Hygienický a epidemiologický režim. Bc. Michaela Foralová

Transkript

1 Hygienický a epidemiologický režim Bc. Michaela Foralová

2 Související legislativa Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Metodický návod Hygiena rukou při poskytování zdravotní péče. Částka 5, Věstník MZ 15, červen 2012

3 Hygiena rukou Používání rukavic Schéma přednášky Manipulace s biologickým materiálem, odpady Dezinfekce a sterilizace Bariérová ošetřovatelská péče Režim na operačních a zákrokových sálech Profesní nákazy Opatření v souvislosti s epidemií Eboly v západní Africe

4 Mytí rukou Dezinfekce rukou Používání rukavic Péče o pokožku rukou Hygiena rukou Compliance hygieny rukou zdravotníky Edukace

5 Indikace pro mytí rukou před zahájením vyšetřování a léčení pacienta při viditelném znečistění rukou po použití toalety apod. vždy při podezření nebo průkazu Clostridium difficile a jiných sporulujících patogenů

6 Hygienická dezinfekce rukou Po úkonech, při kterých dochází k mikrobiální kontaminaci rukou, např.: po kontaktu s infekčním pacientem, po práci s biologickým materiálem, kontaminovanými předměty, použitým prádlem apod. součást bariérové ošetřovatelské techniky

7 Hygienická dezinfekce rukou součást hygienického filtru v případě protržení rukavic během výkonu Provádí se vtíráním dostatečného množství alkoholového df. přípravku do suchých rukou po určenou dobu (min. 20 sekund)

8

9 HDR 1. Dlaň proti dlani. 2. Dlaň pravé ruky přes hřbet levé a naopak. 3. Dlaň proti dlani s propletenými prsty. 4. Vnější část prstů proti dlani se zamčenými prsty. 5. Sevřít pravý palec v levé dlani a vtírat krouživým pohybem a naopak. 6. Krouživé pohyby sevřených konečků prstů pravé ruky v levé dlani a naopak. 7. Obě zápěstí.

10 Nejčastější chybně ošetřená místa

11 Chirurgická dezinfekce rukou kdy: před zahájením operačního programu mezi jednotlivými operacemi při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace v ambulantních zdravotnických provozech před započetím invazivních výkonů

12 Chirurgická dezinfekce rukou Postup: alkoholový dzf. přípravek vtírat v množství 10 ml po dobu stanovenou výrobcem (3 minuty). Vtírat do suché pokožky opakovaně ve třech vlnách, do úplného zaschnutí: 1. směrem od špiček prstů k loktům 2. od špiček prstů do poloviny předloktí 3. od špiček prstů po zápěstí Ruce musí být vlhké po celou dobu expozice. Ruce neoplachovat ani neutírat.

13 Používání rukavic Rukavice - OOPP, mechanická bariéra. Snižují riziko: šíření mikroorganismů v nemocničním prostředí, přenosu infekce ze zdravotníků na pacienty a z pacientů na zdravotníky, kontaminace rukou zdravotnického personálu biologickým materiálem. Chrání pokožku rukou před agresivními účinky dezinfekčních prostředků a jiných škodlivin. Dezinfekce či mytí rukavic je nepřípustné!!

14 Používání rukavic Používání rukavic nenahrazuje nutnost provádět hygienu rukou. Rukavice používat pouze v indikovaných případech, jinak zvyšují riziko přenosu mikroorganizmů. Rukavice navlékat až po dokonalém zaschnutí dezinfekčního přípravku. Jeden pár rukavic nelze používat pro péči o více než jednoho pacienta. Jednorázové rukavice svlékat ihned po činnosti, pro kterou byly použity. Použité rukavice je třeba likvidovat jako nebezpečný odpad ze ZZ.

15 Použití ochranných rukavic ve zdravotnictví Chrání personál před riziky, zejména infekčními a chemickými. Chrání pacienty před infekcí získanou od personálu. Patří mezi nejzákladnější zdravotnické pomůcky používané při styku s pacientem. Musí splňovat přísné bakteriální, chemické a virové testy penetrace.

16 Typy a použití ochranných Nesterilní vyšetřovací pro práci v nesterilním prostředí. Sterilní pro práci ve sterilním prostředí (operační zákroky, speciální vyšetření, laboratoře). rukavic

17 Rozdělění rukavic Podle alergie na latex u personálu (prokázaná alergizace u pudrovaných rukavic). Podle typu rizik infekční, chemické, cytostatika, rtg záření, mechanické (práce se zvýšeným rizikem proděravění).

18 Podle typu rizika Biologický materiál latexové rukavice nejlépe bez pudru. chemický materiál, menší mechanické namáhání: nitrilové rukavice 6N (mytí endoskopu). chemický materiál, větší mechanické namáhání: nitrilové rukavice 9N (dekontaminace chirurgických nástrojů).

19 Podle typu rizika cytostatika: rukavice s testy odolnosti dle jednotlivých cytostatik, s PPE certifikátem RTG záření: speciální rukavice s příměsí olova nebo bismutu mechanické: zesílené rukavice

20 Ochrana sterilního prostředí rukavice sterilní vyšetřovací vhodné na malé zákroky na ambulanci, do 30 minut rukavice sterilní operační prodloužené vhodné pro delší operační výkony a zejména operace v dutině břišní typicky břišní chirurgie, gynekologie rukavice standardní délky pro běžné operace

21 rukavice jemné pro operační obory, kde je nutná velká taktilní citlivost mikrochirurgické, oční operace apod. rukavice drsné, pevnější pro ortopedické obory, se zdrsnělým povrchem rukavice dvojité typicky traumatologie, kde se přichází do styku s ostrými kostními úlomky sterilní rukavice s ochranou před RTG při repozicích, na katetrizačních pracovištích

22 Zajímavosti Zdravotnické rukavice se vyrábějí z přírodního latexu a ropných produktů nitrilu, polyvinylchloridu, polyisoprenu a neoprenu (polychloroprenu). Pro lékaře a sestry s lehkými kožními nemocemi, které způsobují nadměrnou suchost kůže, jsou určeny rukavice s vnitřní vrstvou s příměsí krému.

23 Jak nás jednotlivé typy rukavic chrání? Latexové rukavice jsou doporučovány jako nejlepší ochrana ve styku s biologickým materiálem. Nitrilové chrání ruce nejlépe proti chemickým látkám. Rukavice vyrobené z polyisoprenu a neoprenu volíme v případě alergických projevů na latex. Rukavice s atestem PPE jsou určeny pro přípravu cytostatik.

24 Vinylové, jelikož nevytvářejí síťování a jsou nejvíce náchylné ke vzniku trhlinek, se doporučují již pouze tam, kde se zaměstnanec nedostává do styku s biologickým a chemickým materiálem, tedy nejsou vhodné pro použití ve zdravotnictví.

25 Manipulace s biologickým materiálem Každý biologický materiál je považován za potencionálně infekční. Při odběrech biologického materiálu a jeho dalším zpracování personál používá ochranný oděv a rukavice, tam kde hrozí vznik infekčního aerosolu i ochrannou masku a brýle.

26 Odběry se provádí v místnostech nebo prostorech, určených pro manipulaci s biologickým materiálem. Odběr biologického materiálu je prováděn v ochranných rukavicích příslušným odběrovým systémem. Pomůcky se volí podle typu výkonu, používají se vždy pro jednu ošetřovanou osobu a odkládají se ihned po výkonu. Materiál se po odběru ihned transportuje do laboratoře nebo na sběrné místo tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení, vylití ani ke kontaminaci žádanky tímto materiálem.

27 Použité nástroje a pomůcky kontaminované biologickým materiálem se nesmí čistit bez předchozí dekontaminace dezinfekčními prostředky s virucidním účinkem. Po kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se místo okamžitě dekontaminuje překrytím mulem nebo buničinou navlhčenou dzf. prostředkem s virucidním účinkem a po expozici se teprve mechanicky očistí. Použité jednorázové jehly a stříkačky se likvidují vcelku, bez předchozího ručního oddělování. Vracení krytů na jehly je s výjimkou inzulinových per nepřípustné.

28 Dojde-li ke kontaminaci stěn a stropů provede se vždy vymalování místnosti. Prádlo kontaminované biologickým materiálem se odkládá zvlášť do pytlů označených jako infekční a bez další manipulace se dopravuje do prádelny. Při manipulaci s použitým prádlem používá personál zástěru, rukavice a obličejovou roušku. Po manipulaci s prádlem provede hygienickou dezinfekci rukou.

29 Během práce s biologickým materiálem nesmí personál jíst ani pít. Dojde-li k poranění během manipulace s biologickým materiálem, je nutné toto okamžitě odborně ošetřit a úraz nahlásit vedoucímu zaměstnanci, který sepíše záznam o pracovním úrazu.

30 Manipulace s odpady na pracovišti Separace odpadu se provádí v místě jeho vzniku, tj. na každém pracovišti. Odpad se ukládá do mechanicky odolných, uzavíratelných a označených obalů. Odděleně se ukládá odpad infekční a biologicky kontaminovaný, ostré předměty, patologicko anatomický odpad, cytostatika, chemický odpad a odpad komunální.

31 Zdravotnický odpad, u kterého se předpokládá biologická kontaminace, nesmí být uložen spolu s komunálním odpadem. Ukládá se odděleně do pytlů označených jako infekční odpad. Použité jehly a stříkačky se odkládají do speciálních pevnostěnných, uzavíratelných a spalitelných obalů bez další manipulace tak, aby se zabránilo poranění. Drobný anatomický odpad (typu vlasů, nehtů, zubů, tkání po drobných ošetřeních, včetně krevních vaků a konzerv) se ukládá odděleně do zpevněných černých pytlů k tomu určených.

32 Shromažďovací nádoby na odpad opatřené víkem jsou řádně označeny druhem odpadu, místem a datem vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným označením štítku. Veškerý zdravotnický odpad je ze zdravotnického pracoviště odstraňován denně pracovníky odpadového hospodářství. Sběr, skladování, transport i likvidace nebezpečného zdravotnického odpadu je ve FNUSA řešen v rámci systému odpadového hospodářství.

33 Manipulace s prádlem v ZZ Zacházení s použitým prádlem Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv, rukavice a ústenku a dodržuje zásady hygieny. Při manipulaci s prádlem u lůžka pacienta se používají pouze základní ochranné pomůcky, a to ochranný oděv a rukavice. Po skončení práce provést hygienickou dezinfekci rukou.

34 Dezinfekce a sterilizace sterilizace souhrn opatření, kterými se v daném prostředí usmrtí všechny životaschopné mikroorganismy včetně spor a helmitů s jejich vajíčky a dojde také k nezvratné inaktivaci virů dezinfekce ničení většiny mikroorganismů na neživých předmětech, materiálech, površích, ve vzduchu nebo ve vodě cílem je přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci

35 Dezinfekce Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory vnějšího prostředí a odolností mikroorganizmů. Způsoby dezinfekce: fyzikální (var, přístrojová dzf, UV záření apod.), chemická, fyzikálně chemická (prací, mycí a čisticí stroje).

36 Zásady chemické dezinfekce dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného dezinfekčního přípravku ve vodě připravují se pro každou směnu (8 nebo 12 hodin) čerstvé, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji (vícedenní dezinfekční přípravky lze použít pouze pro dvoustupňovou dezinfekci a vyšší stupeň dezinfekce podle návodu výrobce) předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou

37 Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. K zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s různými aktivními látkami. při práci s dezinfekčními přípravky se dodržují zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používají se OOPP

38 Vyšší stupeň dezinfekce Je určen pro zdravotnické prostředky, které nemohou být dostupnými metodami sterilizovány a používají se k výkonům a vyšetřování mikrobiálně fyziologicky neosídlených tělních dutin (např. operační a vyšetřovací endoskopy jiné než digestivní). Před vyšším stupněm dezinfekce se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší.

39

40 Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se před etapu čištění dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem. Metoda otření endoskopu se nepovažuje za první stupeň dezinfekce. Do dezinfekčních roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché zdravotnické prostředky tak, aby byly naplněny všechny duté části.

41 Při ředění a způsobu použití dezinfekčních přípravků se postupuje podle návodu výrobce. Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí chemických látek. Zdravotnické prostředky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté sterilní rouškou, v uzavřených a označených kazetách nebo ve speciálních skříních.

42 Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být klasickou metodou sterilizován. V deníku vyššího stupně dezinfekce je uvedeno datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno, příjmení pacienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, jméno a podpis provádějícího zdravotnického pracovníka, identifikační číslo použitého zdravotnického prostředku.

43 Dvoustupňová dezinfekce Je určena pro zdravotnické prostředky, které se používají k výkonům ve fyziologicky mikrobiálně osídlených částech těla (digestivní flexibilní a rigidní endoskopy). provádí se s použitím dezinfekčních přípravků se širším spektrem dezinfekční účinnosti, s následným oplachem pitnou nebo čištěnou vodou. Zdravotnické prostředky podrobené dvoustupňové dezinfekci jsou uloženy shodným způsobem jako u VSD.

44

45 O dezinfekčních přípravcích používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, jménem pracovníka, koncentrací a expozicí, identifikačním číslem použitého zdravotnického prostředku. Pracovní dezinfekční roztoky pro VSD a DD se musí ukládat do uzavřených a označených nádob s uvedením data použitelnosti roztoku. Frekvence výměny vícedenních dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.

46 Nejčastější chyby Nedodržení správné koncentrace pracovního roztoku, ředění od oka Nedodržení doby expozice Jiný cíl určení Ředění horkou vodou Prošlá expirační doba dzf. prostředku

47 Sterilizace Nedílnou součástí sterilizace jsou předsterilizační příprava předmětů, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý sterilizační cyklus se dokumentuje.

48 Předsterilizační příprava soubor činností, který se skládá z dezinfekce, mechanické očisty, sušení, setování a balení, předcházející vlastní sterilizaci, jehož výsledkem je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci. Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované a dekontaminují se ihned po použití. Přípravky a postupy pro dezinfekci a mytí se volí tak, aby nepoškozovaly ošetřovaný materiál.

49 Po provedené dekontaminaci se zdravotnické prostředky před zabalením důkladně osuší, prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je důležitým předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního způsobu. Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů určených ke sterilizaci do vhodných obalů (s výjimkou flash sterilizace), které je chrání před mikrobiální kontaminací po sterilizaci.

50 Způsoby sterilizace Fyzikální sterilizace se provádí vlhkým teplem, proudícím horkým vzduchem, plazmatem, formaldehydem nebo ethylenoxidem. Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) v parních přístrojích je vhodná pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odolných k těmto parametrům sterilizace.

51

52 Poskytovatel zdravotní péče je odpovědný za správnou volbu sterilizačního přístroje, sterilizačního programu a jim odpovídajícího zkušebního tělesa při provádění denního Bowie- Dick testu. Flash sterilizační cyklus nesmí být používán pro zdravotnické prostředky s dutinou.

53 Sterilizace cirkulujícím (proudícím) horkým vzduchem je určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech dle návodu výrobce: 160 C/60 min, 170 C/30 min, 180 C/20 min. Sterilizace plazmatem - využívá plazmatu vznikajícího ve vysokofrekvenčním nebo vysokonapěťovém elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky při parametrech podle návodu výrobce.

54 Sterilizace radiační - používá se nejčastěji při průmyslové výrobě sterilních zdravotnických prostředků Sterilizace chemická - je určena pro materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby.

55 Sterilizační obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až do jejich použití označují se datem sterilizace, datem expirace a sterilizačním centru kódem pracovníka typy obalů primární, sekundární, transportní skladování a transport

56 Druhy sterilních obalů a jejich expirace

57 Kontrola sterilizace Dokumentace sterilizace sterilizační deník, chemický test sterilizace, Bowie-Dick test, vakuový test Kontrola účinnosti sterilizačního přístroje Validace přístroje výrobcem

58 Bariérový ošetřovatelský režim Systém pracovních a organizačních opatření, které mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz Opatření při výskytu epidemiologicky závažných rezistentních kmenů (MRSA, ESBL kmeny, Clostridium difficile apod.)

59

60 Obecná režimová opatření izolace pacienta jednorázové rukavice a plášť před vstupem na izolační pokoj odložení ochranných pomůcek před opuštěním pokoje dodržování hygieny rukou alkoholová dezinfekce (Clostridium: mytí rukou, následně HDR)

61 vyhrazení lékařských nástrojů a jejich okamžitá dekontaminace uložení použitého prádla jako infekční úklid izolačního pokoje vyčleněnými pomůckami až po úklidu celého oddělení lze-li, vyčlenit personál pro pacienta s rezistentním kmenem po zrušení opatření nebo propuštění pacienta kontrolní stěry z prostředí

62 Bariérový režim na operačních a zákrokových sálech vhodné stavební uspořádání zóny: ochranná, čistá, aseptická a odsunová způsob vstupu do OS, používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) manipulace s biologickým materiálem, prádlem, použitými nástroji dezinfekce, sterilizace, úklid

63 Vstup pacienta na operační sály předoperační příprava pacienta na oddělení: osobní hygiena, příprava operačního pole, čisté nemocniční prádlo převoz z odd. na lůžku adhezivní koberce v místě přejezdu vozíku pacientský filtr překlad na sálový vozík (lůžko op. stolu) identifikace pacienta, kontrola op. pole, strany, šperky, dutina ústní

64 Pacient na operačním sále identifikace, kontrola bez oblečení, krytí operační rouškou, čepice příprava operačního pole dokonalá antisepse sterilním tamponem, souvislý povlak dodržení expozice do úplného zaschnutí dezinfekce sliznic (ústní, vaginální) nikdy nepoužívat alkoholové přípravky!!!

65 Personál na operačních sálech vstup do ochranné zóny v bílém nemocničním oblečení a obuvi vstupní filtr odložení bílého oblečení a obuvi, hygiena rukou a převlečení do sálového prádla, obutí do sálové obuvi, nasazení čepice (pokrývá celou vlasatou část hlavy) a ústenky(zakrývá nos, ústa a vousy).

66 Personál na operačním sále operační prádlo používat pouze pro činnost na operačním sále po použití odložit do vyznačené nádoby nebo pytle PVC nevycházet v něm mimo OS, neodkládat ve filtru na lavici či věšák do prostoru operačního sálu není dovoleno nosit tašky, kufry, příruční košíky, noviny, na rukou umělé nehty, šperky, náramky, řetízky, hodinky

67 vstup do čisté zóny operační prádlo, čepice, obličejová rouška vstup do sterilní zóny (umývárna, operační sál) nikdy bez obličejové roušky a čepice a bez provedené hygieny rukou. dodržovat postupy předoperačního mytí a CHDR, včetně mytí rukou a HDR měnit čepici a masku po každém operačním výkonu

68 vyměnit rukavice operatéra po skončení rouškování (mikrovlákna z roušek) operační plášť zakrývá celá záda omezit zbytečný pohyb na OS, zavírat dveře nepřekračovat cca 6 středně těžkých výkonů na 1 operační stůl a den(klesající asepse prostředí)

69 Manipulace s použitým operačním prádlem použité operační oděvy po použití odkládat do určených nádob nebo pytlů PVC ve vstupním filtru operační textil (lněný, bavlněný) odkládat po použití do určených nádob nebo pytlů PVC po operačním výkonu, neroztřepávat, naházet na zem na operačním sále

70 pytle s prádlem shromažďovat v určené místnosti operačního traktu a denně prádlo odvážet do prádelny stěny a podlaha omyvatelná a dezinfikovatelná, místnost odvětrávaná jednorázové operační prádlo a rouškování se odkládá do odpadu určeného ke spálení(infekční odpad)

71 personál manipulující s použitým prádlem musí používat ochranný oděv, čepici, ústenku a rukavice, dodržuje zásady osobní hygieny, po skončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou obaly na použité prádlo vhodné k praní, omyvatelné, dezinfikovatelné nebo na jedno použití

72 Manipulace s čistým operačním prádlem čisté operační prádlo po sterilizaci při přepravě chránit před znečištěním a druhotnou kontaminací (vhodný obal, skříňový vozík, klecový kontejner krytý obalem) přepravníky a zásobníky na čisté prádlo čistit a dezinfikovat nejméně 1 denně čisté operační prádlo včetně jednorázového skladovat v čistých skříních, regálech, uzavřených skladech (pravidelně čistit a dezinfikovat)

73 Úklid, malování, odstraňování odpadů četnost úklidu operační a zákrokové sály před začátkem operačního programu a po každém pacientovi sanitární úklid operačního traktu 1 týdně velký úklid operačního traktu 1 měsíčně čistit klimatizační výústky 1 týdně (před sanitárním úklidem) vlastní úklidové pomůcky pro OS a udržovat je v čistotě

74 malování 1 ročně operační a zákrokové sály, vždy, dojde-li ke kontaminaci stěn a stropů biologickým materiálem odpad odstraňovat po každém operačním výkonu, z operačního traktu denně robný odpad, včetně jednorázových jehel ukládat do pevnostěnných, uzavíratelných, spalitelných obalů bez další manipulace nádoby s odpadem označit kódem odpadu a nákladovým střediskem, jménem osoby zodpovídající za manipulaci s odpadem

75 Postup při poranění ostrým předmětem nebo nástrojem kontaminovaným BM novela zákona o ochraně veřejného zdraví zákon č. 223/2013 Sb. 75b, ods. 1) s účinností od 1. srpna 2013: povinnost hlášení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví každé poranění, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem spektrum a frekvenci laboratorních vyšetření u poraněných zajistit v souladu s vyhl. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů

76 Postup při poranění ostrým předmětem nebo nástrojem kontaminovaným BM nechat ránu krvácet použít virucidní dezinfekční prostředek na kůži ránu definitivně ošetřit (šití, krytí, převaz) uvědomit nadřízeného, BOZP (svědek) vyplnit formulář: Evidovaný úraz intranet, Nežádoucí události prohlídka a další preventivní péče závodního lékaře (ověření očkování, vyšetření markerů VH) následné hlášení na KHS Jmk provede OHE

77 Profesionální nákazy u zdravotníků Profesionální onemocnění infekční a parazitární s interhumánním přenosem jsou nejčastěji hlášena ve zdravotnictví Jedná se většinou o pracoviště typu léčeben pro dlouhodobě nemocné, interní a chirurgická oddělení nemocnic, domovy pro seniory, psychiatrické léčebny, apod.

78 Početnější výskyt onemocnění je u zdravotních sester, laborantů, sanitářů a pracovníků úklidu K přenosu onemocnění může dojít buď přímým kontaktem s nemocným člověkem (nemusí mít vždy zjevné a klinicky jasné příznaky onemocnění), od bacilonosiče, nebo i z biologického materiálu. Vstupní brána do organismu odpovídá vlastnostem původce přenosného onemocnění (dýchací cesty, zažívací systém, spojivky, kůže).

79 V souvislosti se zavedením povinného očkování zdravotníků proti virové hepatitidě B došlo k významnému poklesu výskytu onemocnění virovou hepatitidou (např. v roce 1988 bylo v ČSR hlášeno 268 VH, v roce 2002 jen 24 případů!). Četnost hlášených profesionálních infekcí v této položce ovlivňuje především počet onemocnění svrabem. (69 %)

80 Přestože se jedná o kožní projevy, je onemocnění svrabem hlášeno výhradně v této položce (vzhledem k tomu, že se jedná o přenosné onemocnění), nikoliv mezi kožními onemocněními. Je možné, že část těchto onemocnění uniká, protože není jednoznačná diagnóza (zdravotníci se často léčí sami, jejich zdravotnická dokumentace je většinou neúplná, chybějí záznamy o klinickém průběhu apod.).

81

82 Diagnostikovaná tuberkulóza (4 %) je převážně plicní, zcela ojediněle i mimoplicní formy. Nejčastěji jsou postiženi zdravotničtí pracovníci (převažují sestry a sanitárky) z oddělení TRN, LDN nebo mikrobiologických laboratoří, ojedinělé případy jsou z nemocničních oddělení patologie, neurochirurgie, gynekologie apod.

83 Opatření v souvislosti s epidemií hemorhagické horečky Ebola v západní Africe virus Ebola poprvé izolován v r. 1976, na SV Demokratické Republiky Kongo poblíž malé řeky Ebola první epidemie původcem filovirus ebola 5 kmenů vysoká úmrtnost % podle kmenu viru jedna z nejnebezpečnějších nákaz s jakou se lidstvo setkalo terorismus, biologická zbraň

84 Rizikové faktory pobyt na území s výskytem hemorhagické horečky přenos kontaktem s tělními tekutinami nemocného člověka přenos neporušenou kůží nebyl prokázán sliznicemi proniká i velmi malé množství viru

85 Příznaky inkubační doba 2 dny 4 týdny nejčastěji 2 3 dny náhlý nástup příznaků: vysokýmé horečky, skleslost, svalové bolesti, bolesti v kloubech,v oblasti břicha a hlavy často: průjem, zvracení, zánět spojivek, vnější i vnitřní krvácení

86 krvácení z trávicího traktu, postupně ze všech tělních otvorů krevní podlitiny na kůži postižení vnitřních orgánů zejm. jater, mozku velké bolesti, epileptické záchvaty

87

88 Léčba a prevence léčba symptomatická prakticky nereaguje na virostatika prevence několik vakcin ve stadiu výzkumu dodržování alespoň základních principů čistoty v nemocnicích (mytí rukou, sterilizace inj. jehlel apod.)

89 Opatření v ČR vyhlášeno Ministerstvem zdravotnictví ČR Ochranné opatření před zavlečením hemoragické horečky Ebola ze zahraničí přes mezinárodní letiště. vyplnění příletové karty osobní údaje, telef. kontakt, dotaz na pobyt v zasažených oblastech do 42 dní pčed příletem do ČR

90 Opatření v ČR v případě pobytu v zasažených oblastech další vyšetření pracovníky ochrany veřejného zdraví a poučení o dalším postupu letiště Václava Havla, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Pardubice

91 Opatření ve FNUSA Postup pro zdravotnické pracovníky při podezření na vysoce nakažlivou nemoc (VNN) MUDr. J. Kratochvílová, vedoucí OHE pro podezření na onemocnění Ebolou svědčí: vysoká horečka (nad 38,6 C) + pozitivní cestovní nebo epidemiologická anamnéza

92 okamžitě po stanovení podezření na VNN použít OOPP: ochranné brýle, obličejovou roušku s filtrem M3, jednorázový ochranný oděv, jednorázové rukavice, vysoké návleky na nohy tyto OOPP k dispozici: ARK urgent. příjem, nízkoprahový příjem, amb. I. CHK, KOCHHK a ORZL lze-li: 2 jednorázové obličejové roušky pro pacienta

93 použité OOPP odkládat do zdvojených pytlů na infekční odpad, následně provést HDR ohlásit podezření orgánu ochrany veřejného zdraví pacienta ve stabilizovaném stavu izolovat na amb., kde bylo podezření zjištěno zabránit vstupu dalších osob, uzavření čekárny

94 zajistit, aby osoby v epidemiol. významném kontaktu, vyčkaly do příjezdu pracovníka KHS s nemocným, nebo alespoň zajistit osobní údaje těchto osob neprovádět odběry biologického materiálu vyčkat příjezdu pracovníka KHS a řídit se jeho pokyny

95 Zdroje: řízená dokumentace: R/C/47999/006 Pracovní postup Manipulace s biologickým materiálem, jeho skladování a likvidace R/C/47999/003Režimová opatření pro kontrolu výskytu epidemiologicky závažných bakteriálních kmenů (EZBK) ve FNUSA Postup pro zdravotnické pracovníky při podezření na vysoce nakažlivoz nemov (VNN)

96 Děkuji za pozornost