18, 19. Porada pořizovatelů 11/2017 OÚPSŘ

Transkript

1 18, 19 Porada pořizovatelů 11/2017

2 Umísťování staveb v nezastavěném území 18 odst. (3) dle zák. č. 225/2017 Sb. Novela stavebního zákona Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů 2

3 Umísťování staveb v nezastavěném území 18 odst. (5) dle zák. č. 225/2017 Sb. Novela stavebního zákona V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje. 3

4 Umísťování staveb v nezastavěném území Vyloučení staveb z důvodu veřejného zájmu I když u starší ÚPD není odůvodněn veřejný zájem, regulace se použije. Co je to veřejný zájem není definováno. Veřejný zájem lze ovšem odvodit ze stav. zákona, např. komfort bydlení, jako zájem obce s vazbou na 19 novely stav. zákona, kde jedním z úkolů územního plánování je stanovovat podmínky pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, nebo např. ochrana nezastavěného území dle 19 novely stav. zákona, přičemž oporou bude potenciál rozvoje území, který se bude nově vyhodnocovat v ÚAP. Pokud je v ÚPD v nezastavěném území vyloučeno vše mimo hlavní a přípustné či podmíněně přípustné využití, není to nezákonné a regulace se použije. 4

5 Umísťování staveb v nezastavěném území Proč došlo ke změnám 18 odst. (5) v bodě 32 zák. č. 225/2017 Sb. Dle důvodové zprávy - cílem územního plánování je podle stav. zákona ochrana nezastavěného území (ve veřejném zájmu). Pro většinu staveb a zařízení je nutné vymezit zastavitelnou plochu územním plánem, popřípadě ZÚR, pak je možné vést řízení k povolení jejich realizace. Ustanovení 18 odst. 5 umožňuje vyjmenované stavby, zařízení a jiná opatření v nezastavěném území umísťovat (vést řízení o jejich umístění) i bez vymezení plochy nebo koridoru pro ně v ÚPD. Dosud tak bylo možné umístit bez ÚPD i dálnice a přenosovou soustavu republikového významu, ale ne elektrickou přípojku k samotě nebo polní cestu. Novela stavebního zákona tento stav napravuje. Docházelo k zneužívání ustanovení 18 odst. 5 a pod rouškou staveb pro zemědělství a lesnictví byly budovány stavby pro bydlení a rekreaci na naprosto nevhodných místech, kde to územní plán nepředpokládal. Novela má zamezit obcházení stavebního zákona. 5

6 Umísťování staveb v nezastavěném území 19 odst. dle zák. č. 225/2017 Sb. Novela stavebního zákona (1) Úkolem územního plánování je zejména d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb a veřejných prostranství, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území, g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to především přírodě blízkým způsobem 6

7 Umísťování staveb v nezastavěném území i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území ( 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivu na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. 7

8 Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu dle 171 stavebního zákona Porada pořizovatelů 11/2017

9 Státní dozor ve věcech ÚP a SŘ 171 dle zák. č. 225/2017 Sb. Novela stavebního zákona (1)Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Státní dozor může být vykonán i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace (3)V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti. V případě, že bylo pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, lze v jejím pořizování postupovat až po potvrzení orgánu uvedeného v odstavci 1 o zjednání nápravy. 9

10 Státní dozor ve věcech ÚP a SŘ Proč došlo ke změnám 171 v bodě 286 a 287 zák. č. 225/2017 Sb. Dle důvodové zprávy pořizování územně plánovací dokumentace probíhá několik let a to v jednotlivých etapách, u kterých následná etapa navazuje věcně i právně na etapu předchozí. Jestliže je zjištěn rozpor s právními předpisy např. v etapě společného jednání s dotčenými orgány, je nesmyslné čekat na to, až proběhnou všechny následující etapy včetně vydání územně plánovací dokumentace a chybu odstraňovat až po několika letech. Obdobně jako je tomu v 37 odst. 9 a v 50 odst. 8 je možné po pozastavení pořizování pokračovat v pořizování ÚPD po odstranění nedostatků a potvrzení orgánu o zjednání nápravy. 10

11 Návrh na zrušení a přezkum územně plánovací dokumentace Porada pořizovatelů 11/2017

12 Návrh na zrušení a přezkum ÚPD Návrh na zrušení opatření obecné povahy 101b, odst. (1) změny zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (1) Návrh lze podat do 3 let 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. 12

13 Návrh na zrušení a přezkum ÚPD Přechodná ustanovení Změna 101 v čl. XXXVII zák. č. 150/2002 Sb. 2. Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. V případě opatření obecné povahy, která nabyla účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta podle 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud lhůta podle tohoto ustanovení, ve znění ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo neuplyne za dobu kratší než 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13

14 Návrh na zrušení a přezkum ÚPD Přezkum opatření obecné povahy 174 odst. 2 dle změny zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (2) Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let 1 roku od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci. 14

15 Návrh na zrušení a přezkum ÚPD Přechodná ustanovení jsou ve stejném duchu jako u soudního řádu správního 15

16 Návrh na zrušení a přezkum ÚPD Proč došlo ke změně 101b, odst. (1) v části 32- změna zák. č. 150/2002 Sb. Dle důvodové zprávy tříletá lhůta pro podání návrhu na zrušení OOP nebo jeho části se v případě OOP vydávaných podle stavebního zákona jeví jako neúměrně dlouhá. Stejného názoru byl v odůvodnění jednoho z rozsudků i Nejvyšší správní soud. V případě ÚPD nebo její změny taková lhůta přináší značnou nejistotu při rozhodování o změnách v území. To se negativně dotýká zejména vlastníků dotčených nemovitostí, investorů, územních samosprávných celků, správních orgánů rozhodujících o změnách v území, především stavebních úřadů. 16

17 Návrh na zrušení a přezkum ÚPD Lhůta 1 roku je optimálním kompromisem mezi zásadou zákonnosti OOP, resp. ochranou práv osob dotčených opatřením obecné povahy a principem právní jistoty spočívající ve vytvoření stabilních mantinelů pro rozhodování o změnách v území. Pokud uplyne lhůta 3 let pro podání návrhu na zrušení OOP vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je opatření již nepřezkoumatelné; pokud tato lhůta uplyne v období kratším než jeden rok (po nabytí účinnosti tohoto zákona), je možné návrh na zrušení OOP podat jen v období do uplynutí této tříleté lhůty od vydání opatření obecné povahy. Pokud by podle dosavadních předpisů uplynula lhůta pro podání návrhu na zrušení OOP za dobu delší než 1 rok od nabytí účinnosti tohoto zákona, zkracuje se lhůta pro podání návrhu na 1 rok od nabytí účinnosti zákona. 17

18 Závěr Děkuji za pozornost 18