VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ PAVLA ROVNANÍKOVÁ JITKA MALÁ PAVEL ROVNANÍK STAVEBNÍ CHEMIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ PAVLA ROVNANÍKOVÁ JITKA MALÁ PAVEL ROVNANÍK STAVEBNÍ CHEMIE"

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ PAVLA ROVNANÍKOVÁ JITKA MALÁ PAVEL ROVNANÍK STAVEBNÍ CHEMIE MODUL 4 CHEMIE VODY, OVZDUŠÍ A ORGANICKÝCH STAVEBNÍCH MATERIÁL STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Stavební chemie Modul M04 Pavla Rovnaníková, Jitka Malá, Pavel Rovnaník, (47) -

3 Obsah OBSAH 1 Informace k modulu M Cíle Požadované znalosti Metodický návod na práci s textem Chemické výpoty Voda Základní vlastnosti vody Voda v životním prostedí Úprava vody pro její použití Odpadní voda a její ištní Voda ve stavebnictví Autotest Vzduch a ovzduší Složení atmosféry Plynné exhalace Aerosoly Ochrana ovzduší Autotest Devo a celulóza Chemické složení deva Znehodnocující initelé deva a ochrana proti nim Autotest Živice Asfalty Dehty a smola Autotest Plasty Píprava plast Vlastnosti plast Zpracování plast Nejbžnji používané plasty Plasty pipravené polymerací Plasty pipravené polykondenzací Plasty pipravené polyadicí Degradace a stabilizace polymer Praktické použití vysokomolekulárních látek ve stavebnictví Plastbetony Polymerbetony Ostatní materiály Autotest Kvalitativní analytická chemie (47) -

4 Stavební chemie Modul M04 8 Chemické výpoty Látkové množství Stechiometrie Výpoty z chemické rovnice Bilanní pravidlo Neutralizace ph Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Klí (47) -

5 Informace k modulu M04 1 Informace k modulu M Cíle Cílem modulu je podat základní informace o vod, která má nezastupitelnou roli v život organizm, a všech djích pírodních i technogenních. Voda je uvedena z pohledu životního prostedí, dále jako voda pitná a odpadní a v neposlední ad jako voda, která tvoí médium pro agresivní látky psobící na stavební materiály. Kapitola o vzduchu a ovzduší se zabývá o složením vzduchu a také škodlivinami, které psobí negativn na stavební materiály. Další kapitoly jsou zameny na materiály, které jsou založeny na organických látkách, tj. devo, živice a syntetické polymery. Jsou podány jejich základní chemické charakteristiky, zpsoby jejich degradace a ochrana proti ní. Pro tuto kapitolu je nezbytná základní znalost organické chemie. 1.2 Požadované znalosti Pro studium tohoto modulu je nezbytná znalost obecné chemie, uvedené v modulu 01. Pokud máte nedostatky ve znalostech stedoškolské chemie, je možno si je doplnit z publikace Vacík. J. a kol. Pehled stedoškolské chemie. Praha: SPN, Metodický návod na práci s textem Nápl tohoto modulu studujte až po zvládnutí látky v pedchozích modulech. Po nauení kapitoly si zodpovzte kontrolní otázky, zkuste si napsat uvedené chemické rovnice. Zárove splte zadané úkoly. Na konci celé kapitoly si ovte znalosti autotestem. Výsledky úkol a autotestu jsou uvedeny na stran 48. Odpovdi na kontrolní otázky naleznete v textu píslušné kapitoly. 1.4 Chemické výpoty Na konci modulu jsou píklady chemických výpot, které jsou rozdleny tématicky do pti kapitol. Jsou uvedeny vzorové píklady a píklady k procviení, u nichž je uveden výsledek. Propoítejte všechny píklady, obdobné jsou zadány ve zkouškových testech. - 5 (47) -

6 Stavební chemie Modul M04 2 Voda Cíl kapitoly: V této kapitole se dozvíte základní informace o vlastnostech vody a o vod v životním prostedí. Strun probereme, jak se voda upravuje pro rzné úely použití a jak se istí odpadní vody. Závrem se budeme zabývat vodou ve stavebnictví. Klíová slova: srážková voda, podzemní voda, povrchová voda,betonáská voda, eutrofizace, metanizace, odželezení, odkyselení 2.1 Základní vlastnosti vody Molekula vody se skládá ze dvou atom vodíku a jednoho atomu kyslíku (H 2 O). V této podob se vyskytuje v plynném skupenství jako vodní pára. V kapalném skupenství jsou molekuly vody spojeny vodíkovými vazbami do vtších celk (asociát), obsahujících 3 8 molekul vody (Obr. 2.1). H O + H H H O H H O δ+ δ H H O H O H kovalentní vazba vodíková vazba Obr. 2.1 Schéma spojených molekul vody V tuhém skupenství (led) vzniká za normálního tlaku struktura, jejíž opakující se jednotkou je pravidelný tystn. Tato struktura je prostorov náronjší než agregáty v kapalném skupenství, proto má led menší hustotu než voda o teplot 0 C. Pi pechodu z kapalného do pevného skupenství tedy vzrstá objem vody až o 10 %. Se zvyšováním teploty vody od 0 C do cca 4 C se zvyšuje i její hustota. Teprve další rst teploty vede ke snižování hustoty vody, podobn jako tomu je u jiných kapalin. Pi teplot 3,98 C je tedy hustota vody maximální a dosahuje hodnoty 1000 kg m 3. Tento anomální jev má význam pro život ve vod, protože zpsobuje zamrzání vody od hladiny, kde je hustota nižší než v hlubších vrstvách. Teplota tání a teplota varu vody (0 C a 100 C pi tlaku 101,3 kpa) jsou základní body Celsiovy teplotní stupnice. Pro pevod 1 g vody z pevného do kapalného skupenství pi 0 C (skupenské teplo tání) je nutno dodat energii 0,33 kj, pro pevod 1 g vody z kapalného do plynného skupenství pi teplot 100 C (skupenské teplo vypaování) je nutno dodat energii 2,3 kj. Stejná množství tepla se uvolní pi tuhnutí vody nebo kondenzaci páry. Molekuly vody vykazují dipólový moment, nebo polární vazby mezi atomem kyslíku a atomy vodíku svírají úhel 104,5. Z toho vyplývá polární charakter vody a skutenost, že je dobrým rozpouštdlem zejména polárních látek (nap. solí). - 6 (47) -

7 Voda Otázka k zamyšlení Pro není vhodné chladit nápoje pi teplotách menších než 0 C ve sklenných lahvích? Kontrolní otázka Pi jaké teplot má voda nejvtší hustotu? Úkol 2.1 Nakreslete vertikální rozvrstvení rzn teplých vodních mas (teplotní zonaci) ve vodní nádrži v letním a v zimním období! 2.2 Voda v životním prostedí Množství vody v pírod iní na zemkouli 1337 milionu km 3. Z toho pipadá 97,2 % na vody moí a oceán, které pokrývají více než 70 % zemského povrchu a mají vysoký obsah minerálních látek solí v prmru kolem 30 g l 1. Voda moí a oceán se odpauje do ovzduší, kde kondenzuje, a dopadá na zemský povrch jako voda srážková ve form dešt nebo snhu. Množství srážek bývá od 0 do 2000 mm rok 1 i více (v R kolem 700 mm.rok 1 ) a do znané míry uruje charakter krajiny. Srážková voda dopadající na pevnou zem se ásten odpauje, ásten proniká do podzemí, kde obohacuje zásoby podzemní vody, které mohou vyvrat jako pramenitá voda, a ásten odtéká jako voda povrchová zpt do moí. Uvedený soubor jev nazýváme kolobh vody v pírod. Srážková voda se pi prchodu atmosférou obohacuje kapalnými, tuhými i plynnými látkami obsaženými v ovzduší. Stálou složkou vzduchu je CO 2, který bývá obsažen ve srážkových vodách v koncentracích 0,1 0,3 mmol l 1, a znan zvyšuje jejich agresivní úinek na stavební materiály i na horninové prostedí. Vlivem antropogenní innosti, zejména vlivem exhalací vznikajících pi spalování fosilních paliv, je ovzduší obohacováno oxidem siiitým a oxidy dusíku, pedevším NO 2. Tyto sloueniny jsou píinou tzv. kyselých deš, obsahujících kyselinu sírovou a dusinou, které mohou zpsobit pokles ph až na hodnotu 2,5. Podzemní vody obsahují látky, jimiž se voda obohatila pi prchodu horninovým prostedím. Jsou to pedevším vysoké koncentrace rozpuštných anorganických slouenin, mezi nimiž pevažují soli tvoené kationty sodnými (Na + ), draselnými (K + ), vápenatými (Ca 2+ ) a hoenatými (Mg 2+ ) a anionty hydrogenuhliitanovými (HCO 3 ), chloridovými (Cl ), síranovými (SO 4 2 ) a také dusinanovými (NO 3 ), které se do podzemních vod dostávají pedevším vlivem zemdlské innosti. Jestliže obsah rozpuštných minerálních látek nebo obsah CO 2 pekroí 1000 mg l 1, mluvíme o vodách minerálních. Podzemní vody obsahují obvykle nízké koncentrace organických látek. Teplota podzemních vod je pomrn stálá, vzrstá však s hloubkou, a to cca o 1 C na každých 33 m. Ve stední Evrop je v hloubce 10 m pod zemským povrchem teplota podzemní vody kolem 9,5 C. Podzemní voda s teplotou nad 25 C se nazývá termální. - 7 (47) -

8 Stavební chemie Modul M04 Povrchové vody vznikají z vod podzemních a srážkových. Obsah rozpuštných anorganických slouenin se pohybuje mezi prmrným složením obou tchto typ vod, jak vyplývá z pehledu v tabulce 2.1. Z minerálních složek vody má velký význam pítomnost hydrogenuhliitan pro jejich tlumivý (zmírující) úinek vi pídavku silných kyselin a zásad. Tabulka 2.1 Obsah anorganických slouenin v rzných typech vod Typ vody Koncentrace minerálních slouenin srážková jednotky až desítky mg l 1 povrchová mg l 1 podzemní mg l 1 minerální více než 1000 mg l 1 Oproti podzemním vodám obsahují vody povrchové podstatn vyšší koncentrace organických látek. Ty jsou obsaženy v živých organizmech, žijících v tomto prostedí, ve zbytcích jejich odumelých tl i v produktech metabolizmu (látkové výmny). Vzhledem k poetnosti a rznorodosti organických látek se ve vodách stanovuje bu jejich sumární koncentrace, nebo koncentrace urité charakteristické skupiny jako jsou tenzidy, fenoly aj. Z plyn rozpuštných ve vod má mimoádný význam kyslík, který podmiuje život vyšších organizm. Kyslík se dostává do povrchových vod stykem hladiny se vzduchem a je také produktem metabolizmu organizm obsahujících chlorofyl (rostliny). Jeho rozpustnost je závislá pedevším na teplot s jejím rstem se snižuje. Podzemní vody jsou bezkyslíkaté. Pro pemnu látek v pírod, a tedy i ve vodním prostedí, mají rozhodující význam mikroorganizmy, pedevším bakterie. Mnohé z nich získávají energii potebnou pro stavbu svých tl rozkladem organických látek. Probíhá-li rozklad za pítomnosti molekulárního kyslíku, nazýváme tento dj aerobní, probíhá-li v nepítomnosti O 2, nazýváme jej anaerobní. Bakteriální rozklad organických látek za aerobních podmínek je podstatou procesu zvaného samoištní, kterým se povrchové vody zbavují pivedeného zneištní. Z organizm obsahujících chlorofyl mají pro vodní prostedí nejvtší význam asy a sinice, které využívají jako zdroj C pro stavbu svých tl CO 2 a jako zdroj energie slunení záení. Protože CO 2 je bžnou souástí pírodních vod, dochází v letních msících k rozmnožení as a sinic, a tím k negativnímu ovlivnní kvality vody. Uvedený jev se nazývá eutrofizace. Limitujícím faktorem je pro ni pítomnost tzv. biogenních prvk N a P. Otázky k zamyšlení Jak se v pírodním prostedí projevuje vliv kyselých deš? Pro je podzemní voda kvalitnjším zdrojem pitné vody než voda povrchová? Kontrolní otázka Které jsou základní typy pírodních vod? - 8 (47) -

9 Voda Úkol 2.2 Srovnejte obsah minerálních látek v balených stolních vodách a v minerálních vodách. Všimnte si rzného zastoupení jednotlivých iont. 2.3 Úprava vody pro její použití Voda je používána k rozliným úelm, podle nichž se ídí požadavky na jejich kvalitu. Hlavními oblastmi jejího použití jsou závlahy, spoteba v prmyslové výrob a vlastní spoteba obyvatelstvem. V pitné vod je limitována ada ukazatel chemických, radiologických i biologických. Z chemických ukazatel lze uvést nap. železo, mangan a další tžké kovy, celkovou sumu organických látek, chlorované uhlovodíky, chlorované bifenyly apod. Nejkvalitnjším zdrojem pitné vody jsou vody podzemní, které zpravidla nevyžadují úpravu. V nkterých pípadech obsahují železnaté a manganaté soli, které by se pi rozvodu vody, asto za úasti železitých a manganových bakterií, oxidovaly. Produkty oxidace hydroxid železitý a hydratované oxidy manganito-manganiité by se vyluovaly v potrubí a vedly by k jeho postupnému ucpání. Technologie odstraování tchto kov z vody se nazývají odželezování a odmanganování. Jsou založeny na rychlém vylouení výše uvedených oxidaních produkt a jejich odstranní z vody filtrací. Nkteré vody obsahují vysoké koncentrace oxidu uhliitého, který psobí korozivn na beton a železo. Agresivní CO 2 se z vody odstrauje tzv. odkyselováním, nap. aerací (provzdušováním). Omezené zásoby kvalitních podzemních vod nutí k využívání i vod povrchových. Tyto vody, slouží-li jako zdroj pitné vody, musí být vždy upraveny. Standardním zpsobem úpravy je proces iení pídavkem železité nebo hlinité soli (sírany, chloridy). Železité soli hydrolyzují za vzniku píslušných hydroxid: Fe H 2 O Fe(OH) H + Hydrolýza hlinité soli probíhá analogicky. Vzniklé hydroxidy tvoí vlokovitou sraženinu, která na sebe váže látky obsažené ve vod, pedevším látky tvoící zákal. Separací sraženiny usazováním a filtrací pes pískové filtry se získá irá voda, zbavená do znané míry zneišujících látek, vetn bakterií. Nkteré látky jsou z hygienického hlediska vysoce závadné (chlorované uhlovodíky, nkteré tžké kovy), jiné zhoršují kvalitu vody již v nepatrných koncentracích zápachem (chlorfenoly). Pípustné koncentrace tchto látek jsou velice nízké a iením se asto nedosáhne požadovaného úinku. V tchto pípadech lze zjednat nápravu použitím aktivního uhlí, které mnohé látky, neodstranitelné iením, adsorbuje na svém povrchu. Vzhledem k nákladnosti úpravy je však v tchto pípadech úelné hledat jiný zdroj vody. Pitná voda nesmí obsahovat patogenní mikroorganizmy, což se prokazuje bakteriologickým rozborem. Voda pro veejné zásobování obyvatelstva musí být dezinfikována. Tím jednak dojde k usmrcení zbylých organizm, které se neodstranily v procesu úpravy, jednak se zabrání její sekundární kontaminaci pi - 9 (47) -

10 Stavební chemie Modul M04 jejím rozvodu ke spotebiteli. Nejobvyklejší dezinfekní látkou používanou ve vodárenství je chlor a jeho sloueniny chlornan a chloraminy. K závlahám, které se uplatují pevážn v aridních oblastech, se používá obvykle povrchová voda bez pedchozí úpravy. Prmyslové podniky, ke kterým je možné piadit i zemdlskou innost s výjimkou rostlinné výroby, používají vodu k rzným úelm, podle nichž se ídí požadavky na její kvalitu. Znané množství vody v prmyslu se spotebuje pro ohev a chlazení. Voda pivádná do kotl (napájecí) nesmí obsahovat ionty Ca 2+ a Mg 2+, které jsou píinou tvorby kotelního kamene, vyluujícího se jako kompaktní hmota (CaCO 3 aj.) na stnách kotle. Pro odstranní uvedených iont z vody (tzv. zmkování) lze použít nap. iontomnie, které vymují ionty Ca 2+ a Mg 2+ za ionty Na +, které kotelní kámen netvoí. Otázka k zamyšlení Kde jste se setkali se vznikem kotelního kamene? Kontrolní otázka Které jsou základní technologie úpravy vody pro pitné úely? 2.4 Odpadní voda a její ištní Voda se po použití stává zmnou svých pvodních vlastností vodou odpadní. Odpadní vody z domácností nazýváme splaškové. K nim patí i odpadní vody podobného charakteru z mstské vybavenosti (školy, ubytovací zaízení aj.). Splaškové vody spolu s prmyslovými a dešovými vodami tvoí mstské odpadní vody. Ty jsou odvádny veejnou kanalizací do vodního recipientu (eka, vodní nádrž). Neištné odpadní vody zpsobují v recipientu následující závady: zanášení dna obsahem nerozpuštných látek vznik podmínek, které vyluují život vyšších organizm, vyerpáním rozpuštného kyslíku zhoršení hygienických vlastností obsahem patogenních mikroorganizm vytváení podmínek pro eutrofizaci zvyšováním obsahu živin (N, P) estetické nedostatky zpsobené hrubými neistotami a pachové potíže díky probíhajícím hnilobným procesm. Prmyslové odpadní vody mohou vést k dalším závadám: kontaminaci toxickými látkami nepípustné okyselení nebo alkalizování vody extrémní oteplení vody aj. Z tchto dvod je nutné odpadní vody ped vypouštním do recipientu istit. Mstské odpadní vody se istí v mstských istírnách odpadních vod (OV), prmyslové vody v prmyslových istírnách, které jsou nezbytné i pro jejich - 10 (47) -

11 Voda pedištní ped vypouštním do veejné kanalizace, pokud obsahují látky, které by narušovaly procesy probíhající na mstské OV. ištní mstských odpadních vod spoívá v odstranní hrubých neistot na eslích (míže, pes které se voda filtruje), písku v lapaích písku a suspendovaných látek v usazovacích nádržích. Dále následuje biologické ištní, které probíhá na stejném principu jako aerobní samoisticí procesy, v OV je však intenzifikováno. V biologické isticí jednotce se trvale udržuje vysoká koncentrace bakterií, které využívají organické látky obsažené v odpadní vod jako substrát (zdroj živin), a tím je z vody odstraují. Aerobní podmínky se v zaízení udržují nap. dmýcháním vzduchu. Pi vhodném uspo- ádání lze v rámci biologického ištní z vody krom organických látek odstranit i dusík a fosfor, a tak zamezit nežádoucí eutrofizaci. Biologický kal (bakterie) se od vyištné vody separuje usazováním v tzv. dosazovací nádrži. Vyištná voda se vypouští do recipientu. Kal, vznikající v mechanickém i biologickém stupni ištní, je závadný pedevším pro svj obsah organické hmoty, která podléhá hnilobnému rozkladu. Proto se dále zpracovává stabilizuje. Nejastjším zpsobem stabilizace je metanizace, pi níž je kal v metanizaní (vyhnívací) nádrži podroben anaerobnímu mikrobiálnímu rozkladu. V prbhu metanizace je asi polovina organické hmoty pemnna na bioplyn (sms metanu a oxidu uhliitého). Ten lze na OV využít jako zdroj energie. Stabilizovaný kal je odvodnn a odvážen ke konenému zpracování (využití jako hnojivo v zemdlství, spalování, uložení na skládku). Prmyslové odpadní vody vyžadují podle svého složení speciální zpsoby ištní s uplatnním fyzikáln-chemických proces jako je neutralizace, srážení, adsorpce, filtrace aj. Nkteré vody s organickým zneištním (nap. potravináské) lze istit podobn jako mstské odpadní vody. Kontrolní otázky Z jakých krok je složen proces ištní mstských odpadních vod? Co je smyslem stabilizace istírenského kalu? 2.5 Voda ve stavebnictví Cement je z chemického hlediska sms rzných hlinitan a kemiitan vápenatých. Jejich stálost je dána rovnováhou s Ca(OH) 2. Snižování obsahu Ca(OH) 2 vede k rozkladu hlinitan a kemiitan vápenatých a beton ztrácí svou pevnost. Proto je agresivní psobení jednotlivých složek vody spojeno pedevším s látkami reagujícími s hydroxidem vápenatým. Voda je nezbytnou souástí pi výrob betonu, nebo je nutná pro dosažení hydratace cementu. Voda používaná pro pípravu erstvého betonu se nazývá zámsová a voda používaná k ošetení (ovlhení) betonu pi jeho tvrdnutí se nazývá ošetovací. V souhrnu se jedná o tzv. betonáskou vodu. Požadavky na její kvalitu specifikuje SN EN 1008 Zámsová voda do betonu. Je v ní omezena koncentrace látek, které mohou zabraovat hydrataci cementu nebo snižovat pevnost betonu. Ze stanovených ukazatel lze uvést nap. ph, chloridy, sírany, tenzidy aj. Významné jsou zejména huminové látky, vyskytující se ve - 11 (47) -

12 Stavební chemie Modul M04 zvýšených koncentracích ve vodách z rašeliniš a snižující pevnost betonu tím, že vážou vápník do komplexních slouenin. Náporové vody picházejí do styku s hotovou stavební konstrukcí. Jejich korozivní psobení závisí na typu a koncentraci agresivních látek, teplot, zpsobu kontaktu (voda stagnující nebo proudící), hydrostatickém tlaku vody, odolnosti betonu a stavu jeho povrchu. K tomuto typu vod patí: vody s nízkým obsahem minerálních látek (tzv. hladové) vyluhují rozpustné složky betonu, pedevším hydroxid vápenatý; kyselé vody volné minerální nebo organické kyseliny neutralizují hydroxid vápenatý; vody obsahující agresivní oxid uhliitý (pedevším podzemní vody picházející do styku s betonovými základy) CO 2 reaguje s Ca(OH) 2 za vzniku rozpustného hydrogenuhliitanu vápenatého: Ca(OH) 2 + CO 2 CaCO 3 + H 2 O CaCO 3 + CO 2 + H 2 O Ca(HCO 3 ) 2 síranové vody sírany reagují s hydroxidem vápenatým za vzniku Ca- SO 4 2H 2 O, který následn reaguje se sloueninami hliníku za vzniku hydratované sloueniny zvané ettringit, která pi krystalizaci znan nabývá na objemu a krystalizaním tlakem zpsobuje poruchy betonu: 3CaO Al 2 O 3 6H 2 O + 3CaSO 4 2H 2 O + 19 H 2 O 3CaO Al 2 O 3 3CaSO 4 31H 2 O vody s vyšší koncentrací hoíku hoík reaguje s Ca(OH) 2 za vzniku málo rozpustného Mg(OH) 2 : Mg 2+ + Ca(OH) 2 Mg(OH) 2 + Ca 2+ vody s vyšším obsahem amoniakálního dusíku, který reaguje s Ca(OH) 2 : Ca(OH) NH 4+ Ca NH H 2 O vody obsahující sulfan (H 2 S), který se biochemicky oxiduje na kyselinu sírovou a zpsobuje korozi betonových stok; vody siln alkalické, jejichž psobením pechází kemiitany a hlinitany vápenaté, nap. CaSiO 3 na rozpustnjší sloueniny, které se snáze vyluhují: CaSiO NaOH Ca(OH) 2 + Na 2 SiO 3 Kontrolní otázky Které složky vody mohou psobit agresivn na beton? Co je to hladová voda? - 12 (47) -

13 Voda 2.6 Autotest 1. Co je to iení? a) technologie sloužící k odstranní zákalu z podzemních vod b) technologie sloužící k odstranní zákalu z povrchových vod c) proces úpravy vody využívající hydrolýzy železitých a hlinitých solí d) odstraování železa a manganu z podzemních vod 2. Metanizace: a) je proces aerobní stabilizace kalu b) je anaerobní mikrobiální rozklad organické hmoty kalu c) je proces, pi kterém vzniká bioplyn d) je základní metodou stabilizace istírenského kalu 3. Na beton psobí agresivn: a) hoík, sulfan, sírany, amoniakální dusík b) nízké ph, sulfan, sírany, dusinanový dusík c) hoík, agresivní oxid uhliitý, organické látky, sírany d) sulfan, agresivní oxid uhliitý, huminové látky, hydroxid vápenatý (47) -

14 Stavební chemie Modul M04 3 Vzduch a ovzduší Cíl kapitoly: V této kapitole se dozvíme o jednotlivých složkách atmosféry, o zneišujících látkách a o jejich agresivním psobení na stavební materiály. Klíová slova: atmosféra, plynné exhalace, aerosol, smog, koagulace 3.1 Složení atmosféry Plynný obal zemkoule tvoí ovzduší (atmosféru), sahající do výše asi 300 km. S rostoucí vzdáleností od zem se jeho hustota snižuje. Vzduch je smsí plyn, obsahuje však i látky v jiných skupenstvích. Suchý vzduch má v nižších vrstvách atmosféry složení v objemových procentech: N 2 78,09, O 2 20,94, Ar 0,93 a CO 2 0,038 %. Atmosférický vzduch obsahuje i promnlivé množství vodní páry, zpravidla od 1 do 3 %. Dále vzduch obsahuje látky o velice nízké koncentraci (mikrokomponenty), nap. vzácné plyny, oxid uhliitý a ozon. Z tchto látek má zvláštní význam ozon, který se vyskytuje ve zvýšených koncentracích v horních vrstvách atmosféry. Ozon absorbuje ultrafialové záení, škodlivé pro organizmy, a vytváí tak ochranný obal kolem zemkoule. Zachování ozonové vrstvy, k jejímuž poškozování dochází vlivem nkterých exhalací (nap. freony chlorofluorované uhlovodíky), má proto zásadní význam pro další existenci života na naší planet. Kontrolní otázka Který plyn pevažuje v atmosfée? Jaký je obsah oxidu uhliitého ve vzduchu? 3.2 Plynné exhalace Lidskou inností se do ovzduší dostávají látky, zpsobující ve zvýšených koncentracích celkové poškození biosféry a zdravotní problémy lidské populace v takto zasaženém regionu. Ponvadž lovk vdechne za den asi 15 kg vzduchu, mohou i nepatrné koncentrace nkteré z jeho složek znamenat nezanedbatelný pívod do lidského organizmu. Zneišující látky ve vzduchu lze dlit podle skupenství na plynné, kapalné a tuhé. Z plynných látek patí k nejzávažnjším složkám zneištní ovzduší oxid siiitý (SO 2 ), který je u nás hlavní píinou plošné devastace les, dále pak oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky. Jejich nejvyšší pípustné koncentrace jsou uvedeny v tabulce 3.1 (v mg m 3 pi 0 C a 101,3 kpa). Hlavním zdrojem SO 2 v ovzduší je spalování fosilních paliv, obsahujících 1 až 10 % S, z níž je 85 až 95 % uvolováno jako SO 2. Nejvíce SO 2 je exhalováno do ovzduší tepelnými elektrárnami spalujícími uhlí. K tomu pispívají další zdroje, jako jsou domácnosti vytápné uhlím, výroba kyseliny sírové, pražení sirných rud, rafinerie ropy aj. Oxid siiitý je zvolna oxidován na SO 3, který hydratuje na H 2 SO 4. Rychlost této oxidace závisí na ad faktor, jako je teplota a vlhkost vzduchu - 14 (47) -

15 Vzduch a ovzduší i pítomnost dalších látek, které proces urychlují. Z uvedeného dvodu setrvává SO 2 v ovzduší obvykle 2 až 7 dn. Pi nedostatených rozptylových podmínkách dosahuje jeho koncentrace v ovzduší exponovaných oblastí (blízkost tepelných elektráren) hodnoty pevyšující povolené limity. Tabulka 3.1 Nejvyšší pípustné koncentrace škodlivin v ovzduší škodlivina krátkodobé psobení (30 min) denní prmr SO 2 0,5 0,15 CO 6 1,0 NO x (jako NO 2 ) 0,3 0,1 benzen 2,4 0,8 Pozn. Benzen byl zvolen jako asto se vyskytující zástupce uhlovodík. Z dusíkatých slouenin je v ovzduší nejzávažnjší oxid dusnatý (NO) a oxid dusiitý (NO 2 ). První vzniká pímým slouením prvk pi teplotách nad 1000 C. V pítomnosti O 2 se rychle oxiduje na NO 2, který pi vtších koncentracích tvoí hndé dýmy (exhaláty prmyslových závod) a rozpouští se ve vod na kyselinu dusinou HNO 3. Koncentrace tchto oxid (oznaených NO x ) v ovzduší se vyjaduje pepotem na NO 2. Zdrojem oxid dusíku jsou pedevším motorová vozidla. Další exhalace pocházejí z tepelných elektráren, tepláren, spaloven odpad a z výrobních proces (výroba kyseliny dusiné, hnojiv, skla, cementu aj.). Oxidy dusíku vznikají i pi elektrických výbojích v atmosfée. istý vzduch jich obsahuje cca 8 g m 3. Ve velkomstech iní exhalace NO x vlivem motorových vozidel až desítky t km 2 za rok. Produktem nedokonalého spalování je oxid uhelnatý, který je krevním jedem, nebo se váže na krevní barvivo (hemoglobin) a blokuje tím jeho funkci penašee kyslíku. Ve výfukových plynech zážehových motor je kolem 4,0 % CO. Jeho dalšími zdroji jsou emise topeniš. V ovzduší dochází k jeho pozvolné oxidaci na CO 2. Proces je však pomalý, takže ke snížení koncentrace CO na polovinu dochází ádov za msíce až roky. V místech velkého provozu motorových vozidel mohou dosahovat koncentrace CO v ovzduší 100 mg m 3 i více. Oxid uhliitý vzniká dokonalým spalováním uhlíku nebo organických látek. Vzniká také mikrobiálním rozkladem organických slouenin a je vydechován živoichy. Rostliny jej využívají k syntéze své organické hmoty, a tím významn pispívají k jeho odstraování z ovzduší. Pesto se vlivem lidské innosti jeho obsah v atmosfée zvolna zvyšuje. V roce 1900 byl 522 mg m 3, sou- asná koncentrace je kolem 726 mg m 3. CO 2 patí mezi tzv. skleníkové plyny (vedle vodní páry, metanu aj.), protože zabrauje vyzaování tepelné energie zemským povrchem do volného mezihvzdného prostoru a je tak významným regulátorem teploty zemského povrchu. Ze zvyšování obsahu skleníkových plyn v atmosfée se vyvozuje nebezpeí zvýšení teploty Zem a z toho vyplývající globální zmny klimatu. Další složkou atmosféry jsou uhlovodíky, z nichž pevažuje metan jako produkt anaerobního rozkladu organické hmoty. Jeho koncentrace v ovzduší bývá kolem 1 mg m 3. Závažnjší jsou vyšší uhlovodíky, vyskytující se ve výfukových plynech spalovacích motor (penteny a hexeny) a unikající i odparem - 15 (47) -

16 Stavební chemie Modul M04 z vozidel. Odhaduje se, že až 5 % prodaného benzinu se tak dostává do ovzduší. Emise uhlovodík ve velkomstech iní t km 2 za rok. ást z nich pechází v pítomnosti oxid dusíku a svtla na polymery, které vytváejí centra pro vznik kondenzaního vzdušného aerosolu (viz níže). Kontrolní otázky Jaké jsou zdroje oxid síry a dusíku v ovzduší? Co je to skleníkový efekt? 3.3 Aerosoly Významnou složkou ovzduší jsou kapalné a tuhé látky velikosti makromolekul až makroskopických prachových nebo pískových ástic od 10 4 do 10 3 m. Jejich pvod mže být pirozený (zvíený prach, moské soli, vulkanické ástice), nebo umlý (vliv lidské innosti). Nazývají se aerosoly. Jsou-li kapalné konzistence, tvoí mlhy, jsou-li tvoeny tuhými látkami, tvoí prach nebo dým. Pi pesycení vodními párami dochází na tuhých ásticích ke kondenzaci za vzniku mlhy. Takto se uplatují zejména ástice velikosti pod 0,1 m, které mohou mít i elektrický náboj. Ze vzdušného aerosolu, tvoeného pevážn ásticemi polymerizovaných uhlovodík, tímto procesem vzniká smog. Zdrojem tuhých ástic v ovzduší jsou spalovací procesy, pi nichž dochází k úletu popílku (kotelny, spalovny) a výrobní procesy, jako výroba cementu, hutní a metalurgické závody, jejichž exhalované ástice obsahují tžké kovy a další zneišující látky. K závažným tuhým aerosolm patí živé organizmy, pyl rostlin o velikosti 10 až 50 m (u jehlinan až 120 m), zpsobující alergie a také viry obsažené v kapalných i tuhých aerosolech. Jejich velikost je 0,01 až 0,25 m a jsou pvodci ady onemocnní (chipka, rýma, spalniky, neštovice aj.). Také bakterie, jejichž velikost je od 0,2 do 60 m, mohou být nositeli závažných onemocnní (stafylokokové a streptokokové plicní infekce, záškrt, erný kašel), i když vedle mnoha bakteriálních druh, majících zásadní význam v kolobhu látek v pírod, je patogen jen omezený poet. V istém venkovském vzduchu se poet všech bakterií pohybuje mezi 30 až 100 v 1 m 3, ve mstech se poet zvyšuje na 100 až 1000 v 1 m 3. Látky tvoící aerosoly jsou z ovzduší odstraovány pomocí sedimentace a koagulace. Zatímco koagulace pevládá u ástic do velikosti 0,1 m, sedimentace se uplatuje u ástic vtších, pípadn vzniklých procesem koagulace. K odstraování ástic z ovzduší dochází v prbhu dešových srážek, které vymývají také aerosoly tvoené kapénkami roztoku H 2 SO 4, HNO 3 nebo jinými látkami. Kontrolní otázky Co je to aerosol? Jaké látky tvoí ve vzduchu aerosoly? - 16 (47) -

17 Vzduch a ovzduší 3.4 Ochrana ovzduší Cestou k omezení výskytu nežádoucích složek zneištní ovzduší je instalování zaízení pro ištní exhalát nebo zrušení provozu jejich producent, pípadn náhrada za dokonalejší systémy. V makromítku se jedná pedevším o zachycení pevných ástic (popílku) a SO 2 v kouových plynech, zejména tepelných elektráren. 3.5 Autotest 1. Ozonová vrstva: a) absorbuje škodlivé ultrafialové záení b) se tvoí únikem exhalací pi spalování fosilních paliv c) je vrstva ozonu tsn nad povrchem Zem d) je poškozována exhalacemi freon 2. Oxid siiitý: a) je bžnou složkou atmosféry b) se do ovzduší dostává spalováním fosilních paliv c) je využíván rostlinami pi syntéze biomasy d) pechází v atmosfée až na kyselinu sírovou a je jednou z píin tzv. kyselých deš 3. Jak vzniká smog? a) únikem mikroorganizm do ovzduší b) psobením dešt na aerosol ve vzduchu c) kondenzací vodní páry na ásticích polymerizovaných uhlovodík d) z aerosol v suchém vzduchu pi náhlém poklesu tlaku - 17 (47) -

18 Stavební chemie Modul M04 4 Devo a celulóza Cíl kapitoly: V této kapitole se seznámíte s nejpoužívanjším pírodním organickým stavebním materiálem, jímž je devo. Po seznámení s kapitolou budete znát chemickou podstatu deva, jeho znehodnocující initele a ochranu proti nim. Klíová slova: sacharidy, celulóza, lignin, plastifikaní písady, ochrana 4.1 Chemické složení deva Devo je pírodní heterogenní materiál, který obsahuje v prmru 49 % uhlíku, 44 % kyslíku a 6 % vodíku. Tyto prvky se podílejí na struktue hlavních složek deva. Krom tchto základních prvk je ve dev obsažen dusík (do 1 %) a malé množství anorganických prvk, které po spálení tvoí popel. Devo je tvoeno hlavními a doprovodnými složkami: hlavní složky (90 až 98 %), které tvoí strukturu bunných stn a mezibunnou hmotu, se dlí na sacharidickou ást 70 % (celulóza 43 až 52 %, hemicelulózy 20 až 35 %) aromatickou ást 20 až 30 % (lignin) doprovodné složky (2 až 10 %) organické (smoly, organické kyseliny, alkoholy, bílkoviny, chinony, taniny, alkaloidy, terpenoidy, fenoly, flavony) anorganické (Ca 2+, K +, Mg 2+, PO 4 3, SiO 3 2, CO 3 2 ). Sacharidy (glycidy, cukry) jsou jedny z nejrozšíenjších pírodních látek. Dlíme je na : jednoduché (monosacharidy) obecného složení C n H 2n O n, kde n je celé íslo 2 až 7, nejastji však 5 (pentózy) a 6 (hexózy). Na každém uhlíku je vázaná skupina OH nebo =O. Strukturu molekuly sacharidu lze vyjádit lineárním nebo cyklickým vzorcem, druhý lépe vystihuje skutenost. Píkladem je teba vzorec glukózy: H HO H H H O CH 3 OH H OH OH H OH CH 2 OH H OH H O H OH H OH lineární cyklický - 18 (47) -

19 Devo a celulóza Dalšími jednoduchými sacharidy jsou ribóza, fruktóza, galaktóza aj. Jednoduché cukry jsou v odborné literatue uvádny jako velmi úinné písady zpomalující tuhnutí cementu. Již množství 0,2 % z hmotnosti cementu znan ovlivuje rychlost hydratace cementu a pi vyšších koncentracích se rychlost hydrataní reakce zcela zastaví. složené vznikají etzením molekul jednoduchých sacharid. Ze dvou molekul monosacharidu vznikají disacharidy (sacharóza, maltóza), etzením vtšího potu molekul pak vznikají polysacharidy (škrob, celulóza), mající polymerní charakter. Vazba mezi jednotlivými molekulami monosacharid je uskutenna prostednictvím kyslíkových mstk. CH 2 OH O H H H H H O HO OH Úkol 4.1 Pokuste se na základ uvedených obrázk nakreslit polysacharidový etzec. Sacharidy vznikají v pírod v rostlinách biochemickým procesem, který se nazývá fotosyntéza. V tomto procesu se oxid uhliitý a voda, za pomoci viditelného záení a chlorofylu, biochemickou cestou mní na sacharidy a kyslík. záení 6 CO H 2 O C 6 H 12 O O 2 chlorofyl Celulóza je podstatou podprné tkán rostlin. Tento polysacharid je složen z opakujících se jednotek β-d-glukopyranózy. Délka etzce je rzná, obvykle je na sebe navázáno 8000 až jednotek. etzce celulózy jsou vzájemn spojeny vodíkovými mstky, které jsou píinou odolnosti celulózy proti psobení vody a rozpouštdel. Celulóza se tedy nerozpouští v bžných rozpouštdlech, psobením silných kyselin a zásad podléhá hydrolýze. Ester celulózy a kyseliny dusiné se nazývá nitrocelulóza, která se vyznauje transparencí, vysokou rázovou houževnatostí a odolností proti vzniku trhlin pod naptím. Vlastnosti nitrocelulózy jsou dány obsahem dusíku a molekulovou hmotností. Nitrocelulóza se používá na výrobu celuloidu, nátrových hmot a lepidel. Psobením alkalických hydroxid pechází v alkalicelulózu. Její reakcí s alkylhalogenidy (CH 3 Cl, C 2 H 5 Cl apod.) Cel ONa + ClCH 3 Cel ONa + ClC 2 H 5 Cel OCH 3 + NaCl Cel OC 2 H 5 + NaCl vznikají étery celulózy (metylcelulóza, etylcelulóza apod.). Dnes se z éter nejvíce vyrábí karboxymetylcelulóza, - 19 (47) -

20 Stavební chemie Modul M04 Cel ONa + ClCH 2 COONa Cel OCH 2 COONa + NaCl, která váže fyzikáln vodu, což má vliv na zpracovatelnost maltovinových smsí a beton. Používají se ve stavebnictví do prefabrikovaných omítkových smsí a speciálních kompozit. Celulózová vlákna se ve stavebnictví používají jako rozptýlená výztuž do deskových materiál s cementovou nebo vápenokemiitou matricí. Slouží také jako obtovaná vrstva pro odsolování zasoleného zdiva nebo stavebního kamene. Hemicelulózy jsou lineární polysacharidy s etzcem kratším, než je u celulózy (150 až 250 jednotek monomer). Hemicelulózy obsahují molekuly rzných monosacharid a mají tedy heterogenní stavbu. Lignin je polymerní látkou aromatického charakteru, základní stavební jednotkou je fenylpropan, který má atomy vodíku na jáde i v postranním etzci substituovány skupinami OH, OCH 3 a CHO. Ve dev je lignin spojen s polysacharidovými etzci celulózy a hemicelulóza je uložena pevážn v mezibunné hmot. Lignin zvyšuje tlakovou pevnost deva a jeho odolnost. Pi zpracování deva na celulózu se uvoluje ve form ligninsulfonanu sodného, který je rozpustný ve vod a používá se jako plastifikaní písada do betonových smsí. Plastifikaní písady jsou látky, které již v malých dávkách (0,05 až 1 %) znateln ovlivují zpracovatelnost betonu. Psobení plastifikaních písad spo- ívá ve snížení povrchového naptí vody, a tím dokonalejšího smáení povrchu cementových zrn. Tím dochází ke zlepšení zpracovatelnosti betonové smsi pi zachování stejného vodního souinitele. Kontrolní otázky Jakou funkci mají étery celulózy ve stavebnictví. K emu se používají plastifikaní písady a jaká je jejich chemická postata? 4.2 Znehodnocující initelé deva a ochrana proti nim Znehodnocující initele deva dlíme na: biotické (bakterie, houby, hmyz) abiotické (povtrnostní vlivy zmny teploty, vlhkost, slunení záení, chemická koroze, ohe, mechanické opotebení). Biotické poškození deva zpsobují: Bakterie mají malý vliv na degradaci deva v porovnání s houbami a hmyzem. Napadají hemicelulózy a celulózu, lignin je proti jejich psobení odolný. Proces rozkladu mže probíhat ve dev uloženém na vzduchu, pak na nj psobí bakterie aerobní, nebo ve dev uloženém ve vod, kde se uplatní bakterie anaerobní. Pro bakterie je výhodné, pokud je již devo napadeno devokaznými houbami, protože houby zpsobují rozklad polymer na nízkomolekulární látky, které jsou vhodnou potravou pro bakterie. Houby jsou významným initelem poškozujícím devo. Ke svému rstu potebují vhodnou kombinaci vlhkosti (nad 30 %) a teploty (20 až 25 C). Houby - 20 (47) -

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy Voda - seminární práce by Chemie -?tvrtek, Prosinec 19, 2013 http://biologie-chemie.cz/voda-seminarni-prace/ Otázka: Voda - seminární práce P?edm?t: Chemie P?idal(a): MrLuciprd VODA základní podmínka života

Více

Polymery lze rozdělit podle několika kritérií. Podle původu rozlišujeme polymery přírodní a syntetické. Přírodní polymery jsou:

Polymery lze rozdělit podle několika kritérií. Podle původu rozlišujeme polymery přírodní a syntetické. Přírodní polymery jsou: MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY (POLYMERY) Makromolekuly jsou molekulové systémy složené z velkého počtu atomů vázaných chemickými vazbami do dlouhých řetězců. Tyto řetězce tvoří pravidelně se opakující části,

Více

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 1. týden

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 1. týden Izolaní materiály 1. týden Šastník Stanislav Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Veveí 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502,

Více

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Plasty A syntetická vlákna

Plasty A syntetická vlákna Plasty A syntetická vlákna Plasty Nesprávně umělé hmoty Makromolekulární látky Makromolekuly vzniknou spojením velkého množství atomů (miliony) Syntetické či přírodní Známé od druhé pol. 19 století Počátky

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: kvarta Očekávané výstupy Vysvětlí pojmy oxidace, redukce, oxidační činidlo, redukční činidlo Rozliší redoxní rovnice od neredoxních

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov Autor výukového Materiálu Datum (období) vytvo ení materiálu Ro ník, pro který je materiál ur en Vzd lávací obor tématický okruh Název materiálu,

Více

Plasty v automobilovém průmyslu

Plasty v automobilovém průmyslu Plasty v automobilovém průmyslu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Iveta Konvičná Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního

Více

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY MODUL M04 VODA V PRMYSLU, ZEMDLSTVÍ A ENERGETICE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA - 2 (38) - Obsah

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu

Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu Materiály Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu nesmí se měnit při provozních podmínkách mechanické vlastnosti jsou funkcí teploty vliv zpracování u kovových materiálů (např.

Více

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely 6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely Ivan Holoubek Zdeněk Horsák RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Inovace tohoto předmětu je spolufinancována

Více

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY MODUL M01 CHEMIE PÍRODNÍCH A PITNÝCH VOD STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA - 2 (42) - Obsah OBSAH

Více

Surovinové zdroje organické chemie

Surovinové zdroje organické chemie Surovinové zdroje organické chemie by Chemie - Úterý, Srpen 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/surovinove-zdroje-organicke-chemie/ Otázka: Surovinové zdroje organické chemie P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

Dřevo Živice Makromolekulárn

Dřevo Živice Makromolekulárn Dřevo Živice Makromolekulárn rní látky Ing. Milena Pavlíkov ková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova pavlikova@fsv.cvut..cvut.czcz tpm.fsv fsv.cvut..cvut.czcz Obsah, aneb co nás n s dnes čeká

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. 4. ročník

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. 4. ročník VY_32_INOVACE_CHK4_5560 ŠAL Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA

PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 1. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 9. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová ANORGANICKÉ SLOUČENINY KYSELINY porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin orientuje se

Více

O X I D Y. Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov

O X I D Y. Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov O X I D Y Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov CO TO JSOU OXIDY? Oxidy (starší název kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku, kromě vodíku. Mezi oxidy patří mnoho nerostů, průmyslových

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

Chemie 8. ročník Vzdělávací obsah

Chemie 8. ročník Vzdělávací obsah Chemie 8. ročník Časový Září Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Pozorování, pokus a bezpečnost práce Úvod do chemie Vlastnosti látek (hustota, rozpustnost, kujnost, tepelná

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

10 CHEMIE. 10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 10.2 Vzdělávací obsah

10 CHEMIE. 10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 10.2 Vzdělávací obsah 10 CHEMIE 10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Chemie zpracovává vzdělávací obsah oboru Chemie vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu chemie

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c)

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) OPAKOVÁNÍ Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) atom b) molekula c) ion Vyjmenujte skupenství, ve kterých se může látka nacházet: a)

Více

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadovéčíslo DUM 216 Jméno autora Ing. Jaroslava Macounová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25. 9. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

MOOVODY Moovody se oznaují trubice, které vybíhají z moové pánviky ledvin a odvádí vzniklou mo do moového mchýe.

MOOVODY Moovody se oznaují trubice, které vybíhají z moové pánviky ledvin a odvádí vzniklou mo do moového mchýe. VYLUOVACÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány vyluovací soustavy urí polohu orgán vyluovací soustavy v tle popíše vnjší i vnitní stavbu ledviny zhodnotí význam vyluovací soustavy pro život lovka uvede píklady

Více

ANORGANICKÁ ORGANICKÁ

ANORGANICKÁ ORGANICKÁ EMIE ANORGANIKÁ ORGANIKÁ 1 EMIE ANORGANIKÁ Anorganické látky Oxidy: O, O 2.. V neživé přírodě.. alogenidy: Nal.. ydroxidy: NaO Uhličitany: ao 3... Kyseliny: l. ydrogenuhličitany: NaO 3. 2 EMIE ORGANIKÁ

Více

ALKOHOLY, FENOLY A ETHERY. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se nazývají produkty jejich kvašení?

ALKOHOLY, FENOLY A ETHERY. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se nazývají produkty jejich kvašení? ALKOLY, FENOLY A ETHERY Kvašení 1. S použitím literatury nebo internetu odpovězte na následující otázky: a. Jakým způsobem v přírodě vzniká etanol? Napište rovnici. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Složení látek VY_32_INOVACE_03_3_02_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou SLOŽENÍ LÁTEK Fyzikálním kritériem

Více

Směsi a čisté látky, metody dělení

Směsi a čisté látky, metody dělení Směsi a čisté látky, metody dělení LÁTKY Chemicky čisté látky Sloučeniny Chemické prvky Homogenní Roztoky pevné kapalné plynné Směsi Heterogenní Suspenze Emulze Pěna Aerosol Chemicky čisté látky: prvky

Více

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY MODUL M02 VODÁRENSTVÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA - 1 (58) - - 2 (58) - Obsah OBSAH 1 Úvod...5

Více

3. Abiotické formy znehodnocení dřeva

3. Abiotické formy znehodnocení dřeva 3. Abiotické formy znehodnocení dřeva Dřevo se degraduje a ztrácí své původní užitné vlastnosti nejen vlivem aktivity biotických škůdců, ale i v důsledku působení rozličných abiotických činitelů. Hlavní

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Plasty. Základy materiálového inženýrství. Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010

Plasty. Základy materiálového inženýrství. Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Plasty Základy materiálového inženýrství Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Základní vlastnosti plastů Výroba z levných surovin. Jsou to sloučeniny

Více

KAPITOLA 12: PLASTICKÉ HMOTY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 12: PLASTICKÉ HMOTY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 12: PLASTICKÉ HMOTY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA

OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA OBSAH 1. Úvod 2 2. Hodnota ph 2 3. Uvedení bazénu do provozu 2 4. Úprava vody po prvním ošetení 2 5. Prbžné ošetování bazénu 3 5.1. ištní stn bazénu 3 5.2.

Více

Jiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie Obsah 1. Obecná chemie... 1 2. Anorganická chemie... 29 3. Organická chemie... 48 4. Laboratorní cvièení... 69

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Pro použít mléné bakterie?

Pro použít mléné bakterie? Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám 1 VY_32_INOVACE_CHK4_6060 ŠAL Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Environmentální výchova - vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a životní prostředí HLAVNÍ OKRUHY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Environmentální výchova - vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a životní prostředí HLAVNÍ OKRUHY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Vzdělávací obor - Chemie HLAVNÍ OKRUHY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Pozorování, pokus a bezpečnost práce Směsi - uvede zásady bezpečné práce v chemické pracovně, poskytne a přivolá první pomoc při úrazu - uvede

Více

Množstvé vody na Zemi

Množstvé vody na Zemi Voda 3 skupenství Zajímavé chemické a fyzikální vlastnosti Univerzální (polární) rozpouštdlo Univerzální transportní medium Souást organizm Vznik (odplynní zem. nitra? led komet?) Množstvé vody na Zemi

Více

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY MODUL M03 IŠTNÍ ODPADNÍCH VOD A ZPRACOVÁNÍ KAL STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA - 2 (108) - Obsah

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

Lepení materiálů. RNDr. Libor Mrňa, Ph.D.

Lepení materiálů. RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. Lepení materiálů RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. Princip Adheze Smáčivost Koheze Dělení lepidel Technologie lepení Volba lepidla Lepení kovů Zásady navrhování lepených konstrukcí Typy spojů Princip lepení Lepení

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: tercie Očekávané výstupy Uvede příklady chemického děje a čím se zabývá chemie Rozliší tělesa a látky Rozpozná na příkladech fyzikální

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody

Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody Význam vody: chemická sloučenina podmiňující život na Zemi (všechny formy života závisejí na vodě např. má vliv na klima krajiny) koloběh

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

16.5.2010 Halogeny 1

16.5.2010 Halogeny 1 16.5.010 Halogeny 1 16.5.010 Halogeny Prvky VII.A skupiny: F, Cl, Br, I,(At) Obecnávalenčníkonfigurace:ns np 5 Pro plné zaplnění valenční vrstvy potřebují 1 e - - nejčastější sloučeniny s oxidačním číslem

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA

Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA Katedra materiálového inženýrství a chemie IZOLAČNÍ MATERIÁLY, 123IZMA o Anotace a cíl předmětu: návrh stavebních konstrukcí - kromě statické funkce důležité zohlednit nároky na vnitřní pohodu uživatelů

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

VY_32_INOVACE_CHK4_5460 ŠAL

VY_32_INOVACE_CHK4_5460 ŠAL VY_32_INOVACE_CHK4_5460 ŠAL Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Plasty Plasty, známé také pod názvem plastické hmoty nebo pod ne zcela přesným (obecnějším) názvem umělé hmoty,

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 2 Chemie Časová dotace 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 4 hodiny. Charakteristika: Vyučovací předmět chemie vede k poznávání chemických

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.9.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda PŘEDMĚT: Chemie ROČNÍK: 8. Výstupy Učivo Průřezová témata zná pojem chemie a její vývoj pozná skupenství a jejich přeměny

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

ŽLUTÝ SEZNAM ODPAD 1 ) Jsou-li odpady uvedené v tomto seznamu zneištny jinými látkami, které zvyšují rizikovost natolik, že

ŽLUTÝ SEZNAM ODPAD 1 ) Jsou-li odpady uvedené v tomto seznamu zneištny jinými látkami, které zvyšují rizikovost natolik, že Píloha 4 ŽLUTÝ SEZNAM ODPAD Píloha. 4 ŽLUTÝ SEZNAM ODPAD 1 ) Jsou-li odpady uvedené v tomto seznamu zneištny jinými látkami, které zvyšují rizikovost natolik, že a) by mly být zahrnuty do erveného seznamu

Více

1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PÍPRAVKU A VÝROBCE NEBO DOVOZCE

1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PÍPRAVKU A VÝROBCE NEBO DOVOZCE 1. IDENTIFIKACE LÁTKY NEBO PÍPRAVKU A VÝROBCE NEBO DOVOZCE Údaje o výrobku: Obchodní název pípravku: Použití látky/pípravku: Hasicí sprej pro hašení malých požár tídy A a B, vetn požár elektrických zaízení

Více

MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY

MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY 1. Základní pojmy - makromolekulární látky = molekulové systémy složené z velkého počtu atomů, které jsou vázány chemickou vazbou do dlouhých řetězců - řetězce jsou tvořeny stavebními

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Obor vzdělávací oblasti: Chemie Ročník: 8 Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy chemie makromolekulárních látek VY_32_INOVACE_18_11

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy chemie makromolekulárních látek VY_32_INOVACE_18_11 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Jak je definováno sklo? ztuhlá tavenina průhledných křemičitanů (pevný roztok) homogenní amorfní látka (bez pravidelné vnitřní struktury,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Fosilní zdroje

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH32

DUM VY_52_INOVACE_12CH32 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH32 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Celosvětová produkce plastů

Celosvětová produkce plastů PRODUKCE PLASTŮ Zpracování plastů cvičení 1 TU v Liberci, FS Celosvětová produkce plastů Mil. tun Asie (bez Japonska) 16 % Střední a západní Evropa 21 % Společenství nezávislých států 3 % 235 mil. tun

Více

Penetrace ocelových a betonových mostovek dopravních a inženýrských staveb, souást izolaního systému pod litý asfalt

Penetrace ocelových a betonových mostovek dopravních a inženýrských staveb, souást izolaního systému pod litý asfalt Technický list Vydání 06/06 Identifikaní.: 2317 Verze. 01 Sika Ergodur 500 S Penetrace ocelových a betonových mostovek dopravních a inženýrských staveb, souást izolaního systému pod litý asfalt Popis výrobku

Více

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku

Více

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie Elektrochemie - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, B?ezen 05, 2015 http://biologie-chemie.cz/elektrochemie-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Elektrochemie P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

Vodík - maturitní otázka z chemie

Vodík - maturitní otázka z chemie Vodík - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - St?eda, Únor 18, 2015 http://biologie-chemie.cz/vodik-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Vodík P?edm?t: Chemie P?idal(a): Ivana K. Zna?ka: H El.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

OBSAH. www.dimer-group.com

OBSAH. www.dimer-group.com 1 OBSAH DIMERPACK 0011 3 DIMERPACK 0021 3 DIMERPACK 1110 3 DIMERPACK 1120 4 DIMERPACK 1130 4 DIMERPACK 1140 4 DIMERPACK 1170 5 DIMERPACK 1180 5 DIMERPACK 2210 5 DIMERPACK 2220 6 DIMERPACK 2230 6 DIMERPACK

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 8. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová POZOROVÁNÍ, POKUS, BEZPEČNOST PRÁCE určí společné a rozdílné vlastnosti látek orientuje se v chemické laboratoři

Více

Hodnoty fyzikálních veličin vybraných stavebních materiálů

Hodnoty fyzikálních veličin vybraných stavebních materiálů Hodnoty fyzikálních veličin vybraných stavebních materiálů Hodnoty Normové Výpočtové Měrná Objemová Součinitel tepelná Faktor Součinitel hmotnost difuze kapacita v difuzního tepelné v suchém vodní Položka

Více