Trendy na trhu potravin, systém podpor potravinářství a finanční zdraví

Transkript

1 Trendy na trhu potravin, systém podpor potravinářství a finanční zdraví Vedoucí projektu: JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc. Spoluřešitelé: Ing. Olga Štiková Ing. Ilona Mrhálková Ing. Helena Sekavová Ing. Karina Pohlová Ing. Martin Hruška Ing. Roman Němec Ing. Jindřich Špička, Ph.D. Ing. Zdeňka Náglová

2 Obsah prezentace celková rekapitulace Výzkumný cíl projektu IVP č a metodický přístup, zdroje Oblasti řešení a vlastní výsledky: Trh - spotřeba, ceny, marže ZO s potravinami a nápoji Analýza investic, systém podpor Aktualizace kontrafaktuální analýzy Závěry u výše uvedených oblastí a souhrn v ZZ

3 Výzkumný cíl projektu IVP (1) Hlavní cíl: Analýza trendů na trhu potravin a jejich vývoj, hodnocení objemu investic v potravinářství, systému podpor a efektivnosti vybraných skupin potravinářských podniků. Dílčí cíl 1: Na základě podrobné analýzy zhodnotit vývoj a změny na diferencovaném trhu potravin s využitím rodinných účtů, cenový vývoj a posoudit úroveň marží u tuzemských a dovozových potravin; dále analyzovat vývoj obchodu ČR s potravinami a nápoji na trhu EU a s třetími zeměmi a ukázat úroveň konkurenceschopnosti vybraných skupin i jednotlivých produktů.

4 Výzkumný cíl projektu IVP (2) Dílčí cíl 2: Zhodnotit investiční aktivity v potravinářském sektoru v mezinárodním kontextu, systém podpor potravinářství z fondů EU a z národních prostředků s přihlédnutím k novému programovému období. Dílčí cíl 3: Posoudit produktivitu a efektivnost vybraných skupin potravinářských firem, u nichž byly, resp. nebyly alokovány podpory.

5 Metodický přístup a zdroje Analýza vývoje trhu - poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností u potravin vychází ze statistiky rodinných účtů. Především jde o hodnocení spotřeby a ekonomických ukazatelů v domácnostech v období od roku 2004, resp do roku 2012; vývoj spotřebitelských cen potravin je sledován od roku 2004 do roku 2013 a problematika marží podle vlastní konstrukce byla zpracována variantně. Data o zahraničním obchodu čerpána z ČSÚ a Eurostatu (dále převedena na nomenklaturu CPA). Konkurenceschopnost posuzována pomocí RCA indexů. Investice do hmotného majetku ve výrobě potravin i nápojů jsou posuzovány v mezinárodním srovnání ze zdrojů Eurostatu a v běžné struktuře, podpory podle příjemců a dalších kritérií ze zdrojů SZIF a podle poskytovatelů. Kontrafaktuální analýza byla provedena metodou PSM (Propensity Score Matching) a dopady podpor byly hodnoceny ukazateli finanční a ekonomické analýzy. Při hodnocení pozice potravinářského sektoru bylo také přihlédnuto k metodickému přístupu použitém v třístranném projektu AKI VÚPP ÚZEI.

6 Výsledky projektu K čemu chceme přispět? Pozice potravinářského sektoru ČR: podíl na zaměstnanosti v ČR klesl z 3,12 % (2004) na 2,48 % (2011), tj. o 0,64 p. b., v EU 27 z 2,25 % (2004) na 2,15 % (2011), tj. o 0,09 p. b., podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) v ČR se od roku 2004 do roku 2012 snížil z 3,27 % na 2,44 %, tj. o 0,83 p. b., ale je vyšší než za EU 27 s 2,04 % (2012), rychlejší růst oproti EU 27 vykazují produktivita práce v daném sektoru v ČR a průměrná měsíční mzda, ale jde o hodnoty stále mnohem nižší než vykazuje uvedená EU Produktivita práce a průměrné výdělky i nadále porostou, ale potravinářské podniky vhodnou nabídkou potravin a decizní sféra účelnou podporou investic a dalšími aktivitami může tyto procesy urychlit. Podíl na zaměstnanosti a na HPH však bude postupně klesat, jako je tomu v EU.

7 Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností (1) Analýza vychází ze SRÚ. Hodnotíme spotřebu a ekonomické ukazatele od roku 2004, resp (nesledují se domácnosti zemědělců) do roku Domácnosti podle počtu nezaopatřených dětí: Domácnosti bez dětí mají vyšší příjmy, zejména sociální. Výdaje na potraviny jsou vyšší než v průměrné domácnosti (dospělé osoby a vysoký podíl důchodců). U domácností s dětmi jsou výdaje přímo úměrné počtu dětí (1 dítě = nejvyšší spotřeba). Výjimku tvoří pekárenské výrobky.

8 Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností (2) Domácnosti podle příjmu (decily) Nejvíce členů je v domácnostech s nejnižšími příjmy (1. decil), nejméně v nejvyšší příjmové skupině (10. decil). v 10. decilu je nejvíce pracujících členů, vysoké příjmy ze závislé činnosti, z podnikání i ostatní příjmy. Domácnosti 1. decilu vydávají za potraviny jen 70 % vydání průměrné domácnosti. Snižují výdaje za dražší potraviny, potraviny denní spotřeby neomezují. Výdaje za nealko nápoje představují 67,5 % výdajů průměrné domácnosti, u alkoholických nápojů jen 50,2 %.

9 Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností (3) Domácnosti 10. decilu vydávají za potraviny o 89,6 % více než v 1. decilu. Příjmy v 10. decilu jsou o 367,5 % vyšší. Značnou část výdajů za potraviny tvoří dražší a kvalitnější potraviny, nikoli vyšší hmotná spotřeba (biologická podstata výživy). Nejmenší rozdíly mezi 1. a 10. decilem jsou u pekárenských výrobků, olejů a tuků a mlékárenských výrobků.

10 Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností (4) Spotřeba jednotlivých potravinových skupin (v hmotnosti) v domácnostech podle sociálních skupin ( ) Nejvyšší hmotnou spotřebu potravin vykazují domácnosti důchodců. Spotřeba chleba se snižuje u všech skupin, spotřeba pečiva je relativně vyrovnaná. Spotřeba masa a konzumního mléka je nejnižší v domácnostech nezaměstnaných. Spotřeba olejů je u nezaměstnaných vyšší než v průměrné domácnosti. Spotřeba rostlinných tuků se snížila ve všech domácnostech (transmastné kyseliny). Spotřeba ovoce se zvýšila u zaměstnanců a samostatně činných, zeleniny u všech sociálních skupin (s výjimkou nezaměstnaných). Obecně se snížila spotřeba lihovin, spotřeba vína se zvýšila zejména v domácnostech důchodců, spotřeba piva rostla především u samostatně činných.

11 Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností (5) Výsledky analýzy Příjmové skupiny - rozdíly mezi roky 2004 a 2012 Příjmy se průměrně zvýšily o 49 %, nejvíce ostatní a sociální příjmy. Nejvýrazněji se zvýšily v domácnostech 10. decilu, nejméně u domácností 1. decilu. Zvýšila se celková vydání (o 43 %), vydání za potraviny a nealko nápoje vzrostla o 29 %. Výdaje za alkoholické nápoje stouply o 21 %. Rozdíl mezi výdaji 1. a 10. decilu se zvyšuje téměř u všech potravin. Výjimkou jsou výdaje za lihoviny a minerální vody (stagnace). Nelze rozlišit příčinu změny výdajů (zvýšení spotřeby nebo výběr dražších potravin); domácnosti 1. decilu se orientovaly na levnější potraviny a domácnosti 10. decilu preferovaly dražší potraviny.

12 Vývoj poptávky, spotřeby a finančního hospodaření domácností (6) Sociální skupiny - rozdíly mezi roky 2006 a 2012 Důchodci mají spotřebu většiny potravin a nápojů vyšší než průměrná domácnost. Nezaměstnaní jsou druhým extrémem, spotřeba téměř všech potravin je nižší než v průměrné domácnosti. Ke snížení spotřeby došlo u většiny potravinových komodit (pro tuto skupinu je nutné zajistit nabídku zboží za nižší ceny). Spotřeba v domácnostech zaměstnanců se nejméně liší od spotřeby průměrné domácnosti (nejvyšší zastoupení ve výběrovém souboru). Při inovacích v potravinářském průmyslu je třeba vzít v úvahu, že trh je výrazně diferencovaný a tato diferenciace se prohlubuje. Proto je vhodné nové výrobky vyvíjet a zejména propagovat tak, aby oslovily právě ty skupiny obyvatelstva, pro které jsou určeny.

13 Vývoj spotřebitelských cen potravinářského zboží ( ) SC potravin a nealko nápojů se úhrnem zvýšily o 30,2 % (z toho potravin o 30,6 % a nealko nápojů o 25,7 %). Růst SC potravinářského zboží byl o 5,1 p. b. rychlejší než celkové zvýšení SC. SC potravin významně přispěly k růstu inflace. Do zvýšení SC potravin se nejvýrazněji promítl skokový meziroční růst v roce 2008 (o 8,3 %). Růst cen potravin ovlivnilo rovněž zvyšování sazby DPH (do %, %). Nejdynamičtěji stouply SC pekárenských výrobků (o 42,3 %), olejů a tuků (o 36,7 %) a zeleniny vč. brambor (o 36,4 %, nejvíce brambor o 70,5 %). Nejnižší nárůst SC byl u ovoce (o 19,2 %), masa a výrobků (o 19,6 %) a cukru vč. výrobků (o 26,9 %). Z nealkoholických nápojů se značně zvýšily SC potravin na přípravu nápojů (o 38,6 %), ceny ostatních nealko nápojů rostly mírně (o 18,7 %).

14 Obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin Materiál a metody Základní hypotéza existuje diference mezi marží obchodu u výrobků z tuzemské výroby a z dovozu? Na základě modelu VYZIVA (podrobný popis v IVP 1277) jsme stanovili rozdíly ve finančním vyjádření spotřeby oceněné jednotlivými druhy cen (CPV, DC a SC). Ceny vstupující do modelu: - SC jsou za poměrně široký sortiment výrobků pro další využití jsme odečetli 15 % DPH. - CPV jsou jen za úzký sortiment potravin. Proto vycházíme z publikace ČSÚ. Výpočet: podíl tržeb z prodeje a prodaného množství (pro zjednodušení CPV). - Dovozní ceny vycházejí ze statistiky ZO. Výpočet: objem dovozu v hmotných jednotkách a jejich hodnot ve finančním vyjádření. Podílem jsou vypočteny jednotkové dovozní ceny (DC).

15 Obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin Materiál a metody Jedná se o modelové řešení situace na trhu, tedy jen o simulaci skutečného stavu. Reálný spotřební koš vypovídá o marži podstatně výstižněji než výpočty u konkrétních potravin. Pro potraviny vstupující do modelu nejsou k dispozici údaje za všechny typy cen. Proto byly modelovány 3 varianty odpovídající různému počtu výrobků (kde byly k dispozici ceny). První varianta obsahuje potraviny, pro které jsou všechny druhy cen (úzký sortiment). Pro takto sestavený spotřební koš byla vypočtena fiktivní suma vydaných prostředků v CPV, DC i SC a dále marže obchodu (SC-CPV)/SC a (SC-DC)/SC. Výsledkem je marže pro výrobky tuzemské a pro výrobky z dovozu. Obdobné výpočty byly provedeny pro spotřební koš jen z výrobků české provenience (2. varianta) a jen z výrobků dovozových (3. varianta).

16 Obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin Výsledky 1. varianta jde o relativně srovnatelný sortiment pro výpočet CPV, DC, SC, a tím omezený spotřební koš. Poněkud vyšší marže je u výrobků tuzemských - 35,5 %. U výrobků z dovozu je 34,9 % (rozdíl činí pouze 0,64 p. b.). Nejvyšší marže obchodu vztažená k CPV je u sádla a brambor, trvanlivého pečiva a zahuštěného mléka. Nejnižší u drůbeže, rostlinných olejů a cukru. Největší marže k DC je u kakaových výrobků, sádla a tavených sýrů. Nejnižší u mouky, másla a těstovin. 2. varianta srovnatelný sortiment CPV, SC. Varianta zahrnuje i sortiment ovoce mírného pásma a zeleniny. Marže činí 38,3 %. Nejvyšší marže dosahuje sortiment zeleniny a ovoce.

17 Obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin Výsledky Pokud tyto potraviny nehodnotíme, dosahují nejvyšší marže sádlo, trvanlivé pečivo a zahuštěné mléko. Zřejmě jde o marketingový záměr obchodu (převážně se jedná o trvanlivé potraviny). Nejnižší marže jsou u chleba, kuřat a rostlinných olejů. Nízká marže u chleba asi souvisí s poklesem spotřeby (snaha podpořit po něm poptávku), protože u běžného pečiva (kde spotřeba stoupá) je marže nesrovnatelně vyšší. Tržby za pekárenské výrobky jsou značné (denní spotřeba) a snížení ceny znamená vyšší spotřebu. 3. varianta DC, SC. Varianta navíc obsahuje jižní ovoce a luštěniny. Marže činí 37,1 %. Nejvyšší marže dosahuje čočka a opět ovoce a zelenina. Pokud nehodnotíme tyto výrobky, dosahují nejvyšší marže kakaové výrobky, sádlo a tavené sýry.

18 Obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin Výsledky pokračování + závěry Příčinou vysoké marže u kakaových výrobků je odlišný sortiment (vyšší CPV než DC). Různá marže k CPV a DC je pravděpodobně snahou obchodu o sblížení SC. Nejnižší marže jsou u másla, mouky a ovocných výrobků tekutých. Nízká marže u másla je dána snahou prodat více dovážených výrobků, protože CPV je výrazně (o 20,5 %) nižší než DC. Závěry Marže obchodu vztažené k CPV a DC se významně neliší. Zanedbatelně vyšší marže u českých výrobků může být způsobena jak vlastní vyšší marží, tak i rozdílem v sortimentu tuzemských a dovozových potravin. Obchod přistupuje k nastavení marže velmi podobně u českých i dovozových potravin. Vyšší marže u některých výrobků české provenience může být pro naše výrobce iritující, ale často se jedná o vyrovnání rozdílu mezi tuzemskými a dovozovými cenami tak, aby výsledná SC byla obdobná a přiměřená poptávce.

19 Obchodní "marže" u tuzemských a dovozových potravin Závěry dokončení Stížnosti některých českých výrobců potravin nejsou zcela opodstatněné. Může dojít k problémům u některých výrobků. Zejména se jedná o mléčné výrobky, kde je vyšší marže k CPV (problém uplatnění na trhu). Není odůvodnitelné, proč by obchod měl mít mimořádný zájem na dovozu potravin. Zájem na výrazném zvyšování dovozu není ekonomicky zdůvodnitelný (nižší marže u výrobků z dovozu). Jak by fungoval marketing a návazně ekonomika (zisk) obchodu?

20 mld. Kč % Vývoj zahr. obchodu ČR s potrav. výrobky a nápoji v letech 2005 až 2013 Dovoz se zvýšil o 80 % na 129,0 mld. Kč Vývoz vzrostl o 91 %, na 99,8 mld. Kč. Schodek bilance obchodu se prohloubil o 9,9 mld. Kč (o 51 %) na 29,3 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se však zvýšil o 4,3 p. b. na 77,3 % Dovoz - levá osa Vývoz - levá osa Schodek bilance - levá osa St. krytí dovozu vývozem - pravá osa min. (65 %) max. (34,6 mld. Kč) Podíl potravin a nápojů na celkovém zahraničním obchodu ČR se zvýšil na straně vývozu z 2,8 % na 3,2 % a na straně dovozu vrostl ze 4,0 % na 4,7 %.

21 Struktura zahr. obchodu ČR s potrav. výrobky a nápoji v průměru let (%) Dovoz 4,0 8, Zpracování a konzervování masa a mas. výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostl. a živoč. olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekař., cukrář. a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinář. výrobků 22,5 5,6 13,6 12,2 Vývoz 1,3 3,3 24,4 3,3 9,9 6,6 3,8 10,3 8,9 7,4 30,5 7,1 3,1 13,4 Nárůst hodnoty dovozu hlavně 10.1 Masa a masných výrobků, 10.8 Ost. potrav. výrobků a 10.5 Mléč. výrobků. Vysokou dynamiku růstu vykázaly vedle 10.1 a 10.5 také 10.6 Mlýnské a škrobárenské výrobky Nárůst hodnoty vývozu zejména 10.8 Ost. potrav. výrobků, 10.4 Rostl. a živoč. olejů a tuků a 10.1 Masa a masných výrobků. Vysokou dynamiku růstu vykázaly mimo 10.4 také 10.9 Průmyslová krmiva a 10.7 Pekař., cukrář. a jiné moučné výrobky

22 Jaká je bilance a potraviny s komparativní výhodou/nevýhodou Rok 2013: záporná bilance obchodu u všech skupin CPA s výjimkou 11 Nápojů a nově 10.9 Průmyslových krmiv. Rok 2005: kladná bilance také u 10.5 Mléč. výrobků a 10.8 Ost. potrav. výrobků Potravinářské výrobky a nápoje s komparativní výhodou: uzenky a salámy, homogenizované masné výrobky, mléko, syrovátka, dříve i kysané výrobky, řepkový olej, slad, pektiny, cukr, cukrovinky, kečupy, hořčice, homogenizované potravinové směsi, nově sušenky a oplatky, pivo Potravinářské výrobky s komparativní nevýhodou: maso, masné konzervy, máslo, tvaroh a sýry, zmrzliny, margarín, slunečnicový olej, těstoviny, pečivo, dětské výživy, přípravky ze zeleniny a ovoce, polévky a bujóny, omáčky, potravinové přípravky jiné, víno, lihoviny

23 Závěr k oblasti ZO Hodnocení zahraničního obchodu ČR s potravinami a nápoji bylo provedeno v jiném úhlu a v podrobnějším komoditním členění nežli bývá ve standardních výstupech věnující se této problematice. Popsán byl vývoj celkového českého zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky v letech 2005 až 2013 a jeho struktura v třídění podle standardní klasifikace produkce (CP). Definovány byly hlavní vývozní, dovozní, netto-vývozní a nettodovozní potravinářské výrobky a identifikovány byly ty s komparativní výhodnou/nevýhodnou. Komparativní výhoda/nevýhoda byla spočítána rovněž pro celé obory CPA. Metodickým přínosem je sestavení vlastního přehledu kódů, resp. agregací, celního sazebníku spadajících do jednotlivých oborů CPA použitelný k dalším analýzám.

24 Jak investoval sektor výroby potravin a jak výroby nápojů? Vzhledem k výchozímu roku 2008 ukazatel investic do hmotných aktiv vzrostl u výroby potravin v roce 2012 v Německu o 14,19 %, v Maďarsku až o 25,45 % a v Rakousku o 14,18 %. V ČR se snížil a na Slovensku se propadl o 40,38 %. Jednou z příčin poklesu u tohoto ukazatele v ČR je nedostatek finančních zdrojů na investice u potravinářských podniků. V ČR výše uvedený ukazatel u výroby nápojů v roce 2012 vzrostl o 3,28 % a nejmenšího růstu ve zmíněném roce bylo dosaženo v Německu. Při analýze celého časového období bylo zjištěno, že investice do hmotného majetku ve výrobě nápojů v roce 2012 přesáhly hodnotu roku 2008 jen v Rakousku a Maďarsku.

25 Jaká je struktura investic u výroby potravin?

26 Mezinárodní srovnání ČR u výroby potravin dosahuje nejnižší hodnoty tohoto podílového ukazatele (0,052 mil. EUR), která představuje jen 31,7 % z hodnoty pro Rakousko. Mezistátní srovnání ukazuje na nedostatek finančních zdrojů na investice v českém potravinářství. Uvedený ukazatel závisí také na míře koncentrace sledované výroby v posuzovaném státě

27 Struktura investic u nápojů

28 Mezinárodní srovnání u nápojů ČR v tomto ukazateli u nápojů dosahuje vyšší hodnoty než Slovensko a Maďarsko, ale jen 25,55 % z maximální hodnoty, které dosahuje Rakousko. Výše tohoto ukazatele a jeho pozice v mezinárodním srovnání ukazuje na nedostatek finančních zdrojů pro investice v ČR.

29 Analýza investic do HM na 1 podnik ukazuje: V objemu investic do hmotného majetku vypočteném na 1 podnik dosahuje výroba potravinových výrobků v ČR ve srovnání se sousedními státy nejnižší hodnoty. V ukazateli Investice do hmotného majetku na 1 podnik v roce 2012 dosahuje výroba nápojů vyšší hodnoty než na Slovensku a v Maďarsku, ale jen čtvrtinu hodnoty vykázané v Rakousku. V Rakousku je však hodnota tohoto ukazatele na nejvyšší úrovni. Vývoj, struktura a mezinárodní srovnání v oblasti investic do hmotného majetku ukazují na nedostatek finančních zdrojů v českém potravinářství.

30 Struktura veřejného financování podle zdroje u inovací Financování inovací z veřejných zdrojů u potravinářských podniků v období finanční zdroj % [1] Místní nebo regionální úřady 0,41% Ústřední vláda 8,96% Evropská unie 18,49% Pramen: ČSÚ Poznámka: [1] Podíl na celkovém počtu technicky inovujících podniků v dané skupině [2] Zahrnuje podniky z potravinářského, nápojového i tabákového průmysl /CZ-NACE 10 12/ největší podíl 18,49 % zaujímají podniky s finanční podporou z EU, která zahrnuje 7. Rámcový program pro V a V a zejména strukturální fondy EU. The International Scientific Conference INPROFORUM

31 Veřejné financování investic Strukturální fondy EU 1. Evropský fond pro regionální rozvoj v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost s řídícím subjektem MPO a zprostředkujícím subjektem CzechInvest nabízí spolufinancování investic v potravinářství, 2. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) v programu PRV s řídícím subjekt MZe a se zprostředkujícím subjektem SZIF nabízí spolufinancování investic výrobcům potravin nebo výrobcům krmiv (pouze u krmiv pro hospodářská zvířata), kteří splňují definici mikro, malého, nebo středního podniku. The International Scientific Conference INPROFORUM

32 Veřejné financování investic podle období Program rozvoje venkova opatření I. 1.3: Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora byla zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkaly zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, procesů a technologií. Žadatelem byl výrobce potravin nebo surovin. celkové proplacené výdaje byly ve výši 658 mil. Kč. Z toho příspěvek EU z PRV: 494 mil. Kč a příspěvek z národních zdrojů: 164 mil. Kč. Program rozvoje venkova Priorita 3: Podpora organizace potravinového řetězce Opatření 4: Investice do hmotného majetku Operace 4.2.1: Zpracování a uvádění na trh zemědělských a potravinářských produktů alokace na podporu zavedení inovací : tis. EUR, veřejné financování = 40 % ze způsobilých výdajů. The International Scientific Conference INPROFORUM

33 Zhodnocení systému podpor potravinářství z fondů EU a z národních prostředků Předmětem hodnocení jsou dopady investičních podpor z Programu rozvoje venkova (PRV) a z národního dotačního titulu 13 Zásad Ministerstva zemědělství (Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu) na ekonomickou situaci úspěšných žadatelů v porovnání s nepodpořenými subjekty. Hodnocené subjekty: podpoření žadatelé v letech Časový rámec hodnocení: 2007 (t 0 před podporou), 2012 (t 1 minimálně rok po podpoře).

34 Výběr podniků pro kontrafaktuální analýzu 164 podpořených žadatelů v rámci PRV a Zásad MZe s úplnými účetními daty ( ) 143 podpořených žadatelů s úplnými účetními daty ( ) PÁROVÁNÍ SOUBORŮ Propensity score matching (PSM) Greedy data matching Mahalanobis distance within propensity score calipers (no matches outside calipers) 143 nepodpořených žadatelů s úplnými účetními daty ( ) 561 nepodpořených podniků v rámci PRV a Zásad MZe s úplnými účetními daty ( )

35 Výsledky párování z hlediska CZ-NACE Struktura souborů z hlediska CZ-NACE: 10.1 (Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků): 36,36% 10.3 (Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny): 7,69% 10.4 (Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků): 0,70% 10.5 (Výroba mléčných výrobků): 17,48% 10.6 (Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků): 7,69% 10.7 (Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků): 0,70% 10.8 (Výroba ostatních potravinářských výrobků): 10,49% 10.9 (Výroba průmyslových krmiv): 11,19% 11.0 (Výroba nápojů): 7,69%

36 Hodnocené ukazatele dopadu Investiční aktivita Ukazatele rentability ROA (rentabilita celkových aktiv) ROE (rentabilita vlastního kapitálu) Ukazatele zadluženosti celková, dlouhodobá, krátkodobá zadluženost Ukazatele likvidity celková, pohotová, peněžní Ukazatele aktivity obrat dlouhodobého majetku, obrat zásob Ukazatel produktivity práce přidaná hodnota / osobní náklady

37 Výsledky I. Investiční aktivita a rentabilita Relativní význam podpořených investic vzhledem k velikosti podniků (celková aktiva) není u potravinářských subjektů velký. Přibližně u poloviny proplacených projektů tvořily investiční výdaje podíl menší než 10 % účetní hodnoty celkových aktiv, což vytvářelo předpoklad méně zřetelných efektů podpor. Investiční aktivita byla statisticky významně vyšší u podpořených subjektů v porovnání s nepodpořenými. Rentabilita aktiv však klesla u podpořených subjektů více než u nepodpořených (možná konsekvence hospodářské recese a vyšší investiční aktivity).

38 Výsledky II. zadluženost Podpořené subjekty i přes relativně vyšší investiční aktivitu snížily průměrnou míru celkové zadluženosti, která však v roce 2012 zůstala nad doporučenou hranicí 50 %. Nepodpořené subjekty jsou více zadlužené a v období míru celkové zadluženosti ještě zvýšily na rizikovou úroveň 64,5 %! Zatímco podpořené subjekty snížily průměrnou míru krátkodobé i dlouhodobé zadluženosti, nepodpořené subjekty zvýšily krátkodobou zadluženost při relativně malém poklesu dlouhodobé zadluženosti (možný vliv překlenovacích úvěrů a prodloužení doby splatnosti faktur dodavatelům).

39 Výsledky III. likvidita a aktivita Likvidita celková a pohotová se u podpořených subjektů zvýšila, zatímco u nepodpořených subjektů klesla (vyšší objem pohledávek a závazků spojených s rozvojovými investicemi). Likvidita peněžní se vyvíjela opačně. Nepodpořené subjekty řídí cash flow konzervativněji než podpořené subjekty. Ukazatele aktivity se meziročně statisticky významně neliší mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty.

40 Výsledky IV. produktivita práce Produktivita práce je v obou hodnocených letech statisticky významně vyšší u podpořených subjektů. Ve sledovaném období produktivita práce klesla u podpořených i nepodpořených subjektů přibližně stejným tempem, což bylo způsobeno především poklesem přidané hodnoty. Vývoj v čase tedy nepotvrdil pozitivní vliv podpor na produktivitu práce ani ukazatele rentability. Otázka efektivity provozu podpořených investic vůči nepodpořeným! Aktualizované výsledky analýzy jsou podobné s výsledky z roku 2012.

41 Čerpání prostředků na daný IVP Z přidělené částky 530 tis. Kč bylo za měsíc čerpáno 627 tis. Kč. Čerpáno navíc bylo tedy 97 tis. Kč Objemově největší položku tvoří mzdy a dále zákonné sociální pojištění obě tyto položky dohromady představují 87 % nákladů.

42 Výstupy článek uveřejněný v recenzovaném časopise Výživa a potraviny: č. 1/2015, Štiková, O., Sekavová, H.: Vývoj spotřeby potravin a finančního hospodaření v jednotlivých typech domácností ČR, článek uveřejněný ve vědeckém časopisu Agris on line Papers in Economics and Informatics, volume VI, number 4, 2014, Pohlová, K., Mezera, J.: Analysis of development of Czech foreign trade in foods and beverages, příspěvek zaslaný na Ekonomickou fakultu Jihočeské university v Českých Budějovicích pro sborník z mezinárodní vědecké konference INPROFORUM 2014: Mezera, J., Němec, R., Špička, J.: The aspects of investment in the food industry, ostatní periodika, např. článek v Potravinářské Revue č.7/2014: Mezera, J. Vývoj ekonomiky potravinářského sektoru v letech Závěrečná zpráva, předaná k oponentnímu řízení.

43 George Bernard Shaw: Není lásky opravdovější nad lásku k potravě Děkujeme za pozornost.