhrnném hodnocení variantních řešení dálnice D3 v rámci koridorů se vycházelo z příspěvků dopravy k imisnímu zatížení oxidu dusičitého, resp. suspendovaných částic frakce PM 10 (zahrnuje i sekundární prašnosti). Ty jsou nejvíce vypovídajícími látkami z hlediska znečištění ovzduší a patří mezi hlavní polutanty automobilové dopravy. Příspěvky ostatních 51

55 hodnocených látek jsou z hlediska platných imisních limitů ne příliš významné, nebo mají obdobný vypovídající charakter jako vybrané látky. Stanovisko zpracovatele posudku Dokumentace a rozptylová studie se zaměřily na nejvýznamnější znečišťující látky, které budou při realizaci v provozu záměru emitovány do ovzduší. Vlivy záměru na ovzduší a klima jsou pro účely posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zpracovány v dokumentaci, včetně rozptylové studie, v dostatečném rozsahu. Relevantní opatření k prevenci znečišťování ovzduší jsou zahrnuta do podmínek návrhu stanoviska.. Poněkud zavádějící je použití emisí z dopravy u portálu příslušného tunelu. Jedná se o určité zjednodušení, ale tím dochází ke zkreslení. Nelze si reálně představit, že tunely o délce kolem 100 m delší by nebyly vybaveny vzduchotechnikou. Je to nutné i z bezpečnostních důvodů. Umístění výduchů z této vzduchotechniky není v této fázi projektové přípravy ještě určeno. Nehledě na tuto skutečnost, že se jedná o nucené odvádění vzdušiny, budou zcela jistě lepší rozptylové podmínky než v případě přirozeného větrání, i když toto technickým výpočtem za běžných klimatických podmínek vychází. Z tohoto hlediska rozptylová studie hodnotí budoucí stav v horším stavu, než jaký může reálně nastat. Z dokumentace: Dílčí závěr kap. D.I.2 Automobilová doprava po plánovaném úseku dálnice D3 v západní, ani východní variantě nezpůsobí ve výpočtovém roce 2030 nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, benzenem, benzo(a)pyrenem ani suspendovanými částicemi frakce PM 2,5. Jejich příspěvky k maximálním krátkodobým, resp. průměrným ročním koncentracím z automobilového provozu se u všech těchto látek na většině území pohybují podstatně pod imisními limity. Lze odhadnout, že ani se zahrnutím stávajícího imisního pozadí nebude docházet k překračování imisních limitů. Podobně u průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou příspěvky z automobilového provozu podlimitní a předpokládá se dodržení imisních limitů. V případě maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 dosahují vypočtené koncentrace v blízkosti dálnice hodnot převyšující platný imisní limit 50 µg/m 3. Pásmo tohoto překročení se většinou nachází ve volné krajině na zemědělských pozemcích, zasahuje však i do obydlených lokalit. Překračování imisního limitu průměrné denní koncentrace PM 10 proto nelze zcela vyloučit. K případnému překročení může podle výpočtového modelu docházet ve všech variantách záměru (i v případě nerealizace plánované dálnice). Ovšem jak již bylo napsáno, maximální denní hodnoty nevypovídají o četnosti výskytu, ale o maximální možné koncentraci při součinnosti všech nepříznivých jevů v jeden okamžik. Při souhrnném hodnocení variantních řešení dálnice D3 v rámci koridorů se vycházelo z příspěvků dopravy k imisnímu zatížení oxidu dusičitého, resp. suspendovaných částic frakce PM10 (zahrnuje i sekundární prašnosti). Ty jsou nejvíce vypovídajícími látkami z hlediska znečištění ovzduší a patří mezi hlavní polutanty automobilové dopravy. Příspěvky ostatních hodnocených látek jsou z hlediska platných imisních limitů ne příliš významné, nebo mají obdobný vypovídající charakter jako vybrané látky. 52

56 S tímto hodnocením nelze zcela souhlasit. Je nutno vycházet z toho jak jsou imisní limity definovány. Hodnoty imisních limitů základních škodlivin vycházejí z přílohy č. 1 nařízení vlády 597/2006 Sb. a jsou uvedeny v následujících tabulkách. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m -3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kpa. Část A Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance 1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový průměr 1) 10 mg.m -3 - PM hodin 50 µg.m PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - PM 2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m -3 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m -3 - Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu Znečišťující látka Doba průměrování Oxid dusičitý 1 hodina 40 µg.m µg.m µg.m µg.m -3 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Benzen 1 kalendářní rok 4 µg.m -3 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3 53

57 Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit 1) Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 Poznámka: 1) Pro celkový obsah v PM 10 * cílový imisní limit pro ochranu zdraví obyvatel s platností od Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Konstatování, že příspěvek záměru je podlimitní je poněkud zavádějící, neboť rozhodující je výsledný imisní stav. Pro imisní pozadí je možný popis z např.: měřící stanice okolí záměru těchto relevantních údajů je obecně nedostatek vyhlášení OZKO jedná je o údaje každoročně zveřejňované MŽP výsledek je poněkud zavádějící, neboť reflektuje především na klimatickou situaci toho kterého roku a je nutno brát v úvahu dlouhodobější údaje imisní mapy ČHMÚ jsou sestavovány každoročně a nutno brát v úvahu dlouhodobější stav, nebo případné trendy rozptylové studie širších regionů, které zohledňují i dálkové přenosy z přilehlých regionů, případně dalších tyto jsou většinou kalibrovány na měřící stanice v území Maximální krátkodobá koncentrace podle rozptylové studie je koncentrace, která může nastat za nejméně příznivých podmínek, které nemusí vůbec nastat ať již v daném roce, nebo i za značně dlouhé časové období. Lze sice používanými výpočetními programy vypočítat pro PM 10 max. 36-ti denní koncentraci ovšem opět za nejméně příznivých podmínek, které opět nemusí vůbec nastat. Porovnání s výsledky měřící stanice: Praha Libuš: rok max. denní 36-tá denní roční hodnota roční hodnota hodnota PM 10 µg/m 3 PM 2,5 µg/m ,7 55,3 32,9 22, ,8 45,2 26,1 15, ,9 37,7 23,7 18, ,2 41,0 25,4 18, ,8 50,9 27,4 20,3 Porovnávání imisního stavu na základě krátkodobých koncentrací znečišťující látky s imisními limity je tedy zavádějící. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že je velmi obtížné predikovat stav ve vzdálenějším období. 54

58 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Výpočet akustické zátěže hodnotící provoz záměru byl řešen v hlukové studii, která je samostatnou přílohou dokumentace. Nejprve byly v hlukové studii porovnávány vypočtené hladiny hluku podél ovlivněných komunikací pro 3 zatěžovací stavy s výhledovou intenzitou dopravy v roce 2030 varianta 0 a varianty západního a východního koridoru. Celkem bylo zvoleno 94 výpočtových bodů ve výšce 4 metry nad terénem u zástavby v okolních obcích. Významné silnice, kolem kterých byly hladiny hluku porovnávány jsou: I/3, I/18, II/603, II/102, II/104, II/105, II/106, II/114, II/121. Základní variantou pro západní koridor je považována varianta Z1 a základní variantou východního koridoru je varianta složená z podvariant A2+B2+C3a. Výsledky měření jsou v této kapitole prezentovány v deseti tabulkách. V dalších částech hlukové studie byly vypočteny hladiny hluku kolem nově navržené dálnice D3 (pro oba koridory i jednotlivé varianty) a v místech překročení hygienických limitů hluku byly navrženy protihlukové stěny. Podrobný popis bodů, u kterých byly stěny navrhovány, je v hlukové studii, souhrnný přehled pak v této kapitole je uveden v 15 tabulkách s tím, že poslední tabulka souhrnně prezentuje pouze body, u kterých dojde k překročení limitů i při návrhu protihlukových stěn: Shrnutí bodů, u kterých dojde k překročení limitů i při návrhu PHS Varianta Bod Strana Staničení Obec Překročení o (db) (km) den noc ZÁPADNÍ KORIDOR SOKP - sil. II/104 (Jílové u Prahy) Z1 Z1-4 L 8,04 Kamenná vrata - 1,2 Z1-7 L 8,15 Kamenná vrata 4,1 8,2 Z1-5 P 7,95 Kamenná vrata 3,2 7,3 Z1-6 P 8,15 Kamenná vrata 0,6 4,6 Z1-11 P 8,94, Svatováclavské lázně - 2,5 MÚK sil. II/104 (Jílové u Prahy) - křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) Z1 Z1-15 P 9,95 Bohuliby V kamínku - 1,3 Z2 Z2-5 P 10,0 Bohuliby samota V kamínku - 0,2 Z2-6 P 10,15 Bohuliby V kamínku - 1,4 Z3 Z3-3 P 10,0 Bohuliby samota V kamínku - 0,2 Z3-4 P 10,15 Bohuliby V kamínku - 1,4 křížení se III/1057 (Vojtěchov) - MÚK Neštětice Z3 Z3-10 P 20,850 Dunávičky, objekt u hráze Dunávického rybníka při stávající silnici 55-1,9 MÚK Neštětice - MÚK Mezno Z1 Z1-33 P 48,55 Loudilka 2,6 7,4 Z1-35 L 51,00 Lesní samota JZ od Radiče - 0,6 Václavická spojka o-73 P 4,70 Samota Plíhalův Mlýn 3,5 6,2 VÝCHODNÍ KORIDOR Úsek A A2 A2-7 L 4,80 Samota u železnice, mezi obcemi Svojšic a Otice. - 0,5 A3 A3-1 L 4,00 Jažlovice - 0,9

59 Varianta Bod Strana Staničení Obec Překročení o (db) (km) den noc Úsek B B2 B2-15 L 12,70 Samota mezi obcemi Mirošovice a - 1,2 Kovářovice B2-22 L 17,00 Čtyřkoly Cihelna - 2,7 B2-24 P 17,20 Čtyřkoly - Jericho 2,5 6,6 B2-25 P 17,50 Jericho - 2,2 B2-26 P 18,20 Vysoká Lhota 1,0 5,0 B2-27 L 18,25 Vysoká Lhota - 1,4 B2-28 P 19,00 Borová Lhota - 1,9 B2-31 L 20,00 Chatová osada Městečko 2,1 6,1 B2-34 P 19,87 Chatová osada Městečko 3,5 7,5 B2-35 L 20,88 Objekt při pravém břehu Sázavy 3,0 6,7 B2-36 P 21,03 Objekt na levém břehu Sázavy u 6,2 9,0 železniční trati B2-37 P 21,55 Poříčí nad Sázavou - 2,4 B2-41 P 30,50 Jírovice - 1,7 B2-43 L 30,38 Samota východně od Jírovic u - 1,0 železnice B2-44 L 32,00 Semovice objekt u Semovického - 0,6 rybníka B2-47 L 34,95 Objekty jižně od Bystřice při - 1,8 železniční trati. B2-48 P 35,48 Petroviče - Knihovka - 2,8 B2-49 P 36,15 Radošovice Boroví - 3,5 B2-50 L 37,55 Tožice - 2,0 B2-51 P 38,00 Tožice - 1,9 Úsek C C1 C1-7 L 48,70 Drahnov - 1,5 C1-9 L 51,50 Loudilka - 2,1 C3a C3a-57 L 45,50 Západní okraj Votic - 0,6 C3a-59 L 51,00 Oldřichovec 2,1 5,8 C3b C3b-1 L 51,0 Oldřichovec 1,8 5,5 Uvedené hodnoty nelze brát vzhledem k rozsahu zpracovávaného území a podrobnosti vstupních a podkladových materiálů (technická studie) jako definitivní. Mají však dobrou vypovídací schopnost jako orientační ukazatel, které oblasti jsou z hlediska řešení akustické situace problematické. Těmto oblastem musí být po zvolení výsledné varianty v navazující projektové přípravě věnována zvýšená pozornost z hlediska zajištění hygienických limitů. Na základě uvedené tabulky byly jako problematické úseky v dokumentaci označeny: - západní koridor o V případě var. Z1 se jedná o úsek SZ od Jílového u Prahy, kde se nachází chatové oblasti Kamenná Vrata a Svatováclavské lázně. Var. Z2 je zde vedena v tunelu. o Pro všechny varianty oblast SV od Bohulib samoty v lokalitě v Kamínku. o V oblasti Dunávických rybníků je problematické dodržení limitů v případě var. Z3 u objektu při stávající silnici na hrázi Dunávického rybníka. o V koncovém úseku západního koridoru se jedná o lokalitu Loudilka a lesní samotu JZ od Radiče. 56

60 o Z hlediska souvisejících silničních staveb (obchvat Jílového, přivaděče), je obtížné řešení u Václavické spojky v jejím koncovém úseku objekty Plýhalova mlýna. - východní koridor o V počátečním úseku je nejméně konfliktní var. A4, která je vedena v trase stávající dálnice D1. Var. A2 je problematická při průchodu mezi obcemi Otice a Svojšovice, kde je situována jedna samota. U var. A3 se jedná o objekty na severním okraji Jažlovic, které se nacházejí při portálu tunelu. o V úseku mezi Mirošovicemi a Kovářovicemi je trasa D3 vedena v těsném sousedství jedné lesní samoty. o V úseku od km cca 17,00 22,00 je trasa D3 vedena hustě osídleným územím Čtyřkoly, Vysoká Lhota, Nové Městečko, Poříčí nad Sázavou. o V oblasti Semovického rybníka je v blízkosti dálnice situováno několik objektů v obci Jírovice a Semovice o V dalším průběhu trasy se jedná o objekty při železniční trati jižně od Bystřice, samotu Boroví, odlehlé objekty v Tožicích. o Ve variantě C1 je problematická ochrana objektu v lokalitě Drahnov v údolí Mastníku a dále lokalita Loudilka. o Ve variantě C3 bude problematické řešení ochrany objektů při západním okraji Votic a při západním okraji Oldřichovce. V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie, zejména pro oblasti se zástavbou, a upřesněn rozsah, výšky a parametry navrhovaných PHS, případně navrženy další protihluková opatření v místech, kde nebude reálné splnit limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb. Pro etapu výstavby nebyla akustická situace v zájmovém území hodnocena, dokumentace uvádí tabulku s hodnotami hluku u jednotlivých strojů a dále návrh technických a organizačních opatření ke snížení hluku. Varianty v koridorech Posouzení variant západního koridoru Úsek Varianta Komentář Z1 Z2 Z , ,2 3 2,9 Trasování a řešení var. Z2 nabízí příznivější řešení. Rozdílné řešení lokality Kamenná Vrata a Svatováclavské lázně, kde je Z2 vedena tunelem. Varianty jsou prakticky rovnocené. V koncovém úseku průchodu lesním celkem západně od Kraňan je Z1 vedena tunelem. Nejpříznivější je var. Z1, kde je nutnost PHS vyvolána u obce Chrášťany (k té se přibližuje na vzdálenost cca 600 m). Var. Z2 je vedena v těsné blízkosti obce Dunávice (vzd. cca 170 m). Var. Z3 prochází přímo u 2 objektů v Dunávičkách (zde nebudou dle dostupných orientačních výpočtů pro doržení limitů PHS stačit), dále je vedena v sousedství obce Krusičany (vzd. cca 300 m). Všechny var. jsou s ohledem na posuzovaná kritéria vedeny v dostatečné vzdálenosti od obcí. Rozdílné je rušení cenných mokřadních biotopů. 57

61 Rozsah protihlukových opatření pro přivaděče není v rámci západního koridoru ovlivněn zvolenou variantou trasy D3, komunikace nevykazují podstatný rozdíl s ohledem na var. Z1, Z2 nebo Z3. Jižní přivaděč Jílové u Prahy - protihluková opatření jsou navržena pouze pro jižní část, modrou variantu. Vychází příznivěji var. zelená, která je vedena po polních pozemcích zcela mimo zástavbu. vliv. Přivaděč Týnec nad Sázavou Realizace - nevyvolá potřebu clon. Václavická spojka - protihlukové stěny jsou navrženy shodně pro všechny tři varianty. Alternativní návrh MÚK Maršovice hlukové posouzení nemá na výběr alternativy Podvarianta Křenovice - Hygienické limity jsou v místech, kde se trasa přibližuje k zástavbě, dorženy pomocí PHS. Pouze u dvou bodů bude nutno zřejmě přijmout další opatření k jejich zajištění. Ve variantním úseku u Křenovic, je příznivější základní varianta, neboť podvarianta se přibližuje k obci Bučovice. Posouzení variant východního koridoru Úsek Varianta Komentář A2 A3 A4 Nejpříznivější je var. A4, která probíhá v souběhu s D1 stávající stav prakticky nijak významně nenaruší. Oproti tomu var. A2 prochází A C 2,5 3 4 mezi sídly a vyvolává vysoké nároky na PHS. A4 kopíruje dálnici D1, jejíž okolí již reflektuje stávající provoz, změny oproti stávajícímu stavu nebudou tak významné. C1 C3a C3b Vedení trasy dálnice var. C3a je nejnáročnější na realizaci PHS. Počet Komentář ke koridorům výpočtových bodů, u kterých jsou hyg. limity překročeny i přes uvažované PHS je pro var. srovnatelný (1 až 2 body). C1 je delší a je vedena v území bez stávající rozvinuté infrastruktury. Vzájemně porovnat oba navržené koridory je velmi obtížné, jelikož každý z koridorů prochází zcela jiným prostředím a ovlivňuje jiné obce. Jediné, co mají oba koridory společné, je bod, kde se koridory sbíhají tedy úsek, v němž koridory končí. Pro západní koridor je z hlediska hlukových podmínek a návrhů protihlukových stěn nejvhodnější varianta složená v severní části z varianty Z2 (úseky A, B, D) a z varianty Z3 (úsek C) a v jižní části z varianty Z1 (úseky E, F, G). Celkem je pro tuto složenou variantu navrženo 28 protihlukových stěn o celkové délce metrů. Při započítání délky protihlukových opatření realizovaných v rámci přivaděčů, kde nejvhodnější je obchvat Jílového v zelené variantě nevyžadující stejně jako přivaděč Týnec n. S. žádná opatření, je celková délka m. U nejvhodnější varianty východního koridoru, která je složená z podvariant A3+B2+C1 je navrženo 49 protihlukových stěn s celkovou délkou metrů. Z výsledků je zřejmé, že varianta východní je na výstavbu protihlukových stěn výrazně obtížnější. Zároveň u této varianty v úseku B vzniká problém se souběžným vedením silnice I/3, na které musely být naprojektované přeložky, a bylo nutné navrhovat stěny i na těchto přeložkách. 58

62 V závěru kapitoly je uvedeno hodnocení, které vyplývá ze závěrů hlukové studie: Z provedeného hlukového posouzení vyplývá, že nejméně příznivou variantou je hlediska akustické situace varianta nulová, tedy zachování stávající silniční sítě bez výstavby dálničního koridoru. Západní varianta přinese příznivý vliv na snížení hladiny hluku u obytné zástavby v dotčeném území, pozitivní vliv východní varianty je menší, avšak také příznivější než ve var. nulové. U přilehlých lokalit k trase dálnice D3 dojde ke zvýšení hladin hluku, které jsou redukovány návrhem protihlukových opatření. V několika případech (zejména na východním koridoru) je nereálné pomocí standardně navrhovaných technických opatření dosáhnout dodržení požadovaných limitů v chráněném venkovním prostoru. Zde bude nutno v navazující projektové přípravě věnovat zvýšenou pozornost řešení akustické situace a řešit ochranu vnitřních prostor. Stanovisko zpracovatele posudku Opatření týkající se hlukové zátěže je zahrnuto do podmínek do návrhu stanoviska,. V předběžném návrhu jsou uvažovány jako protihluková opatření zatím pouze protihlukové stěny. Formulace z dokumentace: V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie, zejména pro oblasti se zástavbou, a upřesněn rozsah, výšky a parametry navrhovaných PHS, případně navrženy další protihluková opatření v místech, kde nebude reálné splnit limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb. Zpracovatel posudku se domnívá, že protihluková stěna o určité výšce a pohltivosti není jediné řešení. Po zvolení konečné varianty a stopy je nutno pro splnění platných hygienických limitů (přes určité snahy o zmírnění nelze předpokládat, že dojde v tomto směru k zásadní změně) využít i další technické možnosti - posunutí stopy dálnice, výškové řešení, tvar protihlukové stěny, včetně případného tubusu, povrchová řešení komunikace (např. obalované živičné směsi s příměsí drcených pneumatik), protihlukové valy, výsadba pásů stálezelených dřevin atd. včetně kombinace. Individuální protihluková opatření připadají v úvahu po vyčerpání všech reálně dostupných možností (nutno brát v úvahu i ekonomické hledisko). Akustická studie tedy vytypovává oblasti, které mohou být problémové a které je nutno v další projektová přípravě detailně řešit. Pokud se týká protihlukových stěn, jedná se v každém případě o zásah do krajiny. V žádném případě nepůsobí esteticky příznivým dojmem. Akustická studie vychází přitom z hodnot, které jsou předpokládány na úrovni roku Přitom podkladový materiál (Studie CityPlan) nemohla logicky postihnout vývoj dopravy podle výsledku sčítání v roce Pro další projekční přípravu je nutno dopravní studii upřesnit a v hlukové studii počítat již s tímto upřesněním. Rovněž nelze odhadnout, zda v roce 2030 budou skutečně takové emise hluku, jaké jsou předpokládány. Z tohoto hlediska doporučuje zpracovatel posudku, aby ve zpřesněných hlukových studií, kde výsledná akustická zátěž přesáhne platné hygienické limity o 2 db a méně, nebyla prováděna realizace protihlukových stěn. Příprava stavby však musí s tímto faktorem počítat. K vlastní realizaci protihlukových stěn by pak došlo až na základě výsledku měření ve zkušebním provozu. Důvodem je skutečnost, že chyba ± 2 db je zcela běžná při zpracování 59

63 akustických studií a obecně akustické studie výsledný stav proti měření nadhodnocují. Tento přístup je jistě z hlediska ochrany krajiny akceptovatelnější. Na druhou stranu jsou však známy případy podhodnocení výsledné akustické zátěže zvoleným modelem např. v loňském roce zprovozněná část SOKP v oblasti Zlatníků a Jesenice. I proto musí být hodnocení akustické zátěže věnována patřičná pozornost. D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Předkládaná stavba středočeské dálnice D3 přináší (bez rozdílu koridoru) negativní vlivy na průtoky a kvalitativní charakteristiky hydrologického režimu. Významné budou vlivy především na drobné toky s malým povodím a nízkými trvalými průtoky. Tyto vlivy lze eliminovat vhodnými technickými opatřeními, které budou reflektovat požadavky správce povodí a správců toků. Kvalita vody ve vodních tocích bude ovlivněna negativně hlavně při použití rozmrazovacích prostředků při zimní údržbě. Koncentrace ostatní kontaminantů, které produkuje silniční provoz, budou pomocí ochranných opatření sníženy na podlimitní úroveň. Zvýšené obsahy nerozpuštěných látek, které se objevují ve výpočtech znečištění recipientů, jsou způsobeny stávajícím znečištěním těchto toků. Úpravy a přeložky toků jsou za předpokladu, který v co největší míře zachová přirozený charakter toků a údolních niv s minimalizací zásahů do břehových porostů, přijatelné a odpovídají významu záměru. Zásahy do záplavových území vodních toků nejsou vzhledem k navrženým kapacitním mostním objektům významné a jsou akceptovatelné. Rozsah vlivů na vodní zdroje v území a na podzemní vodu odpovídá charakteru hydrogeologických poměrů v území, kterým je komunikace trasována, a dále technickému řešení komunikace (zářezy, tunely). Vliv na podzemní vody se bude z kvantitativního hlediska projevovat při úsecích s navrženými hlubokými zářezy a tunely a to již v době výstavby. Tento vliv bude upřesněn až na základě podrobných hydrogeologických průzkumů pro tyto úseky. Vliv na podzemní vody z kvalitativního hlediska bude možno eliminovat technickými opatřeními. Tento vliv bude upřesněn až na základě podrobných hydrogeologických průzkumů ohrožených lokalit. Rozsah potenciálních vlivů na vodní zdroje odpovídá rozsahu a významnosti stavby. Pro jejich zmírnění budou přijata eliminační a kompenzační opatření, která zajistí zásobování obyvatelstva vodou ve stejném měřítku jako je tomu v současnosti (resp. ve srovnání s nulovou variantou bez realizace záměru). Doporučení - Odvodnění komunikace zapracovat požadavky jednotlivých správců vodních toků. Zajistit ochranu povrchových a podzemních vod proti proniknutí škodlivých látek ze splachů z dálnice, zajistit stabilitu koryt toků, upřesnit lokalizaci a parametry retenčních nádrží. - Ochrana vodních zdrojů - na základě detailního zaměření terénu a přesné polohy potenciálně ovlivněných vodních zdrojů provést hydrogeologický průzkum, který potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy a znehodnocení vodních zdrojů, realizovat nové řešení zásobení 60

64 vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. - Monitoring povrchových a podzemních vod (před výstavbou, během výstavby a po výstavbě). - Pro mostní objekty, zasahujícími svou konstrukcí do průtočných profilů koryt a inundačního území, provést hydrotechnické posouzení pro volbu optimálního prostorového uspořádání mostu. - Úpravy vodních toků provést na základě požadavků správců toků. Budou navrženy s co největším zřetelem na zachování stávajícího charakteru koryt a s co nejmenším rozsahem překládané délky toku. - Koordinace předkládané stavby s ostatními záměry v území např. výstavba výhledové vodní nádrže Podolí či Medník. - Zachovat funkčnost potenciálně dotčených melioračních systémů. Ochrana vod v době výstavby bude zajištěna preventivními opatřeními. Budou vypracovány plány opatření pro případ havárie a povodňový plán stavby Stanovisko zpracovatele posudku Relevantní opatření týkající se ochrany vod jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. Zpracovatel posudku namítá pro přívalové vody používání návrhového 2-letého deště. Je to bohužel obvyklá praxe, ale zkušenosti z minulých let ukázaly, že se nejedná o dobrý přístup doporučeno min. 20-ti leté vody. Z hlediska ochrany vodních zdrojů bylo v dokumentaci provedeno vytipování oblastí, kde by mohlo dojít k problémům. V další fázi projektové přípravy musí být proveden podrobný hydrogeologických průzkum těchto lokalit pro vybranou variantu D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření musí být realizována logicky v předstihu před vlastní stavbou. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů provozovatel zajistí nápravná opatření. D.I.5 Vlivy na půdu Hlavní vliv výstavby nového úseku dálnice D3 na půdu spočívá v rozsahu záboru zemědělské a lesní půdy. V současném stavu rozpracovanosti záměru je vyčíslen rozsah trvalého záboru půdy. Vzhledem k porovnání s délkou navrhované trasy je rozsah záboru přiměřený. Průměrná šíře dotčeného pruhu je cca 74 m (Z1). Celkově se jedná v případě západního koridoru na 58,347 km délky (var. Z1) o zábor ZPF 352,64 ha a PUPFL 57,52 ha, v případě východního koridoru na 58,263 km délky (A2+B2+C3+C3a) o zábor ZPF 417,65 ha a PUPFL 33,97 ha. 61

65 Z hlediska variantního řešení nepředstavují nároky na zábor půdy pro podvarianty v jednotlivých posuzovaných úsecích v rámci koridoru zásadní rozdíl. Významný rozdíl mezi požadovanými zábory ZPF a PUPFL generuje variantně řešený koridor stavby. Z hlediska výměry záboru ZPF je vyhodnocen západní koridor, a to z hlediska celkového záboru ZPF i poměru záborů nacházejících se na bonitně nejcennějších půdách, jako příznivější. Kontaminace půdy při provozu hrozí pouze při havárii vozidla, nebezpečí je minimalizováno návrhem odvodnění, opatření budou definována havarijním řádem komunikace. Riziko kontaminace půdy během výstavby bude eliminováno souborem preventivních opatření vyplývajících z plánu organizace výstavby a havarijního řádu. Využití skrytých vrstev zemin (ornice a podorničí) je předpokládáno částečně k účelům ohumusování svahů budoucí stavby. K ohumusování svahů v rámci stavby je doporučeno využít podorničí v tl. max 0,15 m, na ohumusování ploch rušených komunikací bude využita ornice (rozprostřená tloušťka ornice bude odpovídat mocnosti ornice na okolních pozemcích). Přebytek skrývky bude předán dle dispozic orgánů ochrany ZPF pro hospodárné využití na okolních zemědělských pozemcích. V souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a vyhláškou č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, budou v dalším stupni PD vyhodnoceny důsledky navrhované stavby na zemědělský půdní fond. Rozsah vyhodnocení je stanoven přílohou č. 5 vyhlášky č. 13/1994 Sb (Obsah vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na ZPF). Do vyhodnocení dopadu stavby na ZPF budou zahrnuty veškeré požadované trvalé zábory ZPF (v případě varianty východní bude doplněna plocha pro zřízení střediska SSÚD), dále bude stanoven a vyhodnocen rozsah dočasných záborů ZPF nad 1 rok, vč. plánu rekultivace těchto ploch. Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. Relevantní opatření týkající se ochrany půd jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr bude mít velký vliv na horninové prostředí poměrně hlubokými zářezy a tunely. Pokud budou hluboké zářezy realizovány vhodnými mechanismy a způsobem, nezpůsobí narušení území, které by vedlo k aktivaci geodynamických jevů. Z tohoto pohledu je rovněž výhodnější varianta východní. Vzhledem k přítomnosti jílovitopísčitých a hlinitopísčitých zvětralin a kvartérních zemin může docházet ke stékání vody po povrchu nových svahů, proto je účelné zachycení a odvedení vod mimo komunikace a učinit vhodná opatření, aby nedocházelo k erozivní činnosti. Tyto zeminy bývají převážně mírně namrzavé až namrzavé, proto bude nutná jejich ochrana min. 1,0 m mocnou vrstvou nenamrzavého materiálu (s tímto faktem je nutné počítat a ponechat si pro něj v rámci projektu prostorovou rezervu). Při stavbě nedojde k ohrožení geologických či paleontologických památek. 62

66 Při stavbě budou omezeny přírodní zdroje, a to zejména při realizaci západní varianty. Jako méně vhodnější se jeví západní varianta, která prochází složitým poddolovaným územím v okolí obce Jílové u Prahy, komplikovanější geologickou stavbou s výskytem četných tzv. metamorfovaných ostrovů a horninami tzv. jílovského pásma. Tato varianta zasahuje/může ovlivňovat převážnou většinu výše jmenovaných ložiskových území. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. Problematika cihlářské suroviny, poddolování u Jílového, Heřmaniček, uvedeno již zpracovatelem posudku dříve. Pro další přípravu záměru lze doporučit - využití surovin ze stavby (zářezy, tunely) pro betonárky. Nutno řešit využití, příp. uložení nadbytečných materiálů ze stavby. D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Z hlediska zásahů do zvláště chráněných území nedochází k žádnému přímému střetu. Potenciální riziko nepřímého ovlivnění je u východního koridoru pro tři maloplošná ZCHÚ situované v blízkosti trasy. Trasa je vedena územím s pěti vyhlášenými přírodními parky, přičemž vlivy dálnice v obou koridorech jsou srovnatelné a jejich vliv je klasifikován jako silný negativní. Tyto vlivy mohou být při dodržení navržených opatření minimalizovány na akceptovatelnou míru. Trasa dálnice D3 v obou koridorech kříží v území četné skladebné prvky ÚSES (zejména na lokální úrovni) a je v kolizi s řadou významných krajinných prvků. Pro všechny biokoridory, které sledují vodní toky, platí, že je nutno minimalizovat zásahy do koryt toků a rozsah opevnění toku pod mostním objektem, preferovat přírodní materiály (kamenivo) před tvrdým opevněním (beton). Rovněž je nutno zvážit a eliminovat veškeré zásahy do břehových porostů. V průběhu stavby je třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně toku před znečištěním. Při výstavbě je třeba věnovat pozornost především dodržování takových postupů a technologií, které by vyloučily znečištění vodních toků v důsledku stavební činnosti, doporučuje se rovněž nezasahovat do koryt těchto toků a v nivě neumisťovat žádné zařízení staveniště nebo deponie, a to ani dočasné. Vzhledem k technickému řešení dálnice je u převážné většiny prků ÚSES zachována jejich kontinuita stejně jako ekostabilizační funkce. Z hlediska flóry lze za nejcennější partie považovat partie potočních niv a doprovodných biotopů, kterých je v posuzovaném území obou koridorů velký počet. V několika lokalitách je potenciální riziko zásahu biotopu zvláště chráněného druhu a je zde nutno žádat o výjimku. Většina záborů se odehrává na zemědělském půdním fondu a budou tak zasaženy hlavně agrocenózy. Do lesních celků zasahuje trasa v obou koridorech, větší kolize jsou v rámci západního koridoru. Pro lesní prvky je nutno ve vytvořeném průseku věnovat pozornost urychlené obnově porostního pláště u odkrytých porostních stěn, zvláště na návětrné straně. Zejména při výstavbě je nutno dbát veškerých opatření eliminující škodlivé účinky stavby. Případně je možno zvážit rozšíření dotčených biocenter o zabrané plochy na navazující lokality obdobného charakteru. Vlivy na faunu budou dvojí druhu. Míra ovlivnění a zásahů je obdobná jako u flóry - je přiměřená rozsahu záměru. K zásahům do biotopů zvláště chráněných druhů bude nutno 63

67 požádat o výjimky. Realizací každé nové liniové stavby v krajině obecně vzniká nový fragmentační prvek, který působí jako významná migrační bariéra. Tento významný nepříznivý vliv bude zmírněn technickým řešením stavby, která je v důsledku členitého terénu vedena po mostech a několika tunelovými úseky. Tyto objekty nabízejí migrační možnosti volně žijících živočichů v přijatelné míře. Z hlediska nepřímých vlivů (jestliže se přímými rozumí zábor, přerušení, zánik) se jedná o rušivé účinky stavby na své okolí, jako jsou hlukové a světelné znečištění, fragmentace stanovišť a izolace biotopů, zastínění mostními konstrukcemi. Pro eliminaci fragmentace krajiny jsou navrhovány dostatečně kapacitní mostní objekty ve vyhovujících vzdálenostech. Zvýšenou pozornost nutno věnovat eliminaci potenciálního riziko znečištění okolního prostředí (ať již vodního či půdního). Riziko ovlivnění stanovištních podmínek souvisí s potenciálními riziky změny hydrických vlastností stanovišť (odvodnění), a to zejména v místech, kde jsou plánovány významné terénní zásahy (tunely, zářezy). Pro navazující stupně přípravy záměru je v dokumentaci doporučeno: - v kritických profilech potenciálního ohrožení chráněných druhů před započetím výstavby přesně zaměřit trasu silnice a v nutném případě provést záchranné transfery na vhodně zvolené náhradní lokality. - nutnost a rozsah upravovaných úseků vodních toků, stejně jako zásah do lesních ekosystémů, navrhnout s ohledem na minimalizaci zásahů - kácení zeleně na základě podrobného vytýčení stavby v terénu eliminovat na nejnutnější míru. - vypracovat projekt ozelenění a komplexních vegetačních úprav s odsouhlasenými výsadbami, které těleso vhodně začlení do krajiny. - doprovodná zařízení komunikace (protihlukové stěny a pohledové bariéry) zhotovit z neprůhledných materiálů, průhledné např. s pískováním, lepené pruhování, případně ozelenění. - pro faunu: obojživelníci v místech předpokládané migrační tahové cesty či v případech běžné potravní migrace se pro období provozu doporučuje vybavit komunikaci zábranami, které znemožní jejich vstup do vozovky a zábranami je navést do podchodů pod vozovkou. Minimalizace zásahů do údolních niv. Přírodní úprava podmostí. Jímky budovat s možností úniků (šikmé a zdrsněné plochy). Plazi návrhy opatření jsou obdobné jako u obojživelníků. - vydra říční v případě zásahu do vodního toku, kde byl druh zaznamenán, minimalizovat opevnění břehů vodního toku, případně neprovádět opevnění břehů vodního toku vůbec. V případě přemostění vodního toku ponechat alespoň na jednom břehu volnou suchou cestu v šíři minimálně 50 cm. Podmostí neupravovat dlážděním, návozem kameniva apod., ale ponechat přirozené podmostí z místního materiálu. - z hlediska biotopů druhů vázaných na mokřadní ekosystémy eliminovat zásahy do přírodrního prostředí, neumisťovat v jejich těsné blízkosti zařízení staveniště ani deponie, důsledně dodržovat preventivní opatření. - z hlediska obratlovců jsou důležitá opatření zajišťující co nejvyšší prostupnost krajiny s realizací podpůrných prvků, které změkčí technicistní ráz stavby a eliminují rušivé vlivy z provozu komunikace. 64

68 Stanovisko zpracovatele posudku V rámci zpracování posudku byla provedena dílčí šetření (uvedena v příloze ). Relevantní doporučení, která vyplývají z uvedených šetření jsou zahrnuta do návrhu stanoviska. Upozornění na některé druhy, které se dle šetření pravděpodobně nevyskytují - přeslička luční (Equisetum pratense), strdivka zbarvená (Melica picta), ostřice trsnatá (Carex cespitosa). Do seznamu zvláště chráněných druhů je mylně řazena vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata). Tento druh je původní pouze na několika lokalitách na jižní Moravě, na ostatním území jde o zplanělé rostliny ze zahrad, kde se velmi často pěstuje. Jedná se především v západní variantě o most přes Sázavu, severní pilíř založit nad výchozem skalního masivu, včetně dalších opatření presentovaných již dříve. V případě překračování vodních toků zásadně umístit pilíře mimo profil toku. Opatření týkající se zájmů ochrany přírody, jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. Vlivy na lokality Natura Podle zvolené varianty Středočeské D3 zpracovat posudek na EVL Sázava a předložit Krajskému úřadu Středočeského kraje. V případě EVL Minartice zvolit vhodnější umístění odpočívky severněji - mimo možný vliv na infiltrační oblast rybníka, který je předmětem ochrany. V infiltračním území rybníka neumisťovat zařízení staveniště, minimalizovat stavební pás stavby D3. D.I.8. Vlivy na krajinu Z hlediska vlivů na přírodní hodnoty jsou oba koridory ve svých optimalizovaných variantách srovnatelné. Jejich vliv lze klasifikovat jako silný negativní. Z hlediska vlivů na estetické hodnoty lze klasifikovat vlivy Západního koridoru v optimalizované variantě jako silné negativní. Oproti tomu vlivy Východního koridoru v optimalizované variantě byly hodnoceny jen jako středně silně negativní. Komunikace nevnese do krajiny zcela nové (nepůvodní) geometrické tvary, protože v dotčené krajině dnes existují technicistní liniové stavby obdobného charakteru, avšak vizuálně menšího významu (platí pro oba koridory). Dynamický a akustický projev provozu komunikace se stane rysem v krajině, upoutávajícím pozornost a přispěje k potlačení současných pozitivních znaků a hodnot krajiny. Ve srovnání se současným stavem bude změna významná u západního koridoru. V případě východního koridoru je trasa navržena v blízkosti stávající silnice I/3. Pro oba koridory platí, že dálnice přinese významné ovlivnění území přírodních parků, přes jejichž území nebo v jejich těsné blízkosti je trasována. Na základě odborného vyhodnocení je západní koridor hodnocen jako varianta s většími negativními vlivy na krajinný ráz. Trasa D3 v rámci západního koridoru je vedena v území s vyššími krajinářskými hodnotami a s častější přítomností soustředěných pozitivních hodnot krajinného rázu. Východní koridor v optimalizované podobě lze tudíž považovat za variantu s relativně menšími vlivy na krajinný ráz. Pro eliminaci negativních vlivů posuzované liniové stavby na krajinný ráz je kromě technického řešení objektů podstatné také estetické řešení detailů a začlenění stavby do 65

69 krajiny vegetačními úpravami. Platí komentáře uvedené výše v textu této kapitoly u zásad začlenění do krajiny vegetačními úpravami a u zásady estetického řešení detailů. Stanovisko zpracovatele posudku V kapitole je přehledně popsáno členění na základní varianty a dílčí varianty a tento popis koresponduje s kapitolami B.I.1 B.I.6 Dokumentace. Pro účely hodnocení krajinného rázu je dostupná dokumentace záměru dostatečná. V Hodnocení je uspořádání jednotlivých úseků podrobně komentováno v kapitole Studie je zpracována metodou, která koresponduje s běžně užívaným metodickým postupem Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz (Vorel a kol., ČVUT 2004), jejíž je zpracovatel hodnocení vlivu na krajinný ráz Prof. P. Sklenička spoluautorem. Studie je logicky členěna na popis navrhovaného záměru, vymezení a charakteristiku dotčeného prostoru, jeho prostorovou diferenciaci a vliv záměru na krajinný ráz. Vzhledem ke značnému rozsahu stavby, resp. k délce posuzovaných variantních úseků je rozložení na prostory dílčích variant správné. Na úrovni oblastí krajinného rázu hodnocení vychází z hodnocení krajinného ráz Středočeského kraje (Vorel a kol. 2009), jehož je Prof. P. Sklenička rovněž spoluautorem. Pro liniovou stavbu s koridorovým efektem zvolil hodnotitel metodu rámcové identifikace znaků, jejichž význam v jednotlivých dílčích krajinných prostorech je rozdílný. Je tak možno provést porovnání předpokládaných vlivů navrhované stavby na klasifikované rámcové znaky krajinného rázu. Běžná identifikace a klasifikace znaků (specifických pro každé místo krajinného rázu) prováděná např. v případě bodových staveb, by takové porovnání neumožňovala. V hodnocení se projevuje i význam tunelových úseků a délky, resp. vedení mostních úseků, což se promítá do vlivů na znaky a hodnoty uzavřené krajinné scény a na harmonické měřítko a vztahy v krajině. Cenným podkladem je schéma zastoupených krajinných typů dle krajinářského hodnocení, vypracovaného týmem hodnotitele. Jednotlivé kapitoly mají srozumitelné odborné zdůvodnění a odkazy na prameny. Elaborát je po formální i obsahové stránce zpracován s ohledem na specifické problémy posuzovaných úseků a dokumentace je v analytické i hodnotící rovině úplná a poskytuje dostatek údajů k vyslovení hodnotících závěrů. Metoda hodnocení respektuje užívané metodické postupy, které přizpůsobuje liniové stavbě variantního charakteru Důležitým bodem hodnocení je definování míry vlivů na přírodní hodnoty zejména na území přírodních parků a ZCHÚ, což je nutno považovat za správný postup, který směřuje hodnocení k relevantním problémům. Charakter působení záměru uvedený v Kap Hodnocení shrnuje výsledky předchozího hodnocení do několika kritérií, ze kterých vychází i porovnání optimalizovaných tras obou koridorů (Kap. 3.3 Hodnocení). Jedná se o změny v prostorových vztazích, změny v pořadí, významu a projevu charakteristik krajinného rázu, o změny v přírodních a kulturních charakteristikách a o vlivy na obyvatelstvo (vizuální, akustické). V Dokumentaci Kap. D.I.8 Vlivy na krajinu jsou uvedeny čtyři zásady důležité pro hodnocení vlivu dálnice na krajinný ráz. Jedná se o omezení délky rovných úseků, o minimalizaci zářezů a násypů, o přiměřenost technických děl podle charakteru krajiny, o začlenění do krajiny vegetačními úpravami a o estetické řešení detailů. S těmito zásadami je možno obecně souhlasit, i když jenom přeneseně vyjadřují pojmosloví ochrany krajinného rázu dle zák. č. 114/1992 Sb. Vzniklá soustava hodnotících kritérií však umožnila přesvědčivě vyhodnotit míru vlivů jednotlivých dílčích úseků i celých koridorů na krajinný ráz. 66

70 Metodický postup (Vorel a kol.2004), na jehož principy se zpracovatel hodnocení odvolává, koresponduje s východisky metodických postupů zpracovaných v minulosti AOPK (Míchal a kol., 1999) a SCHKO ČR (Bukáček, Matějka, 1997). Použití tohoto, dnes již často užívaného postupu společně s dalšími nástroji a kritérii v posouzení použitými napomáhá k objektivizaci výsledků hodnocení a proto je při posouzení daného záměru vhodné. D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Z hlediska přímých zásahů do památek se oba koridory jeví jako srovnatelné přesto, že východní přechází přes NKP Konopiště (tunelem). Názor NPÚ preferuje východní koridor. Z hlediska památkové péče uvádíme následující body, které je třeba respektovat nebo vzít v úvahu: - V místě zásahu do areálu NKP zámku Konopiště je nutno vést trasu v plném rozsahu tunelem v místech dnešní silnice I/3 tak, aby zámecký park zůstal zachován v celé své rozloze, včetně původní hlavní brány. - Tunelem by měla vést trasa i v rozsahu většiny zásahu do ochranného pásma NKP zámku Konopiště (mezi MÚK Benešov sever a MÚK Benešov jih). - V místě bývalé hlavní brány do zámeckého parku by bylo vhodné postavit mostek pro pěší a kola přes dálnici a zpřístupnit tak opět tento vstup do parku, který je už dlouhá léta nepřístupný kvůli velmi hustému provozu na silnici I/3. - Je třeba zachovat dálkové panoramatické pohledy na významné nemovité kulturní památky a historická jádra měst a obcí. V okolí nájezdů na dálnici, míst s panoramatickými výhledy na dominanty památek a historická jádra obcí a dalších ohrožených míst je proto třeba učinit opatření k zamezení parazitní zástavby, např. ze strany obcí vyhlásit stavební uzávěru. Týká se zejména nájezdů (MÚK) u obcí. Dále též míst, kde trasa dálnice prochází relativně velmi blízko hodnotných historických jader měst nebo vesnic s dominantami kulturních památek, aby panoramatické pohledy na ně zůstaly uchovány. - Protihlukové stěny v místech s panoramatickými pohledy na památky a historická jádra měst a obcí (viz bod 1) by měly být průhledné (ze skla, makrolonu nebo pod. průhledné hmoty). - V místech MÚK Benešov jih vede osový průhled od unikátního a významného hospodářského dvora Marianovice na zámek Konopiště. Tento průhled by měl být zachován a stejně i další průhledy. Rovněž historické komunikace - cesty, aleje a osové průhledy jimi vedené na významné krajinné dominanty, zejména kostely nebo zámky by měly být zachovány. - Nejvýznamnější lokality z hlediska památkové péče v blízkosti trasy "východního" koridoru: Velké Popovice - areál kostela P. Marie Sněžné, Vysoká Lhota - zámek, Poříčí n/s. - řada památek, zejména kostel sv. Havla, Benešov - areál NKP zámku Konopiště a jeho ochranné pásmo, Marianovice, os. Radíkovice - hospodářský dvůr, Nesvačily - areál kostela Nalezení sv. Kříže, Tožice - areál kostela sv. Martina, Beztahov - areál tvrze, Oldřichovec - areál kostela sv. Havla. - Nejvýznamnější lokality z hlediska památkové v blízkosti trasy "západního" koridoru: Jílové - městská památková zóna a ochranné pásmo, mezi obcemi Studené a Luka pod Medníkem - archeologická naleziště - pinkoviště "Panský vrch a Kozí Hůrka", dále Luka pod Medníkem, os. Dolní Studené - "Štola sv. Josefa", Krňany - pravěká tzv. 67

71 Plavecká cesta, Lešany - areál zámku, Netvořice - areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, Václavice - areál kostela sv. Václava, Přibyšice - areál zříceniny hradu Kožlí a chalupa čp. 4, Maršovice - areál kostela Zvěstování Panny Marie, zřícenina hradu Stejc a výklenková zděná barokní kaplička, nacházející se přímo v prostoru MÚK, Voračice, os. Bezmíř - tvrziště s hospodářským dvorem. - Odborné vyjádření ke konkrétním úpravám (projektu) v areálu NKP zámku Konopiště je třeba si vyžádat u Národního památkového ústavu - ústředního pracoviště, Praha 1 - Malá Strana, Valdštejnská 3, o vydání závazného stanoviska požádat Krajský úřad Středočeského kraje. U ochranného pásma NKP zámku Konopiště a všech ostatních dotčených památek vydává závazné stanovisko příslušný úřad obce s rozšířenou působností a odborné vyjádření NPÚ - ÚOP SČ. - Výčet archeologických lokalit, dotčených trasami obou koridorů je třeba si vyžádat u Archeologického ústavu AV ČR. V celé trase dálnice je třeba provádět archeologický dohled a v místech s archeologickými nálezy záchranný archeologický výzkum. Na katastru obce Jílové je třeba chránit i historická důlní díla. Záměr je nutné předem dle 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. - Drobné místní památky a solitérní architekturu (Boží muka, kříže, kapličky, zvoničky, sochy, pomníky, milníky atd. v trase dálnice a jejím okolí je třeba zachovat a zajistit, aby nebyly poškozeny nebo odcizeny nebo je přemístit, není-li možné je zachovat na místě. 12) Všechny další stupně projektové přípravy dálnice D3 a navazujících staveb je třeba zaslat NPÚ - ÚOP SČ k vyjádření. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek D. II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přesahující státní hranice Celková charakteristika trvalých negativních předpokládaných vlivů záměru je předběžně vyhodnocena v 5-ti člennou stupnicí pro hodnocení staveb a činností. V tab. 215 a tab. 216 dokumentace je uveden přehled rozsahu vlivů na jednotlivé složky ochrany přírody, zvlášť pro západní a východní koridor. V tab. 217 a tab. 218 dokumentace je uveden přehled rozsahu vlivů na populaci, zvlášť pro západní a východní koridor. Vliv na obce se projeví (kromě záboru půdy v katastru) především změnou dopravního režimu v území, což se odrazí na akustické situaci a stavu ovzduší. Popis změn pro jednotlivé obce je uveden v tab. 126 dokumentace. Vzdálenost od hraničních přechodů je v cca stovkách km a jako takový nepřinese žádné významné přeshraniční vlivy. Vlivy na jednotlivé složky a faktory životního prostředí i sociální sféry v rozsahu přesahujícím státní hranice lze vyloučit. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. 68

72 D. III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Provoz Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Základním rizikem bezpečnosti provozu na dálnici jsou dopravní nehody (střety vozidel, vyjetí vozidel mimo vozovku). Hlavní příčiny spočívají zejména v nekázni a nepozornosti řidičů, v technickém stavu vozidel, či v náhlých změnách počasí (náledí, mlha) a kolizích se zvěří. S případnou havárií vozidla úzce souvisí i riziko následného požáru havarovaného vozidla či jeho nákladu. Potenciální nebezpečí, které vzniká při provozu posuzovaného záměru, je kontaminace povrchových a podzemních vod, půd a podloží při provozu na komunikaci. Havárie a úniky nebezpečných látek, které mohou být součástí přepravovaných nákladů, lze považovat za významné nebezpečí pro okolní pozemky i pro vzdálenější okolí komunikací. Největším ekologickým nebezpečím v dané oblasti jsou úniky ropných látek a olejů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. Riziko hrozí především v souvislosti s haváriemi dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky. Míra nebezpečnosti havárie závisí především na místě, kde se stane, a na rozsahu a následcích na automobilech a přepravovaných nákladech. Nebezpečné jsou zejména havárie v blízkosti zdrojů pitné vody. Negativní ovlivnění kvality ovzduší lze předpokládat v případě autohavárie v kombinaci se vznikem požáru vozidla či jeho nákladu. Jedná se však vždy o lokální záležitost s přímým vlivem na bezprostřední okolí, kterou bude řešit Hasičský záchranný sbor. Obecně lze konstatovat, že havárie na moderních silnicích vybavených kontrolovaným odvodněním jsou z hlediska ovlivnění okolí podstatně méně nebezpečné, než havárie na stávajících nezabezpečených komunikacích. V případě mimořádné situace na dálnici a případném omezení provozu mají řidiči tendenci hledat objízdné trasy. V současné době jsou dálnice vybavovány telematikou, která pomáhá řidiče informovat o situaci. Pokud takováto situace nastane na D3, nebo přilehlé části SOKP, budou řidiči směrováni na D1 a silnici I/3 tak, aby pokud možno nedocházelo k využívání silnice II/105. Preventivní opatření Za nejúčinnější způsob omezení rizika vlivu havárií považujeme sledování a stanovování podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Při přepravě nebezpečných látek je nutno dodržovat restrukturalizovanou Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), platnou od V případě mimořádného omezení provozu bude doprava v obou koridorech přesměrována na D1 a silnici I/3, ostatní silnice nebudou, vzhledem k nízké kvalitě, sloužit jako doprovodné komunikace. Preventivním opatřením je zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Již samotnou výstavbou moderní dálnice včetně všech opatření pro zajištění bezpečnosti provozu je pravděpodobnost nehod minimalizována. Jak je uvedeno v kap. D.I.1, dálnice a rychlostní komunikace vykazují nejnižší relativní nehodovost. Kombinací nejnovějších opatření a vynucováním dodržování pravidel silničního provozu lze docílit obecně nízkého rizika vzniku havárií. 69

73 K dalším opatřením minimalizace vlivu havárie patří zamezení úniku látek z tělesa komunikace. Jedná se o tvarování bezprostředního okolí komunikace tak, aby v něm byly nebezpečné látky zachyceny a sanovaná plocha se tím zmenšila na minimum. V rámci výstavby D3 jsou navrhovány retenční nádrže s instalovanými filtry, sedimentačními jímkami či odlučovači s nornými stěnami, které zajistí předčištění dešťových vod před jejich vypuštěním do recipientů. Velký počet profilů, které umožňují migrační prostupnost pro živočichy, snižuje v kombinaci s instalovaným oplocením D3 riziko střetu dopravy se zvěří. Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy (úkapy, únikem nafty, únikem benzínu apod.), je třeba tento znečištěný materiál okamžitě odstranit a zneškodnit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním plánu správce komunikace, zejména: zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek, tj. neprodleně provést první zásah, který směřuje k zajištění požární bezpečnosti, dále zabránit dalšímu vytékání kapaliny nejvhodnějším způsobem, tj. utěsnění trhlin a děr, uzavřením ventilů apod., sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex, Kurol, případně piliny, písek, rašelina, škvára apod.), co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob a následně odvézt k likvidaci oprávněnou osobou. Výstavba Při výstavbě hrozí havárie především v případě nedodržování platných bezpečnostních předpisů, nedodržování havarijních řádů a technického stavu strojů a vozidel (špatná údržba, nedostatečná kontrola stavu strojů), kdy může dojít k úniku pohonných či mazacích hmot, které znečistí okolí. Potřebná opatření jsou uvedena v kap. D.IV. Dalším potenciálním nebezpečím jsou nehody vozidel projíždějících po komunikacích ve styku se stavbou, vzniklé v důsledku nepozornosti apod. Z toho důvodu je nutné věnovat velkou pozornost návrhu a instalaci dopravních opatření, regulujících průjezd v místě provádění záměru. Riziko havárií na objízdných trasách bude sníženo vhodnými dopravními opatřeními včetně dopravního značení. Stanovisko zpracovatele posudku Vzhledem k charakteru záměru nejsou k této části dokumentace zásadní připomínky. Relevantní opatření týkající se omezení environmentálních rizik jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. D. IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí D.IV.1 Navržená opatření V dokumentaci jsou uvedena opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vyplývající z provedeného hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření uvedená zpracovatelem dokumentace jsou následující: 70

74 Opatření navržená v rámci technické studie, případně doplněná v jednotlivých kapitolách EIA, jsou znázorněna v grafické příloze A.7 dokumentace. Pro ochranu přilehlé zástavby jsou v navrženy protihlukové stěny (D.I.3), které sníží nepříznivé vlivy komunikace na akustickou situaci. Pro ochranu vod jsou navrženy retenční nádrže (D.I.4 dokumentace) s instalovanými filtry, sedimentačními jímkami či odlučovači norných stěn. Prostupnost jak pro obyvatelstvo, tak pro živočichy, zajišťují v celé délce mostní objekty, případně tunely (D.I.1, a D.17. dokumentace) a ekodukty. D.IV.2 Fáze projektových příprav (DÚR, DSP) Po rozhodnutí, která varianta bude realizována Dořešit uložení a přepravu velkého množství přebytečného materiálu z výkopů na vhodné skládky. Součástí další stupňů PD budou ZOV, v jejich rámci bude zpracován i soubor organizačních a technických opatření v etapě výstavby s cílem minimalizovat potenciální nepříznivé vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva, a to zejména se zaměřením na: provádění zemních prací v rozsahu nezbytně nutném; stanovení a odsouhlasení odvozních a dovozních tras ze stavby; zpřesnění bilance výkopových zemin, včetně způsobu jejich třídění a odstranění podle úrovně jejich případné kontaminace; organizaci odborného dohledu při odtěžování kontaminovaných zemin; včasný odvoz přebytečného materiálu ze stavební činnosti k využití, resp. recyklaci, popřípadě odstranění; při výběru zařízení staveniště a manipulačních prostor je nutno vycházet z výsledků biologických průzkumů, zpracovat biologické hodnocení, a eliminovat zásahy do cenných částí ekosystémů, plochy staveniště vymezit zejména v antropicky výrazněji ovlivněných částech území mimo ekologicky hodnotné partie (nivy vodních toků, PUPFL, ÚSES). omezení mezideponií a skladování prašných materiálu; omezení sekundární prašnosti skrápěním; zajištění řádné údržby a sjízdnosti využívaných komunikací a zamezení jejich znečištění se zajištěním účinné techniky k jejich čištění; vhodné nakládání s odpady (třídění a shromaždování jednotlivých druhů odpadů, vedení evidence, přednostní využívání odpadů); výběr vhodných stavebních mechanizmů a jejich časové využití a souběh podle výsledku akustické studie pro provádění stavebních prací (bude-li zpracována); technický stav stavebních a dopravních mechanizmů, zejména z hlediska exhalací, hlučnosti a úniku ropných látek. Navrhnout plán havarijních opatření pro období výstavby i pro období provozu komunikace dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Vypracovat povodňový plán pro etapu stavebních prací v záplavových území toků. Zažádat o vyjádření orgánů o vydání rozhodnutí a podmiňujících stanovisek viz. kapitola B.I.9 71

75 V případě výběru východního koridoru k realizaci je nutné učinit kroky pro sjednání souladu s územně plánovacími dokumentacemi (ZÚR pro území kraje, územní plány obcí). Navržené osvětlení odpočívek musí směřovat dolů tak, aby se v maximální možné míře zamezilo umělému osvětlování okolní krajiny. Koordinovat projektovou přípravu výsledné varianty s připravovanými a plánovanými záměry v území. V případě variant západního koridoru prověřit možnost odsunu Týneckého přivaděče od Chářovic a řešit křižovatku Václavice/Chrášťany tak, aby neumožňovala zkracování trasy na Konopiště přes Václavice a dodržet propojení Václavice - Chrášťany Zejména je nutno přijmout následující opatření: Obyvatelstvo Zpracovat podrobnou hlukovou studii pro výslednou variantu trasy dálnice a navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. Protihlukové stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit. U přemostění Sázavy v západní variantě navrhnout překryt prostoru mezi mosty (zrcadlo) tak, aby hluk z dopravy nemohl ovlivňovat stavby v údolí. Na základě návrhu ZOV, zejména stanovených dopravních, případně objízdných tras, zpracovat rozptylovou a hlukovou studii pro období výstavby a případně navrhnout patřičná opatření na eliminaci nepříznivých vlivů stavebních prací, pokud to bude v některých místech vyžadovat hygienická stanice. V případě, že budou příjezdové cesty ke stavbě pro těžkou mechanizaci a nákladní automobily v nevyhnutelném případě vedeny přes zastavěné území, nutno provést veškerá hygienická měření týkající se otřesů, hluku, emisí a následně provést patřičná kompenzační opatření. Včas informovat vlastníky objektů a příslušné obce o nezbytnosti provedení demolic a projednat náhrady za demolované objekty. V případě nutných asanačních úprav řešit ve spolupráci s obcemi náhradu za objekty pro bydlení. Projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníky dotčených pozemků. Na základě dohody s majiteli dotčených lesů navrhnout kompenzační opatření, stanovit výši náhrad, případně dořešit dotčení cestní sítě. V případě požadavku zahájit ve spolupráci s příslušným pozemkovým úřadem práce na nutných pozemkových úpravách pro zajištění přístupnosti pozemků, řešení odtokových poměrů území a účelové zemědělské dopravy, atp. Povrchové a podzemní vody Provést podrobný hydrogeologický průzkum z hlediska ovlivnění režimu a kvality podzemních vod v zájmovém území stavby, které bylo hydrogeologickým posouzením v rámci EIA označeno za pravděpodobně ovlivněné nebo za nezdokumentované. Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu provést evidenci zdrojů podzemní vody, které budou ovlivněny trvale nebo plně znehodnoceny včetně individuálních domovních studní. 72

76 Včas projednat podmínky náhrad s vlastníky a správci podzemních vodních zdrojů. Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu zpracovat hydrogeologickou a technickoekonomickou studii náhrad těchto zdrojů. Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu provést evidenci zdrojů podzemní vody, které budou ovlivněny dočasně včetně individuálních domovních studní. Evidence bude podložena podrobným zaměřením jednotlivých zdrojů a hranic stanovených ochranných pásem. Zahájit předběžný monitoring pro podzemní vody. Lokality, způsob a četnost monitoringu navrhne osoba odborně způsobilá v hydrogeologii. Zahájit předběžný monitoring kvality vod recipientů dešťových vod z dálnice. Tento monitoring provádět po dobu 2 let minimálně 4x ročně, přibližně v profilu vyústění dešťové kanalizace dálnice. Monitoringem budou sledovány hodnoty ukazatelů znečištění produkovaného provozem dálnic. Popis metodiky monitorování srážkoodtokových poměrů dálnic uvádějí TP 202 Monitorování srážkoodtokových poměrů dálnic a rychlostních silnic. Na ochranu recipientů před nadměrným zvýšením průtoků a zhoršením kvality vodami ze zpevněných ploch dálnice budou navržena ochranná opatření. Návrh opatření je podmíněn charakterem příslušného recipientu. U recipientů s malým povodím nad profilem vyústění dešťových vod z dálnice, kde se dá očekávat nepříznivý vliv jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska, budou osazeny retenční nádrže (RN) a provozní dešťové usazovací nádrže (DUN). U recipientů s velkým povodím, kde ovlivnění bude přijatelné, budou osazeny havarijní nádrže (HN), které budou chránit recipient proti znečištění při havarijních stavech na dálnici. Návrh opatření zohlední požadavky správců vodních toků a znalosti podrobné charakteristiky jednotlivých vodotečí bude upřesněna přesná lokality retenčních nádrží a jejich technické parametry. Navrhnout provozní a manipulační řády odvodňovacích zařízení na dálnici.. V lokalitách citlivých na znečištění tzn. v případě, kdy nebude garantováno požadované splnění imisní hodnoty v recipientu po smísení s vypouštěnou vodou z dálniční kanalizace, je potřeba navrhnout do základního zařízení pro čištění vod doplňující zařízení. Základní zařízení (dnes nejčastěji využívaný způsob na dálnicích ČR dle vzorového projektu ŘSD ČR) je tvořeno prefabrikovanými dešťovými usazovacími nádržemi, které pracují na principu sedimentace a gravitačního odlučování ropných látek. Umožňují zachycení havarijního úniku ropných látek (30m 3 ) před nornou stěnou. Doplňujícím zařízením jsou koalescenční filtry a v odůvodněných případech i sorpční filtry. Nevýhodou sorpčních filtrů jsou vysoké provozní náklady. Citlivými lokalitami jsou vodárenské toky uvažované jako recipienty odtékajících dálničních vod, vodoteče protékající ochrannými pásmy povrchových zdrojů a ochrannými pásmy podzemních vodních zdrojů, tzn. vodoteče, které mohou zprostředkovat znečištění podzemního vodního zdroje v jejich dosahu. V návrhu odvodnění dálnice budou zabezpečeny úseky tělesa procházející ochranným pásmem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Zabezpečení spočívá v použití vhodných materiálů do násypů komunikací a materiálů vozovek tj. s vyloučením materiálů s odplavitelnými částicemi, materiálů ze skládek, strusek z chemické výroby, zbytků ze spalování odpadů a materiály s obsahem dehtu. Pro zpevnění krycích vrstev vozovek nebudou používána pojiva s obsahem dehtu. Další opatření zahrnuje důsledné odvedení srážkových vod do dešťové kanalizace a zpevnění volných otevřených příkopů s utěsněním jejich okolí. 73

77 Ochranná opatření, poloha výústních objektů a samotné vypouštění dálničních vod do recipientů podléhá požadavkům a souhlasu správců toků. Odvodňovací příkopy i kanalizaci navrhnout s dostatečným průtočným profilem i pro přívalové srážkové vody, které zabezpečí odtok vod z vozovek. Odvodnění komunikace navrhovat tak, aby v co největší (technicky možné) míře byla zachována spádovost vodních toků tzn. aby zachycené vody byly svedeny do povodí a vodních toků, do kterých přirozeně směřují. V návrhu poloh odpočívek a SSÚD posoudit možnost napojení na veřejný vodovod v dané lokalitě nebo provést hydrogeologický průzkum, který prověří možnost zřízení zdroje podzemní vody. V návrhu vodohospodářského řešení (srážkové a odpadní vody) ploch odpočívek a SSÚD respektovat možnosti lokality a využít dostupných moderních řešení (např. recyklace odpadních vod na znovu využitelnou užitkovou vodu v areálu). Při návrhu odvedení srážkových vod z odpočívek a SSÚD bude stoková síť zabezpečená proti znečištění recipientu ropnými látkami. V návrhu úprav toků (pod mostními objekty, pod výustními objekty dálniční dešťové kanalizace, při případných přeložkách) respektovat a zapracovat požadavky správců toků. Všechny vodní toky budou v místě křížení upravovány vždy v minimální nutné délce pro potřeby stavby dálnice s cílem minimálního zásahu do stávajících přírodních a odtokových poměrů. Vodoteče budou opevněny pohozy, dna a dolní části svahů z lomového kamene a zbytek průtočného profilu ornicí s osetím. Taková úprava je nejvhodnější z hlediska začlenění do krajiny i z hlediska údržby. Vhodným doplněním úpravy je vegetační doprovod z keřů a dřevin. V místech vyústění dálničního odvodnění, nebo příkopů, na vtocích a výtocích z propustků a mostků, v místech soutoků vodotečí a v místech se sníženou expozicí slunečného svitu, se připouští opevnění kamennou dlažbou. Pro mostní objekty zasahujícími spodní stavbou do průtočného profilu koryt toků a do záplavového území bude zpracováno hydrotechnické posouzení dle TP 204 Hydrotechnické posouzení mostních objektů na vodních tocích. Při návrhu budou respektovány a zapracovány požadavky správců toků. Při návrhu POV stavby respektovat pásma ochrany vodních zdrojů, zařízení staveniště do těchto lokalit neumisťovat. Plochy ZS mostních objektů neumísťovat do aktivní zóny záplavových území. Odstavné plochy stavební mechanizace, skládky materiálů, stavebního odpadu a výkopové zeminy umístit mimo záplavové území. Při návrhu využití mobilních betonáren, upřednostňovat zařízení s možností zpětného využívání odpadní vody z mísících zařízení a výplachů automixů. V návrhu zásobování dálničních tunelů požární vodou posoudit možnost napojení na veřejný vodovod nebo na přírodní zdroj a také možnost požární nádrže. Při možnosti využití přírodního zdroje a požární nádrže bude součástí posouzení hydrogeologický průzkum. V rámci vodohospodářského řešení stavby provést identifikaci melioračních zařízení v okolních lokalitách, v případě přerušení stavbou zachovat jejich funkčnost. Pro RN provozovatel zpracuje provozní řád (ČSN ), ve kterém budou mimo jiné stanoveny požadavky na údržbu. 74

78 Před zahájením stavby bude zpracován Plán opatření pro případ havárie v době výstavby, tento plán bude zpracován dle náležitostí vyhlášky č. 450/2005 Sb., předložen k odbornému stanovisku správcům toků a následně předložen ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu. Plán bude vypracován pro jednotlivé konkrétní stavební objekty, zařízení staveniště a činnost v lokalitách, u kterých bude hrozit zvýšené nebezpečí pro povrchové a podzemní vody. Před zahájením stavby bude zpracován Povodňový plán stavby, tento plán bude vypracován dle TNV , bude předložen k odbornému stanovisku správcům toků a následně předložen k potvrzení souladu s povodňovými plány dotčených obcí. Uvedené plány budou závazné pro všechny pracovníky i jednotlivé subdodavatele, ti budou s plány prokazatelně seznámeni formou školení. Součástí přípravy je získání rozhodnutí uvedených v kapitole B.I.9. a: Souhlas s Plánem opatření pro případ havárie (havarijní plán) pro období výstavby na území stavby velkého rozsahu - vydává příslušný vodoprávní úřad Potvrzení souladu Povodňového plánu stavby s povodňovým plánem dotčené obce - vydává příslušný vodoprávní úřad Půdy Při zásahu do pozemků budu dodržována ustanovení zákonů č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a č. 289/1995 Sb. o lesích ve znění pozdějších předpisů, minimalizovat dočasný zábor ZPF a pokud možno eliminovat dočasný zábor PUPFL. Upřesnění podmínek uvedených v kapitole B.I.9: Zemědělský půdní fond - projednat návrh trasy s orgány ochrany ZPF a opatřit jejich souhlasem dle 7. - požádat podle 9 odst. 5 zákona o souhlas s odnětím ze ZPF. - dodržet zásady ochrany ZPF dle 4 a 8 zákona (zejména: projednat práce s vlastníky dotčených pozemků, zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch). - Provést vyhodnocení bilance skrývky svrchních kulturních vrstev půdy a vytvořit plán na jejich přemístění a další využití. Pozemky určené pro plnění funkce lesa - Před vydáním územního rozhodnutí vyžádat si podmínky vedení trasy liniové stavby přes lesní pozemky u orgánu státní správy lesů. - V místech, kde bude trasa nově vstupovat na lesní pozemky nebo kde bude zasahovat do 50 m od kraje lesa, požádat o odnětí z PUPFL, příp. o souhlas se zásahem do ochranného pásma. Zpracovat výpočet náhrad škod na lesních a zemědělských pozemcích a určit výši poplatku za trvalé a dočasné odnětí dotčených pozemků určených k plnění dané funkce. Zpracovat projekt rekultivace lesních pozemků dočasně odňatých z PUPFL a zemědělských pozemků dočasně odňatých ze ZPF. Geologie a horninové prostředí Vypracovat návrh technických opatření (úprav geofyzikálních a geomechanických vlastností zemin a hornin) vedoucích k využití maximálně možnému množství výkopových zemin pro nové těleso komunikace. 75

79 Vyřešit problematiku materiálových zdrojů a lokalit pro uložení přebytků výkopu nevhodného materiálu. Ve zvolené variantě, v místech mostních objektů a v místech tunelových úseků provést podrobný inženýrsko-geologický průzkum (dle Technických podmínek TP76 - část A, B, C, a Českých národních a Evropských geotechnických norem platných pro ČR), s návrhem případných sanačních a stabilizačních opatření Pro západní koridor ověřit mocnost cihlářských hlín v Dolních Jirčanech a navrhnout další postup v rámci navazující projektové dokumentace. Vedení nivelety v úsecích CHLÚ navrhnout tak, aby během výstavby mohla být odtěžena maximální mocnost suroviny (s jejím uložením v blízkosti zpracovatelského závodu). Nevytěžitelné zásoby, které zůstanou pod tělesem dálnice budou vybilancovány a navrženy k odpisu zásob. Vzhledem k navrženému postupu se bude jednat o minimální nutné množství. Zpracovat báňský posudek na základě konečného technického návrhu dálnice. V případě průchodu poddolovaným územím zpracovat odborný báňský posudek Ekosystémy a zeleň Z pohledu ochrany cenných mokřadních biotopů doprovázejících vodní toky a tam rostoucích rostlinných druhů je doporučeno volit technologie, které umožňují použití subtilní mostní konstrukce, které povedou k minimalizaci zastínění. Dále je nutno vyřešit odvod vod z komunikací, aby nepříznivě neovlivňovaly chemizmus v tocích a případně jimi napájených vodních nádrží níže po toku (záchytné jímky, lapoly, usazovací nádrže apod.). Průhledné protihlukové stěny budou upraveny tak, aby byly zřetelné pro ptáky (např. pískování, svislé proužky). Úseky s tunely musí být zabezpečeny technicky tak, aby trasa tunelu nesloužila jako drenáž a neodváděla podzemní vody, což by se projevilo hromadným úhynem lesních porostů. Zohlednit vlivy na přírodní parky, ÚSES, VKP a zvážit navržená opatření v rámci dokumentace EIA vycházejících z odborných expertíz. - ÚSES - profily křížení komunikace se skladebnými prvky ÚSES realizovat s ohledem na zachování jejich ekostabilizačních funkcí, preferovat přírodní materiály navozující přírodní charakter prostředí objektů. Minimalizovat zásah a zábor půdy na území biocenter. Návrh ozelenění tělese provést s ohledem na zesílení funkcí prvků ÚSES v sousedství dálnice. Pro dotčené prvky ÚSES vypracovat projekt ÚSES tak, aby bylo podpořeno citlivé začlenění dálnice do krajiny. - VKP - v rámci PD upřesnit technická opatření, aby funkčnost dotčených významných krajinných prvků byla zachována. Přeložky lokálních biokoridorů realizovat dle výsledného technického řešení dálnice do profilů, které jsou ke stávajícímu vedení LBK situovány nejblíže a zároveň umožní bezproblémové křížení s dálnicí. Vzhledem k zásahu do ochranného pásma NRBK požádat o stanovisko k zásahu příslušný orgán ochrany přírody, tedy Ministerstvo životního prostředí. Navrhnou projekty monitoringu podle zásad uvedených v biologickém hodnocení detaily budou pro jednotlivé dílčí lokality vypracovány až poté, co budou známy veškeré technické detaily a termíny stavby. Sledování pohybu vydry říční na tocích, kde byla zjištěna. Dlouhodobé ověřování funkčnosti všech vytvořených migračních objektů. 76

80 Na základě geodetického zaměření zpracovat podrobný dendrologický průzkum, v němž je nutné provést zhodnocení dřevin určených ke kácení, uvést jednotlivé druhy, množství a obvody jednotlivých kmenů ve výšce 130 cm nad zemí. Následně stanovit rozsah nutného kácení a zachování všech dřevin, které nejsou v přímé kolizi se záměrem, identifikovat dřeviny nadprůměrných sadovnických hodnot, které by měly být zachovány i v partiích výrazněji dotčených stavebními pracemi. Dále stanovit odpovídající kompenzaci za tyto pokácené dřeviny v podobě odvodů či náhradních výsadeb. Zpracovat projekt vegetačních úprav s výsadbami, které těleso vhodně začlení do krajiny. Při návrhu vegetačních úprav tělesa komunikací a přilehlých ploch je třeba dodržovat doporučenou druhovou skladbu, která se přibližuje přirozené vegetaci a zároveň je odolná solance (příp. jiným přípravkům pro zimní údržbu komunikace). Preferovat vhodný sortiment domácích dřevin a použití zapěstovaných vzrostlejších jedinců (výšky cca 1,5 m a stáří 2 roky) v navrhovaných výsadbách, pohledově svahy násypu osadit souvislým pruhem křovin a stromů stanovištně příslušných. Doporučujeme použití popínavých rostlin na protihlukových stěnách jako prvku zjemňujícího estetické působení objektu (stěny pokryté zelení zvýší současně funkci proti střetům ptáků s projíždějícími vozidly). Druhovou skladbu vegetačních úprav přizpůsobit místním podmínkám složení a v jednotlivých případech konzultovat s orgány ochrany přírody. Projekt ozelenění je potřeba následně schválit příslušnými orgány ochrany přírody a na základě tohoto návrhu zpracovat technickou studii území s počty a druhovým zastoupením plánovaného ozelenění stavby (projekt zeleně), který bude řešen a předložen k odsouhlasení v rámci stavebního řízení. Vegetační úpravy případně realizovat jako výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí v místech kontaktu dálnice s obytnou zástavbou. V místech křížení komunikace s koridory na vodních tocích navrhnout oboustrannou výsadbu keřů na svazích tělesa komunikace, která splní funkci oplocení a zamezí vstupu především velkých savců na vozovku. Výsadba musí začínat na křídlech mostu a dosahovat délky alespoň 30 m podél komunikace, v případě prvků regionálních a nadregionálních alespoň 100 m. Obě její strany se musejí trychtýřovitě sbíhat do prostoru pod mostem. Druhové složení této výsadby doporučujeme konzultovat s orgány ochrany přírody. V případě zásahů do ucelených lesních celků spolupraccovat s příslušným lesním hospodářem a postupovat na základě platných hospodářských plánů. Půdy na svazích silničního tělesa dotovat biomasou, zatravnit a případně osázet vzrostlými dřevinami (cca 1,5 m). Následný projekt rekultivací musí splňovat požadavky ochrany přírody (přednostní používání autochtonních dřevin, atd.) a zabezpečit svahy před erozí. Vzhledem k existenci přírodně cenných lokalit zpracovat a projednat s příslušnými orgány ochrany přírody revitalizace území, a prověřit možnost výsadby zeleně v ochranném pásmu dálnice D3. V úsecích, kde výsledná trasa prochází přes území přírodního parku nebo v jeho těsném sousedství klást důraz na řešení detailů, které podpoří začlenění dálnice do krajiny (vegetační úpravy, barevné provedení, kostrukce stavebních objektů aj.). Západní koridor Doporučuje se vymezit nové trasy LBK 2, LBK 4, které budou vedením dálnice přerušeny tak, aby bylo umožněno bezproblémové křížení s trasou dálnice a aby sledovaly přírodně hodnotné partie v krajině. 77

81 LBC č. 23 při var. Z2 a Z3, LBC 26 při var. Z1, LBC 74 - nově vymezit mimo trasu dálnice. Pro zajištění křížení Týneckého přivaděče s lokálním biokoridorem včlenit do jeho trasy rámový propust. V okolí Mošťanského rybníka dbát zvýšené opatrnosti na znečištění vodního prostředí s ohledem na přítomnost cenných mokřadních společenstev v litorální zóně nádrže a nad nádrží v olšinných porostech při přítoku rybníku. V blízkosti D3 u cenného stepního biotopu vytvořeného na polní mezi jižně silnice do Krusičan nutno dodržet technologickou kázeň tak, aby nedošlo k mechanickému poškození biotopu stepi pojezdy stavební techniky a deponováním stavebních materiálů. Východní koridor V prostoru RBC 1856 minimalizovat násypové těleso mostu. S ohledem na výslednou variantu prověřit možnost nového vymezení LBC XXX, rozšíření LBC XL, nové vymezení LBC 95, rozšíření LBC XLIX, LBC 89. Zamezit ovlivnění Koženého rybníka a Semovického rybníka. Přemostění Semovického rybníka pomocí subtilní konstrukce a stavebních detailů omezujících hlukové a světelné rušení. Lokalita Podolí je velmi vysoké přírodovědecké hodnoty doporučeno v navazující PD vést trasu od úrovně km cca 39,0 v těsném západním sousedství železnice, aby bylo možno dálncie D3 zcela odklonit mimo tuto velmi hodnotnou dílčí lokalitu. Fauna a migrační prostupnost V případě nutné úpravy toků volit přírodní netechnické materiály, např. kamenné dláždění. Břehy budou upraveny přirozenou, nezpevněnou půdou, v maximální možné míře je nutno zachovat přirozenou břehovou strukturu toku. Vegetačními úpravami objektu i vybavením podmostí minimalizovat optický kontakt s technickými prvky. Prostor v okolí vstupu do objektu má mít maximálně přirozený a přehledný charakter tak, aby migrující jedinec mohl před i za přechodem ověřit bezpečnou otevřenou krajinu s možností úkrytu Před v tokem do propustku nenavrhovat usazovací jímky s kolmými stěnami, které představují pro živočichy nepřekonatelné pasti. Je nezbytné budovat je takovým způsobem, který umožní spadlým živočichům tento prostor kdykoli opustit (např. šikmé plochy). Pro zajištění migrace obojživelníků u propustků musí být obě vyústění bezbariérové bez překážek vyšších než 10 cm. U profilů, které jsou označeny za důležité migrační tahy obojživelníků, navrhnout instalaci bariéry proti jejich vstupu na komunikaci, v délce cca 50 m od toku/mostu (dle délky mostní konstrukce) na obě strany. Rozsah zábran specifikovat dle podrobné znalosti terénu a technického řešení trasy dálnice. V navazující PD prověřir pro výslednou variantu nutnost/potřebu realizace ochranných bariér pro ptáky (s ohledem na technické řešení tělesa dálnice a významnost lokality jako potravního a hnízdního okrsku ptáků), jejichž účelem je primárně zvednut jejich letovou výšku. Tyto bariéry vhodně eliminují také hlukové a světelné rušení. 78

82 Oplocení pro zamezení střetu vozidel se zvířaty přebíhajícími přes komunikaci se doporučuje realizovat ve všech úsecích označených terénním průzkumem jako migrační prostory zvěře a ve všech lesních úsecích. Od oplocení je možno upustit tam, kde komunikace prochází ryze agrární krajinou bez existence podpůrných prvků (jako jsou lesy, remízy, vodní plochy apod.). Ploty nesmí zvířata odtahovat od migračních cest či jim bránit k přístupu na migrační cestu. Před vybudováním plotů by měla být okolní krajina prozkoumána, aby nedocházelo k vytvoření paralelních linií, které by mohly tvořit pasti. Oplocení navrhnout podél komunikace v lese se 100 m přesahem mimo les. Oplocení navrhnout v případě jednostranných PHS na druhé straně dálnice. S ohledem na rozmístění lidských sídel a dalších migračních bariér (velké křižovatky apod.) je nutné zajistit, aby na trase nevznikaly místa, kde se živočichové migrující podél dálnice dostanou do úzkého prostoru bez možnosti volného úniku. Riziko vzniku slepých cest hrozí např. u koridoru západního u Dunávic v případě var. 2, která v daném úseku postrádá kapacitní migrační objekt. Dále musí být v navazující PD věnována zvýšená pozornost oblasti Maršovic, kde vede dálnice v blízkosti zástavby obce. U koridoru východního vznikne nepříznivá situace u Senohrab, kde bude zastavěno mimoúrovňovou křižovatkou Senohraby volné prostranství, které dnes umožňuje zvěři obcházení Senohrab z jihu na sever. Zvýšená pozornost musí být věnována prostoru Bystřice, v lokalitě Boroví (Radošovice) působí nepříznivě paralelní vedení stávající silnice I/3. Jako konfliktní se také jeví prostor MÚK Křešice (zejména u var. C1), v jejíž těsné blízkosti prochází paralelně s větvemi křižovatky železnice a kde je vytvořena složitá síť křižovatek. Těmto lokalitám musí být v navazující PD věnována zvýšená pozornost. Prověřit možnost doplnění propustků pro drobné živočichy (nejlépe rámové propusty) do míst, kde to terénní podmínky umožňují a ve vzdálenosti cca 1 km žádný takový objekt není. Toto opatření povede ke zvýšení prostupnosti dálnice pro drobné živočichy kategorie C a D. Vždy musí být zachovány dostatečně široké suché břehy s maximálním omezením technického opevnění. Požadavkům pro tyto skupiny organismů by měly být přizpůsobeny i průchody pro velké savce (drobné úkrytové možnosti vytvořené např. pařezy, kameny. V kolizních profilech s prvky územního systému ekologické stability zpracovat projekt ÚSES, který zohlední migrační trasy zvěře a svými opatřeními navede zvěř do navržených migračních profilů. Protihluková opatření vždy navrhovat jako zřetelně viditelné pro ptáky např. pevné stěny. Tam, kde jsou protihlukové stěny navrženy z průhledných materiálů, aplikovat pro ochranu ptáků např. lepené pruhování skel, pískované sklo, či použít skel, která odrážejí část UV spektra, takže ptáci je vnímají jako tmavá nebo naopak jasně zářící, zatímco pro lidi jsou průhledná. Pro zlepšení estetického vnímání zajistit jejich začlenění do zelených ploch vysázením krycí popínavé zeleně. V případě východního koridoru navrhnout SSÚD v místech, kde nebude představovat migrační bariéru ani omezovat funkčnost migračních objektů. Prověření možnosti posunu lokality odpočívky Minartice v západním koridoru a odpočívky Bystřice ve východním koridoru. V rámci západního koridoru upravit mostní objekt přes pravostranný přítok Břežanského potoka tak, aby byl most prodloužen i přes údolí potoka. 79

83 V profilu migračního tahu VIII západního koridoru km cca 10,0 u Studeného - nutno u varianty Z2 prověřit možnost umístění rámového propustu (pro zajištění migrace obojživelníků). U východního koridoru prověřit možnost zvětšení volné výšky nad terénem u mostního objektu v km 10,099. V km 11,30-11,59 prověřit nutnost realizace ekoduktu v místech mimo největší migrační tlak a naopak možnost zkapacitnění mostního objektu v km 11,00. U východní koridoru prověřit vzhledem k terénním podmínkám nahrazení ekoduktu v km 32,500 mostním objektem tak, aby nebyl přerušen stávající přítok z polí. Prověřit možnost rozšíření pravobřežní suché zóny u mostu v km 31,6687 přes Semovický rybník. Pro výslednou trasu dálnice pokračovat v biologickém průzkumu a přesně specifikovat chráněné druhy, pro něž bude třeba záchranných opatření. Zpracovat detailní migrační studii, která pro jednotlivé migrační profily vyhodnotí kromě vlastního technického řešení objektů také opatření pro eliminaci rušivých vlivů provozu komunikace. Na základě podrobného zmapování bude upřesněna významnost migračních cest. Respektovat doporučení viz. Rámcová migrační studie. Na základě detailních podkladů k výsledné variantě navrhnout přesnou lokalizaci veškerých opatření (zábrany, ochranné bariéry aj.). Odpady Navrhnout pro období stavby systém nakládání s odpady, zaměřený na jejich třídění, samostatné shromažďování a následné využití či odstranění. Provést zatřídění podle Katalogu odpadů vyhl. MŽP ČR č. 381/2001 Sb. bude součástí Projektu nakládání s odpady v dalším stupni PD, ve kterém budou rovněž uvedeny výměry hlavních druhů odpadů jak pro stavbu, tak pro provoz zařízení. Bude upřesněna bilance odpadů a zpracován plán odpadového hospodářství, který specifikuje nakládání se vzniklými odpady v souladu s legislativou a to jak pro fázi výstavby, tak pro fázi provozu. Zásady likvidace odpadů jsou popsány v kap. B.III.3. Kultura, archeologie Drobné místní památky a solitérní architekturu (Boží muka, kříže, kapličky, zvoničky, sochy, pomníky, milníky atd. v trase dálnice a jejím okolí je třeba zachovat a zajistit, aby nebyly poškozeny nebo odcizeny. Na základě přesného zaměření stavby v terénu budou pro výslednou varianty určeny ty, které bude nutno přemístit nebo je přemístit, není-li možné je zachovat na místě. Návrh přesmítění bude zpracován v úzké spolupráci s příslušným památkovým úřadem. V místech, kde trasa prochází v blízkosti hodnotných historických jader měst a nebo vesnic s dominantami kulturních památek je třeba pro zachování panoramatických pohledů dle doporučení NPÚ zamezit tzv. parazitní zástavbě ve vazbě na dálnice. Jako opatření může být např. přijmuta stavební uzávěra obce aj. Protihlukové stěny v místech s panoramatickými pohledy na památky a historická jádra měst a obcí by měly být průhledné. V případě východního koridoru je při úpravách areálu NKP zámku Konopiště spolupracovat s Národním památkovým ústavem, ústřední pracoviště, o vydání závazného stanoviska požádat Krajský úřad Středočeského kraje. U ochranného pásma NKP zámku Konopiště a všech ostatních dotčených památek vydává závazné stanovisko příslušný úřad obce s rozšířenou působností a odborné vyjádření NPÚ - ÚOP SČ. 80

84 Na katastru obce Jílové je třeba chránit historická důlní díla. Záměr je nutné předem dle 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. D.IV.3 Období výstavby Při výběrovém řízení na dodavatele stavby brát jako jedno z kritérií i specifikování garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby. Zohlednit celkovou délku trvání výstavby, používání moderních a progresivních postupů výstavby s využitím technik šetrných k životnímu prostředí, případně certifikaci dle ČSN EN ISO Provádět stavební práce, zejména mostní objekty a PHS v sousedství obytné zástavby, pouze v denní době podle podmínek hygienické stanice. Realizovat preventivní opatření na minimalizaci hluku při výstavbě (např. protihluková ochrana stacionárních zařízení, dodržování pracovní doby od 6 do 21 hod, vyloučení provádění hlučných prací v noční době od 21,00 do 7,00 hodin, omezení těžké nákladní dopravy na pracovní dny, minimalizace výstavby o víkendech, omezení hlučných stavebních prací v brzkých ranních a pozdních odpoledních hodinách apod.) s cílem zajistit dodržení limitních hodnot hluku dle NV č. 148/2006 Sb. Při začátku stavebních prací bude provedeno kontrolní měření u obytné zástavby a konkretizována prorotihluková opatření. Budou voleny stroje s garantovanou nižší hlučností. Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a umožnit tak odpovídající úpravu režimu dne. Před zahájením stavebních prací podrobně zdokumentovat za účasti jejich správce stav komunikací, které budou stavbou využívány a po dokončení stavby je uvést minimálně do původního stavu. Navrhnout, projednat s dotčenými obcemi a dodržovat dopravní opatření pro zajištění místního provozu a ochrany obyvatel. Ochranná opatření u významných zdrojů hluku (kryty, mobilní zástěny, kontrola technického stavu) na základě výsledků hlukové studie, která bude pro fázi výstavby zpracována v případě, že si tak vyžádá příslušný orgán ochrany zdraví. Správnou organizací výstavby minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Dodržovat technologickou kázeň a podmínky stavebního povolení. Provést opatření ke snížení prašnosti při výstavbě (např. skrápěním při demolicích) včetně opatření, které zajistí, že okolní vozovky nebudou znečišťovány auty vyjíždějícími ze stavby, případně zajistit jejich okamžité čištění. V případě, že přesto dojde ke znečištění veřejných komunikací, zajistí dodavatel stavby jejich řádné očištění. Minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti na staveništi. Kontrolovat zabezpečení nákladu na autech, aby nedocházelo k úsypům materiálu během cesty. Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a stavební techniky udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami. Dbát na technický stav automobilů a stavebních strojů. Po dobu údržby, přestávek a odstávek vypínat motory nákladních aut a stavebních mechanizmů. 81

85 Vypracovat pro stavbu Havarijní plán pro případ havarijního úniku látek škodlivých okolnímu prostředí. Bude předložen k posouzení vodohospodářskému orgánu. Povrchové a podzemní vody Bude pokračováno v navrženém pravidelném monitoringu podzemních vod a v monitorování recipientů dle návrhu pro fázi přípravy stavby. Před započetím stavebních prací doložit údaje o kvalitě a množství podzemních vod v ploše stavby a blízkém okolí dle výsledné varianty. Množství a kvalita spodních vod nesmí být stavbou zhoršena. Výstavba bude probíhat v souladu se schválenými ZOV. Staveniště musí být vybaveno tak, aby veškeré produkované odpadní vody byly řádně zneškodňovány a nedocházelo ke znečisťování povrchových ani podzemních vod. Všechny používané stroje při realizaci stavby i odlesňování musí být v dobrém technickém stavu a to zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Staveniště bude chráněno před odtokem srážkových vod z přilehlých povodí a stěn zářezů systémem příkopů a rigolů. Voda bude odváděna do nejbližší vodoteče. Bude zajištěn odvod povrchových vod z prostoru staveniště dle projektové dokumentace jednotlivých stavebních objektů. Především v období zemních prací a v místech stavby se zvýšeným sklonem zeminy k erozi budou zřízeny provizorní sedimentační jímky. Bude sledováno zaplnění těchto provizorních nádrží zachycující splachy ze staveniště. I srážkové vody odtékající ze staveniště musí splňovat limity ukazatelů znečištění dle platné legislativy v době výstavby v současnosti NV č. 61/2003 resp. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Dle potřeby budou provizorní sedimentační nádrže doplněny o nornou stěnu zachycující znečištění ropnými látkami. Odpadní vody ze zpevněných ploch staveniště (včetně odpadních vod z výplachu domíchávačů a výroby betonu) ve fázi výstavby budou zachycovány a odváděny přes lapoly. Průsakové vody, srážkové vody a technologické vody odčerpávané ze stavebních jam před portály tunelů a z těsněných jímek při výstavbě pilířů a opěr mostních objektů budou při vypouštění splňovat parametry dle platné legislativy v době výstavby v době zpracování dokumentace nařízení č. 61/2003 (229/2007) Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Budou zřízeny sedimentační jímky, do kterých budou tyto vody přečerpávány kalovými čerpadly ze svodných jímek ve stavebních jamách. Jímky budou případně doplněny o norné stěny z důvodu možného znečištění ropnými látkami ze stavební mechanizace. V případě havarijního úniku nebezpečných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odtěžena, odvezena mimo staveniště k odstranění (ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 383/2001 Sb. v platném znění) a nahrazena nezávadnou. Při odstraňování příčin a následků havárie se bude postupovat dle schváleného Plánu opatření pro případ havárie v době výstavby. Každá taková skutečnost bude oznámena příslušným institucím dle havarijního plánu. V případě, že při provádění stavebních úprav dojde ke splavení stavebních materiálů či stavebních odpadů do koryta toku, budou neprodleně odtěženy tak, aby ani krátkodobě nedošlo ke změně odtokových poměrů a jakosti vod. Při odstraňování příčin a následků havárie se bude postupovat dle schváleného Plánu opatření pro případ havárie v době výstavby. Každá taková skutečnost, kdy bude nutno zasáhnout do koryta toků, bude oznámena příslušným institucím dle havarijního plánu. 82

86 Staveniště (plochy ZS, odstavné plochy stavební mechanizace a nákladních automobilů) bude vybaveno havarijními soupravami. Vzhledem k nejčastěji hrozícímu nebezpečí úniku ropných produktů především ze stavební mechanizace se bude jednat o olejové soupravy dostatečné objemové kapacity. Olejové sorpční prostředky jsou vhodné také k odstraňování nátěrových hmot s rozpouštědly. V případě možného úniku chemických anorganických látek budou soupravy doplněny o sorbenty chemických látek. Všichni pracovníci budou seznámeni s umístěním havarijních souprav. Zabezpečit veškeré skládky a meziskládky proti možným únikům škodlivých látek do okolí. Při povodňové situaci bude zhotovitel stavby postupovat dle schváleného povodňového plánu a řídit se pokyny povodňové komise příslušné obce. Látky závadné vodám nebudou skladovány přímo na staveništi a dodavatel stavby je povinen zajistit zastřešené, zabezpečené skladovací místo mimo záplavové území a mimo OPVZ. Na staveniště bude dodávána pouze jednodenní zásoba. Pohonné hmoty, oleje a mazadla budou skladovány pouze na zabezpečených plochách. Veškeré zásoby pohonných a mazacích hmot na staveništi budou maximálně pro jednodenní potřebu stavby. Nutné doplňování pohonných hmot do málo pohyblivých stavebních zdrojů realizovat za přísných preventivních opatření (ochranné vany, sorbenty apod.). Nádrže stavebních mechanizmů budou zabezpečeny proti krádežím pohonných hmot. Nátěry mostních konstrukcí v prostoru nad korytem toku budou prováděny pod ochranou sorbentů a zaplachtování. Barvy a nátěrové hmoty jejich jednotlivé komponenty budou míchány v zaplachtovaných prostorách konstrukcí. Prázdné obaly od látek závadných vodám např. nátěrových a izolačních nátěrových hmot, použité sorbenty, použité plachty, atd. budou ukládány do vodotěsného kontejneru a po skončení směny odstraněny ze staveniště. Jedná se o odpad ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění a zák. č.477/2001 Sb. o obalech v platném znění. S výjimkou běžného denního ošetření neprovádět na staveništi opravy ani údržbu mechanismů. Minimalizovat přítomnost stavební techniky na staveništi, technika parkující v prostoru stavby bude zabezpečena lokálním zpevněným podložím (panely) a instalací záchytných nádob se sorbenty pod stojícími stavebními mechanismy. Odstavné plochy stavebních mechanizmů a nákladních vozidel budou vybaveny úkapovými nádobami potřebnými při běžné údržbě vozidel a mechanizmů. Při odstavení mechanizmů mimo vyhrazené plochy, v případě závady či nehody, bude provedena: prohlídka jejich stavu, podložení pohonných a hydraulických jednotek záchytnými vanami schopnými pojmout celý zásobní objem provozních nádrží, utěsnění porušených provozních nádrží. Před nasazením dopravních a stavebních mechanismů věnovat zvýšenou pozornost jejich technickému stavu z hlediska ekologické nezávadnosti a v tomto směru provádět periodické kontroly. Obsluhy vozidel, stavebních mechanizmů a drobné mechanizace jsou povinny průběžně kontrolovat technický stav těchto strojů a zjištěné závady ihned odstraňovat. Je zakázáno provádět výplachy mixů a čerpadel betonové směsi přímo na stavbě. Je zakázán provoz vozidel a mechanizace mimo staveništní komunikace a mimo obvod staveniště. 83

87 Plochy zařízení staveniště sloužící jako sociální zázemí stavby budou vybaveny chemickými WC, splaškové vody z umýváren a sprch budou jímány do bezodtokých jímek. Se sedimenty z provizorních sedimentačních jímek, z oplachovacích zařízení nákladních automobilů bude nakládáno jako s odpadem ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění. V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů. Půdy, geologie, terénní práce Minimalizovat navržené dočasné zábory půdy. Zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch a dodržet zásady ochrany ZPF. Zajistit pečlivé sejmutí a oddělené deponování ornice a podorniční vrstvy. Sejmutou ornici je nutno v době skladování účinně chránit před různými zdroji degradace. Stabilizaci svahů a násypů proti erozním účinkům vody realizovat pokrytím tenké vrstvy hrubšího materiálu s následnou vhodnou výsadbou zpevňovacích dřevinných porostů. Zachovat funkčnost potenciálně dotčených meliorovaných pozemků. Zajistit odborný dohled při odtěžování kontaminovaných zemin, eventuálně zjištěných v ploše záměru geologickým průzkumem; vytěžené zeminy této kategorie třídit podle úrovně znečištění a zajistit jejich odstranění odpovídajícím způsobem (skládka S-OO, resp.spalování) nebo likvidaci oprávněnou osobou. Před zahájením terénních prací prostorově upřesnit rozsah potenciálních archeologických lokalit.. Při provádění zemních prací je stavebník povinen podle 22, odst. 2 zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu. Před započetím výkopových prací musí upřesnit přesný termín a místa stavebních aktivit. Dále je podle 23 zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled. Kulturní památky, boží muka či křížky, které se nachází v sousedství stavby, budou při výstavbě zohledněny a technologickou kázní chráněny. Křížky a boží muka navržené k přemístění budou přemístěny v dostatečném časovém předstihu tak, aby nedošlo k jejich poškození. Odpady Vytvořit ze strany dodavatele stavby v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití vést odpovídající evidenci. Dodržovat zásady likvidace odpadů stanovené dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů a příslušné vyhlášky. Nakládat s odpady v souladu s legislativou, mj. třídit stavební odpad a zajistit jeho likvidaci osobami či firmami oprávněnými k nakládání s odpady podle výše uvedených zásad. 84

88 Přednostně znovu využívat, popř. recyklovat a energeticky využívat vzniklé odpady před jejich ukládáním na skládku. Upřesnit v prováděcích projektech stavby jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive zneškodnění. Určit a technicky vybavit místa na dočasné skladování nebezpečných odpadu a sběrná místa na separovaný odpad (stanoviště sběrných nádob na tříděný plastový, skleněný a papírový odpad). Nutno zabezpečit pro neoprávněné manipulaci. Ke kolaudačnímu řízení předložit specifikaci druhů a množství odpadu z výstavby, včetně výkopové zeminy, a doklady o způsobu jejich využití, resp. odstranění a dále smlouvy zabezpečující využití, resp. odstranění odpadu při provozu objektu. Dodavatel stavby bude specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto odpady budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového hospodářství V rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich využívání/odstraňování Původce odpadu si zvolí k využívání/odstraňování odpadů oprávněnou osobu (firmu) s příslušným souhlasem pro nakládání s odpady. Fauna, flóra, ochrana přírody Zajistit během výstavby odborný ekologický dozor, zaměřený především na činnosti v přírodně hodnotných lokalitách či v jejich sousedství.. Dohled by měl vést k minimalizaci škod spojených s pohybem techniky, skladováním stavebních materiálů, technologických celků a pohonných hmot. V době výstavby chránit vzrostlé stromy poblíž staveniště proti poškození těžkou mechanizací (oplocení, bednění kmene apod.). Kácení zeleně na základě podrobného vytýčení stavby v terénu eliminovat na nejnutnější míru. Kácení dřevin realizovat v období vegetačního klidu (říjen-březen). Chránit stromy, které nebudou pokáceny a budou se nacházet v blízkosti pohybu stavební techniky, podle ČSN , tzn. realizovat opatření na zachování zbytkové zeleně (ochrana kmene i ochrana kořenové části) během stavby, včetně ochrany dřevin při přeložkách inženýrských sítí. Ve stejném období vhodném pro kácení dřevin (říjen až březen) provádět i skrývku svrchní vrstvy půdy. Toto opatření přispěje k eliminaci škod na populacích živočichů. Realizovat navržené sadové úpravy stavby přesně dle projektu. Pro výsadbu budou využity zejména domácí druhy dřevin. Těleso komunikace ozelenit co nejrychleji, aby došlo v co nejkratší době k začlenění novostavby do krajiny. Na svahy násypů a zářezů použít podorničí ze skrývky. Zatravnění a výsadbu zeleně provést v co nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze svahů násypů a zářezů. Na svahy s větším sklonem použít geotextilii s travním semenem. Již v průběhu vegetačních úprav a především pak po jejich ukončení sledovat a zabraňovat případnému šíření neofytních a expanzivních druhů rostlin. V kritických profilech potenciálního ohrožení chráněných druhů před započetím výstavby přesně zaměřit trasu silnice a v nutném případě provést záchranné transfery na vhodně zvolené náhradní lokality. Při přeložkách VN instalovat opatření proti zasažení ptáků elektrickým proudem, pokud je stávající vedení již takto zabezpečeno. 85

89 Za případné zrušení stávajících krmících a loveckých zařízení pro spárkatou zvěř z důvodu budování D3 vybudovat nová v jiných místech honitby. V přírodně hodnotných lokalitách (vymezené v rámci biologického průzkumu, lesní úseky, údolní nivy, meze, remízy) dbát zvýšené technologické kázně, neumisťovat deponie, skládky materiálů či jiná stavební zařízení, zamezit pohybu stavební mechanizace. Při přemostění řeky Sázavy, zejména v západním koridoru, je nutno stavební práce organizovat tak, aby došlo k minimálnímu poškození unikátních skalních biotopů pohybem techniky, skladováním stavebních materiálů apod. D.IV.4 Období provozu Zajistit důslednou kontrolu a postprojektovou analýzu vlivů stavby a opatření po ukončení stavby na životní prostředí (ovzduší, akustická situace, příroda, plynulost a bezpečnost dopravy). Po zahájení provozu v dohodě s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví provést kontrolní měření hluku (akustický monitoring) vybrané obytné zástavby pro ověření závěrů akustické studie a účinnosti navržených protihlukových opatření zejména u nejbližších objektů. Po dokončení stavby pokračovat po dobu min. tří let v monitoringu pod vyústěním dešťových vod z odvodňovacího systému do recipientu a potenciálně ohrožených vodních zdrojů a dále alespoň po dobu pěti let provádět namátkově 1-2 krát ročně prohlídky koryta a drobných objektů na recipientech pod vyústěním odvodnění nové komunikace. Bude pokračováno v navrženém pravidelném monitoringu podzemních vod. Vypouštěné srážkové vody z dálničního odvodnění musí vyhovovat ukazatelům a limitním hodnotám dle platné legislativy v době provozu. V současnosti - nařízení vlády č. 61/2003 (229/2007) Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. V případě vypouštění odpadních splaškových vod z odpočívek nebo SSÚD do veřejné kanalizace s ČOV v blízkých obcích musí tyto vody splňovat limity hodnot kanalizačního řádu provozovatele veřejné kanalizace. Vyčištěné odpadní vody z odpočívek a SSÚD vypouštěné do recipientů musí vyhovovat ukazatelům a limitním hodnotám dle platné legislativy v době provozu. Stejně tak Srážkové vody odváděné z odpočívek a SSÚD do blízkých recipientů musí vyhovovat ukazatelům a limitním hodnotám dle platné legislativy v době provozu. V době zpracování dokumentace - nařízení vlády č. 61/2003 (229/2007) Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Zajistit pravidelnou údržbu odvodňovacích zařízení rychlostní komunikace v souladu s Provozními řády tak, aby tato zařízení byla vždy schopna v maximální míře omezit odtok znečištění do infiltračních oblastí vodních zdrojů podzemních vod, nebo do povrchových vod. O vysázené dřeviny na svazích tělesa je nezbytné alespoň dva roky pečovat (zálivka, dosadba). Bude zajištěna následná péče o nově založené lesní porosty (plochy z dočasného odnětí z PUPFL) až do stadia jejich zajištění ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. Zvýšený důraz klást především na způsob údržby komunikace v zimních obdobích, tj. účelné využívání posypových materiálů a následné zachycení rozpuštěných solí. Množství solí používaných k zimní údržbě doporučujeme co nejvíce snížit. Např. na plochách odpočívek či SSÚD dát přednost inertním posypovým materiálům (např. písek). 86

90 V případě úniku ropných látek do okolí neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů. Likvidace, popř. recyklace odpadů, které budou vznikat ve fázi provozu stavby, musí probíhat v souladu s právní úpravou a v souladu se schválenými postupy pro nakládání s odpady. V případě povoleného přepravování látek závadných vodám ochrannými pásmy vodních zdrojů, budou přepravci dodržovat pravidla pro přepravu těchto látek. Pro DUN a jejich doplňující zařízení (odlučovače ropných látek) provozovatel zpracuje provozní řád. Bude mít k dispozici návod k obsluze a předepsánu četnost odkalení. S kalovými sedimenty bude zacházeno jako s odpadem ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění. Pravidelná údržba retenčních nádrží. Na základě stavebního povolení k vodním dílům ( 15 z. č. 254/2001 Sb.), pokud bude uvedena podmínka vypracování manipulačních řádů pro RN, zajistí provozovatel jeho vyhotovení. Stanovisko zpracovatele posudku Podstatná část opatření (relevantních) uvedených v této kapitole je zahrnuta v návrhu stanoviska. Opatření navržená zpracovatelem posudku, která vyplynula z procesu EIA a ze zkušeností zpracovatele posudku jsou uvedena v návrhu stanoviska. D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Tato kapitola uvádí přehled metod a přístupů použitých při hodnocení vlivů na životní prostředí. V rámci vypracování dokumentace byly použity standardní metody v jednotlivých oborech, které byly využity jednotlivými specialisty a odborníky pro sestavení dokumentace a jejích příloh. Podrobněji zpracovatel dokumentace odkazuje na tyto přílohy a studie a v této kapitole uvádí pouze základní informace. Stanovisko zpracovatele posudku Podle názoru zpracovatele posudku jsou přístupy při hodnocení vlivů předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví v zásadě adekvátní charakteru posuzovaného záměru a zájmové lokality. Hodnocení potenciálně rozhodujících vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je založeno zejména na údajích o životním prostředí v okolí tras záměru, z mapových podkladů, z literatury, z konzultací s příslušnými odborníky a z konzultací s pracovníky státní správy a samosprávy. Získané údaje byly prověřeny a doplněny vlastním průzkumem lokality jak zpracovatelským týmem dokumentace, tak přizvaných specialistů autorů odborných studií v přílohách. Při zpracování dokumentace byla soustředěna pozornost na rozhodující potenciální vlivy posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. 87

91 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Posuzování vlivů na životní prostředí vychází z předpokladů, které byly definovány při zahájení prací. Jako základní podklad byla zpracována technická studie stavby, která udává základní parametry dálnice, a to v obou koridorech. Byla vypracována dopravní prognóza, v rámci dokumentace byly oba koridory vyhodnoceny ze všech zákonem požadovaných hledisek. Dokumentace byla zpracována standardními metodickými postupy, které jsou popsány v jednotlivých částech nebo odborných přílohách. Vycházelo se z mapových, výkresových a textových podkladů, jejichž míra odpovídá podrobnosti díla ve stupni technické studie. Upřesňování podkladů bude probíhat v dalších stupních projektové dokumentace běžným postupem. V další části dokumentace jsou popsány pro jednotlivé oblasti nedostatky ve znalostech a neurčitosti s tím, že metody, i s případnými nepřesnostmi, byly použity pro všechny varianty stejně, tedy posouzení variant je srovnatelné. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. Je zřejmé, že po výběru konečné varianty středočeské D3 bude dále zpřesňována i stopa ve zvolené podvariantě i výškové vedení. Tím bude docházet k dalšímu zpřesňování jak vlastní dálnice, tak objektů na ní mostů, tunelů, ekoduktů, odpočívak, umístění Středisek správy a údržby dálnice, příp. dalších. V další přípravě záměru bude již zohledněno stanovisko MŽP z procesu dle zákona 100/2001 Sb. Mimo již dříve uvedené je nutno se v přípravě stavby věnovat především období výstavby, která bude náročná z hlediska vlivu na dotčené obce v obou variantách záměru. Jedná se zejména o přístupové komunikace na stavbu k této problematice již zpracovatel posudku se vyjadřoval dříve. E. Popis navržených variant řešení záměru Varianty v koridorech jsou vedeny poměrně blízko sebe a rozdíl v jejich vlivech na celou posuzovanou trasu je poměrně malý. Proto byl v první fázi proveden výběr nejvhodnější varianty v každém koridoru, která pak následně reprezentuje koridor v další fázi posouzení. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků A, B a C s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Jako nejvhodnější trasa byla pro západní koridor vyhodnocena varianta Z1, nebo Z2 v 1. úseku, Z2 v úseku, variantní řešení křižovatky Maršovice nemá významné rozdíly ve vlivech na ŽP a její umístění bude řešeno podle dopravních požadavků, řešení u Křenovic je vhodnější podvarianta. 88

92 Nejvhodnější kombinace vedení trasy východního koridoru je A4 B2 C3b. Jižní přivaděč Jílové u Prahy nejvhodnější je varianta zelená. Přivaděč Týnec nad Sázavou volba varianty zcela závisí na volbě varianty dálnice D3. Celkově lze konstatovat, že nejkratší spojení je ve variantě 3, napojené na Z3. Václavická spojka upravit řešení tak, aby nebylo výhodné zkracování cesty přes Václavice, ale zachovat spojení Václavice Chrášťany. Alternativní návrh MÚK Maršovice nebyly nalezeny žádné podstatné argumenty pro doporučení některé alternativy, řešení bude závislé na dopravní vhodnosti umístění křižovatky. Podvarianta Křenovice je výhodnější i přes nutnost hlukové ochrany obce Bučovice. Porovnání koridorů Pro vzájemné posouzení koridorů byla zvolena metoda multikriteriálního hodnocení na základě metodik TUKP a AECOTEM. Principem metody je vytvoření rozhodovacího stromu všech relevantních vlivů (indikátory). V rozhodovacím stromu se v každé úrovni násobí zjištěný rozsah příslušnou vahou, hodnoty se sečtou a postupně se tak pro všechny varianty (v našem případě dva koridory) dospěje k hodnotě, která ilustruje celkový vliv. Vyšší hodnota představuje vhodnější variantu. Při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor, při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor. O koridoru je nutno rozhodnout na základě obecné preference a dalších provedených studií, které celkově zváží vláda. Stanovisko zpracovatele posudku Uvedené hodnocení variant je hodnocením zpracovatele dokumentace, které pro vlastní posudek není závazné a z tohoto hlediska ani významné. Hodnocení přes veškerou snahu je vždy zatíženo určitou subjektivitou a to především z hlediska váhy jednotlivých kritérii. V každém případě je jedním z podkladů pro konečné řešení. F. Závěr Variantní vedení dálnice D3 vykazuje v obou koridorech (západní a východní) vlivy na životní prostředí, které však nejsou zcela neřešitelné a obě varianty jsou z tohoto hlediska realizovatelné. Jak je avizováno již na počátku dokumentace a potvrzují to i výsledky předchozích hodnocení, nelze žádný koridor vyloučit, posouzení potvrzuje, že koridor západní je vhodnější z hlediska prospěchu obyvatel, souladu s územně plánovacími dokumentacemi a vykazuje menší celkové negativní vlivy na obyvatelstvo, východní koridor je výhodnější z hlediska ochrany přírody a krajiny. Návrhy v obou koridorech vycházejí v koncovém podrobném hodnocení velmi podobně a je podstatné, které hledisko bude zvoleno jako převažující. 89

93 Přesto považujeme za průkazné, že z hlediska celkových vlivů na životní prostředí je západní koridor mírně vhodnější. Rozhodující orgán bude muset vzít kromě tohoto hodnocení v úvahu i výsledky dalších studií a posouzení. Z hlediska celkových vlivů na životní prostředí s uvážením realizovatelnosti lze doporučit variantu Z2 (případně v kombinaci s variantou Z1 v 1. úseku) západního koridoru s doporučením: Při zpracování územních plánů obcí respektovat prostor, na jehož hranici bude dodržen hygienický limit hladin hluku pro denní i noční dobu (LAeq = 60/50 db), a to vč. jeho režimu, tj. vyhlášení stavební uzávěry a návrhu opatření na ochranu stávajících chráněných objektů před hlukem. Při zpracování územních plánů nevymezovat u D3 plochy pro průmyslovou zástavbu a zamezit tak výstavbě skladových, logistických a jiných center v území, a to zejména ve volné krajině. Navrhnout připojení Václavické spojky, které znemožní sjezd přes Václavice jako náhradního přístupu na Konopiště, zachovat však spojení Václavice - Chrášťany. Týnecký přivaděč odsunout západně od obce Chářovice i se zásahem do nepříliš kvalitního lesního porostu. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. Názor zpracovatele posudku na toto hodnocení je uveden v předchozích kapitolách a je promítnut do návrhu stanoviska Ministerstva životního prostředí. G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru V této kapitole je provedena rekapitulace základních údajů o záměru a vlivech záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Stanovisko zpracovatele posudku Tato kapitola má sloužit široké veřejnosti k tomu, aby mohla získat o záměru a o hlavních vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví základní informace bez nutnosti nastudování celé dokumentace. Tento požadavek kapitola splňuje. H. Přílohy Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Tato kapitola obsahuje následující povinné přílohy: Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Shrnutí stanoviska zpracovatele posudku ke správnosti údajů uvedených v dokumentaci 90

94 Zpracovatel posudku považuje dokumentaci o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí za akceptovatelnou a zpracovanou dle požadavku zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Dokumentace je zpracována na dobré profesionální úrovni. V dokumentaci je věnována odpovídající pozornost všem zásadním aspektům vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spojeným s posuzovaným záměrem. S ohledem na charakter a umístění posuzovaného záměru byla zvýšená pozornost správně věnována především problematice ochrany veřejného zdraví a ochrany přírody a krajiny. Je zcela zřejmé, že zpracovatel dokumentace danou problematiku zná a dobře se v ní orientuje. Drobné připomínky zpracovatele posudku vyplývají spíše z rozdílného přístupu ke zpracování dokumentací. Některé nepřesnosti vyplývají i z různého časového horizontu zpracování jednotlivých částí dokumentace a i velkého souboru shromážděných informací. Významnější připomínky jsou zahrnuty v návrhu stanoviska. II.3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí Přehled variantních řešení Varianty v koridorech jsou vedeny poměrně blízko sebe a rozdíl v jejich vlivech na celou posuzovanou trasu je poměrně malý. Proto byl v první fázi proveden výběr nejvhodnější varianty v každém koridoru, která pak následně reprezentuje koridor v další fázi posouzení. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. úsek SOKP sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2.úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) křížení se sil. III/11434 (Přibyšice)(3 resp. 2 varianty) 4.úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) Mezno (2 varianty) Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků A, B a C s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A Úsek B - Silniční okruh kolem Prahy MÚK Velké Popovice (3 varianty) - MÚK Velké Popovice Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Metoda hodnocení Pro jednotlivé úseky jsou posuzovány především přímé vlivy umístění trasy a následného provozu pouze v relevantních dopadech v daném území tak, jak jsou u každého hlediska uvedeny v závěru. Hodnocení je provedeno škálou 1-5 bodů s možností na desetiny. 91

95 č. Výskyt škodlivin 1 vysoké překročení (>200%) 2 překročení limitu( %) 3 na hranici limitu (80-120%) 4 pod limitem (40-80%) 5 hluboko pod limitem <50% limitu Pětičlenná stupnice hodnocení staveb a činností Impakt (Plošný vliv) likvidace objektu, zásadní ohrožení funkce silné narušení, funkce je vážně ohrožena průměrný, může vést k ohrožení funkce částečný, neohrožuje funkci bez reálného vlivu (nulový vliv) Zdroj Evernia Anděl a kol. Vyhodnocení variant v úsecích Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Přijaté riziko extrémní Hodnocení variant západního koridoru Finanční náklady Důležitost (váha ukazatele) Užitečnost nepřijatelné nulová minimální velmi nízká Obecná přijatelnost řešení jednoznačně nepřijatelné nadprůměrné vysoké malá malá nepřijatelné nebo přijatelné s velkými výhradami průměrné průměrné průměrná průměrná střední přijatelné s většími výhradami (rozhraní) podprůměrné nízké velká velká přijatelné s dílčími výhradami nulové žádné rozhodující maximální, velmi vysoká jednoznačně přijatelné, bezproblémové, ideální Z hodnocení vyplývá, že v 1. úseku jsou varianty z hlediska celkového hodnocení rovnocenné. Ve 2 a 3. úseku je nejméně problematická je varianta Z2. Jižní přivaděč Jílové u Prahy nejvhodnější je varianta zelená. Přivaděč Týnec nad Sázavou volba varianty zcela závisí na volbě varianty dálnice D3. Celkově lze konstatovat, že nejkratší spojení je ve variantě 3, napojené na Z3. Václavická spojka upravit řešení tak, aby nebylo výhodné zkracování cesty přes Václavice, ale zachovat spojení Václavice Chrášťany. Alternativní návrh MÚK Maršovice nebyly nalezeny žádné podstatné argumenty pro doporučení některé alternativy, řešení bude závislé na dopravní vhodnosti umístění křižovatky. Podvarianta Křenovice je výhodnější i přes nutnost hlukové ochrany obce Bučovice. Hodnocení variant východního koridoru V úseku A je z hlediska ochrany ŽP nejvhodnějším řešením rozšíření D1 tj.varianta A4. V úseku C je nejvhodnější varianta C3+C3b s menším dopadem na obyvatelstvo. Porovnání koridorů Jako nejvhodnější trasa byla pro západní koridor vyhodnocena variana Z2 v úseku, variantní řešení křižovatky Maršovice nemá významné rozdíly ve vlivech na ŽP a její umístění bude řešeno podle dopravních požadavků, řešení u Křenovic je vhodnější podvarianta. Nejvhodnější kombinace vedení trasy východního koridoru je A4 B2 C3b. Pro vzájemné posouzení představitelů koridorů byla zvolena metoda multikriteriálního hodnocení na základě metodik TUKP a AECOTEM. Principem metody je vytvoření rozhodovacího stromu všech relevantních vlivů (indikátory). V rozhodovacím stromu se v každé úrovni násobí zjištěný rozsah příslušnou vahou, hodnoty se sečtou a postupně se tak pro všechny varianty (v našem případě dva koridory) dospěje k hodnotě, která ilustruje celkový vliv. Vyšší hodnota představuje vhodnější variantu. Hodnocení hluku je zahrnuto do zdravotních rizik obyvatel a narušení pohody fauny. 92

96 Kriteria a indikátorové listy Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Pro každý výše uvedený indikátor je zpracován tzv. indikátorový list obsahující stručný popis, hodnotovou funkci a zjištěné hodnoty ukazatele pro oba koridory a jejich převedení na dílčí užitnou hodnotu. Podrobný výpočet je uložen u zpracovatele. Pro řadu indikátorů je mezní hodnota určena údajem, kdy celá trasa (nejdelší možná trasa) prochází posuzovaným územím (chráněné lokality, poddolovaná území apod.). Délky variant se liší, podle metodiky AECOTEM je nejdelší teoreticky možná trasa spojnice krajních posuzovaných bodů násobená charakterem krajiny. Vzhledem ke zvlněné krajině bude použit koeficient 1,35 tj. nejdelší teoreticky možná trasa je 48,600 * 1,35 = 65,600 km. Pro každé kriterium jsou stanoveny váhy důležitosti, jak je popsáno výše. Odevzdané dotazníky Fullerova hodnocení byly zpracovány a sumarizovány jednak společně, jednak po zájmových celcích. V tomto hodnocení již není vyhodnocována varianta 0, vztah navrhovaných variant k situaci bez výstavby je popsán v jednotlivých kapitolách D.I. dokumentace. Na základě zjištěných hodnot a stanovených vah je proveden pro oba koridory výpočet, kterým se stanoví konečná hodnota. Celkové výsledky hodnocení zohledňují názory všech účastníků, použity jsou průměrné hodnoty všech. Pro výsledky výpočtu platí, že vyšší hodnota představuje celkově vhodnější variantu z hlediska kombinace posuzovaných kritérií. Celkové hodnocení Koridor Hodnota Západní 73,77 Východní 73,38 Testy citlivosti Ve snaze o získání objektivních výsledků a ověření stability výpočtu jsou váhy vypočtené jako průměr všech zúčastněných subjektů na nejvyšším stupni zaměněny za váhy extrémních názorů, čili těch, kteří preferují obyvatelstvo a těch, kteří preferují krajinu a přírodu. Hodnoty Koridor Preference obyvatel Preference přírody Západní 73,78 73,72 Východní 73,19 74,11 Výsledek odpovídá očekávání, při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor, při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor. O koridoru je nutno rozhodnout na základě obecné preference a dalších studií, které celkově zváží vláda. Stanovisko zpracovatele posudku Jedná se o použití standardně používané metodiky. K jakémukoliv kriteriálnímu hodnocení záměru lze však mít výhrady jedná se to jak výběru kritérií, tak váze jednotlivých faktorů. V daném případě lze namítat váhu kriteria horninové prostředí, i případně 93

97 rozdělení do kriteriíí. V případě kriteria obyvatelstvo byly použity zastaralé demografické údaje. Přes veškerou snahu je vždy toto hodnocení zatíženo subjektivním názorem na správnost a účelnost navrženého stromu včetně dalších aspektů. Provádět jednoznačné závěry na základě tohoto hodnocení je však příliš odvážné. II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice Žádné nepříznivé vlivy takového rozsahu nebo významu, že by mohly zasahovat za hranice státního území, u oznamovaného záměru nelze předpokládat. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek pokud pomineme významnost D3 z hlediska důležitosti evropské komunikační silniční sítě (E55). III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Technické řešení záměru je pro potřeby posouzení vlivů na životní prostředí dostačujícím způsobem popsáno, detailnější řešení se s ohledem na požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů předpokládá v rámci další přípravy záměru pro příslušná správní řízení k povolení předmětného záměru. Jedná se o liniovou stavbu značného rozsahu. Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN D27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. Úsek SOKP sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2. Úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. Úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) (3 resp. 2 varianty) 4. Úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) Mezno (1 varianta s alternativním umístěním křižovatky Maršovice a podvariantou Křenovice) Vedení dálnice D3 začíná napojením na Pražský okruh prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v prostoru Jesenice (úsek 512). Vedení dálnice kolem Psár, Jílového, Hostěradic, Netvořic, Chrášťan, Maršovic, Voračic, Heřmaniček na stávající již provozovaný úsek dálnice D3 (Mezno) 94

98 Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků A, B a C s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A - Silniční okruh kolem Prahy MÚK Velké Popovice (3 varianty) Úsek B - MÚK Velké Popovice Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Východní varianta je navržena v trase zhruba podél současné silnice I/3 v ose Říčany Benešov Tábor. Součástí stavby jsou dálniční mosty, tunely hloubené a ražené, ekodukty, dálniční přivaděče, dálniční křižovatky, napojení na stávající nebo připravovanou síť rychlostních komunikací, úpravy dotčených komunikací včetně přeložek, umístění protihlukových opatření, návrhy lokalizace odpočívek, středisek správy a údržby dálnic a další související stavby. Součástí stavby jsou v západní variantě přivaděče Jílové u Prahy, Týnec nad Sázavou a Václavická spojka. Ve východní variantě se jedná především o přeložky a úpravy silnice I/3, v jejíž stopě je východní koridor v části veden. Z hlediska k ochrany přírody je významné vedení jak vlastní stopy dálnice, tak překračování vodních toků nebo jiných terénních překážek mosty, které jsou řešeny tak, aby došlo k minimálnímu zásahu do existujících biotopů a to včetně EVL Sázava. Nejdelší navržený most je ve variantě Z1 přemostění Sázavy 1023 m. Tunely jsou podle výšky nadloží řešeny jako hloubené nebo ražené, přičemž v případě ražených tunelů má být použita rakouská tunelovací metoda (NRTM), kdy budou raženy z předem zajištěného portálu v čelní portálové stěně. Nejdelší navržený tunel je ve variantě Z m Kamenná Vrata. Specifickými objekty na dálnici jsou ekodukty přemostění dálnice či tunel vybudované především či výlučně z důvodu propojení obou stran dálnice pro umožnění migrace zvěře přes dálnici. Z hlediska ochrany ovzduší se jedná především o emise z vozidel na budoucí dálnici a přilehlých komunikací. V předložené dokumentaci je větrání tunelů uváděno jako přirozené a úrovni portálů jednotlivých tunelů. Jedná se o krajní případ, který s hlediska tunelových objektů kolem 100 m a delších nemůže nastat a to ani z bezpečnostních důvodů. V další projektové přípravě je nutno upřesnit umístění výduchů ze vzduchotechniky tunelů ve vybrané variantě. Nucené větrání má lepší rozptylové podmínky, takže výsledné imisní zatížení bylo v dokumentaci posuzováno za horších podmínek než jaké mohou nastat. Dokumentace uvádí předběžný návrh protihlukových opatření formou protihlukových stěn. V dokumentaci byly vytipovány lokality, kde dodržení platných hygienických limitů hluku může být problematické. Celou problematiku hlukové zátěže je nutno podrobně řešit v další fázi projektové přípravy s využitím všech technických prostředků. Teprve posledním řešením je pak přijetí individuálních protihlukových opatření. Je zcela zřejmá, že velké problémy vyvolá vlastní realizace stavby. V dokumentaci jsou uvedeny zásady, které je nutno v další přípravě záměru respektovat. Lze očekávat značné problémy v případě realizace východní varianty především v částech v souběhu s I/3. Realizací záměru podle předběžných údajů dojde k značnému přebytku materiálů z výstavby podle bilancí v západní variantě cca 3,5 mil. m 3, ve východní variantě cca 95

99 dvojnásobek. V další přípravě záměru je nutno řešit využití těchto materiálů tříděné kamenivo, rekultivace, staré ekologické zátěže, významné terénní úpravy, příp. vhodné uložení pokud nebude pro tyto materiály využití. V západní variantě prochází trasa chráněným ložiskovým územím cihlářské suroviny Dolní Jirčany je nutno dořešit v další projektové dokumentaci tuto problematiku. Dále je nutno řešit upřesnění stopy západní varianty, pokud bude vybrána v plochách výskytu starých důlních děl (Jílové u Prahy, Heřmaničky). Odpovídající pozornost v dokumentaci je věnována ochraně přírody, navržené podmínky je nutno v další přípravě záměru respektovat. Na základě předložené dokumentace lze vyslovit názor, že pro omezení nejvýznamnějších negativních vlivů souvisejících s předloženým záměrem budou při respektování podmínek stanovených předkládaným posudkem použita odpovídající technická řešení na úrovni stávající techniky s respektováním místních podmínek, omezující výstupy do jednotlivých složek životního prostředí. Nelze předpokládat významné problémy z hlediska znečišťování ovzduší. V další přípravě záměru musí být kladen důraz za vyřešení akustické zátěže především v problémových lokalitách pro vybranou variantu. 96

100 IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracovatel dokumentace vycházel především z výsledků hlukové a rozptylové studie, krajinářského hodnocení, hydrogeologického posouzení, biologického posouzení a dendrologického průzkumu, geologického a pedologického průzkumu, dále zpracovatel dokumentace vycházel z vyjádření dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávních celků a veřejnosti k oběma oznámením a dokumentaci, ze vstupních informací oznamovatele ve fázi zpracování oznámení a dokumentace EIA a ve vazbě na příslušné předpisy ochrany životního prostředí. Jsou sumarizovány veškeré návrhy na opatření pro prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí, které: - byly již prezentovány v dokumentaci - byly požadovány v rámci vyjádření k dokumentaci a byly akceptovány zpracovatelem posudku - byly navrženy zpracovatelem posudku - naopak nejsou formulována doporučení, které jednoznačně vyplývají z příslušných složkových zákonů. Celkové návrhy opatření jsou uvedeny v návrhu stanoviska. Pro prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů výstavby a provozu hodnoceného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví doporučuje zpracovatel posudku akceptovat následující opatření: Zpracovatel posudku zde zdůrazňuje některé zásadní požadavky při další přípravě záměru. Z hlediska budoucí dopravní zátěže: Aktualizovat dopravní studii s výhledem do roku 2030 se zohledněním výsledků sčítání v roce 2010 včetně zčásti zprovozněného úseku SOKP. Z hlediska akustické zátěže: Na základě aktualizované dopravní studie zpracovat pro vybranou variantu hlukové studie řešení především problémové lokality. Do opatření k snížení hlukové zátěže (dodržení legislativních limitů) vzít v úvahu veškerá opatření, která jsou technicky dostupná - posunutí stopy dálnice, výškové řešení, tvar a výška protihlukové stěny, včetně případného tubusu, povrchová řešení komunikace (např. obalované živičné směsi s příměsí drcených pneumatik), protihlukové valy, výsadba pásů stálezelených dřevin atd. včetně kombinace. K individuálním opatřením přistupovat až v případě, že ostatní technické prostředky budou vyčerpány. Podle zpřesněných hlukových studií, kde výsledná akustická zátěž přesáhne platné hygienické limity o 2 db a méně, neprovádět realizaci protihlukových stěn. Příprava stavby však musí s tímto faktorem počítat. K vlastní realizaci protihlukových stěn by pak došlo až na základě výsledku měření ve zkušebním provozu, pokud budou limity hluku překročeny. Z hlediska ochrany ovzduší: V další projektové přípravě stanovit umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Z hlediska ochrany vod: 97

101 V další fázi projektové přípravy musí být proveden podrobný hydrogeologických průzkum těchto lokalit pro vybranou variantu D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření musí být realizována logicky v předstihu před vlastní stavbou. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů provozovatel zajistí nápravná opatření. Při návrhu vodohospodářských objektů a odvodu dešťových vod do vodotečí používat min. 20-ti leté vody. Z hlediska ochrany přírody Průběžně aktualizovat biologické průzkumy s ohledem na jejich dočasnou platnost. Z hlediska horninového prostředí v případě západní varianty Oblast CHLÚ Dolní Jirčany: Pro západní koridor v oblasti CHLÚ cihlářských hlín v Dolních Jirčanech zpřesnit rozsah zásahu a navrhnout další postup v rámci navazující projektové dokumentace. Střet je zapotřebí řešit s organizací, která je správcem CHLÚ výhradního ložiska (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice), po dohodě s příslušným orgánem MŽP. Vypořádání střetu formou odpisu zásob bloku (vynětím z evidence zásob). Rovněž je potřeba vyřešit nakládání s vytěženou surovinou využití firmou Tondach, využití na stavbě, příp. jiné využití. Oblast Jílové u Prahy provést podrobný hydrogeologický průzkum i s použitím geofyzikálních metod s cílem vést trasu tak aby nedocházelo ke střetům se starými důlními díly. Pokud k tomuto střetu přesto dojde provést odpovídající zabezpečení. V případě Heřmaniček upravit stopu tak, aby nedocházelo pokud možno ke střetu se starými důlními díly na základě podkladů DIAMO s.p. Pokud k tomuto střetu přesto dojde provést odpovídající zabezpečení. zátěží. V další projektové přípravě dořešit případný střet s lokalitami starých ekologických Z hlediska vlastní stopy trasy D3 v případě západní varianty: dořešit střet s chráněných ložiskovým územím Dolní Jirčany Z hlediska umístění odpočívek Zvážit umístění odpočívky Minartice z hlediska ochrany EVL Minartice. Z hlediska realizace dálničních mostů 98

102 toku. Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. V případě dálničních mostů přes vodoteče umístit pilíře v každém případě mimo profil V případě západní varianty most přes Sázavu - severní pilíř je nutno vetknout do skalního masivu až nad tratí. Vlastní stavbu provádět shora tak, aby do samotného chráněného území (EVL Sázava) nevstoupil jediný stavební stroj. Další doporučení V případě západní varianty varianta Z1 nebo Z2 lze doporučit přivaděč od Týnce řešit s přímým napojením na stávající silnici po hrázi Dunávického rybníka, trasování mezi rybníky je nutno pokládat za konfliktní. I z toho důvodu zpracovatel posudku nedoporučuje variantu Z3. V případě západní varianty posoudit možnost jiného výškové řešení v oblasti kolem Neštětické Hory V případě východní varianty dořešit výškové vedení stopy v oblasti Čerčan. Pro fázi výstavby Dodržovat opatření k zmírnění vlivů stavby na okolí Posuzování vlivů na životní prostředí V případě umístění betonárky nebo drtičky kamene při výstavbě dle záměru bude tato podléhat posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění. Pokud se týká odpočívek platí totéž, neboť se bude jednat o v každém případě o čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Jedná se o upozornění, neboť provozovatelem nebude zřejmě investor D3 ale jiná právnická osoba. V návrhu stanoviska jsou opatření členěna na fázi Opatření pro fázi přípravy Opatření pro fázi realizace Opatření pro fázi provozu 99

103 V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI Zpracovateli posudku byla prostřednictvím příslušného úřadu, Ministerstva životního prostředí, doručena vyjádření obdržená k dokumentaci záměru D3 Středočeská část dne (poslední vyjádření). Ke zveřejněné dokumentaci se vyjádřily následující subjekty: Obdržená vyjádření dotčených územních samosprávných celků subjekt č.j. ze dne Středočeský kraj /2011/KUSK Hlavní město Praha 615/ Město Bystřice 117/ Město Bystřice 385/ Město Jílové u Prahy MJuP/01429/2011/KANV/Star Město Neveklov 00116/2011/R Město Pyšely Město Říčany 8645/2011-MUR/Taj Město Sedlec-Prčice 114/ Město Týnec nad Sázavou MUTnS-0659/ Město Votice 68/11/SMI Městská část Praha-Kolovraty 104/ Městys Maršovice 20/ Městys Netvořice 30/RM/ Městys Vrchotovy Janovice 35/ Obec Čerčany OÚČ/377/ Obec Heřmaničky Obec Chářovice 10/ Obec Chrášt'any 19/ Obec Jesenice Obec Kamenice 856/ Obec Kamenný Přívoz 61/2011/OU/S Obec Kunice OU/136/ Obec Lešany 122/ Obec Mezno 003/ Obec Mirošovice 32/ Obec Modletice V 017/

104 subjekt č.j. ze dne Obec Olbramovice 31/ Obec Petrov 00144/2011/OÚ Obec Petříkov 29/ Obec Poříčí nad Sázavou (společně ZO ČSOP Nové Městečko) 42/ Obec Psáry OU/00138/ Obec Senohraby Obec Smilkov - neuvedeno Obec Strančice 215/ Obec Světice 54/11/Ha Obec Tisem Obec Václavice 01/ Obec Velké Popovice Obec Voděrádky Obec Vojkov 8/ Obec Zlatníky-Hodkovice 104/11/OU Stanovisko starostů Města Pyšely, Obce Lštění, Obce Přestavlky, Obce Vranov, Obce Hvězdonice, Obce Poříčí nad Sázavou, Obce Čerčany, Obce Čtyřkoly a Obce Nespeky Obdržená vyjádření dotčených správních úřadů subjekt č.j. ze dne Krajský úřad Středočeského kraje /2011/KUKS Magistrát hlavního města Prahy S-MHMP /2011/1/OOP/VI Městský úřad Benešov MUBN/11343/ Městský úřad Černošice ŽP/MEUC /2011/L/Fi Městský úřad v Říčanech 3394/2011-MUR/OŽP Městský úřad Votice 141/11/ŽP-Su Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší ČIŽP/41/IPP/ /11/R JX KHSSC 02426/ /780/

105 subjekt č.j. ze dne Ministerstvo zemědělství, odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů 35027/2011-MZE Ministerstvo dopravy 34/ DOP/ Národní památkový ústav, územní pracoviště středních Čech v Praze NPÚ / Povodí Vltavy, s. p / Lesy České republiky, Lesní správa Tábor 1275/2007/197/84/ Lesy České republiky, Krajské ředitelství Brandýs n. L. Obdržená vyjádření občanských sdružení a veřejnosti subjekt 044/2011/921/76/ ze dne Český svaz ochránců přírody Sázava Ekospol a. s Český zahrádkářský svaz ze dne Děti Země, Klub za udržitelnou dopravu Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy Sdružení Miláčov Osadní Výbor Beztahov Petiční výbor Šeberov Petice" (zasláno obecním úřadem Čtyřkoly) Petice (zasláno obcí Čerčany) Petice Občanské sdružení Ateliér pro životní prostředí Občanské sdružení Lípa Senohraby Občanské sdružení Loreta Občanské sdružení Občané proti devastaci životního prostředí Týnec nad Sázavou Občanské sdružení Pod Lesem Občanské sdružení STOP Vestecké spojce Občanské sdružení Zdravá krajina se sídlem Lešany Sdružení občanů pro ochranu přírody Neštětické hory a okolí Sdružení proti devastaci životního prostředí Týnec nad Sázavou občané Božkovic

106 subjekt ze dne občané Dlouhé Lhoty občané Tožice občané Martina Vildová a další občané J. Kolář a další Osadní výbor Jírovice Pan a paní J. a V. Dvořákovi a P. a L. Tardovských Pan a paní Tomáš a Helena Bendovi pan Birhanzl Ing. Zdeněk Černovský pan Jaromír Fatka pan Pavel Fulín pan Josef Jůza pan M. Hradecký, L. Hradecká a L. Šich pan Miroslav Hruška paní Simona Kočí Iva a Stanislav Kofroňovi paní Jana Korcová Ing. Vít Komrzý pan Jiří Kříž paní K. Nevanová, J. Nevan RNDr. Petr Morávek pan Petr Nehasil paní Pavlína Pašková pan Robert Pašek paní Hana Phillips pan Miloš Vašek a další Ing. Milan Vejmola pan Oldřich Zadražil VZOR I (2 podání) VZOR II (6 podání) VZOR III (2 podání) VZOR IV (27 podání) VZOR V (3 podání) 103

107 subjekt VZOR VI (12 podání) VZOR VII (2 podání) ze dne V dalším textu je uveden komentář zpracovatele posudku k jednotlivým obdrženým vyjádřením. Na obdržená vyjádření je reagováno zpracovatelem posudku pod vyjádřením nebo v případě rozsáhlejšího vyjádření přímo v návaznosti na text připomínky kurzivou. Obdržená vyjádření dotčených územních samosprávných celků 1. Středočeský kraj ze dne Podstata vyjádření Středočeský kraj souhlasí s dokumentací za předpokladu využití závěrů a doporučení obsažených v dokumentaci pro realizaci stavby ve vhodnější variantě západního koridoru a upozorňuje zároveň na závěry studie hydrogeologického průzkumu o rizikovosti vlivu tunelu u Benešova na hladinu spodních vod. Stanovisko zpracovatele posudku: Vzhledem k obsahu bez komentáře. 2. Hlavní město Praha ze dne Podstata vyjádření Z hlediska ochrany ovzduší Jako nejvhodnější se jeví západní koridor. Bez komentáře. Z hlediska městské zeleně V prostoru zájmových území byl zpracován pouze rámcový dendrologický průzkum, kterým byla zachycena v procentech druhová dendrologická skladba, až v rámci DÚR bude proveden návrh úprav, i když proces EIA by měl na tyto návrhy reagovat a zhodnotit. V dokumentaci není proveden výčet pozemků včetně majetkoprávních vztahů, aby bylo možné posoudit, zda vůbec bude reálné provedení zvažovaných vegetačních úprav. V dokumentaci je zmíněno o výsadbách pnoucí zeleně k protihlukovým stěnám, aniž by stěny byly uvedeny ve výčtu staveb. V dokumentaci postrádáme alespoň situační zákres ploch, kterých by se vegetační úpravy týkaly. Ve shrnutí o vlivech záměru na krajinu jsou uvedeny body, které si protiřečí bod 3, 4, 59, 12, 13 atd. Zpřesnění protihlukových stěn včetně jejich řešení včetně výsadby pnoucí zeleně bude řešeno v další fázi projektové přípravy. 104

108 další. Předběžné umístění protihlukových stěn je v dokumentaci uvedeno. např. tab. 149 a Zpracovatel posudku neshledává, že by si uvedená konstatování významně protiřečily. Z hlediska ochrany ZPF Jako příznivější se jeví západní koridor, a to z hlediska celkového záboru ZPF i poměru záborů nacházejících se na bonitně nejcennějších půdách. Bez komentáře. Z hlediska hospodaření s odpady Přebytečnou zeminu (cca 3,5 mil. m 3 ) doporučujeme využívat k výstavbě protihlukových clon. Doporučujeme dovážet materiál určený k recyklaci do provozoven v Záběhlicích a Strašnicích, tedy do hl. m. Prahy ze Středočeského kraje. Z dopravního hlediska 1. Nenašli jsme v dokumentaci posouzení provozuschopnosti Pražského okruhu mezi Horními Počernicemi a Běchovicemi (stavba č. 510 Silničního okruhu kolem Prahy) pro východní variantu. Provozuschopnost Pražského okruhu mezi Horními Počernicemi a Běchovicemi nebyla zatím termínově stanovena. 2. Připomínka k financování odstavného parkoviště v Jesenici a tramvajového spojení do Prahy nebo trasy Metrobusu. není předmětem EIA 3. Upozornění na řádovou chybu v textu dokumentace (dopravní prognóza). Jedná se skutečně o nepřesnost. 4. Upozornění na upřesňování řešení nové železniční trati (v parametrech VRT) z Prahy směrem na Benešov). připomínka pro další projektovou přípravu 5. Postrádáme alespoň orientační údaje o objemu zemních prací a přesunu materiálu i způsobu jeho deponování. Objem zemních prací je zřejmý z kapitoly B.III.5 dokumentace, je rozdělen na jednotlivé úseky a varianty. Jedná se pochopitelně o předběžné údaje, které budou zpřesněny v prováděcím projektu stavby. Ve variantě západní se jedná o přebytek zeminy cca 3,5 mil m 3, ve východním koridoru pak cca 7 mil m 3. Využití nadbytečného materiálu bude zpřesněno v další fázi projekční přípravy po vybrání konečné varianty zahrnuto do podmínek stanoviska. 6. Požadavek na upřesnění, zda budou spolu se SOKP a dálnicí D1, na pražském území součástí přepravních tras i další komunikace na SOKP napojené. Např. Vestec není součástí stavby 105

109 Působením nových znaků vzniklých vlivem realizace záměru dojde ke změnám v prostorových vztazích, které přesáhnou lokální význam. 3) Záměr způsobí relevantní změnu ve vnímání poměru charakteristik přírodních, resp. přírodě blízkých a umělých (kulturních) ve prospěch umělých (platí pro oba koridory). 4) Vlivem realizace záměru dojde k částečnému snížení zrnitosti či krajinné heterogenity dotčeného krajinného prostoru (platí pro oba koridory). 9) Vlivem realizace záměru nedojde ke změně projevu existujících zásadních a spoluurčujících znaků a hodnot krajinného rázu (platí pro oba koridory). Jedná se o konstatování, která vyplývají i z dokumentace. Změny v přírodních a kulturních charakteristikách 12) Realizací záměru dojde k ovlivnění lokalit, které jsou ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/92 Sb.) zvláště chráněným územím (platí pro východní koridor 3 ZCHÚ přírodní památka Chlum, Přírodní rezervace Podhrázský rybník, Přírodní památka V olších). S ohledem na předmět ochrany a vzdálenost těchto lokalit se bude jednat o středně silné narušení přírodních hodnot krajinného rázu. 13) Realizací záměru dojde k ovlivnění významných krajinných prvků v rámci DoKP. S ohledem na předmět ochrany a vzdálenost těchto lokalit se bude jednat o relevantní narušení přírodních hodnot krajinného rázu (platí pro oba koridory). (DoKp Dotčený krajinný prostor) Jedná se o konstatování, která vyplývají i z dokumentace. 3. Město Bystřice ze dne Podstata vyjádření Zastupitelstvo města Bystřice nadále upřednostňuje variantu západní. Východní varianta je nevýhodná především svými zásahy do životního prostředí správního území města a negativním dopadem na zdejší obyvatelstvo. Město Bystřice zároveň uplatňuje následující námitky k předložené dokumentaci: - znovu posouzení a zapracování hlukových ukazatelů ve vztahu k plánovanému rozvoji letiště Benešov, které se nachází v bezprostřední blízkosti samotného města Bystřice, - aktualizace dat výstavby v lokalitě Bystřice sever, kde v době zpracování dokumentace došlo k výstavbě několika rodinných domů, které budou následně dotčeny samotnou výstavbou dálnice a jejich novému posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku: K variantě bez komentáře. Záměr Letiště Benešov Úpravy letištních ploch a výstavba odbavovací budovy byl v procesu EIA ukončen na žádost oznamovatele Krajský úřad Středočeského kraje. Hlukovou situaci bude možno posoudit až na základě konečné varianty záměru. 106

110 Lokalita Benešov sever - posouzení vlivů na životní prostředí především akustické zátěže zahrnuto do podmínek stanoviska - pokud bude tato varianta (východní) preferována. Skutečnost, že východní varianta Středočeské D3 není součástí územně plánovací dokumentace má za následek, že z hlediska současné výstavby není z titulu D3 žádné omezení. Takových případů mimo Bystřici bude zcela zřejmě mnohem víc a může to zkomplikovat případnou realizaci této varianty. 4. Město Bystřice ze dne Podstata vyjádření Na základě podnětů občanů města Bystřice uplatňujeme dodatečné námitky: - dokumentace ve své textové části opomněla zapracovat dotčené vodní zdroje VI5 Božkovice, které jsou vyznačeny v mapové části. - dokumentace ve východní variantě nebere v potaz nově vybudovanou bioplynovou stanici v osadě Petrovice, k.ú. Nesvačily u Bystřice Zároveň si dovoluji k dopisu přiložit dopisy občanů Božkovic, Jírovic a Tožice. Stanovisko zpracovatele posudku: V15 Božkovice nejedná se o opomenutí ze strany zpracovatele dokumentace zdroj V 15 je v Drachkově dostatečně vzdálené od osy navrhované komunikace, v Božkovicích je označeno individuální zásobování vodou. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po konečném výběru varianty a stabilizaci stopy dálnice se zaměřením na případnou negativní změnu kvalitativní i kvantitativní včetně příp. nápravných opatření. Bioplynová stanice v osadě Petrovice, k.ú. Nesvačily u Benešova. Celé posuzované území které se dotýká předmětný záměr má logicky dynamický vývoj. Zdaleka ne všechno se dá v průběhu prací aktualizovat. Připomínky občanů Božkovic, Jirovic a Tožice jsou vypořádány ve vyjádření veřejnosti. 5. Město Jílové u Prahy ze dne Podstata vyjádření 1. Obecně V lednu 2011 Ministerstvo dopravy zveřejnilo dokument Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 (tzv. superkoncepce"). Podle této strategie výstavby dopravní sítě bude středočeský úsek dálnice D3 realizován v letech 2019 až Posuzování vlivů této stavby na životní prostředí, které probíhá cca o 10 let dříve, je v rozporu s účelem posuzování vlivů stanoveným v ustanovení 1 zákona EIA. V době realizace stavby bude zcela jiný stav životního prostředí v dotčeném území (část C), jiné (zpravidla přísnější) mohou být i limity a standardy složek životního prostředí a ochrany lidského zdraví. Výsledek posuzování záměru tak nemůže odpovídat realitě, zvláště v dynamicky se rozvíjejícím regionu jižně od Prahy. Nyní probíhající proces EIA může být z těchto důvodů úspěšně zpochybňován coby podklad pro navazující správní řízení. 107

111 Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Ministerstvo dopravy nyní pracuje na nové strategii - GEPARDI II - pro roky 2014 až V té chce zjistit, jaké stavby se můžou realizovat, jak je seřadit podle priorit a jaké stavby by měly pro Českou republiku větší přínos. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. 2. Jednotlivé připomínky 2.1. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Hluková studie prokazuje na území města Jílové u Prahy překračování závazných hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb, a to i v případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů záměru na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení chybí zcela. Přes tato zjištění dokumentace EIA neobsahuje žádná další opatření ke snížení hlukové zátěže na úroveň stanovených limitů. Tato skutečnost je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: dopracovat rozptylovou a hlukovou studii (...), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými, navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření (str. 2, bod ochrana ovzduší). Tento požadavek dokumentace EIA neobsahuje. Naopak se snaží vyvolat dojem, že v případě překračování hygienických limitů hluku pro vnější chráněný prostor staveb postačí zajištění limitu pro vnitřní chráněný prostor (tedy vyměnit okna za protihluková). To je však v rozporu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., to takovou výjimku na rozdíl od dříve platné právní úpravy již neumožňuje. Součástí dokumentace je akustická studie, která hodnotí akustickou situaci po realizaci záměru, příp. za použití protihlukových opatření. V textu akustické studie: V některých bodech i přes návrh protihlukové stěny nebylo možné dosáhnout hygienického limitu. Tyto body jsou většinou příliš blízko navržené dálnici D3 nebo jsou ovlivněny jinými silnicemi v území, na kterých protihlukové stěny navrhovány nejsou. V dalších stupních dokumentace bude v těchto místech nutné provést podrobné posouzení s návrhem dalších protihlukových opatření. V místech, kde nebude možné dodržet hygienický limit pro chráněný venkovní prostor nebo pro chráněný venkovní prostor staveb nebo kde se prokáže, že náklady na realizaci navržené protihlukové bariéry jsou neúměrné výslednému efektu, budou v dalších stupních dokumentace doplněna další protihluková opatření. V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie pro jednotlivé lokality s upřesněním navrhovaných PHS a jejich parametrů. V kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí je uvedeno pro fázi projektových příprav (DÚR, DSP): Zpracovat podrobnou hlukovou studii pro výslednou variantu trasy dálnice a navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. Protihlukové 108

112 stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit. Podle názoru zpracovatele posudku byla problematice akustické zátěže v posuzované dokumentaci věnována dostatečná pozornost. To, že v některých případech není navrženou protihlukovou stěnou dosaženo úrovně pod platným hygienickým limitem neznamená, že se jedná o konečný stav řešení území jak plyne z předchozího. Existují různé možnosti technické ho řešení mimo výšky protihlukové stěny - její pohltivost, tvar stěny, protihlukové valy, výšková změna vedení trasy, provedení povrchu vozovky (např. živičná směs s příměsí drcených pneumatik), stálezelená dřevinná bariera apod Nedostatečné posouzení imisního zatížení Z předložené dokumentace EIA a rozptylové studie je patrné, že na území města Jílové u Prahy může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice PM 10 (str ). Uvedená zjištění jsou namísto navržení dalších zmírňujících opatření bagatelizována údajnou nulovou vypovídací schopností tohoto ukazatelé. Zároveň chybí posouzení imisního zatížení v místech zaústění portálů tunelů (předpoklad až 20 µg/m 3, což je polovina imisního limitu; tedy bez započtení dalších zdrojů a imisního pozadí) a předpokládaného vyústění výdechů z tunelů na povrchu (str. 279, 285). Toto posouzení nelze odsouvat do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty. Absence podrobného posouzení, včetně návrhů zmírňujících opatření, je v rozporu se závěry zjišťovacího řízem, které požaduje cit: dopracovat rozptylovou a hlukovou studii (...), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými, navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření'''' (str. 2, bod ochrana ovzduší). Nejedná se o bagatelizaci, ale výtah z hodnocení vlivů na veřejné zdraví zpracované oprávněnou osobou. Jedná se tedy o vytržení z kontextu. Z rozptylové studie - Jak již bylo uvedeno, maximální koncentrace nedávají žádnou informaci o četnosti výskytu těchto hodnot. Ta závisí na četnosti výskytu silných inverzí a na proudění a dalších klimatických faktorech. Ve skutečnosti se tyto nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas nejvýše několika hodin či desítek hodin v roce, a to pouze za souhry nejhorších emisních a rozptylových podmínek. Jejich vypovídací schopnost je spíše pokud jde o relativní posouzení různých částí území. Umožňují dobře postihnout rozdíly v rizikovosti sledovaného území k výskytu skutečně vysokých krátkodobých koncentrací. Ve výkresech je znázorněno, kolikrát v roce předpokládá modelový výpočet překročení limitní hodnoty 50 mg/m 3 denní koncentrace PM 10 pro nulovou, západní a východní variantu. Legislativou je tolerováno 35 překročení limitní hodnoty v roce. Z výkresu je zřejmé, že v blízkém okolí dálnice D3 ve východním koridoru je předpokládán vyšší počet překročení limitní hodnoty v roce oproti západnímu koridoru. Podél západního koridoru dochází k překračování méně často, na obydleném území zcela výjimečně. Nutno opět upozornit na skutečnost, že i toto překročení se týká nejméně příznivých podmínek, které nemusí vůbec nastat, natož v daném roce navíc jedná o prognózu na úrovni roku

113 Rozptylová studie zpracovala s určitým zjednodušením. V současné době projektové přípravy není stanoveno umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Vzduchotechnika musí být v každém z tunelů delším než 80 m, a to především z bezpečnostních důvodů. I když technickými výpočty vychází, že tunely jsou samovětratelné, nelze se na toto spoléhat ve všech situacích. Rozptylová studie tedy v tomto směru nadhodnocuje imisní situaci, vzhledem k tomu, že při nuceném větrání je vždy lepší rozptyl než u portálu tunelu Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kamene potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (str. 83). Absence tohoto posouzení je nepřijatelná zejména pro posouzení západního koridoru, kde jsou pouze silnice II. a III. třídy, procházející skrz města a obce a nevyhovující pro přepravu těžkých nákladů takového objemu. Město Jílové u Prahy dosud nemá vybudován obchvat a tyto komunikace, po nichž budou dopravovány suroviny v těžkých nákladních vozech, prochází historickým jádrem města, které je Městskou památkovou zónou. Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca m 3, rubaniny, ve východní variantě pak m 3, z hlediska zářezů pak v západní variantě Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby varianta západní cca 3,5 mil m 3, varianta východní 7 mil m 3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby Vyhodnocení využitelnosti I/3 a Dl jako doprovodných komunikací Dokumentace EIA uvádí, že jako doprovodná komunikace pro nestandardní situace má sloužit pro obě varianty dálnice D1 a silnice I/3 (str. 87). Zatímco u východního koridoru je to logické, u západního je tento úsudek značně pochybný, vzhledem k vzdálenosti mezi těmito komunikacemi a blízkostí jiné severojižní komunikace II/105, která je však jako doprovodná komunikace zcela nevyhovující. Úsudek zpracovatele dokumentace EIA, který je v rozporu se závěry skupiny odborníků ustavené na základě usnesení vlády č. 1064/2007, není podložen žádnými argumenty a jeví se jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní varianty, která trpí deficitem nevyhovující doprovodné komunikace v podobě II/105, která prochází historickým jádrem města, které je Městskou památkovou zónou. Požadujeme tuto skutečnost vyjasnit. Neexistence obchvatů severního a jižního kolem Jílového u Prahy tuto situaci zhoršuje a bez nich nelze vůbec o doprovodné komunikaci uvažovat. 110

114 Jedná se nadstandardní situace tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Jižní obchvat i severní obchvat je součástí stavby D3 západní. Požadavek na realizaci obchvatu Jílového v předstihu je logický. (nejedná se přímo obchvat, ale o přivaděče). Podmínka realizace obchvatu Jílového v předstihu je uvedena v podmínkách návrhu v stanoviska Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody Dokumentace EIA předpokládá negativní ovlivnění vodních zdrojů, a to i na území města Jílové u Prahy. Toto ovlivnění požaduje město detailně posoudit a vyřešit. V dokumentaci uvedeno: Hydrogeologické posouzení všech variant tras není podrobným hydrogeologickým průzkumem podrobeno. Ten musí být pro rizikové úseky zpracován v rámci navazující projektové dokumentace pro konečnou variantu D3 a konečné stopy. Ve studii, která je přílohou dokumentace jsou vytipovány problémové úseky k řešení ve obou variantách, včetně individuálního zásobování vodou.v rámci další projektové přípravy budou určeny lokality, kde může dojít k ovlivnění vodních zdrojů. Případná nápravná opatření musí být realizována v předstihu. 6. Město Neveklov ze dne , Podstata vyjádření Znovu připomínáme uplatnění našich připomínek, tj. že souběžně s výstavbou dálnice bude proveden silniční obchvat mezi silnicemi II/114 a II/105 ve směru Neštětice - Sedlčany jižně od Neveklova (je zapracován do návrhu ÚP VÚC) a osada Přibyšice bude od tělesa dálnice odcloněna souběžným pruhem zeleně (bude řešit další stupeň dokumentace). Nemůžeme akceptovat názor investora, že po dokončení dálnice ve variantě stabilizované se intenzita dopravy přes Neveklov ani v sezóně řádově nenavýší. Upozorňujeme na průzkumy a rozbory, provedené v souvislosti s územním plánem města Neveklov. Citujeme ze závazné textové části, str. 36: "Předpokládá se dopravní zatížení úseku II/114 mezi Neveklovem a dálnicí 2400 resp vozidel za průměrný den roku, což je zhruba 2-3 násobek současného zatížení!" Sjezd z D3 u Neštětic bude logicky východiskem do vysoce rekreačně exponovaných lokalit Nová Živohošť, Nový Knín, Křečovice atd. Je iluzorní a zcestné se domnívat, že pro cesty do těchto lokalit budou využívány vzdálené sjezdy u Hostěradic či Netvoříc. Stejně tak se dá předpokládat intenzivní přeprava produktů a surovin kamionovou dopravou do a z tohoto cílového území. Průtahem Neveklovem budou patrná tři kritická místa: křižovatka ulic Benešovská - Táborská, zúžený průjezd náměstím Jana Heřmana a křižovatka ulic Komenského - Pražská. Výhledově bude nutno kamionovou dopravu z této trasy vyloučit, neboť již teď se stává zdrojem poškození nemovitostí a úložné infrastruktury. 111

115 Silniční obchvat mezi silnicemi II/114 a II/105 ve směru Neštětice - Sedlčany jižně od Neveklova není součástí posuzovaného záměru. Předmětnou akci je nutno zařadit do plánu Krajského úřadu Středočeského kraje. Současné zatížení: podle sčítání v roce /den celkem, podle sčítání v roce /den celkem - došlo tedy k poklesu frekvence dopravy. Podle prognózy /den bez realizace, 2 370/den při realizaci Z varianta, 2 510/den při realizaci V varianta Jedná se o prognózu k roku 2030 je otázka zda bude naplněna, přitom srovnání je prováděno bez realizace dálnice rovněž v roce Prognóza byla prováděna v roce 2009 tedy ještě bez znalosti výsledků sčítání v roce Bez ohledu na absolutní hodnoty by tedy v předmětném úseku silnice II/114 mělo dojít k zvýšení frekvence dopravy v případě Z varianty o 6 7 %, v případě varianty V o %. Podle prognózy /den bez realizace, 2 370/den při realizaci Z varianta, 2 510/den při realizaci V varianta Jedná se o prognózu k roku 2030 je otázka zda bude naplněna, přitom srovnání je prováděno bez realizace dálnice rovněž v roce Prognóza byla prováděna v roce 2009 tedy ještě bez znalosti výsledků sčítání v roce 2010 Rovněž požadavek na odclonění osady Přibyšice byl uplatňován jako podmínka pro souhlas s vedením dálnice D3 u všech předchozích jednání. Jedná se o logický a oprávněný požadavek proti omezení škodlivého vlivu provozu dálnice na stávající zástavbu. Obdobně jako v požadavku na obchvat Neveklova se jedná o zmírnění dopadu projektované stavby a není možné z odpovědnosti na provedení příslušných opatření vyjmout investora stavby a veškeré náklady s tím spojené přesunout na místní samosprávu. S ohledem na vzdálenost odclonění osady Přibyšice do podmínek stanoviska. Oclonění obytných sídel v blízkosti dálnice je obecná podmínka, pokud je to technicky a reálně možné. Na základě zveřejnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí k záměru výstavby dálnice byla do dnešního dne doručena jedna připomínka občana z osady Přibyšice. Přiložené vyjádření Jana Fulína je komentováno níže viz vyjádření veřejnosti. 7. Město Pyšely ze dne Podstata vyjádření V hodnocení lokalit dotýkajících se přímo našich katastrálních území není přímo řešen vliv stavby na život obyvatel v těchto lokalitách, a to zejména v době vlastní výstavby. Dle našeho mínění se nebyl nikdo podívat na fyzický stav objízdných tras, jejich malou šíři i jejich kvalitu, zda vůbec pojmou denní průjezd tisícovek automobilů, které nebudou moci jezdit po současné silnici I/3, která bude z důvodu výstavby tunelů, mostů, přemostění atd. uzavřena. Občané budou obrovským provozem trpět (prach, hluk, bláto) a co je vůbec nejhorší, budou ohrožení chodci a hlavně děti, protože téměř nikde nejsou chodníky. Takže chodci, jak je na venkově zvykem, chodí po straně komunikace, která, jak jsme již uvedli, je velmi úzká (silnice III. třídy v této lokalitě mají šíři 4,5 - maxim. 5 metrů), povětšinou bez zpevněných krajnic. Další velmi nepříznivý aspekt je ten, že pověřený Městský úřad pro naši 112

116 obec je Město Benešov, lékaři a všechny instituce sídlí taktéž v Benešově a naši občané výstavbou D3 budou prakticky odříznuti. Budou muset využívat přeplněných objízdných tras, na kterých díky jejich stavu budou zácpy i dopravní nehody. Prodlouží se tedy dojezdové časy jak pro občany, tak i pro děti do škol, protože samozřejmě objížďkové trasy budou využívat i autobusy. Za zmínku také stojí čas dojezdu vozidel záchranné služby, která k nám jezdí též z Benešova. Aby se těmto negativům předešlo, bylo by nutno postavit ještě před výstavbou dálnice novou silnici II. nebo III. třídy, která by propojila nejen Pyšely, ale i všechny obce v této lokalitě s městem Benešov a po výstavbě dálnice by fungovala jako komunikace pro pomalejší vozidla (traktory). A i na výstavbu této nové komunikace je třeba posouzení vlivů na životní prostředí. Organizace výstavby bude předmětem řešení v prováděcí dokumentaci stavby a do značné míry je v kompetenci dodavatele stavby základní zásady jsou v dokumentaci uvedeny v kapitole D.IV.3 Období výstavby. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Omezující podmínky převzaty a doplněny do návrhu stanoviska snížení prašnosti, dodržování hluku ze stavební činnosti. Doprovodná doprava bude předmětem řešení v prováděcí dokumentaci stavby a do značné míry je v kompetenci dodavatele stavby uvedeno v kap. D.IV, podrobně bude řešeno v navazující PD. Součástí dalších stupňů PD budou ZOV, v jejich rámci bude zpracován i soubor organizačních a technických opatření v etapě výstavby s cílem minimalizovat potenciální nepříznivé vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva, mimo jiné - stanovení a odsouhlasení odvozních a dovozních tras ze stavby; Obslužnost území v době výstavby musí být v základních funkcích zajištěna do podmínek stanoviska. Nesoulad s platnou územně plánovací dokumentací není důvodem pro odmítnutí varianty v procesu EIA. Dle našeho mínění je návrh východní varianty nešťastný, protože do dnešního dne s námi nikdo z projektové firmy nejednal, není tato varianta v územních plánech dotčených obcí. Připadá mi, že tato varianta je řešena od stolu a pouze jako oponentní projekt variantě západní. Jedná se o presentovaný názor bez komentáře. 8. Město Říčany ze dne Podstata vyjádření Město Říčany nesouhlasí s variantami A2 a A3 koridoru Východní a to z následujících důvodů: 113

117 1) Z hlediska územního plánování východní varianty nejsou v souladu s územním plánem, nejsou v ÚPD dotčených obcí ani ÚPD kraje, kde je naopak zanesena trasa západní. Město Říčany má charakter zahradního města s kvalitním životním prostředím v zázemí Prahy a zejména varianty A2 a A3 tuto vizi urbanisticky zcela znehodnocují. Pokud v rámci posuzování je uvažováno i s východní variantou A4, pak není přijatelné předkládat městu i varianty A2 a A3, které nešetrně degradují a fragmentují krajinu území města i město samotné. Z hlediska realizace záměru soulad s územně plánovací dokumentací je podstatným, ale řešitelným problémem. Nesoulad s platnou územně plánovací dokumentací nebrání posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. 2) Město Říčany je v současné době dopravním uzlem několika hlavních komunikačních tahů (D1 a propojení silnic II/101 s komunikací I/2 a dále plánované pokračování SOKP od D1 do Běchovic přes území Říčan). Již návrhem stavby 511 části silničního okruhu kolem Prahy došlo k velmi nešetrnému přiblížení této komunikace k zastavěné části města Říčany. Případným umístěním variant A2 nebo A3 by došlo ke znemožnění jediného budoucího rozvoje města, který je možné uvažovat pouze v jihozápadním směru od města. Takovéto radikální omezení budoucího rozvoje města je nepřijatelné a lze důvodně předpokládat, že se město bude muset takové situaci bránit všemi možnými prostředky. Argumenty Města Říčan jsou z hlediska města logické a oprávněné. 3) Zhoršení kvality životního prostředí pro obyvatele města Říčan plyne i ze zcela nevhodného umístění variant A2 a A3 ve správním území, neboť by toto způsobilo absolutní oddělení jednotlivých městských částí a jejich odříznutí od centrální části města. V případě varianty A3 by po realizaci úseku 511 pražského okruhu došlo k sevření městské části Kuří mezi tři komunikace dálničního typu Pražský okruh, D1 a D3. To by znamenalo naprostou degradaci kvality života v tomto sídle a koncentrace dálniční sítě by se stala pro obyvatele neúnosná. Navrhované trasy východního koridoru zahušťují stávající dopravní infrastrukturu a způsobují i další izolaci městských částí, zejména územního celku Voděrádky. Obecně navrhované trasy A2 a A3 jsou vedeny v těsné blízkosti lidských sídel s významným dopadem na velký počet obyvatel, což je z pohledu ovlivnění životního prostředí a kvality života nepřijatelné. dtto jako předešlé 4) Město Říčany se nachází na úpatí benešovské pahorkatiny a je z velké části umístěno ve svahu a údolí expozičně orientovaném k uvažovaným východním variantám dálnice D3. Současně se jedná o návětrnou stranu s převažujícím západním prouděním (viz větrná růžice na str. 133). Z tohoto důvodu jsou negativní dopady hlukové a emisní na obyvatelstvo velmi významné. Podle hustoty zalidnění (str. 128) je zřejmé, že východní varianty oproti západní zasahují hustě obydlené oblasti a to zejména v okolí města Říčany. Přitom jak hlukové, tak emisní dopady na obyvatele jsou u východní varianty zpracovány nedostatečně a vycházejí z chybných podkladů. Například u hlukových studií je zcela opomíjen význam tranzitní dopravy transevropského charakteru, kde dle variant A2 a A3 bude tato doprava ve směru od Brna na sever po D1 svedena u křižovatky Skalka (Všechromy). To povede k zátěži ve zcela jiných denních intenzitách, než uvádí studie (44480) a tyto údaje nejsou dostatečně vyhodnoceny s ohledem na vliv hluku na kvalitu spánku v hustě zalidněné části Říčan a okolí. Dále je třeba upozornit na synergický efekt hlukové zátěže všech navrhovaných tras východní varianty, protože již existuje silná zátěž ze stávajících 114

118 komunikací v oblasti (D1, II/101 a I/2). Podobně nedostatečně je vyhodnocen vliv imisí, zejména z pohledu možného překročení imisních limitů oxidů dusíku NO2, benzenu a především zatížení polétavými jemnými částicemi prachu PM 10 jak při výstavbě dálnice, tak při plně intenzivním provozu. Limity těchto škodlivin pro lidský organismus je třeba z důvodu možného dopadu na velký počet obyvatel u východní varianty vyhodnocovat i v kontextu limitů WHO a zpřísnění limitů, které nově navrhuje Evropská unie. Právě v souvislosti s provozem tranzitní kamionové dopravy se zvyšuje zatížení v rozmezí velikosti okolo 1 µm, tedy částic, které mohou vstupovat přímo do plicních sklípků a často obsahují adsorbované karcinogenní sloučeniny. Expozice města a převládající proudění vzduchu by v případě realizace východní varianty významně ohrozilo existenci Olivovy dětské léčebny v Říčanech, zařízení s dlouholetou tradicí, které je zaměřeno na léčení recidivujících a chronických onemocnění dýchacích cest u dětí. Zpracovatel posudku se domnívá, že na základě stávajících podkladů je hluková situace i imisní situace zpracována dostatečně. Problémem může být odhad frekvence dopravy na úrovni roku Zpracovatel dokumentace vycházel ze studie CityPlan spol. s r.o. Jedná se tedy o výsledky, které nemohl jako jeden z pokladů zohlednit sčítání v roce I když bylo použito jiné metodiky sčítání proti roku 2005 obecný nárůst, jak byl předpokládán, se zcela nenaplňuje. Pokud bereme jedny z nejvíce frekventovaných úseků D1 a R1: Sčítání prognóza celkem 2030 O 2030 Z 2030 V D R (O bez realizace D3, Z západní varianta, V východní varianta) Pražský okruh zatím neodebírá tolik dopravy z D1 situace se zřejmě významně změní po realizaci východní částí Je skutečností, že tuhé znečišťující látky PM 2,5 jsou velmi rizikové z hlediska lidského zdraví. Zpracovaná rozptylová studie nenaznačuje pravděpodobnost překročení limitních hodnot pro tuto škodlivinu. 5) Varianty A2 a A3 jsou nepřijatelné také z důvodu ochrany podzemních a povrchových vod. A to opět s ohledem na hustotu zalidnění a tedy počet ovlivněných domácností u podzemních vod a zhoršení kvality povrchových vod (toků). Jedná se o ovlivnění množství a kvality podzemních vod a odvedení povrchových vod. U varianty A2 se jedná o hloubku zářezu dálnice, která negativně ovlivní hladinu podzemních vod obce Voděrádky, kde zásobování pitnou vodou je řešeno převážně ze soukromých studní. Varianta A3 naopak negativně ovlivní hladinu podzemních vod pro obce Kuří a Krabošice, kde je zásobování řešeno také z individuálních studní. Zahloubení tunelu v blízkosti Jažlovic bude pak mít stejné dopady na obec Jažlovice mezi tunelem a 115

119 Pitkovickým potokem. Odvodnění tělesa komunikace je u variant A2 a A3 do přítoků Říčanského a Pitkovického potoka, které jsou dle nařízení vlády č. 227/2007 Sb. zařazeny mezi kaprové vody. Vzhledem k tomu, že Říčanský potok je recipientem, do kterého jsou odváděny přečištěné odpadní vody z bodového zdroje znečištění ČOV Říčany (ČOV nad 10000EO) a dále je do tohoto toku odlehčována jednotná kanalizace města Říčany, je nemožné další zhoršení kvality povrchových vod odvodněním tělesa dálnice. Přitom retenční nádrže pro odvod dešťové vody z tělesa dálnice jsou kapacitně nedostačující. Jsou navrženy na dvouletý 15minutový déšť a neodpovídají koncepci maximálního udržení vody v krajině. Navíc nejsou dešťové usazovací nádrže navrženy na všech odvodněních z tělesa dálnice. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden v další fázi projektové přípravy, kdy budou navržena i případná nápravná opatření. Návrhový dvouletý 15minutový déšť je bohužel obvyklou praxí. I zpracovatel posudku považuje toto za nedostatečné. Doporučuje aby byly navrhovány min. na 20-ti leté vody zahrnuto v návrhu stanoviska. 6) Změna varianty silničního okruhu kolem Prahy z blízkosti Jižního města (Petrovic) do současně navrhované trasy úseku 511 v blízkosti města Říčany byla podmíněna splněním ochranných podmínek. Pokud by došlo k realizaci variant A2 nebo A3 plánované dálnice D3, tak by nebylo možné dodržet tyto ochranné podmínky a zajistit odpovídající ochranu města vůči vlivu těchto staveb dálničního typu. Východní varianta, zejména trasa A2 a A3 neřeší návaznost dopravy směrem na centrum Prahy a vzhledem k přetíženosti jsou okolní komunikace pro navýšení objemu dopravy zcela nevhodné. Nezanedbatelným důvodem proti variantám A2 a A3 se může jevit i zamítnutí územního rozhodnutí k dalšímu úseku SOKP směrem na Běchovice Nejvyšším správním soudem. Nové vedení města Říčany iniciuje další jednání s KÚ Středočeského kraje a ŘSD ČR ve věci smysluplnosti budování MUK Lipanská v rámci plánovaného úseku SOKP severovýchodním směrem, protože tato MUK je v rozporu s plány města, zásadou hospodárnosti a účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky a nesouhlasně se vyjádřily i dotčené obce v okolí. Osadní výbory obcí Jažlovice, Kuří a Voděrádky se vyslovily nesouhlasně i k celé východní variantě plánované dálnice D3. Jedná se v daném případě o konflikt s jiným záměrem, který není zde posuzován. Jedná se však o závažný problém navazující stavbu SOKP jak ve variantě Z nebo V. Problematika však vyžaduje zcela jistě řešení a to i z důvodu potřeby dokončení SOKP. 9. Město Sedlec-Prčice ze dne l Podstata vyjádření Posouzení hlukové zátěže: - V dokumentaci nejsou zahrnuty a zohledněny některé osady (místní části), kterých se hluková zátěž výstavby a následného provozu dálnice dotkne. Konkrétně se jedná o místní části Chotětice, Mrákotice, Sedlec, Prčice a další, které jsou v údolí pod plánovanou stavbou mimoúrovňové křižovatky Loudilka a trasy dálnice. U osady Mrákotice je plánovaná výstavba protihlukové stěny, což je z širšího posouzení vlivu stavby nedostatečné. 116

120 Požadujeme vyhodnocení dalších protihlukových opatření v úseku Dědkov - Loudilka - např. výsadbu pásu lesního porostu v šíři cca 20 metrů, který by měl výrazně protihlukový a ochranný charakter. Podle dokumentace: Po vybrání konečné varianty a stabilizaci její stopy bude provedeno podrobné akustické hodnocení s návrhem protihlukových opatření. Jako nejméně příznivé považuje zpracovatel posudku budování protihlukových stěn s ohledem na skutečnost, že tyto v žádném případě nepřispívají k estetickému vzhledu krajiny, a to jak z hlediska obyvatel v okolí tak uživatele předmětné komunikace. Dalšími variantami jsou technická opatření posun stopy, výškové vedení, protihlukové valy, vzrostlé stálezelené dřeviny, technické řešení povrchu komunikace (např. použití drcených pneumatik do obalovaných živičných směsí) a další. V případě, že nelze technickými prostředky dosáhnout požadovaných legislativních limitů je nutno přistoupit k individuálním opatřením. Skutečnost, že ve stávající dokumentace neřeší detailně všechny lokality, neznamená konečný stav řešení. Z hlediska platných legislativních předpisů musí být vyřešeny všechny chráněné venkovní prostory staveb v okolí záměru. I zpracovatel posudku je toho názoru, že protihluková stěna není samospasitelná a navíc přináší další nevhodný prvek do území. Jakékoliv jiné řešení zajišťující odpovídající ochranu před akustickou zátěží je akceptovatelné (odclonění zelení, valy apod.) zahrnuto do podmínek stanoviska. Posouzení vlivů na spodní vody: - Město Sedlec-Prčice opakovaně upozorňuje na blízkost vodních zdrojů k plánované trase dálnice D3 v úseku Dědkov - Loudilka - Mezno. Jedná se o centrální vodní zdroje zásobující pitnou vodou místní části Sedlec, Prčici, Přestavlky. Zároveň jsou v blízkosti plánované stavby umístěny individuální a skupinové vodní zdroje pro zásobování obyvatel místních částí Chotětice, Mrákotice, včetně vodních zdrojů občanského vodovodu Chotětice. Tyto zdroje se nacházejí v blízkosti trasy dálnice v 117