DIDAKTIKA CHEMIE II pro SŠ. Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro SŠ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIDAKTIKA CHEMIE II pro SŠ. Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro SŠ"

Transkript

1 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA CHEMIE Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro SŠ DIDAKTIKA CHEMIE II pro SŠ Doc. PaedDr. Markéta Pečivová, CSc. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Ústí nad Labem

2 ÚVOD Předkládaná opora je určena pro posluchače kombinovaného studia oboru Učitelství chemie pro SŠ. Opora je koncipována jako osnova pro samostudium a společné konzultace a je sestavena tak, aby zahrnula nejpodstatnější tematické celky učiva chemie na střední škole. Témata nejsou rozdělena podle ročníků, neboť díky různým modelům výuky (ve třech nebo čtyřech ročnících) a rozdílným ŠVP mohou být probírána v různé době. U každého tematického celku je uveden přibližný počet vyučovacích hodin, které je vhodný danému celku věnovat, obsahová náplň, experimentální zázemí a případně i metodické zpracování jednotlivých vyučovacích hodin. Experimentální činnost je v textu podbarvena zeleně. Opora obsahuje následující tematické celky (jedná se o rámcový plán, který může být upraven podle požadavků a možností školy), které jsou rozděleny do tří bloků: Didaktika obecné a fyzikální chemie o Didaktika chemického názvosloví o Didaktika chemických výpočtů o Didaktika pojmů obecné chemie - složení látek o Didaktika struktury elektronového obalu o Didaktika periodického systému o Didaktika chemické vazby o Didaktika chemických reakcí o Didaktika redoxních dějů Didaktika anorganické chemie o Didaktika vodíku, kyslíku, kyselin a zásad o Didaktika p-prvků o Didaktika s-prvků o Didaktika d-prvků Didaktika organických a přírodních látek o Didaktika základů organické chemie o Didaktika uhlovodíků o Didaktika derivátů uhlovodíků o Didaktika karboxylových kyselin a jejich derivátů o Didaktika heterocyklických sloučenin o Didaktika alkaloidů a návykových látek o Didaktika lipidů a isoprenoidů o Didaktika sacharidů o Didaktika aminokyselin a bílkovin o Didaktika enzymů, vitaminů a hormonů o Didaktika metabolických procesů o Didaktika makromolekulárních látek --

3 LITERATURA: Povinná literatura: PACHMANN, E. A KOL. Speciální didaktika chemie. Praha: SPN, PACHMANN, E. HOFMANN Obecná didaktika chemie. Praha: SPN, VACÍK A KOL. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN KOTLÍK B. RŮŽIČKOVÁ K. Chemie II. v kostce. Praha: Fragment, VACÍK, J. ET AL. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN, BANÝR, J., BENEŠ, P., ET AL. Chemie pro střední školy. Praha: SPN, ČIPERA, J. Rozpravy o didaktice I a II. Praha: Karolinum, 000. a 001. Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia a základní školy. Praha: VÚP, 007. Kartotéka školních chemických experimentů. Platné učebnice chemie pro střední školy. Doporučená literatura: Jakékoliv vhodné chemické tabulky PEČIVOVÁ, M., MACHAČNÝ, J. Školní chemické pokusy. Ústí nad Labem: PF UJEP, PEČIVOVÁ, M., BRŮHA, T. Školní pokusy z organické chemie. Ústí nad Labem: PF UJEP, ČTRNÁCTOVÁ, H., HALBYCH, J., HUDEČEK, J., ŠÍMOVÁ, J. Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost. Praha: Prospektum, 000. ČTRNÁCTOVÁ, H., HALBYCH, J. Didaktika a technika chemických pokusů. Praha: UK,

4 Didaktika obecné a fyzikální chemie -4-

5 Didaktika chemického názvosloví 5 vyučovacích hodin Cílem celku je zopakovat základní pojmy týkající se tvorby a čtení chemického názvosloví a správných českých a latinských názvů prvků. Tímto sjednotit různou vědomostní úroveň studentů přicházejících z různých základních škol. Stěžejní pojmy pojmy: oxidační číslo, anion, kation, křížové pravidlo, chemický vzorec, binární sloučenina Komentář [p1]: Komentář [p]: Očekávané výstupy žáka dle RVP definuje pojem oxidační číslo a dokáže určit oxidační číslo prvku v molekule sestaví vzorec anorganických sloučenin (oxidy, halogenidy, hydroxidy, kyseliny, soli) orientuje se v nejčastějších triviálních názvech anorganických sloučenin Rozvržení učiva: Opakování ZŠ - oxidační číslo, elektronegativita, značky prvků, typy názvů h Názvosloví oxidů, halogenidů 1h Názvosloví hydroxidů, kyselin, solí 1h Procvičování 1-h SEMINÁŘ: - hydridy (podle typů), komplexní sloučeniny, podvojné sloučeniny, peroxosloučeniny, organické názvosloví Motivace: chemické názvosloví je jako chemický jazyk, díky němuž se všichni chemici světa domluví Osnova 1. ZÁKLADNÍ POJMY: - pravidla chemického názvosloví jsou zaštiťuje Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii IUPAC (International Union for Pure and Applied Chemistry) Elektronegativita - schopnost atomu přitahovat elektrony zúčastňující se vazby Pravidla pro práci s oxidačními čísly v molekule Definice oxidačnho číslo - formální elektrický náboj, který by byl přítomen na atomu prvku, kdybychom elektrony na každé vazbě tohoto atomu přidělili elektronegativnějším prvku - nabývá hodnot od -IV do VIII - pravidla pro oxidační čísla (fluor -I, volné atomy 0, ) Chemický vzorec - tvoří se ze systematického názvu, vyjadřuje složení molekuly (typy vzorců) počet atomů v molekule se vyjadřuje předponami, počet skupin pak násobnými předponami: sestavování chemického vzorce: podstatné jméno + přídavné jméno zakončeno -id (oxid, halogenid, hydroxid) anion, záporná (elneg) část molekuly koncovka odpovídající ox. číslu kation, kladná (elpoz) část molekuly koncovky ox. čísel (včetně solí) -5-

6 . NÁZVOSLOVI IONTŮ - náboj arabsky, oxidační číslo římsky - kationty obsahuji koncovku ox. čísla odpovídající náboji jednoatomové: K + kation draselný, Ca + kation vápenatý víceatomové: NH 4 + amonium (kation amonný), PH 4 + fosfonium - anionty zakončeny koncovkou -idový, -anový jednoatomové: Cl - anion chloridový, OH - anion hydroxidový víceatomové od oxokyselin: NO 3 - anion dusičnanový 3. NÁZVOSLOVI OXIDŮ oxid + přídavné jméno s koncovkou ox. čísla - vysvětlit sestavování chemických vzorce ze systematického názvu napsat značky prvků, určit ox. čísla, křížové pravidlo - vysvětlit určení systematického názvu z chem. vzorce podstatné jméno oxid, přídavné jméno název kationtu s koncovkou ox. čísla - sestavit tabulku ox. čísel s obecným vzorcem, koncovkou a příklady oxidů 4. NÁZVOSLOVI BEZKYSLÍKATÝCH KYSELIN - binární sloučeniny vodíku s nekovy: název el.neg. prvku + vodík (př. kyanovodík, chlorovodík) kyseliny: -ová kyselina (př. kyanovodíková kyselina) - hydridy s prvky 3-6 skupiny PSP: lat. kmen názvu + koncovka -an (př. H S sulfan, SiH 4 silan) 4. NÁZVOSLOVI OXOKYSELIN kyselina + název centr. atomu s koncovkou ox. č. - uvést zakončení kyselin (-ná, -natá, -itá, ) - sestavování vzorce z názvu kyseliny obsahují vždy H +I, X koncovka, O -II dopočítat počty atomů aby byl součet ox. čísel po vynásobení počty atomů roven nule H+X-O = 0 - sestavování názvu ze vzorce určení ox. čísel všech prvků, z X? určit koncovku sestavení názvu 5. NÁZVOSLOVÍ SOLÍ BEZKYSL. KYSELIN podst. jméno-id + kation-koncovka ox.č. Komentář [p3]: odvozují se náhradou H + kationtem soli (např. HCl => NaCl chlorid sodný, HCN => KCN kyanid draselný) 6. NÁZVOSLOVÍ SOLÍ OXOKYSELIN podle ox. čísla centrálního atomu koncovka (kyselina sírová síran, kyselina dusičná dusičnan) přídavné jméno tvoří název kationtu s koncovkou ox. čísla (draselný, železitý, ) křížové pravidlo uvést přehled aniontů kyselin Uvést principy tvorby hydrogensolí PROCVIČOVÁNÍ NA PŘÍKLADECH -6-

7 Didaktika chemických výpočtů 10 vyučovacích hodin Pojmy: molární hmotnost (M), hmotnostní zlomek (w), látková množství (n), molární objem (V m ), Avogadrova konstanta N A, látková a hmotnostní koncentrace (c m, c w ), výpočty z chemických rovnic Očekávané výstupy žáka dle RVP vypočítá jednoduché příklady na výpočet w, M, n, ovládá úpravu vzorců a převody správných jednotek veličin správně vypočítá složení roztoků a potřebná množství látek k jejich přípravě aplikuje poznatky o chemických výpočtech na příklady běžného života dokáže zapsat a upravit chemickou rovnici, vypočítat množství reaktantů a produktů Rozvržení učiva: základní pojmy látková množství, molární zlomek, objemový zlomek molární hmotnost, hmotnostní zlomek látková a hmotnostní koncentrace výpočty z chemických rovnic 1h h h h 3h Motivace: výpočty příkladů z běžného života (w alkoholu v nápojích, ) Základní pojmy 1. HMOTNOST ATOMŮ A MOLEKUL - hmotnosti částic velmi malé, přepočítávají se přes atomovou hmotnostní jednotku m u na relativní atomové a molekulové hmotnosti m(c) 4 m u 1, g 1 m( X ) m( Y ) relativní atomová a molekulová hmotnost: Ar ( X ) a M r ( Y ) m m u u Látkové množství - předpokládá se znalost zákona zachování hmotnosti a úpravy chemických rovnic - odvození pojmu látkového množství: 1. LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ Příklad: - reakce vodíku s dusíkem za vzniku amoniaku: N + H NH 3 vodík a dusík jsou dvouatomové molekuly, doplní se počty atomů na obou stranách -7-

8 N + H NH 3 správné čtení: 1 molekula N reaguje s 3 molekulami H za vzniku molekul NH 3 N + 3 H NH 3 zvětším-li množství vstupujícího dusíku, změní se počty molekul: 10 N + 30 H 0 NH 3 poměr 1:3: v reálu je množství reagujících molekul mnohem větší, ale musí platit vždy jejich poměr zavádí se pojem látkové množství (n) s jednotkou 1 mol (1 mol obsahuje vždy stejný počet částic, udávaný Avogadrovou konstantou N A = 6, částic) 1.6, N + 3.6, H.6, NH 3,, 1 mol N reaguje s 3 moly H za vzniku molů NH 3 napsat na tabuli 60 a 0krát nulu. MOLÁRNÍ HMOTNOST - hmotnost 1 molu různých látek není stejná zavedení molární hmotnosti M(X) = m(x).n A tabelována M [g/mol] určování molární hmotnosti molekul (součet molárních hmotností atomů vynásobených jejich počtem) 3. VÝPOČET LÁTKOVÝCH MNOŽSTVÍ - použít příklad s hromadou písku: Máme k dispozici hromadu písku o hmotnosti m = 10tun a kbelík (zde jako 1 mol, počet zrnek písku), do kterého se vejde písek o hmotnosti 10 kg. Kolik kbelíků (molů) písku je v hromadě? m g odvození vztahu: n jednotky mol 1 M g. mol použít trojúhelník m nm procvičování příkladů Složení roztoků 1. HMOTNOSTNÍ ZLOMEK - je vhodné navázat výpočty (zadání příkladů) na běžný život - pozor na záměnu hmotnostní zlomek a hmotnostní procento - lze probírat v tematickém celku směsi (složení roztoků) a při probírání oxidů, halogenidů a dalších sloučenin na procentuální zastoupení prvku v molekule -8-

9 msložky mčásti w složky w části mcelku mcelku algoritmus řešení: a) Napsat zadání. b) Vypsat stručný zápis, co známe a co počítáme. c) Převést jednotky na potřebné rozměry. d) Napsat obecný vzorec spolu s významem a hodnotami všech symbolů. e) Dosadit dílčí výsledky do obecného vzorce, vypočítat, výsledek převést na % (x100) f) Odpověď.. ŘEDĚNÍ ROZTOKŮ - lze použít křížové pravidlo nebo směšovací rovnici Například: Připravte 3% roztok H O ze zásobního 30% roztoku H O. 30% H O 3 díly 3% H O 0% voda 7 dílů poměr 1:9 (1 díl H O, 9 dílů vody) m 1.w 1 + m.w = m.w c 1.V 1 = c.v 3. MOLÁRNÍ KONCENTRACE - začít pokusem (vizualizací), kdy se do 1l v litrové kádince nasype 1 mol NaCl (cvičně mohou žáci vypočítat jakou bude mít hmotnost - 58 g) odvodit látkovou koncentraci (počet molů v určitém objemu) n c M c m M. V mol/dm 3 žáci by měli umět i V i objemový zlomek [-] V ni molární zlomek: xb [-] n m hmotnostní koncentrace: c w [g/mol] V procvičování příkladů Výpočty z chemických rovnic modelový příklad: Vypočtěte hmotnost jódu, který vznikne reakcí g jodidu draselného s přebytkem chlorové vody. stejný bude: a) zápis, co je známé a co se počítá, sestavení a vyčíslení rovnice se známými a neznámými veličinami (co počítám má většinou index 1) KI + Cl KCl + I -9-

10 m(ki) = g n(ki) = υ(ki) = M(KI) = 166 g/mol m(i ) =? n(i ) = 1 υ(i ) = 1 M(I ) = 54 g/mol 1. POUŽÍT VZOREC: ( I ) M ( I ) napsat obecný vzorec: m ( I ) m( KI) ( KI) M ( KI) výpočet, jednotky, odpověď. ROVNOST LÁTKOVÝCH MNOŽSTVÍ rovnost látkových množství, s příslušnými koeficienty n( I ) n( KI) 1. m( I ) M ( I ) m( KI) M ( KI) m ( I ) m( KI). M ( I ). M ( KI) 3. TROJČLENKA přímá úměra, dnes spíš v pozadí ze.166 g KI. vznikne 1.54 g I ze g KI.... vznikne x g I x.54...g 33 procvičování příkladů -10-

11 Didaktika pojmů obecné chemie - složení látek 6 vyučovacích hodin Pojmy: hmota, atom, molekula, ion, chemický děj, chemicky čistá látka, sloučenina, roztok, směs, proton, neutron, Očekávané výstupy žáka dle RVP definuje základní chemické pojmy popíše stavbu atomového jádra, vyjmenuje které částice ji tvoří, dokáže zapsat značku chemického prvku uvede historii objevu radioaktivity, její definici, charakterizuje jednotlivé typy záření a poločas rozpadu Rozvržení učiva: Hmota, základní chemické zákony, směs, chemicky čistá látka, roztok Jádro atomu, protonové číslo, nukleonové číslo, izotopy, nuklidy Radioaktivita -3 hodiny 1- hodiny Základní pojmy HMOTA - 1.LÁTKY - tvořena částicemi s energií, mohou mít elektrický náboj, mají nenulovou klid. hm. - elektrony, protony, neutrony, tuhé látky, kapaliny,. POLE - mají nulovou klidovou hmotnost, vlnovou povahu - elektromagnetické, gravitační, elektrické pole apod. CHEMICKÝ DĚJ - mění se chemická povaha látek (složení molekul), oproti fyzikálnímu ději ATOM - jednojaderná základní strukturální elektroneutrální jednotka MOLEKULA - seskupení atomů spojených chemickými vazbami molekuly vystupují jako samostatné částice 1.) Homonukleární molekuly: - stejnojaderné, např. H, N, Cl,.) Heteronukleární molekuly: - různojaderné, např. H O, NH 3, HCl, ION - částice s nábojem (kation kladný, anion záporný) CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA = chemické individuum, je to látka, která je tvořena stejnými částicemi (atomy, molekuly, skupiny iontů) patří sem prvky a sloučeniny - má stále charakteristické vlastnosti (bod varu, tání, hustotu, ) SLOUČENINA = je chemicky čistá látka tvořená stejnými molekulami složených ze dvou a více různých atomů ROZTOK - je homogenní disperzní soustava dvou nebo více chemicky čistých látek - dělíme je na plynné (např. vzduch), kapalné (např. roztok NaCl ve vodě), pevné (např. slitiny kovů) -11-

12 SMĚS - směs je soustava složená z několika různých chemicky čistých látek (vzduch je směs kyslíku, dusíku, oxidu uhličitého, vodní páry, ) Historie objevů atomu Demokritos z Abdér (4.-5. století př.n.l.) - atomy jsou nevznikající, neviditelná, nedělitelná, neměnná a nezničitelná tělíska (atomos = nedělitelný) John Dalton (1808) - vzkřísil Demokritovu myšlenku a dal ji do souvislosti se známými chemickými prvky - atomová teorie = každý z prvků je složen z malých, dále nedělitelných atomů J.J. Thomson ( ) - Brit, zkoumal vodivost plynů, objevil elektron - navrhl,,pudingový model atomu elektrony (rozinky) v kladné kouli (pudingu) Ernest Rutherford (1911) - objev atomového jádra (kladně nabitého protonu) při pokusu dopadajícího α záření na ZnS desku skrze zlatou folii - sestrojil,,planetární model atomu elektrony krouží kolem jádra Niels Bohr (1913) - elektrony by jako pohybující se částice vyzařovali energii tak dlouho, až by se přiblížily k jádru sestrojil,,bohrův model, kdy se elektrony pohybují bez vyzařování energie jen po určitých hladinách s určitou energií (rozdíl mezi hladinami odpovídá kvantu energie, které je pohlceno nebo vyzářeno) Arnold Sommerfeld ( ) - upravil Bohrův model e - nepohybují po kruhových, ale eliptických drahách Luis de Broglie (193) - dualistický charakter světla (povaha částice i vlnění) Heisenberg (193) - princip neurčitosti (nelze přesně určit polohu a zároveň hybnost částice) Schrödinger - určil vlnovou funkci, která určuje pravděpodobnost výskytu elektronu v tzv. atomových orbitalech (95% pravděpodobnosti) Jádro atomu - počet protonů a elektronů v atomu odpovídá jeho Z (pořadovému číslu prvku v periodické tabulce) PROTON (p) - protonové (atomové) číslo Z udává počet protonů v jádře a počet elektronů v obalu - udává pořadí v PSP, objeven Ernesten Rutherfordem NEUTRON (n) - neutronové číslo N udává počet neutronů v jádře, objeven 193 Chadwickem - součet počtu protonů a neutronů udává nukleonové číslo A (svou hodnotou je blízko relat. at. hmotnosti) A = nukleonové číslo - - oxidační číslo, iontové číslo Z = protonové číslo - procvičování na určování A, Z, N PRVEK: - složení z atomů o stejném protonovém čísle (mohou se lišit neutronovým číslem) - přirozená směs nuklidů 16 8O O O je prvek kyslík - jen jeden nuklid má Fe, Na, Al, Be, P, Co, Sc, F, NUKLIDY: - látky složené z atomů o stejném protonovém a neutronovém čísle -1-

13 - v přírodě se vyskytuje 39 nuklidů (z toho je 73 stabilních a 56 nestabilní) - např. nuklidem je 16 8O, další nuklid je 17 8O a další 18 8O IZOTOPY: - nuklidy téhož prvku se liší nukleonovým číslem - chemickými vlastnostmi se navzájem neliší, ale vlastnostmi fyzikálními ano - např O, 8 O, 8 O => izotopy kyslíku, 1 3 1H, 1 H, 1 H => izotopy vodíku IZOBARY: - atomy a jejich soubory o stejném nukleonovém čísle (např K, 40 9 Ca) IZOTONY: - nuklidy různých prvků lišící se nukleonovým a protonovým číslem, ale mají stejný počet neutronů v jádře (např Xe, 56 Ba) Radioaktivita = schopnost nestabilního nuklidu (atomového jádra) se přeměnit na jiné stabilnější za současného uvolnění radioaktivního záření - zjistil 1896 BECQUEREL, který použil prvek v blízkosti kovové folie a zjistil, že některé vysílají záření procházející skrz na fotografický papír, který zčernal => toto záření nazváno radioaktivita - manželé CURIEOVI (Piere Curie a Marie Sklodowska Curie) objevili, že záření nevysílají jen sloučeniny uranu ale i uranové rudy (smolinec) => tak objevili prvky Polonium a Radium - ve 30.letech 0.století zjištěno, že při bombardování atomů vznikají nová jádra vyzařující záření => v laboratoři byla vyvinuta umělá radioaktivita (samovolný rozpad uměle připravených nuklidů) - podstata 1909 RUTHERFORD - záření je způsobeno samovolnou přeměnou jádra, tyto prvky jsou radioaktivní => je to projev nestability nuklidů Typy záření 1. ZÁŘENÍ ALFA - rychle letící kladně nabitá jádra 4 He - ionizační účinky (ionizují vzduch) A Z X A Z 4 Y 4 He => posun v PSP o místa doleva. ZÁŘENÍ BETA - rychle letící volné elektrony - nese záp. náboj A Z X A Z 1Y e => posun v PSP o 1 místo doprava 3. ZÁŘENÍ GAMMA - doprovází záření α a β (elektromagnetické vlnění) - nemění se složení jádra - přechod částic z excitovaného stavu do základního je provázeno uvolněním rozdílu energie a projev energie je samotné γ-záření (foton, elektromagnetické záření) 4. ZÁŘENÍ RTG - atomové jádro se může přebytku energie zbavit i přenesením energie na některý elektron (hlavně v K sféře obalu) poločas přeměny (rozpadu): -13-

14 - střední čas, za který se z počátečního množství radionuklidu přemění (rozpadne) přesná polovina 8 vyučovacích hodin Didaktika struktury elektronového obalu Rozvržení učiva: Elektronový obal, orbitaly Kvantová čísla Pravidla o zaplňování el. obalu Valenční elektrony, ionizační energie elektronová afinita Periodický zákon, periodická soustava prvků hodiny hodiny 1 - hodiny hodiny Elektronový obal, orbitaly - tvoří jej elementární částice elektrony (záporně nabité), zodpovědné za většinu vlastností atomu - vypočtené hodnoty E ( energie kinetická a potenciální) a ψ (vlnová funkce), charakterizují stav elektronu v atomu a současně vymezují jeho oblast výskytu tzv. atomové orbitaly (AO) ATOMOVÉ ORBITALY - popisují se kvantovými čísly, vyplývající ze Schrödingerovy rovnice 1) Hlavní kvantové číslo (n) - udává energii elektronu, nabývá hodnot 1-K, -L, 3-M, - s rostoucím n energie roste ) Vedlejší kvantové číslo (l) - určuje energii a tvar orbitalu (nabývá hodnot od 0-s, 1-p, -d, 3-d, 4-f) 3) Magnetické kvantové číslo (m) - určuje orientaci AO v prostoru, nabývá hodnot (-l do +l) 4) Spinové kvantové číslo (s) - určuje orientaci rotace elektronu (+½, -½) Elektronová konfigurace - zápis pomocí rámečků, elektrony se znázorňují šipkami - degenerované orbitaly mají stejné hlavní a vedlejší KČ, liší se v čísle magnetickém se zapisují u sebe hlavní kvantové číslo (n = ) ( Spinové kvantové číslo ½ nebo - ½ ) s 1 vedlejší kvantové číslo (l =1) -14-

15 PRAVIDLA: 1) Výstavbový princip - princip minimální energie elektrony obsazují AO postupně s rostoucí energií S P D F s s p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 3 např. 6 Fe (Železo): 1s s p 6 3s 3p 6 4s 3d 6 1 ) Hundovo pravidlo - v degenerovaných orbitalech se zaplňují AO nejprve po jednom elektronu se stejným spinem, po zaplnění se elektrony párují s opačným spinem 3) Pauliho princip výlučnosti - v jednom atomu nejsou elektrony se 4 kvantovými čísly stejnými,liší se minimálně o spinové číslo EXCITACE Ionizační energie - energie, která musí být dodána, aby došlo k odtržení elektronu (vznik K+) čím větší hodnota, tím je prvek elpoz a tím tvoří snáze kationty Elektronová afinita - energie, která se uvolní přijetím elektronu (vznik A-) čím vyšší hodnota, tím je prvek elneg a tím tvoří snáze anionty -15-

16 Didaktika periodického systému vyučovací hodiny Rozvržení učiva: periodická zákon periodická soustava prvků Pojmy a jejich vztahy struktura atomu chemická vazba chemický děj PERIODICKÝ ZÁKON Cíle: osvojení a pochopení periodického zákona a práce s PSP, s jeho pomocí dokáže určit některé vlastnosti prvků využívá veličin, které jsou v PSP uvedeny k praktické činnosti (výpočty) Podoba PSP - na začátek je vhodné navázat,co již o PSP a PZ vědí, co z ní již dokáží vyčíst Formální úpravy PSP Periodický řetěz - lineární úprava, prvky za sebou podle rostoucího Z, periody označeny čarami Prostorová spirála - vzniká z lineární vyjádřením některých společných vlastností (podobné prvky jsou ve spirále nad sebou) Plošné úpravy kruhové a spirální - plošná projekce spirály, různými řezy lze oddělit jednotlivé skupiny Plošné pravoúhlé velmi dlouhá tabulka - řez mezi vzácnými plyny a alkalickými kovy, vřazeny lanthanoidy a aktinoidy Tabulka pyramidální - prvky po periodách bez mezer, nad sebou Tabulka krátká - mezera u. až 5. periody se odstraní tak, že se pod osm prvků. a 3. periody řadí prvky 4. a dalších period podle nejvyššího ox. čísla Tabulka dlouhá - klasická, školní tabulka (tzv. dlouhá) Struktura PSP v rámečku u symbolu prvku v PSP by měl být český a latinský název, hodnota protonového čísla, atomová relativní hmotnost, elektronegativita, elektronová konfigurace, popř. vlastnosti (kov/polokov/nekov, skupenství, s/p/d/f prvky), oxidační čísla po stranách PSP označení 7. period (1-K, ) a 18. skupin (preferují se čísla 1-18, tolerují se římská označení pod sebou jsou prvky podobných vlastností a s analogickou stavbou valenčních elektronů hlavní skupiny (nepřechodné s,p-prvky) a vedlejší skupiny (přechodné d,f-prvky) vedlejší skupina A (prvkům chybí elektrony do vzácného plynu), skupině B přebývají valenční elektrony jsou nejvíce ve dvou orbitalech od nižšího vzácného plynu -16-

17 Periodický zákon HISTORIE: (1789) LAVOISIER - rozdělení prvků na kovy a nekovy (1818) BERZELIUS - uspořádání prvků podle reaktivnosti (začínal draslíkem, končil kyslíkem) (1817) DÖBEREINER - průměr hmotností dvou sousedních prvků triády je roven hmotnosti prostředního prvku (1863) NEWLANDS - seřadil prvky podle atomové váhy do řady, zjistil že každý 8. prvek má podobné vlastnosti (1864) MAYER - závislost objemu atomu na atomovém čísle prvku MENDĚLEJEV (1869) Fyzikální a chemické vlastnosti prvků a jejich chemických sloučenin jsou periodickou funkcí jejich atomových vah (dnes protonového čísla). předpověděl přítomnost dosud neznámých prvků (germanium), doplnil jej i český chemik Bohuslav Brauner (zařadil některé prvky vzácných zemin mezi Ce a Tl, předpověděl Pm). Sekundární periodicita PSP - podobnější svými vlastnostmi jsou si prvky umístěné vždy ob jeden řádek v řádcích PSP - např. Cl je podobnější I než Br => BrO 4 - se připravuje hůře, kdežto ClO 4 - a IO 4 - snadno 3. Diagonální periodicita PSP - podobné vlastnosti mají prvky umístěné v PSP po diagonále - např. Na podobné spíše Ca než K, Be podobné spíše Al než Mg, Vlastnosti prvků vyplývající z PSP - závislost mezi uspořádáním elektronů v obalu atomu a zařazením v periodickém systému (vlastnostmi) Velikost atomu (poloměr) - atomový poloměr je polovina mezijaderné vzdálenosti (určena počtem p + a e - ) velikost atomů v periodě se zmenšuje s rostoucím Z (kromě vzácných plynů), jelikož zvětšující se kladný náboj jádra více poutá elektrony ve stejné slupce velikost atomů v hlavní skupině se zvětšuje s rostoucím Z (roste počet slupek s elektrony) poloměr kationtu se zmenšuje s rostoucím nábojem a zvětšuje s klesajícím nábojem => vhodné použít modely (kuličky atomů, iontů) Charakter vazby závisí na poloze prvků v PSP (s + p => silně iontová (iontovost stoupá od 1. k 18. skupině) Elektronegativita a elektropozitivita elektronegativita stoupá doprava a nahoru, elektropozitivita dolů a doleva (s rostoucím Z a čím méně se liší od konfigurace předchozího vzácného plynu) nejelektropozitivnější francium, nejelektronegativnější fluor Ionizační energie a elektronová afinita ionizační energie ve skupině klesá (roste poloměr) a stoupá v periodě (klesá poloměr) čím je hodnota ionizační energie nižší, tím je prvek reaktivnější snadněji se tvoří kation do prvního, než do druhého stupně (přitažlivé síly) elektronová afinita ve skupině klesá, v periodě roste snadněji se tvoří anion do prvního, než do druhého stupně (odpudivé síly) -17-

18 Kovový charakter ve skupině roste, v periodě klesá Kyselý a zásaditý charakter u kyselin stoupá kyselost s rostoucí elektronegativitou kyselinotvorného prvku Teplota tání kovy a polokovy teplota tání nad 0 o C, plynné nekovy pod 0 o C nejvyšší C, Mo, Ta, W s1-prvky mají nižší teplotu tání než s-prvky (stabilnější el. konfigurace) Zn, Cd, Hg nižší teplota tání než ostatní kovy (stabilnější konfigurace) Hustota největší hustota u přechodných prvků (kovy) s malým poloměrem a krystalickým uspořádáním Index lomu světla - nekovy a vzácné plyny mají index lomu světla nízký, stoupá u polovodičových polokovů a je vysoký u kovů, které vykazují kovový lesk Vlastnosti sloučenin vyplývající z PSP Acidobazické vlastnosti oxidů větší bazicitu mají oxidy s elektropozitivními. prvky (alkalické kovy, ) ve vodě poskytují hydroxidy kyselý charakter mají oxidy s elektronegativními prvky ve vodě tvoří kyseliny u oxidů s vícero oxidačními je zásaditý ten s nižším, mezi amfoterní a kyselý s vyšším ox. číslem Rozpustnost rozpustné jsou silně kyselé a silně zásadité oxidy (s,p-prvky), nerozpustné s kovy, polokovy a Be, Mg stejnou oblast pokrývají i hydroxidy fosforečnany, uhličitany, sírany a siřičitany alkalických kovů jsou rozpustné, ostatní vesměs nerozpustné, kromě některých solí alkalických zemin halogenidy většinou jsou rozpustné (kromě např. fluoridu s-prvků) sulfidy jsou nerozpustné (kromě sulfidů s1-prvků) -18-

19 Didaktika chemické vazby 6 vyučovacích hodin Rozvržení učiva: Vznik vazby, vaznost, kovalentní vazba, vazba δ a π, elektronegativita, polarita vazby, iontová vazba Slabé vazebné interakce Struktura a vlastnosti sloučenin kovalentních, iontových a kovů hodiny Základní osnova probíraného učiva: vznik vazby typy vazeb o princip vzniku kovalentní vazby a koordinační vazby o jednoduchá, dvojná, trojná - příklady molekul o sigma, pí - příklady molekul o podle polarity vaznost pevnost vazby teorie hybridizace - sp, sp, sp3 tvary, úhly VSEPR (viz anorganika) => používat modely (AO, hao, vazeb) slabé vazebné interakce (H-můstky, vdá síly) Disociační energie o energie, kterou je nutné dodat pro rozštěpení vazby o molární energie = energie uvolněná rozštěpením 1 molu Q m [kj/mol] Příklad: Vypočítat energii uvolněnou při štěpení 1 g methanu, energie C-H je 414 kj/mol, M(CH 4 ) = 16,05 g/mol. vypočítat kolik molů je jeden gram methanu (0,065 mol) E= Qm. n = 414.0,065 = -19-

20 Didaktika chemických reakcí 13 vyučovacích hodin Rozvržení učiva: Názvosloví anorganických sloučenin (zopakování, princip) Chemické reakce, chem. rovnice, úprava, rozdělení Průběh chemických reakcí Faktory ovlivňující rychlost chem. reakcí (chem. kinetika) Chemické rovnováhy Základy termochemie Redoxní reakce, jejich úprava hodiny hodiny hodiny hodiny hodiny hodiny Chemické reakce a rovnice Chemická reakce - chemický děj, při němž z výchozích látek (reaktantů) vznikají produkty, resp chemické vazby ve výchozích látkách zanikají a vznikají vazby v produktech - chemické děje (reakce) zapisujeme chemickými rovnicemi (1 a více) Chemická rovnice: - vyjadřuje základní reakční přeměny, udává poměr reaktantů a produktů a látková množství aa + bb cc + dd výchozí látky (reaktanty) reakční produkty obě složky zapisujeme pomocí značek a vzorců, mezi nimi se vyznačuje šipka (,<=>, = ) v rovnici uvádíme i stechiometrické koeficienty, které udávají nejmenší celistvé počty reaktantů, které musí reagovat, aby vznikly celistvé počty produktů mohou se uvádět stavové symboly u jednotlivých reakčních složek (s, l, g, aq) Podmínky: - musí splňovat Zákon zachování hmotnosti (druh atomů na obou stranách musí být stejný a ve stejném množství) a Z.Z. energie - náboje na obou stranách musí být stejné (elektroneutralita) - pro redox rovnice musí platit podmínka rovnosti vyměňovaných elektronů, pro iontový zápis rovnost nábojů na obou stranách - poměr látkových množství je roven poměru stechiometrických koeficientů DĚLENÍ REAKCÍ: A) PODLE TYPU ZÁPISU: o stechiometrický zápis - poměry látkového množství FeCl H S Fe S HCl o stavový zápis - skupenský stav látek FeCl 3 (aq) + 3 H S (g) Fe S 3 (s) + 6 HCl (aq) o iontový zápis (úplný, zkrácený) - podstata chemické reakce Fe HS - Fe S 3 + 3H + B) PŘENÁŠENÝCH ČÁSTIC o redoxní - přenos elektronů (mění se oxidační čísla) o proteolytické (acidobazické) - přenos H + o koordinační (komplexotvorné) - přenos skupin atomů, vznikají komplexy -0-

21 C) PODLE REAGUJÍCÍCH ČÁSTIC o molekulové o iontové o radikálové D) PODLE REAKČNÍHO MECHANISMU: o skladné reakce (slučování, syntéza, adice) - či více látek jednodušších se sloučí na 1 látku složitější,aniž se odloučí nějaká částice A + B C Fe + S FeS o rozkladné reakce (rozklad, analýza, eliminace) - jedna složitější látka se rozkládá na nebo více jednodušších A B + C CaCO 3 CaO + CO o vytěsňovací rekce (substituce, nahrazování) - atom nebo celá skupina atomů v molekule dané látky se vymění za jiný atom nebo skupinu atomů AX + Y AY + X Fe + CuSO 4 FeSO 4 + Cu o podvojné přeměny (konverze) - zdvojená substituce, kdy si složitější látky vzájemně vymění některé své atomy nebo skupiny atomů AX + BY AY + BX Na SO 4 + CaCl CaSO 4 + NaCl E) PODLE REAKČNÍ KINETIKY o izolované o simultánní (zvratné, bočné, následné) Průběh chemických reakcí Teorie aktivních srážek - mezi molekulami reaktantů dochází ke srážkám (částice musí mít dostatečnou kinetickou energii aktivační energii a vhodnou orientaci) Teorie aktivovaného komplexu - při uskutečnění účinné srážky soustava prochází stádiem aktivovaného komplexu přiblížením molekul se vazby oslabují (energie spotřebována) a vznik nových vazeb po rozpadu komplexu (energie se uvolňuje) potřebná E A je nižší než u srážkové teorie -1-

22 Reakční kinetika - rychlost reakce je dána změnou koncentrace látky za jednotku času - reaktanty ubývají, produkty přibývají v dca a.dt dcb b.dt dcy c.dt dcz d.dt 1) Vliv koncentrace reaktantů na reakční rychlost. čím větší je koncentrace reaktantů v soustavě, tím větší je počet srážek jejich strukturních jednotek (jedna z podmínek uskutečnění chemické reakce) a tím větší je reakční rychlost. a b v k.[ A].[ B] k rychlostní konstanta a,b řády reakce (určeny experimentálně, rovny stechiometrickým koeficientům) tři kádinky s roztokem thiosíranu sodného: 0,5M, 1M, M tři kádinky s roztoky kyseliny sírové o koncentracích: 0,5M, 1M, M smíchat vždy roztoky kyseliny s roztokem thiosíranu o stejné koncentraci, stopkami měřit rychlost reakce vyloučí s koloidní S (nejrychleji ve. kádince): Na S O 3 + H SO 4 Na S O 3 + H S O 3 H SO 3 + S H O + SO + S ) Vliv tlaku na reakční rychlost. zvýšením tlaku (zmenšení objemu soustavy) se zvětší koncentrace plynného reaktantu a tím také reakční rychlost 3 Vliv teploty na reakční rychlost. čím větší je teplota soustavy, tím rychleji se strukturní jednotky v soustavě pohybují a tím větší je také jejich energie (více srážek, více molekul s aktivační energií rychlejší reakce) teplota určuje hodnotu rychlostní konstanty smíchat roztok 4 M HNO 3 a roztok 0,5 M KI v poměru :1 (3 zkumavky) stopkami měřit rychlost reakce v jednotlivých zkumavkách: o laboratorní teplotě ponořené do horké vody ponořené do kádinky s ledovou vodou 4 HNO 3 + KI I + KNO + H O + O 4) Vliv povahy reaktantů chemická povaha a složení reaktantů určuje rychlost reakce POKUS: Ve větší kádince zahřívat tři zkumavky s následujícími látkami smíchanými v poměrech :1 8 M HNO 3 + 0,5 M KI 8 M HNO 3 + 0,5 M KBr 8 M HNO 3 + 0,5 M NaCl Měříme rychlost probíhající reakce při osvětlení unikají plyny, nejrychleji se oxiduje Cl - Cl, pak Br a pak I --

23 5) Vliv katalyzátorů na reakční rychlost snižují aktivační energii a tím urychlují (umožňují) chemickou reakci, přičemž se sami nespotřebovávají katalyzátor ve stejné fázi jako substrát (homogenní katalýza), v různé fázi (heterogenní katalýza) Ke směsi práškového Zn a Al přikápnout kapku teplé vody Rozklad peroxidu vodíku účinkem burelu Enzymy (krev, peroxidáza, ) Inhibitory - do U-trubice s HSO4 ponořím do jednoho konce Zn plech, do druhoho Zn plech omotaný Pt drátkem (inhibitor) na neomotaném plechu se bude vyvíjet vodík 6) Vliv mechanických zásahů (míchání, zvětšení povrchu) zvýšení vzájemného kontaktu strukturních jednotek reaktantů a tím i počet jejich srážek, způsobuje zvýšení reakční rychlosti Reakce kyseliny s kusovým vápencem a jeho práškem Zapálení hliníkového prachu a hliníkového drátu promítaný pokus v Petriho miskách Pokus č. Miska Kyselina Kov Čas Faktor První Druhá První Druhá První Druhá První Druhá První Druhá 0,5 M HCl M HCl M HCl (studená) M HCl (teplá) M HCl (urotropin) M HCl M HCl M HCl 5 M HCl 5 M HCl 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Mg 0,5 cm Zn 5 cm Al 5 cm Al složený pomalejší rychlejší pomalejší rychlejší neprobíhá probíhá rychlejší pomalejší rychlejší pomalejší koncentrace teplota enzym / inhibitor povaha reaktantů povrch další možnost je CuSO4.5HO v teplé/studené vodě, krystal/prášek, míchat/nechat -3-

24 Chemická rovnováha Chemická rovnováha - stav soustavy, kdy se nemění její složení, i když v ní probíhají stále chemické děje - má dynamický charakter (běží tam i zpět) pokus: Rozklad CaCO 3 v evakuované nádobě neproběhne zcela, vznikne jen určitá část CaO, pak poběží reakce zpátky. => GULDBERG-WAAGEŮV ZÁKON (ROVNOVÁŽNÁ KONSTANTA) v1, v - u zvratných reakcí: N + 3H NH 3 v určitém okamžiku se rychlost reakce vzniku produktů rovná rychlosti zpětné přeměny produktů ve výchozí látky (stejně tolik látek kolik vzniká se zpátky přemění) z rovnosti k 1.[A] a.[b] b = k. [C] c.[d] d získáme vztah pro rovnovážnou konstantu: K k k 1 c [ C].[ D] a [ A].[ B] d b Gouldberg-Waagův zákon chem. dynamické rovnováhy (rychlosti obou reakcí jsou stejné, vzniká stejný počet částic jako se přemění zpět na výchozí látky, poměr součinů koncentrací je konstantní) konstanty k jsou závislé na teplotě, ne na koncentraci, hodnota K je pro danou reakci konstantní velikost K určuje směr reakce: K = 1 reakce zdánlivě neprobíhá (rovnováha) K > 1 reakce běží směrem k produktům (probíhá, doprava) K < 1 reakce běží zpět k výchozím látkám (neprobíhá) výpočty: Při rovnováze byly stanoveny tyto koncentrace [A], [B] a [C], vypočítejte K. => LE-CHATELIERŮV PRINCIP,, Porušení rovnováhy vnějším zásahem (akcí) vyvolá děj (reakci) směřující k potlačení či zrušení účinku tohoto vnějšího zásahu, a tudíž vždy směřuje k rovnováze - ovlivnění rovnováhy: a) snížení koncentrace produktů b) zvýšení koncentrace výchozích látek c) změna tlaku v reakční soustavě - uvedení praxe například výroba amoniaku (vysoké teploty, tlaky), odsávání produktů -4-

25 Energetika chemických reakcí termodynamika (definice) druhy soustav (izolovaná, uzavřená, otevřená) termodynamický děj (vratný, nevratný) hl. veličiny molární reakční teplo exotermické, endotermické děje určit podle Qm (u rovnice) a nebo H (1 mol) uvolněné/spotřebované Q určit EXO, ENDO podle reakční koordináty standardní reakční teplo (vazebná energie produktů a reaktantů) výpočty (vzorce) slučovací teplo spalné teplo SEMINÁŘ 1. termodynamický zákon (vnitřní energie U) termochemické zákony (Laplace-Lavoisier, Hess) POKUSY: viz školní pokusy (rozpouštění NaOH, NH 4 Cl), rozpouštění Ba(OH) a NH 4 SCN (M. Uhlíř) -5-

26 Didaktika redoxních dějů 8 vyučovacích hodin Rozvržení učiva: oxidační číslo (opakování) a názvosloví (opakování) zavedení pojmu oxidace a redukce na základě změny oxidačního čísla úprava redoxních rovnic (redoxní děje s přímým přenosem elektronů) zavedení pojmu oxidace, redukce na základě změny nábojového čísla, činidlo oxidační a redukční elektrochemické děje (redoxní děje s nepřímým přenosem elektronů) 3 hodiny Oxidační číslo, názvosloví - opakování zopakovat definici oxidačního čísla (zdůraznit, že nábojové číslo se píše arabsky, ox. číslo římsky) opakování názvosloví anorganických sloučenin (procvičování) Redoxní děje 1. NA ZÁKLADĚ ZMĚNY OX. ČÍSLA na ZŠ probírají redoxní děje ve vztahu k elektrolýze POKUS (reálný, myšlený): - napsat rovnice reakcí předvedených pokusů v průběhu jejich provádění, anebo jejich připomenutí. 1. Mg (s) + O (g) MgO (s) zapálit hořčík. HgO (s) Hg (l) + O (g) žíhat HgO v křivuli s vatou, Hg na stěnách tvoří zrcátko, O důkaz špejlí 3. Zn (s) + H SO 4 (aq) H (g) + ZnSO 4 (aq) V Petriho misce 4. Cu(s) + AgNO 3 (aq) Ag (s) + Cu(NO 3 ) (aq) na meotaru prosvětlená kádinka s AgNO 3, do něj ponořena Cu spirála očištěná v HNO 3 na spirále strom Ag, roztok do modra = Cu(NO 3 ) 5. NaOH (aq) + HCl (aq) NaCl(aq) + H O (l) neredox napsat oxidační čísla atomů v rovnicích podtrhnout různobarevně ty atomy prvků, u kterých dochází během reakce ke změně oxidačního čísla zjistit, zda u všech reakcí dochází ke změně oxidačního čísla, vypsat je na tabuli, odděleně do sloupců Mg O Mg II 0 O O -II O -II O O Hg II Hg 0 Zn O Zn II H I 0 H Cu O Cu II Ag I Ag 0 zvyšování ox. čísla snižování oxidačního čísla -6-

27 zavedení pojmů: Oxidace název podle slučování s kyslíkem, děj při kterém dochází ke zvyšování oxidačního čísla atomů Redukce, děj při kterém dochází ke snižování oxidačního čísla atomů V jedné reakci dochází vždy k redukci a oxidaci současně (počet jednotek, o které se oxidační čísla atomů zvýší jsou rovna počtu jednotek, o který se u jiných atomů téže reakce sníží) 3. ÚPRAVY REDOXNÍCH ROVNIC Příklad: Likvidace fosforu rozpouštěním v kyselině dusičné. a) napsat rovnici s oxidačními čísly všech prvků: 0 I V II I V II P H N O3 H 3 P O4 N II O II b) napsat poloreakce prvků, které mění ox. číslo: 0 P 5e V N 3 e V P N II 0 c) upravit podle počtu elektronů na společného jmenovatele: P 5e V P /.3 V N 3 e II N /.5 d) doplnit koeficienty do rovnice: P 5HNO 3H PO 5NO e) kontrola počtu O, H doplnit vodu f) konečný výsledek: P 5HNO H O 3H PO 5NO NA ZÁKLADĚ ZMĚNY NÁBOJOVÉHO ČÍSLA - napsat iontové rovnice reakcí uvedených pokusů z předchozí hodiny. - podtrhnout různobarevně ty ionty a atomy, u kterých dochází během reakce ke změně náboje (zvýšení červeně, snížení modře) 1. Mg (s) + O (g) MgO (s). HgO (s) Hg (l) + O (g) 3. Zn (s) + H SO 4 (aq) H (g) + ZnSO 4 (aq) 4. Cu(s) + AgNO 3 (aq) Ag (s) + Cu(NO 3 ) (aq) 5. NaOH (aq) + HCl (aq) NaCl(aq) + H O (l) Mg O Mg + 0 O O - O - O O Hg + Hg 0 Zn O Zn + H 1+ 0 H Cu O Cu + Ag 1+ Ag 0 zvyšování náboje snižování náboje zavedení pojmů: Oxidace název podle slučování s kyslíkem, děj při kterém dochází ke zvyšování nábojového čísla atomů (uvolňují se elektrony) Redukce, děj při kterém dochází ke snižování nábojového čísla atomů (přijímají se e - ) Počet přijatých a uvolněných elektronů v jedné reakci je vždy stejný. -7-

28 OXIDAČNÍ ČINIDLO - druhou částici oxiduje tím, že jí odebírá elektrony (oxiduje), oxidační činidlo se samo redukuje přibranými elektrony - např. kyslík, kovy, manganistany, chlorečnany, REDUKČNÍ ČINIDLO - druhou částici redukuje tím, že jí odevzdává elektrony (redukuje), redukční činidlo se samo oxiduje odevzdanými elektrony - uhlí, koks, kovy, vodík, přijímá elektrony (snižuje se ox. číslo) odevzdává elektrony (zvyšuje se ox. číslo) redukuje OXIDAČNÍ ČINIDLO REDUKČNÍ ČINIDLO samo se redukuje oxiduje samo se oxiduje SEMINÁŘ:.- lze po žácích vyžadovat, aby odvodili výsledek reakce podle redoxpotenciálu Např. Sestavte rovnici ve správném směru podle redox potenciálů: Cr O 7 - /Cr 3+ = 1,33; SO 4 - /SO 3 - = -0,93 algoritmus: soustava s vyšším redoxpotenciálem běží ve směru redukce, s nižším ve směru oxidace. a) napsat rovnici: Cr 3 O7 SO3 Cr SO4 b) vypsat poloreakce, upravit druh a počet atomů na obou stranách (přidání H O, H + ): 3 CrO7 14 H Cr 7H O SO H O SO H 3 c) vyrovnat náboje na obou stranách rovnice (přidáním elektronů) 4 3 CrO7 14 H 6e Cr 7H O /.1 SO3 H O SO4 H e /.3 d) počet vyměněných elektronů musí být stejný,upravit na společného jmenovatele: 3 CrO7 14 H 6e Cr 7H O e) spojit obě rovnice, vykrátit a proškrtat: 3SO 3H O 3SO 6H 6e 3 3 Cr O 14H 6e 3SO 3H O Cr 7H O 3SO 6H 6e 7 Cr 3 3 O7 H 3SO3 Cr 4H O 3 8 SO

29 Elektrochemie - redoxní děje s nepřímým přenosem elektronů - elektrolýza = volné ionty v roztoku (elektrolytu) jsou schopny vést elektrický proud a vyvolvávat tak elektrochemické děje (anodická oxidace a katodická redukce) - galvanický článek přeměňuje je schopen přeměnit energii chemickou na energii elektrickou ELEKTROLÝZA GALVANICKÝ ČLÁNEK napětí vkládáno získáváno anoda kladná, oxidace záporná, oxidace katoda záporná, redukce kladná, redukce ELEKTROLÝZA: Elektrolýza CuCl : A(+, Cu) Cl - Cl (oxidace), důkaz jodidoškrobovým papírkem (Cl + KI I + KCl) jód barví škrob do modra K(, Zn) Cu + Cu (redukce), vylučování na Zn elektrodě Elektrolýza NaCl: A(+, tuha) Cl - Cl (oxidace), důkaz jodidoškrobovým papírkem K(, Fe) H + H (redukce) FFT v roztoku zbarven do fialova (zůstává roztok NaOH) Elektrolýza H O: A(+) uniká kyslík => OH - + OH - H O + O K( ) uniká vodík, větší množství => H + + e - H Elektrolýza Al O 3 (výroba hliníku): A(+) Al e - 3Al K(, C) vznikající kyslík se slučuje s C na CO a CO GALVANICKÝ ČLÁNEK: Danielův článek: Zn elektroda (anoda, záporná, oxidace) snadněji uvolňuje elektrony, oxiduje se (nižší redoxpotenciál) rozpouští se Cu elektroda (katoda, kladná, redukce) snadněji elektrony přijímá, redukuje se (vyšší redoxpotenciál) vylučuje se na ní měď -9-

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS PRVKY ŠESTÉ SKUPINY - CHALKOGENY Mezi chalkogeny (nepřechodné prvky 6.skupiny) zařazujeme kyslík, síru, selen, tellur a radioaktivní polonium. Společnou vlastností těchto prvků je šest valenčních elektronů

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE Chemické reakce = proces, během kterého se výchozí sloučeniny mění na nové, reaktanty se přeměňují na... Vazby reaktantů...a nové vazby... Klasifikace reakcí: 1. Podle reakčního tepla endotermické teplo

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice Látkové množství Symbol: n veličina, která udává velikost chemické látky pomocí počtu základních elementárních částic, které látku tvoří (atomy, ionty, molekuly základní jednotkou: 1 mol 1 mol kterékoliv

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Opakovací test

Více

MO 1 - Základní chemické pojmy

MO 1 - Základní chemické pojmy MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 11.2.2013

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace Acidobazické reakce 1. Arrheniova teorie Kyseliny látky schopné ve vodných roztocích odštěpit H + např: HCl H + + Cl -, obecně HB H + + B - Zásady látky schopné ve vodných roztocích poskytovat OH - např.

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část II. - 9. 3. 2013 Chemické rovnice Jak by bylo možné

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board VY_52_INOVACE_216 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády 46. ročník 2009/2010 KRAJSKÉ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (60 bodů) Úloha 1 Vlastnosti prvků 26

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy )

1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy ) 1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy ) Klíčové pojmy: alkalický kov, s 1 prvek, sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, francium, sůl kamenná, chilský ledek, sylvín, biogenní prvek, elektrolýza taveniny,

Více

VI. Disociace a iontové rovnováhy

VI. Disociace a iontové rovnováhy VI. Disociace a iontové 1 VI. Disociace a iontové 6.1 Základní pojmy 6.2 Disociace 6.3 Elektrolyty 6.3.1 Iontová rovnováha elektrolytů 6.3.2 Roztoky ideální a reálné 6.4 Teorie kyselin a zásad 6.4.1 Arrhenius

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ ALEŠ KAJZAR BRNO 2015 Obsah 1 Hmotnostní zlomek 1 1.1 Řešené příklady......................... 1 1.2 Příklady k procvičení...................... 6 2 Objemový zlomek 8 2.1

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 03.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 03.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 03.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Chemie - 8. ročník (RvMP)

Chemie - 8. ročník (RvMP) Chemie - 8. ročník (RvMP) Školní výstupy Učivo Vztahy charakterizuje chemii jako jednu z přírodních věd, rozlišuje a definuje jednotlivé chemické obory, rozlišuje látky a tělesa analyzuje fyzikální a chemické

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 9. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová ANORGANICKÉ SLOUČENINY KYSELINY porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin orientuje se

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Roztoky výpočty koncentrací autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ)

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Válka mezi živly 7 bodů 1. Doplňte text: Sloučeniny obsahující kation draslíku (draselný) zbarvují plamen fialově. Dusičnan tohoto kationtu má vzorec KNO 3 a chemický

Více

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek.

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek. Chemie 8. ročník Od do Tématický celek téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: VLASTNOSTI LÁTEK Vnímání vlastností látek září Chemická reakce Měření vlastností látek SMĚSI Různorodé a stejnorodé směsi Roztoky říjen Složení

Více

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole

Více

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.10.1036 Klíčová aktivita: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Digitální učební materiály Autor:

Více

Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At)

Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At) Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn

Více

Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce

Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce Acidobazické (Acidum = kyselina, Baze = zásada) Jedná se o reakce kyselin a zásad. Při této reakci vždy kyselina zásadě předá proton H +. Obrázek

Více

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace Opravné zkoušky za 2.pololetí školního roku 2010/2011 Pondělí 29.8.2011 od 10:00 Přírodopis Kuchař Chemie Antálková, Barcal, Thorand, Závišek, Gunár, Hung, Wagner Úterý 30.8.2011 od 9:00 Fyzika Flammiger

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE Vyučovací předmět: CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět chemie umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

Kovy I. A skupiny alkalické kovy

Kovy I. A skupiny alkalické kovy Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Kovy I. A skupiny alkalické kovy Lithium Sodík Draslík Rubidium Cesium Francium Jsou to kovy s jedním valenčním elektronem, který je slabě poután, proto jejich sloučeniny

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph. Mgr. Lenka Horutová. Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.

CHEMIE. Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph. Mgr. Lenka Horutová. Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03. www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Pro snadnější výpočet

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Chemie - 8. ročník (RvTv)

Chemie - 8. ročník (RvTv) Chemie - 8. ročník (RvTv) Školní výstupy Učivo Vztahy charakterizuje chemii jako jednu z přírodních věd, rozlišuje a definuje jednotlivé chemické obory, rozlišuje látky a tělesa analyzuje fyzikální a chemické

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými

Více

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. T-7 Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu:

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

CHEMIE výpočty. 5 z chemických ROVNIC. 1 vyučovací hodina chemie 9. ročník Mgr. Renata Zemková ZŠ a MŠ L. Kuby 48, České Budějovice

CHEMIE výpočty. 5 z chemických ROVNIC. 1 vyučovací hodina chemie 9. ročník Mgr. Renata Zemková ZŠ a MŠ L. Kuby 48, České Budějovice CHEMIE výpočty 5 z chemických ROVNIC 1 vyučovací hodina chemie 9. ročník Mgr. Renata Zemková ZŠ a MŠ L. Kuby 48, České Budějovice 1 definice pojmu a vysvětlení vzorové příklady test poznámky pro učitele

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Milí žáci, připravili jsme pro vás korespondenční seminář, ve kterém můžete změřit své síly v oboru chemie se svými vrstevníky z jiných škol. Zadání bude vyhlašováno

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište Názvosloví Struktura prezentace: I. Názvosloví binárních sloučenin 4 Název sloučeniny 6 Vzorec 7 Názvy kationtů 9 Názvy aniontů 13 Vzorec z názvu 15 Název ze vzorce 18 II. Názvosloví hydroxidů, kyanidů

Více

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE 2. PROTOLYTICKÉ REAKCE Protolytické reakce představují všechny reakce spojené s výměnou protonů a jsou označovány jako reakce acidobazické. Teorie Arrheniova (1884): kyseliny disociují ve vodě na vodíkový

Více

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012. Ročník: devátý

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková REDOXNÍ REAKCE Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s redoxními reakcemi.

Více

- druhy vod : 1) podle obsahu minerálních látek : destilovaná měkká trvdá minerální slaná

- druhy vod : 1) podle obsahu minerálních látek : destilovaná měkká trvdá minerální slaná Voda na zemi zaujímá prostor, který nazýváme hydrosféra oceány, moře, voda na povrchu Země (tekoucí, stojatá, led a sníh) a voda podzemní koloběh vody v přírodě : druhy vod : 1) podle obsahu minerálních

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY Mezi nejrozšířenější práce s plyny v laboratoři patří příprava a důkazy oxidu uhličitého CO 2, kyslíku O 2, vodíku H 2, oxidu siřičitého SO 2 a amoniaku NH 3. Reakcí

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOLI SOLI JSOU CHEMICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z KATIONTŮ KOVŮ A ANIONTŮ KYSELIN 1. NEUTRALIZACÍ VZNIK SOLÍ 2. REAKCÍ

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : Ušlech lý pan Beketov Kovy a potraviny Úkol 1: S pomocí nápovědy odhadněte správný kov, který je v dané potravině obsažen. Nápověda: MANGAN (Mn), ŽELEZO (Fe), CHROM (Cr), VÁPNÍK

Více

REAKCE V ANORGANICKÉ CHEMII

REAKCE V ANORGANICKÉ CHEMII REAKCE V ANORGANICKÉ CHEMII PaedDr. Ivana Töpferová Střední průmyslová škola, Mladá Boleslav, Havlíčkova 456 CZ.1.07/1.5.00/34.0861 MODERNIZACE VÝUKY Anotace: laboratorní práce z anorganické chemie, realizace

Více

Chemie nižší gymnázium

Chemie nižší gymnázium Chemie nižší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Chemie vychází z obsahu vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Tento předmět zasahuje také do vzdělávacích oblastí Člověk

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH07

DUM VY_52_INOVACE_12CH07 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH07 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Chemie. Pozemní stavitelství. denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 133 1.ročník: 35 týdnů po 1 hodině 2.ročník: 34 týdnů po 2 hodinách

Chemie. Pozemní stavitelství. denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 133 1.ročník: 35 týdnů po 1 hodině 2.ročník: 34 týdnů po 2 hodinách Učební osnova předmětu Chemie Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 1 1.ročník: 5 týdnů po 1 hodině 2.ročník: 4

Více

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II OSTRAVSKÁ UNIVERZITA [ TADY KLEPNĚ TE A NAPIŠTE NÁZEV FAKULTY] FAKULTA CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II TOMÁŠ HUDEC OSTRAVA 2003 Na této stránce mohou být základní tirážní údaje o publikaci. 1 OBSAH PŘ EDMĚ

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku.

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku. Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Chemie vede žáky k pochopení vztahu chemie k ostatním přírodním vědám, k poznání chemických látek, k objasnění zákonitostí chemických dějů

Více

T03 Voda v anorganické chemii e-learning pro žáky

T03 Voda v anorganické chemii e-learning pro žáky T03 Voda v anorganické chemii e-learning pro žáky Elektrochemie Protože redoxní reakce jsou děje spojené s přenosem elektronů z redukčního činidla, které elektrony odevzdává, na oxidační činidlo, které

Více

Voda VY_32_INOVACE_363

Voda VY_32_INOVACE_363 Voda VY_32_INOVACE_363 na Zemi zaujímá prostor, který nazýváme hydrosféra oceány, moře, voda na povrchu Země (tekoucí, stojatá, led a sníh) a voda podzemní koloběh vody v přírodě : druhy vod : 1) podle

Více

CHEMIE (8. a 9. ročník)

CHEMIE (8. a 9. ročník) CHEMIE (8. a 9. ročník) Charakteristika předmětu Vyučování chemie vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou součástí jejich každodenního života a biologických procesů. Při výuce

Více

Chemie. 5. K uvedeným vzorcům (1 5) přiřaďte tvar struktury (A D) jejich molekuly. 1) CO 2 2) SO 2 3) SO 3 4) NH 3 5) BF 3.

Chemie. 5. K uvedeným vzorcům (1 5) přiřaďte tvar struktury (A D) jejich molekuly. 1) CO 2 2) SO 2 3) SO 3 4) NH 3 5) BF 3. Chemie 1. Analýzou vzorku bylo zjištěno, že vzorek o hmotnosti 25 g obsahuje 15,385 g mědi, 3,845 g síry a zbytek připadá na kyslík. Který empirický vzorec uvedeným výsledkům analýzy odpovídá? A r (Cu)

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 25. 7. 2002, č. j. 23 852/2002-23 s platností od 1. září 2002 počínaje prvním ročníkem Učební osnova

Více

Prvky VI. hlavní skupiny (O, S, Se, Te,, Po)

Prvky VI. hlavní skupiny (O, S, Se, Te,, Po) Prvky VI. hlavní skupiny (O, S, Se, Te,, Po) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn

Více