Individuální plánování v praxi kurátora - zaměření na Liberecký kraj

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Individuální plánování v praxi kurátora - zaměření na Liberecký kraj"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Individuální plánování v praxi kurátora - zaměření na Liberecký kraj bakalářská práce Jaroslav Čermák vedoucí práce doc. PhDr. Pavel Navrátil, Ph.D. Brno 2012

2 Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil pouze prameny uvedené v seznamu literatury. 2 Jaroslav Čermák

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu své bakalářské práce doc. PhDr. Pavlu Navrátilovi, Ph.D. za laskavé vedení práce, cenné rady a čas, který mi během konzultací věnoval, za jeho ochotu, spolehlivost a optimismus. Poděkování patří i mé rodině. 3

4 Obsah 1. Úvod 6 Slovník pouţitých pojmů a zkratek 7 Teoretická část 8 2. Sociální práce Sociálně-právní ochrana dětí Kritika systému péče o ohroţené děti Novelizace zákona o SPOD Kurátor pro děti a mládeţ 12 3 Individuální plánování Individuální plánování v rámci OSPOD Individuální plánování v novele zákona č. 359/1999 Sb Prvky individuálního plánování Vyhodnocení situace dítěte Sestavení individuálního plánu ochrany dítěte Revize individuálního plánu ochrany dítěte 22 Metodická část 23 5 Metodika Volba metody a strategie Technika zjišťování Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Operacionalizace Průběh výzkumu Limity a přínosy studie 29 Empirická část 31 6 Analýza a interpretace dat Vyhodnocení situace dítěte Shrnutí Sestavení individuálního plánu Shrnutí Revize individuálního plánu Shrnutí Závěr Doporučení pro praxi 47 Bibliografie 49 4

5 Anotace 51 Abstract 52 Jmenný a věcný rejstřík 53 Přílohy 54 A Vybrané části návrhu vyhlášky MPSV o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí 54 B Funkce kurátora pro mládeţ 62 C Vybrané teorie sociální práce vztahující se k individuálnímu plánování 64 D Dotazník 68 5

6 1. Úvod Sociálně-právní ochrana dětí prochází v současné době obdobím zásadních změn, které jsou prvním krokem reformy systému péče o ohroţené děti. Nejdůleţitějšími změnami, které novela zákona přináší, je rozvedení pojmu zájem a blaho dítěte, kde je nově kladen zvýšený důraz na vzájemné právo rodiče a dítěte na rodičovskou výchovu a péči. Tato změna je reakcí na kritiku zejména ze strany Evropského soudu pro lidská práva, který Českou republiku opakovaně kritizuje za nepřiměřené zásahy do rodinného ţivota. Záměrem novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí je zefektivnit současný systém péče o ohroţené děti. Za tímto účelem přijímá novela několik opatření, která mají posílit prevenci na úkor řešení krizových situací. Snaţí se, aby se ohroţeným dětem dostalo včasné péče a pomoci na profesionální úrovni. Mají být vytvořeny standardy kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí (obdoba standardů kvality v oblasti poskytování sociálních sluţeb) a uloţena povinnost zpracovat v případě ohroţených dětí individuální plán ochrany dítěte. Individuální plán ochrany dítěte má být zárukou, ţe přijímaná opatření na sebe budou navazovat tedy, ţe budou přijímána systematicky a po pečlivém zváţení potřeb dítěte, a nikoli nahodile. Protoţe sám působím jako kurátor pro děti a mládeţ, účastnil jsem se několika seminářů a školení, která se tématem individuálního plánování v oblasti sociálně-právní ochrany zabývala. Ţádné z těchto školení však nereflektovalo současnou praxi v sociálně-právní ochraně dětí. Jednalo se spíše o pokusy transplantovat zkušenosti s individuálním plánováním v oblasti poskytování sociálních sluţeb do oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Ve druhé polovině roku 2012 proběhlo několik metodických setkání vedoucích pracovníků a kurátorů se zástupci krajských úřadů a Ministerstva práce a sociálních věcí k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zazněla zde celkově negativně laděná vyjádření směrem k reálným moţnostem a přínosům zavedení novely do praxe. Jedním z nejsilněji diskutovaných témat je právě tvorba a realizace individuálního plánu ochrany dítěte. Nejistota a obavy týkající se individuálního plánování jsou představiteli MPSV mírněny tím, ţe nová zákonná úprava pouze upravuje pouţívání nástrojů, které se v současné praxi jiţ vyskytují. Tento neoficiálně vyjádřený náhled na situaci mě zaujal a rozhodl jsem se jej ověřit v rámci zpracování své závěrečné práce. Předpokládám, ţe výsledky této práce mohou poskytnout 6

7 odpovědným pracovníkům (zejm. Krajskému úřadu Libereckého kraje) přehled o aktuální situaci ukáţí, na které prvky je moţné navázat, a které naopak v současné praxi chybějí, nebo jejich vyuţívání je nedostatečné. Umoţní tak koncipovat systém dalšího vzdělání kurátorů pro děti a mládeţ tak, aby odpovídal skutečným potřebám. Předkládaná práce řeší otázku: Které prvky individuálního plánování se uplatňují v současné praxi kurátora pro děti a mládeţ?. Zaměřuje se na oblast Libereckého kraje a zjištění dává do souvislosti s poţadavky novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, účinné od Práce je rozdělena do tří základních částí. První část, teoretická, se věnuje rozpracování teoretických konceptů a zasazení práce do širších souvislostí. Druhá část je věnována metodice výzkumu zvolené metodě, strategii a výběru respondentů. Závěrečná třetí část obsahuje analýzu získaných dat, vyvozuje závěr a doporučení pro praxi. Slovník použitých pojmů a zkratek Tato práce čerpá z různých zdrojů, které se liší v pouţitých pojmech odkazujících k individuálnímu plánu, v zásadě však mají pouţívané pojmy stejný obsah jedná se o termíny individuální plán péče o dítě, individuální plán ochrany dítěte, individuální plán spolupráce. IP Individuální plán IPOD Individuální plán ochrany dítěte MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OSPOD Orgán sociálně-právní ochrany dětí SPOD Sociálně-právní ochrana dětí 7

8 Teoretická část V teoretické části popíši sociální práci jako obor lidské činnosti a pozici sociálně-právní ochrany dětí v jejím rámci. Dále budou představeny základní problémy dosavadního způsobu fungování systému péče o ohroţené děti, které vedly k rozsáhlé novelizaci zákona o sociálněprávní ochraně dětí a dotčených předpisů. Z dikce novely i reakcí odborné veřejnosti je patrný pohled na novelu jako na revoluci a zásadní odklon od dosavadního způsobu péče o ohroţené děti. Jednou z nejdiskutovanějších změn je zavedení vyhodnocení situace dítěte a tvorba individuálního plánu ochrany dítěte přímo do legislativy. Individuální plánování jako proces tvroby individuálního plánu bude rozdělen na několik prvků. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, které prvky individuálního plánování, jsou v současné praxi vyuţívány a jejich pouţívání popsat v kontextu právě zaváděné novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jednotlivé prvky individuálního plánování budou definovány na základě vybraných teorií a legislativy. 8

9 2. Sociální práce Celá tato práce se pohybuje v poli sociální práce. Proto je vhodné si pojem sociální práce vyjasnit a definovat pro účely konstrukce dalších pojmů a konceptů. Sociální práce je obor lidské činnosti, který lze vymezit různě a z různého úhlu pohledu. Snad kaţdá publikace zabývající se sociální prací obsahuje více či méně přesnou definici pojmu sociální práce. Vzniká tak mnoţství definic, které akcentují určité znaky. Kriticky si tohoto jevu všímá Musil (2008), kdyţ poukazuje na přednosti i rizika variability definic sociální práce. Připomíná, ţe pojetí a chápání pojmu sociální práce je různorodé, a tato různorodost můţe znamenat jak bohatost, tak na druhé straně rozplizlost, zmatek a neúplnost. V podobném duchu se vyjadřuje k definici sociální práce i Navrátil (2001), podle něhoţ je nutné k jednotlivým definicím přistupovat a hodnotit je podle toho, nakolik přispěly k ohraničení předmětu zájmu, cílů a nástrojů své profese. Jako příklad široké definice sociální práce uvádí (patrně s jistou nadsázkou) Navrátil (2001, s. 10) tuto: sociální práce je prostě to, co dělají sociální pracovníci. Mezi nejpouţívanější definice pojmu sociální práce bezesporu patří ta, kterou uvádí Matoušek ve svém slovníku: sociální práce social work Společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejichţ cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeţe, nezaměstnanosti aj.). S. p. [sociální práce] se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout nebo navrátit způsobilost k sociálnímu uplatnění. Kromě toho pomáhají vytvářet pro jejich uplatnění příznivé podmínky. S. p. je hlavním přístupem při poskytování sociální pomoci (Matoušek, 2008, s. 200.) Uvedené definice jsou poměrně široké lze je vztáhnout na mnoho činností, vykonávaných mnoha subjekty - na činnosti profesionální i dobrovolnické, nahodilé i systematicky vykonávané. Ve své práci se chci zabývat sociální prací vykonávanou orgány sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se tedy o profesionální činnost garantovanou státem a vykonávanou zaměstnanci státní správy a samosprávy. 9

10 V tomto kontextu se jeví jako vhodná definice Thompsonova, která se pokouší zpřesnit jiné definice popisem konkrétních aktivit, které jsou v sociální práci běţné. Zde uvádí činnosti zaměřené přímo na klienta, tj. zejména hodnocení ţivotní situace klienta, poskytování (příp. zprostředkování) sluţeb a realizaci podpůrných aktivit, činnosti administrativní (poskytování zpráv a posudků) a dále i činnost koncepční a preventivní (Thompson in Navrátil, 2001.) Novotná a Schimmerlingová (1992) uvádějí mnoţství definic sociální práce a rozlišují několik jejích pojetí. Mezi jinými tak autorky definují kurativní pojetí sociální práce, která se zabývá jiţ existujícími důsledky sociálně disfunkčních procesů na úrovni jednotlivce, skupin či komunit, a s vyuţitím sociálně technických a výchovných opatření se snaţí působit ve prospěch klientů. 2.1 Sociálně-právní ochrana dětí Sociálně-právní ochrana dětí je oblast činnosti státní správy (resp. samosprávy v přenesené působnosti) vymezená zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jedná se o činnost zaměřenou na ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny (Zákon č. 359/1999 Sb., 1.) Dítětem se pro účely zákona o sociálně-právní ochraně dětí rozumí nezletilá osoba zpravidla kaţdá lidská bytost mladší 18 let (Zákon č. 359/1999 Sb., 2.) Paragraf 4 předmětného zákona vymezuje orgány zajišťující poskytování sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), jimiţ jsou zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ve vymezených případech krajské úřady (Zákon č. 359/1999 Sb.) Zákon dále demonstrativně vymezuje okruh dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. Mezi jinými faktory, souvisejícími spíše s péčí vychovatelů uvádí i situace, které se pojí s chováním dítěte samotného. Zejména ve druhém případě se jedná o děti, které tvoří skupinu klientů kurátora pro děti a mládeţ. Jedná se o děti: c) které vedou zahálčivý nebo nemravný ţivot spočívající zejména v tom, ţe zanedbávají školní docházku, nepracují, i kdyţ nemají dostatečný zdroj obţivy, poţívají alkohol nebo návykové látky, ţiví se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší patnácti let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo 10

11 soustavně páchají přestupky nebo jinak ohroţují občanské souţití; d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte; (Zákon č. 359/1999 Sb., 6.) Opatření, kterými sociálně-právní ochrana disponuje, jsou uvedena v části třetí. Jedná se zejména o preventivní a poradenskou činnost definovanou v hlavě první a druhé této části zákona. Jde hlavně o navázání kontaktu mezi rodinou a pracovníkem sociálně-právní ochrany dětí, poskytnutí pomoci a rady a případně zprostředkování další pomoci, která je mimo kompetenci pracovníka sociálně-právní ochrany dětí. Nedílnou součástí činnosti OSPOD je i iniciace řízení o svěření dítěte do institucionální nebo náhradní rodinné péče v případech, které toto opatření vyţadují (Zákon č. 359/1999 Sb.) Nejdůleţitější zásadou sociálně-právní ochrany dětí je apel na skutečnost, ţe: Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte. (Zákon č. 359/1999 Sb., 5.) 2.2 Kritika systému péče o ohrožené děti Matoušek ve svém slovníku u hesla sociálně-právní ochrana dětí hovoří i o kritice současné koncepce sociálně-právní ochrany dětí. Zmiňuje problematickou represivní roli státu, který představuje ústředního dozorce nad výkonem rodičovské zodpovědnosti. Tato role však není odpovídajícím způsobem vyváţena preventivní činností v podobě podpory rodičovských kompetencí u ohroţených rodin (Matoušek, 2008, s ) Tyto výtky konkrétněji popisuje i důvodová zpráva k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Vedle nedostatků v legislativní oblasti připomíná i nedostatečné personální zajištění: Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí je v současné době charakterizována nejednotným přístupem a postupy při řešení případů a obtíţnou moţností přezkumu těchto postupů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2009 jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí personálně poddimenzovány a nemají dostatečné nástroje pro řešení problémů v podobě funkční sítě sluţeb, kterou by bylo moţno vyuţít pro realizaci opatření sociálně-právní ochrany dětí. Průměrný rozdíl mezi reálným a optimálním počtem pracovnic/pracovníků je 32 % (průměrně 2,3 úvazku na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností), tj. 560 pracovnic/pracovníků celkem. V případě kurátorek/kurátorů pro mládeţ jde o 47 % (průměrně 0,7 úvazku na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností). Nevyhovující je rovněţ struktura činnosti (vysoké 11

12 zatíţení administrativou a opatrovnickou agendou, nevyuţívají se moderní informační technologie atd.) (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb., s 57.) Česká republika je za nedostatky v ochraně práv dětí kritizována i ze strany OSN a dalších institucí 1. V reakci na tuto kritiku se Vláda ČR zavázala ve svém programovém prohlášení transformovat systém péče o ohroţené děti. Důleţitým krokem této transformace je novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí a souvisejících předpisů, která byla Poslanecké sněmovně předloţena na konci roku 2011 (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb.) 2.3 Novelizace zákona o SPOD Kritika současného systému péče o ohroţené děti, zejm. výtka směrem k nejednotnosti a nadměrné administrativě v rámci poskytování sociálně-právní ochrany dětí, vyústila ve snahu novelizovat zákon o sociálně právní ochraně dětí a transformovat celý systém péče o ohroţené děti.změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vstoupila do schvalovacího procesu na konci roku 2011, je první rozsáhlou změnou po několika dílčích úpravách. Dle důvodové zprávy k předkládané novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí si tato klade za cíl vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí, důraz na prevenci, zavedení standardů kvality a sjednocení postupů v rámci SPOD a v neposlední řadě vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče rozvojem a profesionalizací pěstounské péče (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb.) Inovace týkající se konceptů této práce budou podrobněji rozvedeny v příslušných kapitolách. 2.4 Kurátor pro děti a mládež Matoušek ve svém slovníku sociální práce spojuje práci kurátora pro děti a mládeţ, jakoţto 1 např. doporučení výboru OSN pro práva dítěte z a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva 12

13 odborného pracovníka státní sociální pomoci, s dětmi obtíţně vychovatelnými a dětmi, které páchají trestnou činnost. Připomíná, ţe kurátor se neomezuje jen na práci s dítětem samotným, ale pracuje i s jeho sociálním okolím tedy zejm. rodinou. Dětem i jejich rodinám pak poskytuje jak poradenskou, tak přímo socioterapeutickou pomoc (Matoušek, 2008, s. 92.) Ministerstvo práce a sociálních věcí vymezuje funkci kurátora pro děti a mládeţ podrobněji a svoji definici staví na výčtu činností a okruhů problémů, kterým se kurátor pro děti a mládeţ věnuje: zabývá se dětmi a mladistvými s poruchami chování či trestnou činností dle 6 odst. l, písm. c,d) zákona 359/1999 Sb. zaměřuje sociálně-právní ochranu zejména na děti uvedené v písm. c) a d) na základě písemných poţadavků orgánů činných v trestním řízení podává kvalifikované zprávy o osobách nezletilých a mladistvých, které se dopustily trestného činu... zúčastňuje se úkonů v přípravném řízení zúčastňuje se hlavního líčení a veřejného zasedání v trestních věcech mladistvých, kde aktivně vyuţívá svá práva daná zákonem, včetně opravných prostředků poskytuje sociálně právní, výchovné, případně psychologické porady dětem i rodičům při řešení jejich rodinných, osobních a sociálních problémů a akutních krizových situací. Zprostředkovává pomoc odborných poradenských a zdravotnických pracovišť a jiných zařízení. dle zákona o rodině podává podněty na výchovná opatření u obtíţně vychovatelných dětí a mladistvých a sleduje jejich účinnost navštěvuje nezletilé a mladistvé, kteří jsou umístěni v ústavních zařízeních a věznicích spolupůsobí na zlepšení podmínek v rodinách obtíţně vychovatelných nezletilých a mladistvých, u kterých je vykonávána ústavní výchova nebo ochranná výchova s cílem umoţnit jejich návrat do rodiny analyzuje situaci v oblasti patologických jevů u dětí a mládeţe a navrhuje preventivní opatření účastní se přestupkového řízení vedeného proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích spolupracuje s ústavy pro výkon vazby i výkon trestu odnětí svobody, se školskými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy, spolupracuje s orgány obcí, školami, zdravotnickými a školskými zařízeními, občanskými sdruţeními, úřady práce, charitativními a jinými organizacemi, probační a mediační sluţbou atd. (MPSV, 2009a, upraveno JČ.) 13

14 V novele zákona o sociálně právní ochraně dětí je jiţ na úrovni zákona zaveden termín sociální kuratela a od ostatních pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí odlišen sociální kurátor pro děti a mládeţ. Toto odlišení by mohlo pomoci jasněji ohraničit pole působnosti a zodpovědnosti kurátora pro děti a mládeţ (byť s uvědoměním důleţitosti spolupráce s ostatními pracovníky). Tyto změny jsou vyjádřeny v 31 a 32 novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí Toto nové vymezení je posun v dosavadní praxi, kdy bylo rozdělení mezi jednotlivými agendami zvykové povahy a nemělo oporu v legislativě (Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb., s. 98.) 14

15 3 Individuální plánování Individuální plánování je proces sestavování individuálního plánu intervence někdy označovaného jako individuální plán pomoci, popř. práce s klientem ad. Plán obecně můţeme chápat jako Formalizaci záměru s upřesněním vstupů a výstupů v časovém sledu." (Matoušek, 2008, s. 135.) Individuální plán tak představuje souhrn záměru (cíle) spolupráce, dle pouţitého přístupu více či méně detailní popis výchozí situace a popis důvodů, které vedly k jejímu ustavení, a dále kroků, které vedou k dosaţení cíle s ohledem na specifické vlastnosti, schopnosti a další okolnosti klienta a jeho sociálního prostředí. A v neposlední řadě i časový harmonogram naplňování jednotlivých kroků, resp. dosaţení cíle, cílového stavu. Matoušek (et al., 2008) nalézá prvky plánování v několika oblastech sociální práce, kdyţ zkoumá zejména jejich legislativní základ. Jedná se v prvé řadě o sociální sluţby na základě zákona č. 108/2006 Sb., kde identifikuje několik apelů k sestavování individuálního plánu. Další oblastí sociální práce, kde jiţ prvky individuálního plánování v legislativě obsaţeny jsou, je ústavní výchova dětí na základě zákona č. 109/2002 Sb., který ukládá zařízením pro výkon ústavní výchovy zpracovávat plán výchovně vzdělávací činnosti. Na něm by se měl podílet a situaci dětí v zařízení monitorovat i orgán sociálně-právní ochrany dětí na základě zákona č. 359/1999 Sb. Samotný pojem individuálního plánu intervence u ohroţených dětí pak autoři definují jako: [ ] dokument vzniklý v součinnosti zainteresovaných aktérů (biologických či náhradních rodičů, pracovníků státního systému sociálně právní ochrany dětí, případně pracovníků jiných institucí pečujících o vývoj dítěte), který poskytuje přehled aktuálních problémů a dohodnutých způsobů, jak na ně reagovat. Plán definuje úlohy jednotlivých zainteresovaných subjektů a časový horizont, kdy bude zhodnoceno, jak se daří stanovených cílů dosahovat a kdy bude případně plán změněn (Matoušek et al., 2008, s. 10.) Z výše uvedeného je zřejmé, ţe obvykle se předpokládá písemná forma individuálního plánu. Jeho provedení by mělo být individuální a odpovídat potřebám a moţnostem klienta. Lze vyuţít mnoţství výtvarných technik a úrovní sloţitosti či konkrétnosti. 15

16 3.1 Individuální plánování v rámci OSPOD Jak bylo zmíněno v předchozí části textu, není pojem individuální plán v prostředí sociálněprávní ochrany dětí zcela neznámým. Je obsaţen v metodických doporučeních Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2009b.) To definuje sestavování individuálního plánu péče jako proces sestávající ze čtyř základních kroků: zjišťování faktů a informací; konzultace, případové konference, rodinná konference; vyhodnocení situace; rozhodnutí. Výsledkem těchto kroků je pak plán péče o dítě. Plán péče o dítě má být zaloţen na všech zjištěních a vycházet z potřeb dítěte. Potřeby dítěte pak rozděluje do několika oblastí (od zdraví, přes bydlení k citové vřelosti rodičů). Kvalitní individuální plán má být konkrétní, má mít měřitelné výstupy, má být realistický a konečně má být časově omezený (MPSV, 2009b.) Svůj pohled na práci s individuálním plánem předkládá i Bechyňová et al. Rozvíjejí svůj koncept sanace rodiny a uvádějí, ţe sestavení individuálního plánu práce s rodinou je činností multidisciplinárního týmu, jehoţ svolání, sloţení a řízení je věcí úvahy zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Autorky dále zdůrazňují potřebu kvalitního vyhodnocení situace dítěte a rodiny a nutnost jeho neustálé revize a aktualizace (Bechyňová et al., 2011, s. 4.) 3.2 Individuální plánování v novele zákona č. 359/1999 Sb. Individuálnímu plánu (a vyhodnocení situace dítěte) je v novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí věnována velká pozornost. Reaguje tak mj. na opatření schválené Vládou ČR 2, které ukládá MPSV povinnost legislativně upravit tvorbu individuálního plánu. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí se individuálnímu plánu věnuje zejména v 10 odst. 3, kde stanoví povinnost vypracovat individuální plán ochrany dítěte. V odstavci 5 stejného paragrafu pak stanoví další povinnosti. Zásadní je vymezení preventivní funkce individuálního plánu, a povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí zpracovat v případě ohroţených dětí individuální plán ochrany dítěte nejpozději do jednoho měsíce od zařazení do evidence, a dále plán aktualizovat (Novela zákona č. 359/1999 Sb., 10) 2 Obecné opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva prevence odebírání dětí z péče rodičů ze sociálně ekonomických důvodů, které schválila Vláda ČR usnesením č. 882 ze dne

17 Konkrétní obsah a náleţitosti individuálního plánu upravuje prováděcí vyhláška 3 (MPSV, 2012) v 2, a to v návaznosti na 1 upravující proces vyhodnocení situace dítěte. Vyhláška stanoví, ţe vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a má následující okruhy 4 : hodnocení situace dítěte (míra ohroţení, vymezení rizik, úroveň vývoje, individuální potřeby, úspěšnost ve vzdělávání, názory a přání dítěte) hodnocení situace rodiny (příčiny krize, vztah rodiče-dítě, potřeby rodiny, zdroje rodiny v širším smyslu, výchovné kompetence, materiální podmínky) hodnocení širšího prostředí rodiny (zdroje a jejich vyuţitelnost v širší rodině a širším sociálním okolí). Obsah, zaměření a formy intervence v rámci individuálního plánu stanovuje 2 zmíněné vyhlášky. Zatímco u hodnocení situace dítěte ponechal zákonodárce sociálním pracovníkům určitou volnost tím, ţe vyjmenování okruhů je pouze demonstrativní, u výčtu náleţitostí individuálního plánu tomu tak není a jeho obsah je striktně taxativně vymezen. Z tohoto důvodu uvádím plné znění prvního odstavce paragrafu: (1) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje a) popis příčin ohroţení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, b) cíle navrţených opatření, prostředky k jejich dosaţení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, c) rozsah navrţených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d) způsob naplňování navrţených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, e) metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově, f) postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné moci a dalšími subjekty zapojenými do řešení situace dítěte, 3 V době dokončování této práce nebyla dosud prováděcí vyhláška přijata. 4 Vybrané části návrhu vyhlášky jsou součástí přílohy. 17

18 g) rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími subjekty zapojenými do řešení situace dítěte, h) časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany, i) způsob hodnocení a ověřování plnění naplánovaných opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších subjektů zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte, j) plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se, k) plán přípravy blíţícího se výstupu dítěte z náhradní péče, l) způsob sledování fungování rodiny po ukončení práce s rodinou (MPSV, 2012, 2.) Novela se tak snaţí zavést do praxe dvě vzájemně protichůdné tendence individualizace zastoupená povinným zpracováním individuálních plánů jako opak kritizované byrokratičnosti na straně jedné, a zároveň poţadavek na sjednocení přístupů a metodik dále posílené taxativním vymezením obsahu individuálního plánu, na straně druhé. 18

19 4 Prvky individuálního plánování Na základě předchozích kapitol vyvozuji, ţe individuální plánování jako proces v prostředí sociálně právní ochrany se skládá ze tří zásadních prvků. Toto tvrzení vychází z výše uvedené definice Matouška (et al., 2008, s. 10), která de facto proces individuálního plánování nahlíţí jako na spolupráci zainteresovaných subjektů na tvorbě individuálního plánu jako dokumentu, který: obsahuje přehled aktuálních problémů a cíle spolupráce, definuje úlohy participantů a indikátory dosaţení cílů, časový horizont, kdy dojde k revizi a aktualizaci. Vrátíme-li se k jiţ zmiňované prováděcí vyhlášce k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí (MPSV, 2012), pak vidíme, ţe struktura procesu individuálního plánování je dána následovně: V 1 je řešeno vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. Zde je kladen důraz na popsání situace a jejích příčin, určení potřeb a zájmů dítěte - tedy vlastně cílů spolupráce a v neposlední řadě zjištění zdrojů k dosaţení cílů. Lze tedy konstatovat, ţe se jedná o určitou podobu vyhodnocení (v anglické terminologii assesment) s určením cílů a zdrojů v rámci této práce tvoří první prvek individuálního plánování. V 2 pak nacházíme popis náleţitostí individuálního plánu jako dokumentu. V závěru prvního odstavce tohoto paragrafu je pak i část věnující se závěrečné fázi spolupráce a revize individuálního plánu. Zde se tedy jedná o vznik dokumentu jako výstupu z prvního kroku, kdy se předpokládá, ţe dojde v budoucnu k jeho revizi a případně aktualizaci. Vznik individuálního plánu jako dokumentu nahlíţím jako na druhý prvek celého procesu. Revizi a aktualizaci individuálního plánu chápu pro účely této práce jako svébytný prvek, který navazuje na dosavadní výsledky spolupráce s klientem a jeho okolím. Předpokládám, ţe od prvotního vyhodnocení se bude lišit jistou cíleností, neboť participující subjekty jsou jiţ identifikovány. Tato část tvoří třetí prvek procesu individuálního plánování. 4.1 Vyhodnocení situace dítěte Procesu posouzení v prostředí sociálně-právní ochrany dětí připisuje například Navrátil 19

20 (2005) zásadní význam a v tomto směru přichází s ostrou kritikou současného přístupu k tomuto tématu na poli sociálně-právní ochrany dětí, kdyţ uvádí, ţe zejména nedostatečné a nedůsledné posouzení situace dítěte vede k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče. Pouţívá definici Barkera, který vymezuje posouzení [ ] jako proces, ve kterém je určován charakter, příčina, vývoj a prognóza problému a v němţ jsou dále také analyzovány osobnostní charakteristiky a situace, které s problémem souvisejí. Posouzení Barker dále chápe jako funkci sociální práce, jejíţ podstatou je snaha porozumět problému, jeho příčině, ale i tomu, co můţe být změněno, aby byl problém minimalizován či odstraněn (Barker in Navrátil, 2005, s. 8) Holland si všímá, ţe na úrovni přímé sociální práce s klientem na bázi osobního styku rozlišili Smale et al. tři praktické modely posouzení: Model dotazování, kde profesionál v roli experta pokládá otázky posuzované osobě, shromaţďuje a analyzuje údaje a z nich vyvozuje závěry. Model procedurální, kdy sociální pracovník postupuje podle jasně dané metodiky získávání informací a sleduje, zda jsou splněny určené limity. Výměnný (exchange) model, který klade důraz na posuzovanou osobu jako na experta na vlastní situaci a potřebu pomoci s plánováním postupu k dosaţení cílů (Smale et al. in Holland, 2004, s. 16, vlastní překlad.) K tomuto rozlišení připojuje Sally Holland poznámku Milnera a O Byrna (in Holland, 2004), ţe kaţdý z modelů se různou měrou uplatňuje ve specifických situacích (ochrana dítěte-model dotazování; ohroţení na straně zdrojů-procedurální model; posouzení potřeb-výměnný model) i v závislosti na místní podmínky výkonu sociální práce. Navrátil připomíná i jiné rozlišení přístupu k posouzení (spíše v rovině teorie sociální práce) dle Holland (in Navrátil, 2005), kde rozděluje dvě hlavní strategie posouzení kvalitativní a kvantitativní. Dále rozlišuje několik modelů posouzení, a to diagnostický model (navazující na práci M. Richmond), prediktivní model (reagující na fenomén týrání a zneuţívání dětí), ekologický model (důraz na komplexní posouzení situace) a byrokratický model. K byrokratickému modelu Navrátil (2005) uvádí, ţe tento je projevem určitého manaţerismu v sociální práci projevující se snahou kontrolovat posuzovací procedury. V rámci byrokratického modelu posouzení kladně hodnotí pozitivní důraz na prevenci před léčením. Vidíme, ţe výše definovaný byrokratický model je ve značné shodě s novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jak byla popsána výše a to právě snahou důsledně kontrolovat spolupráci s klientem a důraz na prevenci. 20

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

STANDARD č. 7: PREVENCE

STANDARD č. 7: PREVENCE STANDARD č. 7: PREVENCE Cíle kritéria: 7. Prevence KRITÉRIA 7a) OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Pracovní profily jednotlivých pozic

Pracovní profily jednotlivých pozic Pracovní profily jednotlivých pozic Péče o dítě opatrovník Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociálně-právní činnost, sociální

Více

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů,

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Stejně jako jsme se potýkali loni v lednu se sociální reformou, kdy byly převáděny veškeré dávky na ÚP, tak od letošního ledna bojujeme s novelou zákona o

Více

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Agenda sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je svěřena dle vnitřní směrnice Organizačního řádu Městského úřadu v Českém

Více

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Ministerstvo práce a sociálních PhDr. věcímiloslav Macela Mgr. Klára Trubačová Barbara Resnerová Odbor

Více

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Tisková zpráva ze dne 19. ledna 2009 Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Vláda na svém zasedání dne 19. ledna 2009 schválila Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011 Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Jihlava 31. 10. 2011 Základní východiska Mezinárodní závazky České republiky, judikatura Evropského soudu pro lidská práva

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Radovan Dávid, 2012 Obsah Obecný úvod Vztah soukromého a veřejného práva Blaho dítěte Sociálně-právní ochrana dětí Vymezení pojmu Projevy v právním řádu ČR Zákon o rodině Občanský

Více

STANDARD Č. 7 Prevence

STANDARD Č. 7 Prevence STANDARD Č. 7 Prevence Prevence (z lat. praevenire, předcházet) je soustava opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Sociálně právní ochranou dle 1 odst. 1 zákonač. 359/199 Sb., se rozumí zejména

Sociálně právní ochranou dle 1 odst. 1 zákonač. 359/199 Sb., se rozumí zejména Sociálně právní ochranou dle 1 odst. 1 zákonač. 359/199 Sb., se rozumí zejména 1. Ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu 2. Ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Standardy kvality pro OSPOD

Standardy kvality pro OSPOD 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní

Více

V ztah rodičů a školy

V ztah rodičů a školy V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu

Více

14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková

14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková 14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková Rodinné právo můžeme vymezit jako souhrn právních norem upravující manželské a rodinné vztahy. Základním

Více

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD

Životní situace. Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Životní situace Důležité informace k některým činnostem projednávaným na OSPOD Úprava poměrů k nezletilým dětem (úprava výchovy a výživy pro dobu před a po rozvodu) Určení, zvýšení / snížení / výživného

Více

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení ţáků Hodnocení ţáků se řídí Vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Rozpracováno

Více

Základní informace o poskytování sociálně-právní ochrany dětí na území Města Hranic a správního obvodu obce s rozšířenou působností

Základní informace o poskytování sociálně-právní ochrany dětí na území Města Hranic a správního obvodu obce s rozšířenou působností Základní informace o poskytování sociálně-právní ochrany dětí na území Města Hranic a správního obvodu obce s rozšířenou působností Co znamená sociálně-právní ochrana dětí? Výkon sociálně-právní ochrany

Více

Legislativní a koncepční záměry v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb

Legislativní a koncepční záměry v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb Legislativní a koncepční záměry v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb Mgr. Klára Trubačová PhDr. Radek Suda PhDr. Miloslav Macela Potřeba reformy Úspěšná společnost se mění dříve než

Více

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Vymezení úkolu Úkol splňuje požadavek: Školského zákona (561/2004 173-176 ) Koncepčních záměrů pro inspekční činnost v období

Více

3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Obsah kritéria standardu 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Průběžná zpráva. o výsledku šetření ve věci podnětu JUDr. M. A Obsah podnětu

Průběžná zpráva. o výsledku šetření ve věci podnětu JUDr. M. A Obsah podnětu V Brně dne 10. února 2011 Sp. zn.: 3303/2010/VOP/JPL Průběžná zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu JUDr. M A Obsah podnětu Dne 3. června 2010 jsem obdrţela prostřednictvím pana Michaela Kocába, zmocněnce

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

A. Obsah a cíl pokusného ověřování

A. Obsah a cíl pokusného ověřování Vyhlášení pokusného ověřování individuálního výchovného plánu V Praze dne 12. července 2011 Č.j.: 16359/2011-22 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje podle 171

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Standard kvality sociálně-právní ochrany

Standard kvality sociálně-právní ochrany Standard kvality sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění Obecní úřad Ploskovice Ploskovice 2015 1 Obecní úřad Ploskovice je v souladu s ustanovením

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení V Praze dne 26. března 2008 Č. j.: 2008/910/039 1. Zásadní připomínka

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Násilí na dětech a co s tím!?

Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Sociálněprávníochrana dětí Zákon č. 359/99 Sb. SPO se rozumí zejména: Ochrana práva dítěte

Více

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD:

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: Obecní úřad Bříza je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí je ucelený systém, fungující v systému českého práva. Účelem je poskytnout zvýšenou ochranu státu nezletilým dětem, tedy těm občanům, kteří se

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Předávání informací Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ11 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014,

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem dítěte a blaho dítěte. Oblast řešené problematiky úseku: V rámci platné legislativy je úřadem na tomto úseku zajišťováno

Více

STANDARD KVALITY SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY 1 Místní a časová dostupnost

STANDARD KVALITY SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY 1 Místní a časová dostupnost Městský úřad Rumburk Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Orgán sociálně - právní ochrany dětí STANDARD KVALITY SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY 1 Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany

Více

Klíčová aktivita č. 4 projektu Pardubický kraj

Klíčová aktivita č. 4 projektu Pardubický kraj Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčová aktivita č. 4 projektu Pardubický kraj Pardubice, 3. dubna 2013 Klíčová aktivita č. 4 Podpora rozvoje služeb pro ohrožené

Více

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji

Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Královéhradeckém kraji Hradec Králové, 16. 10. 2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

Dodatek č.4/2013. 7.1. Úkoly v samostatné působnosti, které jsou odboru trvale svěřeny

Dodatek č.4/2013. 7.1. Úkoly v samostatné působnosti, které jsou odboru trvale svěřeny Dodatek č.4/2013 k organizační směrnici č.3/2012 Organizační řád Městského úřadu Český Těšín Tímto dodatkem se mění v návaznosti na usnesení č./26/rm ze dne 25.3.2013 Organizační řád Městského úřadu Český

Více

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1 P r o h l a š u j i,

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. 5. 2012 Č. j.: 38561/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Sociálně-právní ochrana dětí. Radovan Dávid, 2008

Sociálně-právní ochrana dětí. Radovan Dávid, 2008 Sociálně-právní ochrana dětí Radovan Dávid, 2008 ÚVOD 2 Program přednášky Obecný úvod Vztah soukromého a veřejného práva Blaho dítěte Sociálně-právní ochrana dětí Vymezení pojmu Projevy v právním řádu

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

473/2012 Sb. VYHLÁŠKA

473/2012 Sb. VYHLÁŠKA 473/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 58b odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999

Více

Multioborová spolupráce

Multioborová spolupráce Multioborová spolupráce Bc. Zdeněk Chmelař, DiS. OSPOD, OSVZ, ÚMČ Praha 14 Pracovní text necitovat prosím LOKALITA Černý Most Hloubětín Kyje Dolní Počernice Hostavice (zdroj mapy Google maps) https://www.google.cz/maps/place/praha+14

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Individuální projekt MPSV. Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti. Zapojení Karlovarského kraje

Individuální projekt MPSV. Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti. Zapojení Karlovarského kraje Individuální projekt MPSV Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti Zapojení Karlovarského kraje Karlovy Vary, 8.října 2012 Dosavadní aktivity KK směřující k transformaci a sjednocení

Více

Sazebník úhrad za poskytování informací

Sazebník úhrad za poskytování informací Sazebník úhrad za poskytování informací Poskytování informací Poznámka Kč 1. Kopírování na kopírovacích strojích A4 jednostranné 1,00 A4 oboustranné 2,00 A3 jednostranné 2,00 A3 oboustranné 3,00 2. Tisk

Více

Činnosti obce a obecního úřadu dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Činnosti obce a obecního úřadu dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Činnosti obce a obecního úřadu dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 4 odst. 1 Sociálně-právní ochranu dětí zajišťují orgány sociálně-právní ochrany dětí,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Popis realizace klíčové aktivity

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Postup při práci s rodinou dítěte v situaci moţnosti jeho odebrání z rodiny z hlediska české legislativy a odpovědných institucí Ţaneta Minxová

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

VÝŇATEK Z NÁVRHU VYHLÁŠKY K PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ, TÝKAJÍCÍ SE STANDARDŮ KVALITY

VÝŇATEK Z NÁVRHU VYHLÁŠKY K PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ, TÝKAJÍCÍ SE STANDARDŮ KVALITY 2. VÝŇATEK Z NÁVRHU VYHLÁŠKY K PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ, TÝKAJÍCÍ SE STANDARDŮ KVALITY VYHLÁŠKA ze dne.2012, o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní

Více

Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost

Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost ČÁST PRVNÍ POVAHA A CÍL SOUTĚŢE FINANČNÍ GRAMOTNOST Čl. 1 Povaha a cíl soutěţe Finanční gramotnost (1) Soutěţ Finanční gramotnost (dále téţ jen soutěţ

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Novela zákona o sociálněprávní

Novela zákona o sociálněprávní Novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí zákon č. 401/2012 Sb. ze dne 7. 11. 2012 Odbor rodiny a ochrany práv dětí 18. ledna 2013 Obsah dnešního semináře 1) Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele www.mpsv.cz www.esfcr.cz Tato publikace vznikla v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Systém kvality v sociálních službách" a

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL

METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL projekt: Vzdělávání napříč KHK METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL autor Mgr. Stanislav Kutálek žadatel Českomoravská vzdělávací, s.r.o. Metodické materiály stáží středních škol Vypracoval: Mgr. Stanislav

Více

Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009

Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Praha 2009 Cíl a obsah Prováděcího dokumentu Hlavním cílem zpracování Prováděcího dokumentu je vypořádání připomínek

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV 25 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV Zahájení projektu 1.5.2011 Ukončení projektu 31.12.2013 Obsah, charakteristika projektu

Více

Statut Rady vlády pro informační společnost

Statut Rady vlády pro informační společnost V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y P ř í l o h a č. xx k usnesení vlády ze dne xx Statut Rady vlády pro informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení Rada vlády pro informační společnost (dále jen

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta

Více

KONCEPCE PREVENCE A ŘEŠENÍ ZÁŠKOLÁCTVÍ

KONCEPCE PREVENCE A ŘEŠENÍ ZÁŠKOLÁCTVÍ Základní škola, Liberec, ul. 5.května 64/49, příspěvková organizace tel: 485 105 631 e-mail: info@zs5kveten.cz KONCEPCE PREVENCE A ŘEŠENÍ ZÁŠKOLÁCTVÍ příloha plánu práce výchovné poradkyně Mgr. Věra ŠEBOROVÁ

Více

Programová dotace v sociální oblasti pro rok 2015 - II.kolo

Programová dotace v sociální oblasti pro rok 2015 - II.kolo Programová dotace v sociální oblasti pro rok 2015 - II.kolo Statut programové dotace Článek I. Úvodní ustanovení 1. Posláním programové dotace v sociální oblasti je podpora poskytovatelů sociálních nebo

Více

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Standardizace orgánu SPOD Projekt realizován prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu Realizace

Více