Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Transkript

1

2 Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

3 K vytvoření projektu MasterCard česká centra rozvoje nás přivedla globální studie MasterCard Worldwide Centres of Commerce, která zkoumá strategické postavení jednotlivých metropolí ve světové ekonomice. Tento globální projekt, který každým rokem vzbuzuje pozornost jak hodnocených měst, tak investorů, veřejnosti a médií, nás přivedl k otázce, co vše může ukázat obdobný projekt zaměřený na kraje a města českého státu. Považujeme za velice zajímavé a zároveň přínosné otevřít téma srovnání jednotlivých krajů a poukázat na to, čeho bylo v jednotlivých oblastech dosaženo a kde jsou naopak stále rezervy. Cílem projektu MasterCard česká centra rozvoje je pomoci definovat rozdíly mezi českými kraji a městy a tím podpořit regionální politiku českého státu. V rámci metodiky této unikátní studie, jejímiž autory jsou odborníci z Vysoké školy ekonomické, se podařilo modifikovat globální koncept a přizpůsobit jej podmínkám českého trhu. Stojíme tak poprvé před komplexní analýzou příležitostí a možností jednotlivých českých měst a krajů a máme možnost nahlédnout na jejich socioekonomický vliv v rámci České republiky. Věříme, že závěry studie MasterCard česká centra rozvoje, které držíte v rukou, představují nový nezávislý informační zdroj, jenž přinese laické i odborné veřejnosti zajímavé informace a souvislosti týkající se České republiky. Projekt MasterCard česká centra rozvoje se vydává na svou první cestu, ale už v tuto chvíli si troufám říci, že se stane užitečným a vyhledávaným barometrem konkurenceschopnosti českých krajů a vybraných měst. Ján Čarný, Generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu

4 Společnost ECM zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1991 a v průběhu několika let se stala předním hráčem v oblasti developmentu, investic a facility managementu v České republice. ECM poskytuje kompletní škálu služeb v oblasti developerského procesu, ať už se jedná o výzkumy trhu, studie proveditelnosti, akvizice a development projektů, či pronájem, prodej a správu nemovitostí. V prosinci 2006 vstoupila ECM na pražskou burzu a stala se desátou společností, s jejímiž akciemi se obchoduje na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha. V portfoliu společnosti jsou zastoupeny jak komerční (administrativní budovy, hotely, obchodní centra), tak rezidenční nemovitosti. Kromě České republiky ECM podniká také v Rusku, kde před třemi lety otevřela svoji pobočku, v Polsku, kde vlastní pozemek pro rezidenční výstavbu, a v Číně, kde kromě akvizice obchodního centra a administrativní budovy otevřela své zastoupení, jež analyzuje investiční příležitosti na tamním trhu. ECM však nezapomíná ani na Českou republiku. Kromě Prahy, kde na pankrácké pláni v současné době vzniká rozsáhlý projekt CITY, společnost rozvíjí své aktivity i v Plzni, Ostravě či Zlíně a analyzuje situaci i v ostatních městech. Tím jsem se dostala k hlavnímu důvodu naší spolupráce na projektu MasterCard česká centra rozvoje. Nezávislé detailní hodnocení investiční atraktivity měst a krajů je pro nás velice cenným zdrojem informací a pomáhá nám porovnat potenciál daných lokalit a jejich výhody. Jsme velice rádi, že se na tomto projektu můžeme podílet, a věříme, že všem zúčastněným stranám přinese zajímavé informace. Jana Žejdlíková Executive Vice-President BU ČR ECM

5 Projekt MasterCard česká centra rozvoje se stal pro Sdružení CZECH TOP 100 organickou složkou, jež zapadá do soukolí všech činností, které toto sdružení už po dobu 15 let organizuje. Monitorování a analyzování hospodářských výsledků firem na území České republiky, které vyúsťuje ve zveřejňování žebříčku 100 nejvýznamnějších firem České republiky, je sice nejznámějším projektem Sdružení, nikoliv však jediným. Před třemi lety se aktivity sdružení více soustředily na regiony. Vstup naší republiky do Evropské unie dal větší křídla menším územním celkům, krajům, regionům, městům i vesnicím, aby se přiblížily novému myšlení, komunikovaly přímo se svými sousedy za hranicemi, spolupracovaly s nimi a koordinovaly nové projekty infrastrukturální, obchodní, společenské, vzdělávací, kulturní a všechny ty, které nezapomínají na lidský rozměr vzájemných vztahů. Sdružení CZECH TOP 100 organizuje již tři roky setkání sta nejvýznamnějších osobností jednotlivých regionů, na kterých se formou talk show hovoří o budoucnosti kraje, měst i občanů. Do projektu MasterCard česká centra rozvoje jsme se zapojili proto, abychom pro všechny zúčastněné strany zúročili dosavadní zkušenosti a současně přispěli i k dalšímu prohloubení projektu v příštích letech. Jan Struž Předseda Sdružení CZECH TOP 100

6 Nedávný nedělní výlet mě přivedl na Říp. Stoupaje v horkých paprscích po strmém úbočí, vybavila se mi slova praotce Čecha. Když jsem byl o pár dnů později požádán o tento úvod, vzpomněl jsem si na onen výlet znovu. Praotec Čech jako průkopník regionů? S trochou nadsázky proč ne? Hovořil snad o hranicích, administrativách a předpisech? O státu? Či vyzval lid, aby se usadil v kraji oplývajícím mlékem a strdím? Evropa už není kontinentem hranic, stává se pevninou regionů. To ale nestačí. Musíme umět říci tak jako on, co v těch oblastech je (a co není), proč a čím jsou bohaté a jak by mohly být ještě bohatší. Vše, co potřebujeme, je už v nás. Teď to jen poznat. Když hned na samém počátku Vysoká škola ekonomická v Praze vstupovala do projektu MasterCard česká centra rozvoje, byl jsem rád. VŠE má tým zkušených lidí, kteří o regionech hodně vědí a mohou k této dobré věci přispět. Výsledky máte před sebou a já věřím, že vám usnadní nalézt to, co v české zemi je. prof. Ing. Richard Hindls, CSc. Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

7 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 Úvod Analýza socioekonomické úrovně krajů Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky...5 Ústecký kraj Základní charakteristika Ústecký kraj základní údaje Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji SWOT analýza Mezi silné stránky patří: Mezi slabé stránky patří: Mezi příležitosti patří: Mezi hrozby patří: Analýza významu měst v ekonomice ČR Kategorizace měst Město Děčín Děčín základní údaje SWOT analýza Děčína Mezi silné stránky patří: Mezi slabé stránky patří: Mezi příležitosti patří: Mezi hrozby patří: Strategická vize města Děčína Závěr Město Most Most základní údaje SWOT analýza Mostu Mezi silné stránky patří: Mezi slabé stránky patří: Mezi příležitosti patří: Mezi hrozby patří: Vize rozvoje města Mostu (stanovená pro období ) I OBSAH

8 Závěr Město Teplice Teplice základní údaje SWOT analýza Teplic Mezi silné stránky patří: Mezi slabé stránky patří: Mezi příležitosti patří: Mezi hrozby patří: Strategická vize rozvoje Teplic Závěr Ústí nad Labem Ústí nad Labem základní údaje SWOT analýza Ústí nad Labem Mezi silné stránky patří: Mezi slabé stránky patří: Mezi příležitosti patří: Mezi hrozby patří: Vize rozvoje města Ústí nad Labem (do r. 2015) Závěr OBSAH I

9 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 ÚVOD Vysoká škola ekonomická v Praze si z pověření společnosti MasterCard Česká republika dala za cíl vymezit hlavní centra ekonomického růstu a rozvoje v České republice. V návaznosti na tento cíl byla také posouzena socioekonomická úroveň vyšších územně samosprávných celků ČR (krajů). První fáze projektu zahrnovala zpracování metodiky. Tato metodika vycházela ze zkušeností autorského týmu tvořeného pracovníky katedry regionálních studií a byla formována zejména dostupností statistických dat. Základním zdrojem statistik pro účely této studie byl Český statistický úřad. Ten poskytuje relativně dobrou škálu statistických údajů na krajské úrovni, avšak dostupnost dat na úrovni měst (tzv. městská a obecní statistika) je velmi omezená. Na základě stanoveného cíle projektu a dostupnosti statistických dat byly sledované indikátory rozděleny do šesti základních oblastí. Tyto oblasti jsou společné pro vyhodnocování socioekonomické úrovně krajů i vymezení hlavních center ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jsou to politický rámec růstu a rozvoje, ekonomická stabilita jako předpoklad pro rozvoj podnikání, komerční centra, znalostní společnost, poptávkové stimuly v podnikání a kvalita života. Sledované ukazatele uvnitř těchto oblastí se samozřejmě liší, což je dáno jak růzností cílů analýzy měst a regionů, tak dostupností dat na různých jednotkách vymezeného území. V případě měst se analýza zaměřila na údaje charakterizující význam města v ekonomice ČR, kterou však nemůžeme chápat v úzkém slova smyslu jako pouhou podnikatelskou aktivitu a její výsledky, ale v širším smyslu zahrnuje také poskytování statků veřejných a statků fakticky neobchodovatelných, jako je například kvalita životního prostředí. V případě krajů se analýza zaměřila na údaje charakterizující socioekonomickou úroveň regionu, tedy na údaje kvalitativní složky ekonomiky, která je zde opět chápána v širším slova smyslu. Výzkumný tým pracoval pod vedením prof. RNDr. René Wokouna, CSc. I 1

10 ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÉ ÚROVNĚ KRAJŮ Do analýzy socioekonomické úrovně krajů je zahrnuto všech 14 vyšších územně samosprávných regionů, tj. Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Kraje ČR jsou typickými nodálními regiony, tj. regiony majícími své jasné centrum. V tomto smyslu je specifické jen území Hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kde je jádro a zázemí rozděleno do dvou administrativních (i statistických) území. Kraje ČR se značně liší v počtu obyvatel. Nejlidnatějším je Moravskoslezský kraj, který v roce 2007 vykazoval 1,25 mil. obyvatel. Více než milion obyvatel dále vykazují Hl. m. Praha (1,184 mil. obyvatel), Středočeský kraj (1,167 mil.) a Jihomoravský kraj (1,131 mil.). Nejméně lidnatým krajem je Karlovarský kraj s 305 tis. obyvatel. Druhým a třetím nejméně lidnatým kraje je Liberecký kraj (430 tis.) a Pardubický kraj (507 tis.). Počet obyvatel krajů lze považovat za stabilní. Nejvyšší procentní změnu oproti roku 2000 zaznamenal Středočeský kraj, kde vzrostl počet obyvatel od roku 2000 do roku 2007 o cca 5%. Středočeský kraj je tak jediným regionem, který vykazuje statisticky dobře znatelný nárůst. Naopak pokles počtu obyvatel za sledované období zaznamenaly Moravskoslezský kraj a Vysočina (cca 2%), Zlínský a Jihomoravský kraj (cca 1%). Změny počtu obyvatel, s výjimkou Středočeského kraje a návazně také Prahy (počet obyvatel roste zejména v bezprostředním okolí Prahy), nemají významný vliv na fungování regionu. Tradičně sledovaným ukazatelem ekonomické úrovně regionu je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Nejvyšší úrovně dosahuje jednoznačně Hl. m. Praha ( Kč) 1, s velkým odstupem následuje Plzeňský kraj ( Kč) a Jihomoravský kraj ( Kč). Nejnižší hodnoty HDP na obyvatele vykazují Olomoucký kraj ( Kč), Karlovarský kraj ( Kč) a Ústecký kraj ( Kč). Rozdíly v hodnotách HDP na obyvatele mezi kraji (s výjimkou Prahy) jsou však malé. 1 rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ 2 I

11 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 Hrubý domácí produkt na obyvatele silně koreluje s hodnotou čistého disponibilního důchodu na obyvatele. Nejvyšší hodnoty dosahuje opět Hl. m. Praha ( Kč) 2, za kterým následuje Středočeský kraj ( Kč) a Plzeňský kraj ( Kč). Nejnižší hodnoty vykazují Karlovarský kraj ( Kč), Ústecký kraj ( Kč) a Olomoucký kraj ( Kč). Nejvyšší průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách v období 2000 až 2006 zaznamenal Středočeský kraj (5,3 %). Následuje Vysočina (4,8 %) a Plzeňský kraj (4,6 %). Nejnižšího tempa růstu dosáhly Karlovarský kraj (2,2 %), Olomoucký a Královéhradecký kraj (3,2 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2007 byla v Hl. m. Praha (2,5 %), Středočeském kraji (4,6 %) a Jihočeském kraji (4,8 %). Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Ústeckém kraji (12,2 %), Moravskoslezském kraji (11,0 %) a Karlovarském kraji (8,0 %). Nejnižší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vykazuje ekonomicky nejvyspělejší region České republiky Praha (0,6). Následují Plzeňský kraj (1,0) a Středočeský kraj (1,5). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Ústecký kraj (7,7), Moravskoslezský kraj (6,2) a Olomoucký kraj (4,5). 3 Mezi nejhorší formy nezaměstnanosti patří dlouhodobá nezaměstnanost. Nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázal kraj Vysočina (2,9 %) a dále Jihočeský kraj (3,3 %) a Praha (3,5 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti je v Moravskoslezském regionu (29,5 %), Ústeckém kraji (22,8 %) a Jihomoravském kraji (13,5 %). Mezi slabší odvětví ekonomiky patří zemědělství (lze doložit např. výší mezd v tomto odvětví). Nejnižší podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 vykázaly regiony Hl. m. Praha (0,2 %), Karlovarský kraj (1,5 %) a Moravskoslezský kraj (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl zemědělství nalezneme v kraji Vysočina (8,4 %), Jihočeském kraji (5,9 %) a Plzeňském kraji (5,3 %). Pokud je zemědělství slabším odvětvím ekonomiky, je výzkum naopak odvětvím progresivním. Jednoznačně nejvýznamnějším regionem je z hlediska jeho lokalizace Hl. m. Praha. Na 1000 obyvatel zde v roce 2006 připadalo 9,95 výzkumných pracovníků. S odstupem následuje Jihomoravský kraj (3,28) a Liberecký kraj I 3 2 rok 2006, poslední zveřejněný údaj ČSÚ 3 12/2007

12 (2,41). Naopak nejnižší počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel vykazují Karlovarský kraj (0,12), Ústecký kraj (0,48) a Vysočina (0,51). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku ve veřejném sektoru byl v roce 2007 v Praze (141,91 Kč). Následuje Plzeňský kraj (127,93 Kč) a Karlovarský kraj (127,80 Kč). Naopak nejnižší je ve Zlínském kraji (118,12 Kč), na Vysočině (120,50 Kč) a v Pardubickém kraji (120,83 Kč). Nejvyšší medián (střední hodnota) hodinového výdělku v soukromém sektoru byl v roce 2007 v Praze (144,36 Kč). Následuje Středočeský kraj (119,67 Kč) a Plzeňský kraj (111,90 Kč). Naopak nejnižší byl v Karlovarském kraji (98,60 Kč), Pardubickém kraji (101,33 Kč) a Jihočeském kraji (103,72 Kč). Tradičně uváděným indikátorem kvality života je střední délka života mužů a žen. Nejvyšší střední délka života mužů je v regionu Hl. m. Praha (2006, 75,21 let). Následuje Královéhradecký kraj (74,39 let) a Jihočeský kraj (73,66 let). Naopak nejnižší střední délka života mužů je v Libereckém a Ústeckém kraji (oba 71,16 let) a v Moravskoslezském kraji (71,86 let). Kategorizace regionů ČR dle jejich socioekonomické úrovně Hlavní město Praha je jednoznačně regionem s nejvyšší socioekonomickou úrovní. V tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Za Prahou následuje skupina nadprůměrných regionů. Tuto skupinu tvoří Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj. Skupinu průměrných regionů tvoří Liberecký kraj, Vysočina, Pardubický, Jihomoravský, Královéhradecký a Zlínský kraj. Dvojici spíše podprůměrných regionů tvoří Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Dvojici nejslabších regionů tvoří Karlovarský a Ústecký kraj. Výsledné pořadí (socioekonomická úroveň) 1 Hl. m. Praha 93,63 % 2 Středočeský kraj 64,01 % 3 Plzeňský kraj 64,00 % 4 Jihočeský kraj 62,67 % 5 Liberecký kraj 59,23 % 6 Vysočina 59,16 % 7 Pardubický kraj 59,14 % 8 Jihomoravský kraj 58,60 % 9 Královéhradecký kraj 58,24 % 10 Zlínský kraj 57,01 % 11 Olomoucký kraj 55,53 % 12 Moravskoslezský kraj 54,34 % 13 Karlovarský kraj 51,78 % 14 Ústecký kraj 51,06 % 4 I

13 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy krajů České republiky Silnými stránkami rozvoje krajů jsou: kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla; vybudování řady výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě; vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity; trvalé investice do ochrany životního prostředí; přírodní a kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch. Naopak slabými stránkami krajů jsou: obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů; a rozvoj stávajících malých a středních podniků; nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory; špatná kvalita regionální silniční sítě; nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů; celoplošně vysoká a neklesající míra nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly; růst rizikových skupin obyvatelstva a patologických jevů, nejen ve městech, ale i na venkově; zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů; nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky; dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově; nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů. ÚSTECKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Ústecký kraj se vyznačuje vysokou diferenciací z hlediska přírodních podmínek, hustoty osídlení, stavu životního prostředí i hospodářské struktury. Kraj je bohatý na nerostné suroviny (rozsáhlá ložiska hnědého uhlí), má značně rozvinutý sektor průmyslové výroby, dominantní postavení v energetickém průmyslu i významné postavení ve specifických zemědělských plodinách (chmel, zelenina, ovoce). Kraj má hustě obydlené oblasti i zcela periferní území, velmi rozmanitou a pestrou přírodu i významná hospodářská centra. I 5

14 Poloha: region leží v severozápadní části země, hranici kraje tvoří státní hranice se SRN, Karlovarským, Libereckým, Plzeňským a Středočeským krajem; část území zaujímají Krušné hory, Lužické hory a Labské pískovce, na jihovýchodě regionu jsou rozsáhlé roviny (Česká křídová tabule); územím protékají řeky Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice a Kamenice; významnými hospodářskými, kulturními a správními centry kraje jsou města Ústí nad Labem (krajské město), Most, Děčín, Teplice, Chomutov, Litvínov, Litoměřice a Jirkov. Rozloha: km 2 tvořících 6,8 % rozlohy ČR. Počet obyvatel k a sídla: obyvatel, z toho cizinců s přechodným pobytem a cizinců s trvalým pobytem; průměrný věk obyvatelstva 38,9 roku; území se člení na 7 okresů, 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v kraji je evidováno 354 obcí (z toho 53 se statusem města). Hustota zalidnění k : 154,1 obyvatel/km 2 (vyšší než celostátní průměr) Ekonomická charakteristika: významná dopravní poloha daná vazbou na Evropskou unii, vysoký počet celních přechodů a blízkost k Praze i státním hranicím se SRN vytváří potenciál dalšího růstu hospodářských aktivit lehkého zpracovatelského průmyslu, cestovního ruchu a dalších odvětví; region patří mezi nejprůmyslovější oblasti ČR; podíl kraje na celkovém HDP země je 6,5 %, v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 80,7 % republikového průměru; průměrná měsíční mzda Ústeckého kraje v roce 2006 ve výši Kč zaostává za celorepublikovým průměrem o cca Kč; dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti převyšující celorepublikový průměr, region patří mezi nejvíce strukturálně postižené oblasti země; hospodářský rozvoj se potýká s těžkým poškozením krajiny v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí; nejvýznamnějšími společnostmi působícími na území kraje jsou těžební společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly, dále chemické závody Chemopetrol, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, sklářský průmysl je zastoupen společností Glaverbel Czech, v potravinářství dominují společnosti zabývající se zpracováním chmelu, pěstováním zeleniny a ovoce. 6 I

15 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 Ústecký kraj základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1 Počet obyvatel v roce 2007, ČSÚ (v tis. obyvatel) Nárůst počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2007, ČSÚ (v %) 0 3 HDP na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč) Čistý disponibilní důchod na obyvatele (2006), ČSÚ (v Kč) Vývoj HDP ve stálých cenách (pr. roční tempo růstu 2000 až 2006), ČSÚ (v %) 3,5 6 Nárůst čistého disponibilního důchodu domácností (2006/2000), ČSÚ (v %) 29 7 Míra nezaměstnanosti (2007), MPSV (v %) 12,2 8 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007) 7,7 9 Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti regionu 22,8 (4Q/2007), MPSV (v %) 10 Vývoj míry nezaměstnanosti (porovnání 2000 a 2007), MPSV (rok 2000 = 100) Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti (4Q/2007), ČSÚ (v %) 2,7 12 Počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ 0,48 13 Medián hodinového výdělku v soukromém sektoru (2007), ČSÚ (v Kč) 108,79 14 Medián hodinového výdělku ve veřejném sektoru (2007), ČSÚ (v Kč) 123,67 15 Počet registrovaných jednotek na 100 obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY Nárůst počtu registr. subjektů (2006/2000, JMK a VYS 2003/2000), RISY (v %) Střední délka života, muži (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech) 71,16 18 Střední délka života, ženy (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech) 77,47 19 Dokončené byty na 1 tis. obyvatel (2006), ČSÚ 1,36 20 Měrné emise SO 2 v roce (2006), MŽP (v tunách za rok na km 2 ) 13,36 21 Počet sportovních zařízení na 10 tis. obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY 2,12 22 Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ 2,3 23 Procento uživatelů internetu (2006), ČSÚ (v %) 33,2 24 Začlenění kraje do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, MMR (ano/ne) 25 Podíl zahrnutí kraje do regionů se soustředěnou podporou státu (podíl zahrnutého obyvatelstva v %), MMR ano 100,0 I 7

16 Socioekonomická charakteristika a porovnání s ostatními kraji Ústecký kraj spolu s Karlovarským krajem tvoří dvojici nejslabších regionů. Celé území Ústeckého kraje je zahrnuto mezi regiony se soustředěnou podporou státu. Průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách 2000 až 2006 dosáhlo v tomto regionu 3,5 %, což je 11. nejvyšší hodnota mezi všemi kraji ČR. HDP na obyvatele v tomto kraji v roce 2006 však dosáhlo 3. nejnižší hodnoty ( Kč) a dle výše čistého disponibilního důchodu na obyvatele je tento kraj 2. nejhorším (2006, Kč). Zásadním problémem Ústeckého kraje je nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti zde v roce 2007 dosáhla nejvyšší hodnoty ze všech krajů (12,2 %). V tomto kraji připadá také nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007, 7,7). Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti v regionu dosáhl ve 4Q/ ,8 %, což je 2. nejvyšší hodnota mezi regiony. O chybějícím významném výzkumném centru svědčí počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel v tomto regionu (2006, 0,48). Negativně také vyznívají statistiky charakterizující kvalitu života v tomto regionu. Střední délka života mužů je v tomto regionu spolu s Libereckým krajem nejnižší ze všech krajů ČR (2006, 71,16 roku). Ústecký kraj je také jediným krajem ČR, kde střední délka života nedosahuje ani 78 let (2006, 77,47 roku). Ústecký kraj rovněž vykazuje nejvyšší měrné emise SO 2 za rok na km 2 (2006, 13,36). SWOT analýza Ústeckého kraje Mezi silné stránky patří: poloha na významné geoekonomické a dopravní ose Berlín Praha Vídeň; stabilní struktura obcí, vysoká průměrná velikost obce; migrační přírůstek počtu obyvatel daný mezinárodní migrací; relativně příznivá věková struktura obyvatel; pokles regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti uvnitř kraje; tradice průmyslové výroby v kraji; relativně vysoké mzdy a tržby v dominujícím sektoru průmyslu; relativně dobrá vybavenost zdravotnických zařízení lůžky; vyhovující kapacita pobytových zařízení sociální péče; diverzifikovaný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; pestrá nabídka muzejních expozic a galerií; hustá síť železnic a silničních komunikací; dobrá vybavenost sídel veřejnými vodovody a kanalizací; zlepšování stavu většiny složek životního prostředí; 8 I

17 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 vysoký podíl přírodně cenných a atraktivních území vč. velkoplošných chráněných území; pokles celkového objemu odpadu v důsledku jeho využití jako výplňového materiálu pro rekultivaci dolů. Mezi slabé stránky patří: přirozený úbytek (ale zmenšující se) počtu obyvatel; úbytek obyvatelstva z hlediska vnitrostátní migrace; nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel; vysoká (i když klesající) míra nezaměstnanosti; nízký HDP na obyvatele; nízká míra podnikatelské aktivity; slabá role výzkumu a vývoje; malá provázanost středního školství s vysokým školstvím a praxí; nedostatečná kapacita zdravotnických lůžek následné péče; nedostatečná dostupnost některých ambulantních a terénních sociálních služeb; nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech pomoci a poskytovaných sociálních službách; podprůměrná návštěvnost kraje; slabá vybavenost kraje pro kongresovou a veletržní turistiku; neprovázanost jednotlivých druhů veřejné dopravy; nedostatek cyklistických stezek; stále výrazné znečištění ovzduší (oxid siřičitý, oxidy dusíku, PM10), byť došlo k výraznému zlepšení; znečišťování části vodních toků v důsledku špatného čištění odpadních vod; malý podíl tříděného odpadu na celkovém množství odpadu. Mezi příležitosti patří: příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel ze zahraničí; rozvoj nové bytové výstavby v urbanizovaných lokalitách; postupná obnova a rozvoj některých průmyslových odvětví; rekvalifikace většího množství osob s nízkým vzděláním a kvalifikací; růst kvality ubytovacích zařízení v kraji, zánik části zařízení s nízkou kvalitou; růst životní úrovně v sousedním Sasku, ovlivňující příznivě např. příjmy subjektů v kraji z cestovního ruchu; růst zájmu turistů o vícedenní pobyty a tematické či regionální turistické produkty; rozvoj kombinované dopravy s využitím Labe; zlepšení splavnosti Labe výstavbou vodních stupňů; vznik integrovaného dopravního systému v kraji; úměrný rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie; I 9

18 využití nástrojů EVVO pro řešení vybraných problémů. Mezi hrozby patří: sociální segregace obyvatel v některých lokalitách; vylidňování menších venkovských sídel v důsledku emigrace obyvatel a poklesu zájmu o druhé bydlení; rychlé chátrání velké části domovního fondu postaveného v letech 20. století, nutnost rozsáhlých investic v krátké době; závislost ekonomiky na několika málo odvětvích průmyslu; zaostalost kraje v oblasti výzkumu, vývoje a technologií; růst individuální automobilové dopravy ve městech; rostoucí intenzita dopravy na silničních komunikacích; oddálení výstavby dálnice D8 přes České středohoří; sociální problémy v souvislosti s možným útlumem výroby energie v tepelných elektrárnách; znečišťování krajiny neodstraněnými starými ekologickými zátěžemi; růst znečištění ovzduší a hluku v důsledku stále intenzivnější automobilové dopravy; zvětšování ploch černých skládek; nárůst produkce komunálních odpadů, který nestačí eliminovat nárůst třídění jednotlivých složek odpadů; další povodně na Labi, byť většina zejména městských sídel je dnes proti nim lépe chráněna; ohrožení biotopů plánovanými stavbami (výstavba plavebních stupňů na Labi); šíření invazních druhů a nálety dřevin na rozsáhlých plochách neudržované zemědělské půdy. 10 I

19 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 ANALÝZA VÝZNAMU MĚST V EKONOMICE ČR Úvodní poznámka k analýze měst: Jako podkladové materiály pro tuto část projektu sloužily strategické dokumenty jednotlivých měst, které města sama poskytla zpracovatelům. Dalšími zdroji byly statistické údaje zpracované pro účely tohoto projektu. Města jsou v současné ekonomice ČR motory růstu a jejich vývoj (a tím i vliv na ekonomiku ČR) je vesměs pozitivní. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 24 měst, která mají potenciál stát se významným centrem ekonomiky ČR. Těmito městy jsou Praha, Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Zlín, Pardubice, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Most, Děčín, Teplice, Frýdek- -Místek, Jihlava, Mladá Boleslav, Karviná, Tábor, Znojmo a Uherské Hradiště. Základním faktorem determinujícím ekonomickou sílu města je počet jeho obyvatel. Z hodnocených měst je dle počtu obyvatel nejvýznamnější Praha s 1,2 mil. obyvatel. Následuje Brno (369 tis. obyvatel), Ostrava (308 tis.) a Plzeň (165 tis.). Ze sledovaných měst nejméně obyvatel vykazuje Mladá Boleslav (45 tis.), Tábor (36 tis.), Znojmo (35 tis.) a Uherské Hradiště (26 tis.). 4 Oproti stavu k 1. lednu 2001 zaznamenala nárůst počtu obyvatel ze sledovaných měst pouze dvě Praha a Mladá Boleslav. O více než 5 % klesl počet obyvatel v Karlových Varech. V rámci analýzy byl hodnocen potenciál i současná síla měst v ekonomice ČR. Potenciál rozvoje městu dává (mimo jiné) veřejná podpora. Veřejná podpora může mít několik forem. Mohou to být dotační programy, ale také institucionální podpora, které se městu dostává například tím, že získá status krajského města. Veřejná podpora ekonomického rozvoje a růstu města je řešena v rámci indikátorů zařazených do oblasti politický rámec růstu a rozvoje. Pro možnost čerpání prostředků EU je klíčové zařazení území měst do cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (období 2007 až 2013). Do tohoto cíle je zařazeno s výjimkou Prahy celé území ČR, tzn. i ostatních 23 posuzovaných měst. Praha tak má sníženou možnost využít prostředky EU pro svůj ekonomický rozvoj v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro čerpání dotačních prostředků ČR je významné začlenění města do regionu se soustředěnou podporou státu. Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provádí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Toto vymezení je určující pro čerpání prostředků národní regionální politiky. Do regionů se sou- I 11 4 údaj k

20 středěnou podporou státu jsou zařazena města Karviná, Kladno, Most, Opava, Ostrava, Děčín, Frýdek-Místek a Znojmo (současný stav). Mezi základní institucionální podporu poskytovanou městům patří získání statusu krajského (popř. hlavního) města. Status hlavního města dává Praze zcela výsadní podstavení v ČR. Přítomnost centrálních institucí státní správy významně přispívá k její ekonomické síle. Dalších 13 měst čerpá ze získaného statusu krajského města (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Zlín). Podobný, avšak méně významný charakter institucionální podpory má také přítomnost krajského soudu (popř. jeho pobočky). Krajský soud (nebo jeho pobočku) nalezneme v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Táboře, Ústí nad Labem a Zlíně. Základním ukazatelem ekonomické úrovně i síly ekonomiky města je nezaměstnanost. Nezaměstnanost ve sledovaných městech v březnu 2008 dosahovala hodnot od 2,4 % (Praha a Mladá Boleslav) přes 3 % (Hradec Králové) až po 10 % (Ústí nad Labem), 12,3 % (Most) a 15,6 % (Karviná). V porovnání s březnem 2003 nezaměstnanost klesla ve všech sledovaných městech. Nejvíce však ve Zlíně, Olomouci, Plzni a Frýdku-Místku, kde klesla na méně než polovinu oproti březnu Pro rozvoj měst je významná také socioekonomická situace regionu (kraje), ve kterém se nacházejí. V tomto ohledu je samozřejmě nejvýhodnější situace Prahy, která je zároveň krajem s nejvyšší socioekonomickou úrovní v České republice. Z velmi pozitivní socioekonomické situace regionu mohou dále získávat města ve Středočeském kraji (Mladá Boleslav a Kladno) a západočeská metropole Plzeň. Naopak s nepříznivou socioekonomickou situací v regionu se musí vyrovnávat krajské město Karlovy Vary a města Ústeckého kraje, tj. Most, Teplice, Děčín a samozřejmě také Ústí nad Labem. Pro stanovení významu města jako komerčního centra lze využít základního sledovaného indikátoru, kterým je počet podnikatelských subjektů ve městě. 5 Hodnoty nad 100 tis. dosahují pouze tři města Praha ( ), Ostrava ( ) a Brno ( ). Jako vedlejší ukazatel lze využít počet podnikatelů fyzických osob. U tohoto ukazatele jsou rozdíly mezi městy menší. Nejvyšších hodnot dosahuje opět Praha ( ), Brno (72 280) a Ostrava (48 304). Pro rozvoj města je významná přítomnost institucí terciárního vzdělávání. Za nejvýznamnější centra terciárního vzdělávání v ČR můžeme označit Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Naopak význam terciárního vzdělávání ve městech Jihlava, Karlovy Vary, Most, Teplice, Děčín, Frýdek-Místek, Tábor, Uherské 5 k , poslední zveřejněný údaj 12 I

21 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 Hradiště a Znojmo je malý až žádný. Dopravní napojení je v globalizované ekonomice jedním z významných růstových faktorů. Pro města je v současnosti nejdůležitější silniční napojení, zejména napojení na dálniční síť. Fakticky stoprocentním dopravním napojením na dálniční síť disponují ze sledovaných měst Praha, Brno, Mladá Boleslav, Olomouc a Plzeň. Naopak nejhůře jsou na dálniční síť dopravně napojena města České Budějovice, Karlovy Vary a Znojmo. Na železniční síť, která má oproti silniční síti výrazně menší význam pro rozvoj ekonomik měst, jsou ze sledovaných měst nejlépe napojena města Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Děčín. Naopak nejhůře jsou napojena města Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Most a Znojmo. Z blízkosti mezinárodně významného letiště Ruzyně mohou čerpat dopravně nejbližší města, kterými jsou (vedle Prahy) také Kladno, Most, Plzeň nebo Mladá Boleslav. Kromě Prahy se v ČR nachází letiště s pravidelným provozem také ve městech Brno a Ostrava. Mezi základní indikátory kvality života patří naděje na dožití při narození mužů a žen. Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození muži vykazuje okres 6 Hradec Králové (74,4 let), Praha (74,1) a Brno (74,0). Naopak nejnižších hodnot dosahují okresy Karviná (70,3), Teplice (70,1) a Most (69,8). Nejvyšší hodnoty indikátoru naděje na dožití při narození ženy vykazují okresy Zlín (80 let), Hradec Králové (79,7) a Pardubice (79,6). Nejnižší hodnotu nalezneme v okresech Děčín (76,9), Most (76,3) a Teplice (76,2). Pro zhodnocení kvality životního prostředí byl použit indikátor měrné emise SO 2 v tunách za rok na km 2. 7 Nejnižší emise vykazuje okres Znojmo, Jihlava (oba 0,28 t/km 2 ) a Uherské Hradiště (0,43). Naopak nejvyšších hodnot dosahuje okres Most (37,30), Plzeň (59,63) a Ostrava (77,87). Kategorizace měst Na základě výše zmíněných indikátorů byla města rozdělena z hlediska toho, jak plní roli centra ekonomického růstu a rozvoje v ČR. Jednoznačně nejvýznamnějším ekonomickým centrem v ČR je Praha, která v tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Do druhé nejvýznamnější kategorie je možné zařadit krajská města Brno, Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Další kategorii tvoří opět krajská města Olomouc, Liberec, Pardubice, Zlín a Ústí nad Labem. Čtvrtá kategorie kombinuje měst a krajským statusem i bez něj. Jsou to Mladá I 13 6 údaj ČSÚ zveřejňuje pouze na úrovni okresů, průměr let 2001 až údaj za okres, 2005

22 Boleslav, Jihlava, České Budějovice a Kladno. Do páté kategorie jsou zařazena města Opava, Frýdek-Místek, Děčín, Most a také krajské město Karlovy Vary. Šestou kategorii tvoří Znojmo, Uherské Hradiště, Tábor, Karviná a Teplice. Pořadí měst (socioekonomický význam) 1 Praha 86,1 % 2 Brno 59,6 % 3 Ostrava 58,9 % 4 Plzeň 52,5 % 5 Hradec Králové 50,4 % 6 Olomouc 46,3 % 7 Liberec 44,4 % 8 Pardubice 42,9 % 9 Zlín 42,4 % 10 Ústí nad Labem 40,1 % 11 Mladá Boleslav 38,9 % 12 Jihlava 38,8 % 13 České Budějovice 37,8 % 14 Kladno 37,2 % 15 Opava 31,0 % 16 Frýdek-Místek 30,8 % 17 Děčín 28,2 % 18 Most 28,1 % 19 Karlovy Vary 27,6 % 20 Znojmo 26,9 % 21 Uherské Hradiště 26,0 % 22 Tábor 24,1 % 23 Karviná 24,0 % 24 Teplice 23,8 % Město Děčín Děčín 18. největší město České republiky podle počtu obyvatel se nachází v nejsevernější části České republiky v Ústeckém kraji. Město je charakteristické svým sepětím s řekou Labe a okolní krajinou. Rozvinutý průmysl strojírenský, textilní a výroba spotřebního zboží. Významné centrum dopravy, obchodu, administrativy. Pro své malebné okolí se stal jedním z nejvýznamnějších center cestovního ruchu v Čechách. SWOT analýza Děčína Mezi silné stránky patří: Děčín je jeden z největších dopravních uzlů v ČR, doprava je významným odvětvím ve městě, velmi dobré dopravní napojení po Labi a po železnici; diverzifikovaná průmyslová základna s vyšším podílem zahraničních investorů i ve starých firmách, průmyslová tradice; dostatečné kapacity středních škol; vyšší školství ve městě (ČVUT, VOŠ); 14 I

23 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 kapacitní rezerva dodávek elektřiny; dostatečné zásoby kvalitní pitné vody; dokončení výstavby ČOV; kulturní zařízení města; existence místní (okresní) cyklostezky; tradice cestovního ruchu návrat turistů do území; přírodní krásy Labské pískovce, České středohoří, Lužické hory, národní park České Švýcarsko; lodní turistika ze Saska, ale i místní; velmi dobrá prezentace města turistům ve srovnání s průměrem ČR. Mezi slabé stránky patří: existence starých průmyslových areálů, ekologické zátěže; nedostatek rozvojových ploch pro nové velké průmyslové zóny, mj. složité majetkoprávní vztahy; Děčín základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1 Začlenění do cíle Konvergence politiky hospodářské ANO a sociální soudržnosti EU, MMR 2 Začlenění města do území (regionů) se soustředěnou podporou ANO státu (ano/ne), MMR 3 Přítomnost krajského soudu, MV NE 4 Status krajského města, MV NE 5 Nezaměstnanost ve městě (březen 2008), MPSV 9,8 % 6 Počet podnikatelských subjektů registrovaných ve městě k , ČSÚ Počet podnikatelů fyzických osob k , ČSÚ Počet bydlících ve městě k , ČSÚ Nárůst (pokles) počtu obyvatel města ( / ), ČSÚ 98,7 % 10 Existence letiště s pravidelným provozem v blízkosti města, MD NE 11 Naděje na dožití při narození muži (údaj za okres, průměr let ), ČSÚ 12 Naděje na dožití při narození ženy (údaj za okres, průměr let ), ČSÚ 70,6 76,9 13 Měrné emise SO 2 v tunách za rok na km 2 (údaj za okres, 2005), ČSÚ 1,13 I 15

24 chybí dostatečně silné malé firmy, sektor MSP malý růstový potenciál; nedostatek kvalifikované pracovní síly konkurence míst v Sasku, odliv vzdělaných mladých lidí z města; nižší kvalita a rozsah rekvalifikací, informační (ne)gramotnost obyvatel; vzdálené napojení na dálnici, špatně dostupné hraniční přechody pro nákladní automobilovou dopravu; nevyřešená splavnost (zlepšení plavebních podmínek) dolního toku Labe; omezené překladní kapacity/technologie ČD; špatný stav kanalizační a vodovodní sítě; dopravní problémy ve městě jak pro tranzit, tak pro místní dopravu; silné nepřizpůsobivé menšiny; problémy s udržováním čistoty a pořádku ve městě; nedostatek a nízká kvalita infrastruktury pro cestovní ruch, nedostatek a nízká kvalita základních i doplňkových služeb a zařízení, včetně informačních center; nepřipravenost/nedostatek pobytové turistiky převaha krátkodobých (jednodenních a víkendových) pobytů; nepřitažlivé a zanedbané vstupní brány do Děčína a jeho turistické oblasti (včetně Hřenska a dalších); minimální spolupráce se soukromou sférou v oblasti cestovního ruchu, pasivita poskytovatelů turistických služeb, jejich neochota ke vzájemné spolupráci. Mezi příležitosti patří: využívání prostředků z fondů EU; zlepšení podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání; růst významu říční plavby v evropském kontextu může zvýšit význam města; trend zavádění nových technologií zlepší konkurenceschopnost místních průmyslových podniků; implementace rozvojových programů na národní i regionální úrovni zvýší flexibilitu a usnadní přístup zejména středních a menších podniků k inovacím; změna migračních trendů posílí význam města pro bydlení a zvýší podíl mladší a kvalitnější populace; růst nároků na zdravé a klidné bydlení v hezkém prostředí zvýší atraktivitu Děčína. Mezi hrozby patří: otevírání hranic představuje růst konkurence pro místní firmy z hlediska jejich působení na trhu; růst ceny pracovní síly může přimět některé zahraniční investory odejít dále na východ; tlak na růst kvality subdodávek pro velké firmy krátkodobě zhorší 16 I

25 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 postavení menších firem ve městě; zhoršení ekonomické situace či pád dosud netransformovaných firem v Děčíně dramaticky zhorší situaci na trhu práce; zhoršení dostupnosti pracovní síly v souvislosti s otevíráním/otevřením hranic s EU; trend snižování zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru v ČR může zhoršit význam Děčína jako průmyslového města, nové technologie zhorší možnost zaměstnávání méně kvalifikované pracovní síly; rozvoj informačních technologií může snižovat význam výhodné polohy města; stárnutí populace, zvýšení podílu obyvatel v neproduktivním věku; vyčlenění etnických menšin ze společnosti. Strategická vize města Děčína Děčín bude významným severočeským městem, využívajícím svoji výhodnou polohu a přírodní podmínky, a rozvíjejícím tradici sepětí dopravy, průmyslu a cestovního ruchu. Děčín bude poskytovat svým obyvatelům a návštěvníkům kvalitní a lákavé prostředí a aktivní spolupráce s partnery na obou stranách hranice bude využívat pro posílení svého postavení v široce chápaném Česko- Saském pohraničním prostoru. Poloha Děčína je v rámci České republiky jedinečná, protože kombinuje hospodářsky výhodné podmínky dané příhraničním významem dopravního uzlu, blízkostí a velice snadnou dostupností velkých center na obou stranách hranice, s přírodními krásami, které jsou svým rozsahem a charakterem ve střední Evropě jedinečné. Děčín tak představuje sepětí živé průmyslové tradice a zvlášť přitažlivého a relativně zachovalého přírodního prostředí se zázemím zastavěného území města. Rozvoj města bude v dlouhodobém pohledu tyto základní charakteristiky respektovat a bude posilovat průmyslovědopravní funkce i využívání přírodního potenciálu tak, aby se tyto dvě oblasti vzájemně doplňovaly. To znamená, že hospodářský růst se bude orientovat na vyspělé technologie a výrobní služby, které minimálně zatěžují životní prostředí, a současně bude uvážlivě využívat a chránit jedinečné přírodní podmínky. Zvláštní charakter města ve spojení s jeho pohraniční polohou a blízkostí velkých regionálních center (Ústí nad Labem a Drážďany) představuje příležitost pro kvalitativní přeměnu a růst města a pro zvýšení jeho atraktivity jako střediska mezinárodní spolupráce regionální úrovně. I 17

26 Strategický plán rozvoje města klade tyto globální cíle: A. Podmínky pro podnikání: Město bude systematicky pracovat na revitalizaci starých průmyslových ploch, vytvářet podmínky pro přilákání nových investic v oblasti vyspělých technologií, výrob a služeb a usilovat o zvýšení podílu zaměstnanosti v terciéru. B. Doprava a technická infrastruktura: Děčín bude usilovat o udržení pozice významného multimodálního dopravního uzlu a zlepšovat podmínky pro rozvoj služeb v dopravě. Město bude dále zvyšovat svoji prostupnost pro vnitřní dopravu a trvale zlepšovat kvalitu technické infrastruktury na svém území. C. Kvalita života: Děčín je odhodlán stát se fungující komunitou vzdělaných lidí spjatých s městem, ve kterém žijí, stabilizovat svou populaci a vytvářet podmínky pro růst a zakořenění středního stavu. D. Turistický průmysl: Děčín významně zvýší podíl turistického průmyslu v místní ekonomice. Stane se cílem a zázemím turistů přicházejících na Děčínsko a hlavním poskytovatelem služeb cestovního ruchu s důrazem na jejich vysokou kvalitu. Město zlepší svoji image a bude aktivně spolupracovat se soukromým sektorem a institucemi. ZÁVĚR Děčín patří v souboru vybraných měst spíše k menším městům podle počtu obyvatel, čemuž odpovídá i počet podnikatelských subjektů. Mezi roky 2001 a 2007 město populačně ztrácelo, pokles obyvatel se pohyboval na úrovni 1,3 %, což je sedmá nejlepší hodnota mezi vybranými městy. Zásadním dlouhodobým problémem tohoto města je nezaměstnanost. V březnu 2008 zde dosáhla hodnoty 9,8 %, což je 5. nejvyšší hodnota mezi sledovanými městy. Město Děčín negativně ovlivňuje celkově nižší socioekonomická úroveň Ústeckého kraje, který ale může čerpat jak z prostředků strukturálních fondů EU, tak z národních zdrojů. Děčín má výborné dopravní napojení na železniční síť ČR a je významným říčním přístavem. Měrné emise SO 2 (údaj za okres, 2005) dosahují hodnoty 1,1 tuny/km 2 za rok, což je čtyřnásobek nejlepší dosažené hodnoty (Znojmo) a znamená to pro Děčín 8. pozici v pořadí měst. Naděje na dožití při narození (údaje za okres, průměr let ) je pro muže je 70,6 roku(21. místo v pořadí měst) a pro ženy 76,9 roku, což je třetí nejnižší hodnota mezi vybranými městy. 18 I

27 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 Město Most Most 14. město České republiky podle počtu obyvatel, je jedním z center podkrušnohorské konurbace. Město je spojeno s těžbou hnědého uhlí, které ovlivnilo zásadně jeho vývoj v r bylo rozhodnuto o likvidaci starého města Mostu a výstavbě města nového. Z nejvýznamnějších památek starého města byl unikátním způsobem zachráněn gotický děkanský kostel. Ekonomika města je nadále spojena s těžbou hnědého uhlí, postupně dochází k rozvoji dalších ekonomických aktivit. Sídlo vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů. Most základní údaje P. č. Indikátor, zdroj 1 Začlenění do cíle Konvergence politiky hospodářské ANO a sociální soudržnosti EU, MMR 2 Začlenění města do území (regionů) se soustředěnou podporou ANO státu (ano/ne), MMR 3 Přítomnost krajského soudu, MV NE 4 Status krajského města, MV NE 5 Nezaměstnanost ve městě (březen 2008), MPSV 12,3 % 6 Počet podnikatelských subjektů registrovaných ve městě k , ČSÚ Počet podnikatelů fyzických osob k , ČSÚ Počet bydlících ve městě k , ČSÚ Nárůst (pokles) počtu obyvatel města ( / ), ČSÚ 98,1 % 10 Existence letiště s pravidelným provozem v blízkosti města, MD NE 11 Naděje na dožití při narození muži (údaj za okres, průměr let ), ČSÚ 12 Naděje na dožití při narození ženy (údaj za okres, průměr let ), ČSÚ 69,8 76,3 13 Měrné emise SO 2 v tunách za rok na km 2 (údaj za okres, 2005), ČSÚ 37,3 SWOT analýza Mostu Mezi silné stránky patří: existence silných ekonomických subjektů; dostatek rozvojových ploch; I 19

28 dostatek volných pracovních sil; výhodná poloha mezi Prahou a SRN; výkonný systém MHD; pestrá nabídka příležitostí pro kulturu a sport; dostatečná kapacita a kvalita vzdělávacích institucí a zařízení všech stupňů; obnovená tradice vinohradnictví. Mezi slabé stránky patří: riziková ekonomická struktura města; nízká vzdělanostní úroveň; nedostatečná kvalifikace pracovních sil; slabá tradice drobného a středního podnikání; urbanistické řešení města; extrémně vysoká míra nezaměstnanosti v rámci ČR; nedostatečné možnosti parkování; vysoký podíl společensky problémových a ohrožených skupin, existence ghett; negativní image města; demografická diskontinuita vývoje města. Mezi příležitosti patří: vybudování dálničního napojení města; rozvoj Mostu jako vysokoškolského centra; strategické plánování rozvoje města; proces rekultivace a revitalizace krajiny; potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; vybudování systému celoživotního vzdělávání; zapojení problémových skupin do trhu práce i do společnosti; Mezi hrozby patří: oslabení podpory města a regionu ze strany státu; migrační úbytky obyvatel (zvláště kvalifikovaných); omezení procesu rekultivací krajiny; demotivující sociální politika státu; neujasněnost a nestabilita státní energetické koncepce; další nárůst podílu sociálně problémových skupin, kultura chudoby. Vize rozvoje města Mostu (stanovená pro období ) Most moderní evropské město na vzestupu Město Most, s vědomím přelomové povahy současného období pro město 20 I

29 I MasterCard česká centra rozvoje 2008 samotné, pro Českou republiku, Evropu a celý globalizující se svět a s respektem jak ke své vlastní minulosti, tradicím a svému historického významu, tak i k předpokladům pro další vlastní rozvoj, předkládá tímto svou strategickou vizi, která vymezuje rozvojovou orientaci města. 1. rozvojový pilíř ekonomicky prosperující město Most chce být ekonomicky silným, moderním a v Evropě respektovaným městem s dobrou pověstí mezi podnikateli a investory. Svou konkurenceschopnost chce postavit na rozvoji inovačního průmyslu a moderních produkčních služeb a na lokalizaci výrob s vysokou přidanou hodnotou v moderních průmyslových odvětvích i odvětvích služeb. Při přestavbě své ekonomické struktury chce současně navázat na své současné výrobní tradice. Nabídku kvalitního vzdělávání a růst vzdělanostní úrovně svých obyvatel chápe město Most jako klíčový faktor posilování konkurenceschopnosti a zajištění vysoké zaměstnanosti a nezbytný předpoklad rozvoje ekonomické základny města. Proto chce vytvářet optimální podmínky pro úspěšné působení školských zařízení poskytujících kvalitní vzdělání všech stupňů, včetně adekvátní struktury celoživotního vzdělávání. Současně s tím chce zatraktivnit nabídku bydlení a s ním souvisejících služeb s cílem udržet ve městě absolventy škol a přitáhnout vzdělané a profesně zdatné lidi, pro které přestane mít Most image černého města. Prostřednictvím přímé i nepřímé podpory moderních nástrojů, jako jsou technologické parky, centra informačních technologií, inovační centra, konference a sympozia, pomůže město zlepšit přenos know-how z univerzit a výzkumu do praxe. 2. rozvojový pilíř společenské centrum Město Most se chce v budoucnu profilovat jako kulturní, společenské a obchodní centrum, a to nejen v rámci regionu, ale i v širším rozsahu. Nabídku služeb a zařízení pro volný čas rozvine ve prospěch obyvatel města, ale zejména pro své návštěvníky. V rozvoji cestovního ruchu se zaměří na podporu významných kulturních a sportovních akcí a na propagaci místní historie a tradic. K dynamické přeměně města v atraktivní cíl rekreace bude využita revitalizace území postižených povrchovým dobýváním. Most bude usilovat o změnu svého image na mladé, perspektivní město se zdravým životním prostředím a na této bázi bude hledat nové partnery, návštěvníky a zákazníky v Evropě a nabídne jim spolupráci a místo k podnikání i k trávení volného času. K tomuto obrazu města přispějí nejen výkony místních kulturních zařízení, ale i sportovní výsledky. I 21