ZKUŠENOSTI Z PROJEKTOVÁNÍ A VÝSTAVBY

Transkript

1 ZKUŠENOSTI Z PROJEKTOVÁNÍ A VÝSTAVBY REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY ŠTÍTARY doc. Ing. Milan Látal, CSc. 1), Ing. Jaroslav Hedbávný 2), Milan Drda 3) 1) 2) 3) VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Soběšická 820/156, Brno, telefon: , latal@vasgr.cz VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Třebíč Kubišova 1172, Třebíč, telefon: , hedbavny@vastr.cz ENVI-PUR, s.r.o. Kpt. Jaroše 358, Tábor, telefon: , drda@envi-pur.cz Úpravna vody ve Štítarech upravuje povrchovou vodu z vodárenského zdroje - vodní nádrže Vranov na řece Dyji (říční km 174,450). Přehrada byla vybudována a uvedena do trvalého provozu v roce Víceúčelová nádrž slouží jako akumulace vody pro vodárenský odběr úpravny vody Štítary, k nalepšení průtoků pro úpravnu vody ve Znojmě a k zabezpečení průtoků v průměrném ročním množství 2,05 m 3 /s do Mlýnského náhonu, k zajištění odběrů pro závlahový kanál Krhovice-Hevlín, plní funkci protipovodňové ochrany, slouží pro výrobu el. energie ve špičkové vodní elektrárně Vranov. Významnou funkcí vodní nádrže je i rekreační využití v regionu. Odběr vody z řeky Dyje z vodní nádrže Vranov v množství Q max = 200 l/s byl povolen vodoprávním povolením referátu ŽP Okresního úřadu Znojmo č.j. Vod 1572/231.2/98- Ko ze dne , které změnilo původní rozhodnutí ONV v Třebíči ze dne Na úpravnu vody je voda dopravována z čerpací stanice na břehu přehradní nádrže Vranov nad Dyjí, čerpadla jsou umístěna na plovoucím rameni, kterým se vyrovnává kolísání vodní hladiny. Technologické vystrojení ČS tvoří 6 ks ponorných čerpadel, která jsou rozdělena do 2 větví po 3 ks čerpadel, z nichž každé má jmenovitý výkon Q = 50 l/s. V současnosti je v provozu vždy pouze jedna větev, regulace výkonu se děje pouze připínáním a odpojováním čerpadel z téže větve. Při vysoké hladině v přehradní nádrži vlivem nižší ztráty je společný výkon jedné trojice čerpadel až 170 l/s, což tvoří současný maximální výkon úpravny vody, přestože technologie může dosáhnout vyššího výkonu. Obě výtlačné větve se spojují do jednoho výtlaku v armaturním prostoru ČS a tímto potrubím je surová voda dopravována do budovy ÚV Štítary, která je vzdálena cca 2 km. Objekt čerpací stanice je napájen el. energií ze samostatné trafostanice. Objekt ČS je oplocen a je k němu zřízena příjezdná cesta. Úpravna vody Štítary - současný stav Maximální výkon - čerpaná surová voda l/s Maximální výkon - technologie úpravny vody l/s Minimální výkon l/s Skutečná výroba - průměr l/s 95

2 Úpravna vody Štítary je situována při silnici č. 408 Šumná - Jemnice. Úpravna je tvořena hlavní technologickou halou, ve které jsou symetricky uspořádány dvě totožné technologické linky a budovou pomocných provozů a chemického hospodářství umístěnou kolmo k technologickým halám. Úpravna vody byla budována v etapách. V sedmdesátých letech 20. stol. byla vystavěna první technologická linka s provozní budovou (v tomto projektu ozn. "A"). V 80. letech byla v rámci 2. etapy přistavěna druhá technologická linka a úpravna dosáhla dnešní kapacity ("B"). Následně byla v 90. letech v rámci rekonstrukce vybudována linka finálního zpracování kalu a zrekonstruována čerpací stanice surové vody. Technologická linka před rekonstrukcí byla dvoustupňová, obsahovala následující technologické uzly: čerpací stanice surové vody (ČS Vranov) první separační stupeň - flokulace s hydraulickým mícháním pomocí pevných vestaveb (4 nádrže) - sedimentace (4 nádrže propojené s flokulacemi) druhý separační stupeň - otevřené pískové rychlofiltry s mezidnem (12 ks, celková filtrační plocha 216 m 2 ) akumulace upravené vody (4 nádrže, celk. akumulační objem m 3 ) chemické hospodářství - dávkování koagulantu (síran železitý, 1 soubor, dávkovací místo přivaděč surové vody) - dávkování vápenného mléka (2 soubory, dávk. místo přelivné žlaby sedimentací) - zdravotní zabezpečení (plynný chlór, 2 soubory, dávk. místo nátok do akumulace) kalové hospodářství - kalové nádrže - zahušťování kalů - kalolis - mezideponie odvodněných vodárenských kalů distribuce do spotřební sítě - rozvod tlakové vody pro provoz úpravny (ATS) - čerpací stanice Jemnice - zásobovací řad Častohostice Produkovaná upravená voda slouží k hromadnému zásobování obyvatel napojených na Skupinový vodovod Třebíčsko, který zajišťuje zásobení pitnou vodou na území okresů Třebíč a částečně Znojmo. Rekonstrukce je prováděna po stránce stavební, technologické a elektrotechnické. Součástí řešení je i zavedení bezpečnostního kamerového systému na ČS Vranov. Hlavní důvody rekonstrukce ÚV Štítary Strategickým cílem projektu "Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě JZ Moravy, region Třebíčsko" je zajištění jakosti a množství pitné vody pro obyvatelstvo tak, aby byly splněné hodnoty podle platných hygienických předpisů České republiky a Směrnice Rady č. 80/788/EEC Pitná voda a Směrnice Rady č. 98/83/ES O jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. 96

3 Hodnocení kvality surové vody z vodárenského hlediska Z údajů o kvalitě surové vody vyplývají vždy zásadní poznatky pro návrh technologické linky úpravny. Předně je z dostupných dat zřejmé, že kvalita surové vody přitékající na úpravnu je v průběhu roku velmi proměnná a to v několika technologicky významných parametrech (např. CHSK(Mn), mangan). To pro budoucnost implikuje potřebu kontinuální analýzy několika klíčových technologicky významných parametrů kvality vody a provázání těchto parametrů s nastavením provozních režimů jednotlivých procesů zařazených do technologické linky úpravny. Chemické parametry kvality surové vody Při zhodnocení kvality vody dle 21 až 23 vyhlášky 428/2001 Sb. k zákonu 274/2001 Sb. ve smyslu směrnice 75/440/EHS jsou nejproblematičtější tyto parametry kvality vody: huminové látky barva po filtraci adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) fenoly jednosytné mangan nasycení kyslíkem Shrnutí kvalitativních parametrů a jejich vliv na koncepci rekonstruované technologické linky úpravny Na základě shrnutí všech dostupných informací o průběhu kvality upravované vody vyplynulo, že úpravna vyžaduje zásadní rekonstrukci. Některé kvalitativní parametry surové vody vyžadovaly doplnění technologické linky úpravny zejména o sorpci na aktivním uhlí a také o proces oxidace. Tyto procesy (sorpce a oxidace) nemají alternativu a nebylo je možné řešit jakoukoli intenzifikací či úpravami současné technologické linky, protože v ní nebyly zahrnuty. Do technologické linky nově zařazen oxidační stupeň zaměřený zejména na oxidaci manganu a zbylých rozkladných produktů z anaerobního prostředí v údolní nádrži. Tento oxidační krok bude realizován za použití manganistanu draselného. V tomto stupni je však nezbytné sladit potřeby oxidace s nebezpečím oxidační lyze buněk organismů, které se budou vyskytovat v surové vodě. Při příliš razantní oxidaci by docházelo k porušení jejich buněčných stěn a vylití obsahu do upravované vody. Tím by probíhal zcela nežádoucí proces zvyšování koncentrací rozpuštěných či koloidních organických látek ve vodě a možnost uvolňování například sinicových toxinů do volné vody a následná potřeba je likvidovat další oxidací a sorpcí. Pro dosažení vhodného ph pro oxidaci je navržena provozní alternativa s předalkalizací surové vody. V rámci rekonstrukce bylo dále nutné zajistit hygienické zabezpečení upravené vody. Stávající prostá desinfekce plynným chlorem přinášela nežádoucí efekty v podobě tvorby THM, přechod na oxid chloričitý se z obdobných důvodů (výskyt chloritanů) jevil rovněž problematickým. Nakonec byla vybrána varianta kombinace chloraminace a UV-záření s následným dochlorováním na přivaděčích (v případě potřeby). U chloraminace se jedná se o dávkování roztoku amonné soli (zde síranu amonného), na kterou se volný chlor naváže za vzniku monochloraminu a dichloraminu, které pak již výrazně méně reagují s organickými látkami - vznik nežádoucích THM je tak potlačen. Tato metoda skýtá ještě jednu výhodu, a tou je větší stálost tohoto desinfekčního prostředku, vhodná právě pro zabezpečení dlouhých přivaděčů. Určitým rizikem tohoto procesu může být nežádoucí vznik dusitanů. 97

4 Navržený postup byl odzkoušen zkušebním provozem chloraminace. Po získání kladného stanoviska KHS a po nezbytné provozní přípravě bylo zkušební dávkování síranu amonného zahájeno. Dávkovací technika dávkovací čerpadla DC 60, rozpouštěcí nádrže o objemu 700 l, potřebné armatury a potrubí, které bylo zaústěno před dávkování plynného chloru. Pro zahájení dávkování byl použit 1% - ní roztok síranu amonného a dávka 1 g/m3. Hned po zprovoznění dávkování byla zahájena laboratorní kontrola (denně na úpravně, týdně ve vybraných místech distribuční sítě) s cílem monitorovat obsah amonných iontů, forem chloru a případných dusitanů. Souběžně byla prováděna pravidelná kontrola přesnosti dávkování objemovou metodou. Je třeba zdůraznit, že dle zmíněné vyhlášky č. 252/2004 Sb. se v případě používání chloraminace musí udržovat koncentrace celkového aktivního chloru do 0,4 mg/l. Již po několika dnech se objevily první efekty choraminace - pokles koncentrace volného chloru postupně až na hranici detekce a růst koncentrace chloru celkového do té míry, že musela být postupně snižována jeho dávka jak na úpravně, tak při dochlorování na síti. Výskyt nežádoucích dusitanů nebyl registrován, obsah amonných iontů se nejčastěji pohyboval kolem 0,20-0,25 mg/l, výjimečně bylo dosaženo hodnoty 0,40 mg/l. Spotřeba chloru pro desinfekci se postupně mohla snížit až na 1/3 původního množství, což po ekonomické stránce kompenzuje náklady na nákup síranu amonného. Přibližně po třech týdnech aplikace síranu amonného byly z upravené vody na ÚV a třech vybraných míst distribuční sítě odebrány první orientační vzorky na stanovení chloroformu. Přinesly příjemné překvapení v podobě výrazného snížení jeho obsahu na hodnoty do 10 mg/l. Od počátku roku 2006 byly ve třech- až čtyř-týdenních intervalech odebírány ve sledovaných profilech další vzorky na stanovení chloroformu. Výsledky těchto rozborů jsou více než uspokojivé. Souběžně probíhala kontrola obsahu amonných iontů a dusitanů, která potvrdila dříve získané poznatky. Je možno konstatovat, že zkušební provoz chloraminace potvrdil výrazné snížení koncentrace chloroformu ve všech sledovaných místech, z nichž nejvzdálenější od ÚV je Náměšť nad Oslavou (cca 60 km). Z těchto důvodů povolil hygienický orgán trvalé používání chloraminace, která se tak mohla stát významnou součástí inovované technologie ÚV Štítary a účinným nástrojem pro snížení až zamezení tvorby nežádoucích THM. Popsaná koncepce tak byla zapracována do projektu celkové rekonstrukce ÚV Štítary. Upravená voda po filtraci bude nejprve vystavena UV-záření, následně bude ještě před vstupem do akumulace dávkován roztok síranu amonného a potom plynný chlor. Cíle v zásobování pitnou vodou Cílem rekonstrukce ÚV Štítary je zajištění kvality pitné vody vyhovující limitům Vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. ze dne 22. dubna 2004, kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a to v množství kapacitního výkonu ÚV Q max = 200 l/s a průměrného výkonu úpravny Q prům = 150 l/s. Architektonické a výtvarné řešení rekonstrukce Objekt úpravny vody se pohledově nemění a vzhled je poplatný době jejího vzniku. U budovy úpravny dojde ke změně architektonického řešení pouze změnou způsobu zastřešení vybudováním nové střechy valbového typu místo stávající ploché. Navržené řešení vzhledem a materiálovým vyhotovením bude odpovídat místním podmínkám. Převážný objem rekonstrukčních prací se bude týkat technologických zařízení, jejichž rekonstrukce se bude provádět uvnitř stávajících budov, z architektonického hlediska nebude žádný vliv na okolní zástavbu a změnu vzhledu krajiny. 98

5 V areálu úpravny vody se dále rozšíří jedna ze dvou stávajících mezideponií odvodněných vodárenských kalů. Jedná se o plošný objekt se zachováním stávajícího charakteru provedení. Popis rekonstrukce ÚV Štítary Návrhový stav nové technologické linky vychází z výsledků laboratorních zkoušek, technologických poloprovozních zkoušek z provozních výsledků kvality surové a upravené vody dosažených na stávajících technologických zařízeních. V neposlední řadě také vychází návrh technologie z výsledků provozů na jiných úpravnách vod s podobnou kvalitou surové vody a obdobnou technologií úpravy, dále navazuje na bohaté zkušenosti s úpravou vody, jak projektantů, tak technologů. Další základ návrhu a upřesnění vychází z poloprovozních zkoušek na lokalitě (Doc. Ing. Petr Dolejš, CSc.). Celý provoz ÚV bude po rekonstrukci řízen z velína řídícím systémem. Surová voda je čerpána z přehrady v maximálním množství 170 l/s. Úpravna vody je dle požadavku investora rekonstruována na Qmax = 200 l/s. Zajištění možného přítoku surové vody do úpravny v kapacitním množství bude zajištěno technologickou úpravou řídícího programu v čerpací stanici surové vody Vranov. V úpravně vody bude surová voda přiváděna novým nerezovým potrubím DN 500 mm, kterým vstupuje v suterénu a po průchodu průtokoměrem se rozděluje na dvě stejné technologické větve. Rekonstrukce zahrnuje následující stavební a technologické soubory: Stavební: Stavební úpravy pro technologii Stavební úpravy budovy pomocných provozů Střecha ÚV Zdravotně-technické instalace Vzduchotechnika Přeložka zásobovacího řadu do Častohostic Mezideponie odvodněných vodárenských kalů Sklady filtračního písku Úložiště koncentrovaného síranu železitého Přístřešky Oprava povrchu komunikací v areálu úpravny vody Chodníky Oplocení a vjezdy Technologické: Trubní rozvody Homogenizace Sedimentace Písková filtrace Filtrace GAU Chemické hospodářství a zdravotní zabezpečení pitné vody Čerpací stanice pitné vody Kalové hospodářství Měření kvality vody Technologická elektroinstalace ASŘTP 99

6 Popis rekonstrukce technologie na ÚV Štítary Trubní rozvody Součástí rekonstrukce úpravny vody je výměna všech trubních rozvodů v budově úpravny vody. Stávající ocelové potrubí je nahrazováno potrubím z nerezové oceli. Po vstupu přívodního potrubí surové vody DN 500 je osazen hlavní vodoměr surové vody. Následně je provedeno rozdělení na dvě technologické větve úpravny vody. Na těchto větvích jsou nově osazeny dva rychlomísiče za kterými, před nátokem do flokulačních a usazovacích nádrží jsou umístěny nové průtokoměry. Tato část přívodního potrubí je zvětšena z DN 400 na DN 500, aby bylo možné hydraulicky dosáhnout požadovaného výkonu úpravny vody Q = 2 x 100 l/s. Odtok z usazovacích nádrží je veden dále potrubím z nerezového materiálu na filtry. Vzhledem k tomu, že je zde použit nový systém náhrady mezidna u vodárenských filtrů s dvousměrným průtokem pracích médií, jsou kompletně vybourána mezidna filtrů a sanovány stěny filtrů. Přívodní a odvodní potrubí je přizpůsobeno novému systému včetně prostupů. Podle požadavku provozovatele bude zrealizováno propojení levé a pravé technologické haly potrubím DN 400, které spojí obě technologické linky v místě nátoku na otevřené pískové rychlofiltry. Toto propojovací potrubí bude osazeno dvěma uzavíracími klapkami se servopohony a vypouštěcím potrubím s ruční uzavírací klapkou. V normálním režimu bude propojovací úsek uzavřen. V případě potřeby bude možno pomocí tohoto propojení provést přesměrování průtoku oběma polovinami úpravny vody. Při obnovení původního režimu průtoku každou polovinou úpravny budou obě servoklapky současně uzavřeny a zbylá voda z úseku vypuštěna výpustným potrubím s ruční uzavírací klapkou. Z pískových rychlofiltrů je potrubí vedeno gravitačně na filtry s náplní granulovaného aktivního uhlí. Trubní rozvody v těchto rychlofiltrech jsou přizpůsobeny opět navrženému filtračnímu systému. Z těchto rychlofiltrů voda přetéká přes UV lampy do akumulačních nádrží. Také je navrženo propojení akumulací obou větví do ČS. Z nerezové oceli jsou dále navržena odpadní potrubí, bezpečnostní přepady i rozvody technologické tlakové vody. Potrubnímu materiálu jsou přizpůsobeny veškeré podpůrné a doplňkové konstrukce, včetně spojovacího materiálu. Rozvody chemikálií jsou navrženy v plastovém potrubí s výjimkou trasy vápenné vody, která je vedena v gumových hadicích. Trasa hlavního koagulantu vede z místnosti pomocných provozů do rychlomísiče, zvlášť pro každou větev. Trasa pomocného koagulantu je zakončena na začátku flokulační komory. Vápenná voda je zaústěna do přelivových žlabů z usazovacích nádrží. Plynný chlór je dávkován za UV lampy na odtoku z filtru s náplní GAU. Chlorid amonný je potom dávkován do obou zásobovacích řadů na výstupu z úpravny v čerpací stanici. Materiálové provedení nově realizovaných potrubí je nerezová ocel předepsané tř Současně s výměnou potrubních rozvodů jsou měněny i všechny uzavírací armatury. Spoje nových potrubních tras jsou svařované a přírubové. Příruby montovaných spojů jsou hliníkové nebo nerezové podle konkrétních podmínek v místě osazení. Délková kompenzace větví je zabezpečena potrubními spojkami. Homogenizace Cílovým porekonstrukčním stavem jsou dva statické rychlomísiče, pro každou polovinu úpravny vody samostatný, neboť současné použití pouze jednoho homogenizátoru neumožňuje přesné řízení flokulačního procesu ve flokulačních nádržích a tím dochází ke vzniku vodárenských vloček na nevhodném místě ve flokulačních nádržích. 100

7 Do rychlomísiče je přiveden hlavní koagulant ze zásobní nádrže chemického hospodářství, dávkovaný dávkovacími čerpadly koagulantu. Z homogenizátoru se potrubí surové vody v každé polovině úpravny vody rozděluje ještě do dalších dvou větví a natéká do čtyř flokulačních nádrží. Průtok v každém ze čtyř nátoků je měřen samostatným průtokoměrem. Flokulace a sedimentace Flokulační nádrže jsou v každé části úpravny dvě, celkem čtyři. Jejich půdorysné rozměry činí 6 x 6 m, hloubka je 3,50 m. Jsou navrženy na principu hydraulického míchání suspenze prostřednictvím pevných norných stěn opatřených deflektory. Nátok na každou flokulační komoru je přesně měřen průtokoměrem a nátok do nádrží je řízen klapkou se servopohonem. Flokulační nádrže zajišťují optimální průběh flokulace vodárenských vloček při optimálních středních gradientech rychlosti od 150 s-1 na vstupu a 20 s-1 na výstupu z flokulační nádrže. Každá nádrž je na dně opatřena shrabovákem, který kontinuálně stírá vodárenský kal do kalových komor společných s usazovacími nádržemi. Přetok vody z flokulační do usazovací nádrže je zajištěn přes nornou stěnu, která obě nádrže rozděluje. obr. 1 umístění flokulačních stěn a shrabovacího zařízení ve flokulaci Usazovací nádrže jsou celkem rovněž čtyři, jako flokulační nádrže. Voda natéká do usazovací nádrže pod nornou stěnou. Šířka nádrže je opět 6 m, délka 32 m a hloubka 3,5 m. Doba zdržení je v této nádrži od 2 do 4 h podle průtočného množství upravované vody. Každá nádrž je vybavena shrabovákem délky 30 m který v dolní poloze stírá dno do kalového prostoru a v horní poloze stírá hladinu do nově instalovaného žlabu. Dále je v nádrži umístěna norná stěna za kterou je nainstalován systém odtahových žlabů do kterých je zaústěn přívod vápenné vody. Tato voda pak přetéká gravitačně na pískové rychlofiltry. Shrabovák kalu bude kontinuálně v provozu na vyklízení vodárenského kalu. 101

8 Písková filtrace Z podélných usazovacích nádrží natéká voda gravitačně v obou větvích úpravny vody na pískové otevřené rychlofiltry. Těchto rychlofiltrů je 6 pro každou větev. Celkem se jedná o 12 kusů rychlofiltrů o půdorysných rozměrech jednoho filtru 3 x 6 m s celkovou filtrační plochou 216 m 2. Rychlofiltry jsou navrženy se systémem náhrady mezidna vodárenských filtrů Leopold s dvousměrným průtokem pracích médií. Filtrační náplň bude použita jednovrstvá, vodárenský písek zrnitosti 1 až 1,6 mm, výška filtrační náplně 1,50 m. Průměrná filtrační rychlost při funkci všech rychlofiltrů je cca 3,5 m/h což je takřka optimální při charakteru znečištění surové vody. V rámci rekonstrukce se provádí výměna obou pracích čerpadel a doplnění stávajícího dmychadla pracího vzduchu o další 1 ks shodných parametrů. Prací čerpadla a dmychadlo jsou navrženy s plynulým ovládáním výkonu pomocí frekvenčních měničů. Regenerace rychlofiltrů bude probíhat ve třech fázích tj. praní vzduchem, vzduchem a vodou a poslední fáze bude praní pouze vodou. Na potrubí prací vody za čerpadly bude instalován registrační průtokoměr, stejně jako na potrubí pracího vzduchu za dmychadly. Po praní každého rychlofiltru nastane zafiltrování a voda z této fáze regenerace je čerpána novým výkonnějším čerpadlem zpět do nátoku na otevřené pískové rychlofiltry. Tím bude zachováno výrazné snížení spotřeby technologické vody. Systém náhrady mezidna u vodárenských filtrů s dvousměrným průtokem pracích médií Drenážní systém firmy F. B. Leopold Company, Incorporated nahrazuje mezidno pískových filtrů patentovaným systémem zaručujícím rovnoměrné rozdělení pracího vzduchu po celé ploše filtrů. Tento systém zaručuje až 20% úsporu prací vody díky lepšímu vyprání filtrační náplně a tím dosažení větší kalové kapacity. Zároveň z důvodu odstranění mezidna umožňuje zvýšit filtrační vrstvu a tím ještě zvýšit účinnost filtrace i kalovou kapacitu filtru. Drenážní systém náhrady mezidna u vodárenských filtrů s dvousměrným průtokem pracích médií je tvořen speciálními plastovými výlisky, spojovanými při montáži pomocí zámků. Materiál výlisků i speciální krycí desky drenážního systému IMS Cap je vysokomolekulární polyetylén. Drenážní systém se pokládá přímo na dno filtru do speciální betonové směsi. Po osazení zaručuje drenážní systém rovnoměrné rozdělení pracího vzduchu po celé ploše dna filtru. 102

9 obr. 2 příčný řez systémem náhrady mezidna Leopold obr. 3 podélný řez systémem náhrady mezidna Leopold Filtrace GAU Přefiltrovaná voda z pískových rychlofiltrů přetéká gravitačně na otevřené rychlofiltry s náplní granulovaného aktivního uhlí (GAU). Tyto rychlofiltry jsou situovány do prostoru nevyužívaných nádrží pro ozonizaci. Pro každou větev jsou navrženy dva rychlofiltry opět s drenážním filtračním systémem typu Leopold. Výška filtrační náplně GAU je 2,0 m a doba zdržení na těchto filtrech se pohybuje od 10 do 20 minut podle okamžitého průtoku upravované vody. 103

10 obr. 4 podélný řez systémem náhrady mezidna Leopold u filtrů s GAU obr. 5 příčný řez systémem náhrady mezidna Leopold u filtrů s GAU Chemické hospodářství a zdravotní zabezpečení pitné vody Dávkování jednotlivých chemikálií má za cíl, aby probíhaly takové chemické a fyzikálně-chemické děje, které umožní dosáhnout požadované separační účinnosti technologické linky úpravny. Zdravotní zabezpečení UV zářením je moderním technologickým procesem, jehož účinnost významně převyšuje účinnost chlóru zejména při likvidaci rezistentních patogenních mikroorganismů, jakými jsou například prvoci Cryptosporidium a Giardia. Z UV zařízení přetéká voda do akumulace, kde je zdravotně zabezpečena dávkováním plynného chlóru v optimální dávce. Na výstupu z akumulací 104

11 je ještě zařazeno dávkovací místo dávkovacího souboru s chloraminací a takto ošetřená voda odtéká do spotřebiště. V rámci osazení tohoto hygienizačního stupně bude prováděna kontrola (denně na úpravně, týdně ve vybraných místech distribuční sítě) s cílem monitorovat obsah amonných iontů, forem chloru a případných dusitanů. Souběžně bude prováděna pravidelná kontrola přesnosti dávkování objemovou metodou, aby byla garantována koncentrace celkového aktivního chloru do 0,4 mg/l. Tím bude dosaženo úspory spotřeby chloru pro desinfekci až 2/3 původního množství, což po ekonomické stránce bude kompenzovat náklady na nákup síranu amonného. S další dezinfekcí vody se počítá až na trase dochlorovacími stanicemi podle momentální koncentrace chloru. Čerpací stanice pitné vody V čerpací stanici Jemnice se v rámci rekonstrukce vymění čerpadla, potrubí a armatury. Původní tři čerpadla budou demontována a nahrazena dvěma identickými novými, které umožní zvednout špičkové čerpané množství až na 15 l/s při zachování 100% rezervy. Plynulé ovládání výkonu obou nových čerpadel bude prostřednictvím frekvenčních měničů. Stávající AT stanice pro zásobení vlastního provozu úpravny vody zůstane zachována, provede se pouze její přemístění a trubní přepojení na nově rekonstruované tlakové rozvody úpravny vody a budovy pomocných provozů. Bude provedena výměna stávajícího čerpadla pro dopravu písku za nové. V budově pomocných provozů bude při rekonstrukci zrušeno strojní zařízení kompresorovny. Stávající kompresor pro kalolis bude doplněn dalším 1 ks shodných technických parametrů. Oba kompresory + 2 stojaté tlakové nádoby přemístěny do stávající strojovny v 1. PP technologické haly "A". Budou společně zásobovat vzduchem jak kalolis, tak i sila vápenného hospodářství. Nově je vybudováno vypouštění akumulací tak, aby vyhovovalo potřebám provozu a bylo možno každou akumulaci zvlášť v případě potřeby vypustit do zásobovacích řadů. Toto je řešeno nově navrženým propojením všech akumulací ze dna novým nerezovým potrubím DN 150, u každé akumulace bude instalována ruční uzavírací klapka. Všechna potrubí budou postupně spojena v jednu větev, která bude tvořit sání nově navrženého čerpadla. Tímto čerpadlem bude provedeno odčerpání zbytku vody v kterékoliv akumulační nádrži (při jejím odstavení od zbytku úpravny uzavíracími klapkami) do zásobovací větve směr Častohostice. Výkon čerpadla byl navržen tak, aby bylo možno provést vyčerpání poloviny objemu největší akumulace přibližně za 24 hodin. Kalové hospodářství V rámci rozšíření mezideponie odvodněných vodárenských kalů bude provedena i výměna čerpací techniky kalového hospodářství, která obsahuje 1 ks čerpadla odsazené vody. Také na kalových potrubních rozvodech bude vyměněno 6 klapek se servopohony za nové. Dle požadavku investora je nutné zvýšit kapacitu úložiště s výhledem minimálně 8 roků. Za tímto účelem bude rozšířena stávající mezideponie č. 2 z původní plochy m2 vznikne nová rozšířená mezideponie o ploše m2. Tím bude možné počítat s úložným objemem celkem cca m3. 105

12 Měření kvality vody Standardním měřením budou vybaveny jednotlivé linky dávkování chemikálií a další technologické provozy. Na dávkování chemikálií na společný výtlak za čerpadla budou doplněny hmotnostní průtokoměry pro hlídání průtoku a koncentrace roztoků. Nově budou zřízena odběrová místa vzorků kvality vody před a za každým dávkováním chemikálie do technologické linky. Odběrová místa budou zřízena také před a za UV výbojkou. obr. 1. Blokové schéma technologie ÚV Štítary obr. 6 - Blokové schéma technologie ÚV Štítary 106