EKOLOGICKÁ VÝROBA TEPLA A ELEKTRICKÉ ENERGIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EKOLOGICKÁ VÝROBA TEPLA A ELEKTRICKÉ ENERGIE"

Transkript

1 EKOLOGICKÁ VÝROBA TEPLA A ELEKTRICKÉ ENERGIE Mgr. Roman Mendrygal Ing. Rostislav Hegar I Ing. Václav Čížek

2 PODĚKOVÁNÍ Realizační tým Moravskoslezského energetického klastru věnuje poděkování autorům informačního manuálu Ekologická výroba tepla a elektrické energie. Odborná práce byla realizována za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu CZ.1.07/2.4.00/ Partnerství v oblasti energetiky. 1

3 2

4 OBSAH VÝVOJ VYUŽITÍ TEPLA Z KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA PRO ABSORPČNÍ CHLAZENÍ 1. ÚVOD KOMBINOVANÁ VÝROBA TEPLA A ELEKTRICKÉ ENERGIE Parní kogenerační jednotky Kogenerační jednotky s plynovou turbínou Kogenerační jednotky s pístovými spalovacími motory TRIGENERACE STROJNÍ CHLAZENÍ Kompresorové chlazení Základní pojmy Tepelná bilance chladícího okruhu Chladiva Sorpční chlazení Základní pojmy Absorpční chladící oběh Princip absorpčního chladícího zařízení voda LiBr, základní komponenty Pracovní dvojice látek v absorpčním oběhu Energetické a látkové bilance absorpčních chladících okruhů Základní vztahy pro bilance Postup při výpočtu bilancí Výhody a nevýhody absorpčního chladícího zařízení ve srovnání s kompresorovým VYUŽITÍ ABSORPČNÍHO CHLAZENÍ V KOMBINACI S KOGENERAČNÍ JEDNOTKOU S PÍSTOVÝMI MOTORY PŘÍLOHY

5 4

6 VÝVOJ VYUŽITÍ TEPLA Z KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA PRO ABSORPČNÍ CHLAZENÍ Mgr. Roman Mendrygal, Ing. Václav Čížek, Ing. Rostislav Hegar 1. ÚVOD Ekonomika, ale i ekologie provozu každého tepelného zdroje, je ovlivňována především rozdílnou potřebou tepla v průběhu celého ročního období. Ve vytápěcím období (zima, přechodné období) se využívá kromě tepla pro výrobu elektrické energie i tepla na přípravu teplé vody (dříve teplé užitkové vody TUV) a tepla pro technologické účely, především tepla na vytápění stavebních objektů. V letním období však tato významná část roční tepelné bilance schází. Pro každý tepelný zdroj takto vynucený provoz s proměnným zatížením v průběhu celého roku znamená negativní dopady jak do ekonomiky provozu (nízký modul teplárenské výroby, nižší tepelné účinnosti), tak do ekologie. Řešení tohoto problému se nabízí v doposud málo uplatňované možnosti, kterou je využití tepla určeného pro vytápění v letním a přechodném období ke chlazení. Tohoto tepla lze využít tam, kde postačuje chlad s relativně vyššími hodnotami chladné vody (cca 6 C - 12 C), tj. především pro účely klimatizace, technologická chlazení, chlazení skladovacích prostor a jiné. Výše zmíněnou teplotu lze dosáhnout v absorpčních chladících zařízeních. Zdrojem tepla pro výrobu chladu můžou být i kogenerační jednotky s pístovými spalovacími motory. Kogenerací, chladícími zařízeními s důrazem na absorpční chladící jednotky se zabývá především tato práce. 2. KOMBINOVANÁ VÝROBA TEPLA A ELEKTRICKÉ ENERGIE Výrobu tepla nebo elektrické energie pro zásobování distribučních sítí teplem nebo elektrickou energií můžeme zabezpečovat odděleně (samostatnou výrobou tepla ve výtopnách a samostatnou výrobou elektrické energie v elektrárnách) nebo společně. Pak hovoříme o kombinované výrobě tepla a elektrické energie nebo tzv. kogeneraci v teplárenském zdroji. Samostatná výroba elektrické energie je v ČR realizována prostřednictvím elektráren provozujících kondenzační turbíny. Účinnost výroby elektrické energie v těchto elektrárnách se pohybuje v rozmezí 33 % - 38 %. Výše této účinnosti je závislá především na parametrech admisní páry vstupující do kondenzační turbíny, na druhu paliva spalovaném v parních kotlích, na tom, zda se využívá meziohřevu páry mezi jednotlivými stupni turbíny nebo regeneračních ohříváků napájecí vody parního kotle a jiných provozních hodnotách. Bilanční schéma kondenzační turbíny s její provozní charakteristikou je zachyceno na Obr. 1. Obr. 1 5

7 Tepelná účinnost zdroje tepla (výtopny) při samostatné výrobě tepla je definována jako poměr tepla dodaného z tepelného zdroje na prahu výrobny a tepla v palivu do zdroje vstupujícího. Matematicky pak vztahem: Tato účinnost se při využití kotlů na pevná paliva pohybuje okolo 80 % a při využití klasických kotlů na plynná paliva okolo 90 %. Účinnosti nad 100 % lze dosáhnout jen u kondenzačních kotlů, které využívají kondenzačního tepla spalin, neboť účinnost kotle je vztažena k výhřevnosti paliva a ne k jeho spalnému teplu, které je právě vyšší o teplo kondenzující vodní páry ve spalinách. Tepelná charakteristika kondenzačního kotle při otopném systému 40/30 C zachycuje Obr. 2. Obr. 2 Při kogeneraci neboli kombinované výrobě tepla a elektrické energie se energetická účinnost stanovuje pomocí vzorce: Kde: P el..elektrický výkon z kombinované výroby Q tep tepelný výkon z kombinované výroby Q pa.příkon v palivu Teplo v palivu při kogenerační výrobě se pak srovnává s teplem v palivu stanoveným pro oddělenou výrobu ve výtopně a elektrickou energií v kondenzační elektrárně při stejných výkonech P el a Q tep pomocí vzorce: 6

8 Bilanční toky a ukazatele efektivnosti kogenerační výroby jsou zachyceny na Obr. 3. Obr. 3 Úspora paliva při kombinované výrobě tepla a elektřiny dosahuje výše až 30 % oproti výrobě oddělené při zajištění požadovaných výkonů P el a Q tep. Této úspory lze dosáhnout při teplárenském modulu rovném 0,6 a definovaném jako poměr P el ku Q tep. Úspora v palivu při kogenerační výrobě se pozitivně odrazí i ve snížení emisí škodlivin vznikajících při spalování paliva. 7

9 2.1. Parní kogenerační jednotky U parních kogeneračních jednotek je pracovním médiem přehřátá pára, která se vyrábí v parních kotlích. Kotle mohou spalovat pevná paliva (uhlí, biomasu aj.), kapalná paliva (LTO, TTO, biopaliva aj.) nebo plynná paliva (ZP, koksárenský plyn, bioplyn apod.) Průměrné kvalitativní znaky paliv v ČR zobrazuje tabulka na Obr. 4. Hnací jednotkou, která pohání elektrický generátor je pak: protitlaká turbína, kondenzačně odběrová turbína, parní motor. Bilanční schéma protitlaké turbíny s její provozní charakteristikou je zachyceno na Obr. 5. Obr. 4 8

10 Obr. 5 Bilanční schéma kogenerační jednotky s parním kotlem na tuhá paliva a protitlakou parní turbínou v teplárně je zachyceno v Příloze 1. Elektrický výkon vyrobený parní turbínou závisí především na: vstupních parametrech (tlaku, teplotě) admisní přehřáté páry vstupující do turbíny (čím jsou tyto parametry vyšší, tím vyššího výkonu turbína dosáhne), hltnosti turbíny (množství přehřáté páry vstupující do turbíny v t/hod), protitlaku v turbíně (tlak na výstupu z turbíny čím je tento tlak nižší, tím vyššího výkonu dosáhneme), termodynamické (vnitřní) účinnosti turbíny, účinnosti generátoru, mechanické účinnosti a spojkové účinnosti. Protitlak se u protitlaké turbíny volí s ohledem na požadavky otopného systému nebo požadavky technologie, kterou protitlaká turbína zajišťuje. Vnitřní termodynamickou účinnost turbín udává výrobce turbín. U klasických protitlakých turbín se tato účinnost pohybuje v rozmezí 52,8 % (100 kw turbína) do cca 85 % (20 MW turbína). V dnešní době se protitlaké turbíny stále častěji uplatňují jako náhrada či doplnění stávajících redukčních a dochlazovacích stanic, kdy nejen redukují páru na požadované parametry, ale přitom i vyrábějí elektrickou energii. Těmto malým protitlakým turbínám se říká točivá redukce. Mechanická účinnost protitlakých turbín se pohybuje od cca 92,8 % (100 kw turbína) do 99,55 % (20 MW turbína). Účinnost generátoru (alternátoru) je odvislá od toho, zda je turbína spojena s generátorem přímo (bez převodovky) nebo je vybavena čelní, případně planetovou převodovkou. Při přímém spojení se tato účinnost pohybuje od 98 % (2 MW turbína) do 99, 6 % (100 MW turbína). Například 10 MW turbína dosahuje účinnosti generátoru cca 99 % při přímém zapojení. S planetovou převodovkou je účinnost generátoru při stejném výkonu 97 %, s čelní převodovkou pak jen 96,5 %. Pro nižší parametry páry nebo tam, kde potřebujeme pracovat se sytou párou lze použít pro kogenerační výrobu parního motoru. Ten může pracovat i na přehřátou páru. Parní motor, který pohání asynchronní elektrický generátor může pracovat do protitlaku nebo do kondenzačního provozu. Sytou párou či přehřátou párou je parní motor napájen parními kotly. 9

11 2.2. Kogenerační jednotky s plynovou turbínou Plynová turbína je točivý stroj, který je složen ze tří částí: 1. z axiálního kompresoru pro nasávání venkovního vzduchu a jeho stlačení na obvyklý kompresní poměr, který dosahuje výše 10 až ze spalovací komory, do které je přiváděno palivo (zemní plyn, generátorový plyn, mazut, nafta aj.) a stlačený vzduch z kompresoru. Protože teplota spalin převyšuje C, musí se přivádět vzduch se značným přebytkem, aby se teplota směsi dostala na C, což je teplota únosná pro žáruvzdorný materiál spalovací turbíny. 3. z vlastní turbíny, což je opět rotační stroj s řadou lopatek, ve kterém dochází k expanzi spalin. Z turbíny vystupující spaliny mají teplotu 450 až 600 C, což je teplota využitelná k teplárenským účelům či technologickým účelům ve výměnících spaliny voda. Spaliny vycházející z turbíny se mohou také zavést do spalinového kotle (bez přihřívání, s přihříváním), ve kterém je možno vyrábět páru pro parní turbíny (protitlaké, kondenzačně odběrové, kondenzační). Kogenerační jednotce složené z plynové turbíny, spalinového kotle a parní turbíny se říká paroplynový cyklus. Plynové turbíny se v současné době vyrábějí ve velkém výkonovém rozsahu. Od malých výkonů několika desítek kw (mikroturbíny), přes střední výkony stovky kw až po velké výkony přesahující výš 200 MW. Spalovací turbína, která je na společné hřídeli se vzduchovým kompresorem, alternátorem a pomocným elektromotorem k najíždění celého soustrojí, tedy pohání alternátor a kompresor. Užitečný výkon spalovací turbíny přeměněný v elektrickou energii je proto roven rozdílu vlastního výkonu turbíny a příkonu kompresoru, který dosahuje výše rovné až 70 % celkového výkonu spalovací turbíny. Kogenerační jednotka se spalovací turbínou odpovídá hlavním požadavkům kladeným na špičkové zdroje, kterými jsou: rychlé najíždění a odstavování v řádu několika minut, dobrá účinnost i u kogeneračních jednotek středních výkonů až 35 %. Každé najetí a odstavení turbíny při rychlých startech ze studeného stavu je však spojeno se snížením provozních hodin zkracujících dobu životnosti mezi jednotlivými opravami. Proto jsou doporučeny starty turbíny z teplého stavu. Elektrický výkon plynové turbíny a její elektrická účinnost závisí především na teplotě a tlaku nasávaného vzduchu. Platí obecné pravidlo, že čím vyšší je tlak a nižší teplota, tím vyššího elektrického výkonu se na turbíně dosáhne a naopak. Využitelný tepelný výkon je pak funkcí množství a teploty spalin vystupujících z turbíny a jejich vychlazení ve spalinovém kotli. Spalinový kotel se liší od klasického parního kotle především tím, že má k dispozici menší teplotní spád na straně spalin dosahujících obvyklé teploty C. Spalinový kotel bez přihřívání nemá vlastní ohniště a proto nepotřebuje spalovací vzduch. Spaliny obsahují cca 15 % kyslíku, neboť hoření ve spalovací komoře probíhá s velkým přebytkem vzduchu cca 3,5 z důvodu mezní teploty spalin, kterou snesou lopatky plynové turbíny. U klasického parního kotle bývá teplotní spád mezi spalinami a pracovní látkou (párou) stovky stupňů celsia. U spalinového kotle by měl být tento minimální teplotní spád na konci výparníku a ovlivňující teplotu a tlak páry pro parní turbínu co nejmenší. Čím menší je tento teplotní spád, tím vyšší je parní výkon kotle v (t/hod), ale tím větší vychází výhřevné plochy samotného výparníku, který ovlivňuje velikost celého spalinového kotle. Spalinové kotle se proto v současné době navrhují s kompromisním optimálním tepelným spádem, který se pohybuje v rozmezí od 7 do 15 C. Účinnost spalinového kotle má podstatný vliv na tepelnou účinnost paroplynového oběhu. Účinnost je dána především tzv. komínovou ztrátou (ztráta fyzickým teplem spalin) a ztrátou sdílením tepla do okolí, která však při dnešní kvalitní tepelné izolaci spalinového kotle nedosahuje u jednotek o tepelném výkonu vyšším než 5 MW ani 1%. Přitápění ve spalinovém kotli se použije v případě, když chceme buď zvýšit tepelný výkon spalinového kotle, nebo zvýšit potřebné parametry páry vystupující z kotle a vstupující do parní turbíny. Přitápění se realizuje přídavným hořákem umístěným před vstupem spalin z plynové turbíny do spalinového kotle. Prioritním palivem přídavného hořáku bývá zemní plyn. Obsahují-li spaliny vstupující do spalinového kotle kyslík s obsahem větším než 13 %, nepotřebuje přídavný hořák samostatný spalovací vzduch. Přídavné hořáky, které se konstruují jako mřížové, mají velký regulační rozsah, nízké emise CO a NOx a jsou konstrukčně jednoduché. Na rozdíl od klasických parních kotlů, kde se značná část tepla přenáší sáláním spalin, je u spalinových kotlů přenos tepla realizován téměř výhradně konvekcí, kterou ovlivňuje rychlost spalin a uspořádání výhřevných ploch. Čím je rychlost spalin vyšší, tím vyšší je přestup tepla konvekcí, ale tím vyšší jsou i tlakové ztráty spalinového kotle, které dosahují hodnot cca kpa. Tyto ztráty negativně snižují výkon plynové turbíny (zvýšení tlakové ztráty o 100 kpa snižuje výkon plynové turbíny o cca 0,05 %). Bilanční schéma kogenerační jednotky s plynovou turbínou a spalinovým kotlem je zachyceno v Příloze 2. V porovnání s dieselovými motory se dá u spalovacích turbín dosáhnout podstatně vyšších jednotkových výkonů. V dnešní době přesahujících 200 MW. 10

12 2.3. Kogenerační jednotky s pístovými spalovacími motory Kogenerační jednotky s pístovým spalovacím motorem jsou tvořeny spalovacím motorem, který pohání elektrický generátor a soustavou tepelných výměníků využívajících teplo z chlazení motoru a mazacího oleje (výměník glykol voda nebo voda voda) nebo výfukových spalin (výměník spaliny voda). Spalovací motory jsou ve srovnání se spalovacími turbínami větší a technicky složitější, mají však vyšší tepelnou účinnost. Spalovací motory jsou tepelné stroje, které mění teplo v palivu při spalovacím procesu v mechanickou práci s využitím tlaku spalin na píst pohybující se uvnitř válce. Spaliny vznikající při spalování paliva ve válci mají vysoký tlak a teplotu pohybující se od C na začátku hoření až C na konci expanze. Posuvně vratným pohybem pístu se prostřednictvím ojnice a klikového mechanismu převádí tepelná energie na mechanickou práci (rotační pohyb klikového hřídele spalovacího motoru). Předností spalovacích motorů jsou především rychlé spouštění, stálá pohotovost, vyšší účinnost (u současných vznětových motorů dosahuje cca 45 %), malé vnější rozměry. Mezi nevýhody patří především omezenost horní hranice výkonnosti (cca 35 MW), malá možnost přetížení motoru, nemožnost a spouštění pod zatížením. Základní rozdělení spalovacích motorů: a. Dle pracovního oběhu čtyřdobé pracovní oběh probíhá během 4 zdvihů pístu (dvou otáček klikového hřídele) dvoudobé pracovní oběh realizován během dvou zdvihů pístu (jedné otáčky klikového hřídele) b. Dle použitého paliva motory na kapalná paliva (benzín, nafta, líh, biopaliva) motory na plynná paliva (zemní plyn, bioplyn) motory duální, což jsou v principu vznětové motory se vstřikem cca 10 % dávky nafty k zapálení směsi plynu se vzduchem (základním palivem je zemní plyn, zápalným palivem nafta) motory vícepalivové (pracující s několika druhy kapalných paliv od lehkých po těžké) c. Podle stupně rychloběžnosti motory volnoběžné (se střední pístovou rychlostí pod 6,5 m/s) motory rychloběžné (se střední pístovou rychlostí 6,5 m/s a vyšší) d. Dle plnění pracovního válce náplní motory bez přeplňování (sání vzduchu nebo směsi probíhá pod tlakem vznikajícím při sacím zdvihu pístu ve válci motoru) motory s přeplňováním (přívod vzduchu nebo směsi do válce se děje za pomocí dmýchadla, které vytváří přetlak zvyšující měrný výkon motoru) e. Dle způsobu tvoření směsi s vnějším tvořením směsi (směs je tvořena mimo pracovní válec z par snadno odpařitelného kapalného paliva se vzduchem nebo plynu se vzduchem) s vnitřním tvořením směsi (pracovní směs je tvořena uvnitř pracovního válce spalovacího motoru rozprášením paliva do válce pod vysokým tlakem, do kterého je palivo a vzduch přiveden odděleně) Generátor elektrické energie se u kogeneračních jednotek nižších výkonů používá asynchronní, u vyšších výkonů synchronní. Základní schéma kogenerační jednotky se spalovacím motorem je patrno z Obr. 6. Palivo, nejčastěji zemní plyn, tvoří se vzduchem ve směšovači směs, která je nasávána a komprimována turbodmychadlem poháněným spalinami, odcházejícími ze spalovacího motoru. Komprimovaná horká směs je v chladiči směsi (výměníku směs glykol) dopravována do spalovacího motoru. Samotný glykol je ochlazován v uzavřeném vzduchovém chladiči. Odpadní teplo z chlazení směsi, které tvoří cca 8 % z celkového odpadního tepla se do tepelného výkonu jednotky nezahrnuje z důvodu nižších teplot. 11

13 Obr. 6 V případě potřeby ho lze využít pro temperování přilehlých prostor. Druhý bilanční okruh tvoří teplo z chlazení bloku motoru, teplo z chlazení motorového oleje a teplo z odcházejících spalin. Teplo z chlazení bloku motoru a teplo z chlazení oleje je odváděno pomocí glykolu (vody) do výměníku glykol voda (voda, voda), pomocí něhož se ohřívá teplá voda případně horká voda teplovodního (horkovodního) okruhu. Ve výměníku ohřátá voda dále prochází výměníkem spaliny voda, zapojeným s předchozím výměníkem glykol voda (voda voda) do série a sloužící ke konečnému ohřevu teplé (horké) vody pro zákaznický okruh. Elektrická účinnost kogenerační jednotky, která je odvislá od velikosti jednotky, se pohybuje v rozmezí cca 27 % 42 %. Účinnost se stanoví z poměru elektrického výkonu jednotky k teplu přiváděnému v palivu (příkonu paliva). Tepelná účinnost spalovacího motoru se pohybuje v rozmezí cca 43 % - 53 %. Stanovuje se jako poměr tepelného výkonu kogenerační jednotky (součet odpadních tepel z chlazení bloku motoru, chlazení mazacího oleje a chladiče spalin) k příkonu motoru (tepla v palivu). Odpadní teplo spalin přitom tvoří cca 40 % z celkového odpadního tepla. Kogenerační jednotky mohou pracovat: v paralerním provozu, v ostrovním provozu, v záložním provozu. Po nastartování motoru při paralerním provozu a po dosažení nominálních otáček dojde k automatickému fázování generátoru k elektrické síti. Pak kogenerační jednotka pracuje na zadané hodnotě elektrického výkonu paralerně s elektrickou sítí, kde dodává vyrobenou elektrickou energii. Po nastavení jednotky sníží jednotka výkon na tzv. prochlazovaní úroveň a po určité nastavené době se generátor od sítě odpojí, zastaví se motor a v chodu zůstanou pouze elektrické spotřebiče nutné k dochlazení celého soustrojí. Po ukončení prochlazování se po odstavení i těchto elektrických spotřebičů uvede kogenerační jednotka do klidu. V případě nouzového provozu plní kogenerační jednotka funkci záložního zdroje. Jednotka je v pohotovostním stavu. Napájení nouzové rozvodny probíhá z hlavní rozvodny, případně ze sítě. Při výpadku elektrické sítě dochází ke zpětnému připojování k síti. V ostrovním provozu pracuje jednotka autonomně bez připojení k rozvodné síti. Po nastartování kogenerační jednotky dochází k automatickému připojování generátoru k rozvodně, do které je vyveden jeho výkon. Generátor dodává výkon, jehož výše je dána okamžitou spotřebou elektrických spotřebičů. Po vypnutí kogenerační jednotky dochází k odpojení generátoru od rozvodny a po krátkém čase, kdy se soustrojí točí při jmenovitých otáčkách, se motor zastaví. Kogenerační jednotka, která pracuje v automatickém provozu, může být regulována dle potřeby elektrického či tepelného výkonu. Při návrhu kogenerační jednotky s pístovým spalovacím motorem se proto vychází z průběhu výkonu (elektrického, tepelného) charakteristického dne. Tímto dnem je den pracovní a den pracovního klidu vždy v zimním a letním období. 12

14 Na základě vstupních dat z typových listů výrobce kogenerační jednotky se vyčtou vstupní základní jmenovité hodnoty nutné pro zpracování energetických bilancí, jako jsou: výkon motoru, účinnost generátoru, elektrický výkon, tepelný výkon, hodinová spotřeba paliva, účinnost tepelná, elektrická, celková. Pro názornost se v Příloze 3 této práce nachází typový list kogenerační jednotky NATGAS 180 s generátorem BOOMEL. Pro stanovení provozních parametrů kogeneračních jednotek závislých na průměrném ročním zatížení kogenerační jednotky udávají někteří výrobci hodnoty výkonů a účinností i pro zatížení 75 % a 50 %. Pomocí polynomických rovnic 2. stupně lze pak vyčíslit provozní parametry kogeneračních jednotek v rozsahu zatížení 100 % až 50 % následovně: 1. z funkční závislosti vytvoříme polynomickou rovnici pro výpočet účinnosti generátoru pro rozsah zatížení 100 % až 50 %. Pomocí něho pak můžeme spočíst elektrický výkon nebo výkon motoru pomocí vzorce: P E..elektrický výkon kogenerační jednotky P M.výkon motoru na hřídeli η účinnost generátoru 2. z funkční závislosti poměr výkonů vytvoříme polynomickou rovnici 2. stupně ke stanovení poměru výkonů (tepelný k elektrickému). Z takto stanovené hodnoty v rozsahu zatížení 100 % až 50 % můžeme stanovit tepelný výkon kogenerační jednotky při známém výkonu elektrickém a naopak. 3. z funkční závislosti spotřeba paliva vytvoříme polynomickou rovnici pro stanovení spotřeby paliva při normálních podmínkách, tj. při teplotě 0 C a tlaku Pa v rozsahu zatížení 100 % až 50 %. Takto stanovenou spotřebu ZP v [Nm 3 /n] pro libovolné provozní zatížení kogenerační jednotky přepočteme na obchodní podmínky, tj. na teplotu 15 C a tlak Pa. Na Obr. 7 jsou graficky zachyceny tři výše zmíněné funkční závislosti pro kogenerační jednotku NATGAS 180 poháněnou spalovacím motorem Caterpillar a vybavenou generátorem elektrické energie BOOMEL. 13

15 Obr. 7 Na základě jmenovitých a předpokládaných provozních hodnot výkonů a účinností a předpokládaného počtu provozních hodin kogenerační jednotky za den (8 hod, 12 hod, 24 hod, jiné) a rok stanovíme hmotové a energetické bilance kogenerační jednotky, tj. především: výrobu elektrické energie, výrobu tepla, spotřebu paliva, vlastní spotřebu elektrické energie. Bilance kogenerační jednotky pro jmenovité i předpokládané provozní parametry je pro názornost zachycena na Obr. 8 této práce. Kogenerační jednotky s pístovým motorem zpravidla slouží jako základní zdroj pro dodávku tepla pro vytápění a ohřev teplé vody. Dostatečnou rezervu tepelného výkonu v období maximální spotřeby tepla zajišťují špičkovací plynové kotle, které jsou s kogenerační jednotkou zapojeny paralerně. Kogenerační jednotky jsou schopny pracovat v automatickém (bezobslužném) režimu. Součástí kogenerační jednotky je autonomní systém nouzového chlazení, který umožňuje plnou výrobu elektrické energie i v situaci, kdy není dostatečný odběr tepla zákaznickým topným systémem. Elektrická silová a řídící část kogenerační jednotky je umístěna v rozváděčové skříni. Řídící část bývá vybavena především řídící jednotkou spalovacího motoru, jednotkou pro paralerní provoz s veřejnou distribuční sítí, zpětnou výkonovou ochranou a dalšími řídícími a regulačními prvky zabezpečující bezpečný a spolehlivý provoz kogenerační jednotky (tlak a teplotu oleje, přeběh jmenovitých otáček, teplota plnící směsi motoru, teplota chladící vody motoru apod.). 14

16 Obr. 8 Základní vztahy pro bilancování KGJ: VÝKONY: VÝROBY: počet provozních hodin počet provozních hodin PŘÍKONY: 15

17 MĚRNÉ SPOTŘEBY PALIVA: ÚČINNOSTI: 3. TRIGENERACE Pokud je k výrobě chladu použito kompresorové chlazení, narůstá v letním období spotřeba elektrické energie u klimatizovaných objektů. Tuto elektrickou energii lze ušetřit v případě, když nahradíme kompresorové chlazení chlazením absorpčním, při kterém bude využívána pro napájení absorpční chladící jednotky tepelná energie z kogeneračního stroje s pístovým motorem. Tímto řešením jednak snížíme spotřebu elektrické energie a také prodloužíme provoz kogenerační jednotky v letním období, čímž dosáhneme zvýšení podílu vyrobené elektrické energie. Systému společné výroby elektrické energie, tepla a chladu z tepla se říká trigenerace. Princip trigenerace je zachycen na Obr. 9. Bilanční schéma trigenerace zobrazující kogenerační jednotku, akumulační nádrž topné vody a absorpční chladící jednotku s otevřeným chladičem chladící vody je zachyceno v Příloze 4. Zdrojem výroby tepla pro chladící absorpční jednotku i pro klasické spotřebiče tepla je kogenerační jednotka s pístovým spalovacím motorem, která nejčastěji dodává zákaznickým okruhem teplou vodu o parametrech 90 C/ 70 C (100/80 C). V absorpční chladící jednotce, která je podobně jako kompresorové chlazení vybavena výparníkem a kondenzátorem, pracuje místo kompresoru s elektrickým pohonem tzv. termokompresor složený z absorbéru, vypuzovače a čerpadla. V absorbéru jsou páry chladiva odcházející z výparníku pohlcovány a vzniká tzv. bohatý roztok. Bohatý roztok je čerpán do vypuzovače, kde se chladivo přiváděným teplem z kogenerační jednotky vypudí z bohatého roztoku za vzniku tzv. chudého roztoku a páry chladiva. Páry chladiva kondenzují v kondenzátoru za odvodu tepla v chladící věži a po seškrcení na redukčním ventilu jsou opět nastříknuty do výparníku. Chudý roztok se přes škrtící orgán vrací do absorbéru. Sorpční chlazení bude podrobněji popsáno v kapitole 4. 2 této práce. 16

18 Obr STROJNÍ CHLAZENÍ Pod pojmem strojní chlazení rozumíme dosahování a udržování teplot, které jsou nižší, než teplota okolí. Tekutina, která odvádí teplo z chlazené látky, se nazývá chladivo. Konstantní množství chladiva zpravidla obíhá v uzavřeném chladícím okruhu a po několika fyzikálních změnách svého stavu (kapalina, pára) se opět vrací do svého výchozího stavu. Strojní chladící zařízení využívají výparné teplo těkavých chladiv. Vypařování chladiva za teploty nižší než je teplota okolí se dosáhne snížením tlaku chladiva a přívodem tepla z chlazené látky. Tomuto tlaku se říká tlak na mezi sytosti. Každému tlaku na mezi sytosti odpovídá určitá teplota sytosti a naopak. Kondenzace par chladiva se dosáhne jejich stlačením a odvodem vzniklého tepla chladící vodou nebo okolním vzduchem. Udržování nízkého tlaku par chladiva vznikajících ve výparníku přívodem tepla z chlazené látky lze provést těmito způsoby: 1. odsáváním par pomocí kompresoru (kompresorové chlazení) 2. pohlcováním par absorbentem ve stavu kapaliny (absorpční chlazení) 3. odsávání par ejektorem proudovým kompresorem (ejektorové chlazení) U absorpčního chlazení se roztok absorbentu s pohlceným chladivem stlačí za pomocí čerpadla na kondenzační tlak, přičemž se chladivo z roztoku vypudí ve formě páry zahřátím roztoku na teplotu sytosti při kondenzačním tlaku. Následně se pak páry chladiva ochladí a chladivo zkapalní v kondenzátoru. U kompresorových a ejektorových chladících zařízení se páry chladiva po stlačení kompresorem zkondenzují odvodem tepla z kondenzátoru. 17

19 4.1. Kompresorové chlazení Základní pojmy 1. Hrubý chladící výkon kompresoru Hrubý chladící výkon kompresoru se stanoví jakou součin průtoku chladiva [kg/s] a rozdílu entalpií chladiva mezi sacím hrdlem kompresoru a místem těsně před škrtícím ventilem. Je ho možné také vyjádřit jako součet hrubého chladícího výkonu výparníku a tepelných ztrát (především tepla procházejícího z okolí do chladiva) nízkotlaké části okruhu, kde byl stanovován (měřen) hrubý chladící výkon výparníku. 2. Hrubý chladící výkon výparníku Hrubý chladící výkon výparníku se vypočte jako součin z průtoku chladiva a rozdílu jeho entalpií těsně za výparníkem a těsně před ním. Je to v podstatě užitečný chladící výkon zvětšený o veškeré tepelné ztráty prostupem tepla z okolí do chladiva a dále příkon strojů pro cirkulaci chlazené látky. 3. Užitečný chladící výkon Užitečný chladící výkon je výkon v místě spotřeby. Je ho možné vyjádřit jako čistý chladící výkon zvýšený o ztráty prostupem tepla z okolí do chlazené látky (není zde zahrnut příkon strojů pro cirkulaci chlazené látky). 4. Čistý chladící výkon Jedná se o výkon, který je potřebný k odvedení tepla chlazené látce za určitý čas pro dosažení žádaného chladícího účinku. Je to tedy průměrná hodnota chladícího výkonu, ke kterému přistupují tepelné ztráty, jimiž se výkon zvyšuje. Principiální schéma okruhu jednostupňového kompresorového chlazení s tepelným p - i diagramem je zobrazeno na Obr. 10. Obr. 10 Ve výparníku se do okruhu přivádí teplo Q v [J] z chlazené látky. Vlivem tohoto tepla zde dochází k vypařování chladiva za teploty sytosti (o několik stupňů nižší, než je požadovaná teplota chlazené látky). Výparný tlak (tlak na mezi sytosti) chladiva daný teplotou varu se ve výparníku udržuje odsáváním vznikajících par kompresorem sacím potrubím. Páry se po stlačení kompresorem dopravují výtlačným potrubím do kondenzátoru. Kondenzační tlak p k je o něco vyšší než tlak sytých par při teplotě odtékající chladící vody t w2 při vodním chlazení nebo vzduchu při chlazení vzduchem. V kondenzátoru zkapalněné chladivo vlivem odvedeného tepla v chladící vodě Q k [J] se škrtí v redukčním ventilu z tlaku kondenzačního p k na tlak výparný p s a vede potrubím zpět do výparníku. Do výparníku vstupuje mokrá pára. Je-li okruh doplněn o odlučovač kapaliny, vstupuje do výparníku pára sytá. Po stlačení páry na kondenzační tlak se pára (téměř vždy přehřátá) ochladí na kondenzační teplotu, při které kondenzuje. Dalším ochlazením je možné kapalinu podchladit. 18

20 Tepelná bilance chladícího okruhu Při návrhu chladícího okruhu se vychází z idealizovaného (teoretického oběhu), který neuvažuje se sdílením tepla v potrubí, s průtokovými odpory ani s odchylkami od izoentropického stlačení. Pro kompresorový chladící okruh se zanedbatelnými tepelnými ztrátami pak platí tyto základní bilanční rovnice: 1. Hmotnostní průtok chladiva: P v...výkon výparníku i 1, i 4 entalpie chladiva v místech zobrazených na Obr Výkon kondenzátoru: 3. Příkon kompresoru: 4. Průtok chlazené vody: i s1, i s2.entalpie chlazené vody 5. Průtok chladící vody: i w1, i w2..entalpie chladící vody 6. Účinnost chladícího okruhu vyjádřená chladícím faktorem EER: Chladiva Chladiva jsou obecně látky (tekutiny), které v chladícím oběhu přijímají teplo při nízkém tlaku a teplotě a naopak teplo odevzdávají při tlaku a teplotě vyšším. Přívod i odvod tepla je spojen se změnou fáze chladiva. Při přívodu tepla nastává vypařování chladiva, při odvodu tepla z chladiva pak kondenzace par. Přívod tepla z chlazené látky a následné vypařování chladiva se u kompresorových chladících systémů odehrává ve výparníku. Odvod tepla z chladiva probíhá v kondenzátoru. Zde páry chladiva nasáté a stlačené kompresorem na tlak sytosti předávají teplo chladící vodě nebo vzduchu. Podle normy ISO jsou chladiva (jednoznačně určena svými názvy a vzorci) jednotně označována písmenem R s příslušným číselným označením. Dále uvádíme označení přírodních a syntetických chladiv na bázi fluorovaných uhlovodíků (nezatěžujících životní prostředí). 19

28.10.2013. Kogenerace s parním strojem. Limity parního motoru

28.10.2013. Kogenerace s parním strojem. Limity parního motoru Parní motor PM VS je objemový parní stroj sestávající z bloku motoru, válců, pístů šoupátkového rozvodu. Parní stroj je spojen s generátorem elektrické energie. Parní stroj i generátor je umístěn na společném

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna

Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna Svoboda) 5 Newsletter of the Regional Energy Agency of Moravian-Silesian

Více

Zpracování teorie 2010/11 2011/12

Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Funkce, rozdělení, parametry, začlenění parního kotle do schémat

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Tepelně vlhkostní posouzení

Tepelně vlhkostní posouzení Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí

Více

Posouzení klimatizačních a chladících systémů v energetických auditech z pohledu energetického auditora Ing. Vladimír NOVOTNÝ I&C Energo a.s., Seminář AEA 26.5.2005 FAST Brno Veveří 95 Regionální kancelář

Více

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STROJÍRENSTVÍ ČTVRTÝ BIROŠČÁKOVÁ I. 22. 11. 2013 Název zpracovaného celku: LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE Lopatkové stroje jsou taková zařízení, ve kterých dochází

Více

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení 27.10.2015. Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení 27.10.2015. Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami Výtopny výtopny jsou zdroje pouze pro vytápění a TUV teplo dodávají v páře nebo horké vodě základním technologickým zařízením jsou kotle s příslušenstvím (dle druhu paliva) výkonově výtopny leží mezi domovními

Více

Závěsné kondenzační kotle

Závěsné kondenzační kotle VC 126, 186, 246/3 VCW 236/3 Závěsné kondenzační kotle Technické údaje Označení 1 Vstup topné vody (zpátečka) R ¾ / 22 2 Přívod studené vody R ¾ / R½ 3 Připojení plynu 1 svěrné šroubení / R ¾ 4 Výstup

Více

Závěsné kondenzační kotle

Závěsné kondenzační kotle Závěsné kondenzační kotle VU, VUW ecotec plus Výhody kondenzační techniky Snižování spotřeby energie při vytápění a ohřevu teplé užitkové vody se v současné době stává stále důležitější. Nejen stoupající

Více

1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.

1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9. 1/5 9. Kompresory a pneumatické motory Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.17 Příklad 9.1 Dvojčinný vzduchový kompresor bez škodného prostoru,

Více

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu: Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5

Více

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.

Více

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.

Více

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing.

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing. Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o Diagram chladícího okruhu Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK 2010-01 Ing. Jiří Brož Úvod k prezentaci Tato jednoduchá

Více

KOGENERAČNÍ JEDNOTKY ZAŘÍZENÍ NA ÚPRAVU PLYNU PLYNOVÉ TEPELNÉ ČERPADLO GENERÁTOROVÁ SOUSTROJÍ SPALOVACÍ MOTORY

KOGENERAČNÍ JEDNOTKY ZAŘÍZENÍ NA ÚPRAVU PLYNU PLYNOVÉ TEPELNÉ ČERPADLO GENERÁTOROVÁ SOUSTROJÍ SPALOVACÍ MOTORY KOGENERAČNÍ JEDNOTKY ZAŘÍZENÍ NA ÚPRAVU PLYNU PLYNOVÉ TEPELNÉ ČERPADLO GENERÁTOROVÁ SOUSTROJÍ SPALOVACÍ MOTORY Kogenerační jednotky Kogenerační jednotky jsou zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla.

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 11. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 11. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 11 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.20 Integrovaná střední

Více

Chlazení kapalin. řada WDE. www.jdk.cz. CT120_CZ WDE (Rev.04-11)

Chlazení kapalin. řada WDE. www.jdk.cz. CT120_CZ WDE (Rev.04-11) Chlazení kapalin řada WDE www.jdk.cz CT120_CZ WDE (Rev.04-11) Technický popis WDE-S1K je řada kompaktních chladičů kapalin (chillerů) s nerezovým deskovým výparníkem a se zabudovanou akumulační nádobou

Více

STREN turbína typu NTR je náporová točivá parní redukce určena k redukci tlaku páry a následné výrobě elektrické energie.

STREN turbína typu NTR je náporová točivá parní redukce určena k redukci tlaku páry a následné výrobě elektrické energie. STREN turbína typu NTR je náporová točivá parní redukce určena k redukci tlaku páry a následné výrobě elektrické energie. STREN turbína automaticky redukuje tlak středotlaké páry na požadovanou hodnotu

Více

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky V současnosti se u řady stávajících bytových objektů provádí zvyšování tepelných odporů obvodového pláště, neboli zateplování

Více

Chlazení kapalin. řada WDC. www.jdk.cz. CT125_CZ WDC (Rev.04-11)

Chlazení kapalin. řada WDC. www.jdk.cz. CT125_CZ WDC (Rev.04-11) Chlazení kapalin řada WDC www.jdk.cz CT_CZ WDC (Rev.0-) Technický popis WDC-S1K je řada kompaktních průtokových chladičů kapalin (chillerů) s nerezovým deskovým výměníkem. Jednotka je vhodná pro umístění

Více

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Datum: 1.2.2010 Autor: Ing. Vladimír Valenta Recenzent: Doc. Ing. Karel Papež, CSc. U plynových spotřebičů, což jsou většinou teplovodní kotle a

Více

PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY Záleží nám na prostředí, ve kterém žijeme. Mnoho lidí, organizací a státních institucí nám předkládá modely ekologického chování, které mají chránit životní prostředí, zvláště

Více

TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů 7.12.2015. dělení z hlediska:

TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů 7.12.2015. dělení z hlediska: Typy kotlů TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK dělení z hlediska: pracovního média a charakteru jeho proudění ve výparníku druhu spalovaného paliva, způsobu jeho spalování a druhu ohniště

Více

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové SPALOVACÍ MOTORY Druhy spalovacích motorů rozdělení podle způsobu zapalování podle počtu dob oběhu podle chlazení - zážehové = zvláštním zdrojem (svíčkou) - vznětové = samovznícením - čtyřdobé - dvoudobé

Více

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ZÁKLADNÍ POJMY Zásobování teplem energetické odvětví, jehož účelem je výroba, dodávka a rozvod tepla. Centralizované zásobování teplem (CZT) výroba, rozvod a

Více

Základní charakteristika

Základní charakteristika Základní charakteristika Plynové kogenerační jednotky (KGJ) značky ADW jsou modulové stavebnicové systémy určené k zástavbě do strojoven, určené k trvalé výrobě elektřiny a tepla. Jako palivo je standardně

Více

Ústav automobilního a dopravního inženýrství PODPORA CVIČENÍ. Ing. Jan Vančura Ústav automobilního a dopravního inženýrství FSI VUTBR

Ústav automobilního a dopravního inženýrství PODPORA CVIČENÍ. Ing. Jan Vančura Ústav automobilního a dopravního inženýrství FSI VUTBR PODPORA CVIČENÍ 1 Sací systém spalovacího motoru zabezpečuje přívod nové náplně do válců motoru. Vzduchu u motorů vznětových a u motorů zážehových s přímým vstřikem paliva do válce motoru. U motorů s vnější

Více

Pístové spalovací motory-pevné části

Pístové spalovací motory-pevné části Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Definice spalovacího motoru Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory-pevné části Spalovací motory jsou tepelné stroje,

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU

MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU Hlavním úkolem mazací soustavy je zásobovat všechna kluzná uložení dostatečným množstvím oleje o příslušné teplotě (viskozitě) a tlaku. Standardní je oběhové tlakové mazání). Potřebné

Více

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy obsah Prezentace cíl společnosti Odpadní komodity a jejich složení Nakládání s komunálním odpadem Thermo-katalitická

Více

KOMPRESORY F 1 F 2. F 3 V 1 p 1. V 2 p 2 V 3 p 3

KOMPRESORY F 1 F 2. F 3 V 1 p 1. V 2 p 2 V 3 p 3 KOMPRESORY F 1 F 2 F 3 V 1 p 1 V 2 p 2 V 3 p 3 1 KOMPRESORY V kompresorech se mění mechanická nebo kinetická energie v energii tlakovou, při čemž se vyvíjí teplo. Kompresory jsou stroje tepelné, se zřetelem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.2.12 Integrovaná střední škola

Více

VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA

VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA ForArch 2015 Ing. Jan Sedlář, Univerzitní Centrum Energeticky Efektivních Budov České Vysoké Učení Technické v Praze OBSAH Motivace k vývoji tepelných čerpadel pokročilejších

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Využití energie slunce Na zemský povrch dopadá průměrně 0,2 kw/m 2 V ČR dopadne na 1 m 2 přibližně 1000 kwh energie ročně Je několik možností, jak přeměnit energii slunečního

Více

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU Martin Kny student Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov martin.kny@fsv.cvut.cz Konference

Více

Sekundární okruh. Zapojení sekundárního okruhu pro předehřev vratné vody. Technologický okruh KJ 31.10.2015. Připojení KJ na dodávku tepla

Sekundární okruh. Zapojení sekundárního okruhu pro předehřev vratné vody. Technologický okruh KJ 31.10.2015. Připojení KJ na dodávku tepla Kogenerační jednotka se spalovacím motorem Modul teplárenské výroby a účinnost Důvody pro instalaci KJ mohou být dva : výroba elektřiny pro vlastní spotřebu, a tím snížení nebo odbourání nákladů za odběr

Více

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy

Více

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Palivová soustava Steyr 6195 CVT Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního

Více

Používání energie v prádelnách

Používání energie v prádelnách Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie v prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie 1

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací turbíny Základní informace Historie a vývoj Spalovací

Více

3. Výroba stlačeného vzduchu - kompresory

3. Výroba stlačeného vzduchu - kompresory zapis_pneumatika_kompresory - Strana 1 z 6 3. Výroba stlačeného vzduchu - kompresory Kompresory jsou stroje ke stlačování ( #1 ) vzduchu, neboli zvýšení jeho tlaku Mění mechanickou energii motoru (otáčivého

Více

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00

Více

3. Výroba stlačeného vzduchu - kompresory

3. Výroba stlačeného vzduchu - kompresory echatronika 02 - Pneumatika 1 z 5 3. Výroba stlačeného - kompresory Kompresory jsou stroje ke stlačování (kompresi), neboli zvýšení jeho tlaku Mění mechanickou energii motoru (otáčivého pohybu) na tlakovou

Více

Závěsné kotle. Modul: Závěsné kotle s atmosférickým hořákem. Verze: 03 VUI 280-7 aquaplus, VUI 242-7, 282-7 aquaplus turbo 05-Z1

Závěsné kotle. Modul: Závěsné kotle s atmosférickým hořákem. Verze: 03 VUI 280-7 aquaplus, VUI 242-7, 282-7 aquaplus turbo 05-Z1 s atmosférickým hořákem Verze: 03 VUI 280-7 aquaplus, VUI 242-7, 282-7 aquaplus turbo 0-Z1 Konstrukce závěsných kotlů aquaplus navazuje na stávající řady kotlů atmotop, turbotop Plus se shodnými konstrukčními

Více

VY_32_INOVACE_C 08 19. hřídele na kinetickou a tlakovou energii kapaliny. Poháněny bývají nejčastěji elektromotorem.

VY_32_INOVACE_C 08 19. hřídele na kinetickou a tlakovou energii kapaliny. Poháněny bývají nejčastěji elektromotorem. Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

Tepelné čerpadlo Excellence pro komfortní a úsporný dům

Tepelné čerpadlo Excellence pro komfortní a úsporný dům Tepelné čerpadlo Excellence pro komfortní a úsporný dům V současné době, kdy se staví domy s čím dál lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, těsnými stavebními výplněmi (okna, dveře) a vnějším pláštěm,

Více

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Metodický postup pro určení úspor primární energie Metodický postup pro určení úspor primární energie ORGRZ, a.s., DIVIZ PLNÉ CHNIKY A CHMI HUDCOVA 76, 657 97 BRNO, POŠ. PŘIHR. 197, BRNO 2 z.č. 2 Obsah 1 abulka hodnot vstupujících do výpočtu...4 2 Stanovení

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Vzdělávání energetického specialisty prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Nakládání s energií je výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností.

Více

TEPELNÉ ČERPADLO THERMA V VZDUCH / VODA

TEPELNÉ ČERPADLO THERMA V VZDUCH / VODA TEPELNÉ ČERPADLO THERMA V VZDUCH / VODA Řešení pro nový dům i rekonstrukci Výrobky řady THERMA V byly navrženy s ohledem na potřeby při rekonstrukcích (zrušení nebo výměna kotle) i výstavbách nových domů.

Více

PODPOROVANÁ OPATŘENÍ. Systémy měření a regulace Výroba energie pro vlastní spotřebu

PODPOROVANÁ OPATŘENÍ. Systémy měření a regulace Výroba energie pro vlastní spotřebu POPIS OBVYKLÝCH ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PODPOROVANÁ OPATŘENÍ Rozvody elektřiny, plynu a tepla v budovách Systémy měření a regulace Výroba energie pro vlastní spotřebu Osvětlení budov a průmyslových areálů Snižování

Více

(elektrickým nebo spalovacím) nebo lidskou #9. pro velké tlaky a menší průtoky

(elektrickým nebo spalovacím) nebo lidskou #9. pro velké tlaky a menší průtoky zapis_hydraulika_cerpadla - Strana 1 z 6 10. Čerpadla (#1 ) v hydraulických zařízeních slouží jako zdroj - také jim říkáme #2 #3 obecně slouží na #4 (čerpání, vytlačování) kapalin z jednoho místa na druhé

Více

Tepelná čerpadla voda / voda POPIS

Tepelná čerpadla voda / voda POPIS Chladící výkon: 5 až 18 kw Topný výkon: 6 až 20 kw Úspory energie Využití obnovitelné přírodní energie Jediná investice pro vytápění i chlazení Jednoduchá, spolehlivá a ověřená technologie POUŽITÍ Reverzní

Více

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.11.2013 Název zpracovaného celku: Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Úkolem palivové soustavy je dopravit

Více

Jak správně provést retrofit. Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014

Jak správně provést retrofit. Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014 Jak správně provést retrofit Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014 Výzva poslední doby-náhrada chladiv R404A Jako náhrada za R404a jsou preferována chladiva R407A a R407F Problém teploty

Více

Závěsné kotle. Modul: Kondenzační kotle. Verze: 02 VU 466/4-5, VU 656/4-5 ecotec plus 02-Z2

Závěsné kotle. Modul: Kondenzační kotle. Verze: 02 VU 466/4-5, VU 656/4-5 ecotec plus 02-Z2 Nové závěsné kondenzační kotle VU 466/4-5 a 656/4-5 ecotec plus se odlišují od předchozích VU 466-7 ecotec hydraulickým zapojením. Původní kotel VU 466-7 ecotec byl kompletně připraven pro napojení nepřímotopného

Více

Základní analýza energetického monitoru

Základní analýza energetického monitoru 1 Vážený pane Zákazníku, příloha obsahuje automaticky vygenerovanou základní analýzu zkoumané otopné soustavy provedenou měřící soupravou Energetický monitor Testo v kombinaci s manuálním sběrem dat. Součástí

Více

Kompaktní vzduch-voda

Kompaktní vzduch-voda Kompaktní vzduch-voda AWX Technické parametry Technický popis TČ Tepelné čerpadlo vzduch-voda s označením AWX je kompaktní zařízení, které bude po instalaci ve venkovním prostředí napojeno na otopnou soustavu

Více

Plynové kotle. www.viadrus.cz

Plynové kotle. www.viadrus.cz Plynové kotle www.viadrus.cz Plynové kotle G36 stacionární samotížný plynový kotel G42 (ECO) stacionární plynový nízkoteplotní kotel vysoká provozní spolehlivost a dlouhá životnost litinového tělesa vysoká

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

OUTdoor MGW 800. Kontejnerové provedení. Typový list kogenerační jednotky. s plynovým motorem WAUKESHA. Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2

OUTdoor MGW 800. Kontejnerové provedení. Typový list kogenerační jednotky. s plynovým motorem WAUKESHA. Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2 Typový list kogenerační jednotky s plynovým motorem WAUKESHA Kontejnerové provedení OUTdoor MGW 800 Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2 Specifikace dodávky Technické parametry Motor a generátor Řídící

Více

Technický list pro tepelné čerpadlo země-voda HP3BW-model B

Technický list pro tepelné čerpadlo země-voda HP3BW-model B Technický list pro tepelné čerpadlo země-voda HP3BW-model B Technický popis TČ Tepelné čerpadlo země-voda, voda-voda s označením HPBW B je kompaktní zařízení pro instalaci do vnitřního prostředí, které

Více

OUTdoor MGW 260. Kontejnerové provedení. Typový list kogenerační jednotky. s plynovým motorem GE WAUKESHA. Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2

OUTdoor MGW 260. Kontejnerové provedení. Typový list kogenerační jednotky. s plynovým motorem GE WAUKESHA. Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2 Typový list kogenerační jednotky s plynovým motorem GE WAUKESHA Kontejnerové provedení OUTdoor MGW 260 Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2 Specifikace dodávky Technické parametry Motor a generátor

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ. (51) Int Cl* (22) přihlášeno 29 12 85 (21) PV 10087-85 P 28 D 1/04

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ. (51) Int Cl* (22) přihlášeno 29 12 85 (21) PV 10087-85 P 28 D 1/04 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 256987 (Bl) (22) přihlášeno 29 12 85 (21) PV 10087-85 (51) Int Cl* P 28 D 1/04 ÚftAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40)

Více

EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA

EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA OBSAH Přehled legislativy Nařízení o ekodesignu č. 813/2013 Předmět nařízení Požadavky na účinnost Stanovení sezonní účinnosti ƞ s SPER pro palivová

Více

MOŽNOSTI VYUŽITÍ ABSORPČNÍHO CHLAZENÍ PRO KLIMATIZACI BUDOVY

MOŽNOSTI VYUŽITÍ ABSORPČNÍHO CHLAZENÍ PRO KLIMATIZACI BUDOVY 21. konference Klimatizace a větrání 2014 OS 01 Klimatizace a větrání STP 2014 MOŽNOSTI VYUŽITÍ ABSORPČNÍHO CHLAZENÍ PRO KLIMATIZACI BUDOVY Marek Begeni, Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní,

Více

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Strana 4772 Sbírka zákonů č.349 / 2010 349 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále

Více

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený

Více

TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA

TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA www.hokkaido.cz Budoucnost patří ekologickému a ekonomickému vytápění Tepelné čerpadlo vzduch - voda Omezení emisí CO 2 Spotřeba energie Životní prostředí Principem každého

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Lopatkové stroje PLYNOVÉ TURBÍNY Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ 09 19 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Lopatkové stroje PLYNOVÉ TURBÍNY Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ 09 19 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Lopatkové stroje PLYNOVÉ TURBÍNY Ing. Petr Plšek Číslo:

Více

Alfea. tepelné čerpadlo vzduch/voda TECHNICKÉ INFORMACE. Extensa Extensa Duo Excellia Excellia Duo Hybrid Duo Gas Hybrid Duo Oil. www.alfea.

Alfea. tepelné čerpadlo vzduch/voda TECHNICKÉ INFORMACE. Extensa Extensa Duo Excellia Excellia Duo Hybrid Duo Gas Hybrid Duo Oil. www.alfea. Alfea tepelné čerpadlo vzduch/voda TECHNICKÉ INFORMACE Extensa Extensa Duo Excellia Excellia Duo Hybrid Duo Gas Hybrid Duo Oil www.alfea.cz Alfea OBSAH OBSAH: Úvod... 3 Topný výkon tepelných čerpadel...

Více

VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Strana 5677 441 VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č.

Více

pro bioplynové stanice

pro bioplynové stanice Progresivní možnosti zvyšov ování účinnosti mikroturbín n jako kogeneračních jednotek pro bioplynové stanice MŽP VaV SPII2f1/27/07 Minimalizace emisní zátěže kogenerační jednotky výzkumem nových technologických

Více

Závěsné kondenzační kotle. Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. VU 466/4-5 ecotec plus VU 656/4-5 ecotec plus

Závěsné kondenzační kotle. Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. VU 466/4-5 ecotec plus VU 656/4-5 ecotec plus Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. VU 466/4-5 ecotec plus VU 656/4-5 ecotec plus VU ecotec plus Zvláštní přednosti - závěsný kotel s nerezovým kondenzačním výměníkem - hodnota

Více

STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA

STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA 1. Teorie: Tepelné čerpadlo využívá energii okolního prostředí a přeměňuje ji na teplo. Používá se na vytápění budov a ohřev vody. Na stejném principu jako

Více

Technické údaje SI 75TER+

Technické údaje SI 75TER+ Technické údaje SI 75TER+ Informace o zařízení SI 75TER+ Provedení - Zdroj tepla Solanky - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace WPM 2007 integrovaný - Místo instalace Indoor - Výkonnostní

Více

8. Komponenty napájecí části a příslušenství

8. Komponenty napájecí části a příslušenství Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HYDRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ MECHANISMY 8. Komponenty napájecí části

Více

PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA

PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA Ing. Bohumil Krška Ekol, spol. s r.o. Brno

Více

Termodynamické panely = úspora energie

Termodynamické panely = úspora energie Termodynamické panely = úspora energie EnergyPanel se zabývá vývojem a výrobou termodynamických a solárních systémů. Tvoří součást skupiny podniků Macral s podnikatelskou působností více než 20-ti let.

Více

Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb. 17.10.2005 Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy. 1. Identifikační údaje

Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb. 17.10.2005 Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy. 1. Identifikační údaje 1. Identifikační údaje Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb. 17.10.2005 Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ) Kód obce Kód katastrálního území

Více

Zápočtová práce z předmětu Konstruování s podporou PC

Zápočtová práce z předmětu Konstruování s podporou PC Zápočtová práce z předmětu Konstruování s podporou PC Návrh tepelného čerpadla vzduch - voda pro rodinný domek Tepelné čerpadlo jako alternativní zdroj pro vytápění je velkým zdrojem tepelné energie. Teplo

Více

Kompaktní a tiché Vhodné pro všechny typy výparníků Pro chlazení vzduchu i vody

Kompaktní a tiché Vhodné pro všechny typy výparníků Pro chlazení vzduchu i vody Chladící výkon: 5 až 20 kw Kompaktní a tiché Vhodné pro všechny typy výparníků Pro chlazení vzduchu i vody POUŽITÍ Kondenzační jednotky CONDENCIAT řady CS se vzduchem chlazenými kondenzátory jsou kompaktní

Více

7.5.2015. Bionafta. Bionafta. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol

7.5.2015. Bionafta. Bionafta. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol Bionafta Bionafta z řepkového semene se lisuje olej působením katalyzátoru a vysoké teploty se mění na metylester řepkového oleje = bionafta první generace mísí se s některými lehkými ropnými produkty,

Více

Obsah: ÚVOD:... 4 TEPELNÉ ČERPADLO... 5 PRINCIP TEPELNÉHO ČERPADLA VZDUCH- VODA... 6 9 DŮVODŮ, PROČ TOPIT TEPELNÝM ČERPADLEM... 7

Obsah: ÚVOD:... 4 TEPELNÉ ČERPADLO... 5 PRINCIP TEPELNÉHO ČERPADLA VZDUCH- VODA... 6 9 DŮVODŮ, PROČ TOPIT TEPELNÝM ČERPADLEM... 7 Obsah: ÚVOD:... 4 TEPELNÉ ČERPADLO... 5 PRINCIP TEPELNÉHO ČERPADLA VZDUCH- VODA... 6 9 DŮVODŮ, PROČ TOPIT TEPELNÝM ČERPADLEM... 7 KOLIK UŠETŘÍ TEPELNÉ ČERPADLO?... 8 VLASTNÍ ZKUŠENOSTI?... 9 TEPELNÉ ČERPADLO

Více

Mittel- und Großkesselsysteme

Mittel- und Großkesselsysteme Energiesparen und Klimaschutz serienmäßig Technische Technická dokumentace Dokumentation Kotle středních a vyšších výkonů řady GKS Mittel- und Großkesselsysteme GKS Eurotwin-K GKS Eurotwin-K GKS Dynatherm-L

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021.

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Stroje na dopravu kapalin Čerpadla jsou stroje, které dopravují kapaliny a kašovité

Více

Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, 602 00 Brno, tel.: 543 331 296-7, fax : 543 330 287 info@tespo-eng.cz ; www.tespo-eng.cz

Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, 602 00 Brno, tel.: 543 331 296-7, fax : 543 330 287 info@tespo-eng.cz ; www.tespo-eng.cz Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, 602 00 Brno, tel.: 543 331 296-7, fax : 543 330 287 info@tespo-eng.cz ; www.tespo-eng.cz HYDRAULICKÉ REGULAČNÍ SPOJKY KSL 1 Hydraulické regulační spojky KSL Používají

Více

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA PANDA 19 POG průtokový ohřívač TV na zemní plyn s výkonem 7,7 19,2 kw, odvod spalin do komína PANDA 24 POG průtokový ohřívač TV na zemní plyn s výkonem 9,8 24,4

Více