s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , PRAHA 7 HOLEŠOVICE

Transkript

1 s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA INŽENÝRSKOGEOLOGICKÁ REŠERŠE Mgr. Martin Schreiber Objednatel : AHK architekti Pod Radnicí 2a Praha 5 Praha, listopad 2013

2 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše OBSAH 1.) ÚVOD 2.) GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY 3.) HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 4.) GEOTECHNICKÉ VLASTNOSTI ZEMIN A HORNIN 5.) INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ LOKALITY PŘÍLOHY : 1. PŘEHLEDNÁ SITUACE 2. SITUACE 1 : GEOLOGICKÝ ŘEZ A-A 1 : 250/ POPISY SOND 2

3 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše 1.) ÚVOD Na základě požadavku atelieru AHK architekti jsme zpracovali inženýrskogeologickou rešerši pro přístavbu Kliniky Sv. Klimenta v Praze 7 Holešovicích, Kostelní ulici. Zájmové území leží na pozemku č. 2118/9, k.ú. Holešovice. Jako podklad jsme obdrželi situaci zájmového území se zakreslením projektované přístavby, řezy objektem a geodetické zaměření lokality. Ke zpracování rešerše jsme využili veškerou dostupnou archivní geologickou dokumentaci, zejména údaje Podrobné inženýrskogeologické mapy 1 : 5000, listy Praha 7-0 a Praha 7-1, z jejichž dokumentace jsme převzali 6 archivních sond z nejbližšího okolí zájmového území, jedná se o sondy č. 176 (mapový list Praha 7-1) a 356, 413 a (mapový list Praha 7-0). Archivní sondy byly v zájmovém území a jeho okolí realizovány v letech ) GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY Povrch terénu zájmového území je prakticky rovinný, jen s minimálními výškovými rozdíly. Do této konfigurace byl terén upraven druhotně navážkami, které zde dosahují mocnosti 1,20-1,80 m a lokálně i více. Z mocnosti navážek v archivních sondách vyplývá, že původní sklon povrchu terénu před jeho úpravami byl od jihu až jihojihozápadu k severu až severoseverovýchodu. V současné době se kóta povrchu terénu pohybuje v rozmezí 229,50-230,00 m n.m. Výškový rozdíl na lokalitě je tedy pouze 0,50 metru. Výškové údaje archivní dokumentace (sond) byly uváděny v systému Jadran, pro potřeby inženýrskogeologické rešerše jsme je upravili do systému Balt p.v., ve kterém je zpracována projektová dokumentace a tedy i IG rešerše. Předkvartérní podklad zájmového území tvoří horniny barrandienského paleozoika - svrchního ordoviku, který je zde zastoupen letenským souvrstvím. Povrch předkvartérního podkladu se podle archivní sondy č. 176 vyskytuje v hloubce 8,90 m pod povrchem terénu, t.j. na kótě 220,92 m n.m, směrem k severu se může zahlubovat. Letenské souvrství je zde vyvinuto ve flyšové facii písčitých a prachovitých břidlic s vložkami a polohami křemenců. V předkvartérním podkladu je možno na základě dokumentace archivní sondy 176 vymezit jen jednu zvětralinovou zónu - slabě zvětralé břidlice geotechnický typ GT5, která je relativně pevná, úlomkovitě rozpadavá. Poloha obsahuje jen minimální jílovitou výplň mezivrstevních ploch, břidlice se v nepravidelných intervalech střídají s vložkami a polohami křemenců a křemitých pískovců. Pokud dále v textu hovoříme o břidlicích, je vždy myšlena břidlice ve flyšovém vývoji, s polohami křemenců a křemitých pískovců. Mocnost polohy není možno stanovit, protože archivní 3

4 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše sondou nebylo dosaženo její báze, předpokládáme, že se kvalita horniny v nejbližších několika metrech nemění. Průběh povrchu horninového masivu, stejně jako níže popsaných pokryvných útvarů je přehledně znázorněn v geologickém řezu A-A (Příloha č. 3.). Pokryvné útvary jsou v zájmovém území zastoupeny fluviálními vltavskými sedimenty a navážkami. Fluviální sedimenty tvoří přímé nadloží předkvartérního podkladu. Jedná se o sedimenty vyššího terasového stupně Vltavy letenské terasy. Na ploše lokality se pohybuje jejich mocnost okolo 7 m. Terasové uloženiny lze na základě zrnitosti rozdělit do tří geotechnických typů. Bazální partie jsou tvořeny rezavě hnědým a světle žlutohnědým slabě zahliněným písčitým štěrkem až štěrkopískem geotechnický typ GT4, s valouny o průměrné velikosti do 10 cm, písčitá frakce je převážně jemnozrnná až středně zrnitá. Poloha písčitého štěrku a štěrkopísku se v rámci lokality nepravidelně střídá s polohou světle hnědého a rezavě hnědého hlinitého písku s proměnlivou příměsí štěrkové frakce geotechnický typ GT3. V převažující části lokality lze očekávat, že štěrkovitá část polohy GT4 se bude nacházet při její bázi, ale některými archivními sondami byly dokumentovány štěrky GT4 i v nadloží písků GT3. Je tedy nutno očekávat nepravidelné střídání obou frakcí jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru, jejich zákres v přiloženém geologickém řezu je nutno považovat za orientační, skutečnost bude pestřejší. Povrch polohy hlinitého písku GT3 se nachází v hloubce cca 2,40 m pod terénem, na kótě 227,30-227,40 m n.m. s lokálními možnými odchylkami v řádu decimetrů. Svrchní partie terasových sedimentů mají charakter hnědé písčité hlíny geotechnický typ GT2, s příměsí valounů o velikosti do 5-10 cm. Podle archivní dokumentace se povrch písčité hlíny nachází v hloubce 1,60-1,80 m pod terénem, okolo kóty 227,90-228,20 m n.m. Ve vzdálenějších sondách č. 795 a 796 byl povrch písčité hlíny GT2 zaznamenán hlouběji, v hloubce 2,60-2,80 m pod terénem, na kótě 226,90-227,00 m n.m. Při povrchu terénu se na celé ploše zájmového území vyskytují navážky rozličného charakteru geotechnický typ GT1. Z hlediska materiálového složení mají navážky charakter písčité hlíny a hlinitého písku, většinou s příměsí stavebního odpadu apod. Místy obsahují i polohy s humózní příměsí, svrchní část navážek má charakter humózní hlíny. Mocnost navážek na základě dokumentace nejbližších archivních sond (176, 797 a 798) je 1,20-1,80 m, vzdálenější sondy (795 a 796) uvádějí mocnost navážek vyšší, až 2,60-2,80 m. To znamená, že původní sklon povrchu terénu byl od jihu až jihojihozápadu k severu až severoseverovýchodu. Mocnost navážek se v jednotlivých částech lokality může mírně měnit v závislosti na průběhu povrchu původního terénu a na hloubce stavebních zásahů do 4

5 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše původního rostlého podloží. Navážky jsou obecně charakteristické svojí malou ulehlostí a nestejnorodostí, jedná se o zeminy zásadně se lišící od všech přírodních zemin, zejména různorodostí materiálu a nepravidelným uložením. Vzhledem k tomu, že jsou převážně nehutněné a konsolidují jen vlastní vahou, dlouhodobě a nestejnoměrně dosedávají. 3. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Hydrogeologické poměry zájmového území jsou podmíněny řadou faktorů, z nichž rozhodující jsou geologická stavba území a propustnost jednotlivých geologických prostředí, morfologie terénu, potenciální zdroje podzemních vod a antropogenní vlivy spojené s urbanizací širší oblasti. Zájmové území lze na základě geologické stavby a míry propustnosti horninového prostředí hodnotit jako málo příhodné pro vytváření významnější zvodně. Podzemní voda je vázána na horninové podloží svrchního ordoviku. Břidlice se vyznačují omezenou puklinovou propustností, v nezvětralém stavu jsou prakticky nepropustné. Úroveň hladiny podzemní vody je ovlivněna stupněm rozpukání horniny. Podzemní voda zde proudí pouze po otevřených, nevyplněných puklinách s nízkou objemovou kapacitou, takže je nutné počítat s určitou amplitudou výkyvů pozice hladiny podzemní vody v průběhu roku. Pohyb podzemní vody je shodný se sklonem původního povrchu terénu, tedy přibližně od jihojihozápadu k severoseverovýchodu. Podzemní voda byla zastižena archivní sondou 176 v hloubce 9,00 m pod terénem, na kótě 220,82 m n.m. 4. GEOTECHNICKÉ VLASTNOSTI ZEMIN A HORNIN V následujících tabulkách jsou uvedeny geotechnické vlastnosti pro všechny typy geologického prostředí zjištěné v zájmovém území : 5

6 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše Tab. 1. Geotechnické hodnoty zemin pokryvných útvarů : geneze / stratigrafie antropogenní fluviální sediment sediment petrografické složení navážka písčitá hlína písčitá hlína hlinitý písek se štěrkem hlinitopísčitý štěrk geotechnický typ GT1 GT2 GT3 GT4 ČSN EN ISO Pojmenování a zatřiďování zemin sasimg saclmg sasi sigrsa sisagr sigrsa ČSN Základová půda pod F3-Y, F4-Y F3 S4 G4, S4 plošnými základy zatřídění * tabulková výpočtová únosnost R dt /kpa/ * konzistence / ulehlost neulehlá tuhá tuhá až pevná tuhá až pevná (až pevná) objemová hmotnost v přirozeném uložení /kg.m -3 / koeficient vsaku až k v /m.s -1 / modul deformace E def /MPa/ Poissonova konstanta 0,35 0,35 0,30 0,30 ν /1/ efektivní soudržnost c ef /kpa/ efektivní úhel vnitřního tření φ ef / o / ČSN vhodnost do násypů podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná podmínečně vhodná ČSN třída těžitelnosti I I I I * orientační údaje (dle ČSN zrušené k bez náhrady) Tab. 2. Geotechnické hodnoty hornin předkvartérního podkladu : geneze / stratigrafie svrchní ordovik petrografické složení ČSN Základová půda pod plošnými základy zatřídění * pevnost v prostém tlaku δ /MPa/ hustota ploch nespojitosti (pro horninové prostředí) tabulková výpočtová únosnost R dt /kpa/ * objemová hmotnost v přirozeném uložení /kg.m -3 / letenské souvrství slabě zvětralé břidlice s křemenci R4, R velká až střední modul deformace E def /MPa/ Poissonova konstanta ν /1/ zdánlivá soudržnost c /kpa/ úhel pevnosti φ / o / koeficient vsaku k v /m.s -1 / ČSN třída těžitelnosti ,20-0, II, III * orientační údaje (dle ČSN zrušené k bez náhrady) 6

7 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše 5. INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ LOKALITY V zájmovém území je navržena přístavba Kliniky Svatého Klimenta, která je navržena o 5 nadzemních podlažích bez podsklepení, přičemž 1. NP bude sloužit jako otevřený prostor pro parkování osobních vozidel. Ve smyslu ČSN EN "Navrhování geotechnických konstrukcí" je možno objekt zahrnout do 2. geotechnické kategorie. Úroveň +/-0,00 = 230,030 m n.m. odpovídá povrchu vozovky parkovacích stání v úrovni 1.NP. Projekt předpokládá, že objekt bude založen plošně na základových patkách. Svrchní partie geologického profilu jsou zde tvořeny navážkami, které není možno jako základovou půdu objektu využít z důvodu jejich nehomogenity a obecně nízkých geotechnických parametrů. Jako základová půda plošného založení objektu tak přicházejí v úvahu jednak písčité hlíny GT2 a jednak hlinité písky GT3. Výskyt písčitých hlín není v celé ploše půdorysu objektu rovnoměrný, místy u nich byl popsán podíl humózní příměsi (sonda č. 176 v hloubkovém intervalu 1,60-2,40 m pod terénem), proto se přikláníme k variantě volit hloubku základové půdy až na polohu hlinitého písku GT3, základová spára objektu by se nacházela přibližně na kótě 227,30 m n.m., tzn. v hloubce 2,73 m pod +/-0,00. Podle přiloženého geologického řezu můžeme předpokládat, že v této úrovni bude základová spára objektu tvořena hlinitými písky GT3, které dle již neplatné ČSN Základová půda pod plošnými základy klasifikujeme třídou S4 SM, písek hlinitý. Pro orientaci uvedená hodnota tabulkové výpočtové únosnosti R dt = 225 kpa pro konzistenci na rozhraní tuhá až pevná. Jejich další geotechnické parametry jsou uvedeny v tabulce v předchozí kapitole. Lokálně mohou být v úrovni základové spáry zastiženy i polohy s vyšším podílem štěrkové frakce, které mohou mít charakter hlinitopísčitého štěrku GT4. Kvalita štěrkovitých poloh je z geotechnického hlediska mírně lepší než u písků GT3, proto není nutno při zastižení poloh s vyšším podílem štěrku dělat žádná zvláštní opatření. Určité komplikace mohou nastat v souvislosti s navážkami, jejichž mocnost může být teoreticky lokálně i vyšší, takže se mohou nacházet i v úrovni pod základovou spárou projektované přístavby. V takovém případě by bylo nutno úroveň základové spáry lokálně prohloubit až na rostlé podloží, podle aktuálně zjištěné mocnosti navážek v konkrétním místě půdorysu projektované přístavby. Hladina podzemní vody se podle předběžných údajů nachází v hloubce 9 m pod povrchem terénu a na plošné zakládání objektu nebude mít vliv. Zemní práce budou v celém geologického profilu prováděny převážně v zeminách I. třídy těžitelnosti dle ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. Uvedené zeminy je možno rozpojovat běžnými bagry. Předpokládáme, že stěny výkopů pro patky budou zajištěny pažením. V případě, že by výkopy byly realizovány jako svahované, je nutno jejich stěny svahovat v poměru výšky 7

8 K + K průzkum, s.r.o. Praha 7-Holešovice, Přístavba kliniky Sv.Klimenta, IG rešerše k půdorysné délce svahu v prostředí navážek 1 : 1, případně i mírnějším, v závislosti na aktuálním charakteru navážek ve stěně výkopu. Tyto údaje platí pro stěny výkopu do hloubky 3 m, hlubší svahy je nutno rozdělit vodorovnou lavičkou šíře minimálně 0,50 m, případně jejich stabilitu ověřit výpočtem. Ve výkopech budou převážně těženy navážky, které podle ČSN hodnotíme jako podmínečně vhodné pro zpětné využití do zásypů, a to zejména z důvodu možného podílu různorodého materiálu, zejména stavebního odpadu apod. V Praze dne Vypracoval : Mgr. Martin Schreiber 8

9 K + K prùzkum s.r.o. Praha 8 Novákových 6 tel: PRAHA 7 - HOLEŠOVICE PØÍSTAVBA KLINIKY SV.KLIMENTA Inženýrskogeologická rešerše Datum: 11/2013 Pøehledná situace Mìøítko: Vypracoval: Pøíloha è: 1.

10 A A LEGENDA archivní sondy A geologický øez K + K prùzkum s.r.o. Praha 8 Novákových 6 tel: PRAHA 7 - HOLEŠOVICE PØÍSTAVBA KLINIKY SV.KLIMENTA Inženýrskogeologická rešerše Situace Datum: 11/2013 Mìøítko: 1:500 Vypracoval: Mgr. Martin Schreiber Pøíloha è: 2.

11 A A ,70 (prùmìt) +/-0,00 = 230,03 m n.m ,82 (prùmìt) 1,80 2,40 z.s. = 227,30 m n.m. GT3 GT1 GT2 1,20 1,60 2,40 4, ,10 6,00 GT ,00 8,90 9,20 GT5 srovnávací rovina 215 m n.m. LEGENDA GT1 GT2 GT3 hlinitopísèitá navážka humózní hlína písèitá hlína GT4 GT5 hlinitopísèitý štìrk slabì zvìtralá bøidlice povrch pøedkvartérního podkladu hlinitý písek se štìrkem 11,00 ustálená hladina podzemní vody K + K prùzkum s.r.o. Praha 8 Novákových 6 tel: Datum: 11/2013 Mìøítko: 1 : 250/100 PRAHA 7 - HOLEŠOVICE PØÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA Inženýrskogeologická rešerše Geologický øez A-A Vypracoval: Mgr. Martin Schreiber Pøíloha è: 3.

12 K + K průzkum, s.r.o. Novákových tel PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA Inženýrskogeologická rešerše Popis sondy Datum : 11/2013 Měřítko : Vypracoval : Mgr. Martin Schreiber Příloha č. : 4.

13

14

15

16

17

18

19