(??) Nyní Vám položím zásadní otázku. Jak mi dokážete, že právě toto vše, co říkáte je pravda? Co je to pravda podle Pansofie?

Transkript

1 (??) Nyní Vám položím zásadní otázku. Jak mi dokážete, že právě toto vše, co říkáte je pravda? Co je to pravda podle Pansofie? (?) Ptáte se, zda-li existuje absolutní pravda? Jak ji poznáme? Co lze označit za pravdivé tvrzení? Nejprve bychom si měli uvědomit, že hledáme jednu absolutní pravdu, ale i mnoho dalších relativních pravd vnímaných z rozdílných úhlů pohledu na svět, na realitu či pravdu vnímanou různým stupněm poznání jednot livých archetypů. Relativní pravdy svým způsobem představují různá stádia či úrovně absolutní pravdy. Základní rozdělení pravdy na hledanou mou vnitřní pravdu resp. vnitřní přesvědčení, které vyplývá právě z mého stavu poznání a druhou stranu pravdy a to pravdy presentované mým okolím, která je archetyp od archetypu jiná resp. jimi dotvářená. Obě tyto součásti hledané pravdy jsou přímo úměrné stavu poznání jednotlivých archetypů. Svou relativní pravdu mají naše podsystémy, okolní systémy i naše nadsystémy BYTÍ. (.) Tím jsme se dostali do další naplánované kapitoly o vnímání pravdy. Jak vidím, tvrdíte, že každý má svou relativní pravdu. Absolutní pravdou bude podle Vás pravda na úrovni poznání Universa jako celku. Podle Vašeho výkladu relativní pravdy, bude mít pravdu i ten člověk, který vědomě lže, je proto, že ví a zná svůj důvod ke lži a to je nesmysl. To nemá s pravdou nic společného. S tím nemohu souhlasit. Měli bychom rozlišovat mezi absolutní a relativní pravdou, protože jak víme, vše je relativní. Nezapomínejme, že na cestě k vyšší harmonii BYTÍ se mění stav resp. kvalita poznání a tudíž i naše vnímání pravdy. Pokusme se nyní více vysvětlit rozdíl mezi absolutní a relativní pravdou. Dejme si příklady, kdo a jak vnímá pravdivost či nepravdivost v jakémkoli řešeném problému. Popovídáme si o nutnosti řešení těchto relativních problémů a následně i o komunikaci, přenosech energie mezi archetypy, která dotváří jejich poznání a jejich vnímání pravdy o smyslu BYTÍ. Budeme mluvit o úkolech podsystémů i nás lidí jako podsystémů v Universu. Na závěr celého seriálu o Pansofii si popovídáme, proč v jednotlivých věroukách existuje předpověď apokalyptické etapy ve vývoji lidstva a jaké existují možnosti ve vývoji lidstva na této planetě. (.) Tak jste nám popsal, co nás čeká a nemine. Ale já mám stále problém o nutnosti mého upřímného přiznání si skutečného stavu BYTÍ pro účinnou modlitbu. (??) Předpokládám, že tím myslíte přiznání si stavu svého poznání sám o sobě, ale i světě jako celku, ne? Přesně. Toto uvědomění je nutné, abychom věděli co si přejeme. Jak klasik říká: Nesmíme ostatním kázat o vodě a sami přitom pít víno. Jinými slovy naše myšlenky, činy musí být opravdové, jednotné a upřímně míněné. Řeknu Vám životní moudro jednoho mého známého, který se zabývá marketingem a firemní kulturou. Říká: Jestliže firma či společnost, něco jiného říká, něco jiného píše a něco jiného koná, pak je to pravděpodobný začátek konce BYTI této firmy. Denně jsme my, lidé jako podsystémy vystaveni životním zkouškám v rámci

2 existujících společenských archetypů. Jinými slovy by se dalo říci, že jde o naší celoživotní přípravu ke zkouškám z našich znalostí požadovaných ve vertikální bráně mezi jednotlivými prostory, o které jsme již mnohokrát mluvili. Připomeňme si, že nejtěžší součástí této zkoušky je umět spravedlivě a upřímně soudit sám sebe a své činy. (.) Rozumím, ale vzniká mi problém i když říkáte, že vše je relativní. Mám problém při modlitbě, meditaci, regresi či v reálně žitém životě, kdy se myšlenkově, emocionálně i fyzicky cítím jinak, než jsem plánoval a očekával. Přichází mi něco jiného, než jsem žádal, pak jsem z toho zmaten. Někdy to i bolí. Jindy je výsledek ještě lepší než jsem očekával. (??) Jak mám vědět, v čem je problém a co je pravda? Uváděli jsme si dva způsoby. Když něco bolí více nebo méně, je to kontrolní signál, že s naším systémem není vše v pořádku. Máme li lepší výsledky, pak by to mohlo být dobře, ale musíme býti velmi ostražití a obezřetní. Naše EGO nás stále pokouší a nadsystémy nás stále kontrolují a zkouší. Může jít o jakýsi kontrolní životní program či zkoušku ze strany Lucifera či Satana. Měli bychom si toho být stále vědomi. (??) Dobře, zeptám se Vás jinak. Jak poznáte, že informace, signály, vstupy do Vás z okolí jsou dobré pro Váš rozvoj? Jak poznáte, že někdo mluví pravdu nebo zda-li Vám jeho tvrzení a naše potenciální vstupy neuškodí a nepošlou do chaosu? To poznám jenom díky svému poznání a smyslům, které mi poskytují informace při prováděné i následné analýze. Pokud zjistím, že jsou to destruktivní vstupy, měl bych se jich vyvarovat. (.) Dobře, budu je ignorovat. Poučím se z nich. Nepustím je do svého systému. To je však někdy velmi těžké. Rozumím-li tomu dobře, na záporné, egoistické energie bychom neměli reagovat. Pokud neohrožují Vaše podmínky BYTÍ, pak je ignorujte. Jsou-li pro Vás nebezpečné musíte se snažit je zneutralizovat, tak aby si Vaše stavy a pohyby BYTÍ ponechali harmonickou dynamiku BYTÍ. O tom jsme mluvili již dříve. (??) To se snadno řekne, ale hůře činí. Všichni Vám dávají rady. Každý se snaží prosazovat tu svou pravdu. Jak poznám, která ta pravda je pro mě ta pravá? Zde odpověď není tak jednoduchá. Každá odpověď, rada je zatížena zkušenostmi a subjektivními resp. osobními cíly každého člověka, archetypu. Dává-li Vám někdo informace, radu či jiné energetické vstupy, pokuste se vcítit do jeho situace a říci si, jak byste jednali Vy v jeho situaci. Měl byste vnímat jejich pohled na jejich pravdu, hledat a uvědomit si jejich motiv, proč Vám asi radí to, co Vám radí. Oni totiž mají svou relativní pravdu a proto říkají, píší a činí to, co považují za svou pravdu BYTÍ.

3 Nezapomínejme, že relativní pravda je vždy zatížena určitými zájmy. Čím více však rozhodnutí ladí s cíli harmonického nadsystému, tím méně je tato relativní pravda zatížena oním subjektivním egoismem. Taková rada, je pak vedena z vyššího nadhledu BYTÍ. (??) Existuje nějaké nebezpečí pro náš archetyp při hledání pravdy? Záleží na tom s kým komunikujeme. Jak již víme, můžeme komunikovat s našimi podsystémy, které nám mohou vnucovat své egoistické rady, touhy a zájmy. Můžeme komunikovat s okolními archetypy, které se budou snažit prosadit svůj zájem a budou se nás snažit zmanipulovat. Dávali jsme si příklad komunikace s nadsystémy cestou modlitby. Celé BYTÍ Universa stojí na komunikaci, na výměně energie při nádechu a výdechu Universa. Problém spočívá v tom, když nejsme schopni rozeznat manipulaci EGA. Již jsme si dokazovali, že nic není náhoda. V tomto okamžiku bych jen doplnil, že někdy může naše nabídka resp. náš archetypální výdech vyvolat jinou reakci, nabídku nadsystému než očekáváme. Představme si, že nadsystém od nás chce něco jiného. Chce nám nabídnout to, co on potřebuje, protože je to z jeho pohledu nejlepší řešení jeho problémů. Nabízí jinou práci než my si myslíme, že je potřeba činit. Záleží na tom, jak náš plán očekávaného budoucího BYTÍ ladí s plány nadsystémů a nebo jak je naopak egoistický. Někdy jsou nám přehrávány různé životní programy, které jsme si svou nabídkou resp. poptávkou natáhli do života jako studijní materiál. Jistě to znáte. Máte pocit, že žijete život, který není Váš. Někdy nás životní situace donutí začít hrát jiné role v rodině, firmě,.., kdy jsme nuceni zaskakovat za jiné a dělat něco jiného než jsme měli v plánu. Neměli bychom zapomínat, že nadsystém je vždy silnější. Plnění životních zkoušek je však jedinou cestou postupného růstu poznání a cestou k poznání pravdy BYTÍ. Vše má své důvody, kterým nemusíme a někdy ani nemůžeme porozumět. (?) Už víme, jaký je rozdíl mezi relativní a absolutní pravdou? (.) Každý má svou relativní pravdu. Každý ví, co v tom určitém čase a prostoru na základě svého poznání vykonal, koná a konat chce. Je to naše vědomá (nevědomá) cesta k absolutní pravdě BYTÍ Universa skrze řadu relativních pravd jeho archetypů. Správně. Každý rozhoduje za sebe, ale i v archetypech svého BYTÍ a tím je Universum. My jsme schopni a můžeme ovlivňovat své a jeho BYTÍ. Proto je důležité naučit se vědomě a dynamicky transformovat stavy BYTÍ (7) a harmonizovat pohyby BYTÍ (8). Žijeme v jeho reálném čase a v rámci jeho BYTÍ svými rozhodnutími ovlivňujeme budoucí osudové podmínky svého BYTÍ. Komu, kdy, jak a s jakým programem se opět narodíme. Chopme se své vědomé odpovědnosti za naši budoucnost svými činy. (??) Mám další problém. Představte si, že nejsem schopen změřit a poznat kudy vede cesta k pro-harmonickému dynamickému BYTÍ?

4 Pouze vyšší a vyšší poznání nám umožní lépe a lépe se rozhodovat. Vždy máme mnoho variant řešení, ale svým způsobem máme jen dva základní směry. Máme dvě možnosti, jak jsme již několikrát řekli. Většinová znalost zákona nám umožní se vědomě rozhodnout pro-harmonicky. Nemám-li onu většinovou znalost, měli bychom buď vyčkat a nebo se snažit získat další zkušenosti pro znalost zákona. Můžeme se nechat vést svou intuicí, udělat jakýkoli první krok, který nám přinese další poznání a možnost korekce cesty. M že nám přinést i úplnou změnu směru, ale o tom je právě cesta hledání pravdy. Mluvili jsme o spirále BYTÍ stavů a pohybů činěných střídavě s většinovou znalostí zákonů a n ásledně s menšinovou znalostí zákonů. Je to střídání, kdy jednáme více na základě poznání a kdy jednáme více na základě víry. Doporučuji nečekat na 100% znalost všeho, protože je to v našem prostoru a čase BYTÍ nemožné. Bylo by to mrháním energie z naší strany a doporučuji se rozhodovat v okamžiku Vaší relativní jistoty, kterou každý získáváme v okamžiku minimálně 51% přesvědčení o naší relativní pravdě v rámci námi očekávané absolutní pravdy. (??) Můžete uvést nějaký příklad ze života? Rozumím. Představme si, že probíhá Váš rozhovor s někým o kom víte s naprostou jistou, že Vám lže. Mohou vzniknout dvě možnosti. On to ví, že lže a lže záměrně. Svá lživá tvrzení Vám vydává za pravdu. (?) Je to jeho relativní pravda, i když on ví, že lže? Je to jeho pravda! On ví, proč lže. Je to pro něj z nějaké důvodu výhodné. Je to výhodné pro jeho očekávané budoucí BYTÍ. Na Vás je, abyste poznali, zda-li ona lež je pro Vás pro-harmonická či dis-harmonická. Musíme stále analyzovat, kam nás komunikace v rámci našeho BYTÍ vede. Nenechme se nevědomě manipulovat. Pakliže s Vámi komunikující člověk neví, že to, co říká není pravda, pak to není lež. On svá tvrzení považuje za pravdu. Je to jeho relativní pravda. Je to jeho nevědomost a nižší stav poznání. (?) Jak budete vnímat oba komunikující? Stejně? Rozdílně? Popírají naše úvahy o vědomém lháři a člověku s nedostatečným poznáním závěry o relativní pravdě? Na první pohled vypadá jimi sdělovaná informace stejně. (.) To určitě ne. Lhář, který mi vědomě radí lež, si myslí, že mu ta lež pomůže. Jinak by pro něho nemělo smysl lhát. Nikdo přeci nebude tvrdit něco, co by mu ublížilo resp. něco, co není v jeho prospěch. Nebude přeci tvrdit něco, co by mohlo zničit jeho harmonii BYTÍ. Naprostá většina lidí přeci nejsou vědomými sebevrahy. Lžou-li, tak právě proto, že chtějí přežít. Jen oni vědí, proč se rozhodli lhát a jednají právě tak, jak jednají. Správně. Je to lež a přitom je to jejich pravda. Zni to jako nesmysl, ale není. Hlavní, co bychom měli vidět je, že jednání takového lháře je destruktivní a dis-harmonické. Poznáme-li rozdíl mezi oběma, pak si musíme dávat

5 pozor v obou případech, ale v případě vědomého lháře, musí být naše pozornost a ostražitost mnohem větší. Jeho vědomá lež nám může velmi, velmi ublížit. Každý presentovaný názor, pravda archetypů v projevené části Universa resp. ve vrstvě II.a III. je vždy relativní. Každá relativní pravda odpovídá určitému stupni poznání archetypu resp. odpovídá koncentraci energie toho určitého systému, archetypu. Uveďme si další příklad. (?) Můžete nenávidět dítě v mateřské školce za to, že neumí počítat procenta, že nemluví cizími jazyky nebo že neřídí auto? (.) No to samozřejmě, ne! Vidíte a stejné je to s každou relativní pravdou. (??) Chcete říci, že se nemám zlobit a nenávidět onoho člověka s nižším poznáním ani toho vědomého lháře? Oni neznají zákony Universa. Oni nevědí, že škodí především sami sobě. Určitě bychom je neměli nenávidět, ale také bychom jim neměli dovolit, aby dis-harmonicky ovlivňovali naše BYTÍ v biologických a společenských archetypech. Již jsme si říkali, jak vůči těmto lidem postupovat. Kolik energie do nich investovat a jak se jim bránit a ochraňovat sami sebe. (??) Existuje vůbec absolutní pravda? Absolutní pravdu z našeho pohledu zná jen Universum. Je to jeho souhrnné poznání sama sebe jako bytosti, kterou popisuje a uvažuje o ní jako o hermeticky uzavřené energii ve svém prostoru BYTÍ. Jde o dvě složky cyklu BYTÍ Universa, jak jeho nádechu, tak jeho výdechu. Vše kolem nás je jeho součástí BYTÍ. Je to energetická rovnice v čase a prostoru. Energie činí tento nekonečný pohyb proto, aby Universum poznávalo samo sebe. Na počátku všeho bylo slovo. To slovo bylo Bůh. JÁ jsem. Část jeho BYTÍ poznává samo sebe s trvale položenou otázkou JSEM JÁ?. (??) Můžeme ještě něco zobecnit o relativní pravdě? Nezapomínejme, že relativní pravda je presentována vždy na základě stavu poznání, stavu koncentrace energetického systému. Je to vždy relativní pravda konkrétního energetického systému, která je jen součástí pravdy absolutní. Nenechme sebou manipulovat. Poslouchejme, co nám říká našich 2x9 těl, co nám říká naše tělo, duše a duch. Co nám sděluje naše IQ, EQ i FQ. Vžívejme se do opačných rolí našich rádců a snažme se pochopit jejich motivy. Pochopíme-li je máme větší a větší šanci jednat pro-harmonicky. Snažme se poznávat, zda-li nám radí skrze své nástroje Bůh Stvořitel, Lucifer nebo Satan.

6 Tím se opět dostáváme k základnímu principu modlitby resp. vnímání stavů a pohybů nádechu i výdechu v cyklu BYTÍ Universa. Pochopíme-li, máme šanci naučit se proharmonicky žít. (.) Základním rozdílem v pohledu na absolutní pravdu a relativní realitu je, zda-li se díváme na ono BYTÍ z jádra či ze slupky Universa. V celém Universu je stále jedna polovina systémů, které při nádechu směřují do periférie Universa a stejná druhá polovina, která směřuje zpět do harmonie, do Ráje. (??) Co můžeme udělat proto, abychom změnili směřování té poloviny která padá do chaosu? Právě jste dospěli do stadia, kdy chcete zachraňovat svět. Nezapomeňte na to. Universum má a stále musí mít obě tyto složky BYTÍ. Není potřeba zachraňovat energie nádechu. Naším úkolem je především pomáhat těm, kteří nastoupili cestu výdechu a ztrácí směr, tím vytvářejí bloky v cyklu BYTÍ Universa. Pomáhejme si navzájem řešit své drobné životní problémy v rámci BYTÍ společenských archetypů. Zvyšujme naše poznání a sdělujme ho všem, kteří nastoupili cestu zpět do harmonie, všem kteří váhají, protože ztratily směr kam jít. Všem těm je potřeba vysvětlovat, že cesta zpět do chaosu je chybou a že egoismus jen prodlužuje jejich cestu do Ráje. (?) Jak do toho? Jak můžeme pomáhat harmonii? Vy nemůžete a nesmíte nic nikomu vnucovat násilím. Každý musí dojít ke změně vnitřní transformací (7) a harmonizací (8) svého BYTÍ. Můžeme pouze vysvětlovat, uvádět věci na pravou míru, dokazovat a vše demonstrovat na příkladech pravidel a zákonů o stavech a pohybech energie s cílem získání vyššího poznání a vyšších vlastností. Vysvětlujte, že nestačí jen cestu znát, ale také po té cestě jít. Ten kdo nic nezná, nikdy to nic nemůže ani využít a ani zneužít. To je fráze vysvětlující rostoucí vnitřní odpovědnost vůči sobě a vůči Universu. Nezapomínejme, že za každou chybu se platí ztrátou energie. (??) Vy sám jistě víte ze svých rozhovorů s lidmi, že lidé se odvolávají na problémy, které jsou jim kladeny do cesty. Tito lidé, pak tvrdí, že nelze jít a držet se jen cesty do harmonie. Existuje celá řada vnějších okolností, které nám brání vydat se po této cestě nebo alespoň nás brzdí. Co s tím? Těžší či lehčí životní situace k rozhodování jsou všude kolem nás. Je to samozřejmé. Jsme totiž součástí řádu chaosu. Existují zde větší či menší životní situace, extrémy v pohybech energie. Vysvětlujme lidem, kteří chtějí komunikovat, aby poznali onu možnost lepší cesty. Přistupujme ke každému svému životnímu problému s tím, že jeho velikost je relativní. (.) Tím se dostáváme k další naplánované kapitolce o relativnosti problému a zase jsme zpátky u všude přítomné relativity.

7 Je to tak. Velikost každého problému je relativní. My již víme, že každá činnost, pohyb probíhá jako akce a reakce resp. jako činnost a kontrolní činnost. Vysvětlili a dokazovali jsme si také, že se nacházíme v periferii Universa v prostoru s nižší uspořádaností a koncentrací energie než v prostorech blíže středu Universa. Naše relativní harmonie BYTÍ přináší mnoho relativních problémů, extrémů, krajních životních situací, které během života řešíme každý den, měsíc či ročně. Někomu jeden konkrétní problém připadá nepřekonatelný a pro jiného je stejná situace snadným až zábavným řešením. Jako pod-archetypy Universa se stále pohybujeme a investujeme svoji energii s cílem dosažení určitých očekávaných stavů BYTÍ. (??) Podle čeho vnímáte, kdy jde o složitější, a kdy o jednodušší problém? Mohli bychom si to nějak znázornit? (?) U jakého archetypu a které krajní situace či pohyby chcete znázornit? (.) To je jedno. Představme si, že třeba řídíme firmu a máme problémy s jejím fungováním. Firma pracuje s energií, která jsou označována jako aktiva. Ty jsou v podobě například hmotného či nehmotného majetku, zásob výrobků či surovin, finančních prostředků na účtech či v pokladně, pohledávek u zákazníků, ale to největší aktivum tvoří poznání a zkušenosti pracovníků, vedení a majitelů, které nelze finančně vyjádřit resp. jen velmi zkresleně skrze mzdy a poměrové ukazatele k nim. Dejme si do grafu například vývoj některých aktiv, energií v čase. Například : 1) větší a menší dostatek či nedostatek hotovosti resp. finančních prostředků 2) dostatek a nedostatek pracovníků 3) stav zásob

8 Namalujme si graf č. 62 (?) Co musíme dělat, abychom udrželi rovnováhu resp. relativní harmonii a přitom stále směřovali do harmonie? (.) Musíme se zbavit především těch hlavních problémů. (??) Které jsou hlavní? Vezmeme-li jako hlavní parametr peníze, budou to ta místa, kde je blokováno nejvíce finančních prostředků. Vezmeme-li hlavní parametr lidi, pak bude základem personální politika. Podívejme se na to z běžného finančně účetního pohledu. Je-li hlavním problémem největší množství časově zmrazených finančních prostředků, pak finanční úroveň RH 3,, je naším hlavním problémem. Je to velké množství STAVU zásob. Dis-harmonické by to opravdu bylo, kdybych vyráběl a vyráběl bych na sklad a ti i v létě, kdy mám menší prodejnost svých výrobků. Pak bych měl reagovat a řešit tento problém v tom patřičném časovém úseku. Budu -li však prodávat zmrzlinu, pak je logické, že v létě budu mít větší prodej a tudíž i větší zásoby. V tom okamžiku vyřešení problému se zásobami, začne vyvstávat další relativní problém na úrovni RH 2., kdy firma je zatížena příliš velkou hotovostí, která může být v některých případech nevýhodná. Je to opět STAV hotovosti, který by měl být nějakým způsobem řešen. Řešením je například, neprodávat většinu zboží za hotové, ale na fakturu nebo tyto peníze musím být schopen rychle utratit za smysluplný nákup nebo jinak jejich objem zmenšit, pakliže nám to opravdu dělá problémy. Když mám vyřešeny relativní problémy se zásobami a hotovostí, pak mě za nějaký relativní čas začnou dělat problém velké mzdové náklady na úrovni RH 1.. V tomto případě půjde zřejmě opět o sezónní najmutí zaměstnanců či brigádníků. Pokud tomu tak není, pak mám problém v personálním oddělení, kde nemám odpovědného pracovníka, ale člověka, kter ý si dělá ve firmě, co chce. Jak vidíme, problémy jsou časově, prostorově i věcně relativní. Je to případ od případu. Pakliže dlouhodobě nedochází k řešení dis-harmonií a odstraňování bloků v toku energií, pak se rovnice BYTÍ firmy nedá dlouhodobě udržovat. Firma, pak pravděpodobně začne měnit zaměstnance, pak vedení nakonec i majitele a v konečné fázi destrukce

9 se všechna aktiva, energie přelije na jiné místo, do jiné firmy, archetypu, kde bude moci pracovat na svém BYTÍ. Původní archetyp se tříští, mizí a firma zaniká, ne však energie z ní. (?) Záleží však na tom, kam se energie přenáší a kam směřuje? Za jakých osudově či egoisticky vytvářených podmínek? Myslíte, že nepřijde zásah vyšších kontrolních mechanismů? Zde bych pouze konstatoval, že při dis-harmonickém vývoji společnosti určité skupiny společnosti energeticky vyčerpávali druhé skupiny, podarchetypy společenských archetypů. To se dělo za otrokářství, za feudálního kolonialismu i za socialistického i kapitalistického neokolonialismu. V situaci, kdy určité skupiny blokovali konkurenční prostředí nejen mezi firmami, státy, ale i uskupeními zemí, dochází k extrémnímu, nevyrovnanému vývoji ve společnosti. Určité skupiny se snaží udržet extrémní stav BYTÍ, pak vznikají na této planetě energeticky bílá místa, což nelze nazvat dynamicky pro-harmonickým vývojem lidstva. (?) Myslíte si, že se to bude planetě, Slunci, galaxii a dalším HH i JJ nadsystémům líbit? (.) Dobře. Vraťme se k firmě, kdy všechny pro-harmonické stavy a pohyby zvládáme. Předpokládám, že to stejné obecně platí pro jakýkoli archetyp, kdy se energie nachází v extrémním stavu BYTÍ a zatěžuje cyklus harmonického BYTÍ archetypu a Universa. Stejným způsobem bychom měli řešit a řešíme situace v rodině, ve státě, atd. Protože se nacházíme v periférii Universa, je zřejmé, že za nějaký čas se objeví nové resp. staronové problémy spojené s BYTÍM. Musíme se trvale zabývat transformací a harmonizací všech společenských archetypů. Uvědomme si, že naše všechny problémy ve firmě předtím existovaly, ale my jsme je všechny nemuseli vnímat, protože jsme řešili ty větší a pro nás hlavní. Jinými slovy ty ostatní problémy nebyly pro nás tak velké, takže jsme je nevnímali. Relativní problém pro nás vzniká v momentě, kdy vyřešíme energeticky větší problém, pak přichází fáze zklidnění v archetypu a další relativní problém resp. dis-harmonie se začne projevovat za nějaký čas. Ukáže se nám další nejbližší dis-harmonie našeho BYTÍ. Zajímavé však je, že počet těchto středních a malých problémů přibývá s větší a větší harmonií BYTÍ. Za nějaký čas se Vám začnou zdát tyto problémy stejně veliké jako ty hlavní předtím resp. jako ty původně hlavní problémy. Velikost problémů v plynoucím čase je opravdu relativní. (.) Zní to dost komicky, že každý problém je relativní. Pamatujte si, že Váš problém je veliký jen tak, jak veliký si ho Vy uděláte resp. připustíte. (??) Jak to dokázat? Uměl byste poradit, co v takových případech dělat?

10 To bychom si mohli probrat v další z naplánovaných kapitol o nutnosti komunikace a přenosech energie mezi archetypy, která dotváří jejich poznání a vnímání jejich pravdy o smyslu BYTÍ.