Pavel Jufiík JIHOČESK DOMINIUM R OÎMBERKOVÉ, E GGENBERGOVÉ, S CHWARZENBERGOVÉ A B UQUOYOVÉ. v jiïních âechách NAKLADATELSTVÍ LIBRI PRAHA 2008

Transkript

1 Pavel Jufiík JIHOČESK É DOMINIUM R OÎMBERKOVÉ, E GGENBERGOVÉ, S CHWARZENBERGOVÉ A B UQUOYOVÉ v jiïních âechách NAKLADATELSTVÍ LIBRI PRAHA 2008

2 Autor a nakladatelství dûkují zejména tûmto osobám a institucím, bez nichï by kniha byla ochuzena o mnoho informací a ilustrací (v abecedním pofiádku): Arcibiskupství praïské, Praha Archiv âeské poji Èovny, a. s. Archiv âesk ch drah, a. s. Cisterciácké opatství Vy í Brod âeská numismatická spoleãnost, poboãka Praha Historick ústav AV âr, v. v. i., Praha Ing. Tomá Jirsa, senátor a starosta mûsta Hluboká nad Vltavou Jihoãeské muzeum v âesk ch Budûjovicích Landesmuseum Joanneum, Rakousko Muzeum v Bruntále Nakladatelství Beatris, Dobrá Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v âesk ch Budûjovicích Národní zemûdûlské muzeum, Ohrada u Hluboké a dal í PraÏská informaãní sluïba, zámek Ctûnice J. E. Karel Schwarzenberg, ministr zahraniãních vûcí âr a senátor Jan Nepomuk Schwarzenberg, Orlík nad Vltavou Schwarzenbersk rodinn archiv, Murau, Rakousko Státní oblastní archiv, TfieboÀ Trans Ars Procházka a spol., âeské Budûjovice PhDr. Jifií Úlovec RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihoãeského kraje Zámek Eggenberg, Rakousko Zámek Orlík nad Vltavou Kniha vychází s mimofiádnû bohatou obrazovou pfiílohou díky laskavé finanãní podpofie tûchto spoleãností: WSPK Waldviertler Sparkasse von 1842 âeské dráhy, a. s. Wienerberger cihláfisk prûmysl, a. s. Vodovody a kanalizace JiÏní âechy, a. s. Jihoãesk kraj Krajsk úfiad, âeské Budûjovice Ing. Pavel Jufiík, 2008 Photo Ing. Pavel Jufiík a Mgr. Simona Jufiíková; Cisterciácké opatství Vy í Brod; âeská numismatická spoleãnost, Praha; Landesmuseum Joanneum (Rakousko); Jihoãeské muzeum v âesk ch Budûjovicích; Vladimír Ho ek; Nakladatelství Beatris, Dobrá; Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v âesk ch Budûjovicích; Schwarzenbersk rodinn archiv, Murau (Rakousko) a Orlík (âr); Státní oblastní archiv TfieboÀ; Trans Ars Procházka a spol., âeské Budûjovice, 2008 Knihu dále podpofiila tato mûsta a obce: Mûstsk úfiad Borovany Mûstsk úfiad Hluboká nad Vltavou Mûstsk úfiad Lovosice Obecní úfiad Orlík nad Vltavou Mûstsk úfiad Postoloprty Úfiad Mûstské ãásti Praha 5 Mûstsk úfiad Protivín Obecní úfiad Zlatá Koruna Illustrations Vladislav Dûdek, Rostislav Vojkovsk, nakladatelství Beatris, archiv Libri, archiv J. Úlovce, Historick ústav AV âr, v. v. i., Praha (mapa), 2008 Erby Jifií Louda, 2008 Libri, 2008 ISBN

3 VùNOVÁNÍ Tuto knihu vûnuji své manïelce Simonû a dcerám Terezce a Kaãence za jejich trpûlivost a podporu pfii psaní této knihy, i za jejich lásku k jiïním âechám. HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, 20. âervence 2007 PAVEL JU ÍK

4 PODùKOVÁNÍ AUTORA Dûkuji v em, ktefií mi pomohli pfii pfiípravû této knihy, informacemi nebo obrazov m materiálem. Zejména pak dûkuji: J. E. Karlu Schwarzenbergovi za pfiístup k materiálûm rodového archivu na zámku Murau a umoïnûní pofiízení fotografií jeho interiéru; Janu Nepomukovi Schwarzenbergovi za pfiístup k archivu zámku Orlík nad Vltavou a umoïnûní pofiízení fotografií interiéru zámku; Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovi ti v âesk ch Budûjovicích, jmenovitû historiãce umûní Mgr. Máje Havlové, za pfiístup k archivním materiálûm hradû a zámkû v jiïních âechách a za cenné informace, Ivû Troupové ze zámku Hluboká, kastelánûm i dal ím pracovníkûm státních zámkû âesk Krumlov, Hluboká, Nové Hrady, RoÏmberk nad Vltavou a TfieboÀ za spolupráci pfii pofiizování obrazové dokumentace; Jaroslavu Rozsypalovi, kastelánovi zámku Orlík nad Vltavou; Dipl. Ing. Heikemu Kellnerovi ze Schwarzenberského rodinného archivu v Murau; Prof. Herbertu Matisovi z Österreichischen Akademie der Wissenschaften ve Vídni; PhDr. Milanu Novákovi, vedoucímu odboru kultury a cestovního ruchu Mûstského úfiadu v Brand se nad Labem; Mons. ThDr. Michaelu Slavíkovi, dûkanovi metropolitní kapituly u sv. Víta na PraÏském hradû, generálnímu vikáfii praïské arcidiecéze; Státnímu oblastnímu archivu v Tfieboni a jeho pracovi ti v âeském Krumlovû; Mgr. Jifiímu Váchovi z Archivu âeské poji Èovny, a. s., za spolupráci pfii doplnûní informací; MUDr. ZdeÀku PetráÀovi z praïské poboãky âeské numismatické spoleãnosti za poskytnutí ilustrací k mincovnictví lechtick ch rodû; Prof. PhDr. Evû Semotanové, DrSc., z HÚ AV âr za poskytnutí historické mapy; nakladatelství Beatris za poskytnutí reprodukãních práv a tiskov ch pfiedloh pro rekonstrukce pansk ch sídel z jiïních âech; Pavlu Palackému a Luká i Adamcovi za poskytnutí fotografií hradu Hauen tejnu (Nového Hradu) a zvlá tû akademikovi Mezinárodní heraldické akademie, heraldikovi Jifiímu Loudovi za laskavé svolení k pouïití rodov ch erbû RoÏmberkÛ, EggenbergÛ, SchwarzenbergÛ a BuquoyÛ. K textu knihy poskytli pak laskavû své poznámky PhDr. Milan Buben a PhDr. Václav Rame. Za koneãn text nese plnou zodpovûdnost pouze autor.

5 OBSAH Úvodem Historie âeského Krumlova Mûsto a zámek âesk Krumlov Zámek âesk Krumlov Schwarzenberská portrétní galerie Zámecká knihovna Zámecké divadlo Orchestfii tû zámeckého divadla Efektové stroje Zámeck archiv Zámecká vûï KleÈ vrchol nad Krumlovem Historie rodu VítkovcÛ a RoÏmberkÛ Historie rodu VítkovcÛ Vítek I. z Prãice Vítek III. mlad í z Blankenbergu Synové Vítka z Prãice a jejich erby Rod pánû z Krumlova Závi z Falken tejna Bitva na Moravském poli Dal í vûtve rodu VítkovcÛ Obraz Dûlení rûïí Historie rodu RoÏmberkÛ Vok I. z RoÏmberka Jindfiich I. z RoÏmberka Petr I. z RoÏmberka Jo t I. z RoÏmberka Oldfiich I. z RoÏmberka Jindfiich III. z RoÏmberka Vladafi intrikán a padûlatel Oldfiich II. z RoÏmberka Proti husitûm Soupefiení s Jifiím z Podûbrad Rezignace Domnûlé pfiíbuzenství s rodem Orsini Jifií z Podûbrad zvolen králem Neklidné období Biskup vratislavsk Jo t II. z RoÏmberka Jindfiich V. z RoÏmberka Vok II. z RoÏmberka Na pokraji zániku Petr IV. z RoÏmberka Jindfiich VII. z RoÏmberka Jan III. z RoÏmberka, zvan Strakonick Jo t III., otec posledních RoÏmberkÛ Johanité maltéz tí rytífii Petr V. z RoÏmberka, zvan Kulhav Poslední RoÏmberkové Vilém z RoÏmberka ád Zlatého rouna Poslední politická mise DvÛr pana Viléma Petr Vok z RoÏmberka Pokutní registra Petra Voka Don Julius d Austria Vpád Pasovsk ch a roïmbersk poklad Arcivévoda Leopold Zánik rodu Pohfieb Petra Voka Václav Bfiezan Hlavní data Vítkovci a RoÏmberkové vamberkové Vybrané hrady, zámky, paláce a statky RoÏmberkÛ Bechynû Dívãí Kámen Helfenburk Choustník Kratochvíle Netolice Prachatice Pfiíbûnice Vimperk VítkÛv Hrádek Klá ter Vy í Brod ád cisterciákû Kardinál Schwarzenberg a cisterciáci Stavební v voj klá tera Opat Quirin Mickl Hrobka RoÏmberkÛ Závi Ûv kfiíï Mistr vy ebrodského oltáfie RoÏmberské paláce v Praze Jihoãeské rybníkáfiství a rybníkáfii Josef tûpánek Netolick Zlatá stoka O B S A H 7

6 Mikulá Rutard z Male ova Jakub Krãín z Jelãan Rybník Svût Rybník RoÏmberk Josef usta Historie rodu EggenbergÛ Obratn Jan Oldfiich Arcivévoda Ferdinand t rsk císafiem Staromûstská exekuce Mincovní konsorcium a státní bankrot Skandál knûïny z Eggenbergu KníÏe Jan Antonín sbûratel titulû Titulatura aristokracie Pofiadí rodû na císafiském dvofie ve Vídni ímská cesta a zlat eggenbersk koãár Ferdinand III PapeÏ Urban VIII Spor bratrû o dûdictví Barokní velmoï na Krumlovû Spor o dûdictví EggenbergÛ Erb EggenbergÛ Hlavní data Eggenbergové Historie rodu SchwarzenbergÛ Heslo Jana Silného Vítûz nad Turkem Adam ze Schwarzenbergu Usazení SchwarzenbergÛ v âeském království Biskup a voják Leopold Vilém Habsbursk Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu kníïetem Za braniborskou zástavu Kfiivoklát a Kru ovice KníÏe Ferdinand Morov král ZávûÈ kníïete Ferdinanda Obléhání Vídnû Turky v roce Bíglové a Schwarzenbergové Erb SchwarzenbergÛ Barokní kníïe Ne Èastn císafisk hon Místo ãinu dnes Hluchov Sirotek s fiádem Zlatého rouna Hospodáfi a budovatel Schwarzenberská banka Schwarzenbersk plavební kanál Kdo byl Josef Rosenauer? Pytlácká poznámka Rozdûlení SchwarzenbergÛ na dvû vûtve Panství Gimborn Fedinand Runk panství Smrt knûïny Paulíny Vzdûlání lechticû O B S A H Romantiãtí manïelé a hospodáfii Hrad a zámek Hluboká a jeho okolí Historie Hluboké Hluboká ráj myslivosti Rybník Bezdrev Marradasovy sloupy TûÏká váleãná léta Romantická pfiestavba zámku Hluboká August Sedláãek o Hluboké ezbáfi Jan Pták Interiéry zámku Hluboká Decius Mus Johann Georg Hamilton Podnikavá lechtiãna Fregata Schwarzenberg Soukromá kníïecí apartmá Zámecká kuchynû Zámecké sluïebnictvo Ze schwarzenberské kníïecí kuchynû Dal í stavby na Hluboké Schwarzenberská garda Zámeck park Architektura hospodáfisk ch budov Schwarzenbergové a zemûdûlství Zru ení roboty Doba zmûn Podpora ãeského penûïnictví Energick ministersk pfiedseda Rakousk konstituãní Richelieu Jane Ellenborough NemanÏelské dûti kníïete Felixe FelixÛv skon Záhada smrti knûïny Windischgrätzové Alfréd Windischgrätz Oblíben kardinál Bedfiich O pfiíjezdu arcibiskupa Schwarzenberga do Prahy Slavnostní koãár praïsk ch arcibiskupû PapeÏ Pius IX Neposlu n kardinál Korunovaãní klenoty Zlatá svatba na Hluboké Svûtová v stava ve Vídni Jediná zlatá svatba Konec jedné epochy Slavnostní osvûtlení zámku Hluboká Marnotratn Edmund âernov Îeleznice v jiïních âechách Rakouská hymna Zákon ã. 61/1918 Sb Pozemková reforma v âeskoslovensku KníÏe Adolf poslední Schwarzenberg na Hluboké Velkovévodská svatba

7 Impala schwarzenberská farma v Keni Bedfiich Machulka KnûÏna Hilda Lucemburská Na obranu republiky Tajná podpora protinacistického tisku Rázná teta Anna Emigrace Nacisté na Hluboké JUDr. Jindfiich Schwarzenberg Jak komunista pomohl feudálovi Poslední generál Tajná fií ská záleïitost Pfiedehra zákona Lex Schwarzenberg Boj o ãtyfii miliardy Projednávání zákona Lex Schwarzenberg Loajální schwarzenber tí zamûstnanci Teta Terezie Schwarzenberská správa Pokraãování rodu Hlavní data v historii rodu SchwarzenbergÛ TfieboÀ Adam II. ze vamberka Bída tfiicetileté války Zámeck park Státní oblastní archiv v Tfieboni Prohlídka zámku TfieboÀ Z historie osobní hygieny Malífi lovû a honû TfieboÀská hrobka SchwarzenbergÛ Záhada malého Waltera Prospera Poslední cesta kníïat Dûjiny mlad í rodové vûtve SchwarzenbergÛ Mar ál v ãele sekundogenitury Vojenská kariéra Poprvé diplomatem Znovu vyslancem NapoleonÛv sàatek s Marií Luisou Opût ve válce Lipsko bitva národû Pováleãná léta Carsk vodopád na Orlíku Napoleonské války Vojáci i poslanci Zmûna v následnictví Poslední lancknecht Nepodafien princ aï do tûch hrdel a statkû KníÏe Karel III. a Národní divadlo Boj o ãeskou státnost Zmafiené rakousko-ãeské vyrovnání Poznámka na závûr Princ Bum Oblíben kníïe Bedfiich Období pfievratû KníÏe Karel V âesko-moravská myslivecká jednota KníÏe v dobách nesvobody Fürstenbergové Nûmecké metody odplaty ád svatého Lazara v âechách Karel VI. velkopfievorem maltézsk m Vlajka a znak Protektorátu âechy a Morava Obrazy ãeského státu povzbuzení pro âechy Heraldik a reprezentant emigrace Charge d affaires kníïe Franti ek Vystûhování Neveklovska Spor se Sovûty o papeïského nuncia KníÏe kancléfi, senátor a ministr Je tû jednou teta Anna Návrat do vlasti Spor s b val m generálním prokurátorem Bedfiich Karel ZeÈ Peter Morgan Vybraná panství, zámky a paláce SchwarzenbergÛ Vybraná panství a sídla rodu SchwarzenbergÛ primogenitura Borovany Cítoliby âerven DvÛr Dlouhá Ves Jinonice Libûjovice Lovosice M ec Nov Hrad u Jimlína Postoloprty StoÏec Svat Tomá TouÏetín Zlatá Koruna Zlatokorunská kola Schwarzenberské paláce v Praze a ve Vídni Lovecké zámky a myslivost Loveck zámek Ohrada Psi z Anglie Slavné lovecké muzeum Milovan Boubín O lesmistru Josefu Johnovi Jeleni na Boubínû Loveck zámeãek na Boubínû Loveck zámeãek ZátoÀ Myslivost v Království ãeském Hony na Hluboké Parforsní hony Lovecká hudba Stará obora u Hluboké O B S A H 9

8 Nûmecká a rakouská panství SchwarzenbergÛ Zámek Schwarzenberg Zámek Murau Tatra kníïete Adolfa Nová schwarzenberská hrobka v Murau Archiv v Murau Zámek Orlík sídlo sekundogenitury Romantická pfiestavba Orlíku Prohlídka zámku Orlík Lovecké tradice na Orlíku Zámeck park u Orlíku Orlická rodinná hrobka Vybraná panství a zámky rodu SchwarzenbergÛ sekundogenitura âimelice Dfievíã Karlov NalÏovice Protivín Sedlec u Kutné Hory Starosedlsk Hrádek Tochovice VarvaÏov Zvíkov Historie rodu BuquoyÛ Zakladatelé rodu Císafisk mar ál ObleÏení Budûjovic Páni Novohradsk ch hor Karel Albert Morganatická vûtev rodu Mar álovi vnuci Buquoyské sklárny Rokokoví kavalífii Reformátor kolství kolní reforma Péãe o chudé Vûdec a vynálezce Jifií Franti ek âerné sklo Romantik Jifií Jan Václav Jan Kfititel Tomá ek MuÏ doby Karel Bonaventura Demise ministra orby Konec BuquoyÛ v âechách Bitevní kfiiïník Scharnhorst V tahy z dobového tisku Erb BuquoyÛ Vybraná panství, zámky a paláce BuquoyÛ Nové Hrady Nové Hrady hrad Rezidence na námûstí v Nov ch Hradech Nové Hrady zámek Tereziino údolí RoÏmberk RoÏmberk: hrad VítkovcÛ Neklidné období Jan Zrinsk Stateãn váleãník Období romantismu Horní a Dolní hrad Kdo byla Perchta z RoÏmberka? Povûst o Bílé paní Socha slona na RoÏmberku Cukn tejn âerven Hrádek u Jirkova Hauen tejn Pfiíseãnice Pfiírodní rezervace a loveck zámeãek Îofín Paláce BuquoyÛ v Praze Nové Hrady klá ter servitû ád sluïebníkû Panny Marie Hrobka BuquoyÛ Hlavní data Buquoyové Seznam pouïité a doporuãené literatury PouÏitá literatura Doporuãená literatura Periodika a dal í prameny Jmenn rejstfiík O B S A H

9 ÚVODEM JiÏní âechy jsou jednou z nejkrásnûj ích oblastí âeské republiky. Nádherná pfiíroda a bohatost zachovan ch hradû, zámkû, klá terû i technick ch památek ale nejsou dílem náhody. V jiïních âechách se spojila síla pfiírody a tvofiivé ruce lidí. Napomohla jim v znamnû i skuteãnost, Ïe pfieváïná ãást tohoto regionu byla po dlouhou dobu v rukou jednoho drïitele aè uï to byl rod VítkovcÛ, RoÏmberkÛ, EggenbergÛ, SchwarzenbergÛ nebo BuquoyÛ. Ti v ichni mûli zájem na jeho dlouhodobé prosperitû i na spokojenosti lidí, ktefií pro nû pracovali a zde Ïili. Pfiíkladem je dokonalá rybniãní soustava vybudovaná zejména za vlády posledních RoÏmberkÛ a jejich na svou dobu moderní metody fiízení hospodáfiství dominia. Dal ím pfiíkladem mûïe b t napfi. první penzijní fond u nás, kter Schwarzenbergové zaloïili pro své zamûstnance jiï roku 1765 a kter pfietrval aï do roku 1950, penûïní ústavy tzv. die Schwarzenberg-Bank a Creditanstalt, které byly zaloïeny ku prospûchu Koruny ãeské, nebo mnohé Ïelezniãní tratû. Nesmíme zapomenout ani na kolské a sociální reformátory z novohradského panství, ktefií sv mi reformami zásadnû ovlivnili systém kolství a péãe o chudé v habsburské monarchii. Symbolem jiïních âech jsou hluboké lesy, umava, fieky Vltava a LuÏnice, a pfiedev ím pak hrady a zámky, které kaïd rok nav tíví statisíce turistû. Není zde ale jen romantick zámek Hluboká, renesanãní zámek a mûsto âesk Krumlov nebo hrdé královské mûsto âeské Budûjovice. Jsou tu i dal í desítky památkov ch objektû, technick ch staveb, hluboké lesy, rybníky a dal í vodní díla, která stojí za pozornost. S fiadou z nich se ãtenáfi této knihy blíïe seznámí. JiÏ ãtvrt století jezdím do jiïních âech, ze kter ch pochází jeden z kofienû mé rodiny. VÏdy mne znovu okouzlují a vïdy se dozvídám nûco nového a zajímavého. ProtoÏe jsem tento kraj chtûl poznat mnohem podrobnûji neï bûïn turista, zaãal jsem studovat historii tohoto kraje a zaãaly se pfiede mnou odkr vat málo známé pfiíbûhy lidí, i na í zemû. Rozhodl jsem se pak ucelen historick pfiíbûh jiïních âech pfiedloïit ãtenáfiûm na pozadí vyprávûní o rodech RoÏmberkÛ, EggenbergÛ, SchwarzenbergÛ a BuquoyÛ. Prostfiednictvím popisu historie hradû a zámkû Hluboká, âesk Krumlov, RoÏmberk, TfieboÀ a Nové Hrady tak znovu oïívá zajímavá a nûkdy i napínavá historie âeského království a lidí, ktefií tuto historii tvofiili nebo v ní Ïili. Vûfiím, Ïe fiada informací bude pro mnoho ãtenáfiû nová nebo pfiekvapivá. M m hlavním cílem bylo podat historii zajímavou formou, pfiehlednû a bez pfiíkras a nepsat odbornou studii. Doufám, Ïe se mi to podafiilo. AÏ pfií tû pûjdete podél star ch portrétû na jihoãesk ch hradech a zámcích, budete znát osudy mnoha zajímav ch lidí. Poznámka Jména a názvy v knize jsou pouïity v souladu s dobou, o které se hovofií. Tj. podle známé národnosti osoby nebo v dané dobû pouïívaného názvu (nejãastûji ãeské verze): napfi. mûsto Krumlov pouïívá jméno âesk Krumlov aï od roku 1920 toto je v textu respektováno. U SchwarzenbergÛ je zavedena ãeská verze kfiestních jmen u osob, které se hlásily k ãesko-nûmecké dvojjazyãnosti, a také tam, kde je ãeská verze jména u nás pouïívána v literatufie nejãastûji. Ú V O D E M 11

10 HISTORIE âeského KRUMLOVA Svorník mezi rody, které vládly pomyslnému jihoãeskému dominiu, tedy Vítkovci, RoÏmberky, Eggenbergy a koneãnû Schwarzenbergy, tvofií âesk Krumlov. Zde si mûïeme nejlépe uvûdomit bûh dûjin. Hrad byl zaloïen Vítkovci na strategickém místû, pfii brodu pfies Vltavu na obchodní cestû do Lince, kolem poloviny 13. století. V jeho podhradí se zaãalo vyvíjet mûsto jiï za pánû z Krumlova a první domky fiemeslníkû a obchodníkû se soustfiedily podél cesty pod hradem, jako jeho hospodáfiské zázemí. V znamn m mezníkem pro dal í rozvoj mûsta byl pfiíchod RoÏmberkÛ (1302). Od poãátku Český Krumlov v první polovině 19. století (litografie A. Hauna). Č E S K Ý K R U M L O V 13

11 Znaky Eggenbergů, českého krále a Schwarzenbergů (zleva doprava) na fasádě radnice v Českém Krumlově připomínají poslední tři majitele města a panství. 14. století zaãal b t Krumlov budován jako rezidenãní sídlo nadregionálního v znamu, v nûmï se zaãaly stavût i zdûné domy, do mûsta byl pfiiveden vodovod a obvod roz ífieného mûsti tû i Latránu chránily nové hradby. V roce 1379 mûlo mûsto jiï 96 domû a Latrán asi 50 domû. Pfied branami obou krumlovsk ch mûstsk ch celkû se jiï ve stfiedovûku rozvíjela pfiedmûstí a v ir ím okolí mûsta vznikla fiada dvorû krumlovsk ch mû ÈanÛ. V hospodáfiském zázemí najdeme mj. est ml nû a valchu. Plynul rozvoj mûsta nebyl naru en ani v dobû husitské, neboè roïmberské drïavy zûstaly oporou katolictví. Krumlov se dokonce stal útoãi tûm vysok ch praïsk ch církevních hodnostáfiû, ale i umûlcû a dal ích osobností z lucemburského dvora, kter v Praze po roce 1419 pfiestal existovat. V znam sídla roïmberského vladafie získal mimofiádné postavení, neboè zûstal jedin m kontinuálnû se rozvíjejícím umûleck m centrem v cel ch âechách a v jistém smyslu i pokraãovatelem lucemburského dvora. V 16. století proïívalo mûsto Krumlov vrchol svého rozkvûtu na pozadí reprezentativního roïmberského dvora a bylo rovnûï horním mûstem (tûïba stfiíbra a zlata). Na poãátku pozdûj í stagnace byl prodej mûsta císafii Rudolfovi II. Konec prosperity pfiineslo jeho obsazení císafisk m vojskem v letech a za tfiicetileté války i bavorsk mi a védsk mi vojsky. Pokraãováním 14 Č E S K Ý K R U M L O V roïmberského dvora se od roku 1622 stal eggenbersk dvûr a od roku 1719, po smrti Marie Ernestiny, rozené ze Schwarzenbergu, dvûr schwarzenbersk. MùSTO A ZÁMEK âesk KRUMLOV V prûbûhu vnitfiní kolonizace ãeského státu a udûlování kní- Ïecích panství druïiníkûm získal rozsáhlé pohraniãní a dal í oblasti jiïních âech rod VítkovcÛ. Ten se v této oblasti usadil okolo roku PÛvodní gotick hrad zaloïili páni z Krumlova, jedna z vûtví mocného rodu VítkovcÛ s erbovním znakem pûtilisté rûïe, nûkdy pfied rokem Samotné jméno mûsta Krumlova je poprvé zmínûno v listu moravského markrabûte a rakouského a t rského vévody Pfiemysla, budoucího ãeského krále Pfiemysla Otakara II. Mezi svûdky listiny z roku 1253 je uvádûn Witigo de Chrumbenowe, tedy Vítek z Krumlova. Mezi králem a Vítkovci v té dobû docházelo k fiadû sporû napfiíklad o zaloïení mûsta Budûjo-

12 Neobvyklý pohled na Český Krumlov ze zámecké terasy vlevo část zámku s tzv. Hrádkem a renesanční věží, vlevo město s gotickým chrámem sv. Víta. vic nebo klá tera Zlatá Koruna nedaleko hranic roïmberského dominia. Mûsto Krumlov vzniklo postupnû ve dvou etapách. Jeho první ãástí bylo podhradí na levém bfiehu Vltavy, tzv. Latrán, druhá ãást mûsta na pravém bfiehu Vltavy byla zaloïena pozdûji na zelené louce jako obchodní osada nazvaná Staré mûsto (poprvé je zmínûna roku 1274). První písemná zmínka o mûstû je v listinû Jindfiicha I. z RoÏmberka z roku KdyÏ roku 1302 vymfiela krumlovská vûtev rodu VítkovcÛ, vymohli si jejich pfiíbuzní RoÏmberkové na králi Václavu II., aby se v tomto pfiípadû vzdal svého práva odúmrti a pfievedl dûdictví na jejich rod. Král tak uãinil, a Krumlov se stal sídlem RoÏmberkÛ aï do roku Noví majitelé v estrannû podporovali rozvoj mûsta a s jejich jménem je spojena doba nejvût ího rozkvûtu hradu i mûsta. Ve druhé polovinû 16. století získal hrad podobu honosného renesanãního sídla. Petr I. z RoÏmberka se stal nejbohat ím muïem království a pfiedním dvofianem. Povolal také do mûsta Îidy, kter m svûfiil správu sv ch financí. Jako zboïnû vychovan muï (ve vy ebrodském klá tefie) zaloïil v Krumlovû chrám sv. Víta a mûstsk pitál s kostelem sv. Jo ta na Latránû. V jeho lépûjích li i synové, ktefií roku 1350 zaloïili areál zahrnující klá ter minoritû a klá ter klarisek se spoleãn m kostelem BoÏího tûla a Bolestné Panny Marie. Koncem 15. století získal Krumlov právo pofiádat t denní a aï ãtyfii v roãní trhy (kaïd trval osm dní). Mû Èané s podporou RoÏmberkÛ dolovali stfiíbro (a od 16. století i zlato), a tak se Krumlov na krátkou dobu dokonce stal horním mûstem (1603). V roce 1555 Vilém z RoÏmberka spojil dosud samostatn Latrán a mûsto v jednu mûstskou obec, ãímï vyfie- Č E S K Ý K R U M L O V 15

13 il fiadu do té doby probíhajících vzájemn ch sporû o jejich privilegia a spojil práva obou ãástí. V roce 1601 musel Petr Vok z RoÏmberka mûsto prodat císafii Rudolfovi II., aby se zbavil nejtíïivûj í ãásti dluhû, a pfiesídlil na TfieboÀ. V drïení habsburského rodu byl Krumlov 20 let. Za tfiicetileté války v roce 1622 vûnoval císafi Ferdinand II. krumlovské panství (spolu s prachatick m a netolick m) Janu Oldfiichu hrabûti z Eggenbergu a souãasnû ho pov il na kníïete. Spojená panství dostala roku 1628 titul vévodství. Rod EggenbergÛ pak ho drïel aï do zaãátku 18. století. Zejména Jan Kristián (Johann Christian) I., kníïe z Eggenbergu a vévoda krumlovsk, ovlivnil vzhled mûsta a zámku velkorysou stavební ãinností ve stylu baroka a podporou hudby a divadla. Kulturní a hospodáfisk rozvoj mûsta pokraãoval i za jejich pfiíbuzn ch SchwarzenbergÛ, kdy se Krumlov stal jednou z pfiedních kníïecích rezidencí ve stfiední Evropû. Poté co Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu pfiesídlil zaãátkem 19. století z Krumlova na Hlubokou a dal í rezidence, stavební rozvoj zámku a mûsta se prakticky zastavil. Zámek nebyl pfiíli pohodln, takïe ho kníïecí rodina nav tûvovala zfiídka (nebyl zde elektrick proud, splachovací toalety ani koupelny). Mûsto, leïící ponûkud stranou hlavních cest, se nestalo ani prûmyslov m centrem. Kromû kníïecího a mûstského pivovaru tu pracovaly jen dvû papírny, nûkolik ml nû, továrna na sukno a po polovinû 19. století byly otevfieny doly na vloãkovou tuhu. Podnût k v raznûj ímu oïivení hospodáfiského Ïivota dala aï roku 1891 otevfiená Ïelezniãní traè vedoucí severnû od mûsta. Absence prûmyslového rozvoje ale Krumlovu pomohla zachovat si tváfi renesanãního a barokního mûsta tedy to, co dnes na âeském Krumlovû obdivují miliony tuzemsk ch i zahraniãních náv tûvníkû. Zmûna státního reïimu v fiíjnu 1918 se projevila vyhlá ením samostatné umavské Ïupy Böhmerwaldgau, která se mûla stát souãástí tzv. Nûmeckého Rakouska. Proto v listopadu zasáhla ãeskoslovenská vláda a vyslala do Krumlova vojsko. Dnem 30. dubna 1920 byl v nosem ministerstva vnitra zmûnûn název mûsta z Krumlov a Krumau na âesk Krum- Pohled na zámek Český Krumlov od městské zbrojnice vlevo budova bývalé mincovny, vpravo tzv. Hrádek s věží. 16 Č E S K Ý K R U M L O V

14 Český Krumlov, pohled na tzv. Hrádek s renesančními sgrafity. Český Krumlov, renesanční sgrafita s antickými alegorickými a mytologickými výjevy, která zdobí budovy na třetím nádvoří zámku, vytvořil v letech malíř Gabriel de Blonde. lov a Böhmische Krumau (poprvé byl pouïit jiï v roce 1439!). Po mnichovské dohodû se âesk Krumlov stal souãástí nûmecké Tfietí fií e. Za 2. svûtové války bylo mûsto na tûstí u etfieno váleãn ch operací a po osvobození americkou armádou bylo pfiedáno ãeskoslovensk m úfiadûm. Po roce 1945 pak do lo k odsunu nûmeckého obyvatelstva a mûsto s okolím se dostalo do blízkosti pohraniãního pásma. AÏ do poloviny 80. let 20. století ãeskoslovenské úfiady zanedbávaly památkovou péãi ve mûstû i na zámku, coï se projevilo na jejich vzhledu a technickém stavu. V roce 1963 (a znovu v roce 1987) byla v centru mûsta vyhlá ena mûstská památková rezervace. AÏ koncem existence âeskoslovenské socialistické republiky do lo ke zlep ení péãe o památky, ale radikální zmûna nastala aï po roce Historické jádro mûsta vãetnû pfiedmûstí je tak jednou z nejcennûj ích mûstsk ch památkov ch rezervací v ãesk ch zemích a od roku 1992 je zapsáno v prestiïním seznamu svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. Zámek âesk Krumlov PÛvodní hrad VítkovcÛ byl chránûn pfiíkopem vyláman m ve skále a hradbou. Za ní bylo obytné stavení, z nûhoï byl pfiístup po padacím mostû do sousední válcové vûïe, která se Č E S K Ý K R U M L O V 17