Obr. Bílý Kostel nad Nisou-1: Vývoj míry nezaměstnanosti k v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Transkript

1 Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 2 Obec: BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU Kód obce Základní údaje o obci Počet obyvatel: 927 (k ) Rozloha k.ú: 25,73 km 2, tj ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti: 10,5 % (k ) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: SLDB 2001 EAO = 439 SLBD 2011 EAO = 456 Základní občanská vybavenost 1 mateřská škola 1 základní škola ( ročník) Poloha obce v ORP Liberec: sever OBECNÁ VÝCHODISKA Obec nemá zpracován rozvojový strategický dokument. Obec je součástí Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko a MAS Podještědí. I. ZAMĚSTNANOST Hodnocení vývoje zaměstnanosti vychází z ukazatele míry registrované nezaměstnanosti vždy k let 2000 až 2011 a vzdělanostní struktury v letech 2001 a 2011 dle SLDB. Vývoj míry nezaměstnanosti Výpočet míry nezaměstnanosti je prováděn jako podíl počtu dosažitelných uchazečů o práci k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v obci. Do roku 2010 byla pro ukazatel EAO používána data ze SLDB Pro rok 2011 byly již použity údaje ze SLDB Ze získaných dat je zřejmé, že míra nezaměstnanosti v obci byla ve sledovaném období zpočátku poměrně vysoká. Po roce 2004 začala nezaměstnanost razantně klesat a opět vzrůstá až s nástupem krize v r , kdy se pohybuje kolem 10 % (viz obr. 1). Bílý Kostel nad Nisou Míra nezaměstnanosti v % , ,3 10,5 9,6 8,7 8,9 8,2 5,7 4,1 4,6 4, Rok Obr. Bílý Kostel nad Nisou-1: Vývoj míry nezaměstnanosti k v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

2 Vzdělanostní struktura Z hlediska zaměstnatelnosti je důležitá vzdělanostní struktura obyvatelstva v obci. Relevantní data vyplývají ze SDLB z let 2001 a Tab. Bílý Kostel nad Nisou-1: Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let Obyvatelstvo 15leté a starší bez vzdělání 3 3 základní včetně neukončeného v tom vyučení a střední odborné bez podle maturity stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské Zdroj: SLDB, 2001 a 2011 Příznivým jevem je rostoucí počet lidí s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou). Dle výsledků SLDB z let 2001 a 2011 došlo k nárůstu jejich počtu ze 113 na 158. Totéž lze říci i o počtu osob s vysokoškolským vzděláním, který se zvýšil z 23 na 43 (relativně tedy vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu osob starších 15 let téměř o 2,4 procentního bodu). Na druhou stranu stále zůstává relativně vysoký podíl osob pouze se základním vzděláním a vyučených bez maturity. II. EKONOMICKÁ AKTIVITA Dle databáze registru ekonomických subjektů (ARES) se v obci k červnu 2014 nacházelo 328 ekonomických subjektů, z toho bylo 234 aktivních subjektů. Oproti roku 2012 došlo k mírnému poklesu aktivních ekonomických subjektů v obci o 4 jednotky. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-2: Přehled vývoje počtu ekonomických subjektů v obci celkem z toho aktivní celkem z toho aktivní celkem z toho aktivní četnost ekonomických subjektů v obci Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2012, 2014 Největší firmy v obci Bílý Kostel nad Nisou působí v odvětví silniční nákladní dopravy a v poradenství v oblasti řízení. Podle dostupného počtu zaměstnanců se většinou jedná o drobné podniky. Lze konstatovat, že nejvýznamnější firmou obce je AUTODOPRAVA ERBERT, kterou je možné označit za stabilní firmu s působností na trhu delší jak 20 let. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-3: Přehled firem s největším počtem zaměstnanců Hl. předmět podnikání CZ-NACE Popis oboru Firma Sídlo Počet zaměstnanců Komentář ke změně k Silniční nákladní doprava AUTODOPRAVA ERBERT, s.r.o. Bílý Kostel nad Nisou Poradenství v oblasti řízení MERIJA CONSULT spol. s r.o. Bílý Kostel nad Nisou 279 neuved eno 1-5 Zdroj: databáze MF, ARES, 2014, Magnus web 2014, webové stránky jednotlivých firem Změny přehledu nejvýznamnějších firem byly formou dotazníkového šetření v obci zjištěny. Nově byla správou obce za významnou firmu v roce 2014 označena vedle subjektů AUTODOPRAVA ERBERT,

3 s. r. o. a MERIJA CONSULT spol. s.r.o. označena také firma CBA NUGET s. r. o., která má své sídlo v Šumperku, zabývá se velkoobchodem s rychloobrátkovým zbožím a od otevřela daná firma nové logistické centrum v Bílém Kostele nad Nisou a je považována za významného zaměstnavatele pro danou obec. Pro obec je dle dotazníkového šetření významná dále firma fyzické osoby Jiřího Adama - ADAM čalounictví také se sídlem v dané obci, jejímž předmětem podnikání je doplňkové vybavování interiérů, výroba nového čalouněného nábytku, opravy a renovace starožitného nábytku. Dalšími významnými zaměstnavateli pro danou obec je Základní škola a Mateřská škola, Bílý Kostel nad Nisou a restaurace Bílý Kostel. Firmy specifikované v šetření let 2009 až 2012 jako Gregor Lauber s.r.o., EKOL-OIL s.r.o., Liware s.r.o., ADMAL CZ s.r.o. jsou stále v činnosti, ale obec je nevymezila jako nejvýznamnější. Zemědělská výroba V obci se nachází 17 podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství. Z hlediska právní formy se jedná o 2 myslivecká sdružení (Myslivecké sdružení Bílý Kostel n. Nisou a MS Hubert Rynoltice), 1 honební společenstvo a zbytek tvoří fyzické osoby. Mezi nejvýznamnější firmy v obci v oblasti zemědělství patří firmy fyzických osob Ladislav Nesvadba, Miloš Hermann a Karel Hradecký. Dalším významným subjektem, který má ovšem sídlo mimo obec, je firma Agro Chomutice. Agro Chomutice je akciovou společností, která má sídlo v Chomuticích (okres Jičín) a obhospodařuje v rámci svých závodů na hektarů rozložených od Hořic až po Hrádek nad Nisou. Pozemky a objekty tato společnost získala do pronájmu, odkoupila nedokončený objekt rostlinné výroby a začala zde realizovat své podnikatelské záměry. Dalším ekonomickým subjektem daného odvětví byl Státní statek Bílý Kostel, který je však v likvidaci. Sektorové zaměření ekonomických aktivit v obci je hodnoceno jako podíl zaměstnaných dle odvětví ekonomické činností na celkovém počtu zaměstnaných osob v obci, a to pomocí ukazatelů: - Podíl zaměstnaných v priméru byl 3 %; - Podíl zaměstnaných v sekundéru 38 %. Zdroj dat: SLDB 2011, ukazatel byl v rámci SLDB 2011 oproti šetření v roce 2001 metodicky změněn. Inovační aktivity znalostních odvětví dominantních firem v obci Z hlediska odvětvového zaměření významných firem pro obec Bílý Kostel nad Nisou dle počtu zaměstnanců lze konstatovat, že v obci se nacházejí firmy, které dle metodiky OECD působí v tzv. znalostních odvětvích. Jedná se o odvětví CZ-NACE: Silniční nákladní doprava. U znalostních odvětví ČSÚ provádí dotazníkové šetření inovací pod označením TI zkoumající aktivity takto zaměřených firem se sídlem v České republice. V této studii jsou hodnocena dvě období. První období zahrnuje roky 2008 až 2010 a druhé 2010 až V roce 2010 bylo celkově vyhodnocováno 5 151, v roce 2012 se jednalo o respondentů za všechna znalostní odvětví v ČR (viz metodický postup). Bylo provedeno šetření v oblasti předpokládaného chování firem v tzv. znalostních odvětvích z hlediska inovačních aktivit. V obci Bílý Kostel nad Nisou bylo sledováno odvětví 494, které spadá pod kategorii průmyslu dopravy a skladování. Z hlediska významnosti se v obci nachází jen jedna malá firma s uvedeným odvětvím. Vyhodnocení tendencí inovačních aktivit firem tohoto odvětví v ČR se zaměřením na malé firmy je uvedeno v tab. 4. a 5. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-4: Hodnocení znalostních odvětví dle zaměření významných zaměstnavatelů v obci znalostní nejvýznamnější odvětví trh odvětví změna počtu zaměstnanců respondentů v odvětví v ČR v % změna výkonnosti respondentů v odvětví (tis. Kč/1 ZAM) v % podíl inovačních firem odvětví z celk. počtu respondentů v % faktory omezující inovační aktivitu firem ČR v daném odvětví CZ- velikost 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 3 nejvýznamnější NACE fy 494 malá národní národní nedostatek fin. prostředků -vysoké inovační náklady -inovace nebyly vyžadovány Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Pozn.: Inovační firma je dle manuálu OECD taková, která ve sledovaném roce realizovala alespoň jednu inovaci, a to buď technickou (procesní, produktovou) nebo netechnickou (marketingovou, organizační).

4 Tab. Bílý Kostel nad Nisou-5: Doplňující informace ke zdrojům inovačních aktivit inovujících firem Financování inovací z veřejných zdrojů Nejvýznamnější znalostní odpovídalo místní Stát (ústřední 7. RP EU v % SF EU v % subjekty Inovační odvětví x % nebo vláda) spolupráce inovačních regionální v % firem úřad v % CZ- fa 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 NACE 494 M dodavatelé -konkurenti, fy stejného odvětví Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Z tab. 4 vyplývá, že malé firmy analyzovaného odvětví byly v období hospodářské krize ( ) nuceny propouštět, přesto se jim nepodařilo v roce 2010 zcela stabilizovat výkonnost firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance. V roce 2012 lze konstatovat na jedné straně navýšení počtu zaměstnanců u respondentů daného odvětví, ale současně další snížení výkonnosti firem. Malé firmy odvětví působí zejména na národním trhu. V odvětví 494 malé firmy vykazují menší inovační aktivity a mezi hodnocenými obdobími je patrný pokles, kdy v roce 2012 jen 15 % malých firem realizovalo inovace. To je jistě alarmující zjištění. Z tab. 5 lze vysledovat skutečnost, že ani jeden inovační podnik daného šetření odvětví 494 rozsahu malé firmy nečerpal v roce 2010 finance z veřejných zdrojů. Přitom jako bariéry inovačních aktivit byly označeny nedostatek finančních prostředků a vysoké inovační náklady. V roce 2012 použilo na financování inovačních aktivit veřejné zdroje 19 % malých firem, a to konkrétně z programů podpory ústřední vlády. Při hodnocení typu inovací realizovaly malé firmy v odvětví v roce 2010 více inovace netechnické (konkrétně nejvíce organizační). V roce 2012 vykázaly malé firmy analyzovaného odvětví více inovace technické, a to převážně procesní. III. STAV A TRENDY VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ OBCE V kapitole je nejprve vyhodnocen stav opuštěných provozních areálů v obci, následně je charakterizováno využití území obce. Brownfields / Opuštěné výrobní areály a objekty Dle dotazníkového průzkumu z dubna 2010 se v obci nacházely dva opuštěné objekty (brownfields), a sice areál bývalého dětského tábora a bývalý statek. Na základě výsledků dotazníkového šetření z května 2014 přetrvává problém areálu bývalého dětského tábora na Panenské Hůrce. Nově byl identifikován nevyužívaný zemědělský areál na Pekařce, torzo po původní továrně k Paradiesu, bývalá betonárka a sklady pod silnicí I/13. Využití území obce Pro danou lokalitu je charakteristický vysoký podíl ploch s lesním porostem, který tvoří téměř 63 % celkové rozlohy území, a nízký podíl orné půdy (17 %). Způsob využití území vystihuje struktura pozemků, která je uvedena v tab. 6. Změnu využití území v jednotlivých kategoriích pozemků v obci mezi rokem 2001 a 2012 vystihuje index změny využití území, který dosáhl hodnoty 0,29 %. Výsledek pod hranicí 1 % naznačuje, že změny nedosahují výraznější intenzity; pouze 0,29 % plochy daného území změnilo v tomto období kategorii využití. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-6: Struktura jednotlivých druhů pozemků na území obce Bílý Kostel nad Nisou v letech 2001 a Druh pozemku ha % ha % Zemědělská půda 785,94 30,54 778,84 30,27 Zahrnuje: orná půda 453,58 17,63 448,47 17,43 zahrady 36,45 1,42 36,32 1,41 sady 0,99 0,04 0,97 0,04 chmelnice vinice trvalý travní porost 294,92 11,46 293,08 11,39

5 Lesní půda 1 605,78 62, ,04 62,68 Vodní plochy 22,83 0,89 22,81 0,89 Zastavěné a ostatní plochy 158,82 6,17 158,61 6,16 Celková výměra 2 573,36 100, ,32 100,00 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Jak se změny projevily ve struktuře pozemků, je patrné z tab. 7, kde jsou uvedeny relativní změny v charakteru využití vybraných druhů pozemků (podle Vavrouchová, Lepková, 2013). Z environmentálního hlediska je možné pozitivně hodnotit nárůst rozlohy lesních porostů především na úkor ekologicky nestabilní orné půdy, zastavěných a ostatních ploch. Zalesňování je dominantní krajinotvorný proces, jehož intenzita je velmi silná (Šveda, Vigašová, 2010). Jak dokládá tab. 8, ve sledovaném období je patrný nárůst ploch ekologicky stabilních na úkor nestabilních ploch. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-7: Relativní změna vybraných druhů využití pozemků v obci Bílý Kostel nad Nisou mezi roky 2001 a 2012 Změna Druh pozemku % ha Zemědělská půda -0,90-7,10 Orná půda -1,13-5,11 Zahrady -0,36-0,13 Sady -2,02-0,02 Trvalý travní porost -0,62-1,84 Lesní půda 0,45 7,26 Vodní plochy -0,09-0,02 Zastavěné plochy a ostatní -0,13-0,21 Pozn. Zelená barva plocha stabilní z hlediska udržitelnosti rozvoje území; oranžová barva plocha nestabilní Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Koeficient ekologické stability (KES) stanovuje poměr ploch ekologicky stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v daném území. Jak ukazuje tab. 8, obec Bílý Kostel nad Nisou vykazuje v roce 2012 hodnotu KES vyšší než 3, přesně 3,24, a území je možné zařadit mezi území s převahou ekologicky stabilních struktur. Takovou krajinu je možné charakterizovat (Míchal 1994) jako přírodní a přírodě blízkou, kde civilizační zásahy nemají výrazný vliv na přírodní krajinu. Technické objekty jsou v krajině roztroušeny a zabírají pouze malé plochy; intenzita využívání krajiny je nízká. Podle vývoje KES, který se od roku 2001 mírně zvyšuje, je možné předpokládat, že území je využíváno v souladu s principy udržitelnosti. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-8: Koeficient ekologické stability (KES) obec Bílý Kostel nad Nisou, období 2001 až 2012 Rok Stabilní plochy Nestabilní plochy KES ,97 612,40 3, ,97 612,40 3, ,96 612,41 3, ,12 610,22 3, ,86 607,47 3, ,82 607,51 3, ,03 607,04 3, ,19 607,12 3, ,13 607,19 3, ,06 607,26 3, ,05 607,26 3, ,22 607,08 3,2388 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ

6 Spádovost obce Spádovost obce je hodnocena jednak z hlediska dat ze šetření využívání veřejné dopravy (data IS KORID) a jednak z dat ze SLDB Na základě vyhodnocení převažujícího směru vyjížďky veřejnou dopravou (z analýzy dat KORID, rok 2011) lze konstatovat, že obec spáduje do Chrastavy, a to společně s obcí Nová Ves. Dále byla vyhodnocena spádovost obce na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, zahrnující veřejnou i individuální dopravu. Na základě dat vyplývá, že za prací vyjíždí 143 osob a dalších 42 osob vyjíždí do škol, přičemž převážná část vyjížďky se uskutečňuje v rámci okresu. Viz tab. 9. Tab. Bílý Kostel nad Nisou-9: Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící celkem 185 v tom vyjíždějící do zaměstnání 143 v tom v rámci obce 3 do jiné obce okresu 125 do jiného okresu kraje 5 do jiného kraje 7 do zahraničí 3 vyjíždějící do škol 42 v tom v rámci obce 3 Zdroj: SLDB, 2011 mimo obec 39 Z podrobnější analýzy důvodu vyjížďky dle SLDB 2011 pomocí rozkladu dat převažujícího směru vyjížďky, je zřejmé, že nejsilnější vyjížďkový tok z obce směřuje do Liberce (průměrná vyjížďka je 99 osob, z toho za prací 74 a 25 do škol), následuje Chrastava (31 za prací, 7 do škol) a Hrádek nad Nisou (za prací 11, 2 do škol). Na základě dat specifikujících funkční subregiony České republiky lze konstatovat příslušnost obce k funkčnímu subregionu Liberec (viz web EF TUL). IV. POTENCIÁL ROZVOJE OBCE Hodnocení silných a slabých stránek obce bylo provedeno dle jednotlivých faktorů hospodářského rozvoje (viz metodika) a následně porovnáno s pořadím poslední obce České republiky, která ještě nemá v daném faktoru problémy (na základě stanovené hranice dynamiky rozvoje). V rámci spolupráce s ČSÚ byla na konci roku 2010 provedena inventarizace vstupních dat a následně i korekce výpočtů faktorů. Jako vstupní data z ČSÚ pro aktualizace faktorů hospodářského rozvoje byly vybírány adekvátní ukazatele s předpokladem dlouhodobého sledování. Pro možnost porovnání sledovaného prvního období (rok 2006), druhého období (rok 2009) a navazujících byly faktory vymezeny ve vazbě na inventarizaci dat v roce Ve stejném trendu pokračoval i výpočet faktorů za rok Vývoj šetřených faktorů lze porovnat pomocí stanovené hranice dynamiky rozvoje, která zobrazuje nulový stav faktorového skóre daného faktoru. Další možností je porovnání vývoje pořadí obce v rámci celé ČR v daném faktoru. Hlavním přínosem realizované faktorové analýzy je vymezení jevů, které jsou důležité pro hodnocení rozvoje obce, viz tab. Bílý Kostel nad Nisou-10 a obr. Bílý Kostel nad Nisou-2.

7 F7 (ekonomická aktivita) F6 (struktura ekonomiky) F1 (nezaměstnanost) F2 (atraktivita místa k bydlení) F3 (osídlení) F5 (občanská vybavenost) F4 (věková struktura) Obr. Bílý Kostel nad Nisou-2 (rok 2011): Hospodářský rozvoj obce (pořadí obce v rámci ČR po inventarizaci dat ČSÚ) Zdroj: Výzkum EF (HF) TUL (data za rok 2011), projekt TA ČR č. TD V následujících tabulkách (viz tab. Bílý Kostel nad Nisou-10) je předložen přehled vývoje ukazatelů za období let 2006, 2009 a 2011, které naplňují jednotlivé faktory. V posledním sloupci je vždy uvedeno hodnocení vývoje ukazatele dle toho, zda se jedná o maximalizační typ (čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší stav) nebo minimalizační typ (čím menší hodnota ukazatele, tím lepší stav). Tab. Bílý Kostel nad Nisou-10: Vývoj ukazatelů sytících faktory v letech 2006, 2009 a Faktor nezaměstnanosti Registrovaná nezaměstnanost [%] 4,60 9,60 10,50 zhoršení Účast voličů při volbách do PS PČR [%] 58,36 61,74 61,74 beze změny 2. Faktor atraktivity místa bydlení Intenzita přírůstku obyvatelstva za 5 let 0,06 0,05 0,07 zlepšení Průměrný věk obyvatel 38,16 39,33 39,43 zhoršení Počet dokončených bytů za 5 let [/1000 obyv.] - 9,14 22,96 zlepšení Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m 2 ] 45,67 128, Faktor osídlení Obecná hustota zalidnění [obyv./km 2 ] 33,73 34,74 33,85 zhoršení Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km 2 ] 5392, , ,75 zhoršení 4. Faktor věkové struktury obyvatelstva Hranice dynamiky rozvoje Bílý Kostel nad Nisou 2011 Počet obyvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřskou školu zlepšení Průměrný věk obyvatel 38,16 39,33 39,43 zhoršení Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m 2 ] 45,67 128, Index stáří 0,61 0,78 0,86 zhoršení Index ekonomického zatížení obyvatelstva 0,37 0,34 0,41 zhoršení

8 5. Faktor občanské vybavenosti Podíl lůžek v hotelech a penzionech na celkové kapacitě HUZ Počet obyvatel na ordinaci praktického lékaře Počet obyvatel na ambulantní zdravotnické zařízení Počet lékáren na 1000 obyvatel beze změny Počet obyvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřskou školu zlepšení Počet obyvatel ve věku 6 14 let na 1 základní školu* Počet obyvatel ve věku let na 1 střední školu* Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m 2 ] 45,67 128, Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km 2 ] 5392, , ,75 zhoršení * Údaj je vyhodnocován při existenci školského zařízení. 6. Faktor struktury ekonomiky Podíl aktivních subjektů ve službách 0,50 0,55 0,59 min. zlepšení Podíl aktivních subjektů v zemědělství a lesnictví 0,09 0,06 0,07 min. zlepšení 7. Faktor ekonomické aktivity Podíl soukromých podnikatelů na populaci ve věku let 0,31 0,29 0,31 min. zlepšení Kapacita hromadných ubytovacích zařízení [počet lůžek/1000 obyv.] Podíl ekonomických subjektů na populaci ve věku let 0,35 0,33 0,35 min. zlepšení Komentáře k obr. Bílý Kostel nad Nisou-2 a tab. Bílý Kostel nad Nisou-10 V hodnocení faktoru nezaměstnanosti se obec nacházela v roce 2011 lehce nad hranicí dynamiky rozvoje. Z pohledu atraktivity místa k bydlení lze konstatovat, že v roce 2011 se obec hodnocením tohoto faktoru nacházela hluboko pod hranicí dynamiky rozvoje. Vývoj ukazatelů sytících tento faktor ve srovnání s rokem 2009 byl protichůdný. Negativní vliv má pokračující trend zvyšování průměrného věku obyvatelstva, pozitivní pak zvyšující se intenzita přírůstku obyvatelstva za 5 let. V hodnocení faktoru osídlení se obec v roce 2011 nacházela výrazně nad hranicí dynamiky rozvoje, ačkoliv ve dvou ukazatelích zaměřených na měření hustoty zalidnění bylo možno zaznamenat mírné zhoršení oproti roku V roce 2011 se obec hodnocením faktoru věkové struktury obyvatelstva nacházela pod hranicí dynamiky rozvoje a v porovnání s předchozím obdobím 2009 došlo k dalšímu zhoršení téměř ve všech ukazatelích sytících tento faktor. Mírně se zvýšil průměrný věk obyvatelstva, vyšší hodnoty indexu stáří ukázaly na nepříznivý vývoj poměru mezi seniorskou a dětskou složkou populace. Zhoršení se promítlo také v růstu indexu ekonomického zatížení obyvatelstva: nepříznivě se zvýšil poměr mezi počtem osob ekonomicky neaktivních (seniorů a dětí) oproti počtu obyvatel v produktivním věku. Výjimkou bylo zlepšení v případě ukazatele nárůst počtu obyvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřskou školu (ze 17 dětí v roce 2009 na 31 dětí v roce 2011). V hodnocení faktoru občanské vybavenosti obec v roce 2011 nedosahovala hranice dynamiky rozvoje a dostupné ukazatele sytící tento faktor vykázaly protichůdný vývoj. Pozitivním je fakt, že se v obci nachází vzdělávací zařízení jako mateřská a základní škola. Obec nedisponuje zdravotnickým zařízením ani lékárnou. Hodnocení faktoru struktury ekonomiky v obci v roce 2011 bylo pod hranicí dynamiky rozvoje. Nicméně pozitivní je vyšší podíl ekonomických subjektů aktivních ve službách (59 %). Oproti roku 2009 došlo jen k mírnému zlepšení. Obec se v hodnocení faktoru ekonomické aktivity nacházela v roce 2011 nad hranicí dynamiky rozvoje, oproti roku 2009 došlo navíc k mírnému zlepšení dvou ukazatelů sytících tento faktor.

9 ZÁVĚRY, DOPORUČENÍ, OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Ze závěrů dotazníkového průzkumu z r vyplývají hlavní rozvojové záměry obce: z infrastrukturních projektů: vybudování kanalizace v dílčích lokalitách, ze záměrů občanského vybavení a veřejného prostranství: Vybudování zastřešeného pódia a příslušného zázemí (sociální zařízení, občerstvení), včetně úpravy centrálního prostoru před kostelem, další záměry týkající se cyklostezky sv. Zdislavy a cyklotrasy Odra-Nisa: dořešení nebezpečných úseků a celkové propojení, z ostatních záměrů: Ekodukt (nadchod pro zvěř) na silnice I/13 řešení problému častých střetů aut se zvěří. Na základě výše uvedených zjištění lze konstatovat následující silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti. SILNÉ STRÁNKY - dobré dopravní spojení - přítomnost mateřské a základní školy v obci - existence základní obchodní sítě - přítomnost ubytovacích zařízení v obci - fungující spolkový život - technická infrastruktura (vodovod, plynofikace) - absence zdravotnického zařízení - neaktuální program rozvoje obce - dílčí problémy s kanalizací - špatný stav místních komunikací - vysoká hluková zátěž z dopravy - nízký počet pracovních příležitostí v obci PŘÍLEŽITOSTI - existence brownfields - nízká intenzita bytové výstavby - relativně příznivá věková struktura obyvatelstva SLABÉ STRÁNKY - krásná okolní příroda - existence turistických atraktivit - existující síť cyklostezek - přítomnost sportovních zařízení - rozvoj zaměstnanosti ve službách - rozvoj bytové výstavby - zlepšující se vzdělanostní struktura HROZBY Závěry a doporučení vycházejí z vypracované SWOT analýzy. Hlavními zaměstnavateli jsou firmy působící v oblasti služeb a silniční nákladní dopravy. Počet pracovních příležitostí v obci je nízký. Vzhledem k dlouhodobě vyšší míře nezaměstnanosti v obci a vyššímu podílu lidí v kategorii se základním vzděláním a vyučení bez maturity lze doporučit více podpořit zaměstnávání v rámci veřejně prospěšných prací. Snížení míry nezaměstnanosti je podmíněno vyjížďkou obyvatelstva za prací, zejména do Liberce. Tomu je třeba přizpůsobit i dopravní dostupnost a kvalitu spojení. Obec vykazuje relativně příznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Vysoký počet obyvatel v předproduktivním věku bude zvyšovat poptávku po školských zařízeních (mateřská a základní škola). Obec bude muset vyřešit problém sanace brownfields (bývalý statek a bývalý dětský tábor). Je potřeba dokončit kanalizaci a podpořit bytovou výstavbu v obci. Potenciál rozvoje obce lze spatřovat v rozvoji funkce bydlení. Obec má výhodnou polohu nedaleko krajského města, přitom leží v relativně klidném prostředí. Tato výhoda se projeví zvláště po dokončení přeložky silnice I/35 a odvedení tranzitní dopravy z obce. Dalším zdrojem růstu může být rozvoj turistického ruchu a sektoru služeb. Obec leží v krásné přírodě a disponuje atraktivitami cestovního ruchu.