ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA KOPŘIVNICE TECHNICKÁ A VÝPOČTOVÁ ČÁST

Transkript

1 ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA KOPŘIVNICE TECHNICKÁ A VÝPOČTOVÁ ČÁST KRISTINA SCHÄFEROVÁ STUDENTSKÁ CENA ENVIROS skristi1@hotmail.com LEDEN 2008

2 Obsah Priority návrhu nízkoenergetické stavby... 3 Optimalizace návrhu tloušťky tepelné izolace... 5 Výsledky... 5 Návrh skladeb jednotlivých konstrukcí a jejich tepelně technické posouzení... 7 Obvodový plášť... 7 Podlaha 1NP... 8 Střešní konstrukce... 9 Stručný popis systému pro vzduchotechniku a vytápění Okna technické parametry Denní osvětlení ochrana před nadměrným osluněním Řešení problematických detailů Styk obvodové stěny se základem Střešní atika Roh budovy se sloupem Energetická bilance Tepelná stabilita místnosti v letním období Tepelná stabilita místnosti v zimním období Odezva místnosti na tepelnou zátěž v letním období Výpočet potřeby tepla na vytápění budovy Životní cyklus budovy Výpočet LCE Sociální udržitelnost Recyklace budovy Zhodnocení vytápění dálkovým zdrojem Ekonomické zhodnocení - teorie Literatura

3 Priority návrhu nízkoenergetické stavby První a základní myšlenka pasivního domu byla ta, že tepelná ochrana domu musí být tak dobrá, aby se mohl opustit klasický systém vytápění a snížily se tím investiční náklady na výstavbu. Na diagramu vidíme jaké jsou priority návrhu pasivního domu a tři základní kroky: 1) Snížení tepelné ztráty 2) Snížení spotřeby elektřiny 3) Využití sluneční energie Obrázek 1 Začněme krokem číslo 3. Sluneční energie se dá využít jak aktivně (solární kolektory), tak i pasivně a to vhodnou orientací budovy. Prosklené části by měly být převážně na jižní, jihovýchodní a jihozápadní straně objektu. Důležité jsou zároveň vlastnosti samotných oken. Tady se prolínají kroky jedna a tři. Dnešní problém zní: jak snížit součinitel prostupu tepla (U) a zároveň zachovat energetickou propustnost solárního záření (g)? V rámci zasklení jsou již na trhu okna s velmi dobrými vlastnostmi a jejich využití je téměř nevyhnutelné, přestože cena je výrazně vyšší než u klasických oken. Zasklení pro pasivní domy je nejlépe volit s dvojsklem nebo trojsklem a plyn vyplňující dutiny například krypton nebo argon. Zasklení má lepší tepelně izolační vlastnosti než okenní rám a křídlo a z toho důvodu se nedoporučuje jeho dělení na menší části. Okenní rám je dokonce jedno z nejproblematičtějších míst z hlediska tepelných ztrát. Naštěstí se již objevují návrhy jak tyto vlastnosti rámů zlepšit. Například dánský tým Svend Svendsen, Peter Noyé and Jacob Laustsen z Denmark Technical University vyvinuli rám, u kterého nejenže využili takzvaný warm-edge (Swisspacer ψ = 0,03 W/mK), ale také snížili tloušťku rámu, čímž snížili U a zároveň zvětšili plochu zasklení. Tabulka 1 Window Width of frame [mm] g g U g Large window : 1.23 x 1.48 m Small window : x 0.74 m g t U t Net energy g total U total Net energy gain gain [%] W/m 2 K kwh/m 2 [%] W/m 2 K kwh/m 2 [%] W/m 2 K Wood Wood. aluminium PVC Alumin ium Mixed materials Improoved window

4 V tab.1 je okno nazváno Improoved Window a vidíme zde vlastnosti většího a menšího okna ve srovnání s klasickým rámem, na obr.2 je vidět srovnání s klasickým okenním rámem graficky. Obrázek 2 Toto okno zatím není na trhu, proto byl při návrhu použit jiný typ, který bude blíže popsán v kapitole Okna technické parametry. Dalšími místy tepelných ztrát objektu jsou například styk obvodového pláště se základy, se střešní konstrukcí, osazení oken atd. U nízkoenergetických budov je zvlášť důležité precizní řešení těchto a dalších problematických detailů z hlediska tepelných mostů a i v tomto projektu tomu bude věnována zvláštní pozornost. V rámci úspor energie za vytápění je nejvýhodnějším řešením využít jako teplonosné medium vzduch, který je přiváděn do místností ventilačním potrubím. Dále je vhodné použít například zemní kolektory, které využívají zemního tepla (popř.chladu v létě) a také vysoce účinný výměník tepla. Aby bylo zaručeno, že odpadní vzduch z místností půjde přes vysoce účinnou rekuperační jednotku, je nezbytné zajistit naprostou vzduchotěsnost budovy. Je třeba se tím zabývat jak v projektové části, tak posléze důslednou kontrolou při provádění stavby (tzv. blower-door test) Přestože lidé hledí především na ekonomické hledisko, pořád zde existují autority, které věnují pozornost i ekologickým stránkám každé stavby. Evropská unie se stále více snaží zpřísňovat požadavky na stavební materiály a jejich ekologický dopad. Tím, že mají pasivní domy za provozu velmi malý vliv na životní prostředí, zvyšuje se podíl vlivu primárních energií (emise z výroby materiálů pro samotnou stavbu). To pro projektanty znamená, že musí věnovat pozornost i dalšímu aspektu při výběru materiálů. 4

5 Všechny tyto předpoklady musí být brány v potaz již při samotném architektonickém návrhu. V ideálním případě by se projektant zapojil do procesu jako první a stanovil svými návrhy mantinely pro architekta. Kvalitní architekt by si měl poradit s předloženým zadáním. Další možností je spolupráce architekta a projektanta v týmu již od začátku projektu. Dnes je již naštěstí možné postavit nízkoenergetický dům prakticky jakéhokoliv tvaru takže ani omezení architekta není značné. Přesto by měl do procesu návrhu vstupovat, jak už bylo zmíněno, minimálně za asistence projektanta. Optimalizace návrhu tloušťky tepelné izolace Pro optimalizaci návrhu byl použit program DBuild, který je však ve své první verzi možné použít jen na obytné budovy. Proto nebudou brány v úvahu výstupy hodnotící tepelnou bilanci. Avšak k posouzení návrhu zasklení a tloušťky izolace nám postačí. Ceny paliv a energií 2008 zadány dle materiálů tepelných izolací byly zadány v souladu s platnými ceníky jednotlivých firem. Cena elektřiny je udána jako průměrná cena v evropské unii, vzhledem k očekávanému růstu v příštích letech (epp.eurostat.ec.europa.eu). Cena centrálního rozvodu tepla je brána pro Kopřivnici pro rok Převažující teplota v místnostech byla navržena 20ºC. Geometrie budovy byla zjednodušena na obdélník o půdorysných rozměrech 19 m x 21 m. Tloušťky stěn, podlah a střechy použity dle návrhů skladeb avšak bez izolace. Ceny a vlastnosti izolací: EPS recyklovaný: λ = 0,035 W/mK, cena 263,70 Kč/m mm tl. EPS λ = 0,035 W/mK, cena 235,70 Kč/m mm tl. XPS λ = 0,034 W/mK, cena 415 Kč/m mm tl. V rámci zjednodušení bylo do programu zadáno vždy jen jedno okno s celkovou plochou prosklení na každou stranu fasády. Jako vlastnosti rámu byly použity vážené průměry jednotlivých rámů oken na fasádě. Výsledky Z grafu jsou patrné maximální tloušťky tepelné izolace pro dané konstrukce tak, aby bylo jejich užití ekonomicky přínosné: 5

6 Obrázek 3 Tabulka 2 konstrukce DBuild - Max. tl.ti [mm] návrh tl.ti [mm] střecha obvod.plášť podlaha 1NP Z důvodu vysoké ceny extrudovaného polystyrenu vychází maximální tloušťka TI v podlaze127 mm, což by však konstrukci nezaručilo potřebné tepelně technické vlastnosti. Kompromisu je dosaženo zmenšením izolací ve střeše a obvodovém plášti celkově o 199 mm a zvýšení XPS o 73 mm. Na obr.4 je vidět, že orientace oken byla navržena s minimálním rozdílem od optimálního návrhu. Vzhledem k nutnosti oken na severozápadní a severovýchodní straně nebylo možno návrh naprosto přesně přizpůsobit optimalizovaným hodnotám. Obrázek 4 Spotřeba tepla na vytápění a celková energetická bilance budovy byly stanoveny přesnějším výpočtem (viz kapitola Energetická bilance). Rovněž ekonomické zhodnocení bude popsáno v příslušné kapitole. 6

7 Návrh skladeb jednotlivých konstrukcí a jejich tepelně technické posouzení Obvodový plášť Obrázek 5 Tepelně technické posouzení provedeno v programu Teplo 2007, λ tepelné izolace byla při návrhu zvýšena z 0,035 W/mK na 0,037 W/mK, čímž je uvažováno s dřevěným roštem nesoucím obvodový plášť. Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 10,15 m 2 K/W 0,10 W/m 2 K VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN (2007) Okrajové podmínky výpočtu : Návrhová venkovní teplota Te : -15,0 C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 20,0 C Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : 10,08 m 2 K/W Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 0,10 W/m 2 K Difúzní odpor konstrukce ZpT : 1,9E+0011 m/s Teplotní útlum konstrukce Ny* : 312,4 Fázový posun teplotního kmitu Psi* : 9,6 h Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : 19,16 C Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,rsi,p : 0,976 Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 6,318E-0009 kg/m 2 s I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN ) Požadavek: f,rsi,n = f,rsi,cr + DeltaF = 0,789+0,015 = 0,804 Vypočtená hodnota: f,rsi = 0,976 Kritický teplotní faktor f,rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80 % f,rsi > f,rsi,n... POŽADAVEK JE SPLNĚN. II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN ) Požadavek: U,N = 0,30 W/m 2 K Vypočtená hodnota: U = 0,10 W/m 2 K U < U,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. III. Požadavky na šíření vlhkosti konstrukcí (čl. 6.1 a 6.2 v ČSN ) Požadavky: 1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mca musí být nižší než 0,1 kg/m 2.rok,nebo 3 % plošné hm.materiálu Vypočtené hodnoty: V konstrukci nedochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. POŽADAVKY JSOU SPLNĚNY. Teplo 2007, (c) 2006 Svoboda Software 7

8 Podlaha 1NP Obrázek 6 Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 6.67 m 2 K/W 0.15 W/m 2 K VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN (2007) Rekapitulace vstupních dat Návrhová vnitřní teplota Ti: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Teplota na vnější straně Te: -15,0 C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: 20,0 C Relativní vlhkost v interiéru RHi: 50,0 % (+5,0%) I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN ) Požadavek: f,rsi,n = f,rsi,cr + DeltaF = 0,789+0,015 = 0,804 Vypočtená hodnota: f,rsi = 0,964 Kritický teplotní faktor f,rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80 % (kritérium vyloučení vzniku plísní). f,rsi > f,rsi,n... POŽADAVEK JE SPLNĚN. II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN ) Požadavek: U,N = 0,38 W/m 2 K Vypočtená hodnota: U = 0,15 W/m 2 K U < U,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Vypočtený součinitel prostupu tepla musí zahrnovat vliv systematických tepelných mostů (např. krokví v zateplené šikmé střeše). III. Požadavek na pokles dotykové teploty (čl. 5.3 v ČSN ) Požadavek: teplá podlaha - dt10,n = 5,5 C Vypočtená hodnota: dt10 = 4,57 C dt10 < dt10,n... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Teplo 2007, (c) 2006 Svoboda Software 8

9 Střešní konstrukce Obrázek 7 Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : 8,43 m 2 K/W Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 0,12 W/m 2 K VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN (2007) Rekapitulace vstupních dat Návrhová vnitřní teplota Ti: 20,0 C Návrhová venkovní teplota Tae: -15,0 C Teplota na vnější straně Te: -15,0 C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: 20,.0 C Relativní vlhkost v interiéru RHi: 50,0 % (+5,0%) I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN ) Požadavek: f,rsi,n = f,rsi,cr + DeltaF = 0,789+0,000 = 0,789 Vypočtená hodnota: f,rsi = 0,973 Kritický teplotní faktor f,rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80% (kritérium vyloučení vzniku plísní). f,rsi > f,rsi,n... POŽADAVEK JE SPLNĚN. II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN ) Požadavek: U,N = 0,24 W/m 2 K Vypočtená hodnota: U = 0,12 W/m 2 K U < U,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. III. Požadavky na šíření vlhkosti konstrukcí (čl. 6.1 a 6.2 v ČSN ) Požadavky: 1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m 2.rok, nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,054 kg/m 2,rok(materiál: Sindelit SBS).Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,054 kg/m 2,rok Vypočtené hodnoty: V konstrukci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0532 kg/m 2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 0,1342 kg/m 2,rok Vyhodnocení 1. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mev,a POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N POŽADAVEK JE SPLNĚN. Teplo 2007, (c) 2006 Svoboda Software 9

10 Stručný popis systému pro vzduchotechniku a vytápění Navržený systém je teplovzdušné vytápění s rekuperací. V budově jsou dvě vzduchotechnická zařízení. Čerstvý vzduch přiváděný do místností bude zároveň vytápět. Pro co největší úsporu tepla bude ve vzduchotechnické jednotce výměník tepla o vysoké účinnosti. V zimním období bude vzduch dohříván pomocí zásobníku teplé vody. Viz obr. 8. Navíc budou v zemi umístěny zemní kolektory ve vzdálenosti 2 m od objektu v hloubce 1,5 m délky 20 m. V zimním období tak bude vzduch pod zemí ohříván, v létě pak stejným způsobem chlazen. V létě v noci bude systém zemního kolektoru přerušen by-passem a chladný venkovní vzduch bude přiváděn přímo. V objektu budou umístěny 2 vzduchotechnické jednotky, jedna v přízemí v technické místnosti a druhá v 3NP. Zemní kolektory budou umístěny jeden při severovýchodní fasádě a jeden při severozápadní. Distribuce vzduchu do místností bude zajištěna potrubím umístěným v podhledu. Přívod i odvod vzduchu bude ve stropní části, přestože je energeticky výhodnější je umístit k podlaze. Pozn. Až po přesném návrhu ventilačního systému budou známy průměry potrubí bude možno uvažovat o jejich umístění v podlaze. Pro tuto chvíli návrh počítá s méně příznivou variantou a to většími průměry potrubí, které by bylo technologicky velmi problematické umístit v podlaze. Obrázek 8 Přívod čerstvého vzduchu do objektu bude zajištěn výhradně vzduchotechnikou a to o intenzitě výměny 0,5 h -1 (50 m 3 /h na osobu) v pracovních dnech v době od 7-18 hod, tato doba a množství vzduchu by měly být regulovatelné v průběhu životnosti stavby. V létě je možno tuto hodnotu snížit na polovinu. Regulace je automatická podle hodnot CO 2 a teploty v místnosti by se měla automaticky zvyšovat intenzita větrání. Pro zajištění pohody prostředí v létě bude v horkých měsících využito nočního studeného vzduchu systémem automatického přirozeného nočního chlazení. 10

11 Potřeba teplé vody: umyvadla: 0,02 m 3 / os / směnu úklid: 0,02 m 3 / 100 m 2 Spotřeba teplé vody celkem za rok: 318,68 m 3 /rok. Volba zdroje tepla pro pasivní budově bývá obtížná. V tomto případě byly zvažovány tři varianty. Teplené čerpadlo, solární kolektory a centrální rozvody tepla. Tepelné čerpadlo je nákladné a potřebuje další elektrickou energii ke svému provozu, z těchto důvodů bylo vyloučeno. Nejekologičtější by byla volba solárních kolektorů. Ty jsou však také velmi nákladné. Navíc spotřeba tepla bude největší v zimních měsících, kdy je nejméně slunce. V administrativní budově je přes léto potřeba jen relativně malé množství vody, takže by se náklady na solární kolektory pravděpodobně nenavrátily. Dodávka tepla bude tedy centrální. V Kopřivnici v současnosti působí Energetika Kopřivnice a.s. (starší název Energetika TATRA a.s.), která vyrábí teplo a elektřinu spalováním černého uhlí. To však bude platit už jen krátce. V současnosti je v Kopřivnici plánována výstavba nové teplárny, která bude vyrábět teplo ze zemního plynu a obnovitelných zdrojů. Ta by měla být v provozu do dvou let (město Kopřivnice již odmítlo uzavřít s Energetikou Kopřivnice smlouvu na další období). Teplá voda pro ohřev zásobníku bude tedy zajištěna centrálním zásobováním teplem města Kopřivnice. V budoucnu by bylo vhodné navrhnout dodavateli přejít na systém tzv.low-energy district heating. To je systém optimalizovaný na základě roční dodávky, dále je zde nižší přívodní teplota vody a potrubí, ve kterém se voda vrací je integrováno v izolaci přívodního potrubí. Tento systém se stále vyvíjí a v budoucnu by mohl nahradit současný. Okna technické parametry Zasklení Trojsklo s výplňovým plynem argon Tl. 4 mm - 16 mm - 4 mm - 16 mm - 4 mm Výrobce uvádí některé hodnoty zasklení (Hodnoty od výrobce: g = 0.53, τ = 0.69) avšak další vlastnosti již neuvádí, proto byly vlastnosti zasklení vypočítány pomocí softwaru WIS. V dalších výpočtech byly použity hodnoty získané pomocí softwaru. Výpočet vlastností prosklení pomocí programu WIS je uveden v tab.3. Tabulka 3 11

12 Rám dřevo-hliníkový Obrázek 9 Vlastnosti rámu převzaty od výrobce ( Verglasung: 3-fach: 3 x 4 mm Float, 2 x 16 mm SZR, Therm. optim. Abstandshalter TS-THERMO-SPACER. Argon als Füllgas. Prüfzeugnisse: Prüfung nach DIN : Fugendurchlässigkeit: -a-wert = <0,1 m³/hm (10 Pa). Schlagregensicherheit: Beanspruchungsgruppe C (Gebäudehöhe bis 100 m). Gesamt-U-Wert-Prüfung: Fenster-U-Wert: Uf = 0,72 W/(m 2 K) (Zertifiziert durch Passivhaus Institut Dr. W. Feist, Darmstadt) Okna celkově: Typ 1 Typ 2 Typ 3 Obrázek 10 Tabulka 4 typ okna Uf1 [W/m 2 K] Uf2 [W/m 2 K] Ug [W/m 2 K] Af1 [m 2 ] Af2 [m 2 ] Ag [m 2 ] Ig1 [m] Ig2 [m] ψ g [W/mK] Ψ2 g [W/mK] g g [%] U[W/m 2 K] g [%] A [m 2 ]

13 Indexy: g prosklení f rám 1 rám č.1 okraj okna 2 rám č.2 mezi prosklením Uf součinitel prostupu tepla rámu Ug součinitel prostupu tepla prosklení Af plocha rámu Ag plocha zasklení Ig délka spáry Ψ - lineární tepelná propustnost okraje skla g - energetickou propustnost solárního záření U součinitel prostupu tepla Denní osvětlení ochrana před nadměrným osluněním K simulaci denního osvětlení byla vybrána typická kancelář o ploše 12m 2. Okno o velikosti 1,5 m x 2 m má parapet ve výšce 900 mm, stěny místnosti jsou bílé. Program použitý pro simulaci denního osvětlení: IES VE - Lighting and daylighting. Den pro simulaci byl zvolen 1. září, standardní polojasno. Na obr.11 vidíme rozložení denního faktoru v úrovni 900 mm nad podlahou, tedy úrovní pracovní plochy. Obrázek 11 Obrázek 12 V místech kde je denní faktor vyšší než 6 % není vhodné umístit počítač, je zde totiž riziko příliš prudkého světla které může znemožnit práci na PC. Proto je návrh umístění počítače v kanceláři doporučen následujícím způsobem: obr.12. Výsledek simulace denního osvětlení na takto navrženou kancelář je vidět na obr.13, tentokrát pro den s ostrým sluncem 1. července. 13

14 Obrázek 13 Vidíme, že hodnota na monitoru překračuje 400 luxů, to už je příliš pro práci s počítačem a je třeba navrhnout stínící systém. Jak dokazují průzkumy je dnes velmi výhodné poskytnout pracovníkům dostatek denního osvětlení, zvyšuje se tím efektivita práce. Stínící systém je možno navrhnout ze skleněných žaluzií, ty mají speciální povrchovou úpravu, která odráží nepříjemné ostré sluneční záření, ale nechá pracovníkům dostatečný výhled z oken pracoviště. Tyto žaluzie se navrhují do exteriéru. Vlastnosti skleněných žaluzií: Vlastnosti povrchu: odrazivost světla = 0,31, RGB odrazivost = 0,94 Byla provedena simulace pro žaluzie sklopené na 45º (obr.14). Obrázek 14 (Hodnoty v luxech, monitor 213 luxů) 14

15 Skleněné žaluzie 45 : τeb = 0,32 ρeb = 0,412 αeb = 1 0,32 0,412 = 0,268 gt = 0,32 * 0,54 + 0,268* 1,8/18 + 0,32 * (1-0,54)* 1,8/6 = 0,24 g pro okno zároveň s žaluziemi Zastínění g otevřené 0,39 uzavřené 45º 0,24 Navržené žaluzie jsou kompromisem mezi zastíněním a poskytnutím dostatečného výhledu a denního osvětlení v místnosti. Tato varianta je návrhem. Je zde také možnost použití klasických dřevěných žaluzií, které naprosto splní podmínky zastínění, avšak neposkytují možnost výhledu. Tyto žaluzie musí být bezpodmínečně externí s kvalitním odvětráním. Při posouzení projektu byly použity klasické dřevěné žaluzie. Proto jsou i na vizualizaci. V případě dostatečných finančních možností investora jsou skleněné žaluzie doporučeny pro zvýšení komfortu pracovníků. Řešení problematických detailů Styk obvodové stěny se základem Okrajové podmínky: V hloubce 3 m byla uvažována teplota zeminy 10 C, teplota exteriéru -15 C a vnitřního prostředí 21 C. Pro tento případ nebyla modelována situace pro výpočet tepelných toků, ale jen pro výpočet povrchových teplot. Obrázek 15 15

16 Obrázek 16 Teplota C je určena dle ČSN Konstrukce vyhoví. Střešní atika Tepelná izolace po celé délce konzoly. Na průběhu teplot vidíme, že konec atiky již není třeba zateplovat. Obrázek 17 Detail střešního vtoku Obrázek 18 16

17 Okrajové podmínky: Ti = 21 C, Te = -15 C Rsi1 = 0,13 m 2 /KW, Rsi2 = 0,10 m 2 /KW, Rse = 0,04 m 2 /KW U1 = 0,10 W/m 2 K b1 = 1,5 m (vnější rozměr) U2 = 0,11 W/m 2 K b2 = 1,45 m (vnější rozměr) L = 0,466 W/mK Ψ = 0,466 (0,1*1,5 + 0,11*1,45) = 0,16 W/mK Hodnocený tepelný most splňuje požadavek ČSN na lineární činitel prostupu tepla, protože jeho vypočtená hodnota je nižší než požadovaných 0,60 W/mK a je také nižší než doporučená hodnota 0,20 W/mK. Průběh kritických teplot dle ČSN : Obrázek 19 Pozn. Tepelná izolace byla na spodní straně konzoly ponechána po celé délce kvůli estetickému hledisku, na vrchní straně pak tvoří spádovou vrstvu. Roh budovy se sloupem Rozměry sloupu: 400 mm x 400 mm Vliv dřevěného roštu byl zahrnut ve zvýšené hodnotě λ tepelné izolace. Nosné prvky roštu budou pokud možno usazeny mimo hlavní sloupy tak, aby nezvyšovaly hodnotu činitele prostupu tepla. Průběhy kritických teplot pomocí programu Area 2007: Okrajové podmínky: Ti = 21 C, Te = -15 C Rsi = 0,13 m 2 /KW Rse = 0,04 m 2 /KW U = 0,1 W/m2K b = 1,62 m (vnější rozměr) L = 0,356 W/mK Ψ = 0,356 (0,1 * 1,62 + 0,1 * 1,62) = 0,032 W/mK Obrázek 20 ΨN = 0,60 W/mK < Ψ = 0,032 W/mK požadavek je splněn. 17

18 Energetická bilance Tepelná stabilita místnosti v letním období podle ČSN a STN , program Stabilita 2007 KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Souč. přestupu h,e: 14,3 W/m 2 K Návrh.teplota int.vzduchu Tai: 20,0 C Souč. přestupu h,i: 7,7 W/m 2 K Měrné objemové teplo vnitřního vzduchu: 1217,0 J/m 3 K Jiné trvalé tepelné zisky či ztráty v místnosti: 192 W Objem vzduchu v hodnocené místnosti: 36,0 m 3 Násobnost výměny vzduchu: 0,5 1/h VÝSLEDKY VYŠETŘOVÁNÍ TEPELNÉ STABILITY V LETNÍM OBDOBÍ: I. Výpočet podle metodiky ČSN : Tepelná energie akumulovaná v neosluněných konstrukcích: E+0008 J č. Název Stř.intenzita záření Tau Tep.zisk [W] Doba zisku [h] 2 Neprůsvitná kce 223,0 9,5 2,79 21,2 7 trojsklo s argonem 223,0 9,5 91,08 9,5 Tepelný zisk průsvitnými konstrukcemi Qok: Modul vekt.součtu tepl.amplitud tep.zisků Qoka+Qe: Tepelný zisk od vnitřních zdrojů Qi: Tepelná ztráta větráním Qv: (při násobnosti výměny n = /h) Celkový maximální tepelný zisk Qz: Nejvyšší denní vzestup teploty Delta Ta,max : 40,14 W 88,30 W 192,00 W -3,25 W 323,69 W 3,2 C Požadavek na nejvyšší vzestup teploty vzduchu v letním období (čl. 8.2 ČSN ), resp. na tepelnou stabilitu místnosti v letním období ( 2,odst.2,bod f Vyhlášky): Požadavek: Delta Ta,max,N = 5,00 C Vypočtená hodnota: Delta Ta,max = 3,18 C Delta Ta,max < Delta Ta,max,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Tepelná stabilita místnosti v zimním období KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Venkovní návrhová teplota Te: -15,0 C Souč.přestupu h,e: 25,0 W/m 2 K Vnitřní návrhová teplota Ti: 20,0 C Souč.přestupu h,i: 7,7 W/m 2 K Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: 20,0 C Dílčí časový úsek pro hodnocení poklesu teploty Tau: 2,00 h (celkem 24xTau) Měrné objemové teplo vzduchu v místnosti Cv: 1217,0 J/m 3 K Jiné trvalé tepelné zisky v místnosti Qm: 192 W Objem vzduchu v hodnocené místnosti V: 36,0 m 3 Násobnost výměny vzduchu: 0,5 1/h Požadavek na pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období (čl. 8.1 ČSN ), resp.na tepelnou stabilitu místnosti v zimním období ( 2,odst.2,bod f Vyhlášky): Požadavek: Delta Tr,N (tau) = 3,00 C Výsledky výpočtu: Delta Tr (40,00) = 2,83 C Delta Tr (44,00) = 3,03 C! Delta Tr (48,00) = 3,23 C Delta Tr (42,00) < Delta Tr,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN pro maximální délku otopné přestávky 42,00 h. Při delší otopné přestávce NEBUDE POŽADAVEK SPLNĚN. Stabilita 2007, (c) 2006 Svoboda Software 18

19 Odezva místnosti na tepelnou zátěž v letním období podle ČSN EN ISO Typická kancelář ve 3NP na jihovýchodní straně o půdorysné ploše 12 m 2, reprezentující většinu místností, okno 3 m 2. Simulace 2005 VÝSLEDKY VYŠETŘOVÁNÍ ODEZVY MÍSTNOSTI: Metodika výpočtu: R-C metoda Obalová plocha místnosti At: 72,63 m 2 Tepelná kapacita místnosti Cm: 5885,5 kj/k Ekvivalentní akumulační plocha Am: 57,83 m 2 Měrný zisk vnitřní konvekcí a radiací His: 250,34 W/K Měrný zisk přes okna a lehké konstrukce Hes: 1,96 W/K Měrný zisk přes hmotné konstrukce Hth: 0,81 W/K Činitel přestupu tepla na vnitřní straně Hms: 526,21 W/K Činitel prostupu z exteriéru na povrch hmotných kcí Hem: 0,81 W/K Požadavek na nejvyšší denní teplotu vzduchu v letním období (čl. 8.2 ČSN ), resp. na tepelnou stabilitu místnosti v letním období ( 2,odst.2,bod f Vyhlášky). Požadavek: Tai,max,N = 27,00ºC Vypočtená hodnota: Tai,max = 18,27ºC Tai,max < Tai,max,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Pokud uvažujeme vnitřní zdroje tepla (podle normy je posudek na výpočet bez vnitřní tepelné zátěže viz výše) tabulka pouze informativní» Teplota Teplota Teplota vnitřního vzduchu střední radiační výsledná operativní [ºC] [ºC] [ºC] Minimální hodnota: 24,32 25,59 25,23 Průměrná hodnota: 27,41 27,45 27,44 Maximální hodnota: 31,21 29,35 29,93 Simulace 2005, (c) 2004 Svoboda Software 19

20 Výpočet potřeby tepla na vytápění budov Podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832, ČSN a STN Energie 2007 KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby tepla: sezónní (pro celé otopné období) Okrajové podmínky výpočtu : Název Počet Teplota Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] období dnů exteriéru SV SZ JV JZ sezóna 242 3,8 C 631,0 631,0 1133,0 1133,0 Vnitřní teplota: 19,0 C Účinnost otopné soustavy: 95,0 % Teplo na přípravu TUV: 60230,52 MJ (za otopné období) PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT : Rozložení měrných tepelných ztrát Zóna Položka Měrná ztráta [W/K] Procento [%] 1 Celková měrná ztráta H: 572, ,0 % z toho: Měrná ztráta výměnou vzduchu Hv: 210,928 36,8 % Ustálená propustnost zeminou Ls: 41,096 7,2 % Měrná ztráta přes nevytápěné prostory Hu: --- 0,0 % Propustnost tepelnými mosty Ld,tb: 13,187 2,3 % Propustnost plošnými kcemi Ld,c: 307,276 53,7 % Obvodovy plast... : 100,920 17,6 % Strecha... : 55,200 9,6 % Typ1 JZ... : 53,165 9,3 % Typ 1 JV... : 53,165 9,3 % Typ 3 SZ... : 15,640 2,7 % Zbylé méně významné konstrukce: 29,187 5,1 % Měrná ztráta speciálními konstrukcemi dh: --- 0,0 % Měrná ztráta objektu a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných ztrát jednotlivých zón Hc: 572,487 W/K Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: 5744,1 m 3 Tepelná charakteristika budovy podle ČSN (1994): 0,10 W/m 3 K Spotřeba tepla na vytápění podle STN , Zmena 5 (1997): 7,3 kwh/m 3,a Poznámka: Tepelnou ztrátu objektu lze získat vynásobením součtu měrných ztrát jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem. Potřeba tepla na vytápění podle ČSN EN 832 a ČSN EN ISO Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Ql: 173,561 GJ 48,212 MWh Vnitřní tepelné zisky Qi: 111,235 GJ 30,899 MWh Solární tepelné zisky Qs: 51,251 GJ 14,236 MWh Celkové tepelné zisky Qg: 162,486 GJ 45,135 MWh Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta: 0,617 Potřeba tepla na vytápění Qh: 73,260 GJ 20,350 MWh Celková potřeba energie na vytápění Q: 140,517 GJ 39,032 MWh Vysvětlivky: Poznámka: Potřeba tepla na vytápění Qh nezahrnuje vliv účinnosti otopné soustavy, tepla na ohřev TUV a zpětně získaného tepla. Všechny tyto další vlivy zahrnuje celková potřeba energie na vytápění Q (tj. celkový příkon tepla). Potřeba tepla na vytápění Qh a celková potřeba energie na vytápění Q platí pro budovy s automatickou dynamickou regulací otopného systému. 20

21 Měrná potřeba tepla na vytápění podle ČSN EN 832 a ČSN EN ISO Celk. potřeba tepla na vytápění budovy: kwh Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: 5744,1 m 3 Měrná potřeba tepla na vytápění budovy Ev: 6,8 kwh/m 3,a Poznámka: Uvedená hodnota zahrnuje vliv ohřevu TUV. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných ztrát prostupem jednotlivých zón Ht: 361,6 W/K Plocha obalových konstrukcí budovy: 2053,2 m 2 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em: 0,18 W/m 2 K VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ PODLE ČSN (2007) Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (čl. 9.3) Požadavek: U,em,N = 0,72 W/m 2 K Výsledky výpočtu: U,em = 0,18 W/m 2 K U,em < U,em,N... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Výsledky - shrnutí: Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy (ČSN (2007),čl. C.2): Klasifikační třída: A Slovní popis: velmi úsporná Klasifikační ukazatel CI: 0,2 Celková potřeba energie na vytápění 12,75 kwh/m 2 a (výpočet Energie 2007) Celková potřeba primární energie 30,4 kwh/m 2 a (výpočet viz Životní cyklus budovy) Požadavky pro pasivní dům: Celková potřeba energie na vytápění 15 kwh/m 2 a Celková potřeba primární energie 120 kwh/m 2 a Splněno Splněno Pozn. Do el.energie byla započítána pouze energie pro ventilátory, výpočetní techniku a osvětlení. Další elektrické přístroje byly zanedbány. 21

22 Výpočet roční potřeby energie podle 148/2007 Sb. Vyhláška ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov. Pomocí národního kalkulačního nástroje (dále NKN). Výsledky národního kalkulačního nástroje jsou ve srovnání s programem Energie 2007 nižší. Výsledná hodnota měrné potřeby tepla na vytápění získaná pomocí NKN je 5,58 kwh/m 2. Protože NKN je teprve čerstvě vytvořen a prokazatelně obsahuje menší nesrovnalosti, bude se v tomto projektu brát v úvahu výsledek z programu Energie Ten má horší hodnotu, avšak stále splňuje podmínky pasivního domu. Pro srovnání s programem Energie 2007 uvádím některé výstupy NKN: Geometrická charakteristika budovy: Charakteristika ochlazovaných konstrukcí: Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy: Grafický výstup roční spotřeba energie: 22

23 23

24 Životní cyklus budovy Životní cyklus budovy se dá znázornit následujícím diagramem: (Příručka ČEA - Udržitelný návrh a rekonstrukce budov) Obrázek 21 Výpočet LCE Pro výpočet energie potřebné k životnímu cyklu budovy byl použit vztah kde: LCE = energie life-cycle ; EEi = svázaná primární energie EErec = svázaná energie recyklátu OE = operační energie Year = životnost budovy Ve výpočtu je uvažováno pouze v časovém období životnosti budovy. Není zde započítána likvidace ani případná recyklace. Dalším zjednodušením je konstantní hodnota operační energie, ta se samozřejmě v průběhu životnosti stavby liší. Životnost budovy byla stanovena 50 let. V následující tabulce je součet svázané primární energie pro hodnocenou budovu: Tabulka 5 Embodied Energy = šedá energie svázaná prim.en. CO2 potřeba prim.en. CO2 m [kg] [MJ/kg] [kg CO2/kg] MJ kg beton sloupy 86671,4 0,8 0, , ,3 beton deska podlaha 73640,7 0,8 0, ,6 9573,3 beton základy ,0 0,9 0, , ,7 porobeton podlaha 10520,1 4,2 0, ,4 5260,1 beton deska stropy ,0 0,8 0, , ,9 24

25 ocel R ,0 38,6 2, , ,0 obvodový plášť izolace - recyklace 5682,8 56,0 1, ,0 6251,1 dřevo 35377,7 3,6-1, , ,5 dřevovláknité desky 11972,2 17,5-2, , ,0 příčky ,8 5,1 0, , ,3 izolace podlahy 2104,0 101,0 3, ,0 7574,5 izolace střechy - recyklace 5043,5 56,0 1, ,0 5547,9 střešní plášť - asfaltový pás 2x 6072,0 50,1 1, ,2 6375,6 schodiště beton 25157,4 0,8 0, ,9 3270,5 schodiště sklo 2215,2 70,6 3, ,1 8196,2 kg kg/m2 kg/m2 okna 7570,2 1439,0 55, , , , ,9 EE (celkem svázaná primární energie) = ,3 MJ = 1,70 GWh GWP (potenciál skleníkového efektu) = 368,0 tun Operační energie je součtem následujících energií: Celková potřeba energie na vytápění Q (včetně TUV energie na vstupu do objektu): 39,032 MWh = 140,517 GJ (Z toho na vytápění Qh: 73,26 GJ = 12,75 kwh/m 2 a) Spotřeba energie na osvětlení Ql (program Národní kalkulační nástroj): 3692,0MJ = 3,692 GJ Spotřeba energie na výpočetní techniku (odhad jednotlivé komponenty vybrány ze seznamu úsporných produktů ( 0,0928 kwatt * 45 ks * 8 hod * 257 dní = 8585,9kWh = 30,9 GJ Spotřeba energie na chod ventilátorů: E = 3 Ws/m 3 * (257 dní * 11 hod) * (4595,32 / 2) m 3 /hod = ,46 Ws/rok = 5,41 kwh/rok OE = 175,109 GJ / rok = 0,0486 GWh = 30,44 kwh/rok LCE = 1,70 + (0,0709 * 50) = 4,132 GWh Celková energie životního cyklu budovy byla vypočítána 4,132 GWh pro 50 let životnosti. Sociální udržitelnost Do otázek sociální udržitelnosti jsou zařazena jednak kritéria vztahující se k sociálním dopadům výstavby budovy a jejího provozu a jednak kritéria vztahující se ke zdraví, bezpečnosti a komfortu uživatelů budovy. Řešený objekt přispěje ke zvýšení zaměstnanosti ve městě a zlepšení kvality služeb. Komfort uživatelů bude zajištěn stálým přísunem čerstvého vzduchu, navíc filtrovaného od nečistot. Automatický systém uživatelům umožní nastavení teploty v místnosti a množství přísunu čerstvého vzduchu. Při použití skleněných žaluzií bude navíc umožněn vstup denního světla do místností a výhled ven. 25

26 Recyklace budovy Jak je recyklace přínosná z hlediska stavebních materiálů a jejich energetické náročnosti vidíme v následující tabulce: Tabulka 6 Už při výstavbě budou preferovány recyklované materiály. Při demolici budovy pak bude kladen důraz na důsledné třídění materiálů. To usnadní jejich další recyklaci. V případě betonových konstrukcí bude využíván již recyklovaný materiál: využití druhotných surovin (recyklátů) z jiných průmyslových odvětví při výrobě betonu (popílek, křemičitý úlet aj.). Využití druhotných surovin (recyklátů) z jiných průmyslových odvětví pro výrobu bednicích a dalších konstrukčních prvků potřebných pro realizaci betonové konstrukce (bednicí prvky z recyklovaného plastu). A následně po konci životnosti stavby: Recyklace betonu a úprava rozdrceného materiálu tak, aby jej bylo možné využít v další výstavbě, včetně plniva do nového betonu. Tepelná izolace stěn a střechy bude provedena z již recyklovaného pěnového polystyrenu. Recyklovaný pěnový polystyren EKO-PP je vyroben z tříděného polystyrénového odpadu s přidáním 50 % předpěněného polystyrenu. Při recyklaci znečištěného PPS, který v současné době není možné recyklovat na nový materiál, se PPS rozdrtí a mísí s jinými stavebními materiály, produktem této recyklace jsou izolační omítky a malty nebo lehčený beton (polystyrenbeton). Sběrem odpadového skla se získává velmi hodnotná surovina, která nabízí široké možnosti uplatnění. Používá se např. při výrobě vláknitých tepelných izolací, při výrobě nadouvaných skleněných granulátů do lehčených maltových a omítkových směsí nebo se z něho lisují desky a tvarovky. Dřevěné prvky fasády budou podle stupně opotřebení znovu využity pro další stavbu, druhotně zpracovány, nebo se v případě prvků nekontaminovaných impregnací využije jejich energie při spalování. Zhodnocení vytápění dálkovým zdrojem Teplo pro vytápění se bere z teplárny. Tento druh vytápění je z hlediska uživatele velmi pohodlný, minimalizuje se při něm lokální znečištění. Z hlediska energetického je důležité, že společně s výrobou tepla se v teplárnách vyrábí i elektřina. I když je v teplárnách palivem nejčastěji uhlí, je zde spalováno s vyšší účinností, než v individuálních kotlích či kamnech. Spaliny jsou čištěny, což snižuje množství škodlivin v ovzduší. Komíny těchto zařízení jsou vysoké, což zlepšuje imisní situaci v místě. 26

27 Z hlediska vlivu na životní prostředí je teplárna nejlepší způsob, jak využívat problematická fosilní paliva. Srovnání emisí CO 2 : Palivo gramy CO 2 /MJ paliva černé uhlí 92 zemní plyn 56 Ekonomické zhodnocení - teorie Ekonomické zhodnocení návrhu je v této fázi projektu velmi problematické. Nejsou zatím přesné návrhy některých technických zařízení. Po průzkumu českého trhu je jasné, že není vhodné hodnoty zařízení stanovit hrubým odhadem ceny se v závislosti na parametrech velmi liší a výsledky by byly zavádějící. A navíc některé zařízení bude třeba konzultovat se specializovanou firmou, protože jsou v současnosti atypické a jejich cena se v této chvíli nedá stanovit. Z těchto důvodů je ekonomické zhodnocení pouze v oblasti teorie. V tabulce č.7 je výpis nejvýznamnějších položek pro stanovení rozdílu ceny mezi klasickou administrativní budovou a tímto návrhem a jejich vliv na výslednou cenu pasivního domu. U referenční administrativní budovy předpokládáme systém vzduchotechniky, který ovšem nemá výměník tepla, dále plynový kotel místo zásobníku teplé vody a tloušťky tepelných izolací třetinové v porovnání s pasivním domem v případě střechy a obvodového pláště a poloviční v případě podlahy na terénu. Tabulka 7 Pasivní adm.budova Klasická adm.budova cena pro pasivní dům VZT jednotka z rekuperací 2x + - VZT jednotka bez rekuperace - + zvýšení Tepelná izolace poměr: EPS = zvýšení XPS = zvýšení Okna trojsklo dvojsklo zvýšení Zásobník teplé vody + - zvýšení Klasické vytápění - rozvody, radiátory - + snížení Zemní výměník tepla 2x + - Plynový kotel - + zvýšení V tabulce jsou uvedeny pouze přímé položky návrhu, úspory během provozu budovy jsou pak nesporné. Potřeba tepla na vytápění je pouze 12,75 kwh/m 2, srovnatelná budova dnes protopí i desetinásobek. V dnešní situaci kolísavých cen energií je to velmi žádoucí. Dalším důvodem firmy, proč investovat do pasivního domu je reprezentace, kterou tato stavba sama o sobě poskytne. Můžeme to pozorovat například u rakouské firmy B!otop ve Weidlingu tento nízkoenergetický dům již navštívilo nespočet návštěvníků a objevuje se v řadě publikací. Pro případ, že se v budoucnu změní obsazení objektu, je zde možnost využití velké variabilnosti železobetonového skeletu. Sádrokartonové příčky jsou snadno demontovatelné a tak nebude nákladná přestavba a adaptace objektu na nové podmínky. 27

28 Literatura [1] Agenda 21 on sustainable construction. CIB Report [2] Nízkoenergetické domy Principy a příklady. J.Tywoniak. Grada 2006 [3] Pasivní domy Kolektiv autorů. Centrum pasivního domu 2007 [4] CEPHEUS measurement results from more than 100 dwelling units in passive houses. Jürgen Schnieders. Passive House Institute 2003 [5] Ventilation for buildings Design kriteria for the indole environment.. Tchnical Committee CEN/TC 156. CEN [6] Lecture notes Sustainable buildings Svend Svendsen DTU BYG. [7] Introduction to the Concept of Exergy. Masanori Shukuya & Abdelaziz Hammache. VTT TIEDOTTEITA 2002 [8] Visual Comfort: Glare from windows. Jens Christoffersen, Jan Wienold. SBi [9] Impact of Solar Shading Devices on Daylight Duality. Marie-Claude Dubios. KFS AB, Lund 2001 [10] Embodied Energy of Building Envelopes and its Influence on Cooling Load. Agya Utama and Shabbir H. Gheewala. The 2nd Joint International Conference on Sustainable Energy and Environment (SEE 2006) [11] Udvikling af typehuse i lavenergiklasse 1. Jørgen Rose. BYG DTU [12] Udržitelný návrh a rekonstrukce budov. J.Pejter, T.Vanický, P.Sopoliga, M.Sedláčková. ČEA 2006 [13] Practical guide for the hygrothermal evaluation of thermal bridges. P.Wouters, J.Schietecat, P.Standaert, SAVE-KOPRACTICE project document 2003 [14] Stavební listy č /2002 Odborná příloha Udržitelná výstavba budov. P.Hájek, J.Tywoniak [15] 148/2007 Sb.Vyhláška ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov [16] ČSN Část 2: Požadavky ČNI 2007 [17] pren ISO Thermal performance of buildings - Calculation of energy use for space heating and cooling ISO/DIS 13790:2005.CEN [18] ČSN EN ISO Tepelné mosty stavebních konstrukcí Lineární činitel prostupu tepla Zjednodušené postupy a orientační hodnoty Internet: Software: windows.lbl.gov/res_perf/default.htm - Studijní materiály pro kurzy E2, E3, E4 hestia.energetika.cz/encyklopedie/obsah.html stavba.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4103&h=14&pl= epp.eurostat.ec.europa.eu biom.cz/zpravy.stm?x= DBuild, Users Guide IESVE Software Lighting, WIS, Users Guide Energie 2007, Svoboda Software Teplo 2007, Svoboda Software Area 2007, Svoboda Software Národní kalkulační nástroj