Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska na období

Transkript

1 Komunitní plánování sociálních služeb na území Sdružení obcí Kokořínska Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska na období Zpracovatel: Sdružení obcí Kokořínska ve spolupráci s městem Mšenem Zpracováno v období: za přispění Středočeského kraje

2 Materiál byl vytvořen za finanční podpory Středočeského kraje a města Mšena. Autoři: Mgr. et Bc. Blanka Dvorščíková, MBA Ing. Martin Mach Alena Oupická Hana Rašáková Mgr. Helena Valentová, DiS. Hana Vlčková 2

3 Úvodní slovo Vážení a milí spoluobčané Kokořínska, komunitní plánování je jedna z metod používaných pro vytvoření plánu sociálních služeb. Základním cílem komunitního plánování je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané určité komunity (obce, města, kraje) přejí, aby byly dostupné a efektivní. To znamená, že počet a druh poskytovaných služeb a služeb souvisejících budou odpovídat potřebám občanů. Komunitní plánování můžeme označit jako aktivní úsilí obce o dlouhodobé a průběžné zapojování veřejnosti do řízení záležitostí obce. Komunitní plán sociálních služeb je významným strategickým dokumentem pro oblast sociálních služeb a služeb souvisejících. Cílem tohoto plánu je zajistit zejména zachování stávajících, ale i rozvoj nových sociálních služeb a také služeb s nimi souvisejících. Komunitní plánování definujeme jako stále se opakující proces, při kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Komunitní plánování SOK je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v našem regionu. Jeho hlavním cílem je zjištění stavu poskytování sociálních služeb a služeb souvisejících a zároveň také potřeb, které jsou občany požadovány a nejsou doposud naplněny. Porovnáním těchto dvou základních parametrů vzniká komunitní plán, který je jakýmsi kompromisem mezi tím, co je možné realizovat, a tím, co bylo občany, poskytovateli a samosprávou vyhodnoceno jako potřebné. Cílem je zajistit, aby občané měli dostatek informací o sociálních službách ve svém okolí, ale také aby služby byly poskytovány kvalitně a efektivně, či byl podpořen vznik nebo rozvoj těch služeb, které doposud chyběly. Proces komunitního plánování v mikroregionu SOK se stal základním kamenem spolupráce mezi zástupci jednotlivých obcí, poskytovateli sociálních služeb a občany regionu. Velice si cením pracovního nasazení, důvěry a spolupráce, jíž jsme společnými silami nastartovali a která přinesla řadu výsledků a pozitiv. Je nutno si uvědomit, že kdokoli z nás se může ve svém životě ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat využít sociálních služeb či popřípadě služeb s nimi souvisejících. Komunitní plán mikroregionu SOK je pouze základním stavebním kamenem pro naši další práci. Ta bude zaměřena na uskutečnění plánovaných záměrů v našem regionu, aby všem potřebným spoluobčanům, kteří využívají sociální služby, byl umožněn důstojný a plnohodnotný život. Děkuji tímto všem, kteří se na vytvoření tohoto plánu podíleli, zejména pak členům řídící a pracovních skupin, zástupcům jednotlivých obcí a také všem dalším občanům, díky jejichž práci můžeme tento dokument využít při rozvoji našeho regionu. Věřím, že budeme společně úspěšně realizovat úkoly, které jsme si v sociálně politické oblasti do budoucích let vytyčili a budeme aktivně pracovat s výstupy projektu. Věřím, že náš region bude místem, kde mohou občané vést plnohodnotný život a jejich potřeby budou v maximální možné míře naplňovány. S úctou za realizátora projektu Sdružení obcí Kokořínska předsedkyně Řídící skupiny pro KPSS mikroregionu SOK Mgr. et Bc. Blanka Dvorščíková, MBA Mšeno, říjen

4 OBSAH: 1 ÚVOD KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PROCES KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (KPSS) VYMEZENÍ POJMŮ PRINCIPY KPSS PŘÍNOSY KPSS CÍL KPSS ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOK VIZE, POSLÁNÍ A CÍLE POSTUP PRÁCE PŘI KOMUNITNÍM PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI REALIZACE PROJEKTU KPSS SOK ANALYTICKÁ ČÁST DATA POTŘEBNÁ KE KOMUNITNÍMU PLÁNOVÁNÍ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ANALÝZA VEŘEJNOST, UŽIVATELÉ ANALÝZA POSKYTOVATELŮ ANALÝZA ZADAVATELŮ STRATEGICKÉ A ANALYTICKÉ DOKUMENTY K PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA KRAJSKÉ ÚROVNI EKONOMICKÁ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA KOKOŘÍNSKU SWOT ANALÝZA STRATEGICKÁ ČÁST ROZVOJ SLUŽEB PRO JEDNOTLIVÉ CÍLOVÉ SKUPINY VYMEZENÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ PRIORITY CÍLOVÉ SKUPINY: DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA PRIORITY CÍLOVÉ SKUPINY: OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, SENIOŘI PRIORITY CÍLOVÉ SKUPINY: OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM SYSTÉMOVÉ PRIORITY ZÁSOBNÍK PODNĚTŮ MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A AKTUALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU MONITOROVÁNÍ REALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU HODNOCENÍ REALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU AKTUALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU ZÁVĚR DOTAZNÍK PRO ČTENÁŘE

5 1 Úvod Plánování sociálních služeb metodou komunitní, má za cíl aktivně zjišťovat potřeby lidí v daném území a hledat způsoby, jak tyto potřeby uspokojit vzhledem ke zdrojům, jež jsou k dispozici. Sdružení obcí Kokořínska (dále SOK) se rozhodlo plánovat v rámci svého spádového území. Zapojení a spolupráce obcí, poskytovatelů služeb, občanů a dalších subjektů v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) přináší možnost vytvořit kvalitní, potřebám obyvatel odpovídající, síť sociálních služeb a služeb souvisejících, schopnou pružně reagovat na změny potřeb občanů. Jedním z výstupů zavedení metody komunitního plánování sociálních služeb je vznik dokumentu Komunitního plánu sociálních služeb SOK, jehož obsahem je jak zmapování stávající situace v oblasti sociálních služeb a oblastí souvisejících, tak současně návrh řešení udržitelnosti a rozvoje současného stavu, s cílem zajistit občanům efektivní, kvalitní a dostupné sociální služby i služby související, schopné flexibilně reagovat na jejich potřeby. Komunitní plán sociálních služeb SOK je výsledkem téměř dvouleté práce několika desítek lidí z řad zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů sociálních služeb a dalších občanů. Cílovými skupinami občanů SOK, na něž byl projekt zaměřen, jsou Děti, mládež a rodina; Osoby se zdravotním postižením a Senioři a Osoby ohrožené sociálním vyloučením. Komunitní plán sociálních služeb SOK je základním strategickým dokumentem zaměřeným na rozvoj sociálních a souvisejících služeb v regionu SOK. Byl vytvářen za významného přispění uživatelů sociálních služeb a dalších občanů a zahrnuje všechny důležité aspekty života osob z cílových skupin, které souvisí s dostupností sociálních služeb a služeb souvisejících a s kvalitou jejich života. Struktura Komunitního plánu sociálních služeb (dále KPSS) v regionu SOK je v souladu s obvyklým uspořádáním strategických dokumentů. Základními částmi dokumentu jsou část analytická a část strategická. Analytická část obsahuje údaje zjištěné při průzkumech veřejného mínění, názorů uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů služeb a mapování území SOK. Ve strategické části naleznete jednotlivé priority, na něž jsme se v rámci procesu KPSS zaměřili, a také jednotlivé projektové záměry, jež tyto priority naplňují. 5

6 2 Komunitní plánování sociálních služeb KPSS je metoda plánování sociálních služeb na základě spolupráce zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Sociální služby jsou plánovány pro občany konkrétního území s využitím znalostí potřeb všech zainteresovaných stran a veřejnosti. Výsledkem je systém sociálních služeb a služeb souvisejících, na němž se shodnou všechny zúčastněné strany zapojené do KPSS. Výsledkem procesu plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování je realizovatelný plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících a trvalý proces veřejné rozpravy o řešení problémů komunity. 2.1 Proces komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) Rozhodnutí zadavatele o zpracování KPSS a o způsobu zajištění jeho jednotlivých fází Jmenování koordinátora KPSS Výběr zpracovatelů jednotlivých částí KPSS Ustanovení řídící skupiny Ustanovení pracovních skupin Zajištění veřejného projednání KPSS Schválení KPSS zadavatelem Zpracování analýz Komunitní plánování sociálních služeb musí vycházet ze znalosti výchozí situace. K tomu slouží sociálně demografická analýza území a popis momentální sociální situace území, s důrazem na popis služeb (jaké služby v území jsou, jak vypadají a fungují, komu se poskytují, jak služby uspokojují přání a potřeby občanů, jaká je jejich kvalita apod.). Sociálně demografická analýza území. Obsahuje statistické údaje využitelné při komunitním plánování. Výzkum občanů a uživatelů sociálních služeb. Výzkum poskytovatelů sociálních služeb. Výzkum zadavatelů sociálních služeb. Vytvoření KPSS Komunitní plánování sociálních služeb vychází z postupů strategického plánování. Proto také přejímá pojmy a strukturu strategického plánu. Strategické plánování se pro KPSS používá proto, že je to metoda, která umožňuje vytvářet strategie a rozdělit vytváření společného postupu do kroků. Tato metoda ve svém výsledku umožňuje vybrat projekty, které jsou klíčové pro naplnění společné představy, získat pro ně společnou transparentní podporu a rozdělit úkoly mezi zúčastněné. Jde o metodu, jejímž výsledkem je poměrně konkrétní strategický plán, tedy přímo strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících. Komunitní plán sociálních služeb je závaznou dohodou mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb o tom, jaký systém sociálních služeb a služeb souvisejících, má v daném území být, jak bude podporován, které problémy budou řešeny nejdříve a jakým způsobem. Proto je důležité, aby si všichni účastníci KPSS na počátku vzájemně vyjasnili, proč chtějí KPSS vytvářet a čeho chtějí společně dosáhnout. Tuto společnou představu vyjadřuje poslání a vize. 6

7 Klíčovou součástí komunitního plánování je vymezení priorit.. Výběr priorit totiž může zcela vyloučit některé oblasti života občanů z komunitního plánu pro nejbližší období. Výběr priorit proto musí být navázán na vizi a poslání. Je prvním krokem k nalezení cesty, jak poslání a vizi naplnit. Priority musejí být proto také vybrány a vymezeny realisticky, tj. v souladu možnostmi vyjádřenými vlastními silnými stránkami a příležitostmi i s vědomím překážek, tj., vlastních slabin a hrozeb. Při výběru a vymezení priorit tak hrají důležitou roli i výsledky SWOT analýzy. Priority stanovuje řídící skupina. Priorit je definován menší počet (1 3). To umožňuje více zaostřit komunitní plán a tím i koncentrovat úsilí a prostředky na řešení klíčových problémů. Ke každé z vybraných priorit je ustanovena pracovní skupina, jejímž úkolem je navrhnout opatření a aktivity realizace příslušných priorit. Logický systém opatření a aktivit se souhrnně nazývá Akční plán realizace priorit. Po vytvoření návrhu opatření je příslušné pracovní skupiny rozpracují do aktivit. Přitom není třeba rozpracovat hned všechna opatření, jejich realizaci lze rozložit v čase. 2.2 Vymezení pojmů Aktivity Popis konkrétních projektů/akcí, jimiž budou naplněna jednotlivá opatření. Běžný způsob života Situace, kdy člověk má možnost využívat běžné služby poskytované veřejnosti, přirozené sociální sítě a vlastní zdroje, je v kontaktu s ostatními lidmi, vnějším i vnitřním prostředím, v němž žije a jeho život odpovídá podmínkám života vrstevníků. Dobrovolník Fyzická osoba vykonávající dobrovolnickou službu, mimo svůj pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělání nebo studium. Dobrovolnictví Neplacená a nekariérní činnost, kterou lidé provádějí proto, aby pomohli svým bližním, komunitě nebo společnosti. Domov pro seniory Zařízení pro občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna členy rodiny, pečovatelskou službou ani jinými typy služeb. Chráněné bydlení Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Chráněné bydlení má formu individuálního nebo skupinového bydlení; osobě se poskytuje podle potřeby podpora osobního asistenta. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. 7

8 Integrace Komplexní proces vyrovnávání příležitostí osobám v nepříznivé sociální situaci a umožnění přístupu k běžným podmínkám života. Sociálním začleňováním (sociální integrací) se rozumí proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a umožňují jim žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Komunitní plánování sociálních služeb Plánování rozvoje sociálních služeb jako výsledku procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je především popis a analýza existujících zdrojů a potřeb a strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb. Koordinátor KPSS Fyzická nebo právnická osoba, dostatečná zkušená v managementu a se znalostmi v oblasti KPSS a zapojování veřejnosti, která koordinuje celý proces KPSS ve spolupráci s řídící skupinou. Nepříznivá sociální situace Taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby, případně z jiných závažných důvodů, nebo jestliže její způsob života vede ke konfliktu se společností, není schopna dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak dostatečně zabezpečeny nebo jestliže jejich způsob života ohrožuje zájmy a potřeby společnosti. Obtížná sociální situace Nepříznivý stav, souhrn nepříznivých podmínek a okolností, vztahujících se k určité osobě nebo skupině společně posuzovaných osob a vlivů, které se jich bezprostředně či zprostředkovaně dotýkají. Okresní správa sociálního zabezpečení Státní orgán, který vybírá pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, spravuje nemocenské pojištění pro zaměstnance malých organizací a studenty, řídí nemocenské pojištění v organizacích a kontroluje jeho vybírání, poskytuje peněžité dávky zaměstnancům, jejichž podniky zanikly, poskytuje peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání aj. Kromě toho posuzuje nároky na dávky nebo služby sociálního zabezpečení, žádosti o dávky důchodového pojištění a dávky sociální podpory. Opatření Podrobněji rozvedené jednotlivé priority, obsahující popis způsobů, které povedou k naplnění vybraných priorit. Oprávnění k poskytování sociálních služeb Formálním potvrzením toho, že zařízení je připraveno poskytovat sociální služby v souladu s platnými standardy kvality sociálních služeb. Pečovatelská služba Sociální služba, kterou se zabezpečuje potřebná péče o osobu, její výživu a domácnost. 8

9 Poskytovatel sociálních služeb Subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Poskytovatelé jsou ti, kdo služby provozují, prodávají, uskutečňují bez ohledu na to, zda se jedná o organizaci zřizovanou, státní či nestátní, ziskovou či neziskovou. Mezi poskytovatele se zahrnují také osoby pečující o své příbuzné a blízké (ačkoli jsou částečně též uživateli služeb). Poskytovatelé vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet svoje zařízení. Poskytovatelé soutěží na trhu o získání prostředků na udržení své existence především cenou a kvalitou služeb, které nabízejí. Poslání (mise) a vize Konsensuální vyjádření důvodů, proč se komunitní plánování provádí, a čeho se tím chce dosáhnout, tj. jaký hlavní cíl má být komunitním plánování naplněn v určitém časovém horizontu.. Pracovní skupina Skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu KPSS např. navrhuje a připomínkuje dílčí část Komunitního plánu. Priority Vymezují oblasti, témata či problémy, jimiž se KPSS zabývá, a základní směry, z nichž vyplývají konkrétní úkoly. Rozpočtové a příspěvkové organizace Organizace hospodařící s majetkem státu nebo obcí, které jsou zřízené ústředním orgánem, krajským úřadem nebo obcí ke splnění jejich úkolů. Přirozené sociální sítě Osobní kontakty člověka a jeho okolí rodina, přátelé, známí, kolegové z práce atd. Řídící skupina Skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která je založena na počátku procesu KPSS. Řídící skupina je zodpovědná za průběh procesu KPSS, činí zásadní rozhodnutí a řídí proces KPSS. Sociální péče Vyplývá ze společenské solidarity a spočívá redistribuci prostředků a služeb společenském prostoru, jejichž cílem je všestranný rozvoj jednotlivce. Sociální pomoc Peněžní nebo věcné dávky a služby poskytované za určitých podmínek, na základě určitých kritérií a průzkumu majetkových poměrů jednotlivcům nebo rodinám, které se nacházejí na spodní hranici příjmového žebříčku nebo pod určitou úrovní sociálního minima. Sociální poradenství Poskytuje základní informace o postupech vyplývajících z předpisů o důchodovém a nemocenském pojištění, státní sociální podpoře, sociální pomoci, zaměstnanosti a sociálně - právní ochraně. 9

10 Sociální práva Práva zaručovaná občanům orgány státu, která jim mají umožňovat důstojný život bez ohledu na jejich majetek, příjmy a společenskou pozici. Sociální služba Činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.). Sociální služba je služba veřejná. Sociální služby Všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé, poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti. Sociální událost Událost, která je v rámci státní sociální politiky a příslušné legislativy považována za riziko, jež jednotlivec (rodina) nemusí být schopen(a) zvládnout vlastními silami. Sociální vyloučení Termín označuje obvykle komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce, skupiny nebo místního společenství na životě celé společnosti, resp. nedostatečný přístup ke společenským institucím zajišťujícím vzdělání, zdraví, ochranu a základní blahobyt. SWOT Analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších příležitostí a hrozeb ( Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats ). SWOT analýza je souhrnným výstižným popisem výchozí situace. Uživatel /příjemce Osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. V procesu KPSS mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především jedině oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Účastník KPSS Každý, kdo se účastní procesu KPSS (zejména členové řídící skupiny a pracovních skupin). Všeobecná zdravotní pojišťovna Státem zřízená instituce pro správu veřejného zdravotního pojištění v ČR, která vybírá pojistné, hradí z pojistného zdravotní péči, uzavírá smlouvy se zdravotními zařízeními o provádění zdravotní péče a jejím rozsahu. Zadavatel Organizace odpovědná za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje. Ty nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. 10

11 2.3 Principy KPSS Bez dohody není KPSS Komunitní plán je svého druhu smlouva, ke které se tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. Posílení principů občanské společnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Komunitní plánování je z principu napojeno na městský (obecní) úřad, čili zadavatele. Mnoho poskytovatelů a všichni uživatelé jsou mimo rámec tohoto úřadu. Komunitní plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. Bez uživatelů není KPSS O komunitním plánování sociálních služeb hovoříme tehdy, dosáhneme-li svobodného, aktivního a rovného zapojení uživatelů na všech úrovních. Cílem pro uživatele je: Už nikdy o nás bez nás. Demokratická spolupráce Do sociálních služeb můžeme dodržování lidských práv a demokratických principů zavést jedině tehdy, budeme-li je sami dodržovat. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí tj. dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout. Vše je veřejné Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Svoboda vyjadřování Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Rovnost mezi všemi účastníky Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Průběh je stejně důležitý jako výsledek Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Řízení V řízení komunitního plánování musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnou zodpovědností a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod atd. účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení, stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. 11

12 Legitimita Legitimitu sociálním službám dávají potřeby a přání uživatelů. Jsou základnou, na které stojí komunitní plánování. Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby. Cyklický proces Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat na nové úrovni vývoje. Hledání nových lidských a finančních zdrojů Na služby, které potřebujeme, si musíme zajistit peníze. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Řešit dosažitelné Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Potřeby a přání lidí jsou víc než normativy Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy může být užitečnou pomůckou pro tuto dohodu, nemůže ji však nahradit. 2.4 Přínosy KPSS Efektivní zvyšování dostupnosti sociálních a souvisejících služeb na místní úrovni Specifické místní demografické a ekonomické podmínky každé obce, města nebo mikroregionu určují, jaké služby jsou v místě potřeba a jaké služby je možné z dostupných finančních zdrojů zajistit. Hospodárné využívání finančních prostředků v systému sociálních služeb Finanční prostředky jsou v systému KPSS určeny jen na ty služby, které jsou potřebné. Transparentní a srozumitelné využívání finančních prostředků v systému sociálních a souvisejících služeb Zapojení zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů a široké veřejnosti do plánování způsobu, jakým budou využity finanční prostředky, posiluje transparentnost rozhodování. Znamená to, že se účastníci KPSS v průběhu plánování dozvídají nejen alokace prostředků, ale zejména jsou schopni a ochotni akceptovat důvody rozhodnutí. Pružná reakce na změny potřeb na místní úrovni Průběžným monitorováním naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat. 12

13 Přínosy plynoucí ze zapojení veřejnosti Podstatou procesu KPSS je široké zapojení veřejnosti, jehož přínosy jsou pragmatické, ekonomické i sociálně-politické. 2.5 Cíl KPSS Cílem KPSS je vytvořit systém služeb odpovídající potřebám místních občanů, možnostem poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb. Dílčí cíle: Zjistit potřebnost sociálních služeb, plány a možnosti poskytovatelů a zadavatelů, přání uživatelů služeb a veřejnosti. Vytvořit systém spolupráce mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli služeb a veřejností. 2.6 Organizační struktura Triáda je výraz, kterým je označováno partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních služeb, resp. trojice, kterou osobně tvoří. Uživatelem sociálních služeb se rozumí osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Zadavatel sociálních služeb je zejména obec a kraj. Zadavatel je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Řídící skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která je utvořena na samém začátku procesu KPSS. Řídící skupina je zodpovědná za proces KPSS, činí zásadní rozhodnutí a řídí proces KPSS. Pracovní skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu KPSS, např. navrhuje a připomínkuje dílčí část Komunitního plánu. Veřejnost je součástí procesu KPSS. Je o procesu a jeho výsledcích pravidelně informována nejrůznějšími médii a prostředky a vyzývána k zapojení se do práce na tvorbě KPSS. 13

14 3 Komunitní plán sociálních služeb SOK 3.1 Vize, poslání a cíle Vize - představuje definici stavu, který by měl být dosažen v budoucnosti. Dostupné, efektivní a kvalitní sociální služby, které odpovídají potřebám a oprávněným požadavkům občanů regionu SOK, vytvářejí zázemí pro kvalitní a spokojený život potřebných občanů a jsou součástí Střednědobého plánu Středočeského kraje. Informovaní občané, spolupracující poskytovatelé sociálních služeb. Region SOK je místem, které poskytuje svým občanům služby v sociální, zdravotní a vzdělávací oblasti s vysokou kvalitou, odbornými a kvalifikovanými pracovníky a dostupností pro všechny občany regionu. Region je místem, které nabídne dostatek volnočasových aktivit a pracovních příležitostí pro obyvatelstvo regionu s kvalitní a dostupnou dopravou. Region vytváří podmínky pro spolupráci veřejné správy, firem, neziskových organizací, úřadu práce, organizací a občanů, vedoucí k rozvoji regionu a zajištění jeho konkurenceschopnosti, se zajištěním kvalitního života pro všechny občany regionu bez rozdílu věku, pohlaví, národnostní příslušnosti nebo stavu. Poslání Posláním KPSS SOK je sladění sociálních služeb s reálnými potřebami občanů při optimálním využití reálných zdrojů a možností. Cíle KPSS SOK 1. Informovanost 2. Dosažitelnost 3. Součást Střednědobého plánu Středočeského kraje Dílčí cíle KPSS SOK dle dokumentu Strategická část Cíle komunitního plánu sociálních služeb a opatření k jejich realizaci na období : Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Informovaný občan Dosažitelnost a kvalita sociálních služeb Síť poskytovaných sociálních služeb na území SOK je součástí Střednědobého plánu Středočeského kraje Cíl 1 Informovaný občan Výchozí stav/zdůvodnění Na území SOK se dlouhodobě pouze v obcích Chorušice, Mělnické Vtelno, Nebužely, Kanina a ve městě Mšeně občané setkávají s místními sociálními službami. Z komunitních diskusních 14

15 setkáních s občany mikroregionu, která proběhla na podzim roku 2009, z informací kontaktních osob z jednotlivých členských obcí a z výsledků dotazníkového šetření mezi veřejností a uživateli sociálních služeb je zřejmé, že povědomí o jejich funkci je zatím nízké a potřební občané si své životní situace nejčastěji řeší sami, v rodinném kruhu nebo sousedskou výpomocí. Ani obecní zastupitelstva většiny obcí se tématem zajištění dostupnosti sociálních služeb pro své potřebné občany nezabývají, a to jak z hlediska věcného, personálního, tak i finančního. Plošný nedostatek informací týkající se sociální oblasti je dlouhodobý. V průběhu zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb roku 2009 každá obec delegovala kontaktní osobu, která se účastnila setkání kontaktních osob a byla ve spojení s koordinátorkou. Tuto informační propojenost je třeba zachovat na území SOK i do budoucna. Realizací projektu Internetizace SOK se na území SOK rozšířila síť přístupu na internet pro širokou veřejnost. Internet je dobrý pomocník i v sociální oblasti. Cíl 2 Dosažitelnost a kvalita sociálních služeb Výchozí stav/zdůvodnění Z 18 členských obcí se sociální služby poskytují místními poskytovateli ve 4 obcích a městě Mšeně. Je to pečovatelská služba v Chorušicích a Mělnickém Vtelně, ve Mšeně domov pro seniory, pečovatelská služba, denní stacionář a aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP, chráněné bydlení v Nebuželích, osobní asistence v Kanině. Na území SOK své služby nabízí ČČK Mělník, který nemá registrovanou sociální službu, ale je držitelem živnosti pro poskytování služeb v domácnosti. Několik uživatelů z území SOK má i mělnický Fokus, Centrum pro ZP i Centrum pro seniory sídlící na Mělníku. Podle údajů z MěÚ Mělník k pobíralo 237 osob příspěvek na péči a 183 osob mělo přiznané mimořádné výhody. S největší pravděpodobností můžeme předpokládat, že většina osob s přiznanými mimořádnými výhodami je zároveň příjemce příspěvku na péči. Senioři Na území SOK žilo k (Zdroj: ČSÚ) ve věkové kategorii 75+ let 589 osob. Poskytovatelé pečovatelské služby jsou v Chorušicích, Mělnickém Vtelně a ve Mšeně. V obcích sousedících s Mělníkem je dosažitelnost některých služeb pro seniory snazší a dostupnější z města Mělníka. Domov seniorů Mšeno má se svou registrovanou pečovatelskou službou a sociálně aktivizačními službami personální kapacitu i na poskytování služeb v okolních obcích. Osoby se zdravotním postižením (vč. duševního onemocnění) Pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením je poskytována na území SOK sociální služba chráněné bydlení v Nebuželích. Na komunitním setkání ve Vysoké Libni na podzim 2009 přednesli účastníci spadající do této cílové skupiny několik požadavků, které by chtěli řešit: - zajištění dostupnosti bezbariérovost; 15

16 - dostupnost služeb maséra, pedikérky; - vytvoření databáze ZP občanů - větší informovanost, dostupnost právních služeb a rozšíření dostupnosti aktivizačních služeb Významným problémem je také podpora pečujících osob, která v regionu chybí nebo je zcela minimální. Rodiny s dětmi Na obou komunitních setkáních i v dotazníkovém šetření mezi veřejností/uživateli sociálních služeb zazněla potřeba klubovních prostor pro děti a mládež i potřeba terénního sociálního pracovníka. Zcela chybí sociální služby, které by napomohly zvládat s podporou odborníka složitější rodinné situace drogy, domácí násilí, zadluženost. Ostatní etnické menšiny, nezaměstnaní, občané ohrožené kriminalitou, AIDS apod. Mikroregion SOK se dlouhodobě potýká v některých svých členských obcí s vysokou mírou nezaměstnanosti, v severní části mikroregionu bývá pravidelně nejvyšší v okrese Mělník. Cíl 3 Síť poskytovaných sociálních služeb na území SOK je součástí Střednědobého plánu Středočeského kraje Od roku 2012 bude agenda sociálních služeb plně v gesci krajských samospráv. Dotace, ze státního rozpočtu budou Středočeským krajem již přidělovány poskytovatelům sociálních služeb z krajské úrovně. Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ukládá krajům zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi a poskytovateli sociálních služeb. 16

17 3.2 Postup práce při komunitním plánování sociálních služeb v rámci realizace projektu KPSS SOK ČASOVÁ OSA Ustanovena řídící skupina ve složení: - zadavatelé: p. M.Mach - město Mšeno, pí Rašáková - obec Mělnické Vtelno, pí Špytková - obec Hostín - poskytovatelé - pí Dvorščíková - DS Mšeno, pí Vlčková - Zahrada Nebužely, p. Bauer - peč.sl. Chorušice - uživatelé - p. Böhm, pí Petříková Květen 2009 Zastupitelé obcí schvalují kontaktní osoby a koordinátora - A.Oupická Tisk letáku plánování soc. služeb Setkání s kontaktními osobami, přítomna i pí Vlčková, pí Šafránková Schůzka řídící skupiny, tvorba letáku, jejich distribuce Setkání ve Velkém Borku, se skupinou aktivních seniorů (organizace výletů, přednášek, apod.) Schůzka s řídící skupiny. Projednávaná témata: statut, jednací řád, informace o tisku letáku (tisk 5000 ks), dotazníkové šetření vznik dotazníků Schůzka s kontaktními osobami. Projednávaná témata: distribuce letáků, plánování veřejného setkání, vznik pracovních skupin soustředěných do 3 míst v mikroregionu, dotazníky k vytipovaným občanům Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: organizace veřejných setkání, vyhodnocení dotazníků. Září 2009 Tisk informačního bulletinu č Schůzka řídící skupina a kontaktních osob. Projednávaná témata: průběh a scénář veřejného setkání Veřejné setkání ve Vysoké Libni Veřejné setkání ve Mšeně Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: kontrola rozpočtu, sociálně-demografická analýza, pracovní skupiny Schůzka kontaktních osob. Projednávaná témata: dotazníky odevzdání, diskuse Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: webová stránka, finanční rozvahy nad službami Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: informační bulletin. Listopad 2009 Tisk informačního bulletinu č Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: volba předsedkyně řídící skupiny - pí Dvorščíková, statut a jednací řád Schůzka řídící skupiny Schůzka řídící skupiny Schůzka řídící skupiny Tisk informačního bulletinu č I. pracovní schůzka ve Vysoké Libni. 17

18 I. pracovní schůzka v Nebuželích II. pracovní schůzka ve Mšeně Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: resorty Schůzka řídící skupiny Schůzka řídící skupiny Schůzka řídící skupiny. Projednávaná témata: plán skládacího letáku o poskytovatelích sociálních služeb, informační bulletin Schůzka pí Vlčková, pí Dvorščíková, sl. Valentová, pí Oupická. Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc. služeb. Listopad 2010 Tisk informačního bulletinu č Schůzka p. Mach, pí Dvorščíková, sl. Valentová, pí Oupická. Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc. služeb Schůzka p. Mach, pí Dvorščíková, pí Vlčková, sl. Valentová, pí Oupická. Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc.služeb Schůzka p. Mach, pí Dvorščíková, sl. Valentová, pí Oupická Projednávaná témata: tvorba komunitního plánu soc. služeb. Od května 2009 byla realizována první etapa projektu Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska. Analýzy KPSS Cílem první etapy bylo zjistit potřeby obyvatel a uživatelů, záměry, možnosti a kapacity poskytovatelů, plány a finanční možnosti zadavatelů sociálních služeb. Na základě zjištěných údajů byla členy pracovních skupin sestavena analýza silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí v oblasti sociálních služeb, tzv. analýza SWOT, která posloužila jako jedno z východisek pro zpracování komunitního plánu. Jednání v rámci první etapy Během první etapy se uskutečnily úvodní besedy s občany a jednání pracovních skupin. Byly ustanoveny tři pracovní skupiny Děti, mládež, rodina; Osoby se zdravotním postižením, Senioři; Osoby ohrožené sociálním vyloučením. První jednání řídící skupiny projektu proběhlo v květnu Řídící skupina je vrcholovým orgánem projektu. Veřejná setkání V první etapě projektu se uskutečnila dvě veřejná setkání s občany ve Mšeně a ve Vysoké Libni. Účastníci byli seznámeni s projektem a poté přítomní určovali, jaké služby jsou nejvíce potřeba pro jednotlivé cílové skupiny. Výstupem bylo pořadí nejdůležitějších služeb a dalších potřeb pro rodiny s dětmi, mládež, osoby se zdravotním postižením, seniory a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Tyto výsledky byly následně ověřovány výše uvedenými analýzami. Semináře v rámci KPSS Během procesu KPSS byly zrealizovány vzdělávací a informační semináře na téma komunitní plánování sociálních služeb. Občan v akci, o.s.: 1. Veřejné setkání - oslovení veřejnosti, organizace, moderování, , č. ak/pv- 282/

19 2. Úvod do zapojování veřejnosti do rozhodování , č. ak/pv-18/ Komunitní plánování soc. služeb, tvorba střednědobého plánu rozvoje, , č. ak/pv-358/2008. Informační bulletin Od září 2009 je pravidelně vydáván informační bulletin. V průběhu první etapy projektu Komunitní plán sociálních služeb Sdružení obcí Kokořínska byly vydány celkem čtyři bulletiny, tedy dva ročně. Jejich obsahem je představení poskytovatelů sociálních služeb na území SOK, vysvětlení pojmů pro oblast sociálních služeb, základní legislativa, seznámení s plánem rozvoje sociálních služeb Středočeského kraje na období a dále informace z průběhu realizace projektu (např. ustanovení kontaktních osob, zápisy z veřejných setkání). Cennou součástí bulletinu jsou aktuální kontakty na různé typy sociálních služeb s uvedenou provozní dobou a konkrétní nabídkou poskytovaných služeb. Během procesu KPSS zazněla na jednáních pracovních skupin i na veřejných setkání řada podnětů. Podněty byly zaznamenány. Ty které bylo možno vyřešit ihned, se řešily přímo na místě. S dalšími podněty, které zazněly v průběhu KPSS, se bude dále pracovat. Jejich přehled naleznete v oddílu s názvem Zásobník podnětů. 19

20 ANALYTICKÁ ČÁST 4 Data potřebná ke komunitnímu plánování 4.1 Sociodemografická analýza Popis území Venkovský mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska (SOK) leží v severní části mělnického okresu Středočeského kraje, ve správním obvodu města Mělník, obce s rozšířenou působností. Sousedí s krajem Libereckým a s územím středočeské ORP Mladá Boleslav. Část území leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Sdružení obcí Kokořínska tvoří 18 členských obcí, do kategorie obcí s intervalem do 500 obyvatel spadá 12 obcí (Hostín, Chorušice, Kadlín, Kanina, Kokořín, Lhotka, Liblice, Lobeč, Nebužely, Nosálov, Stránka, Střemy), v pěti obcích je počet obyvatel v intervalu (Malý Újezd, Mělnické Vtelno, Řepín, Velký Borek, Vysoká) a jedna obec (město Mšeno) spadá do intervalu obyvatel. Specifickým znakem území SOK je velký počet vzdálených částí, které spadají se svou správou pod hlavní obec. Nejvíce částí má město Mšeno 9, dále pak obec Kokořín (6). Pouze obce Hostín, Kanina, Liblice, Lobeč a Nebužely mají jednu hlavní část. OBEC Katastrální plocha (ha) Hostín Chorušice Kadlín Kanina Kokořín Lhotka Liblice Lobeč Malý Újezd Mělnické Vtelno Mšeno Nebužely Nosálov Řepín Stránka Střemy Velký Borek Vysoká Zdroj: ČSÚ Počet částí obce 20

21 Celková výměra území SOK je ha, z toho největší zastoupení má zemědělská půda ha (z toho orná půda činí ha), lesní půda ha, trvalé travní porosty 582 ha, zahrady 333 ha, zastavěné plochy 313 ha, ovocné sady 302 ha, vodní plochy 108 ha a např. vinice 23 ha. Kultura a volnočasové aktivity Území sdružení obcí Kokořínska zasahuje značnou částí do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (CHKO). Kokořínsko je známo svoji zachovalou a unikátní přírodou, lidovou architekturou, hustou sítí turistických tras a cyklotras a dalšími rozmanitými turistickými cíli, jakou jsou rozhledny na Vrátenské hoře a v Kadlíně, město Mšeno, hrad Kokořín, skalní byt ve Lhotce, pískovcové útvary a města. Páteř oblasti tvoří Přírodní rezervace Kokořínský důl, což je údolí potoka Pšovky včetně postranních údolí mezi Lhotkou a Rájem u Mšena. Krajina Kokořínska je bez průmyslu, téměř bez železnice a bez větších sídel. Najdeme zde jak zachovalé hrady tak zbytky opuštěných skalních hrádků. Výrazně zemědělských charakter se proměňoval v návaznosti na dějinné pohyby v zemi tak, že zemědělská výroba zde postupně ubývala. Řada polí a rybníků tedy dnes vrostla do krajiny tak, že ani nepůsobí dojmem původně obdělávaného prostoru. V rámci CHKO je více než dvacet dalších maloplošných chráněných území. V CHKO a mimo ni se dále nacházejí lokality zvýšené ochrany rostlin, živočichů a stanovišť vytýčené v rámci evropského systému Natura Z těchto důvodů si krajina udržuje poměrně přirozený ráz. 1 Mikroregion je bohatý na kulturní památky, ať již jsou to kostely, zámky a hrady, památky lidové architektury či neobyčejně velký počet plošně chráněných území - vesnických památkových zón a rezervací a Městské památkové zóny Mšeno. Z hospodářského hlediska lze mikroregion charakterizovat jako převážně zemědělský, s minimálním podílem průmyslu, s malou hustotou osídlení, s převahou velmi malých sídel a s poměrně vysokou nezaměstnaností. Pro část obcí v CHKO je významný rozvoj cestovního ruchu. Značná část obyvatel pracuje v regionálních centrech (Mělník a Mladá Boleslav), kam denně dojíždí, stejně jako studenti do středních a vyšších typů škol. Významným kulturním zařízením s nejširším pokrytím území jsou v obcích veřejné knihovny, podle Veřejné databáze ČSÚ byly k k dispozici občanům v 16 obcích. S pomocí finančních zdrojů EU byl v roce 2006 realizován projekt na zajištění dostupnosti internetu - do projektu Internetizace Kokořínska se zapojilo 12 obcí, v kterých byla vytvořena veřejně přístupná internetová místa. Jedním z důležitých zdrojů pro zájmové vyžití obyvatel SOK je spolková činnost, která má své zastoupení v každé obci. Fotbalové kluby, dobrovolní hasiči a další sportovní a zájmová sdružení jsou organizace, které zajišťují aktivity jak pro děti a mládež, tak pro dospělou populaci. Zajímavým projektem je spolupráce mezi obcemi (Řepín, Nebužely, Mělnické Vtelno) jsou pořádána kulturní představení pro seniory, obec Velký Borek podporuje seniory při svépomocných aktivitách pravidelného vzájemného setkávání. V posledních letech dochází ke spolupráci v rozšíření vystoupení na území SOK např. pěveckého souboru Intermezzo, divadelního spolku TJ Sokol Mšeno. Představení 1 (VALENTA, J. Scénologie krajiny. Praha: AMU-KANT, 2008.) 21

22 rukodělných dovedností místních žen již druhým rokem umožnila mšenská radnice výstavou výšivek. Zajímavým fenoménem mikroregionu je Vesnické muzeum v Kadlíně. Další zajímavé informace o mikroregionu jsou k dispozici ve Strategickém plánu MAS Vyhlídky, o.s. aktualizaci z května 2010 viz Hospodářská činnost Podle převažující činnosti vykázalo na území SOK hospodářskou činnost celkem podnikatelských subjektů. Největší zastoupení má odvětví Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 571 subjektů, dále pak Zemědělství, lesnictví, rybolov 352 subjektů, Stavebnictví 319 subjektů, Průmysl 260 subjektů, Ostatní obchodní služby provozovalo 239 subjektů. Podle právní formy je hospodářská činnost např. zastoupena v případech živnostníky, v 147 případech samostatně hospodařícími rolníky, v 91 případech zemědělskými podnikateli. Na území dále působí mj. 99 obchodních organizací, 50 subjektů je zařazeno do svobodných povolání. Počet OBEC podnikatelských subjektů Hostín 61 Chorušice 94 Kadlín 21 Kanina 16 Kokořín 89 Lhotka 57 Liblice 108 Lobeč 33 Malý Újezd 188 Mělnické Vtelno 183 Mšeno 375 Nebužely 86 Nosálov 31 Řepín 142 Stránka 38 Střemy 73 Velký Borek 234 Vysoká 190 Zdroj: ČSÚ 22

23 Školství Podle Rejstříku škol a školských zařízení ( je školství na území SOK zastoupeno 15 vzdělávacími subjekty. Příslušnými obcemi (viz tabulka) jsou zřízeny mateřské školy, základní školy, základní umělecká škola, pod soukromým neziskovou organizací (o.p.s.) funguje odborné učiliště pro žáky se zdravotním postižením. Zajímavým údajem je kapacita školních jídelen 1509 možných strávníků. OBEC Kapacita MŠ Kapacita ZŠ (1.-5. roč.) Kapacita ZŠ (1.-9. roč.) Základní umělecká škola Odborné učiliště Kapacita školní jídelny Kanina 35 Malý Újezd Mělnické Vtelno Mšeno MŠ/80 ZŠ/534 Nebužely Řepín Velký Borek Vysoká Zdroj: ČSÚ Zdravotnictví Na území SOK je ordinace praktického lékaře k dispozici v obcích Vysoká, Nebužely, Lhotka, Mšeno, Řepín a Mělnické Vtelno, ordinace pro děti a dorost poskytuje zdravotní služby ve Mšeně, Nebuželích a Mělnickém Vtelně. Zubní ordinace a laboratoř, gynekologická ordinace a provoz rehabilitace se nachází ve Mšeně. Ostatní odborná pracoviště jsou dostupná na území měst Mělníka a Mladé Boleslavi. Stomatologická pohotovost je pro území SOK zajišťována v oblastní nemocnici v Mladé Boleslavi, lékařská pohotovost je poskytována v nemocnicích v Mělníku a Mladé Boleslavi. Sociální služby Sociální služby jsou dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, rozděleny na - sociální poradenství - služby sociální péče - služby sociální prevence. Sociální služby se dále dělí pole formy poskytování na služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 23

24 V území venkovského mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska působí pět typů registrovaných sociálních služeb, které jsou poskytovány prostřednictvím těchto poskytovatelů: Obec Chorušice pečovatelská služba (terénní) Obec Mělnické Vtelno pečovatelská služba (terénní) Domov seniorů Mšeno pečovatelská služba (ambulantní, terénní) Domov seniorů Mšeno domovy pro seniory Domov seniorů Mšeno denní stacionář Domov seniorů Mšeno sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se z. postižením Zahrada, o.s. - chráněné bydlení Škola naděje Kanina osobní asistence Pro potřebné občany z území SOK jsou dále k dispozici poskytovatelé sociálních služeb, kteří působí na Mělníku. I když dostupnost těchto služeb veřejnou dopravou z území SOKu není optimální, je zřejmé ze získaných údajů, že další typy sociálních služeb jsou pro různé cílové skupiny důležité a potřebné. Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje pracoviště Mělník poskytuje: - poradenství pro osoby se ZP - poradenství pro uživatele sociálních služeb - půjčování kompenzačních pomůcek - osobní asistence V letech 2006/2007/2008 poskytlo Centrum pro občany žijící na území SOK 39/57/55 poradenských konzultací (zájemci o poradenství byli ze všech členských obcí SOK), dále poskytlo v 5/12/19 případech kompenzační pomůcky a v jednom případě (Velký Borek) poskytovalo i osobní asistenci. Fokus Praha, o.s. středisko Mělník poskytuje sociální služby pro osoby se zkušeností s duševním onemocněním prostřednictvím Denního centra a dílen pro pracovní rehabilitaci. Služeb tohoto poskytovatele využívá cca 10 osob z mikroregionu SOK. Centrum seniorů Mělník je příspěvková organizace města Mělníka, které má také své klienty z území Sdružení obcí Kokořínska: - Domov Ludmila poskytuje svou sociální službu 7 osobám a 4 osoby mají podanou žádost - Domov Penzion využívá nebo má podanou žádost 61 občanů z území SOK - Domov Vážka (pro klienty trpící Alzheimerovou, nebo jinou demencí) je žádán od 7 obyvatel/rodin - terénní pečovatelská služba je nabízena i do blízkých okolních obcí, kde si žadatel plně hradí náklady spojené s poskytováním služby. Mimo poskytovatele sociálních služeb ještě pro část obyvatel zajišťuje služby Český červený kříž oblastní spolek Mělník. Město Mělník - azylový dům - noclehárna Mělník - sociálně právní poradna Mělník - terénní program Mělník 24

25 Veřejná doprava Na území SOK je dopravní obslužnost zajišťována různými dopravci - veřejnými linkami osobní autobusové dopravy, autobusovým dopravcem Kokořínský SOK, s.r.o., jehož zřizovatelem je SOK, a železnicí trať Mělník Mladá Boleslav. Lepší dopravní obslužnost je autobusy spadajícími pod dopravní kancelář Mělník zajišťována v pondělí a ve středu, kdy jsou úřední dny úřadů. Přes víkend je spojení touto autobusovou dopravou zajištěno minimálně. Problematické jsou také letní měsíce v době školních prázdnin, kdy nejezdí školní spoje. Vlaková doprava na území SOK se týká velmi malého počtu obcí - na uvedené vlakové trati má pouze 5 obcí vlakovou stanici. Kokořínský SOK, s.r.o., je dopravce, který je zřízen samotným Sdružením obcí Kokořínska. Ekologické mikrobusy zajišťují propojení uvnitř mikroregionu a spojení mezi územím a městem Mělník. Ostatní vybavenost Úřady a instituce jsou obyvatelům z území SOK k dispozici v Mělníku, obci s rozšířenou působností a ve Mšeně, obci pověřené výkonem části státní správy. 25