DIDAKTIKA CHEMIE II pro SŠ. Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro SŠ
|
|
- Filip Matoušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA CHEMIE Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro SŠ DIDAKTIKA CHEMIE II pro SŠ Doc. PaedDr. Markéta Pečivová, CSc. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Ústí nad Labem
2 ÚVOD Předkládaná opora je určena pro posluchače kombinovaného studia oboru Učitelství chemie pro SŠ. Opora je koncipována jako osnova pro samostudium a společné konzultace a je sestavena tak, aby zahrnula nejpodstatnější tematické celky učiva chemie na střední škole. Témata nejsou rozdělena podle ročníků, neboť díky různým modelům výuky (ve třech nebo čtyřech ročnících) a rozdílným ŠVP mohou být probírána v různé době. U každého tematického celku je uveden přibližný počet vyučovacích hodin, které je vhodný danému celku věnovat, obsahová náplň, experimentální zázemí a případně i metodické zpracování jednotlivých vyučovacích hodin. Experimentální činnost je v textu podbarvena zeleně. Opora obsahuje následující tematické celky (jedná se o rámcový plán, který může být upraven podle požadavků a možností školy), které jsou rozděleny do tří bloků: Didaktika obecné a fyzikální chemie o Didaktika chemického názvosloví o Didaktika chemických výpočtů o Didaktika pojmů obecné chemie - složení látek o Didaktika struktury elektronového obalu o Didaktika periodického systému o Didaktika chemické vazby o Didaktika chemických reakcí o Didaktika redoxních dějů Didaktika anorganické chemie o Didaktika vodíku, kyslíku, kyselin a zásad o Didaktika p-prvků o Didaktika s-prvků o Didaktika d-prvků Didaktika organických a přírodních látek o Didaktika základů organické chemie o Didaktika uhlovodíků o Didaktika derivátů uhlovodíků o Didaktika karboxylových kyselin a jejich derivátů o Didaktika heterocyklických sloučenin o Didaktika alkaloidů a návykových látek o Didaktika lipidů a isoprenoidů o Didaktika sacharidů o Didaktika aminokyselin a bílkovin o Didaktika enzymů, vitaminů a hormonů o Didaktika metabolických procesů o Didaktika makromolekulárních látek --
3 LITERATURA: Povinná literatura: PACHMANN, E. A KOL. Speciální didaktika chemie. Praha: SPN, PACHMANN, E. HOFMANN Obecná didaktika chemie. Praha: SPN, VACÍK A KOL. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN KOTLÍK B. RŮŽIČKOVÁ K. Chemie II. v kostce. Praha: Fragment, VACÍK, J. ET AL. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN, BANÝR, J., BENEŠ, P., ET AL. Chemie pro střední školy. Praha: SPN, ČIPERA, J. Rozpravy o didaktice I a II. Praha: Karolinum, 000. a 001. Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia a základní školy. Praha: VÚP, 007. Kartotéka školních chemických experimentů. Platné učebnice chemie pro střední školy. Doporučená literatura: Jakékoliv vhodné chemické tabulky PEČIVOVÁ, M., MACHAČNÝ, J. Školní chemické pokusy. Ústí nad Labem: PF UJEP, PEČIVOVÁ, M., BRŮHA, T. Školní pokusy z organické chemie. Ústí nad Labem: PF UJEP, ČTRNÁCTOVÁ, H., HALBYCH, J., HUDEČEK, J., ŠÍMOVÁ, J. Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost. Praha: Prospektum, 000. ČTRNÁCTOVÁ, H., HALBYCH, J. Didaktika a technika chemických pokusů. Praha: UK,
4 Didaktika obecné a fyzikální chemie -4-
5 Didaktika chemického názvosloví 5 vyučovacích hodin Cílem celku je zopakovat základní pojmy týkající se tvorby a čtení chemického názvosloví a správných českých a latinských názvů prvků. Tímto sjednotit různou vědomostní úroveň studentů přicházejících z různých základních škol. Stěžejní pojmy pojmy: oxidační číslo, anion, kation, křížové pravidlo, chemický vzorec, binární sloučenina Komentář [p1]: Komentář [p]: Očekávané výstupy žáka dle RVP definuje pojem oxidační číslo a dokáže určit oxidační číslo prvku v molekule sestaví vzorec anorganických sloučenin (oxidy, halogenidy, hydroxidy, kyseliny, soli) orientuje se v nejčastějších triviálních názvech anorganických sloučenin Rozvržení učiva: Opakování ZŠ - oxidační číslo, elektronegativita, značky prvků, typy názvů h Názvosloví oxidů, halogenidů 1h Názvosloví hydroxidů, kyselin, solí 1h Procvičování 1-h SEMINÁŘ: - hydridy (podle typů), komplexní sloučeniny, podvojné sloučeniny, peroxosloučeniny, organické názvosloví Motivace: chemické názvosloví je jako chemický jazyk, díky němuž se všichni chemici světa domluví Osnova 1. ZÁKLADNÍ POJMY: - pravidla chemického názvosloví jsou zaštiťuje Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii IUPAC (International Union for Pure and Applied Chemistry) Elektronegativita - schopnost atomu přitahovat elektrony zúčastňující se vazby Pravidla pro práci s oxidačními čísly v molekule Definice oxidačnho číslo - formální elektrický náboj, který by byl přítomen na atomu prvku, kdybychom elektrony na každé vazbě tohoto atomu přidělili elektronegativnějším prvku - nabývá hodnot od -IV do VIII - pravidla pro oxidační čísla (fluor -I, volné atomy 0, ) Chemický vzorec - tvoří se ze systematického názvu, vyjadřuje složení molekuly (typy vzorců) počet atomů v molekule se vyjadřuje předponami, počet skupin pak násobnými předponami: sestavování chemického vzorce: podstatné jméno + přídavné jméno zakončeno -id (oxid, halogenid, hydroxid) anion, záporná (elneg) část molekuly koncovka odpovídající ox. číslu kation, kladná (elpoz) část molekuly koncovky ox. čísel (včetně solí) -5-
6 . NÁZVOSLOVI IONTŮ - náboj arabsky, oxidační číslo římsky - kationty obsahuji koncovku ox. čísla odpovídající náboji jednoatomové: K + kation draselný, Ca + kation vápenatý víceatomové: NH 4 + amonium (kation amonný), PH 4 + fosfonium - anionty zakončeny koncovkou -idový, -anový jednoatomové: Cl - anion chloridový, OH - anion hydroxidový víceatomové od oxokyselin: NO 3 - anion dusičnanový 3. NÁZVOSLOVI OXIDŮ oxid + přídavné jméno s koncovkou ox. čísla - vysvětlit sestavování chemických vzorce ze systematického názvu napsat značky prvků, určit ox. čísla, křížové pravidlo - vysvětlit určení systematického názvu z chem. vzorce podstatné jméno oxid, přídavné jméno název kationtu s koncovkou ox. čísla - sestavit tabulku ox. čísel s obecným vzorcem, koncovkou a příklady oxidů 4. NÁZVOSLOVI BEZKYSLÍKATÝCH KYSELIN - binární sloučeniny vodíku s nekovy: název el.neg. prvku + vodík (př. kyanovodík, chlorovodík) kyseliny: -ová kyselina (př. kyanovodíková kyselina) - hydridy s prvky 3-6 skupiny PSP: lat. kmen názvu + koncovka -an (př. H S sulfan, SiH 4 silan) 4. NÁZVOSLOVI OXOKYSELIN kyselina + název centr. atomu s koncovkou ox. č. - uvést zakončení kyselin (-ná, -natá, -itá, ) - sestavování vzorce z názvu kyseliny obsahují vždy H +I, X koncovka, O -II dopočítat počty atomů aby byl součet ox. čísel po vynásobení počty atomů roven nule H+X-O = 0 - sestavování názvu ze vzorce určení ox. čísel všech prvků, z X? určit koncovku sestavení názvu 5. NÁZVOSLOVÍ SOLÍ BEZKYSL. KYSELIN podst. jméno-id + kation-koncovka ox.č. Komentář [p3]: odvozují se náhradou H + kationtem soli (např. HCl => NaCl chlorid sodný, HCN => KCN kyanid draselný) 6. NÁZVOSLOVÍ SOLÍ OXOKYSELIN podle ox. čísla centrálního atomu koncovka (kyselina sírová síran, kyselina dusičná dusičnan) přídavné jméno tvoří název kationtu s koncovkou ox. čísla (draselný, železitý, ) křížové pravidlo uvést přehled aniontů kyselin Uvést principy tvorby hydrogensolí PROCVIČOVÁNÍ NA PŘÍKLADECH -6-
7 Didaktika chemických výpočtů 10 vyučovacích hodin Pojmy: molární hmotnost (M), hmotnostní zlomek (w), látková množství (n), molární objem (V m ), Avogadrova konstanta N A, látková a hmotnostní koncentrace (c m, c w ), výpočty z chemických rovnic Očekávané výstupy žáka dle RVP vypočítá jednoduché příklady na výpočet w, M, n, ovládá úpravu vzorců a převody správných jednotek veličin správně vypočítá složení roztoků a potřebná množství látek k jejich přípravě aplikuje poznatky o chemických výpočtech na příklady běžného života dokáže zapsat a upravit chemickou rovnici, vypočítat množství reaktantů a produktů Rozvržení učiva: základní pojmy látková množství, molární zlomek, objemový zlomek molární hmotnost, hmotnostní zlomek látková a hmotnostní koncentrace výpočty z chemických rovnic 1h h h h 3h Motivace: výpočty příkladů z běžného života (w alkoholu v nápojích, ) Základní pojmy 1. HMOTNOST ATOMŮ A MOLEKUL - hmotnosti částic velmi malé, přepočítávají se přes atomovou hmotnostní jednotku m u na relativní atomové a molekulové hmotnosti m(c) 4 m u 1, g 1 m( X ) m( Y ) relativní atomová a molekulová hmotnost: Ar ( X ) a M r ( Y ) m m u u Látkové množství - předpokládá se znalost zákona zachování hmotnosti a úpravy chemických rovnic - odvození pojmu látkového množství: 1. LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ Příklad: - reakce vodíku s dusíkem za vzniku amoniaku: N + H NH 3 vodík a dusík jsou dvouatomové molekuly, doplní se počty atomů na obou stranách -7-
8 N + H NH 3 správné čtení: 1 molekula N reaguje s 3 molekulami H za vzniku molekul NH 3 N + 3 H NH 3 zvětším-li množství vstupujícího dusíku, změní se počty molekul: 10 N + 30 H 0 NH 3 poměr 1:3: v reálu je množství reagujících molekul mnohem větší, ale musí platit vždy jejich poměr zavádí se pojem látkové množství (n) s jednotkou 1 mol (1 mol obsahuje vždy stejný počet částic, udávaný Avogadrovou konstantou N A = 6, částic) 1.6, N + 3.6, H.6, NH 3,, 1 mol N reaguje s 3 moly H za vzniku molů NH 3 napsat na tabuli 60 a 0krát nulu. MOLÁRNÍ HMOTNOST - hmotnost 1 molu různých látek není stejná zavedení molární hmotnosti M(X) = m(x).n A tabelována M [g/mol] určování molární hmotnosti molekul (součet molárních hmotností atomů vynásobených jejich počtem) 3. VÝPOČET LÁTKOVÝCH MNOŽSTVÍ - použít příklad s hromadou písku: Máme k dispozici hromadu písku o hmotnosti m = 10tun a kbelík (zde jako 1 mol, počet zrnek písku), do kterého se vejde písek o hmotnosti 10 kg. Kolik kbelíků (molů) písku je v hromadě? m g odvození vztahu: n jednotky mol 1 M g. mol použít trojúhelník m nm procvičování příkladů Složení roztoků 1. HMOTNOSTNÍ ZLOMEK - je vhodné navázat výpočty (zadání příkladů) na běžný život - pozor na záměnu hmotnostní zlomek a hmotnostní procento - lze probírat v tematickém celku směsi (složení roztoků) a při probírání oxidů, halogenidů a dalších sloučenin na procentuální zastoupení prvku v molekule -8-
9 msložky mčásti w složky w části mcelku mcelku algoritmus řešení: a) Napsat zadání. b) Vypsat stručný zápis, co známe a co počítáme. c) Převést jednotky na potřebné rozměry. d) Napsat obecný vzorec spolu s významem a hodnotami všech symbolů. e) Dosadit dílčí výsledky do obecného vzorce, vypočítat, výsledek převést na % (x100) f) Odpověď.. ŘEDĚNÍ ROZTOKŮ - lze použít křížové pravidlo nebo směšovací rovnici Například: Připravte 3% roztok H O ze zásobního 30% roztoku H O. 30% H O 3 díly 3% H O 0% voda 7 dílů poměr 1:9 (1 díl H O, 9 dílů vody) m 1.w 1 + m.w = m.w c 1.V 1 = c.v 3. MOLÁRNÍ KONCENTRACE - začít pokusem (vizualizací), kdy se do 1l v litrové kádince nasype 1 mol NaCl (cvičně mohou žáci vypočítat jakou bude mít hmotnost - 58 g) odvodit látkovou koncentraci (počet molů v určitém objemu) n c M c m M. V mol/dm 3 žáci by měli umět i V i objemový zlomek [-] V ni molární zlomek: xb [-] n m hmotnostní koncentrace: c w [g/mol] V procvičování příkladů Výpočty z chemických rovnic modelový příklad: Vypočtěte hmotnost jódu, který vznikne reakcí g jodidu draselného s přebytkem chlorové vody. stejný bude: a) zápis, co je známé a co se počítá, sestavení a vyčíslení rovnice se známými a neznámými veličinami (co počítám má většinou index 1) KI + Cl KCl + I -9-
10 m(ki) = g n(ki) = υ(ki) = M(KI) = 166 g/mol m(i ) =? n(i ) = 1 υ(i ) = 1 M(I ) = 54 g/mol 1. POUŽÍT VZOREC: ( I ) M ( I ) napsat obecný vzorec: m ( I ) m( KI) ( KI) M ( KI) výpočet, jednotky, odpověď. ROVNOST LÁTKOVÝCH MNOŽSTVÍ rovnost látkových množství, s příslušnými koeficienty n( I ) n( KI) 1. m( I ) M ( I ) m( KI) M ( KI) m ( I ) m( KI). M ( I ). M ( KI) 3. TROJČLENKA přímá úměra, dnes spíš v pozadí ze.166 g KI. vznikne 1.54 g I ze g KI.... vznikne x g I x.54...g 33 procvičování příkladů -10-
11 Didaktika pojmů obecné chemie - složení látek 6 vyučovacích hodin Pojmy: hmota, atom, molekula, ion, chemický děj, chemicky čistá látka, sloučenina, roztok, směs, proton, neutron, Očekávané výstupy žáka dle RVP definuje základní chemické pojmy popíše stavbu atomového jádra, vyjmenuje které částice ji tvoří, dokáže zapsat značku chemického prvku uvede historii objevu radioaktivity, její definici, charakterizuje jednotlivé typy záření a poločas rozpadu Rozvržení učiva: Hmota, základní chemické zákony, směs, chemicky čistá látka, roztok Jádro atomu, protonové číslo, nukleonové číslo, izotopy, nuklidy Radioaktivita -3 hodiny 1- hodiny Základní pojmy HMOTA - 1.LÁTKY - tvořena částicemi s energií, mohou mít elektrický náboj, mají nenulovou klid. hm. - elektrony, protony, neutrony, tuhé látky, kapaliny,. POLE - mají nulovou klidovou hmotnost, vlnovou povahu - elektromagnetické, gravitační, elektrické pole apod. CHEMICKÝ DĚJ - mění se chemická povaha látek (složení molekul), oproti fyzikálnímu ději ATOM - jednojaderná základní strukturální elektroneutrální jednotka MOLEKULA - seskupení atomů spojených chemickými vazbami molekuly vystupují jako samostatné částice 1.) Homonukleární molekuly: - stejnojaderné, např. H, N, Cl,.) Heteronukleární molekuly: - různojaderné, např. H O, NH 3, HCl, ION - částice s nábojem (kation kladný, anion záporný) CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA = chemické individuum, je to látka, která je tvořena stejnými částicemi (atomy, molekuly, skupiny iontů) patří sem prvky a sloučeniny - má stále charakteristické vlastnosti (bod varu, tání, hustotu, ) SLOUČENINA = je chemicky čistá látka tvořená stejnými molekulami složených ze dvou a více různých atomů ROZTOK - je homogenní disperzní soustava dvou nebo více chemicky čistých látek - dělíme je na plynné (např. vzduch), kapalné (např. roztok NaCl ve vodě), pevné (např. slitiny kovů) -11-
12 SMĚS - směs je soustava složená z několika různých chemicky čistých látek (vzduch je směs kyslíku, dusíku, oxidu uhličitého, vodní páry, ) Historie objevů atomu Demokritos z Abdér (4.-5. století př.n.l.) - atomy jsou nevznikající, neviditelná, nedělitelná, neměnná a nezničitelná tělíska (atomos = nedělitelný) John Dalton (1808) - vzkřísil Demokritovu myšlenku a dal ji do souvislosti se známými chemickými prvky - atomová teorie = každý z prvků je složen z malých, dále nedělitelných atomů J.J. Thomson ( ) - Brit, zkoumal vodivost plynů, objevil elektron - navrhl,,pudingový model atomu elektrony (rozinky) v kladné kouli (pudingu) Ernest Rutherford (1911) - objev atomového jádra (kladně nabitého protonu) při pokusu dopadajícího α záření na ZnS desku skrze zlatou folii - sestrojil,,planetární model atomu elektrony krouží kolem jádra Niels Bohr (1913) - elektrony by jako pohybující se částice vyzařovali energii tak dlouho, až by se přiblížily k jádru sestrojil,,bohrův model, kdy se elektrony pohybují bez vyzařování energie jen po určitých hladinách s určitou energií (rozdíl mezi hladinami odpovídá kvantu energie, které je pohlceno nebo vyzářeno) Arnold Sommerfeld ( ) - upravil Bohrův model e - nepohybují po kruhových, ale eliptických drahách Luis de Broglie (193) - dualistický charakter světla (povaha částice i vlnění) Heisenberg (193) - princip neurčitosti (nelze přesně určit polohu a zároveň hybnost částice) Schrödinger - určil vlnovou funkci, která určuje pravděpodobnost výskytu elektronu v tzv. atomových orbitalech (95% pravděpodobnosti) Jádro atomu - počet protonů a elektronů v atomu odpovídá jeho Z (pořadovému číslu prvku v periodické tabulce) PROTON (p) - protonové (atomové) číslo Z udává počet protonů v jádře a počet elektronů v obalu - udává pořadí v PSP, objeven Ernesten Rutherfordem NEUTRON (n) - neutronové číslo N udává počet neutronů v jádře, objeven 193 Chadwickem - součet počtu protonů a neutronů udává nukleonové číslo A (svou hodnotou je blízko relat. at. hmotnosti) A = nukleonové číslo - - oxidační číslo, iontové číslo Z = protonové číslo - procvičování na určování A, Z, N PRVEK: - složení z atomů o stejném protonovém čísle (mohou se lišit neutronovým číslem) - přirozená směs nuklidů 16 8O O O je prvek kyslík - jen jeden nuklid má Fe, Na, Al, Be, P, Co, Sc, F, NUKLIDY: - látky složené z atomů o stejném protonovém a neutronovém čísle -1-
13 - v přírodě se vyskytuje 39 nuklidů (z toho je 73 stabilních a 56 nestabilní) - např. nuklidem je 16 8O, další nuklid je 17 8O a další 18 8O IZOTOPY: - nuklidy téhož prvku se liší nukleonovým číslem - chemickými vlastnostmi se navzájem neliší, ale vlastnostmi fyzikálními ano - např O, 8 O, 8 O => izotopy kyslíku, 1 3 1H, 1 H, 1 H => izotopy vodíku IZOBARY: - atomy a jejich soubory o stejném nukleonovém čísle (např K, 40 9 Ca) IZOTONY: - nuklidy různých prvků lišící se nukleonovým a protonovým číslem, ale mají stejný počet neutronů v jádře (např Xe, 56 Ba) Radioaktivita = schopnost nestabilního nuklidu (atomového jádra) se přeměnit na jiné stabilnější za současného uvolnění radioaktivního záření - zjistil 1896 BECQUEREL, který použil prvek v blízkosti kovové folie a zjistil, že některé vysílají záření procházející skrz na fotografický papír, který zčernal => toto záření nazváno radioaktivita - manželé CURIEOVI (Piere Curie a Marie Sklodowska Curie) objevili, že záření nevysílají jen sloučeniny uranu ale i uranové rudy (smolinec) => tak objevili prvky Polonium a Radium - ve 30.letech 0.století zjištěno, že při bombardování atomů vznikají nová jádra vyzařující záření => v laboratoři byla vyvinuta umělá radioaktivita (samovolný rozpad uměle připravených nuklidů) - podstata 1909 RUTHERFORD - záření je způsobeno samovolnou přeměnou jádra, tyto prvky jsou radioaktivní => je to projev nestability nuklidů Typy záření 1. ZÁŘENÍ ALFA - rychle letící kladně nabitá jádra 4 He - ionizační účinky (ionizují vzduch) A Z X A Z 4 Y 4 He => posun v PSP o místa doleva. ZÁŘENÍ BETA - rychle letící volné elektrony - nese záp. náboj A Z X A Z 1Y e => posun v PSP o 1 místo doprava 3. ZÁŘENÍ GAMMA - doprovází záření α a β (elektromagnetické vlnění) - nemění se složení jádra - přechod částic z excitovaného stavu do základního je provázeno uvolněním rozdílu energie a projev energie je samotné γ-záření (foton, elektromagnetické záření) 4. ZÁŘENÍ RTG - atomové jádro se může přebytku energie zbavit i přenesením energie na některý elektron (hlavně v K sféře obalu) poločas přeměny (rozpadu): -13-
14 - střední čas, za který se z počátečního množství radionuklidu přemění (rozpadne) přesná polovina 8 vyučovacích hodin Didaktika struktury elektronového obalu Rozvržení učiva: Elektronový obal, orbitaly Kvantová čísla Pravidla o zaplňování el. obalu Valenční elektrony, ionizační energie elektronová afinita Periodický zákon, periodická soustava prvků hodiny hodiny 1 - hodiny hodiny Elektronový obal, orbitaly - tvoří jej elementární částice elektrony (záporně nabité), zodpovědné za většinu vlastností atomu - vypočtené hodnoty E ( energie kinetická a potenciální) a ψ (vlnová funkce), charakterizují stav elektronu v atomu a současně vymezují jeho oblast výskytu tzv. atomové orbitaly (AO) ATOMOVÉ ORBITALY - popisují se kvantovými čísly, vyplývající ze Schrödingerovy rovnice 1) Hlavní kvantové číslo (n) - udává energii elektronu, nabývá hodnot 1-K, -L, 3-M, - s rostoucím n energie roste ) Vedlejší kvantové číslo (l) - určuje energii a tvar orbitalu (nabývá hodnot od 0-s, 1-p, -d, 3-d, 4-f) 3) Magnetické kvantové číslo (m) - určuje orientaci AO v prostoru, nabývá hodnot (-l do +l) 4) Spinové kvantové číslo (s) - určuje orientaci rotace elektronu (+½, -½) Elektronová konfigurace - zápis pomocí rámečků, elektrony se znázorňují šipkami - degenerované orbitaly mají stejné hlavní a vedlejší KČ, liší se v čísle magnetickém se zapisují u sebe hlavní kvantové číslo (n = ) ( Spinové kvantové číslo ½ nebo - ½ ) s 1 vedlejší kvantové číslo (l =1) -14-
15 PRAVIDLA: 1) Výstavbový princip - princip minimální energie elektrony obsazují AO postupně s rostoucí energií S P D F s s p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 3 např. 6 Fe (Železo): 1s s p 6 3s 3p 6 4s 3d 6 1 ) Hundovo pravidlo - v degenerovaných orbitalech se zaplňují AO nejprve po jednom elektronu se stejným spinem, po zaplnění se elektrony párují s opačným spinem 3) Pauliho princip výlučnosti - v jednom atomu nejsou elektrony se 4 kvantovými čísly stejnými,liší se minimálně o spinové číslo EXCITACE Ionizační energie - energie, která musí být dodána, aby došlo k odtržení elektronu (vznik K+) čím větší hodnota, tím je prvek elpoz a tím tvoří snáze kationty Elektronová afinita - energie, která se uvolní přijetím elektronu (vznik A-) čím vyšší hodnota, tím je prvek elneg a tím tvoří snáze anionty -15-
16 Didaktika periodického systému vyučovací hodiny Rozvržení učiva: periodická zákon periodická soustava prvků Pojmy a jejich vztahy struktura atomu chemická vazba chemický děj PERIODICKÝ ZÁKON Cíle: osvojení a pochopení periodického zákona a práce s PSP, s jeho pomocí dokáže určit některé vlastnosti prvků využívá veličin, které jsou v PSP uvedeny k praktické činnosti (výpočty) Podoba PSP - na začátek je vhodné navázat,co již o PSP a PZ vědí, co z ní již dokáží vyčíst Formální úpravy PSP Periodický řetěz - lineární úprava, prvky za sebou podle rostoucího Z, periody označeny čarami Prostorová spirála - vzniká z lineární vyjádřením některých společných vlastností (podobné prvky jsou ve spirále nad sebou) Plošné úpravy kruhové a spirální - plošná projekce spirály, různými řezy lze oddělit jednotlivé skupiny Plošné pravoúhlé velmi dlouhá tabulka - řez mezi vzácnými plyny a alkalickými kovy, vřazeny lanthanoidy a aktinoidy Tabulka pyramidální - prvky po periodách bez mezer, nad sebou Tabulka krátká - mezera u. až 5. periody se odstraní tak, že se pod osm prvků. a 3. periody řadí prvky 4. a dalších period podle nejvyššího ox. čísla Tabulka dlouhá - klasická, školní tabulka (tzv. dlouhá) Struktura PSP v rámečku u symbolu prvku v PSP by měl být český a latinský název, hodnota protonového čísla, atomová relativní hmotnost, elektronegativita, elektronová konfigurace, popř. vlastnosti (kov/polokov/nekov, skupenství, s/p/d/f prvky), oxidační čísla po stranách PSP označení 7. period (1-K, ) a 18. skupin (preferují se čísla 1-18, tolerují se římská označení pod sebou jsou prvky podobných vlastností a s analogickou stavbou valenčních elektronů hlavní skupiny (nepřechodné s,p-prvky) a vedlejší skupiny (přechodné d,f-prvky) vedlejší skupina A (prvkům chybí elektrony do vzácného plynu), skupině B přebývají valenční elektrony jsou nejvíce ve dvou orbitalech od nižšího vzácného plynu -16-
17 Periodický zákon HISTORIE: (1789) LAVOISIER - rozdělení prvků na kovy a nekovy (1818) BERZELIUS - uspořádání prvků podle reaktivnosti (začínal draslíkem, končil kyslíkem) (1817) DÖBEREINER - průměr hmotností dvou sousedních prvků triády je roven hmotnosti prostředního prvku (1863) NEWLANDS - seřadil prvky podle atomové váhy do řady, zjistil že každý 8. prvek má podobné vlastnosti (1864) MAYER - závislost objemu atomu na atomovém čísle prvku MENDĚLEJEV (1869) Fyzikální a chemické vlastnosti prvků a jejich chemických sloučenin jsou periodickou funkcí jejich atomových vah (dnes protonového čísla). předpověděl přítomnost dosud neznámých prvků (germanium), doplnil jej i český chemik Bohuslav Brauner (zařadil některé prvky vzácných zemin mezi Ce a Tl, předpověděl Pm). Sekundární periodicita PSP - podobnější svými vlastnostmi jsou si prvky umístěné vždy ob jeden řádek v řádcích PSP - např. Cl je podobnější I než Br => BrO 4 - se připravuje hůře, kdežto ClO 4 - a IO 4 - snadno 3. Diagonální periodicita PSP - podobné vlastnosti mají prvky umístěné v PSP po diagonále - např. Na podobné spíše Ca než K, Be podobné spíše Al než Mg, Vlastnosti prvků vyplývající z PSP - závislost mezi uspořádáním elektronů v obalu atomu a zařazením v periodickém systému (vlastnostmi) Velikost atomu (poloměr) - atomový poloměr je polovina mezijaderné vzdálenosti (určena počtem p + a e - ) velikost atomů v periodě se zmenšuje s rostoucím Z (kromě vzácných plynů), jelikož zvětšující se kladný náboj jádra více poutá elektrony ve stejné slupce velikost atomů v hlavní skupině se zvětšuje s rostoucím Z (roste počet slupek s elektrony) poloměr kationtu se zmenšuje s rostoucím nábojem a zvětšuje s klesajícím nábojem => vhodné použít modely (kuličky atomů, iontů) Charakter vazby závisí na poloze prvků v PSP (s + p => silně iontová (iontovost stoupá od 1. k 18. skupině) Elektronegativita a elektropozitivita elektronegativita stoupá doprava a nahoru, elektropozitivita dolů a doleva (s rostoucím Z a čím méně se liší od konfigurace předchozího vzácného plynu) nejelektropozitivnější francium, nejelektronegativnější fluor Ionizační energie a elektronová afinita ionizační energie ve skupině klesá (roste poloměr) a stoupá v periodě (klesá poloměr) čím je hodnota ionizační energie nižší, tím je prvek reaktivnější snadněji se tvoří kation do prvního, než do druhého stupně (přitažlivé síly) elektronová afinita ve skupině klesá, v periodě roste snadněji se tvoří anion do prvního, než do druhého stupně (odpudivé síly) -17-
18 Kovový charakter ve skupině roste, v periodě klesá Kyselý a zásaditý charakter u kyselin stoupá kyselost s rostoucí elektronegativitou kyselinotvorného prvku Teplota tání kovy a polokovy teplota tání nad 0 o C, plynné nekovy pod 0 o C nejvyšší C, Mo, Ta, W s1-prvky mají nižší teplotu tání než s-prvky (stabilnější el. konfigurace) Zn, Cd, Hg nižší teplota tání než ostatní kovy (stabilnější konfigurace) Hustota největší hustota u přechodných prvků (kovy) s malým poloměrem a krystalickým uspořádáním Index lomu světla - nekovy a vzácné plyny mají index lomu světla nízký, stoupá u polovodičových polokovů a je vysoký u kovů, které vykazují kovový lesk Vlastnosti sloučenin vyplývající z PSP Acidobazické vlastnosti oxidů větší bazicitu mají oxidy s elektropozitivními. prvky (alkalické kovy, ) ve vodě poskytují hydroxidy kyselý charakter mají oxidy s elektronegativními prvky ve vodě tvoří kyseliny u oxidů s vícero oxidačními je zásaditý ten s nižším, mezi amfoterní a kyselý s vyšším ox. číslem Rozpustnost rozpustné jsou silně kyselé a silně zásadité oxidy (s,p-prvky), nerozpustné s kovy, polokovy a Be, Mg stejnou oblast pokrývají i hydroxidy fosforečnany, uhličitany, sírany a siřičitany alkalických kovů jsou rozpustné, ostatní vesměs nerozpustné, kromě některých solí alkalických zemin halogenidy většinou jsou rozpustné (kromě např. fluoridu s-prvků) sulfidy jsou nerozpustné (kromě sulfidů s1-prvků) -18-
19 Didaktika chemické vazby 6 vyučovacích hodin Rozvržení učiva: Vznik vazby, vaznost, kovalentní vazba, vazba δ a π, elektronegativita, polarita vazby, iontová vazba Slabé vazebné interakce Struktura a vlastnosti sloučenin kovalentních, iontových a kovů hodiny Základní osnova probíraného učiva: vznik vazby typy vazeb o princip vzniku kovalentní vazby a koordinační vazby o jednoduchá, dvojná, trojná - příklady molekul o sigma, pí - příklady molekul o podle polarity vaznost pevnost vazby teorie hybridizace - sp, sp, sp3 tvary, úhly VSEPR (viz anorganika) => používat modely (AO, hao, vazeb) slabé vazebné interakce (H-můstky, vdá síly) Disociační energie o energie, kterou je nutné dodat pro rozštěpení vazby o molární energie = energie uvolněná rozštěpením 1 molu Q m [kj/mol] Příklad: Vypočítat energii uvolněnou při štěpení 1 g methanu, energie C-H je 414 kj/mol, M(CH 4 ) = 16,05 g/mol. vypočítat kolik molů je jeden gram methanu (0,065 mol) E= Qm. n = 414.0,065 = -19-
20 Didaktika chemických reakcí 13 vyučovacích hodin Rozvržení učiva: Názvosloví anorganických sloučenin (zopakování, princip) Chemické reakce, chem. rovnice, úprava, rozdělení Průběh chemických reakcí Faktory ovlivňující rychlost chem. reakcí (chem. kinetika) Chemické rovnováhy Základy termochemie Redoxní reakce, jejich úprava hodiny hodiny hodiny hodiny hodiny hodiny Chemické reakce a rovnice Chemická reakce - chemický děj, při němž z výchozích látek (reaktantů) vznikají produkty, resp chemické vazby ve výchozích látkách zanikají a vznikají vazby v produktech - chemické děje (reakce) zapisujeme chemickými rovnicemi (1 a více) Chemická rovnice: - vyjadřuje základní reakční přeměny, udává poměr reaktantů a produktů a látková množství aa + bb cc + dd výchozí látky (reaktanty) reakční produkty obě složky zapisujeme pomocí značek a vzorců, mezi nimi se vyznačuje šipka (,<=>, = ) v rovnici uvádíme i stechiometrické koeficienty, které udávají nejmenší celistvé počty reaktantů, které musí reagovat, aby vznikly celistvé počty produktů mohou se uvádět stavové symboly u jednotlivých reakčních složek (s, l, g, aq) Podmínky: - musí splňovat Zákon zachování hmotnosti (druh atomů na obou stranách musí být stejný a ve stejném množství) a Z.Z. energie - náboje na obou stranách musí být stejné (elektroneutralita) - pro redox rovnice musí platit podmínka rovnosti vyměňovaných elektronů, pro iontový zápis rovnost nábojů na obou stranách - poměr látkových množství je roven poměru stechiometrických koeficientů DĚLENÍ REAKCÍ: A) PODLE TYPU ZÁPISU: o stechiometrický zápis - poměry látkového množství FeCl H S Fe S HCl o stavový zápis - skupenský stav látek FeCl 3 (aq) + 3 H S (g) Fe S 3 (s) + 6 HCl (aq) o iontový zápis (úplný, zkrácený) - podstata chemické reakce Fe HS - Fe S 3 + 3H + B) PŘENÁŠENÝCH ČÁSTIC o redoxní - přenos elektronů (mění se oxidační čísla) o proteolytické (acidobazické) - přenos H + o koordinační (komplexotvorné) - přenos skupin atomů, vznikají komplexy -0-
21 C) PODLE REAGUJÍCÍCH ČÁSTIC o molekulové o iontové o radikálové D) PODLE REAKČNÍHO MECHANISMU: o skladné reakce (slučování, syntéza, adice) - či více látek jednodušších se sloučí na 1 látku složitější,aniž se odloučí nějaká částice A + B C Fe + S FeS o rozkladné reakce (rozklad, analýza, eliminace) - jedna složitější látka se rozkládá na nebo více jednodušších A B + C CaCO 3 CaO + CO o vytěsňovací rekce (substituce, nahrazování) - atom nebo celá skupina atomů v molekule dané látky se vymění za jiný atom nebo skupinu atomů AX + Y AY + X Fe + CuSO 4 FeSO 4 + Cu o podvojné přeměny (konverze) - zdvojená substituce, kdy si složitější látky vzájemně vymění některé své atomy nebo skupiny atomů AX + BY AY + BX Na SO 4 + CaCl CaSO 4 + NaCl E) PODLE REAKČNÍ KINETIKY o izolované o simultánní (zvratné, bočné, následné) Průběh chemických reakcí Teorie aktivních srážek - mezi molekulami reaktantů dochází ke srážkám (částice musí mít dostatečnou kinetickou energii aktivační energii a vhodnou orientaci) Teorie aktivovaného komplexu - při uskutečnění účinné srážky soustava prochází stádiem aktivovaného komplexu přiblížením molekul se vazby oslabují (energie spotřebována) a vznik nových vazeb po rozpadu komplexu (energie se uvolňuje) potřebná E A je nižší než u srážkové teorie -1-
22 Reakční kinetika - rychlost reakce je dána změnou koncentrace látky za jednotku času - reaktanty ubývají, produkty přibývají v dca a.dt dcb b.dt dcy c.dt dcz d.dt 1) Vliv koncentrace reaktantů na reakční rychlost. čím větší je koncentrace reaktantů v soustavě, tím větší je počet srážek jejich strukturních jednotek (jedna z podmínek uskutečnění chemické reakce) a tím větší je reakční rychlost. a b v k.[ A].[ B] k rychlostní konstanta a,b řády reakce (určeny experimentálně, rovny stechiometrickým koeficientům) tři kádinky s roztokem thiosíranu sodného: 0,5M, 1M, M tři kádinky s roztoky kyseliny sírové o koncentracích: 0,5M, 1M, M smíchat vždy roztoky kyseliny s roztokem thiosíranu o stejné koncentraci, stopkami měřit rychlost reakce vyloučí s koloidní S (nejrychleji ve. kádince): Na S O 3 + H SO 4 Na S O 3 + H S O 3 H SO 3 + S H O + SO + S ) Vliv tlaku na reakční rychlost. zvýšením tlaku (zmenšení objemu soustavy) se zvětší koncentrace plynného reaktantu a tím také reakční rychlost 3 Vliv teploty na reakční rychlost. čím větší je teplota soustavy, tím rychleji se strukturní jednotky v soustavě pohybují a tím větší je také jejich energie (více srážek, více molekul s aktivační energií rychlejší reakce) teplota určuje hodnotu rychlostní konstanty smíchat roztok 4 M HNO 3 a roztok 0,5 M KI v poměru :1 (3 zkumavky) stopkami měřit rychlost reakce v jednotlivých zkumavkách: o laboratorní teplotě ponořené do horké vody ponořené do kádinky s ledovou vodou 4 HNO 3 + KI I + KNO + H O + O 4) Vliv povahy reaktantů chemická povaha a složení reaktantů určuje rychlost reakce POKUS: Ve větší kádince zahřívat tři zkumavky s následujícími látkami smíchanými v poměrech :1 8 M HNO 3 + 0,5 M KI 8 M HNO 3 + 0,5 M KBr 8 M HNO 3 + 0,5 M NaCl Měříme rychlost probíhající reakce při osvětlení unikají plyny, nejrychleji se oxiduje Cl - Cl, pak Br a pak I --
23 5) Vliv katalyzátorů na reakční rychlost snižují aktivační energii a tím urychlují (umožňují) chemickou reakci, přičemž se sami nespotřebovávají katalyzátor ve stejné fázi jako substrát (homogenní katalýza), v různé fázi (heterogenní katalýza) Ke směsi práškového Zn a Al přikápnout kapku teplé vody Rozklad peroxidu vodíku účinkem burelu Enzymy (krev, peroxidáza, ) Inhibitory - do U-trubice s HSO4 ponořím do jednoho konce Zn plech, do druhoho Zn plech omotaný Pt drátkem (inhibitor) na neomotaném plechu se bude vyvíjet vodík 6) Vliv mechanických zásahů (míchání, zvětšení povrchu) zvýšení vzájemného kontaktu strukturních jednotek reaktantů a tím i počet jejich srážek, způsobuje zvýšení reakční rychlosti Reakce kyseliny s kusovým vápencem a jeho práškem Zapálení hliníkového prachu a hliníkového drátu promítaný pokus v Petriho miskách Pokus č. Miska Kyselina Kov Čas Faktor První Druhá První Druhá První Druhá První Druhá První Druhá 0,5 M HCl M HCl M HCl (studená) M HCl (teplá) M HCl (urotropin) M HCl M HCl M HCl 5 M HCl 5 M HCl 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Zn 5 cm Al 5 cm Al složený pomalejší rychlejší pomalejší rychlejší neprobíhá probíhá rychlejší pomalejší rychlejší pomalejší koncentrace teplota enzym / inhibitor povaha reaktantů povrch další možnost je CuSO4.5HO v teplé/studené vodě, krystal/prášek, míchat/nechat -3-
24 Chemická rovnováha Chemická rovnováha - stav soustavy, kdy se nemění její složení, i když v ní probíhají stále chemické děje - má dynamický charakter (běží tam i zpět) pokus: Rozklad CaCO 3 v evakuované nádobě neproběhne zcela, vznikne jen určitá část CaO, pak poběží reakce zpátky. => GULDBERG-WAAGEŮV ZÁKON (ROVNOVÁŽNÁ KONSTANTA) v1, v - u zvratných reakcí: N + 3H NH 3 v určitém okamžiku se rychlost reakce vzniku produktů rovná rychlosti zpětné přeměny produktů ve výchozí látky (stejně tolik látek kolik vzniká se zpátky přemění) z rovnosti k 1.[A] a.[b] b = k. [C] c.[d] d získáme vztah pro rovnovážnou konstantu: K k k 1 c [ C].[ D] a [ A].[ B] d b Gouldberg-Waagův zákon chem. dynamické rovnováhy (rychlosti obou reakcí jsou stejné, vzniká stejný počet částic jako se přemění zpět na výchozí látky, poměr součinů koncentrací je konstantní) konstanty k jsou závislé na teplotě, ne na koncentraci, hodnota K je pro danou reakci konstantní velikost K určuje směr reakce: K = 1 reakce zdánlivě neprobíhá (rovnováha) K > 1 reakce běží směrem k produktům (probíhá, doprava) K < 1 reakce běží zpět k výchozím látkám (neprobíhá) výpočty: Při rovnováze byly stanoveny tyto koncentrace [A], [B] a [C], vypočítejte K. => LE-CHATELIERŮV PRINCIP,, Porušení rovnováhy vnějším zásahem (akcí) vyvolá děj (reakci) směřující k potlačení či zrušení účinku tohoto vnějšího zásahu, a tudíž vždy směřuje k rovnováze - ovlivnění rovnováhy: a) snížení koncentrace produktů b) zvýšení koncentrace výchozích látek c) změna tlaku v reakční soustavě - uvedení praxe například výroba amoniaku (vysoké teploty, tlaky), odsávání produktů -4-
25 Energetika chemických reakcí termodynamika (definice) druhy soustav (izolovaná, uzavřená, otevřená) termodynamický děj (vratný, nevratný) hl. veličiny molární reakční teplo exotermické, endotermické děje určit podle Qm (u rovnice) a nebo H (1 mol) uvolněné/spotřebované Q určit EXO, ENDO podle reakční koordináty standardní reakční teplo (vazebná energie produktů a reaktantů) výpočty (vzorce) slučovací teplo spalné teplo SEMINÁŘ 1. termodynamický zákon (vnitřní energie U) termochemické zákony (Laplace-Lavoisier, Hess) POKUSY: viz školní pokusy (rozpouštění NaOH, NH 4 Cl), rozpouštění Ba(OH) a NH 4 SCN (M. Uhlíř) -5-
26 Didaktika redoxních dějů 8 vyučovacích hodin Rozvržení učiva: oxidační číslo (opakování) a názvosloví (opakování) zavedení pojmu oxidace a redukce na základě změny oxidačního čísla úprava redoxních rovnic (redoxní děje s přímým přenosem elektronů) zavedení pojmu oxidace, redukce na základě změny nábojového čísla, činidlo oxidační a redukční elektrochemické děje (redoxní děje s nepřímým přenosem elektronů) 3 hodiny Oxidační číslo, názvosloví - opakování zopakovat definici oxidačního čísla (zdůraznit, že nábojové číslo se píše arabsky, ox. číslo římsky) opakování názvosloví anorganických sloučenin (procvičování) Redoxní děje 1. NA ZÁKLADĚ ZMĚNY OX. ČÍSLA na ZŠ probírají redoxní děje ve vztahu k elektrolýze POKUS (reálný, myšlený): - napsat rovnice reakcí předvedených pokusů v průběhu jejich provádění, anebo jejich připomenutí. 1. Mg (s) + O (g) MgO (s) zapálit hořčík. HgO (s) Hg (l) + O (g) žíhat HgO v křivuli s vatou, Hg na stěnách tvoří zrcátko, O důkaz špejlí 3. Zn (s) + H SO 4 (aq) H (g) + ZnSO 4 (aq) V Petriho misce 4. Cu(s) + AgNO 3 (aq) Ag (s) + Cu(NO 3 ) (aq) na meotaru prosvětlená kádinka s AgNO 3, do něj ponořena Cu spirála očištěná v HNO 3 na spirále strom Ag, roztok do modra = Cu(NO 3 ) 5. NaOH (aq) + HCl (aq) NaCl(aq) + H O (l) neredox napsat oxidační čísla atomů v rovnicích podtrhnout různobarevně ty atomy prvků, u kterých dochází během reakce ke změně oxidačního čísla zjistit, zda u všech reakcí dochází ke změně oxidačního čísla, vypsat je na tabuli, odděleně do sloupců Mg O Mg II 0 O O -II O -II O O Hg II Hg 0 Zn O Zn II H I 0 H Cu O Cu II Ag I Ag 0 zvyšování ox. čísla snižování oxidačního čísla -6-
27 zavedení pojmů: Oxidace název podle slučování s kyslíkem, děj při kterém dochází ke zvyšování oxidačního čísla atomů Redukce, děj při kterém dochází ke snižování oxidačního čísla atomů V jedné reakci dochází vždy k redukci a oxidaci současně (počet jednotek, o které se oxidační čísla atomů zvýší jsou rovna počtu jednotek, o který se u jiných atomů téže reakce sníží) 3. ÚPRAVY REDOXNÍCH ROVNIC Příklad: Likvidace fosforu rozpouštěním v kyselině dusičné. a) napsat rovnici s oxidačními čísly všech prvků: 0 I V II I V II P H N O3 H 3 P O4 N II O II b) napsat poloreakce prvků, které mění ox. číslo: 0 P 5e V N 3 e V P N II 0 c) upravit podle počtu elektronů na společného jmenovatele: P 5e V P /.3 V N 3 e II N /.5 d) doplnit koeficienty do rovnice: P 5HNO 3H PO 5NO e) kontrola počtu O, H doplnit vodu f) konečný výsledek: P 5HNO H O 3H PO 5NO NA ZÁKLADĚ ZMĚNY NÁBOJOVÉHO ČÍSLA - napsat iontové rovnice reakcí uvedených pokusů z předchozí hodiny. - podtrhnout různobarevně ty ionty a atomy, u kterých dochází během reakce ke změně náboje (zvýšení červeně, snížení modře) 1. Mg (s) + O (g) MgO (s). HgO (s) Hg (l) + O (g) 3. Zn (s) + H SO 4 (aq) H (g) + ZnSO 4 (aq) 4. Cu(s) + AgNO 3 (aq) Ag (s) + Cu(NO 3 ) (aq) 5. NaOH (aq) + HCl (aq) NaCl(aq) + H O (l) Mg O Mg + 0 O O - O - O O Hg + Hg 0 Zn O Zn + H 1+ 0 H Cu O Cu + Ag 1+ Ag 0 zvyšování náboje snižování náboje zavedení pojmů: Oxidace název podle slučování s kyslíkem, děj při kterém dochází ke zvyšování nábojového čísla atomů (uvolňují se elektrony) Redukce, děj při kterém dochází ke snižování nábojového čísla atomů (přijímají se e - ) Počet přijatých a uvolněných elektronů v jedné reakci je vždy stejný. -7-
28 OXIDAČNÍ ČINIDLO - druhou částici oxiduje tím, že jí odebírá elektrony (oxiduje), oxidační činidlo se samo redukuje přibranými elektrony - např. kyslík, kovy, manganistany, chlorečnany, REDUKČNÍ ČINIDLO - druhou částici redukuje tím, že jí odevzdává elektrony (redukuje), redukční činidlo se samo oxiduje odevzdanými elektrony - uhlí, koks, kovy, vodík, přijímá elektrony (snižuje se ox. číslo) odevzdává elektrony (zvyšuje se ox. číslo) redukuje OXIDAČNÍ ČINIDLO REDUKČNÍ ČINIDLO samo se redukuje oxiduje samo se oxiduje SEMINÁŘ:.- lze po žácích vyžadovat, aby odvodili výsledek reakce podle redoxpotenciálu Např. Sestavte rovnici ve správném směru podle redox potenciálů: Cr O 7 - /Cr 3+ = 1,33; SO 4 - /SO 3 - = -0,93 algoritmus: soustava s vyšším redoxpotenciálem běží ve směru redukce, s nižším ve směru oxidace. a) napsat rovnici: Cr 3 O7 SO3 Cr SO4 b) vypsat poloreakce, upravit druh a počet atomů na obou stranách (přidání H O, H + ): 3 CrO7 14 H Cr 7H O SO H O SO H 3 c) vyrovnat náboje na obou stranách rovnice (přidáním elektronů) 4 3 CrO7 14 H 6e Cr 7H O /.1 SO3 H O SO4 H e /.3 d) počet vyměněných elektronů musí být stejný,upravit na společného jmenovatele: 3 CrO7 14 H 6e Cr 7H O e) spojit obě rovnice, vykrátit a proškrtat: 3SO 3H O 3SO 6H 6e 3 3 Cr O 14H 6e 3SO 3H O Cr 7H O 3SO 6H 6e 7 Cr 3 3 O7 H 3SO3 Cr 4H O 3 8 SO
29 Elektrochemie - redoxní děje s nepřímým přenosem elektronů - elektrolýza = volné ionty v roztoku (elektrolytu) jsou schopny vést elektrický proud a vyvolvávat tak elektrochemické děje (anodická oxidace a katodická redukce) - galvanický článek přeměňuje je schopen přeměnit energii chemickou na energii elektrickou ELEKTROLÝZA GALVANICKÝ ČLÁNEK napětí vkládáno získáváno anoda kladná, oxidace záporná, oxidace katoda záporná, redukce kladná, redukce ELEKTROLÝZA: Elektrolýza CuCl : A(+, Cu) Cl - Cl (oxidace), důkaz jodidoškrobovým papírkem (Cl + KI I + KCl) jód barví škrob do modra K(, Zn) Cu + Cu (redukce), vylučování na Zn elektrodě Elektrolýza NaCl: A(+, tuha) Cl - Cl (oxidace), důkaz jodidoškrobovým papírkem K(, Fe) H + H (redukce) FFT v roztoku zbarven do fialova (zůstává roztok NaOH) Elektrolýza H O: A(+) uniká kyslík => OH - + OH - H O + O K( ) uniká vodík, větší množství => H + + e - H Elektrolýza Al O 3 (výroba hliníku): A(+) Al e - 3Al K(, C) vznikající kyslík se slučuje s C na CO a CO GALVANICKÝ ČLÁNEK: Danielův článek: Zn elektroda (anoda, záporná, oxidace) snadněji uvolňuje elektrony, oxiduje se (nižší redoxpotenciál) rozpouští se Cu elektroda (katoda, kladná, redukce) snadněji elektrony přijímá, redukuje se (vyšší redoxpotenciál) vylučuje se na ní měď -9-
Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.
Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář
VícePOKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ
POKYNY Prostuduj si teoretický úvod a následně vypracuj postupně všechny zadané úkoly zkontroluj si správné řešení úkolů podle řešení FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ 1) Vliv koncentrace reaktantů čím
VíceDOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE
1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný
VíceATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře
ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů
Více12.CHALKOGENY A HALOGENY
12.CHALKOGENY A HALOGENY Chalkogeny ( česky se jedná o prvky ) 1) Popiš obecnou charakteristiku dané skupiny (počet valenčních elektronů, obecná elektronová konfigurace valenční vrstvy, způsoby dosažení
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,
VíceNa Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.
Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceMATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE
MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE 1 Složení a struktura atomu Vývoj představ o složení a struktuře atomu, elektronový obal atomu, modely atomu, pojem orbital, typy orbitalů, jejich znázorňování a pravidla pro
VíceDo této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:
PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné
VíceE K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO
Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf
VíceJméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné
Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 12.02.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná
VíceLátkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A
Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,
VícePředmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Chemie ukázka chemického skla Chemie přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce práce s dostupnými a běžně používanými látkami (směsmi). Na základě piktogramů žák posoudí nebezpečnost
VíceMasarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Průřezové téma Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_347_Chemické reakce a rovnice Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 07
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
VíceSekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
VíceChemické repetitorium. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené
VíceSložení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice
VíceAstat - radioaktivní pevná látka - krátký poločas rozpadu (8,3 hod) - nejstabilnější je izotop At 210. Sloučeniny
Halogeny - název od řeckého hals = sůl (pro jejich schopnost tvořit velkou řadu solí) - prvky 17. skupiny - mají sedm valenčních elektronů - tvoří dvouatomové molekuly - jsou jedovaté s dráždivými účinky
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího
VíceTriviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda. Systematické. Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík např. jodid draselný (KI)
Názvosloví anorganických sloučenin České názvosloví je jednoznačné Názvosloví anorganických sloučenin Triviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda Systematické Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík
VíceUkázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný
Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:
VíceSada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace
Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu - látka
Více1 mol (ideálního) plynu, zaujímá za normálních podmínek objem 22,4 litru. , Cl 2 , O 2
10.výpočty z rovnic praktické provádění výpočtů z rovnic K výpočtu chemických rovnic je důležité si shrnout tyto poznatky: Potřebujem znát vyjadřování koncentrací, objemový zlomek, molární zlomek, molární
VíceSeminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu
Seminář z chemie Časová dotace: 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. Ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář je zaměřený na přípravu ke školní maturitě z chemie a k přijímacím zkouškám na
VíceCHO cvičení, FSv, ČVUT v Praze
2. Chemické rovnice Chemická rovnice je schématický zápis chemického děje (reakce), který nás informuje o reaktantech (výchozích látkách), produktech, dále o stechiometrii reakce tzn. o vzájemném poměru
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceChemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:
očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika
VíceElektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály
Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +
VíceZákladní chemické pojmy
MZ CHEMIE 2015 MO 1 Základní chemické pojmy Atom, molekula, prvek, protonové číslo. Sloučenina, chemicky čistá látka, směs, dělení směsí. Relativní atomová hmotnost, molekulová hmotnost, atomová hmotnostní
VíceAtomistická teorie (Dalton, 1803)
Atomistická teorie (Dalton, 1803) Zákon stálých poměrů slučovacích: hmotnosti prvků tvořících čistou látku jsou k sobě vždy ve stejném poměru, bez ohledu na to jakým způsobem látka vznikla. Některé prvky
Více16.5.2010 Halogeny 1
16.5.010 Halogeny 1 16.5.010 Halogeny Prvky VII.A skupiny: F, Cl, Br, I,(At) Obecnávalenčníkonfigurace:ns np 5 Pro plné zaplnění valenční vrstvy potřebují 1 e - - nejčastější sloučeniny s oxidačním číslem
Víceatomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS
PRVKY ŠESTÉ SKUPINY - CHALKOGENY Mezi chalkogeny (nepřechodné prvky 6.skupiny) zařazujeme kyslík, síru, selen, tellur a radioaktivní polonium. Společnou vlastností těchto prvků je šest valenčních elektronů
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovnívh listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceUčební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.
Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod
Více1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,
VíceObecná a anorganická chemie
Učební osnova předmětu Obecná a anorganická chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích
VíceRočník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.
Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceUkázky z pracovních listů B
Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.
Více7) Uveď příklad chemické reakce, při níž se sloučí dva prvky za vzniku sloučeniny. (3) hoření vodíku s kyslíkem a vzniká voda
Chemické reakce a děje Chemické reakce 1) Jak se chemické reakce odlišují od fyzikálních dějů? (2) změna vlastností látek, změna vazeb mezi atomy 2) Co označujeme v chemických reakcích jako reaktanty a
VíceEnergie v chemických reakcích
Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění
VíceTeorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN
Teorie kyselin a zásad poznámky 5A GVN 13 června 2007 Arrheniova teorie platná pouze pro vodní roztoky kyseliny jsou látky schopné ve vodném roztoku odštěpit vodíkový kation H + HCl H + + Cl - CH 3 COOH
VíceObsah Chemická reakce... 2 PL:
Obsah Chemická reakce... 2 PL: Vyčíslení chemické rovnice - řešení... 3 Tepelný průběh chemické reakce... 4 Rychlost chemických reakcí... 4 Rozdělení chemických reakcí... 4 1 Chemická reakce děj, při němž
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceStruktura elektronového obalu
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0
VíceČásticové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop
Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop ATOM základní stavební částice všech hmotných těles jádro 100 000x menší než atom působí jaderné síly p + n 0 [1] e - stejný počet protonů a elektronů
Více5. Nekovy sı ra. 1) Obecná charakteristika nekovů. 2) Síra a její vlastnosti
5. Nekovy sı ra 1) Obecná charakteristika nekovů 2) Síra a její vlastnosti 1) Obecná charakteristika nekovů Jedna ze tří chemických skupin prvků. Nekovy mají vysokou elektronegativitu. Jsou to prvky uspořádané
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu -
VíceAcidobazické děje - maturitní otázka z chemie
Otázka: Acidobazické děje Předmět: Chemie Přidal(a): Žaneta Teorie kyselin a zásad: Arrhemiova teorie (1887) Kyseliny jsou látky, které odštěpují ve vodném roztoku proton vodíku H+ HA -> H+ + A- Zásady
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceChemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty
SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny
VíceModul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Výskyt
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE
Chemické reakce = proces, během kterého se výchozí sloučeniny mění na nové, reaktanty se přeměňují na... Vazby reaktantů...a nové vazby... Klasifikace reakcí: 1. Podle reakčního tepla endotermické teplo
Více2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos
VíceII. Chemické názvosloví
II. Chemické názvosloví 1. Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a jiného prvku. Názvy oxidů jsou dvouslovné. Tvoří je podstatné jméno oxid (postaru kysličník) a přídavné jméno utvořené od názvu prvku
VíceZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ
VíceOBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.
VícePRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE
PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE 1. PRVKY 5. SKUPINY (N,P,As,Sb,Bi) obecné zákonitosti ve skupině DUSÍK Výskyt, chemické vlastnosti molekulární dusík Amoniak vlastnosti, příprava, hydrolýza,
Více1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H
OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.
VícePrvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0
Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceREAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada. Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze
KYSELINY A ZÁSADY 1 REAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze A) ALKALIMETRIE = odměrný roztok je zásada B) ACIDIMETRIE = odměrný
VíceDUM č. 14 v sadě. 24. Ch-2 Anorganická chemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 14 v sadě 24. Ch-2 Anorganická chemie Autor: Aleš Mareček Datum: 26.09.2014 Ročník: 2A Anotace DUMu: Materiál je určen pro druhý ročník čtyřletého a šestý ročník víceletého
VíceDidaktika chemického anorg. názvosloví
Didaktika chemického anorg. názvosloví RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. 1 Didaktické zpracování zopakovat základní pojmy týkající se tvorby a čtení chemického názvosloví a správných českých a latinských názvů
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceMO 1 - Základní chemické pojmy
MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v
Více5. CHEMICKÉ REAKCE. KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ a) Podle vnějších změn Reakce skládání = SYNTÉZY z jednodušších -> složitější 2H 2 + O 2 -> 2H 2 O
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 5. CHEMICKÉ REAKCE Je děj při kterém v molekulách reagujících látek dochází k zániku některých vazeb a ke vzniku vazeb nových. Produkty rekce mají jiné chemické
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VícePERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.
PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Opakovací test
VíceOxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku
Oxidace a redukce Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Redukce = odebrání kyslíku Fe 2 O 3 + 3 C 2 Fe + 3 CO CuO + H 2 Cu + H 2 O 1 Oxidace a redukce Širší pojem oxidace
VíceOrbitaly ve víceelektronových atomech
Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj
VíceATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).
VíceSeminář z anorganické chemie
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit
VíceStřední průmyslová škola strojnická Vsetín Číslo projektu. Druh učebního materiálu prezentace Pravidla pro tvorbu vzorců a názvů kyselin a solí
Název školy Střední průmyslová škola strojnická Vsetín Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Autor RNDr. Miroslava Pospíšilíková Název šablony III/2 Název DUMu 10.3 Názvosloví kyselin a solí Tematická
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceOxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2
Oxidace a redukce Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Lavoisier Redukce = odebrání kyslíku Fe 2 O 3 + 3 C 2 Fe
VíceSložení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -
MATURITNÍ OKRUHY Z CHEMIE Obecná chemie Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro - hmotnostní úbytek, vazebná energie jádra, jaderné
Více-ičelý -natý -ičitý - ečný (-ičný) -istý -ný -itý -ový
1 Halogenidy dvouprvkové sloučeniny halogenů s jinými prvky atomy halogenů mají v halogenidech oxidační číslo -I 1) Halogenidy - názvosloví Podstatné jméno názvu je zakončeno koncovkou.. Zakončení přídavného
VíceAtomové jádro, elektronový obal
Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným
VíceIV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1
A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, organická chemie, biochemie, chemické výpočty Kvarta 2 hodiny týdně + 1x za 14 dní 1 hod laboratorní práce Školní tabule, interaktivní
Vícechartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě
Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup). Úvod do chemie Charakteristika chemie a její význam Charakteristika přírodních věd charakteristika chemie Chemie kolem nás chartakterizuje přírodní
Více