Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie"

Transkript

1 Agroekologie Bilance živin Biogeochemie Půdní úrodnost

2 Biogeochemie Studium toků prvků mezi atmosférou, litosférou a hydrosférou rou při p respektování významu syntézy a rozkladu hmoty živých organismů

3 Biogeochemie živé organismy Živé organismy mění výrazně rychlost toků Akumulují a transformují hmotu a energii Člověk k narušuje uje biogeochemické cykly cca 4 miliony chemických látek, l které se vyrábějí po celém m světě

4 Bilance živin kvantifikace vstupů a výstupů živin v systému a jejich porovnání Vstupy = výstupy vyrovnaná bilance Vstupy > výstupy = zásoby z akumulace živin v živé a mrtvé biomase Výstupy > vstupy = ztráty ty vyšší odběry než vstupy (sklizeň,, pastva, požár)

5 Složky bilancí živin v suchozemském m a ve vodním m systému

6 Hlavní globáln lní cesty živin mezi abiotickými zásobníky ovzduší ším m (atmosférou), vodou (hydrosférou), rou), horninami a sedimenty (litosférou) a zásobnz sobníky biotickými suchozemskými a vodními společenstvy enstvy

7 Vstupy živin z litosféry a z půdyp Zvětr trávání podložní matečné horniny Fyzikáln lní (mrznutí vody) Chemické (reakce H 2 CO 3 a další ších kyselin s minerály) Biologické (prorůst stání kořen enů; ; kombinace obou metod) Rozklad půdnp dní organické hmoty

8 Mineralizace Oxidace organických látek l v půděp s následným n uvolňov ováním živin do prostřed edí. Mineralizace dusíku Amonizace přeměna organického N na amoniak Podmínky: Anaerobní a aerobní mikroorganismy Široké ph Teplota Poměr r C:N Nitrifikace oxidace amonného N na nitrátový tový Podmínky: Striktně aerobní prostřed edí Mikroorganismy Nitrosomonas, Nitrobacter Teplota o C Vlhkost cca 70 % MVK

9 Vstupy živin z atmosféry Přímé využit ití živin obsažených v atmosféře CO 2 všechny autotrofní organismy N 2 část autotrofních organismů O 2 dýchání heterotrofních organismů Nepřímé využit ití živin z atmosféry ve formě suchého ho a mokrého spadu.

10 Biologická fixace Vázání vzdušného dusíku rostlinami čeledi Fabaceae,, rostlinami s využit itím m hlízkových bakterií rodu Rhizobium žijících ch v symbióze s rostlinami. Enzym Nitrogenasa Náročné na energii rostlin Kapacita kg N.ha -1

11 Vstupy živin srážkami Mokrý spad Roztok plynů,, nejčast astěji oxidů N a S Roztoky aerosolů (vypařov ování drobných kapek z oceánů) Prachové částice uvolňovan ované při i erupcích ch a požárech Suchý spad Páry za sucha Suché částice Povodněmi Transport živin vodními toky

12 Nadzemní čistá primárn rní produktivita v bažinatých lesích s tisovcem dvouřadým ve vztahu k množstv ství fosforu přinášeného vodními toky pramenícími mi na vrchovině (Brown,, 1981)

13 Výstup živin I (těkání) Úbytek živin v systému znamená ztrátu tu buď přechodnou nebo trvalou. Respirací rostlin, mikroorganismů a živočichů uvolnění C nejčast astěji jako CO 2 Vznikem anaerobních podmínek (NH 3, H 2 O, N 2 O) Anaerobní bakterie uvolňuj ují CH 4 a H 2 S Plyny mohou uvolňovat ovat i rostliny (lesy uvolňuj ují terpeny, aerosoly s P, S, K) Požáry (zejména C, N) ve formě oxidů

14 Denitrifikace Redukce nitrátov tového dusíku zpravidla za přítomnosti mikroorganismů na N 2. Podmínky: Anaerobní prostřed edí Neutráln lní až alkalické ph Mikroorganismy Vyšší teplota Přítomnost tomnost lehce hydrolyzovatelné hmoty

15 Idealizovaný vztah mezi množstvím nitrátového dusíku v půdě a ztrátami N 2 O a N 2 denitrifikací N + N 2 O Ztráty N N 2 O N 2 Obsah nitrátového N v půdě

16 Hlavní cesty toku N (čern( erně) ) a narušen ení vyvolaná člověkem (červen( erveně); nepodstatné (čárkovaně)

17 Roční bilance dusíku v nenarušen ené oblasti Hubbard Brook, v rámer mečcích ch jsou velikosti zásob z dusíku v jednotlivých částech systému uvedeny v kg.ha -1 (Bormann et al., 1977)

18 Výstup živin II (odnosem, vymýváním m a vyplavováním) Odnos rozpuštěných živin Průsak rozpuštěných živin Odnos pevných částic (anorganické i organické povahy) Velikost ztráty ty závisz visí především m na: Intenzitě srážek Propustnosti podloží

19 Roční ztráty ty hlavních živin vodním m tokem jako funkce ročního průtoku sledovaného 11 let na potoce Hubbard Brook, New Hempshire,, USA (Likens( et al., 1977)

20 Koncentrace iontů ve vodních tocích ch experimentáln lně odlesněného povodí a povodí kontrolního v Hubbard Brook (Likens a Bormann,, 1975)

21 Změny koncentrace dusičnan nanů ( --- mg N.l -1 ) ve vodě odtékaj kající z orné půdy u Hannoveru v Německu N a množstv ství vyplavených dusičnan nanů ( kg N.ha -1 ); (Duynisveld( et al., 1988)

22 Bilance dusíku v roce 1984 na dánskd nském m statku specializujícím m se na produkci mléka (Bennekon( a Schroll,, 1988)

23 Vliv zemědělstv lství a lesnictví v koloběhu Narušen ení koloběhů zemědělskou a lesnickou produkcí Export a import potravin narušuj ují koloběh Kultivace a sklizeň vede ke snižov ování množstv ství biomasy na jednotku plochy Odběr živin či i ztráty ty vedou k doplňov ování živin ve formě organických a mineráln lních hnojiv Ztráty ty živin vedou k poškozov kozování atmosféry a eutrofizaci řek a jezer

24 Opatřen ení omezující ztráty ty živin z půdy p v zemědělstv lství Maximáln lní doba pokryvu půdy p rostlinami (ozimé plodiny) Pěstování hlubokokořen enícíchch rostlin Omezení rozkladu půdnp dní organické hmoty v mimovegetačním období (zaorání slámy, C:N) Regulovaná závlaha (retenční schopnost půdy) Aplikace živin v době potřeby rostlinami

25 Půdní úrodnost Schopnost půdy p poskytovat dobré podmínky pro růst r rostlin Rusch (1985) Kvalita procesů v biologickém m koloběhu látek, l ne výnos. Výnos rostlin je dán d půdní úrodností a klimatickými podmínkami stanoviště

26 Prvky půdní úrodnosti I (Wohlrabe, 1963) A: Fyzikální faktory textura struktura pórovitost záhřevnost náchylnost k erozi B: Agrochemické faktory hodnota T, S půdní reakce obsah makro a mikroelementů C: Vodní režim pohyb vody v půdě půdní hydrolimity formace půdní vody D: Organické a biologické faktory organické zbytky humus půdní edafon

27 Prvky půdnp dní úrodnosti II Konzervativní: Jsou dány d polohou stanoviště,, složen ením půdotvorného substrátu, tu, vláhovými podmínkami a množstv stvím m a kvalitou organické hmoty. Dynamické: Jsou určov ovány předevp edevším m parametry ornice, ph, sorpčními vlastnostmi, kvalitou organické hmoty a zásobou z živin. Úprava dynamických prvků je snazší než konzervativních a také ekonomicky méněm náročná.

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 ) Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 ) Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Přednáška: Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Příprava půdy technologií odkamenění, výživa a závlahy brambor. Datum: 19.3.2015 od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Inovace studijních programů

Více

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku

Více

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2 ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N

Více

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a

Více

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku Renata Duffková (duffkova.renata@vumop.cz) 1 Gabriela Mühlbachová 2 1 Výzkumný ústav meliorací

Více

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ Polní lyzimetry Praktický význam výše zmíněného spočívá zejména v tom, že: Lyzimetry poskytují detailní informace o vodním režimu včetně bilance rozpuštěných chemických látek v půdním profilu v rozdílných

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,

Více

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM

HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM Efektivnější a ekologičtější hnojení se stabilizovaným dusíkem HNOJIVA 2.0 CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM Žijeme v

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v

Více

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin

Více

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Biogeochemické cykly

Biogeochemické cykly I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 8 Biogeochemické cykly Pro potřeby

Více

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého Olomouc Ekologické zemědělství můžeme chápat jako vyvážený agroekosystém trvalého charakteru, jehož cílem je mimo jiné snaha

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu 9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Lidstvo, produkce potravin a půda Světová populace přes 7 miliard Produkce potravin roste Výměra

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

K R A J I N Y ( )

K R A J I N Y ( ) V Ý Z N A M P Ů D Y P Ř I P L N Ě N Í E K O S Y S T É M O V Ý C H S L U Ž E B K R A J I N Y ( 2 0 1 8 ) J A N V O P R A V I L O D D Ě L E N Í P E D O L O G I E A O C H R A N Y P Ů D Y V Ý Z K U M N Ý Ú

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

Jistota za každého počasí!

Jistota za každého počasí! Jistota za každého počasí! SVĚTOVÁ NOVINKA jistota životní prostředí výnos DUSÍK STABILIZOVANÝ Hnojivo do každého počasí Budoucnost hnojení. Sasko, květen 2013 102 mm srážek za 9 dní Sasko, duben 2015

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,

Více

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových

Více

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV

EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV Mgr. Markéta Svobodová ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Oddělení mikrobiologie a biochemie ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ je

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Abiotické faktory působící na vegetaci

Abiotické faktory působící na vegetaci Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v

Více

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace

Více

ANAEROBNÍ FERMENTACE

ANAEROBNÍ FERMENTACE Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí TEORETICKÉ ZÁKLADY ANAEROBNÍ FERMENTACE Prof.Ing. Michal Dohányos, CSc 1 Proč Anaerobní fermentace a BPS? Anaerobní fermentace

Více

Cykly živin v terestrických

Cykly živin v terestrických Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky

Více

Půdní úrodnost nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. Institut pro Regionální Spolupráci a OAK

Půdní úrodnost nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. Institut pro Regionální Spolupráci a OAK Půdní úrodnost nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. Institut pro Regionální Spolupráci a OAK Vyškov 10.102012 Vyškov, Palánek 1 Dusík v půdě a v rostlině

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz

Více

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.

Více

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed. Systémy hospodařen ení na půděp Současn asné systémy hospodařen ení Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed. Tržně orientované hospodaření

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy Vzhledem k častým dotazům k zakládání porostů řepky v oblastech bez srážek uvádíme některé poznatky a zkušenosti z minulých suchých let. Ještě před

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...

Více

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Strana 6694 Sbírka zákonů č. 377 / 2013 377 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb.,

Více

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Oceněné rostlinné hnojivo!

Oceněné rostlinné hnojivo! Oceněné rostlinné hnojivo! Powder Feeding Organická a minerální hnojiva byla v zemědělství používána po tisíce let, ovšem co se týká zemědělské techniky a zdrojů, tak ty se příliš nezměnily. Co ho dělá

Více

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické)

Více

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSK LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) Jedna z nejstarší ších společných politik Kontroverzní úspěchy vers. problémy Oběť svého vlastního úspěchu Nákladná Problémov mová Složit itá Příliš byrokratická

Více

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Biogeochemické cykly biogenních prvků Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,

Více

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu Ing. Jiří Hladík,

Více