3.1 Základní poznatky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3.1 Základní poznatky"

Transkript

1 3.1 Základní poznatky 3.1 Určete klidovou hmotnost m a atomu uhlíku a atomu ţeleza. 3.2 Určete klidovou hmotnost m m molekuly vody H 2 O a molekuly oxidu uhličitého CO Určete molární hmotnost M m vody H 2 O a oxidu uhličitého CO Určete přibliţný počet molekul v 1 kg vody H 2 O. 3.5 Jaký je přibliţný počet atomů, který je obsaţen v ţelezném závaţí o hmotnosti 1 kg? 3.6 Kolik atomů obsahuje krychlička olova o hmotnosti 500 g? 3.7 Jaké je látkové mnoţství n vody o objemu 1 litr, je-li hustota vody kg m 3? 3.8 Jaké je látkové mnoţství n oxidu uhličitého CO 2 o hmotnosti l kg? 3.9 Můţeme do odměrného válce o objemu 15 cm 3 nalít vodu o látkovém mnoţství 1 mol? 3.10 Jaké látkové mnoţství představuje atomů vodíku? 3.11 Určete molární objem V m oxidu uhličitého CO 2 při teplotě 0 C a tlaku 1, Pa, je-li za těchto podmínek jeho hustota 1,951 kg m Jaký je objem vzduchu v litrech o látkovém mnoţství 1 mol při teplotě 0 C a tlaku 10 5 Pa? 3.13 V uzavřené nádobě je plynný oxid uhličitý CO 2 o hmotnosti 550 g. Vadným ventilem uniká z nádoby za 1 minutu průměrně molekul CO 2. Za jakou dobu uniknou z nádoby za tohoto předpokladu všechny molekuly plynu? Prostor, do kterého plyn uniká, je dostatečně velký Z povrchu kapky benzinu o objemu 10 mm 3 se vypaří za dobu 1 s průměrně částic. Za jakou dobu se vypaří celá kapka? Předpokládáme, ţe hustota benzinu je 700 kg m 3 a jeho molární hmotnost 108 g mol Předpokládejte, ţe z povrchu vodní kapky o objemu 1 mm 3 se vypařuje kaţdou sekundu právě 1 milion molekul. Za jakou dobu se vypaří celá kapka? 3.16 Proč se nepravidelně rozšiřuje stopa, kterou zanechává zrnko barviva klesajícího v nádobě s vodou? Proveďte pokus se zrnkem manganistanu draselného V kterém případě se rozpouští ve vodě cukr rychleji, ve studené, nebo v teplé vodě? Odpověď zdůvodněte Při které teplotě jsou voda a led v izolované nádobě v rovnováţném stavu? 3.19 V uzavřené nádobě se volně pohybují čtyři molekuly. Určete největší a nejmenší hodnotu pravděpodobnosti jejich rozdělení do dvou částí nádoby o stejném objemu Vyjádřete teploty 0 C a 100 C v kelvinech.

2 3.21 Na koupališti byla naměřena teplota vody 27 C. Jaká termodynamická teplota této teplotě odpovídá? 3.22 Olovo se taví za normálního tlaku při teplotě 327,3 C. Vyjádřete tuto teplotu v kelvinech Jaká Celsiova teplota odpovídá termodynamickým teplotám 0 K, 100 K a 300 K? 3.24 Rozdíl termodynamických teplot dvou těles je T = 100 K. Vyjádřete tento rozdíl v Celsiových stupních Vyjádřete v Celsiových stupních zápis a) T = 30 K, b) T = 30 K Vysvětlete, proč platí t = T.

3 3.2 Vnitřní energie, práce a teplo 3.27 Proč je voda v moři po silné bouři teplejší? 3.28 Kovová kulička o hmotnosti 0,1 kg spadne volným pádem z výšky 20 m do písku. O jakou hodnotu vzroste vnitřní energie kuličky a písku? 3.29 Dřevěná kostka o hmotnosti 5 kg je vrţena rychlostí 10 m s 1 po drsné vodorovné podloţce a vlivem tření se zastaví. O jakou hodnotu vzroste vnitřní energie kostky a podloţky? 3.30 Míč o hmotnosti 400 g spadl volným pádem z výšky 10 m na vodorovnou podlahu a odrazil se do výšky 6 m. O jakou hodnotu vzrostla při nárazu míče na podlahu vnitřní energie míče a podlahy? 3.31 Tenisový míček o hmotnosti 58 g narazil vodorovným směrem na svislou stěnu rychlostí 90 km h 1 a odrazil se rychlostí 60 km h 1. O jakou hodnotu vzrostla při nárazu vnitřní energie míčku a stěny? 3.32 Kámen o hmotnosti 0,5 kg vrţený svisle dolů z výšky 20 m rychlostí 18 m s 1 dopadl na zem rychlostí 24 m s 1. Vypočtěte práci vykonanou při překonávání odporu vzduchu a přírůstek vnitřní energie kamene a okolního vzduchu Střela o hmotnosti 10 g pohybující se rychlostí 400 m s 1, prostřelila dřevěnou desku a po průletu měla rychlost 200 m s 1. Vypočtěte, o jakou hodnotu vzrostla vnitřní energie střely a desky Těleso o hmotnosti 3 kg se pohybuje po vodorovné rovině rychlostí 3 m s 1 a narazí na druhé těleso o hmotnosti 2 kg, které je před sráţkou v klidu. Po sráţce se obě tělesa pohybují společně. Určete přírůstek vnitřní energie těles Dvě koule se pohybují proti sobě po téţe přímce stejně velkými rychlostmi 2 m s 1. Hmotnost jedné koule je 4 kg, hmotnost druhé je 1 kg. Po nepruţné sráţce se obě koule pohybují společně. Určete jejich rychlost po sráţce a přírůstek jejich vnitřní energie při sráţce Na obr [3-1] jsou nakresleny grafy vyjadřující změnu teploty tří těles jako funkci tepla přijatého těmito tělesy. Určete a) které z těchto tří těles přijalo největší teplo, b) které z těchto tří těles má největší tepelnou kapacitu.

4 Obr Na obr [3-2] je nakreslen graf vyjadřující změnu teploty tělesa o hmotnosti 5 kg jako funkci tepla přijatého tělesem. Určete: a) teplo, které přijme těleso při ohřátí ze 20 C na 40 C, b) tepelnou kapacitu tělesa, c) měrnou tepelnou kapacitu tělesa. Obr Měrná tepelná kapacita oceli je 0,45 kj kg 1 K 1. Jaké teplo musíme dodat ocelovému předmětu o hmotnosti 6 kg, aby se ohřál z teploty 25 C na teplotu 85 C? Jaká je tepelná kapacita předmětu? 3.39 Ocelový a hliníkový předmět mají stejnou hmotnost. Který z nich má větší tepelnou kapacitu? Potřebné údaje vyhledejte v MFChT Ocelový a hliníkový předmět mají stejný objem. Který z nich má větší tepelnou kapacitu? Potřebné údaje vyhledejte v MFChT Ve vodopádu padá voda z výšky 50 m. O jakou hodnotu by vzrostla její teplota, kdyby se celá její mechanická energie přeměnila ve vnitřní energii? 3.42 Olověná střela dopadne rychlostí 200 m s 1 na pevnou překáţku a zastaví se. O jakou hodnotu se zvýší teplota střely, jestliţe na zvýšení její vnitřní energie připadá 60 % kinetické energie? Měrná tepelná kapacita olova je 0,13 kj kg 1 K V nádobě jsou 3 kg vody o teplotě 10 C. Kolik vody o teplotě 90 C musíme přilít, aby výsledná teplota v nádobě byla 35 C? Tepelnou kapacitu nádoby zanedbejte Proč je nutné při měření měrné tepelné kapacity v kalorimetru promíchávat jeho obsah? 3.45 Do kalorimetru obsahujícího 0,30 kg vody o teplotě 18 C jsme nalili 0,20 kg vody o teplotě 60 C. V kalorimetru se ustálila výsledná teplota 34 C. Vypočtěte tepelnou kapacitu kalorimetru. Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kj kg 1 K Kalorimetr, jehoţ tepelná kapacita je 0,10 kj K 1, obsahuje 0,47 kg vody o teplotě 14 C. Vloţíme-li do kalorimetru mosazné těleso o hmotnosti 0,40 kg ohřáté na teplotu 100 C, ustálí se v kalorimetru teplota 20 C. Určete měrnou tepelnou kapacitu mosazi.

5 3.47 Do nádoby obsahující 35 kg oleje teploty 30 C byl ponořen ocelový předmět ohřátý na teplotu 800 C. Vypočtěte, jaká byla hmotnost tohoto předmětu, jestliţe se teplota oleje zvýšila na 58 C. Měrná tepelná kapacita oleje je 1,7 kj kg 1 K 1, oceli 0,45 kj kg 1 K 1. Tepelnou kapacitu nádoby zanedbejte Abychom určili teplotu v peci, zahřáli jsme v ní ocelový kruh o hmotnosti 0,60 kg a ponořili jej do nádoby obsahující 5,65 kg vody o teplotě 7,2 C. Výsledná teplota v nádobě byla 13,2 C. Určete teplotu v peci. Měrná tepelná kapacita oceli je 0,45 kj kg 1 K 1. Tepelnou kapacitu nádoby zanedbejte Dvě kapaliny, vodu a olej, jsme zahřívali ve dvou stejných kalorimetrech elektrickým proudem tak, ţe dodané teplo bylo v obou případech stejné. Tepelná kapacita kaţdého kalorimetru byla 0,08 kj K 1, hmotnost vody byla 0,20 kg, hmotnost oleje 0,16 kg. Teplota vody se zvýšila z 18,0 C na 33,0 C, teplota oleje z 20,0 C na 58,5 C. Vypočtěte měrnou tepelnou kapacitu oleje Vodu o objemu 1 litr a počáteční teplotě 23 C ohříváme ponorným vařičem o příkonu 500 W a účinnosti 90 %. Vypočtěte, za jakou dobu se voda ohřeje na 100 C Při stlačení plynu uzavřeného v nádobě s pohyblivým pístem byla vykonána práce 2,5 kj, plyn byl současně ohříván tak, ţe přijal teplo 1,2 kj. Jak se při tomto ději změnila vnitřní energie plynu? 3.52 Termodynamická soustava, na kterou okolí nepůsobí silami, přijme od okolí teplo 25 kj. Určete: a) jakou práci soustava vykoná, vzroste-li její vnitřní energie o 20 kj, b) jak se změní vnitřní energie soustavy, vykoná-li práci 35 kj Termodynamická soustava přijme od okolí teplo 3,6 kj a současně vykoná práci 2,9 kj. Jak se změní vnitřní energie soustavy? 3.54 Při adiabatickém rozepnutí plynu vykonal plyn práci 0,6 kj. O jakou hodnotu se změnila vnitřní energie plynu? Jak se změnila teplota plynu? 3.55 Vysvětlete princip ohřívání vzduchu ústředním topením. Proč je vzduch u stropu místnosti teplejší neţ u podlahy? 3.56 Čím se v zásadě liší tepelná výměna vedením a prouděním od tepelné výměny zářením? 3.57 Dvě stejně velké nádoby, z nichţ jedna má vnější povrch bílý a druhá černý, naplníme aţ po okraj vařící vodou. V které nádobě voda dříve vychladne? Svou odpověď zdůvodněte Proč se okna vyrábějí z dvojitých skel, mezi nimiţ je vzduch? Proč se v poslední době u moderních oken vyčerpává mezi skly oken vzduch? 3.59 Proč je sklo svítící ţárovky horké? 3.60 Vypočtěte teplo, které projde za dobu 10 sekund izolovanou měděnou tyčí o obsahu průřezu 10 cm 2 a délce 50 cm, je-li rozdíl teplot na koncích tyče 15 C. Součinitel tepelné vodivosti mědi je 380 W m 1 K 1.

6 3.61 Určete teplo, které projde za jednu hodinu plochou o obsahu 1 m 2 cihlové stěny o tloušťce 0,5 m, jestliţe vnitřní povrch stěny má teplotu 18 C, vnější povrch má teplotu 2 C. Součinitel tepelné vodivosti stěny má hodnotu 0,84 W m 1 K Betonový panel má součinitele tepelné vodivosti 0,65 W m 1 K 1. Vypočtěte teplo, které projde plochou o obsahu 1 m 2 panelu za 1 minutu. Tloušťka panelu je 15 cm, vnitřní povrch má teplotu 18 C, vnější povrch má teplotu 12 C Proč se zateplují stěny panelových domů obloţením polystyrenovými deskami?

7 3.3 Ideální plyn 3.64 Vypočtěte střední kinetickou energii posuvného pohybu molekul plynu při teplotě a) C, b) 0 C, c) 270 C Určete střední kvadratickou rychlost molekul a) kyslíku O 2 při teplotě 132 C, b) helia při teplotě 10 K Při které teplotě je střední kvadratická rychlost molekul plynu právě poloviční vzhledem k rychlosti při teplotě 19 C? 3.67 Při které teplotě je střední kvadratická rychlost molekul oxidu uhličitého 720 km h 1? 3.68 Při které teplotě je střední kvadratická rychlost molekul vodíku H 2 rovna střední kvadratické rychlosti molekul kyslíku O 2, který má teplotu 27 C? 3.69 Proč se nerozplyne zemská atmosféra do meziplanetárního prostoru? 3.70 Astronomové předpokládají, ţe Měsíc měl původně při svém vzniku atmosféru podobně jako Země. Jak lze vysvětlit, ţe nyní atmosféru nemá? 3.71 Vypočtěte počet molekul vodíku H 2 v objemu 1 cm 3, je-li jeho tlak 2, Pa a střední kvadratická rychlost molekul plynu je m s Určete střední kvadratickou rychlost vodní kapky o poloměru 10 8 m, vznášející se ve vzduchu při teplotě 17 C Ideální plyn má při teplotě 27 C tlak 1,2 Pa. Kolik molekul je v objemu 1 cm 3 plynu? 3.74 V nádobě o objemu 2,0 l je molekul plynu. Tlak plynu je 2, Pa. Jaká je jeho teplota? 3.75 Jaký tlak je při teplotě 0 C v kulové baňce o objemu 100 cm 3, jestliţe se v ní pohybuje tolik molekul kyslíku, ţe by pokryly monomolekulární vrstvou vnitřní povrch baňky? Kaţdá molekula kyslíku zaujímá na vnitřním povrchu baňky plochu o obsahu cm Vypočtěte střední kvadratickou rychlost molekul plynu, který má při tlaku Pa hustotu 8,2 kg m Stav ideálního plynu je popsán stavovými veličinami tlakem, objemem a teplotou. Uvaţujme, ţe s ideálním plynem o stálé hmotnosti proběhnou postupně čtyři děje: izochorický, izobarický, izotermický a adiabatický. a) Při kterém z těchto dějů se mění jen objem a teplota plynu? b) Při kterém z těchto dějů se mění jen tlak a teplota plynu? c) Při kterém z těchto dějů se mění jen objem a tlak plynu? d) Při kterém z těchto dějů se mění všechny tři stavové veličiny? 3.78 Na obr [3-3] jsou písmeny A, B, C označeny tři diagramy, znázorňující děje probíhající s ideálním plynem. a) Který diagram znázorňuje izochorický děj? b) Který diagram znázorňuje izobarický děj? c) Který diagram znázorňuje izotermický děj?

8 Obr Na grafu znázorňujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T plynu jsou znázorněny tři děje, při nichţ plyn o stálé hmotnosti přechází ze stavu zobrazeného bodem 1 do jednoho ze stavů zobrazených body 2, 3, nebo 4 (obr. 3-79a [3-4]). Na dalším obr. 3-79b [3-5] jsou čtyři grafy, označené A, B, C, D, znázorňující tlak plynu p jako funkci jeho objemu V. Určete a) který z grafů odpovídá ději 1-2, tj. přechodu ideálního plynu ze stavu zobrazeného bodem 1 do stavu zobrazeného bodem 2, b) který z grafů odpovídá ději 1-3, c) který z grafů odpovídá ději 1-4. Obr. 3-79a Obr. 3-79b 3.80 Stlačený plyn v tlakové láhvi má při teplotě 18 C tlak 8,5 MPa. Jaký tlak bude mít, sníţí-li se teplota na 23 C? Změnu objemu tlakové láhve při ochlazení zanedbejte Ideální plyn má při teplotě 0 C objem V 0. Při jaké teplotě bude mít plyn objem V = 2V 0 /3? Tlak plynu je konstantní Ve fotbalovém míči je při teplotě 10 C tlak 75 kpa. Na jakou hodnotu se změní tlak v míči, ohřeje-li se při hře na 30 C? Změnu objemu míče neuvaţujte Určete tlak kyslíku O 2 o hmotnosti 4 kg, uzavřeného v nádobě o objemu 2 m 3 při teplotě 27 C Kapilární trubice o délce 1 m je na obou koncích zatavená. V této trubici je sloupec rtuti o výšce 0,2 m. Je-li trubice ve vodorovné poloze, je sloupec rtuti právě uprostřed trubice. Otočíme-li trubici do svislé polohy, posune se rtuť o délku 0,1 m směrem dolů. Určete tlak

9 vzduchu v trubici, kdyţ je ve vodorovné poloze. Uvaţujte, ţe hustota rtuti je kg m 3 a teplota je při tomto ději konstantní. Trubice má po celé délce stejný průřez S Ve skleněné kapilární trubici na jednom konci zatavené je uzavřen vzduch sloupcem rtuti o délce 10 cm. Je-li trubice postavena zataveným koncem dolů, má sloupec vzduchu délku 16 cm, je-li postavena zataveným koncem nahoru, je délka vzduchového sloupce 21 cm (obr [3-7]). Vypočtěte atmosférický tlak za předpokladu, ţe teplota je konstantní a trubice je dostatečně dlouhá, takţe rtuť nevytéká. Obr Určete teplotu, při které má plyn za konstantního tlaku objem čtyřikrát větší neţ při teplotě 0 C Vodík má při teplotě 15 C a tlaku 1, Pa objem 2 l. Jaký bude tlak vodíku, zmenšíli se objem na 1,5 l a teplota se zvýší na 30 C? 3.88 Z tlakové láhve se stlačeným vodíkem H 2, jejíţ objem je 10 l, uniká vadným ventilem plyn. Při teplotě 7 C je tlak vodíku 5 MPa. Za určitou dobu má plyn při teplotě 17 C tentýţ tlak. Jaká je hmotnost vodíku, který z láhve unikl? Jaký je objem uniklého vodíku za normálního tlaku (p n = 1, Pa) při teplotě 17 C? 3.89 Tlaková láhev obsahuje stlačený plyn o teplotě 27 C a tlaku 4 MPa. Jaký bude tlak v láhvi, jestliţe polovinu plynu vypustíme a jeho teplota přitom klesne na 12 C? 3.90 Vypočtěte hustotu kyslíku při tlaku 10 MPa a teplotě 27 C. Předpokládejte, ţe kyslík má za daných podmínek vlastnosti ideálního plynu V nádobě o objemu 3 l je vodík H 2 o hmotnosti 10 g, v nádobě o objemu 5 l je dusík N 2 o hmotnosti 8 g. Jaký bude tlak směsi, která vznikne po spojení obou nádob? Teplota směsi je 20 C V nádobě o objemu 4 l je směs 2 g vodíku H 2 a 4 g dusíku N 2. Určete tlak této směsi plynů při teplotě 27 C V nádobě o objemu 5 m 3 je oxid uhličitý pod tlakem 1, Pa, v jiné nádobě o objemu 8 m 3 je vodík pod tlakem 2, Pa. Teplota je v obou nádobách stejná. Jaký bude výsledný tlak, kdyţ obě nádoby propojíme a plyny se promíchají? 3.94 Kyslík O 2 o hmotnosti 0,32 kg je zahříván za stálého tlaku z počáteční teploty 23 C. Určete teplo, které musíme plynu dodat, aby jeho objem vzrostl na trojnásobek počáteční hodnoty.

10 3.95 S ideálním plynem mohou probíhat různé děje. Uvaţujme, ţe proběhnou postupně: děj izochorický, děj izobarický, děj izotermický a děj adiabatický. a) Při kterém ději se nemění vnitřní energie plynu? b) Při kterém ději plyn nekoná práci? c) Při kterém ději plyn nevyměňuje teplo s okolím? 3.96 Určete přírůstek vnitřní energie argonu, zvětší-li se jeho objem z 5 l na 10 l za stálého tlaku Pa Vodík H 2 o hmotnosti 70 g byl zahříván z počáteční teploty 27 C při stálém tlaku Pa tak, ţe se jeho objem zdvojnásobil. Určete a) počáteční objem vodíku, b) teplo dodané plynu při zahřívání, c) práci, kterou plyn vykonal O kolik se zvětší vnitřní energie dusíku N 2 o hmotnosti 0,2 kg a jakou práci plyn vykoná, ohřeje-li se z teploty 20 C na teplotu 100 C a) při izochorickém ději, b) při izobarickém ději? 3.99 Počáteční tlak plynu je Pa. Jaký bude tlak plynu, rozepne-li se adiabatickým dějem na pětinásobný objem? Plyn je a) jednoatomový, b) dvouatomový Jak se změní vnitřní energie kyslíku O 2 o hmotnosti 0,10 kg při zahřátí z teploty 10 C na teplotu 60 C, proběhne-li zahřívání a) dodáním tepla při konstantním objemu, b) dodáním tepla při konstantním tlaku, c) adiabatickým stlačením plynu? Proč se při plnění zapalovače plynem z bombičky bombička i zapalovač ochladí? Proč se při adiabatickém stlačení plynu zvýší jeho teplota? Na obr [3-8] je nakreslen graf kruhového děje s ideálním plynem v diagramu p- V. Sled stavů plynu je ABCA. Určete a) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou AB, b) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou CA, c) práci, kterou plyn vykoná při kruhovém ději ABCA. Obr Na obr [3-9] je nakreslen graf kruhového děje s ideálním plynem v diagramu p V. Sled stavů plynu je ABCDA. Určete a) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou AB, b) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou BC, c) celkovou práci vykonanou při kruhovém ději ABCDA.

11 Obr Určete maximální účinnost parního stroje, který pracuje s párou teploty 177 C a jehoţ chladič má teplotu 42 C Jaká je teplota chladiče parního stroje, je-li při teplotě páry 200 C jeho účinnost 21 %? Carnotův tepelný stroj má účinnost 12 %. Určete teplotu ohřívače a teplotu chladiče, jeli rozdíl jejich teplot 40 C Carnotův tepelný stroj, jehoţ ohřívač má teplotu 127 C, nabere při kaţdém cyklu teplo 20 kj a odevzdá chladiči teplo 16 kj. Určete teplotu chladiče Tepelný stroj má při teplotě chladiče 7 C účinnost 40 %. Tato účinnost má být zvýšena na 50 %. O jakou hodnotu se musí zvýšit teplota ohřívače? Plyn v tepelném stroji přijal během jednoho cyklu od ohřívače teplo 5,6 MJ a odevzdal chladiči teplo 4,7 MJ. Jakou práci při tom vykonal? Jaká je účinnost tohoto stroje?

12 3.4 Pevné látky Čím se liší pevné těleso od tuhého tělesa? Ţáci dostali za úkol vyrobit modely některých základních buněk krystalických látek. Kolik gumových kuliček, představujících jednotlivé částice krystalu, potřebují na výrobu modelu základní buňky a) ţeleza Fe alfa, b) ţeleza Fe gama? Proč jsou okenní skla u velmi starých domů ve své spodní části deformována (tlustší, popř. zvlněná)? Jaké vlastnosti má dokonale pruţné těleso a jaké dokonale nepruţné těleso? Jsou skutečná tělesa dokonale pruţná? Vysvětlete z hlediska krystalové struktury látek rozdíl mezi deformací tahem a smykem Při jaké délce by se přetrhl vlastní tíhou olověný drát všude stejného průřezu, je-li mez pevnosti olova Pa a jeho hustota kg m 3? U drátu délky l z materiálu o modulu pruţnosti E bylo při normálovém napětí n zjištěno relativní prodlouţení 0,1 %. Určete a) relativní prodlouţení téhoţ drátu, zvýší-li se normálové napětí na 2 n, b) relativní prodlouţení drátu z téhoţ materiálu při normálovém napětí n, je-li délka drátu dvojnásobná, c) relativní prodlouţení drátu z materiálu o modulu pruţnosti 2E, je-li délka drátu l a normálové napětí n Drát délky 2 m o obsahu průřezu m 2 je napínán silou o velikosti 800 N, přičemţ se prodlouţí o m. Deformace je pruţná. Určete a) normálové napětí drátu, b) relativní prodlouţení drátu, c) modul pruţnosti v tahu materiálu, z něhoţ je drát zhotoven Určete relativní prodlouţení drátu z materiálu o modulu pruţnosti Pa při normálovém napětí Pa. Výsledek vyjádřete i v procentech Měděný drát o délce 2 m a obsahu průřezu 3 mm 2 byl zatíţen silou o velikosti 90 N a prodlouţil se o 0,5 mm. Určete modul pruţnosti v tahu mědi Těţní klec o hmotnosti 10 tun je spouštěna na ocelovém laně o obsahu průřezu 8 cm 2. Vypočtěte prodlouţení lana způsobené těţní klecí, jestliţe se z bubnu s navinutým lanem odvinulo 400 m lana. Modul pruţnosti v tahu lana je 2, Pa. Prodlouţení způsobené vlastní tíhou lana neuvaţujte Jak velkou silou je napínána ocelová struna klavíru o poloměru 0,32 mm a délce 0,65 m, jestliţe se při napínání prodlouţila o 4,5 mm? Modul pruţnosti v tahu struny je 220 GPa Proč se dráty telefonního nebo elektrického vedení nechávají při zavěšování v létě pronesené? Proč jeden z konců dlouhých kovových mostních konstrukcí bývá uloţen na ocelových válcích?

13 3.125 Měděné vedení troleje tramvaje má v zimě při teplotě 10 C délku 50 m. O kolik se zvětší délka tohoto vedení v létě, kdy teplota vystoupí na 30 C? Teplotní součinitel délkové roztaţnosti mědi je K Při měření teplotního součinitele délkové roztaţnosti byla pouţita tyč o délce 0,5 m. Hodnoty prodlouţení v závislosti na teplotě jsou znázorněny na obr [3-10]. Jakou hodnotu má teplotní součinitel délkové roztaţnosti tyče? Obr Modul pruţnosti v tahu oceli je 2, Pa, teplotní součinitel délkové roztaţnosti je K 1. Jakým normálovým napětím bychom museli působit na ocelovou tyč, aby se prodlouţila o stejnou délku jako při zahřátí z 0 C na 60 C? Jak velkou silou musíme působit na mosaznou tyč o obsahu průřezu 4 cm 2, aby se prodlouţila o stejnou délku, o jakou se prodlouţí při zahřátí o 2 C? Modul pruţnosti v tahu mosazi je 100 GPa, teplotní součinitel délkové roztaţnosti je K Ocelová tyč o obsahu průřezu 10 cm 2 se dotýká oběma konci dvou masivních ocelových desek, kolmých k tyči. Jak velkou silou tlačí tyč na desky, zvýší-li se teplota o 15 C? Teplotní součinitel délkové roztaţnosti oceli je K 1, modul pruţnosti v tahu je Pa Měděný válec má při teplotě 15 C poloměr podstavy 0,3 m, výšku 0,4 m. Válec zahřejeme na teplotu 65 C. Určete, o kolik se zvětší a) plošný obsah jeho podstavy, b) jeho objem. Teplotní součinitel délkové roztaţnosti mědi je K O kolik procent se zvětší objem měděného tělesa při zahřátí z teploty 18 C na teplotu 150 C? Teplotní součinitel délkové roztaţnosti mědi je K Hliníková tyč má při teplotě 10 C délku 2,0 m, objem 5, m 3 a hustotu kg m 3. Teplotní součinitel délkové roztaţnosti hliníku je K 1. Tyč zahřejeme na teplotu 60 C. Určete a) o jakou délku se tyč prodlouţí, b) o kolik se zvětší objem tyče, c) jakou hustotu má tyč při teplotě 60 C.

14 3.5 Kapaliny Vysvětlete a) proč jsou špičky inkoustových psacích per zakončeny velmi úzkou štěrbinou, b) proč je v petrolejové lampě knot, c) jak souvisí vlhnutí staveb s pórovitostí zdiva Z vodovodního kohoutku odkapává voda. Kdy mají kapky větší hmotnost, je-li voda teplá, nebo studená? Vysvětlete Na obdélníkovém drátěném rámečku s pohyblivou příčkou o délce 6 cm je napnuta mydlinová blána. Povrchové napětí mýdlového roztoku je 0,04 N m 1. Vypočtěte a) jak velkou silou udrţíme příčku v rovnováze, b) jaký je přírůstek povrchové energie obou stran blány, posuneme-li příčku o 5 cm? Na hladinu vody opatrně poloţíme jehlu z chromniklové oceli. Jaký smí být nanejvýš průměr jehly, aby ji povrchová vrstva vody udrţela? Hustota chromniklové oceli je kg m 3, povrchové napětí vody je 0,073 N m 1. Počítejte za předpokladu, ţe jehla má po celé délce stejný průměr Vypočtěte povrchovou energii kulové kapky vody o poloměru 2 mm. Povrchové napětí vody je 0,073 N m 1. Kolikrát se zvětší povrchová energie, jestliţe se tato kapka vody rozpráší na kapičky o poloměru m? Jaký je přetlak uvnitř mýdlové bubliny o průměru 2 cm, je-li povrchové napětí mýdlového roztoku 0,040 N m 1? Na koncích skleněné trubičky vyfoukneme pomocí trojcestného kohoutu dvě mýdlové bubliny o různých poloměrech. Co se stane, kdyţ obě bubliny propojíme (obr [3-11])? Vysvětlete. Obr Jaká práce je potřebná k vyfouknutí mydlinové bubliny o poloměru 7 cm? Povrchové napětí mýdlového roztoku je 0,040 N m Tlustostěnnou trubičkou vykapalo 50 kapek vody o celkové hmotnosti 5 g. Etylalkoholu vykapalo toutéţ trubičkou 100 kapek o celkové hmotnosti 3 g. Určete povrchové napětí etylalkoholu. Povrchové napětí vody je 0,072 N m Byretou zakončenou hrdlem o vnějším průměru 1,2 mm vykapal objem 3 cm 3 olivového oleje, přičemţ se vytvořilo 220 kapek. Určete povrchové napětí olivového oleje, jeli jeho hustota 910 kg m 3. Zúţení kapky při jejím odtrţení neuvaţujte.

15 3.143 V kapiláře o vnitřním poloměru r vystoupila kapalina o hustotě a povrchovém napětí do výšky 4 mm nad úroveň volné hladiny. Určete a) do jaké výšky vystoupí v této kapiláře kapalina o dvojnásobné hustotě a stejném povrchovém napětí, b) do jaké výšky vystoupí kapalina o stejné hustotě a stejném povrchovém napětí v kapiláře o dvojnásobném poloměru, c) do jaké výšky vystoupí v kapiláře o poloměru r kapalina o hustotě a povrchovém napětí V kapiláře o vnitřním poloměru 0,50 mm vystoupil etylalkohol do výšky 11,4 mm. Hustota etylalkoholu je 790 kg m 3. Určete povrchové napětí etylalkoholu za předpokladu, ţe zcela smáčí stěny kapiláry Do vody jsou svisle ponořeny dvě skleněné kapiláry o vnitřních poloměrech 0,4 mm a 1,0 mm. Určete povrchové napětí vody, je-li rozdíl hladin v kapilárách 2,2 cm Co by se stalo, kdybychom lékařský teploměr ponořili do šálku s čajem, který má teplotu 70 C? V nádobě je ethanol o objemu 2,5 litru a teplotě 0 C. O kolik se zvětší objem ethanolu, zahřejeme-li jej na teplotu 31 C? Teplotní součinitel objemové roztaţnosti ethanolu je 1, K Tenkostěnnou skleněnou nádobku naplníme aţ po okraj vodou o teplotě 4 C a pevně uzavřeme. Nádobku s vodou pak ochladíme na 0 C. Můţe nádobka prasknout ještě dříve, neţ voda zmrzne? Vysvětlete Rtuť má při teplotě 10 C hustotu kg m 3. Při jaké teplotě bude mít hustotu kg m 3, je-li teplotní součinitel objemové roztaţnosti rtuti 1, K 1? Teplotní součinitel objemové roztaţnosti rtuti byl měřen Dulongovým-Petitovým dilatometrem. Jsou to v principu dvě svislé skleněné trubice, nahoře otevřené a dole propojené kapilárou (obr [3-12]). Obě trubice jsou obklopeny širšími trubicemi, které mohou být udrţovány na různých teplotách. Při měření byla teplota jedné trubice 0 C, teplota druhé 100 C. Výška rtuťového sloupce v první trubici byla 88,9 cm, ve druhé 90,5 cm. Vypočtěte teplotní součinitel objemové roztaţnosti rtuti. Obr Do skleněné nádoby o objemu 5 l byla nalita aţ po okraj voda při teplotě 20 C. Jaký objem vody vyteče z nádoby, zahřejeme-li ji na teplotu 90 C? Hustotu vody při teplotě 20 C vyhledejte v MFChT, hustota při 90 C je 965 kg m 3. Změnu objemu nádoby zanedbejte.

16 3.152 Skleněnou nádobku (např. pyknometr) o hmotnosti 22,05 g naplníme při teplotě 15 C metylalkoholem. Hmotnost nádobky s metylalkoholem je 41,60 g. Zahřejeme-li nádobku ve vodní lázni na teplotu 40 C, část metylalkoholu vyteče a hmotnost nádobky je 41,05 g. Vypočtěte teplotní součinitel objemové roztaţnosti metylalkoholu, je-li teplotní součinitel délkové roztaţnosti skla K Skleněný předmět ponořený do ethanolu je při teplotě 20 C nadlehčován vztlakovou silou o velikosti 0,46 N. Jak velká bude vztlaková síla, zahřejeme-li ethanol na teplotu 60 C? Hustota ethanolu při teplotě 20 C je 790 kg m 3, teplotní součinitel objemové roztaţnosti je 1, K 1, teplotní součinitel délkové roztaţnosti skla je K 1.

17 3.6 Změny skupenství látek Proč se zpravidla před deštěm nebo sněţením oteplí? Čím se liší tání krystalické látky od tání amorfní látky? Proč máme po vykoupání v řece nebo bazénu obvykle větší pocit chladu, neţ jsme-li ponořeni ve vodě? Vodu o hmotnosti 5,5 kg a o teplotě 70 C máme ochladit na teplotu 30 C vhozením ledu o teplotě 0 C. Jaká je potřebná hmotnost ledu? Měrné skupenské teplo tání ledu je 332 kj kg 1. Tepelnou kapacitu nádoby neuvaţujte Za určitých podmínek lze vodu přechladit aţ na teplotu 10 C, přičemţ zůstává v tekutém stavu. Jaká hmotnost ledu vznikne z hmotnosti 1,20 kg takto přechlazené vody, jestliţe vhozením kostky ledu způsobíme její ztuhnutí? Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kj kg 1 K 1, měrné skupenské teplo tání ledu je 332 kj kg V kalorimetru je 200 g vody o teplotě 8 C. Přidáme do něj 300 g ledu o teplotě 20 C. Jaká bude teplota v kalorimetru po dosaţení tepelné rovnováhy? Určete hmotnost vody a hmotnost ledu, které budou v rovnováze. Tepelnou kapacitu kalorimetru zanedbejte. Měrná tepelná kapacita ledu je 2,10 kj kg 1 K 1, vody 4,18 kj kg 1 K 1, měrné skupenské teplo tání ledu je 332 kj kg Do kalorimetru o tepelné kapacitě 0,12 kj K 1 obsahujícího 1,2 kg vody o teplotě 25,0 C vhodíme 0,20 kg ledu o teplotě 0 C. Kdyţ všechen led roztaje, ustálí se v kalorimetru výsledná teplota 10,4 C. Vypočtěte měrné skupenské teplo tání ledu Pevná látka o hmotnosti 2,0 kg je zahřívána na teplotu tání a při této teplotě zcela roztaje. Na obr [3-13] je graf vyjadřující teplotu látky jako funkci přijatého tepla. Určete a) skupenské teplo tání daného mnoţství látky, b) měrné skupenské teplo tání této látky. Obr K ohřátí určitého mnoţství vody z teploty 0 C na teplotu 100 C na elektrickém vařiči bylo třeba doby 15 min. Pak za dobu 81 min se všechna voda přeměnila v páru. Určete měrné

18 skupenské teplo varu vody. Tepelnou kapacitu nádoby a výměnu tepla s okolím zanedbejte. Předpokládejte, ţe k přeměně vody v páru dochází aţ při teplotě varu V mosazném kalorimetru o hmotnosti 130 g je voda o hmotnosti 200 g a o teplotě 18 C. Zkondenzuje-li v kalorimetru vodní pára o hmotnosti 20 g a o teplotě 100 C, ustálí se v něm výsledná teplota 72 C. Určete měrné skupenské teplo varu vody. Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kj kg 1 K 1, mosazi 0,39 kj kg 1 K Do nádoby obsahující 70 kg vody o teplotě 25 C byl ponořen ocelový výkovek o hmotnosti 100 kg, zahřátý na teplotu 680 C. Jaká je hmotnost vody, která se přemění v páru? Předpokládejte, ţe přeměna vody v páru nastane aţ v okamţiku, kdy všechna voda v nádobě má teplotu 100 C. Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kj kg 1 K 1, měrná tepelná kapacita oceli je 0,46 kj kg 1 K 1, měrné skupenské teplo varu vody je kj kg 1. Tepelnou kapacitu nádoby zanedbejte V kalorimetru o tepelné kapacitě 0,10 kj K 1 je 0,30 kg vody o teplotě 14 C. Do kalorimetru napustíme 0,020 kg vodní páry o teplotě 100 C a vhodíme 0,050 kg ledu o teplotě 0 C. Jaká bude výsledná teplota vody v kalorimetru po zkapalnění páry i ledu a po vyrovnání teplot? Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kj kg 1 K 1, měrné skupenské teplo tání ledu je 332 kj kg 1, měrné skupenské teplo varu vody je kj kg Je moţné na horách určit pomocí teploty varu vody nadmořskou výšku? Vysvětlete princip Papinova hrnce Určete z tabulky tlaku sytých par nebo z grafu (pouţijte MFChT) teplotu varu vody při tlaku a) 8, Pa, b) 2, Pa Vypočtěte teplo potřebné k tomu, aby se led o hmotnosti 1,0 kg a teplotě 10 C ohřál na teplotu tání za normálního tlaku, při této teplotě roztál, vzniklá voda se ohřála na teplotu varu a při této teplotě se zcela přeměnila v páru. Měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kj kg 1 K 1, ostatní potřebné údaje vyhledejte v MFChT Jakou nejmenší rychlost musí mít olověná střela, aby se při nárazu na ocelovou desku roztavila? Teplota střely při dopadu je 27 C, teplota tání olova je 327 C, měrné skupenské teplo tání olova je 22,6 kj kg 1, měrná tepelná kapacita olova je 0,129 kj kg 1 K 1. Předpokládejte, ţe ocelová deska nepřebírá ţádné teplo Je známo, ţe měrné skupenské teplo vypařování klesá s rostoucí teplotou. Můţe být toto teplo nulové? Jak se změní teplota tání a teplota varu při zvýšení vnějšího tlaku a) u běţné látky, která nevykazuje ţádnou anomálii, b) u vody? Na obr [3-14] je fázový diagram určité látky. Určete a) v jakém skupenství je látka, je-li její stav zobrazen bodem B, b) v jakém skupenství je látka, je-li její stav zobrazen bodem C, c) v jakém skupenství je látka, je-li její stav zobrazen bodem D, d) jakou změnu skupenství představuje přechod látky ze stavu zobrazeného bodem B do stavu zobrazeného bodem C, e) jakou změnu skupenství představuje přechod látky ze stavu zobrazeného bodem C do stavu zobrazeného bodem D.

19 Obr

20 Výsledky 3.1 Základní poznatky R3.1 C: A r = 12, Fe: A r = 56,8, m u = 1, kg; m a =? m a = A r m u. Pro uhlík m a = 1, kg, pro ţelezo m a = 9, kg. R3.2 H 2 O: M r = 18, CO 2 : M r = 44, m u = 1, kg; m m =? m m = M r m u, pro vodu m m = 2, kg, pro oxid uhličitý m m = 7, kg. R3.3 H 2 O, CO 2 ; M m =? M m = M r 10 3 kg mol 1 ; pro vodu M r = 18, M m = kg mol 1 = 18 g mol 1. Pro oxid uhličitý M r = 44, M m = kg mol 1 = 44 g mol 1. R3.4 m = 1 kg; N =? Počet molekul ve vodě H 2 O o hmotnosti m je N = m/m m, kde m m je hmotnost jedné molekuly. Tu určíme ze vztahu m m = M r m u, kde M r je relativní molekulová hmotnost vody a m u je atomová hmotnostní konstanta. Proto počet molekul Relativní molekulová hmotnost M r je součet relativních hmotností atomů vytvářejících molekulu. U molekuly vody H 2 O je M r = 18. Po dosazení číselných hodnot dostáváme R3.5 m = 1 kg, Fe: A r = 56,8, m u = 1, kg; N =? R3.6 m = 500 g = 0,5 kg, Pb: A r = 207, m u = 1, kg; N =? R3.7 V = 1 litr = m 3, ρ = kg m 3, N A = 6, mol 1, H 2 O: M r = 18; n =? R3.8 CO 2 : m = 1 kg, N A = 6, mol 1 ; n =?

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v

Více

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o 3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31

Více

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Struktura a vlastnosti kapalin

Struktura a vlastnosti kapalin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 7 Struktura a vlastnosti kapalin

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

Kalorimetrická rovnice

Kalorimetrická rovnice Kalorimetrická rovnice Kalorimetr je zařízení umožňující pokusně provádět tepelnou výměnu mezi tělesy a měřit potřebné tepelné veličiny skládá se ze dvou nádobek do sebe vložených mezi stěnami nádobek

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo teplo, teplota, práce, tepelná vodivost Teplo část vnitřní energie tělesa = součet kinetické

Více

R9.1 Molární hmotnost a molární objem

R9.1 Molární hmotnost a molární objem Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = = MECHANIKA TEKUTIN I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tekutiny zahrnují kapaliny a plyny. Společnou vlastností tekutin je, že částice mohou být snadno od sebe odděleny (nemají vlastní

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,

Více

3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY

3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY 3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY 3.1.1 TEKUTINY, TLAK, HYDROSTATICKÝ A ATMOSFÉRICKÝ TLAK, VZTLAKOVÁ SÍLA Tekutiny: kapaliny a plyny Statika kapalin a plynů = Hydrostatika a Aerostatika Tlak v tekutině

Více

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J

Více

STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN

STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 18. 5. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Struktura kapalin, povrchová vrstva kapaliny: Každá molekula kapaliny

Více

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník

Více

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb

Více

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Fyzika kapalin Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Plyny nemají stálý tvar ani stálý objem, jsou velmi snadno stlačitelné. Tekutina je společný název pro kapaliny

Více

3.2 Látka a její skupenství

3.2 Látka a její skupenství 3.2 Látka a její skupenství Skupenství látky a jejich změny sublimace PEVNÁ LÁTKA tání desublimace tuhnutí PLYN vy pa řo vá ní KAPALINA zka pal ňo vá ní Látka a změna vnitřní energie Změna vnitřní energie

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_374 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena Krejčíková

Více

1. Molekulová stavba kapalin

1. Molekulová stavba kapalin 1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných

Více

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA U.. vnitřní energie tělesa ( termodynamické soustavy) je celková kinetická energie neuspořádaně se pohybujících částic tělesa ( molekul, atomů, iontů) a celková potenciální energie vzájemné polohy těchto

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Mechanika tekutin Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Vlastnosti kapalin a plynů Tekutiny = kapaliny + plyny Ideální kapalina - dokonale tekutá - bez vnitřního tření - zcela

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

2.1 2.2. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!

2.1 2.2. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn! FYZIKA DIDAKTICKÝ TEST FYM0D11C0T03 Maximální bodové hodnocení: 45 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % 1 Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 20 úloh. Časový limit pro řešení didaktického

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A 1. Teplota tělesa se zvýšila o o C. Analogicky tomu lze říci, že se a) snížila o K. b) zvýšila o 93,15 K c) snížila o 53,15 K d) zvýšila o K. Částice v látce se pohybují a) neustáleným a uspořádaným pohybem

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

Teplota. fyzikální veličina značka t

Teplota. fyzikální veličina značka t Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná

Více

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování Mechanické vlastnosti kapalin a plynů opakování 1 Jakým směrem se šíří tlak? 2 Chlapci si zhotovili model hydraulického lisu podle obrázku. Na písty ručních stříkaček působí stejnou silou. Který chlapec

Více

Hmotnost atomu, molární množství. Atomová hmotnost

Hmotnost atomu, molární množství. Atomová hmotnost Hmotnost atomu, molární množství Atomová hmotnost Hmotnosti jednotlivých atomů (atomové hmotnosti) se vyjadřují v násobcích tzv atomové hmotnostní jednotky u: Dohodou bylo stanoveno, že atomová hmotnostní

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA 2 Vnitřní energie, práce

Více

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

2.1 Empirická teplota

2.1 Empirická teplota Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická

Více

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie PRÁCE A ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Práce Pokud síla vyvolává pohyb Fyzikální veličina ( odvozená ) značka: W základní jednotka: Joule ( J ) Vztah pro výpočet práce: W = F s Práce

Více

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/2 1. Určovací veličiny pracovní látky 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 3. Směsi plynů, měrné tepelné kapacity plynů 4. První termodynamický zákon 5. Základní vratné

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Řešení úloh 1. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C

Řešení úloh 1. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C Řešení úloh. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C Autořiúloh:J.Jírů(),P.Šedivý(2,3,4,5,6),I.VolfaM.Jarešová(7)..Označme v 0souřadnicirychlostikuličkyohmotnosti3mbezprostředněpředrázem a v

Více

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep (1) 1. Zaveďte slovy fyzikální veličinu účinnost 2. Vyjádřete 1 Joule v základních jednotkách SI. 3. Těleso přemístíme do vzdálenosti 8,1 m, přičemž na ně působíme silou o velikosti 158 N. Jakou práci

Více

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem?

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem? TESTOVÉ ÚLOHY (správná je vždy jedna z nabídnutých odpovědí) 1. Jaká je hmotnost vody v krychlové nádobě na obrázku, která je vodou zcela naplněna? : (A) 2 kg (B) 4 kg (C) 6 kg (D) 8 kg 20 cm 2. Jeden

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny

Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY G Gymnázium Hranice

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z 5. Práce a energie 5.1. Základní poznatky Práce W jestliže se hmotný bod pohybuje po trajektorii mezi body (1) a (), je práce definována křivkovým integrálem W = () () () F dr = Fx dx + Fy dy + (1) r r

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Hydromechanické procesy Hydrostatika

Hydromechanické procesy Hydrostatika Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice

Více

Archimédův zákon, vztlaková síla

Archimédův zákon, vztlaková síla Variace 1 Archimédův zákon, vztlaková síla Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vztlaková síla,

Více

Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Molekulová fyzika a termika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie MěSOŠ Klobouky u Brna Mgr. Petr Kučera 1 Obsah témat v kapitole Molekulová fyzika

Více

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE 1. Vnitřní energie (U) Vnitřní energie je energie uložená v těleseh. Je těžké určit absolutní hodnotu. Pro většinu dějů to není nezbytné, protože ji nejsme shopni uvolnit

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5 Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4

Více

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/--3-09 III/--3-0 III/--3- III/--3- III/--3-3 Název DUMu Měrná tepelná kapacita Kalorimetr, kalorimetrická rovnice Přenos vnitřní energie vedením Přenos vnitřní energie

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Kinetická teorie ideálního plynu

Kinetická teorie ideálního plynu Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více