Individuální plánování v praxi kurátora - zaměření na Liberecký kraj

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Individuální plánování v praxi kurátora - zaměření na Liberecký kraj"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Individuální plánování v praxi kurátora - zaměření na Liberecký kraj bakalářská práce Jaroslav Čermák vedoucí práce doc. PhDr. Pavel Navrátil, Ph.D. Brno 2012

2 Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil pouze prameny uvedené v seznamu literatury. 2 Jaroslav Čermák

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu své bakalářské práce doc. PhDr. Pavlu Navrátilovi, Ph.D. za laskavé vedení práce, cenné rady a čas, který mi během konzultací věnoval, za jeho ochotu, spolehlivost a optimismus. Poděkování patří i mé rodině. 3

4 Obsah 1. Úvod 6 Slovník pouţitých pojmů a zkratek 7 Teoretická část 8 2. Sociální práce Sociálně-právní ochrana dětí Kritika systému péče o ohroţené děti Novelizace zákona o SPOD Kurátor pro děti a mládeţ 12 3 Individuální plánování Individuální plánování v rámci OSPOD Individuální plánování v novele zákona č. 359/1999 Sb Prvky individuálního plánování Vyhodnocení situace dítěte Sestavení individuálního plánu ochrany dítěte Revize individuálního plánu ochrany dítěte 22 Metodická část 23 5 Metodika Volba metody a strategie Technika zjišťování Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Operacionalizace Průběh výzkumu Limity a přínosy studie 29 Empirická část 31 6 Analýza a interpretace dat Vyhodnocení situace dítěte Shrnutí Sestavení individuálního plánu Shrnutí Revize individuálního plánu Shrnutí Závěr Doporučení pro praxi 47 Bibliografie 49 4

5 Anotace 51 Abstract 52 Jmenný a věcný rejstřík 53 Přílohy 54 A Vybrané části návrhu vyhlášky MPSV o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí 54 B Funkce kurátora pro mládeţ 62 C Vybrané teorie sociální práce vztahující se k individuálnímu plánování 64 D Dotazník 68 5

6 1. Úvod Sociálně-právní ochrana dětí prochází v současné době obdobím zásadních změn, které jsou prvním krokem reformy systému péče o ohroţené děti. Nejdůleţitějšími změnami, které novela zákona přináší, je rozvedení pojmu zájem a blaho dítěte, kde je nově kladen zvýšený důraz na vzájemné právo rodiče a dítěte na rodičovskou výchovu a péči. Tato změna je reakcí na kritiku zejména ze strany Evropského soudu pro lidská práva, který Českou republiku opakovaně kritizuje za nepřiměřené zásahy do rodinného ţivota. Záměrem novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí je zefektivnit současný systém péče o ohroţené děti. Za tímto účelem přijímá novela několik opatření, která mají posílit prevenci na úkor řešení krizových situací. Snaţí se, aby se ohroţeným dětem dostalo včasné péče a pomoci na profesionální úrovni. Mají být vytvořeny standardy kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí (obdoba standardů kvality v oblasti poskytování sociálních sluţeb) a uloţena povinnost zpracovat v případě ohroţených dětí individuální plán ochrany dítěte. Individuální plán ochrany dítěte má být zárukou, ţe přijímaná opatření na sebe budou navazovat tedy, ţe budou přijímána systematicky a po pečlivém zváţení potřeb dítěte, a nikoli nahodile. Protoţe sám působím jako kurátor pro děti a mládeţ, účastnil jsem se několika seminářů a školení, která se tématem individuálního plánování v oblasti sociálně-právní ochrany zabývala. Ţádné z těchto školení však nereflektovalo současnou praxi v sociálně-právní ochraně dětí. Jednalo se spíše o pokusy transplantovat zkušenosti s individuálním plánováním v oblasti poskytování sociálních sluţeb do oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Ve druhé polovině roku 2012 proběhlo několik metodických setkání vedoucích pracovníků a kurátorů se zástupci krajských úřadů a Ministerstva práce a sociálních věcí k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zazněla zde celkově negativně laděná vyjádření směrem k reálným moţnostem a přínosům zavedení novely do praxe. Jedním z nejsilněji diskutovaných témat je právě tvorba a realizace individuálního plánu ochrany dítěte. Nejistota a obavy týkající se individuálního plánování jsou představiteli MPSV mírněny tím, ţe nová zákonná úprava pouze upravuje pouţívání nástrojů, které se v současné praxi jiţ vyskytují. Tento neoficiálně vyjádřený náhled na situaci mě zaujal a rozhodl jsem se jej ověřit v rámci zpracování své závěrečné práce. Předpokládám, ţe výsledky této práce mohou poskytnout 6

7 odpovědným pracovníkům (zejm. Krajskému úřadu Libereckého kraje) přehled o aktuální situaci ukáţí, na které prvky je moţné navázat, a které naopak v současné praxi chybějí, nebo jejich vyuţívání je nedostatečné. Umoţní tak koncipovat systém dalšího vzdělání kurátorů pro děti a mládeţ tak, aby odpovídal skutečným potřebám. Předkládaná práce řeší otázku: Které prvky individuálního plánování se uplatňují v současné praxi kurátora pro děti a mládeţ?. Zaměřuje se na oblast Libereckého kraje a zjištění dává do souvislosti s poţadavky novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, účinné od Práce je rozdělena do tří základních částí. První část, teoretická, se věnuje rozpracování teoretických konceptů a zasazení práce do širších souvislostí. Druhá část je věnována metodice výzkumu zvolené metodě, strategii a výběru respondentů. Závěrečná třetí část obsahuje analýzu získaných dat, vyvozuje závěr a doporučení pro praxi. Slovník použitých pojmů a zkratek Tato práce čerpá z různých zdrojů, které se liší v pouţitých pojmech odkazujících k individuálnímu plánu, v zásadě však mají pouţívané pojmy stejný obsah jedná se o termíny individuální plán péče o dítě, individuální plán ochrany dítěte, individuální plán spolupráce. IP Individuální plán IPOD Individuální plán ochrany dítěte MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OSPOD Orgán sociálně-právní ochrany dětí SPOD Sociálně-právní ochrana dětí 7

8 Teoretická část V teoretické části popíši sociální práci jako obor lidské činnosti a pozici sociálně-právní ochrany dětí v jejím rámci. Dále budou představeny základní problémy dosavadního způsobu fungování systému péče o ohroţené děti, které vedly k rozsáhlé novelizaci zákona o sociálněprávní ochraně dětí a dotčených předpisů. Z dikce novely i reakcí odborné veřejnosti je patrný pohled na novelu jako na revoluci a zásadní odklon od dosavadního způsobu péče o ohroţené děti. Jednou z nejdiskutovanějších změn je zavedení vyhodnocení situace dítěte a tvorba individuálního plánu ochrany dítěte přímo do legislativy. Individuální plánování jako proces tvroby individuálního plánu bude rozdělen na několik prvků. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, které prvky individuálního plánování, jsou v současné praxi vyuţívány a jejich pouţívání popsat v kontextu právě zaváděné novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jednotlivé prvky individuálního plánování budou definovány na základě vybraných teorií a legislativy. 8

9 2. Sociální práce Celá tato práce se pohybuje v poli sociální práce. Proto je vhodné si pojem sociální práce vyjasnit a definovat pro účely konstrukce dalších pojmů a konceptů. Sociální práce je obor lidské činnosti, který lze vymezit různě a z různého úhlu pohledu. Snad kaţdá publikace zabývající se sociální prací obsahuje více či méně přesnou definici pojmu sociální práce. Vzniká tak mnoţství definic, které akcentují určité znaky. Kriticky si tohoto jevu všímá Musil (2008), kdyţ poukazuje na přednosti i rizika variability definic sociální práce. Připomíná, ţe pojetí a chápání pojmu sociální práce je různorodé, a tato různorodost můţe znamenat jak bohatost, tak na druhé straně rozplizlost, zmatek a neúplnost. V podobném duchu se vyjadřuje k definici sociální práce i Navrátil (2001), podle něhoţ je nutné k jednotlivým definicím přistupovat a hodnotit je podle toho, nakolik přispěly k ohraničení předmětu zájmu, cílů a nástrojů své profese. Jako příklad široké definice sociální práce uvádí (patrně s jistou nadsázkou) Navrátil (2001, s. 10) tuto: sociální práce je prostě to, co dělají sociální pracovníci. Mezi nejpouţívanější definice pojmu sociální práce bezesporu patří ta, kterou uvádí Matoušek ve svém slovníku: sociální práce social work Společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejichţ cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeţe, nezaměstnanosti aj.). S. p. [sociální práce] se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout nebo navrátit způsobilost k sociálnímu uplatnění. Kromě toho pomáhají vytvářet pro jejich uplatnění příznivé podmínky. S. p. je hlavním přístupem při poskytování sociální pomoci (Matoušek, 2008, s. 200.) Uvedené definice jsou poměrně široké lze je vztáhnout na mnoho činností, vykonávaných mnoha subjekty - na činnosti profesionální i dobrovolnické, nahodilé i systematicky vykonávané. Ve své práci se chci zabývat sociální prací vykonávanou orgány sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se tedy o profesionální činnost garantovanou státem a vykonávanou zaměstnanci státní správy a samosprávy. 9

10 V tomto kontextu se jeví jako vhodná definice Thompsonova, která se pokouší zpřesnit jiné definice popisem konkrétních aktivit, které jsou v sociální práci běţné. Zde uvádí činnosti zaměřené přímo na klienta, tj. zejména hodnocení ţivotní situace klienta, poskytování (příp. zprostředkování) sluţeb a realizaci podpůrných aktivit, činnosti administrativní (poskytování zpráv a posudků) a dále i činnost koncepční a preventivní (Thompson in Navrátil, 2001.) Novotná a Schimmerlingová (1992) uvádějí mnoţství definic sociální práce a rozlišují několik jejích pojetí. Mezi jinými tak autorky definují kurativní pojetí sociální práce, která se zabývá jiţ existujícími důsledky sociálně disfunkčních procesů na úrovni jednotlivce, skupin či komunit, a s vyuţitím sociálně technických a výchovných opatření se snaţí působit ve prospěch klientů. 2.1 Sociálně-právní ochrana dětí Sociálně-právní ochrana dětí je oblast činnosti státní správy (resp. samosprávy v přenesené působnosti) vymezená zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jedná se o činnost zaměřenou na ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny (Zákon č. 359/1999 Sb., 1.) Dítětem se pro účely zákona o sociálně-právní ochraně dětí rozumí nezletilá osoba zpravidla kaţdá lidská bytost mladší 18 let (Zákon č. 359/1999 Sb., 2.) Paragraf 4 předmětného zákona vymezuje orgány zajišťující poskytování sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), jimiţ jsou zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ve vymezených případech krajské úřady (Zákon č. 359/1999 Sb.) Zákon dále demonstrativně vymezuje okruh dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. Mezi jinými faktory, souvisejícími spíše s péčí vychovatelů uvádí i situace, které se pojí s chováním dítěte samotného. Zejména ve druhém případě se jedná o děti, které tvoří skupinu klientů kurátora pro děti a mládeţ. Jedná se o děti: c) které vedou zahálčivý nebo nemravný ţivot spočívající zejména v tom, ţe zanedbávají školní docházku, nepracují, i kdyţ nemají dostatečný zdroj obţivy, poţívají alkohol nebo návykové látky, ţiví se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší patnácti let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo 10

11 soustavně páchají přestupky nebo jinak ohroţují občanské souţití; d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte; (Zákon č. 359/1999 Sb., 6.) Opatření, kterými sociálně-právní ochrana disponuje, jsou uvedena v části třetí. Jedná se zejména o preventivní a poradenskou činnost definovanou v hlavě první a druhé této části zákona. Jde hlavně o navázání kontaktu mezi rodinou a pracovníkem sociálně-právní ochrany dětí, poskytnutí pomoci a rady a případně zprostředkování další pomoci, která je mimo kompetenci pracovníka sociálně-právní ochrany dětí. Nedílnou součástí činnosti OSPOD je i iniciace řízení o svěření dítěte do institucionální nebo náhradní rodinné péče v případech, které toto opatření vyţadují (Zákon č. 359/1999 Sb.) Nejdůleţitější zásadou sociálně-právní ochrany dětí je apel na skutečnost, ţe: Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte. (Zákon č. 359/1999 Sb., 5.) 2.2 Kritika systému péče o ohrožené děti Matoušek ve svém slovníku u hesla sociálně-právní ochrana dětí hovoří i o kritice současné koncepce sociálně-právní ochrany dětí. Zmiňuje problematickou represivní roli státu, který představuje ústředního dozorce nad výkonem rodičovské zodpovědnosti. Tato role však není odpovídajícím způsobem vyváţena preventivní činností v podobě podpory rodičovských kompetencí u ohroţených rodin (Matoušek, 2008, s ) Tyto výtky konkrétněji popisuje i důvodová zpráva k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Vedle nedostatků v legislativní oblasti připomíná i nedostatečné personální zajištění: Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí je v současné době charakterizována nejednotným přístupem a postupy při řešení případů a obtíţnou moţností přezkumu těchto postupů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2009 jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí personálně poddimenzovány a nemají dostatečné nástroje pro řešení problémů v podobě funkční sítě sluţeb, kterou by bylo moţno vyuţít pro realizaci opatření sociálně-právní ochrany dětí. Průměrný rozdíl mezi reálným a optimálním počtem pracovnic/pracovníků je 32 % (průměrně 2,3 úvazku na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností), tj. 560 pracovnic/pracovníků celkem. V případě kurátorek/kurátorů pro mládeţ jde o 47 % (průměrně 0,7 úvazku na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností). Nevyhovující je rovněţ struktura činnosti (vysoké 11

12 zatíţení administrativou a opatrovnickou agendou, nevyuţívají se moderní informační technologie atd.) (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb., s 57.) Česká republika je za nedostatky v ochraně práv dětí kritizována i ze strany OSN a dalších institucí 1. V reakci na tuto kritiku se Vláda ČR zavázala ve svém programovém prohlášení transformovat systém péče o ohroţené děti. Důleţitým krokem této transformace je novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí a souvisejících předpisů, která byla Poslanecké sněmovně předloţena na konci roku 2011 (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb.) 2.3 Novelizace zákona o SPOD Kritika současného systému péče o ohroţené děti, zejm. výtka směrem k nejednotnosti a nadměrné administrativě v rámci poskytování sociálně-právní ochrany dětí, vyústila ve snahu novelizovat zákon o sociálně právní ochraně dětí a transformovat celý systém péče o ohroţené děti.změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vstoupila do schvalovacího procesu na konci roku 2011, je první rozsáhlou změnou po několika dílčích úpravách. Dle důvodové zprávy k předkládané novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí si tato klade za cíl vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí, důraz na prevenci, zavedení standardů kvality a sjednocení postupů v rámci SPOD a v neposlední řadě vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče rozvojem a profesionalizací pěstounské péče (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb.) Inovace týkající se konceptů této práce budou podrobněji rozvedeny v příslušných kapitolách. 2.4 Kurátor pro děti a mládež Matoušek ve svém slovníku sociální práce spojuje práci kurátora pro děti a mládeţ, jakoţto 1 např. doporučení výboru OSN pro práva dítěte z a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva 12

13 odborného pracovníka státní sociální pomoci, s dětmi obtíţně vychovatelnými a dětmi, které páchají trestnou činnost. Připomíná, ţe kurátor se neomezuje jen na práci s dítětem samotným, ale pracuje i s jeho sociálním okolím tedy zejm. rodinou. Dětem i jejich rodinám pak poskytuje jak poradenskou, tak přímo socioterapeutickou pomoc (Matoušek, 2008, s. 92.) Ministerstvo práce a sociálních věcí vymezuje funkci kurátora pro děti a mládeţ podrobněji a svoji definici staví na výčtu činností a okruhů problémů, kterým se kurátor pro děti a mládeţ věnuje: zabývá se dětmi a mladistvými s poruchami chování či trestnou činností dle 6 odst. l, písm. c,d) zákona 359/1999 Sb. zaměřuje sociálně-právní ochranu zejména na děti uvedené v písm. c) a d) na základě písemných poţadavků orgánů činných v trestním řízení podává kvalifikované zprávy o osobách nezletilých a mladistvých, které se dopustily trestného činu... zúčastňuje se úkonů v přípravném řízení zúčastňuje se hlavního líčení a veřejného zasedání v trestních věcech mladistvých, kde aktivně vyuţívá svá práva daná zákonem, včetně opravných prostředků poskytuje sociálně právní, výchovné, případně psychologické porady dětem i rodičům při řešení jejich rodinných, osobních a sociálních problémů a akutních krizových situací. Zprostředkovává pomoc odborných poradenských a zdravotnických pracovišť a jiných zařízení. dle zákona o rodině podává podněty na výchovná opatření u obtíţně vychovatelných dětí a mladistvých a sleduje jejich účinnost navštěvuje nezletilé a mladistvé, kteří jsou umístěni v ústavních zařízeních a věznicích spolupůsobí na zlepšení podmínek v rodinách obtíţně vychovatelných nezletilých a mladistvých, u kterých je vykonávána ústavní výchova nebo ochranná výchova s cílem umoţnit jejich návrat do rodiny analyzuje situaci v oblasti patologických jevů u dětí a mládeţe a navrhuje preventivní opatření účastní se přestupkového řízení vedeného proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích spolupracuje s ústavy pro výkon vazby i výkon trestu odnětí svobody, se školskými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy, spolupracuje s orgány obcí, školami, zdravotnickými a školskými zařízeními, občanskými sdruţeními, úřady práce, charitativními a jinými organizacemi, probační a mediační sluţbou atd. (MPSV, 2009a, upraveno JČ.) 13

14 V novele zákona o sociálně právní ochraně dětí je jiţ na úrovni zákona zaveden termín sociální kuratela a od ostatních pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí odlišen sociální kurátor pro děti a mládeţ. Toto odlišení by mohlo pomoci jasněji ohraničit pole působnosti a zodpovědnosti kurátora pro děti a mládeţ (byť s uvědoměním důleţitosti spolupráce s ostatními pracovníky). Tyto změny jsou vyjádřeny v 31 a 32 novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí Toto nové vymezení je posun v dosavadní praxi, kdy bylo rozdělení mezi jednotlivými agendami zvykové povahy a nemělo oporu v legislativě (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb., s. 98.) 14

15 3 Individuální plánování Individuální plánování je proces sestavování individuálního plánu intervence někdy označovaného jako individuální plán pomoci, popř. práce s klientem ad. Plán obecně můţeme chápat jako Formalizaci záměru s upřesněním vstupů a výstupů v časovém sledu." (Matoušek, 2008, s. 135.) Individuální plán tak představuje souhrn záměru (cíle) spolupráce, dle pouţitého přístupu více či méně detailní popis výchozí situace a popis důvodů, které vedly k jejímu ustavení, a dále kroků, které vedou k dosaţení cíle s ohledem na specifické vlastnosti, schopnosti a další okolnosti klienta a jeho sociálního prostředí. A v neposlední řadě i časový harmonogram naplňování jednotlivých kroků, resp. dosaţení cíle, cílového stavu. Matoušek (et al., 2008) nalézá prvky plánování v několika oblastech sociální práce, kdyţ zkoumá zejména jejich legislativní základ. Jedná se v prvé řadě o sociální sluţby na základě zákona č. 108/2006 Sb., kde identifikuje několik apelů k sestavování individuálního plánu. Další oblastí sociální práce, kde jiţ prvky individuálního plánování v legislativě obsaţeny jsou, je ústavní výchova dětí na základě zákona č. 109/2002 Sb., který ukládá zařízením pro výkon ústavní výchovy zpracovávat plán výchovně vzdělávací činnosti. Na něm by se měl podílet a situaci dětí v zařízení monitorovat i orgán sociálně-právní ochrany dětí na základě zákona č. 359/1999 Sb. Samotný pojem individuálního plánu intervence u ohroţených dětí pak autoři definují jako: [ ] dokument vzniklý v součinnosti zainteresovaných aktérů (biologických či náhradních rodičů, pracovníků státního systému sociálně právní ochrany dětí, případně pracovníků jiných institucí pečujících o vývoj dítěte), který poskytuje přehled aktuálních problémů a dohodnutých způsobů, jak na ně reagovat. Plán definuje úlohy jednotlivých zainteresovaných subjektů a časový horizont, kdy bude zhodnoceno, jak se daří stanovených cílů dosahovat a kdy bude případně plán změněn (Matoušek et al., 2008, s. 10.) Z výše uvedeného je zřejmé, ţe obvykle se předpokládá písemná forma individuálního plánu. Jeho provedení by mělo být individuální a odpovídat potřebám a moţnostem klienta. Lze vyuţít mnoţství výtvarných technik a úrovní sloţitosti či konkrétnosti. 15

16 3.1 Individuální plánování v rámci OSPOD Jak bylo zmíněno v předchozí části textu, není pojem individuální plán v prostředí sociálněprávní ochrany dětí zcela neznámým. Je obsaţen v metodických doporučeních Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2009b.) To definuje sestavování individuálního plánu péče jako proces sestávající ze čtyř základních kroků: zjišťování faktů a informací; konzultace, případové konference, rodinná konference; vyhodnocení situace; rozhodnutí. Výsledkem těchto kroků je pak plán péče o dítě. Plán péče o dítě má být zaloţen na všech zjištěních a vycházet z potřeb dítěte. Potřeby dítěte pak rozděluje do několika oblastí (od zdraví, přes bydlení k citové vřelosti rodičů). Kvalitní individuální plán má být konkrétní, má mít měřitelné výstupy, má být realistický a konečně má být časově omezený (MPSV, 2009b.) Svůj pohled na práci s individuálním plánem předkládá i Bechyňová et al. Rozvíjejí svůj koncept sanace rodiny a uvádějí, ţe sestavení individuálního plánu práce s rodinou je činností multidisciplinárního týmu, jehoţ svolání, sloţení a řízení je věcí úvahy zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Autorky dále zdůrazňují potřebu kvalitního vyhodnocení situace dítěte a rodiny a nutnost jeho neustálé revize a aktualizace (Bechyňová et al., 2011, s. 4.) 3.2 Individuální plánování v novele zákona č. 359/1999 Sb. Individuálnímu plánu (a vyhodnocení situace dítěte) je v novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí věnována velká pozornost. Reaguje tak mj. na opatření schválené Vládou ČR 2, které ukládá MPSV povinnost legislativně upravit tvorbu individuálního plánu. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí se individuálnímu plánu věnuje zejména v 10 odst. 3, kde stanoví povinnost vypracovat individuální plán ochrany dítěte. V odstavci 5 stejného paragrafu pak stanoví další povinnosti. Zásadní je vymezení preventivní funkce individuálního plánu, a povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí zpracovat v případě ohroţených dětí individuální plán ochrany dítěte nejpozději do jednoho měsíce od zařazení do evidence, a dále plán aktualizovat (Novela zákona č. 359/1999 Sb., 10) 2 Obecné opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva prevence odebírání dětí z péče rodičů ze sociálně ekonomických důvodů, které schválila Vláda ČR usnesením č. 882 ze dne

17 Konkrétní obsah a náleţitosti individuálního plánu upravuje prováděcí vyhláška 3 (MPSV, 2012) v 2, a to v návaznosti na 1 upravující proces vyhodnocení situace dítěte. Vyhláška stanoví, ţe vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a má následující okruhy 4 : hodnocení situace dítěte (míra ohroţení, vymezení rizik, úroveň vývoje, individuální potřeby, úspěšnost ve vzdělávání, názory a přání dítěte) hodnocení situace rodiny (příčiny krize, vztah rodiče-dítě, potřeby rodiny, zdroje rodiny v širším smyslu, výchovné kompetence, materiální podmínky) hodnocení širšího prostředí rodiny (zdroje a jejich vyuţitelnost v širší rodině a širším sociálním okolí). Obsah, zaměření a formy intervence v rámci individuálního plánu stanovuje 2 zmíněné vyhlášky. Zatímco u hodnocení situace dítěte ponechal zákonodárce sociálním pracovníkům určitou volnost tím, ţe vyjmenování okruhů je pouze demonstrativní, u výčtu náleţitostí individuálního plánu tomu tak není a jeho obsah je striktně taxativně vymezen. Z tohoto důvodu uvádím plné znění prvního odstavce paragrafu: (1) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje a) popis příčin ohroţení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, b) cíle navrţených opatření, prostředky k jejich dosaţení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, c) rozsah navrţených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d) způsob naplňování navrţených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, e) metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově, f) postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné moci a dalšími subjekty zapojenými do řešení situace dítěte, 3 V době dokončování této práce nebyla dosud prováděcí vyhláška přijata. 4 Vybrané části návrhu vyhlášky jsou součástí přílohy. 17

18 g) rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími subjekty zapojenými do řešení situace dítěte, h) časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany, i) způsob hodnocení a ověřování plnění naplánovaných opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších subjektů zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte, j) plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se, k) plán přípravy blíţícího se výstupu dítěte z náhradní péče, l) způsob sledování fungování rodiny po ukončení práce s rodinou (MPSV, 2012, 2.) Novela se tak snaţí zavést do praxe dvě vzájemně protichůdné tendence individualizace zastoupená povinným zpracováním individuálních plánů jako opak kritizované byrokratičnosti na straně jedné, a zároveň poţadavek na sjednocení přístupů a metodik dále posílené taxativním vymezením obsahu individuálního plánu, na straně druhé. 18

19 4 Prvky individuálního plánování Na základě předchozích kapitol vyvozuji, ţe individuální plánování jako proces v prostředí sociálně právní ochrany se skládá ze tří zásadních prvků. Toto tvrzení vychází z výše uvedené definice Matouška (et al., 2008, s. 10), která de facto proces individuálního plánování nahlíţí jako na spolupráci zainteresovaných subjektů na tvorbě individuálního plánu jako dokumentu, který: obsahuje přehled aktuálních problémů a cíle spolupráce, definuje úlohy participantů a indikátory dosaţení cílů, časový horizont, kdy dojde k revizi a aktualizaci. Vrátíme-li se k jiţ zmiňované prováděcí vyhlášce k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí (MPSV, 2012), pak vidíme, ţe struktura procesu individuálního plánování je dána následovně: V 1 je řešeno vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. Zde je kladen důraz na popsání situace a jejích příčin, určení potřeb a zájmů dítěte - tedy vlastně cílů spolupráce a v neposlední řadě zjištění zdrojů k dosaţení cílů. Lze tedy konstatovat, ţe se jedná o určitou podobu vyhodnocení (v anglické terminologii assesment) s určením cílů a zdrojů v rámci této práce tvoří první prvek individuálního plánování. V 2 pak nacházíme popis náleţitostí individuálního plánu jako dokumentu. V závěru prvního odstavce tohoto paragrafu je pak i část věnující se závěrečné fázi spolupráce a revize individuálního plánu. Zde se tedy jedná o vznik dokumentu jako výstupu z prvního kroku, kdy se předpokládá, ţe dojde v budoucnu k jeho revizi a případně aktualizaci. Vznik individuálního plánu jako dokumentu nahlíţím jako na druhý prvek celého procesu. Revizi a aktualizaci individuálního plánu chápu pro účely této práce jako svébytný prvek, který navazuje na dosavadní výsledky spolupráce s klientem a jeho okolím. Předpokládám, ţe od prvotního vyhodnocení se bude lišit jistou cíleností, neboť participující subjekty jsou jiţ identifikovány. Tato část tvoří třetí prvek procesu individuálního plánování. 4.1 Vyhodnocení situace dítěte Procesu posouzení v prostředí sociálně-právní ochrany dětí připisuje například Navrátil 19

20 (2005) zásadní význam a v tomto směru přichází s ostrou kritikou současného přístupu k tomuto tématu na poli sociálně-právní ochrany dětí, kdyţ uvádí, ţe zejména nedostatečné a nedůsledné posouzení situace dítěte vede k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče. Pouţívá definici Barkera, který vymezuje posouzení [ ] jako proces, ve kterém je určován charakter, příčina, vývoj a prognóza problému a v němţ jsou dále také analyzovány osobnostní charakteristiky a situace, které s problémem souvisejí. Posouzení Barker dále chápe jako funkci sociální práce, jejíţ podstatou je snaha porozumět problému, jeho příčině, ale i tomu, co můţe být změněno, aby byl problém minimalizován či odstraněn (Barker in Navrátil, 2005, s. 8) Holland si všímá, ţe na úrovni přímé sociální práce s klientem na bázi osobního styku rozlišili Smale et al. tři praktické modely posouzení: Model dotazování, kde profesionál v roli experta pokládá otázky posuzované osobě, shromaţďuje a analyzuje údaje a z nich vyvozuje závěry. Model procedurální, kdy sociální pracovník postupuje podle jasně dané metodiky získávání informací a sleduje, zda jsou splněny určené limity. Výměnný (exchange) model, který klade důraz na posuzovanou osobu jako na experta na vlastní situaci a potřebu pomoci s plánováním postupu k dosaţení cílů (Smale et al. in Holland, 2004, s. 16, vlastní překlad.) K tomuto rozlišení připojuje Sally Holland poznámku Milnera a O Byrna (in Holland, 2004), ţe kaţdý z modelů se různou měrou uplatňuje ve specifických situacích (ochrana dítěte-model dotazování; ohroţení na straně zdrojů-procedurální model; posouzení potřeb-výměnný model) i v závislosti na místní podmínky výkonu sociální práce. Navrátil připomíná i jiné rozlišení přístupu k posouzení (spíše v rovině teorie sociální práce) dle Holland (in Navrátil, 2005), kde rozděluje dvě hlavní strategie posouzení kvalitativní a kvantitativní. Dále rozlišuje několik modelů posouzení, a to diagnostický model (navazující na práci M. Richmond), prediktivní model (reagující na fenomén týrání a zneuţívání dětí), ekologický model (důraz na komplexní posouzení situace) a byrokratický model. K byrokratickému modelu Navrátil (2005) uvádí, ţe tento je projevem určitého manaţerismu v sociální práci projevující se snahou kontrolovat posuzovací procedury. V rámci byrokratického modelu posouzení kladně hodnotí pozitivní důraz na prevenci před léčením. Vidíme, ţe výše definovaný byrokratický model je ve značné shodě s novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jak byla popsána výše a to právě snahou důsledně kontrolovat spolupráci s klientem a důraz na prevenci. 20

Leták OSPOD Šternberk

Leták OSPOD Šternberk Leták OSPOD Šternberk Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující

Více

MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov

MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov Městský úřad Broumov, odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí Název standardu Kritéria standardu Závazné pro: Vypracovala: Schválil: Datum a podpis: 4. Personální zabezpečení výkonu

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších Terénní sociální pracovníci výchovu dítěte a dalšími

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí

Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní

Více

JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE

JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC BRANSOUZE PREVENCE 7a) Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky

Více

SPOLUPRÁCE ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ S OBECNÍMI ÚŘADY

SPOLUPRÁCE ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ S OBECNÍMI ÚŘADY SPOLUPRÁCE ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ S OBECNÍMI ÚŘADY MĚSTSKÝ ÚŘAD VELKÉ MEZIŘÍČÍ odbor sociálních věcí a zdravotnictví Mgr. Marta Muchová 04.12.2014 Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen "SPOD")

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 10. platová třída 3. Zajišťování sociálně- právní ochrany dětí.

REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 10. platová třída 3. Zajišťování sociálně- právní ochrany dětí. MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV datum tisku: 1. 1. 2014 platí od : 1. 1. 2014 POPIS PRACOVNÍHO MÍSTA odbor a oddělení: pracovní zařazení: zaměstnanec: Odbor sociální, oddělení sociálně právní ochrany dětí a rodiny

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

standard číslo 4 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: Schvalovatel: Mgr Monika Legnerová vedoucí odboru sociálních věcí

standard číslo 4 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: Schvalovatel: Mgr Monika Legnerová vedoucí odboru sociálních věcí standard číslo 4 PŘÍLOHA Č. 1 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: 1.1.2015 1.1.2015 0 Zpracovatel: Tomáš Lukačina, DiS koordinátor zavádění standardů Garant: Mgr. Jana Maťková vedoucí oddělení sociálně-právní

Více

STANDARD č. 7: PREVENCE

STANDARD č. 7: PREVENCE STANDARD č. 7: PREVENCE Cíle kritéria: 7. Prevence KRITÉRIA 7a) OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním

Více

LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŽE

LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŽE LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŽE Zpracovatel: Moravskoslezský kraj (odbor školství, mládeže a sportu) Název projektu: Vytváření pozitivního sociálního prostředí ve školách Registrační

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Platné znění částí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění částí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění částí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 971 (1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav,

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Odbor sociálních věcí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

Odbor sociálních věcí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí M Ě S T S K Ý Ú Ř A D T Ř E B Í Č Odbor sociálních věcí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, adresa pro doručení písemnosti: Masarykovo nám. 116/6, 674 01 Třebíč Název

Více

MM MB má k pro výkon SPO 20 pracovních míst. Rozdělení dle pracovních pozic v tabulce:

MM MB má k pro výkon SPO 20 pracovních míst. Rozdělení dle pracovních pozic v tabulce: 4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany

Více

Její možnosti a limity

Její možnosti a limity Její možnosti a limity Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí zákon vymezuje okruh dětí, které zvláště potřebují ochranu. Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, část druhá rodinné právo.

Více

Metodika ke standardu č. 8

Metodika ke standardu č. 8 Městský úřad Světlá nad Sázavou Odbor sociálních věcí Orgán sociálně-právní ochrany dětí náměstí Trčků z Lípy 18, 582 91 Světlá nad Sázavou Metodika ke standardu č. 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

SYSTÉM VČASNÉ INTERVENCE KARLOVY VARY. Karlovy Vary 2010

SYSTÉM VČASNÉ INTERVENCE KARLOVY VARY. Karlovy Vary 2010 SYSTÉM VČASNÉ INTERVENCE KARLOVY VARY Karlovy Vary 2010 Příprava projektu Dlouhodobá kvalitní spolupráce subjektů péče o ohrožené děti Komise a pracovní skupina prevence kriminality Grantový systém města

Více

4. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

4. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ STANDARDY KVALITY OSPOD ŽATEC 4. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ 4a ORGÁN SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY MÁ V RÁMCI STANOVENÉ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY URČEN POČET PRACOVNÍCH MÍST A ZPRACOVANÉ

Více

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů,

Více

Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji

Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Karlovy Vary, dne 08.10.2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Předávání informací Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ11 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014,

Více

Ochrana rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte Zakotvení v různých právních odvětvích a právních předpisech různé právní síly Oblasti :

Ochrana rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte Zakotvení v různých právních odvětvích a právních předpisech různé právní síly Oblasti : Sociálně právní ochrana dětí Úvod do SP ZS 2016 Ochrana práv dětí Ochrana rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte Zakotvení v různých právních odvětvích a právních předpisech různé právní síly

Více

Standardy kvality pro OSPOD

Standardy kvality pro OSPOD 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Pracovní profily jednotlivých pozic

Pracovní profily jednotlivých pozic Pracovní profily jednotlivých pozic Péče o dítě opatrovník Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociálně-právní činnost, sociální

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Standard kvality sociálně-právní ochrany

Standard kvality sociálně-právní ochrany Standard kvality sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění Obecní úřad Ploskovice Ploskovice 2015 1 Obecní úřad Ploskovice je v souladu s ustanovením

Více

STANDARD č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

STANDARD č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte STANDARD č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte 1. Jednání s klientem Při jednání s klientem pracovník sociálně-právní ochrany vychází z Etického kodexu sociálního pracovníka: respektuje

Více

MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov

MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov Městský úřad Broumov, odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí Název standardu Kritéria standardu Závazné pro: Vypracovala: Schválil: Datum a podpis: 8. Přijetí oznámení, posouzení

Více

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD:

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: Obecní úřad Bříza je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami březen 2012 I. Základní

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Aktuální informace z oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. České Budějovice

Aktuální informace z oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. České Budějovice Aktuální informace z oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb České Budějovice 19.3.2015 Novelizace zák. č. 108/2006 Sb. v oblasti plánování soc. služeb 3, písmeno h): Střednědobým plánem

Více

Individuální projekt MPSV. Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti. Zapojení Karlovarského kraje

Individuální projekt MPSV. Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti. Zapojení Karlovarského kraje Individuální projekt MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti Zapojení Karlovarského kraje Karlovy Vary, 8.října 2012 Dosavadní aktivity KK směřující k transformaci a sjednocení

Více

Rodinné právo. Sociálně-právní ochrana dětí 11. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová LS 2013/2014

Rodinné právo. Sociálně-právní ochrana dětí 11. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová LS 2013/2014 Rodinné právo LS 2013/2014 11. Sociálně-právní ochrana dětí CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová lucie.vanova@vsci.cz Osnova semináře pojem SPOD orgány SPOD zákon o SPOD mezinárodněprávní instrumenty ochrany

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Síťování v praxi sociálních pracovníků

Síťování v praxi sociálních pracovníků Prezentaci pro IP Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti zpracovala Bc. Tereza Komárková Síťování v praxi sociálních pracovníků program školení dopolední blok IP MPSV

Více

VYHLÁŠKA č ze dne 17. prosince 2012

VYHLÁŠKA č ze dne 17. prosince 2012 Příloha č. 48 Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů VYHLÁŠKA č. 473 ze dne 17. prosince 2012 o

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013

Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013 Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Obsah prezentace Předchozí prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání I. Cíle výzkumu V rámci výzvy Pregraduální vzdělávání budou organizována

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 205/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 205/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 205/0 Návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Jana Zahradníka, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka a dalších na vydání zákona, kterým se

Více

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV Základní východiska reformy Stav systému (poznatky z konkrétních kauz, výzkumů, analýz,

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Kritérium

Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Kritérium Standard č. 3 3a Základní orientace zaměstnanců i klientů v systému písemně zpracovaných vnitřních pravidel a postupů pracoviště a její dostupnost. 3b Srozumitelnost a dostupnost informačního materiálu.

Více

Metodické doporučení Krajského úřadu Ústeckého kraje pro tvorbu standardů kvality sociálně-právní ochrany

Metodické doporučení Krajského úřadu Ústeckého kraje pro tvorbu standardů kvality sociálně-právní ochrany Metodické doporučení Krajského úřadu Ústeckého kraje pro tvorbu standardů kvality sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění Pro obecní úřady I.

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ 1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Vedoucí školního poradenského pracoviště: Členové školního poradenského pracoviště: 2 HLAVNÍ CÍLE: výchovný poradce

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Protikorupční politika Jihomoravského kraje

Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková,

Více

Postup OSPOD jako prevence umístění dítěte v ústavním zařízení:

Postup OSPOD jako prevence umístění dítěte v ústavním zařízení: Postup OSPOD jako prevence umístění dítěte v ústavním zařízení: vybrané problémy a dobrá praxe z pohledu veřejné ochránkyně práv Mgr. Petra Šuplerová Mgr. Barbora Jechová 1 Obsah 1. Principy, z nichž je

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Hradec Králové, 16. 10. 2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Agenda sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je svěřena dle vnitřní směrnice Organizačního řádu Městského úřadu v Českém

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Statut školního poradenského pracoviště

Statut školního poradenského pracoviště Základní škola Morkovice, příspěvková organizace 17. listopadu 416, 768 33 Morkovice-Slížany telefon: 573 370 023, e-mail: skola@zsmorkovice.cz, IČO: 708 749 30 Statut školního poradenského pracoviště

Více

Standardy sociálně-právní ochrany dětí

Standardy sociálně-právní ochrany dětí Standardy sociálně-právní ochrany dětí Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II, III Brno, 10. prosince 2014 Legislativa 9a odst. 3

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Evaluační plán ROP SZ na období

Evaluační plán ROP SZ na období EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad Seznam použitých zkratek ČR DPH EK ES EU NOK OM OP OŘP PSE ROP SZ ROP SZ RR SZ ŘO ŘO ROP SZ ÚRR SZ Česká republika daň z

Více

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Dle ustanovení 4 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů je obecní úřad orgánem SPO zajišťující ochranu práva dítěte

Více

Revize evaluačního nástroje pro hodnocení kvality a efektivity poradenských služeb ŠPP

Revize evaluačního nástroje pro hodnocení kvality a efektivity poradenských služeb ŠPP Revize evaluačního nástroje pro hodnocení kvality a efektivity poradenských služeb ŠPP Metodici školních poradenských pracovišť (zpracovaly PhDr. Jana Zapletalová a Mgr. Jana Mrázková) RAMPS-VIP III, Rozvoj

Více

Statut školního poradenského pracoviště

Statut školního poradenského pracoviště Základní škola Hustopeče Nádražní 4, příspěvková organizace, okres Břeclav Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod Na základě vyhlášky č.197/2016 zřizuje ZŠ Hustopeče, Nádraží 4, okres Břeclav,

Více

14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty

14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty Název standardu 14. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty Kritérium standardu 14a) Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává klientům služby jiných fyzických a právnických

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce S t a novisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 22/2008 Označení stanoviska: Postup Ministerstva vnitra při hodnocení souladu obecně závazných vyhlášek obcí se zákonem Právní

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o. Klíčové aktivity realizované v Olomouckém kraji

Systémová podpora procesů transformace systému péče o. Klíčové aktivity realizované v Olomouckém kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Olomouckém kraji Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace řízení a financování systému

Více

VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí

VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 58b odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Hradec Králové, 16. října 2012 Klára Trubačová vedoucí oddělení koncepce rodinné politiky a ochrany práv

Více

OBECNÍ ÚŘAD LIŠANY STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBECNÍM ÚŘADEM V LIŠANECH

OBECNÍ ÚŘAD LIŠANY STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBECNÍM ÚŘADEM V LIŠANECH OBECNÍ ÚŘAD LIŠANY STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBECNÍM ÚŘADEM V LIŠANECH OBSAH Úvod 1. Místní a časová dostupnost 2. Prostředí a podmínky 3. Informovanost

Více

Dobrá praxe plánování interpretace

Dobrá praxe plánování interpretace plánování interpretace Standardy National Association for Interpretation upravené pro potřeby interpretace přírodního dědictví překlad Michal Medek, 2015 Oblasti standardů: Ochrana dědictví Terminologie

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Pardubice, 25. října 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Čl. I Prevence záškoláctví

Čl. I Prevence záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

Provázanost s dalšími standardy. Obsah standardu kvality. Provázanost s dokumenty

Provázanost s dalšími standardy. Obsah standardu kvality. Provázanost s dokumenty Mapa systému písemných pravidel a metodických postupů Podpora pěstounských rodin ANEB POMOC V PRAVÝ ČAS Temperi, o.p.s. SQ Obsah standardu kvality Provázanost s dalšími standardy Provázanost s dokumenty

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

Projekt Podpora sociálně-právní ochrany dětí na Krajském úřadě Jihomoravského kraje II a jeho přínos pro obecní úřady

Projekt Podpora sociálně-právní ochrany dětí na Krajském úřadě Jihomoravského kraje II a jeho přínos pro obecní úřady Projekt Podpora sociálně-právní ochrany dětí na Krajském úřadě Jihomoravského kraje II a jeho přínos pro obecní úřady Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více