20 let. sametové revoluce v Opavě. let

Transkript

1 20 let sametové revoluce v Opavě let

2 prolo 2

3 O revoluci - prolog 20 let sametové revoluce v Opavě Ve druhé polovině 80. let se odpolitizovaná společnost začíná probouzet k aktivitám ve veřejném životě. Rostoucí vzdor proti linii komunistické strany se projevuje zakládáním občanských iniciativ, podporováním Charty 77 a vydáváním samizdatových periodik. 17. listopad 1989 v Praze vyvolal vlnu následných demonstrací v ostatních městech ČSSR. V Opavě poprvé svým vystoupením podpořili pražské studenty herci Slezského divadla Zdeňka Nejedlého (dnes Slezského divadla). Rovněž široká veřejnost se připojila k protestům proti režimu několikadenními podvečerními shromážděními na dnešním Horním náměstí. Organizaci protestů měla ve svých rukou iniciativa zvaná Hnutí za nenásilí, ve kterém působil pozdější ministr kultury Pavel Dostál. Politickou platformou pro občanské aktivity se stalo Občanské fórum, založené v Praze 19. listopadu V Opavě se Občanské fórum ustavilo o dva dny později, 21. listopadu 1989, jeho hlavními představiteli byli Milan Hloušek, Ivo Jarkuliš, Ladislav Kupčík, Ivo Mludek, Jaromír Piskoř, Martin Přibyla, Jana Ryšánková a Pavel Dostál. Během demonstrace moderátor vyzval občany k připojení se k Občanskému fóru. Městský národní výbor zareagoval pouze výzvou k rozchodu demonstrace, ale v Hlásce připravený oddíl Lidových milicí již nedostal rozkaz k zásahu. V pondělí 27. listopadu se konala nejmasivnější demonstrace na náměstí a současně byla vyhlášena generální stávka. V divadle se konala pravidelná veřejná diskusní fóra. Rada Městského národního výboru rezignovala pod tlakem veřejnosti až 5. prosince, o dva dny později pak byla zvolena rada v novém složení. Další vývoj se neliší od událostí v jiných městech. V roce 1990 se v Opavě konaly komunální volby a v Úřadu města Opavy zasedly politické strany podle počtu mandátů. Opava nakročila směrem k pluralitní demokracii. 3

4 gra 4

5 Program 20 let sametové revoluce v Opavě 20 let sametové revoluce v Opavě ne v kino Mír - vstupné: 80,-; členové FK: 70,- Vítejte v KLDR! (Linda Jablonská) zábavný i mrazivý dokument o zájezdu českých turistů do země svírané totalitní diktaturou po v kino Mír - vstupné: 80,-; členové FK: 70,- a bude hůř (Petr Nikolaev) filmová adaptace kultovního románu o nestvůrné tváři totality út v náměstí Slezského odboje Pieta vzpomínkové setkání u Památníku obětí totalitních režimů út v Horní náměstí Lampionový průvod nevšední procházka parky v centru města čt v refektář Domu umění - vstupné: 120,- Osmdesátdevět Trenažér jedné revoluce (Divadlo Feste) interaktivní inscenace zkoumající, jak revoluční události ovlivnily formování české identity so v Music club 13 - vstupné: 150,- The Plastic People of the Universe koncert legendy českého undergroundu ne v Slezské divadlo - vstupné: 110,-/80,- podle míst Václav Havel Zahradní slavnost (Slezské divadlo Opava) absurdní drama o světě, kde se hodně mluví, ale nic neříká út v Evžen (Beethovenova 2) - vstupné: 50,- V sametu (Divadlo V pořadí) scénické čtení textů prorežimních i protirežimních autorů st v Evžen (Beethovenova 2) - vstupné: 120,- Václav Koubek koncert osobitého písničkáře a účastníka listopadového dění v Opavě čt v Slezské divadlo - vstupné: 350,-/300,-/250,- podle míst Já jsem já (Marta Kubišová) recitál známé zpěvačky, jejíž píseň Modlitba pro Martu se stala symbolem zlomových okamžiků naší země Předprodej Sluna Horní nám. 17, Opava tel.: , sluna.opava@seznam.cz 5

6 6

7 Vítejte v KLDR! 20 let sametové revoluce v Opavě Vítejte v KLDR! Režie: Linda Jablonská Česko, 2008 neděle kino Mír Dokumentární film Lindy Jablonské líčí zábavný i mrazivý poznávací zájezd skupiny českých turistů do KLDR. Účastníci cesty museli přistoupit na mnohá omezení a zákazy. Nesměli se pohybovat mimo hotel bez dozoru nebo oslovit Korejce na ulici, museli odevzdat mobilní telefony a klanět se sochám severokorejského vůdce. Dostali se do informačně-prostorového vakua. Místní vládní turistická kancelář je nechala nahlédnout jen na předem určená místa v Pchjongjangu a okolí. Přesná organizace jejich pobytu nedovolovala žádné změny a libovůli. Stali se součástí vykalkulovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Film podává odstrašující příklad toho, jak mohla vypadat naše republika, kdyby nedošlo k sametové revoluci. Turisté se po letech v demokracii opět na několik dní musejí vyrovnávat s příkazy a restrikcemi totalitního systému. Hlavním tématem filmu je pohled turistů na iluzi, jež je jim předkládána jako realita. Podle režisérky bylo nejzajímavější sledovat, jak turisté reagovali na skutečnost, že jim Severokorejci ukazují jen to, co uznají za vhodné. Autorka si klade otázky, co Čechy k návštěvě KLDR vedlo. Zda byl pro ně zájezd adrenalinovým zážitkem, neobvyklou možností utrácení peněz nebo vzpomínkou na mládí prožité v komunismu. Uvažuje, jaké pohnutky člověka vedou k tomu, aby se nechal svázat pravidly země, v níž panuje jedna z nejhorších diktatur, aby se ocitl v pozici návštěvníka zoologické zahrady, nerozhodoval o svém programu a mohl se podívat pouze tam, kam ho nařízení a průvodci pustili. V konfrontaci s nedávnou osobní zkušeností Čechů s komunismem se na povrch derou skryté hrůzy zdánlivě bezstarostné dovolené. Linda Jablonská pracuje pro Českou televizi jako režisérka dokumentárních filmů a publicistických cyklů. Studium na FAMU završila dokumentárním filmem Kupředu levá, kupředu pravá, který vyvolal debaty nejen o českých dějinách a politice, ale také o významu a etice samotného dokumentárního filmu. Podobnými tématy se zabývá také její poslední celovečerní snímek Vítejte v KLDR! Tento film se probojoval do užšího výběru sekce La Semaine de la Critique filmového festivalu v Cannes a vyhrál divácké hlasování na festivalu Jeden svět v Brně. Projekce filmů probíhají v rámci oslav 50. výročí Opavského filmového klubu ( ) v kině Mír. vstupné: 80,-; členové FK: 70,- 7

8 8

9 ... a bude hůř 20 let sametové revoluce v Opavě... a bude hůř Režie: Petr Nikolaev Hrají: Karel Žídek, Filip Kaňkovský, Radomil Uhlíř, Pavel Zajíček, Vladimír Škultéty, Karel Zima, Tereza Hofová, Miroslav Hanuš a další Česko, 2007 pondělí kino Mír Deset let po snímku Báječná léta pod psa se režisér Petr Nikolaev vrací do doby vlády prezidenta Husáka. Ve filmu a bude hůř na ni však nenahlíží s laskavým humorem, ale líčí ji drsně a bez příkras. Snímek je adaptací části románu Jana Pelce, který se stal jedním z kultovních undergroundových děl vypovídajících o životě a atmosféře minulého režimu. Hlavním hrdinou je nepřizpůsobivý Olin, který tráví dny v zakouřených hospodách a sní o světě bez zákazů a příkazů. Přežívá bez práce a bez naděje ve společnosti alkoholu, drog a podobně ztroskotaných kamarádů. Šance na změnu tohoto vegetování přijde až s nápadem emigrace Natáčelo se na černobílý šestnáctimilimetrový materiál, většinu štábu tvořili studenti a hlavní role ztvárnili neherci. Měl jsem z toho strach, ale současně jsem věděl, že si s žádným hereckým šikulou nevystačím. Muselo to být autenticky syrové. Od začátku jsem věděl, že tihle svobodomyslní lidé můžou mít problémy se spolehlivostí, ale měli nadšení a žádný z nich ten projekt nezradil, uvedl režisér Nikolaev. Hudební složku filmu tvoří skladby skupin The Plastic People of the Universe, DG 307 a kapely A bude hůř, která příležitostně hraje po některých projekcích. Producent Čestmír Kopecký totiž nestál o klasickou distribuci v kinech a multikinech, protože by v prostředí typickém pro konzumní a masovou zábavu film ztratil velkou část svého sdělení. Promítal se proto v klubech, hospodách a na hudebních festivalech. V těchto nesterilních prostředích mohl být divácký zážitek ze syrového černobílého filmu mnohem intenzivnější. Snímek a bude hůř mapuje bílá místa společenského dění v období normalizace. Bezútěšná atmosféra této doby sugeruje otázky o životě v podmínkách, které neumožňují svobodnou existenci. Film získal Českého lva za střih a filmovými kritiky byl vyhlášen nejlepším filmem roku Po roce restauračního vysílání vstoupil i do klasické kinodistribuce. Petr Nikolaev zaujal filmové odborníky již za studií na FAMU (oceněné studentské snímky Schopen odveden a Praga kaput regni). Po absolutoriu odešel do Francie, kde mimo jiné režíroval vzdělávací pořady a učil na soukromé filmové škole. Po návratu do Prahy zde debutoval adaptací románu Michala Viewegha Báječná léta pod psa, který si vysloužil šest nominací na cenu Český lev. Pětkrát nominován byl jeho další film Kousek nebe. Projekce filmů probíhají v rámci oslav 50. výročí Opavského filmového klubu ( ) v kině Mír. vstupné: 80,-; členové FK: 70,- 9

10 10

11 Pieta / Lampionový průvod 20 let sametové revoluce v Opavě Pieta úterý náměstí Slezského odboje Město Opava si připomene 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii. Statutární město Opava srdečně zve všechny Opavany ke vzpomínkovému setkání u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii, které se bude konat 17. listopadu 2009 v u Památníku obětí totalitních režimů na náměstí Slezského odboje. Lampionový průvod úterý Horní náměstí Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii budou pokračovat lampionovým průvodem, který rozsvítí podvečerní Opavu. Účastníci se v sejdou na Horním náměstí a odtud společně vyrazí na neobvyklou procházku městskými ulicemi a parky. Akci připravuje Statutární město Opava, Městská policie Opava, Středisko volného času Opava, Slezské divadlo Opava a Univerzitní sportovní klub Slezské univerzity v Opavě. vstup volný 11

12 12

13 Osmdesátdevět Trenažér jedné revoluce 20 let sametové revoluce v Opavě Osmdesátdevět - Trenažér jedné revoluce Divadlo Feste Scénář: Jiří Honzírek, Tomáš P. Kačer, Jakub Macek Režie: Jiří Honzírek Dramaturgie: Jakub Macek Hudba: Jiří Starý Scénografie: Radka Vyplašilová Hrají: Tereza Richtrová, Barbora Milotová, Jan Grundman, Sergej Sanža čtvrtek refektář Domu umění Interaktivní inscenace Divadla Feste představuje zážitkový workshop na téma revoluce roku 1989, při němž si každý z diváků může nanečisto prožít některé listopadové události. Tvůrci inscenace přirovnávají revoluci ke karnevalu. Při obou událostech je na určitou dobu povoleno téměř vše a tradiční pozice se nevyzpytatelně proměňují ti, co mluvili, mlčí, a ti, co mlčeli, najednou mluví. Produkce Osmdesátdevět Trenažér jedné revoluce poskytuje neobvyklý vhled do našich nedávných dějin. Na události roku 1989 se dívá očima dnešních třicátníků. Kombinuje klasické divadelní postupy s interaktivní rekonstrukcí jednání mezi Občanským fórem a zástupci totalitní moci. Poukazuje na vykloubenost tehdejší morálky, klade otázky zpochybňující zavedené pravdy a pátrá po tom, jak revoluční události ovlivnily formování české identity. Za hlavní dramaturgické téma svých projektů si Divadlo Feste zvolilo sdílení paměti jako základního nástroje lidské identity. Svými inscenacemi reaguje na skutečnost, že v naší zemi neexistuje společenská diskuse na toto téma. V této inscenační linii byly kromě produkce Osmdesátdevět Trenažér jedné revoluce uvedeny také projekty Identita I.: Náš islám, Popis obrazu / Bildeschreibung a BE FREE! Podle režiséra a vedoucího Divadla Feste Jiřího Honzírka by divadlo mělo otevírat prostor pro nový způsob uvažování o naší minulosti: Historie naší země generuje mnoho otázek, které zůstávají tabu. A právě divadlo se všechny tyto mýty a předsudky může pokusit dekonstruovat. vstupné: 120,- 13

14 14

15 The Plastic People of the Universe 20 let sametové revoluce v Opavě The Plastic People of the Universe koncert legendární rockové kapely sobota Music club 13 Koncem šedesátých let patřili The Plastic People of the Universe k nejlepším představitelům českého psychedelického rocku. V sedmdesátých letech neustoupili nátlaku režimu a dlouhá léta za to platili ztrátou profesionálního statutu, policejním šikanováním i vězněním. Hráli originální hudbu ovlivněnou elektronickými experimenty a vdechli nový život poezii významných českých básníků. The Plastic People of the Universe vznikli v září Jméno převzali z jedné písně Franka Zappy, jehož hudbou se inspirovali. Navazovali na kapely The Velvet Underground, The Doors, The Fugs nebo The Primitives Group. Milovali rock n roll, který pro ně nepředstavoval pouze hudební styl, ale sám život. Kladli důraz na vizuální složku vystoupení hráli v efektních hábitech a na jevišti plály ohně. Zpočátku zhudebňovali vlastní poezii či básně známých autorů (Kolář, Wernisch, Hiršal), později vyhledávali texty Egona Bondyho. Nahráli alba Muž bez uší, Egon Bondy s Happy Hearts Club Banned, Co znamená vésti koně, Pašijové hry velikonoční, Hovězí porážka, Půlnoční myš a další. Mnohá alba skupiny vycházela v zahraničí, u nás byla šířena prostřednictvím amatérských nahrávek na magnetofonových páscích. Plastikům se nepodařilo uskutečnit mnoho koncertů, ale každý z nich měl dalekosáhlý ohlas po celé republice. Skupina v sedmdesátých letech představovala fenomén, který tehdejší režim nebyl ochoten akceptovat. Anglický název, hudební styl i vzhled členů kapely patřily k důvodům pro neudělení oficiální licence ke koncertování. Na následná vystoupení už mohlo chodit jen pozvané publikum a riskovat tím problémy s policií. Po koncertě v Bojanovicích v roce 1976 došlo k zatýkání a ve vazbě se ocitli všichni členové kapely. Proces proti undergroundu měl velký ohlas mezi nekonformními českými intelektuály a významně přispěl ke vzniku Charty 77. Rocková skupina se stala podnětem k semknutí demokratické opozice všech směrů, jaké nemělo v tehdejších komunistických zemích obdoby. Následovaly personální změny i další soudní postihy a Plastici byli nuceni pokračovat v utajovaných koncertech až do změny režimu v roce Poté se jednotliví členové kapely věnovali vlastním projektům, sešli se až v roce 1997, kdy vystoupili ve Španělském sále Pražského hradu na slavnostním večeru k dvacátému výročí Charty 77. Nejvýznamnější sestava skupiny (Milan Hlavsa, Josef Janíček, Jiří Kabeš, Jan Brabec a Vratislav Brabenec) tak spolu stála na pódiu poprvé po šestnácti letech. Skupina The Plastic People of the Universe měla klíčovou úlohu při vzniku ojedinělého kulturně-historického fenoménu, jímž byl československý underground sedmdesátých a osmdesátých let. Rock se stal živlem, který pomohl stmelit jednu generaci. Mladí v něm objevili cestu, po níž se mohli vydat. Podle příkladu Plastiků začaly rychle vznikat rockové kapely, započalo pořádání koncertů, bylo oč usilovat, oč se starat, vznikl společný zájem. A generace, která se považovala za ztracenou, se postavila na vlastní nohy V roce 2009 vystupuje legenda české rockové hudby ve složení Vratislav Brabenec, Jiří Kabeš, Josef Janíček, Joe Karafiát, Ludvík Kandl a Eva Turnová. vstupné: 150,- 15

16 16

17 Václav Havel Zahradní slavnost 20 let sametové revoluce v Opavě Václav Havel Zahradní slavnost Slezské divadlo Opava Režie: Rudolf Tesáček Dramaturgie: Blanka Fišerová Scéna: Albert Pražák j.h. Kostýmy: Libuše Pražáková j.h. Hrají: Jakub Stránský, Hana Vaňková, Kostas Zerdaloglu, Michal Stalmach, Ivana Lebedová, Martin Valouch a další neděle Slezské divadlo Slezské divadlo Opava se připojí k oslavám dvacetiletého výročí pádu komunistického režimu uvedením hry jednoho z našich nejvýznamnějších dramatiků Václava Havla Zahradní slavnost. Od premiéry v Divadle Na zábradlí (režíroval ji Otomar Krejča) uplyne v prosinci 46 let. V Havlově absurdním dramatu sledujeme tragikomický příběh Huga Pludka, který se z obyčejného, zakřiknutého mladého muže díky své schopnosti ihned absorbovat veškeré projevy a slovní obraty pronášené v jeho okolí stane obávaným funkcionářem. Havlova první celovečerní hra i po téměř padesáti letech odhaluje fungování nejrůznějších systémů a mechanismů, jež jsou založeny na nekonkrétních frázích, rychlých výměnách kabátů a slovních hříčkách. Hugo sám je příkladem člověka, který radši vždycky trochu prohraje a zároveň i trochu vyhraje (hraje totiž šachy sám se sebou), než aby se odhodlal k radikálnímu řešení. K tomu ho ostatně vedou jeho uvědomělí rodiče Oldřich a Božena, kteří chtějí, aby syn za každou cenu uspěl, a proto jej vyšlou na zahradní slavnost. vstupné: 110,-/80,- podle míst 17

18 18

19 V sametu 20 let sametové revoluce v Opavě V sametu Divadlo V pořadí scénická koláž z textů prorežimních i protirežimních autorů Dramaturgie: Blanka Fišerová a účinkující Účinkují: Lucie Fojtíková, Gabriela Krečmerová, Marta Nováková, Alena Ročková, Markéta Wihodová, Adam Hendrych a Ondřej Hložek úterý Evžen (Beethovenova 2) Na projektu nazvaném Divadlo V pořadí se podílejí studenti Slezské univerzity a šéfka činohry a dramaturgyně Slezského divadla Blanka Fišerová. V minulé sezoně společně připravili a předvedli českou premiéru scénického čtení současné hry Modelky. V letošní sezoně chtějí kromě večerů poezie a dalších scénických čtení moderních dramatických textů přispět k oslavám dvaceti let od sametové revoluce bizarním kabaretem nazvaným V sametu. V úterý 24. listopadu 2009 propukne v 19 hodin v kavárně Evžen na Beethovenově ulici scénická koláž z textů prorežimních i protirežimních autorů. Můžete se těšit na rudou poezii, Havlovy Dopisy Olze, něco málo z Bohumila Hrabala, na Milana Kunderu, plamenné projevy Jaroslava Foglara či Ludvíka Vaculíka (a možná přijde i Karel Kryl). Nebudou chybět dobové i zakázané hity, propagandistická hesla, novinové články i seriózní projevy. Scénická koláž V sametu nabídne groteskní i tragikomický pohled mladé generace na dobu dávno minulou. vstupné: 50,- 19

20 20

21 Václav Koubek 20 let sametové revoluce v Opavě Václav Koubek koncert osobitého písničkáře, který se v roce 1989 účastnil opavských demonstrací středa Evžen (Beethovenova 2) Hudební samorost Václav Koubek sám sebe označuje za písničkáře, divadelního i filmového herce, režiséra, organizátora, spisovatele a vypravěče. Vyrůstal s písničkářskou vlnou osmdesátých let, ale od počátku si šel vlastní cestou. Koubkova živočišná harmonika si rozuměla s křehkostí textů, jeho písně voněly hospodou i zkušenostmi věčného tuláka. Harmonika, svérázné texty a skřehotavý hlas tvoří základní trojčlenku Koubkovy tvorby. Vysloužil si za ni výtky, výsměch i poplácávání po zádech od rádoby spřízněných hospodských štamgastů. Od roku 1993 podobným hanlivým srovnáním účinně zamezují označení desky Šaty šupáka albem roku časopisu Rock a Pop, respektovaná cena hudebních kritiků Žlutá ponorka za desku Bezvětří i příznivé přijetí dalších alb jako Každej pes nebo Všem se nalejvá. Václav Koubek se podílel na mnoha divadelních inscenacích, v nichž nejen hrál, ale některé také režíroval a doplňoval autorskou hudbou. Spolupracoval s Hanáckým divadlem Prostějov, Loutkovým divadlem Opava, divadlem Minor a roli si střihl i v Národním divadle. Hrál v desítkách filmů (Zvířata ve městě, Šakalí léta, Cesta pustým lesem) a některé sám natočil (Odjezd, Šatna, Kára). Při Koubkových osobitých vystoupeních se prolínají písně s vyprávěním. Performer neustále osciluje na hranicích uvěřitelnosti a zanechává posluchače na pochybách, zda jsou jeho příhody fiktivní, nebo pravdivé. Ve svých písních se projevuje jako citlivý pozorovatel světa, někdy je posmutnělým kejklířem, jindy rozverným šibalem. Za stěžejní považuje osobní výpově, jež jeho hořkosladké skladby činí naléhavější. Rozeznívání harmoniky pro Václava Koubka představuje životní cestu, jak uvedl v jednom rozhovoru: Harmonika má měch, tedy duši. Hra na ni připomíná nádech a výdech. Její černé a bílé klávesy jsou protiklady, na nichž je postavený celý svět. Takže by se dalo říct, že kdo chce žít v harmonii, měl by hrát na harmoniku. vstupné: 120,- 21

22 22

23 Já jsem já 20 let sametové revoluce v Opavě Já jsem já recitál Marty Kubišové čtvrtek Slezské divadlo Marta Kubišová patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Stala se nejpopulárnější zpěvačkou konce šedesátých let, poté však kvůli svému antikomunistickému postoji nesměla devatenáct let veřejně vystupovat. Její píseň Modlitba pro Martu se stala symbolem zlomových okamžiků naší republiky. Dáma s nádherným hlubokým hlasem ve svém recitálu Já jsem já vzpomíná na největší hity své pěvecké dráhy. Za svou kariéru Marta Kubišová získala několik Bratislavských lyr i Zlatých slavíků. Akademie populární hudby ji uvedla do Síně slávy, bylo jí uděleno státní vyznamenání Medaile Za zásluhy i Svatováclavská cena. Zpívala duety s Waldemarem Matuškou (Víc nechtěl by snad ani d Artagnan, Nech tu lásku spát), Helenou Vondráčkovou (Šaty z duhy; Oh, baby, baby) či Karlem Gottem (Jaká to nádhera). Texty pro ni psali Petr Rada, Bohuslav Ondráček, Pavel Vrba, Ivo Fišer i Zdeněk Borovec. Marta Kubišová pochází z Českých Budějovic. Od roku 1959 zpívala s taneční kapelou, o čtyři roky později získala angažmá v Divadle Alfa v Plzni a poté v pražském divadle Rokoko. Zde se setkala s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, roku 1968 spolu založili trio Golden Kids a dva roky koncertovali po celé Evropě. Poté se však skupina rozpadla kvůli zákazu umělecké činnosti, který Pragokoncert Kubišové udělil, protože byla příliš spjata s událostmi v srpnu 1968 (píseň Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy stala národním protestsongem). Na scénu se Marta Kubišová vrátila až v roce 1989, kdy po boku Václava Havla zpívala 21. listopadu 1989 na Václavském náměstí hymnu a Modlitbu pro Martu. V roce 2001 vytvořila hlavní roli v muzikálu Líp se loučí v neděli, za niž získala Cenu Thálie. Od roku 2006 vystupuje v komponovaných večerech na Letní scéně Divadla Ungelt, moderuje Adventní koncerty a účinkuje v samostatných pěveckých recitálech, k nimž patří také koncertní pořad nazvaný Já jsem já. Tento recitál představuje zasněné ohlédnutí za celoživotní pěveckou poutí Marty Kubišové. Poprvé byl představen v září 2003 v Divadle Ungelt a uvádí se dodnes. Hudební večer moderuje ředitel tohoto divadla Milan Hain. V dojemném retrorecitálu zaznívají za doprovodu kompletní kapely všechny legendární hity jako Loudá se půlměsíc, Řekni, kde ty kytky jsou, Nechte zvony znít, Nechci být ta druhá, Magdaléna, Ukolébavka pro nenarozené děti a nechybí ani Modlitba pro Martu. vstupné: 350,-/300,-/250,- podle míst 23

24 let 20 let sametové revoluce v Opavě Pořádá: Partneři festivalu: Vydáno k příležitosti výročí 20 let sametové revoluce v Opavě 2009 Dramaturgie festivalu: Jan Kunze Text: Naďa Satková, Michal Petr, Blanka Fišerová, Jan Kunze, úvodní text dle publikace K. Müller - R. Žáček, Opava, Praha 2006 Foto: Jiří Kristian Design: Martin Feikus Tisk: RETIS Náklad: 500 ks