ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NERVOVÁ SOUSTAVA OD ZAČÁTKU DO KONCE. Za Nádražím 222, Český Krumlov

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, Český Krumlov ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NERVOVÁ SOUSTAVA OD ZAČÁTKU DO KONCE Autor práce: Daniela Kaňková, IX.A Vedoucí práce: Mgr. Radim Novotný Školní rok: Základní škola Za Nádražím, Český Krumlov

2 Obsah: ÚVOD JAK FUNGUJI ANEB JÁ JSEM SOUSTAVA NERVOVÁ NERVY MOZEK DOKÁŽU POČÍTAT A MYSLET UČENÍ VÝZKUM PAMATUJI SI, JAK JSEM SE ZRODIL? VÝZKUM PAMĚŤ POTŘEBUJI ODPOČINEK SPÁNEK SNY KDYŽ DOSLOUŽÍM, NĚKDY FALEŠNĚ KLINICKÁ SMRT... 7 LITERATURA... 8 ANOTACE... 9 PŘÍLOHY

3 Úvod Má práce obsahuje bližší informace o nervové soustavě, která je základním řídicím systémem každého lidského života. Obsahuje mnoho ustálených podob, ale některé činnosti jsou dosud neobjevené, a proto nikdo nezná dokonalou strukturu lidského nitra myšlení. Dozvíte se, jak například funguje centrum spánku, nebo jak se taková složitost, mozkové záhyby, vytvoří. Téma je pečlivě vybrané, věřím, že bude užitečné jak mně, tak vám. 1. Jak funguji aneb Já jsem soustava nervová Asi každý z nás ví, k čemu taková soustava slouží, ale aby každý pochopil její fungování, je potřeba pochopit celou strukturu. Nervová soustava se dělí na dvě základní části: centrální nervovou soustavu, do které patří mozek a mícha, a obvodovou nervovou soustavu, která pomocí nervů spojuje centrální nervovou soustavu s dalšími částmi těla. Tělo díky tomu vzájemně propojeno Nervy Neuron neboli nervová buňka je základní částí tohoto systému [obr. 1]. Spojům mezi jednotlivými buňkami se říká synapse, mezi kterými proudí elektrické vzruchy. Vidíme, že elektrické signály se neobjevují pouze ve fyzice. Propojením neuronů vznikají tzv. dráhy, kterými elektrické vzruchy proudí rychlostí až 130 metrů za sekundu. Jsou jako měděné drátky, které se vyskytují v elektrických obvodech. Myslíte si, že vynálezci elektřiny se inspirovali lidským tělem? Já myslím, že možná ano Mozek Mozek [obr. 2], jakožto základ celého těla, se skládá ze třech hlavních částí. První jsou dvě hemisféry, jejich schopnosti nejsou zcela známé, neexistuje přesné umístění center zraku, řeči nebo paměti. Hemisféry především uchovávají naše vzpomínky, které jsou roztroušeny v jakýchsi knihovnách. Proto nám může chvíli trvat, než si vzpomeneme na nějakou dávnou událost. Vzpomeňte si například, jak jste šli poprvé do školy, 3

4 někteří z nás si nevybaví ani kousek, ačkoliv jsou ještě mladí. Druhou hlavní částí je mozeček. Kontroluje rovnováhu a pohyb, je to náš soukromý kompas. A třetí hlavní částí je mozkový kmen, který je asi nejdůležitější ze všech tří. Řídí a kontroluje naše reflexy a všechny životní funkce. Bez něj bychom byli doslova ztraceni. Ptáte se, jak funguje například takové vědomé jednání? Proces je zdánlivě složitý, ale ve skutečnosti je velmi jednoduchý. Mozek svou vůlí vyšle vzkazy, mícha je přenese a motorické nervy přizpůsobí činnost svalů. Prosté a jednoduché. 2. Dokážu počítat a myslet To, že jsou lidé považováni za krále savců, má na svědomí zejména naše schopnost myslet. Činnost, jako je myšlení, pramení z činností mozkové kůry, šedé hmoty na povrchu mozku. Aby mozek správně fungoval a myslel efektivněji, musí být vyživován dostatečným množstvím krve. Například ráno po probuzení si většina z nás zívne, ve společnosti je tato akce považována za nevhodnou, avšak její účinky jsou velmi užitečné. Zíváním se totiž nahrne větší množství krve do mozku, ten tak začne správně fungovat. Naše hlava je připravena začít se učit Učení Učení je však u každého jedince rozdílné, zejména mezi pravorukými a levorukými osobami. Pravoruké osoby mají levou hemisféru přizpůsobenou pro abstraktní a matematické myšlení, pravou hemisféru mají přizpůsobenou k rozeznávání prostou a vnímání vlastního těla. U levorukých osob je to naopak. Tajemství všech myšlenkových pojmů spočívá ve vzájemné spolupráci celého mozku, všechny informace, které jsou v naší hlavě nalezeny, se seskupí v mozkové kůře a tam vytvoří jeden celek, který může být řešením. Avšak dovednosti našeho mozku také závisí na inteligenci, je to schopnost pohotově rozumět a myslet. Čím inteligentnější bude člověk, tím rychleji bude řešit složité úlohy. 4

5 2.2. Výzkum Několika osobám jsem rozdala jednoduše vypadající IQ test, následně byly tázány na přístup k přírodovědným předmětům, tady jsou výsledky: IQ testů se celkem zúčastnilo pět dobrovolníků. Z toho u třech z nich byla zjištěna podprůměrná inteligence a u ostatních dvou nadprůměrná inteligence. Avšak po dalším pátrání se objevil fakt, že nesoustředěné osoby měly velmi nízké IQ, to zdůvodňuje situaci, která nastala, dvě osoby sahaly až ke stupni debility a slabomyslnosti. Následně byl vyhodnocen jejich vztah k logice, nadprůměrní mají rádi matematiku a přírodní vědy, také jim jdou velmi dobře, ti druzí naopak preferují jazyk, při kterém nepotřebují logicky myslet. 3. Pamatuji si, jak jsem se zrodil? Ve stadiu embrya se formovala neurální trubice, základ mozku a míchy. Celý vývoj řídilo množství genů a proteinů, které jako první vytvořilo strunu hřbetní a neurální ploténku. Následně se dělily buňky, které splynuly a vytvořily dutou neurální trubici, v níž se vyvinul nervový kanálek. Později se neurální trubice formovala do složitých struktur mozku a míchy a byly vytvořeny jednotlivé mozkové oddíly. Náš mozek byl stvořen Výzkum Ale proč si nepamatujeme svou pozici v matčině břiše? Je dokázáno, že myšlenky se ukládají již po čtyřech měsících po početí. Týmy vědců zjistily, že paměť je schopná efektivně fungovat až od tří let našeho života. Je tomu tak? Výsledky mého testování odpovídají studiím. Nejstarší situaci si pamatujeme opravdu od tří let našeho života. Rozmezí paměti testovaných bylo od tří do šesti let a museli opravdu dlouho hledat ve své paměti [obr. 3]. Dělalo jim také problém uvědomit si svůj tehdejší věk, to zřejmě závisí na pravdě, že tak malé dítě ještě většinou neumí počítat a nevnímá sebe samo jako osobu. Další otázka se týkala silných zážitků, které se nejbarvitěji uchovávají v paměti. Ti, co jistě nezažili žádnou hrůzu, uvedli radostnou vzpomínku. Naopak ti, co zažili například bolest, uvedli nehezkou vzpomínku. Mezi ony nehezké vzpomínky také patří smrt blízkých, ti byli většinou uvedeni jako postavy ve svých snech. Mně osobně se také ve snech zjevují zesnulí příbuzní. To všechno má na svědomí paměť. 5

6 3.2. Paměť Paměť je totiž schopnost mozku ukládat a vybavovat si určité informace nebo situace. Procesy zapamatování probíhají téměř v celém mozku a ještě dnes nejsou zcela známé. Nejhlavnější částí jsou však interaktivní dráhy neuronů, ty vyhodnocují vjemy z okolí a následně je roztřiďují na složité a jednoduché. Složité informace se ukládají jako dlouhodobá paměť, jednoduché jako krátkodobá paměť. Ano, tento proces je vskutku zajímavý. Dlouhodobá paměť se dále větví na dvě další části, explicitní paměť, která má schopnost vybavit si přesné informace (čísla, symboly, obrazy), implicitní paměť, ta vyvolává automatické dovednosti (taneční kroky, cesta domů). Jen si představte, jaké by to bylo muset si neustále vybavovat cestu domů, náš mozek má automaticky nadefinované obrazy každodenní cesty, které automaticky aplikují naše kroky. Jen se zamyslete, kolikrát jste se již omylem dostali výtahem do jiného patra a se snahou jste chtěli odemykat cizí dveře. Mozek nás ale včas upozorní, vždyť přece sousedé nemají stejnou rohož jako vy. Poděkujme nervům a mozku, vždy nás včas upozorní i na věci, které bychom jen těžko rozpoznali. 4. Potřebuji odpočinek Naše tělo neustále pracuje, a proto si musí občas odpočinout. Avšak i během odpočinku musí stále pracovat, víte, jak to dělá mozek? Odpočívá během našeho spánku, který sám stvořil Spánek Spánek mění činnost našeho těla, je to relaxační fáze našeho organismu. Několik skupin neuronů uvolňuje neuropřenašeče, které navozují nebo potlačují spánek. Když člověk usne, mozková kůra tlumí činnost orgánů. Dále se během spánku střídají dvě fáze, fáze REM (rapid eye movement), která se objevuje každých 90 minut, dostává tělo do klidového režimu a odhaluje sny, a fáze NREM (non-rapid eye movement), která tvoří většinu klidového odpočinku a činnost svalstva utlumuje pouze jemně. Jsou pojmenovány podle pohybů očí, zatímco během REM fáze se oční bulvy rychle otáčí, během NREM fáze se oči téměř nehnou. 6

7 4.2. Sny Náš spánek ovlivňuje především okolní prostředí a paměť. Tyto dvě věci se většinou spojují dohromady a vzniká sen se zvuky a předměty z naší paměti a představivosti. Dalo by se říci, že ze všech vzpomínek a myšlenek vznikne jedna velká. Za noc se nám zdá průměrně 8 snů, každý jiný, avšak další noc se mohou opakovat. Ti, co říkají, že se jim sny nezdají, nemají pravdu. Každému se zdají sny, jen si je někdo nepamatuje nebo je vzápětí zapomene. 5. Když dosloužím, někdy falešně Smrt čeká každého jedince, je to nevyhnutelná součást života. Smrt je pokládána za poslední etapu vývoje člověka, člověk zaniká a již se nikdy nevrátí. Mozek jednoduše ukončí život, důvodem může být jeho špatná výživa (bez kyslíku), nebo stáří. Neděsme se však, někteří lidé vědí, jak to po smrti vypadá Klinická smrt Ti lidé zažili takzvanou klinickou smrt. Ve svých výpovědích vyprávějí zážitky, ty rozdělil Dr. Raymond A. Moody do několika skupin, lidé se totiž někdy neshodují, je snad něco pravdy na posmrtném životě, nebo jsou to pouhé výmysly našeho mozku? Nejčastější zážitek je cesta tunelem, přes most, louku nebo les. Označuje to nový život. Někdy duše opouští vlastní tělo, člověk sám sebe vidí např. na operačním sále, stává se divákem své smrti. Fenomén světla patří k nejsilnějším zážitkům, bílé světlo je schopno komunikovat s umírajícím. A nejděsivější ze všech je panoramatický přehled dosavadního života, své paměti. Člověk je v úzkých, ví, že umírá. Avšak neumírá, vrací se zpátky do svého těla, stejnou cestou, kterou přišel. I já patřím mezi ty z jiného světa, věřím v převtělování. A až některý vědec tento fakt potvrdí, budu patřit k těm, kteří byli u jeho zrodu. Co myslíte vy? Zanikne naše duše bez jediné stopy? Kdo ví, třeba nám to náš mozek jednou sdělí. 7

8 Literatura Knihy: Juan, Stephen: Lidský mozek podivuhodný a záhadný, 1. vydání, Praha, nakladatelství Angus & Robertson 1998, ISBN Rosypal, Stanislav: Přehled biologie, 1. vydání, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1987, ISBN Dowswell, Paul: Velká encyklopedie vědy, 2. vydání, Havlíčkův Brod, nakladatelství Fragment 2003, ISBN Jaugeyová, Isabelle: Lidské tělo, 1. vydání, Praha, nakladatelství Albatros 2005, ISBN KMČ-005 Novinové články: Život po životě, 21. století Extra č. 4, podzim 2009, str. 86 Internetové zdroje: Použitý IQ test: 8

9 Anotace In the course of reading this text is using a few melion nervous joins, especially those in our brain. I have some information for you about nervous system which you can work up by the help of sensorium, base of human thinking. But it isn t only boring explication, it is especially funny reading with a lot of interests. Leiendo este texto usamos tambien algunos millones nervios; ante todo los nervos en nuestro cerebro. Tengo aquí para ustedes las informaciones básicos de la sistema de nervios, que pueden tratar con la madre dura gris; la base del pensamiento humano. No es solamente una explicación aburrida, es ante todo una lectura divertida con muchas curiosidades. 9

10 Přílohy Příloha 1 Nervové buňky Příloha 2 Mozek 10

11 Příloha 3 Graf Příloha 4 Dotazník Věk Jakou nejstarší situaci ze svého dětství si pamatujete? Jakou věc ze svého dosavadního života máte nejbarvitěji v paměti? Máte někdy sen, ve kterém se zjevuje něco, co si pamatujete? Jestli ano, tak jaký? 11