ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce Úřady práce Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Úřady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce a předpokládaný vývoj v roce 2008 Bruntál Opava Ostrava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek březen 2008 ÚP Ostrava VEŘ, ved. odboru TP,

2

3 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 1 Spolupráce a podklady: - Česká správa sociálního zabezpečení Ostrava - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava - Úřady práce Moravskoslezského kraje Zpracovalo oddělení analýz a prognóz Úřadu práce v Ostravě

4 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 2 OBSAH strana I. Celková charakteristika Moravskoslezského kraje 3 II. Zaměstnanost 7 III. Nezaměstnanost 20 IV. Zahraniční zaměstnanost 27 V. Kontrolní činnost 31 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 32 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 33 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v roce IX. Státní sociální podpora 50 X. Přílohy 53 Seznam použitých zkratek 65

5 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví. Dalšími významnými sektory jsou lehké strojírenství, elektrotechnický, potravinářský, ale také rozvíjející se automobilový průmysl, dále stavebnictví a výroba plastových výrobků. Zemědělství má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhala v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě měnila jeho tvář a několik let byla provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku 2004 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob. Od roku 2004 se ale situace na trhu práce v MSK začala pomalu obracet k lepšímu, a to přestože zde stále ještě vliv restrukturalizace doznívá. Od února 2004, kdy byl stav evidovaných UoZ ( ) nejvyšší v celé historii ÚP MSK, se jejich počet do konce roku snížil o (-40,6 %) osob. Dále také dochází ke zlepšení celkové zaměstnanosti u moravskoslezských firem všech velikostních kategorií, která během posledních tří let vzrostla o osob. K současné postupně se zlepšující situaci na trhu práce v MSK napomáhá nejen příznivý hospodářský vývoj v naší zemi, ale i zvýšený investiční rozvoj stávajících průmyslových zón a postupný rozmach odvětví zabývajícího se výrobou dopravních prostředků a zařízení. 2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek- Místek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 6,9 % její rozlohy žije 12,1 % jejích obyvatel. Od 1.1. nabyla účinnosti nová vyhláška č. 513/2006 Sb., vymezující nové hranice okresů, na jejímž základě došlo k přesunům několika obcí v rámci všech okresů MSK. K okresu Ostrava bylo přiřazeno dvanáct obcí z okresů Frýdek-Místek (Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Vratimov), Nový Jičín (Klimkovice, Olbramice, Vřesina, Zbyslavice) a Opava (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom), dále k okresu Opava byla z okresu Bruntál převedena obec Sosnová a do okresu Karviná byla z okresu Frýdek-Místek přiřazena obec Horní Bludovice. Tato změna v územní příslušnosti ovlivnila také i další sledované ukazatele v následujících kapitolách, pouze však ty, které posuzují situaci za okresy. Daná skutečnost neměla vliv na hodnocení souhrnných údajů za MSK. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci zde žilo celkem trvale bydlících obyvatel, což je o (-0,1 %) méně než před rokem. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. K jich bylo Od roku 2004 se jejich počet v MSK snížil o , tj. o 5,7 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 39,7 roku.

6 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 4 Graf I/1 Věková struktura obyvatel MSK k muži ženy Tabulka I/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ukazatel 1) (celkový počet) z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 39,1 40,6 39,4 40,9 39,7 41,7 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. 3. Silné stránky Moravskoslezského kraje Region MSK byl a zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve srovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investiční záměry i starých průmyslových areálů vybavených infrastrukturou, tzv. brownfields, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Fungující a další nově připravované průmyslové zóny; příchod nových investorů a rozšiřování aktivit některých zahraničních firem, které již v těchto zónách působí.

7 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 5 Určitý potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Od 21. prosince vstup do schengenského prostoru, spojený s ukončením kontrol na hranicích se sousedními státy. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si potřebné vzdělání, v budoucnu i v rámci systému celoživotního vzdělávání. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). 4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a těžké strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického, strojírenského a těžebního průmyslu procházejících v posledních letech rozsáhlou restrukturalizací, která již doznívá. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí, popřípadě i jejího útlumu. Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť - dálnice D 47 je stále ve výstavbě. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, snižující se hustota hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především pro obyvatele v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobených obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, kraj opouštět.

8 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 6 Míra nezaměstnanosti po delší dobu převyšuje celorepublikový průměr se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce v MSK (především nedostatek pracovníků v řemeslných a technických profesích).

9 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 7 II. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost Celková zaměstnanost v MSK již druhým rokem po sobě nepřetržitě roste a k dosáhla svého pětiletého maxima. Na zvýšení se kromě frýdecko-místeckého, opavského a karvinského podílely ostatní tři okresy MSK, nejvíce ostravský ( osob). Okres Nový Jičín zaznamenal nárůst o osob a bruntálský o 534 zaměstnanců. Z pohledu jednotlivých okresů byl vývoj zaměstnanosti ve sledovaném období převážně ovlivněn změnou jejich územní příslušnosti - viz kapitola I. K celkově pozitivnímu vývoji zaměstnanosti na moravskoslezském trhu práce přispěly zejména tyto faktory: celkový vývoj národního hospodářství, který se podle dostupných statistických a ekonomických informací i přes menší zpomalení v roce stále drží na vysokých hodnotách (meziroční přírůstek HDP ve 4. čtvrtletí dosáhl 6,9 %), neustálé rozšiřování výrobních kapacit firem a nově začínající investoři v průmyslových zónách s následným náborem dalších zaměstnanců, zvýšený zájem zahraničních investorů z odvětví automobilového průmyslu o užší spolupráci s jihokorejskou automobilkou Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., jež zahájila na jaře loňského roku výstavbu svého závodu v průmyslové zóně Nošovice v okrese Frýdek-Místek, nezvykle teplé počasí v zimních měsících, které umožnilo pokračovat v sezónních pracích (obzvlášť pak v odvětví stavebnictví), zvýšený zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, který se projevoval meziročním nárůstem počtu hlášených VPM. Graf II/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií od roku zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců

10 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 8 Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel (celkový počet) 12/ - 12/ absolutně % zaměstnavatelé všech velikostních kategorií ,3 z toho - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob ,6 - zaměstnavatelé se stavem do 25 osob ,0 zaměstnanci u firem všech velikostních kategorií ,1 z toho - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob ,3 - zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob ,3 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,4 z toho - hlavní činnost ,1 Celkový počet zaměstnanců v MSK se v průběhu roku zvýšil o (+2,1 %), což byl nejvyšší meziroční nárůst od roku Počet osob samostatně výdělečně činných v MSK po tříletém meziročním poklesu za posledních dvanáct měsíců vzrostl o (+2,4 %), takže koncem prosince aktivně podnikalo celkem občanů. K tomuto nárůstu kromě frýdecko-místeckého přispěly všechny okresy v MSK. Souhrnný stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatně výdělečnou činnost a jsou podnikateli. OSVČ zabývajících se podnikáním jako hlavní činností bylo (o 629 více než na konci roku 2006), tj. 67,7 %. Graf II/2 - Vývoj počtu osob samostatně výdělečně činných v MSK od roku

11 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 9 Vývoj stavů zaměstnavatelských subjektů má dlouhodobě pozitivní trend a jejich počet se během uplynulého roku zvýšil celkem o 341. Koncem roku jich na trhu práce MSK působilo , což je nejvíce za celou dobu sledování tohoto ukazatele. Graf II/3 - Vývoj celkového počtu zaměstnavatelů v MSK od roku Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka II/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k 2006 k k 12/ - 12/2006 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,2 50 až , , , ,5 250 a více 207 0, , , ,0 celkem , , , ,3 Celkový meziroční přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v MSK o 1,3 % nejvíce ovlivnily malé firmy s 1-49 pracovníky (+300), kterých je dlouhodobě absolutně nejvíce a na celkovém stavu firem se v prosinci podílely 94,7 %. Také u středních (+39) a velkých (+2) podniků byl zaznamenán nárůst.

12 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 10 Tabulka II/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci kategorie k 2006 k k 12/ - 12/2006 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,6 50 až , , , ,3 250 a více , , , ,6 celkem , , , ,1 Zaměstnanost vzrostla v průběhu uplynulého roku ve všech třech kategoriích, nejvíce pak u menších firem se stavem 1-49 pracovníků (+3.763). 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy byly od roku 2002 do konce prosince na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že v roce se zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově zvýšila o (+2,1 %) pracovníků. Kromě karvinského (-920 osob), opavského (-313 osob) a frýdeckomísteckého (-37 osob) vzrostly stavy zaměstnanců u větších podniků ve všech ostatních okresech MSK, nejvíce v ostravském ( osob) a novojičínském ( osob). Graf II/4 - Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem MSK se stavem 26 a více zaměstnanců od roku

13 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 11 Tabulka II/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví absolutně % absolutně % absolutně % 12/ - 12/2006 zemědělství, myslivost, lesnictví , , ,9-446 těžba nerostných surovin , , , zpracovatelský průmysl , , , z toho - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků , , , , , , výroba usní a výrobků z usní 43 0,1 44 0,1 46 0, zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , výroba a opravy strojů a zařízení , , , výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený , , , , , , , , ,5 +29 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,9-224 stavebnictví , , , obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , , ubytování a stravování , , , doprava, skladování a spoje , , ,4 +87 finanční zprostředkování , , , činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti , , , veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , , vzdělávání , , , zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti , , , činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , , celkem , , ,

14 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce Zemědělství, myslivost, lesnictví Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 446 (-6,6 %) osob. S výjimkou ostravského okresu se zimní odliv sezónních pracovníků z důvodu ukončování sezónních prací projevil ve všech okresech MSK, nejvíce v novojičínském (-189 osob), kde podniky omezovaly živočišnou a rostlinnou výrobu. Další výraznější pokles byl v opavském okrese (-151 osob), a to u zaměstnavatelů se zaměřením na zemědělskou prvovýrobu, kteří stavy svých zaměstnanců pozvolna, avšak trvale, snižují. Nejvyšší pokles pak zaznamenala společnost Mavet a.s., jenž byl způsoben změnami na pracovišti ve Služovicích, které bylo upraveno pouze pro výkrm prasat. Těžba nerostných surovin Za sledovaných dvanáct měsíců se počet zaměstnanců v odvětví těžby nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil o (-9,7 %). Na tomto poklesu se nejvíce podílel okres Karviná ( osob), především útlumový závod Dukla v Havířově, dříve organizačně začleněný pod Důl Lazy, poté pod Důl Paskov a nyní jako samostatná výrobně organizační jednotka Dukla. Meziročně skončily u tohoto závodu pracovní poměry 997 osobám. Přestože část zaměstnanců útlumového závodu přešla k jiným důlním podnikům v okrese, na zaměstnanosti většiny z nich se to neprojevilo. Další výraznější pokles pracovníků zaznamenaly doly ČSA a Darkov. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (39,8 %), přibylo za rok (+4,7 %) zaměstnanců. Na zvýšení se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou dopravních prostředků a zařízení ( osob), produkcí základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ( osob) a výrobou pryžových a plastových výrobků (+393 osob). Největší pokles naopak nastal u firem zaměřených na výrobu textilií, textilních a oděvních výrobků (-684 zaměstnanců). Výroba dopravních prostředků a zařízení K celkovému meziročnímu nárůstu zaměstnanosti v tomto odvětví o osob (+32,7 %) přispěly kromě bruntálského všechny okresy MSK. Toto odvětví se vyznačuje velmi dynamickým rozvojem. Zaměstnanost je výrazně ovlivněna vstupem korejského investora firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. do průmyslové zóny v Nošovicích v okrese Frýdek- Místek. Největší nárůst v počtu zaměstnaných osob během roku daného odvětví zaznamenal novojičínský okres (+1.191), přispěly k tomu firmy TATRA a.s., Dura Automotive Systems CZ, s.r.o., JOB AIR - CENTRAL EUROPE AIRCRAFT MAINTENANCE a.s. a Brose CZ spol. s r.o. Na zvýšení počtu zaměstnanců v ostravském okrese (+1.050) se podílela především společnost SUNGWOO Hitech, s.r.o. zabývající se výrobou automobilových karosérií, která navýšila své stavy během uplynulých dvanácti měsíců o 402 zaměstnanců. V současnosti své výrobky vyváží do automobilky Kia v Žilině na Slovensku.

15 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 13 Graf II/5 - Vývoj odvětví zabývajícího se výrobou dopravních prostředků a zařízení u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v MSK od konce roku Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Na zvýšení počtu zaměstnanců v odvětví během roku o (+4,9 %) se kromě opavského podílely všechny okresy MSK. V novojičínském okrese byl přírůstek stavů o osob rozmělněn do většího množství firem uvedeného zaměření, např. UnionOcel, s.r.o., Stecomtra s.r.o., Tawesco s.r.o., Taforge a.s. a MSV Metal Studénka spol. s r.o. V ostravském okrese ovlivnily zvýšení zaměstnanosti během sledovaného roku (+439 osob) akciové společnosti VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a VÍTKOVICE CYLINDERS. Nárůst o 429 zaměstnanců ve frýdecko-místeckém okrese se nejvíce projevil u největšího zaměstnavatele TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s, kde v roce nastal obrat a poprvé od roku 1991 došlo po stálém poklesu zaměstnanosti u této společnosti k jejímu opětovnému růstu. Také bruntálská zaměstnanost daného odvětví zaznamenala za posledních dvanáct měsíců nárůst o 246 osob, na kterém se podílely společnosti Sylvania Tungsten spol. s r.o., jež vznikla jako dceřiná společnost firmy OSRAM Bruntál s.r.o., S.T.I. CZ s.r.o. zavedením nového strojního zařízení a Erdrich Umformtechnik s.r.o. Výroba pryžových a plastových výrobků Sledované podniky zvýšily v roce stavy celkem o 393 zaměstnanců (+5,8 %). K nejvýraznějším nárůstům došlo v okrese Bruntál (+221 osob), především vlivem a.s. Linaset, která zahájila nový provoz přímo v Bruntále a dále v okrese Karviná (+213 osob) z důvodu zprovoznění nové výrobní haly s.r.o. Gates Hydraulics se sídlem v průmyslové zóně Karviná- Nové Pole. Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Za uplynulý rok došlo v odvětví k celkovému poklesu o 684 zaměstnanců (-11,7 %), a to nejvíce v okrese Opava (-272 osob). Hlavním důvodem byl především administrativní převod výrobního družstva Slezská tvorba do jiného odvětví a plánovaná změna a.s. LANEX v souvislosti s instalací nové extruzní linky na výrobu vlákna pro umělou trávu, která si vyžádala

16 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 14 dočasné uzavření provozu v Kravařích. Další větší pokles pracovníků byl zaznamenán v novojičínském (-170 osob) a ostravském okrese (-120 osob). Stavebnictví V průběhu dvanácti měsíců roku se celkový počet zaměstnanců u monitorovaných moravskoslezských stavebních firem zvýšil o 968 (+7,8 %). Nejvýznamněji se projevil v okrese Opava (+433 osob), a to rozšířením monitorovaného souboru zaměstnavatelů z důvodu zvýšení zaměstnanosti ve stavebních firmách, které v posledních dvou letech zaznamenávají nezvykle vysoký nárůst objemu zakázek (nová výstavba, rekonstrukce, modernizace). Jedná se např. o a.s. ISOTRA, jejíž nárůst personálních stavů byl způsoben velkým množstvím zakázek na výrobu žaluzií a eurooken. Také okresy Ostrava (+368 osob), Nový Jičín (+163 osob) a Frýdek-Místek (+158 osob) přispěly k příznivému vývoji daného odvětví obdobným způsobem, tedy zvýšením poptávky po stavebních pracích spojeným s následným náborem nových pracovníků. Finanční zprostředkování Monitorované instituce finančního zprostředkování zaznamenaly během sledovaného ročního období zvýšení počtu zaměstnanců o 458 (+20,6 %). Nejvíce se na tomto nárůstu podílel okres Ostrava (+461 osob) v souvislosti s rozšiřováním centra zákaznických služeb amerického investora GE Money Multiservis, a.s. v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová. Ke zvýšení stavů přispěly rovněž např. akciové společnosti Raiffeisenbank, ebank, Volksbank, Komerční banka a GE Money bank. Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Nesourodá skupina zaměstnavatelů širokého spektra činností a služeb, která zahrnuje subjekty zabývající se podnikáním v oblasti nemovitostí, zpracováním dat, vědou, výzkumem, projekční činností, ale i úklidovými službami a ostrahou majetku a osob, zaznamenala v uplynulém roce nárůst zaměstnanosti o 882 (+7,7 %) osob. Toto zvýšení ovlivnil především ostravský okres ( osob), kde bylo nově zařazeno do registru monitorovaných firem 20 zaměstnavatelů. Navíc společnost TietoEnator Czech s.r.o., jejíž náplní je prodej výpočetní techniky, poskytování softwaru a IT služeb do globálních sektorů bankovnictví, telekomunikací a médií, obchodu, lesního průmyslu a energetiky, vytvořila v průběhu roku cca 445 nových pracovních míst. Činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce V roce se celková zaměstnanost v odvětví zvýšila o 524 (+6,3 %) osob. Navýšení personálních stavů bylo nejvýraznější v ostravském okrese (+379 osob), což bylo způsobeno především zařazením nových podniků mezi monitorované firmy. Oblast kultury tímto zaznamenala zvýšení o 70 pracovníků a v sociálních službách přibylo 71 osob. Výrazný nárůst počtu zaměstnanců (+100 osob) zajistila v oblasti sociální činnosti Armáda spásy v rámci odstartování projektu financovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu pod názvem Integrační program Armády spásy pro sociálně vyloučené osoby. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu uplynulých dvanácti měsíců celkový počet zaměstnanců u malých nemonitorovaných podniků v MSK vzrostl o (+1,3 %) a jejich počet osob k byl nejvyšší od roku Na tomto nárůstu se podílely okresy Ostrava ( osob), Karviná (+648 osob) a Bruntál (+27 osob). Naopak ke snížení došlo ve frýdeckomísteckém ( osob), opavském (-458 osob) a novojičínském okrese (-353 osob).

17 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 15 Situace v drobném podnikání v MSK se postupně zlepšuje a podíl počtu zaměstnaných osob u těchto malých nemonitorovaných firem na celkové zaměstnanosti MSK v prosinci dosáhl 26,0 %. Podle tohoto ukazatele se drobnému podnikání daří nejvíce v okrese Opava (30,5 %), a to i přes meziroční uvedené snížení. Pod hranicí průměrného podílu v MSK se pohybují ostravský (25,7 %), karvinský (23,1 %) a novojičínský (23,1 %) okres. Graf II/6 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání v MSK od roku Přestože se zaměstnanost u menších podniků v MSK v posledních letech vyvíjí velmi pozitivně (od 2004 do byl zaznamenán nárůst o 4.867, tj. o 4,7 %), stále na jejich vývoj působí negativně např.: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. 6. Volná pracovní místa Poptávková strana trhu práce v MSK se během roku vyvíjela velice dobře. V devíti měsících sledovaného roku jsme zaznamenali meziměsíční růst, pouze v březnu, listopadu a prosinci došlo k mírnému poklesu počtu VPM. V průběhu hodnocených dvanácti měsíců nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem VPM, což je ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o (+24,9 %) více. Na celkovém počtu VPM nově zaregistrovaných ve všech krajích republiky se v průběhu roku zaměstnavatelé našeho kraje podíleli 10,2 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během uplynulého roku k dispozici pracovních příležitostí

18 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 16 (meziročně o , tj. o 34,4 % více), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. K evidovaly ÚP MSK celkem VPM a jejich stav byl o (+35,5 %) vyšší než v závěru roku I přes tento nárůst se meziročně snížil podíl zaměstnavatelů našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách, a to o 0,9 procentního bodu na 7,6 %. Průměrný počet VPM, z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti ÚP MSK vybrat, stoupl na 9.801, což je ve srovnání s rokem 2006 o (+48,0 %) více. V souvislosti s poměrně vysokým počtem nabízených volných pracovních míst a s poklesem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se snížil i průměrný počet uchazečů, kteří se v roce mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, počet uchazečů na jedno VPM se v hodnoceném roce snížil, a to z lednových 10,7 na 6,2 v prosinci. Tímto pozitivním vývojem se MSK částečně přiblížil celorepublikovému průměru, i když ten v prosinci činil 2,5. V pomyslném žebříčku tohoto ukazatele všech okresů ČR se koncem prosince v první desítce umístily dva z šesti okresů MSK - nejvíce uchazečů se o jedno VPM ucházelo v bruntálském (13,2 - třetí nejhorší poměr v celé republice) a karvinském okrese (12,8 - čtvrtý nejhorší poměr v republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Nový Jičín (3,1). Graf II/7 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa

19 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 17 Graf II/8 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM v ČR a v MSK v roce 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 10,7 4,8 10,1 4,3 9,9 4,0 8,8 3,5 8,0 3,2 7,7 7,4 3,0 3,0 6,6 6,3 2,8 2,7 5,7 6,0 6,2 2,4 2,4 2,5 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR MSK Tabulka II/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících v MSK na jedno VPM podle vzdělání stupeň vzdělání UoZ/ UoZ/ UoZ/ UoZ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM bez vzdělání , , ,1 základní vzdělání , , ,5 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,5 střední odborné s maturitou , , ,0 (SOU+SOŠ) střední všeobecné , , ,6 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,2 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Přestože počet UoZ převyšuje evidovanou poptávku po pracovnících, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce.

20 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 18 Tabulka II/6 - DE VPM podle KZAM k 2006 k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,4 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,6 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,9 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,1 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,6 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) , , ,3 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,3 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,2 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,4 celkem , , ,9 K evidovaly ÚP MSK celkem DE VPM, tj. 52,9 % z celkového stavu VPM. Jejich počet se od konce roku 2006 zvýšil o a podílové zastoupení stouplo o 25 procentních bodů. Na tomto růstu se podílely všechny okresy MSK, nejvíce však ostravský (+1.780), naopak nejméně okres Bruntál (+65). V členění podle tříd KZAM patřilo koncem prosince opět nejvíce DE VPM do 7. třídy (3.136 míst - nejvíce z nich pro svářeče, řezače plamenem a páječe, zedníky, zámečníky a horníky) a do 8. třídy (981 míst nejvíce z nich pro řidiče nákladních automobilů a tahačů). Od prosince 2006 byl zaznamenán nárůst DE VPM ve všech třídách KZAM, nejvíce v 7. třídě, a to o DE VPM. Tabulka II/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k 2006 k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,9 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,4 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,0 střední všeobecné (gymnázia) , , ,1 vysokoškolské , , ,5 celkem , , ,9

21 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 19 Z pohledu kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním, a to 3.679, tedy téměř dvě třetiny všech DE VPM. Zvyšování počtu DE VPM a jejich podílu na celkové registrované poptávce po pracovních silách v našem kraji naznačuje prohlubování nesouladu mezi strukturou nezaměstnaných osob a strukturou volných pracovních míst. Důvodem je neustále zpravidla nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti a jiné). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé úřadům práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

22 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 20 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Evidovaná nezaměstnanost v MSK se vyvíjela až nečekaně dobře, dokonce příznivěji než jsme očekávali. Většina jejích základních sledovaných ukazatelů dosáhla v meziměsíčním i meziročním srovnání opakovaně jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚP MSK. Po lednovém zvýšení stavu evidovaných UoZ, které se opakuje každým rokem, se situace už od února začala výrazně zlepšovat. K evidovaly ÚP MSK celkem UoZ, což je o (-23,0 %) méně než na konci roku Ve srovnání s dosavadním rekordním počtem evidovaných UoZ z února 2004, kdy ÚP MSK registrovaly celkem uchazečů o zaměstnání, jsme jich koncem letošního prosince měli v evidenci o (-40,6 %) méně. Na poklesu evidované nezaměstnanosti se během roku podílely všechny okresy kraje, nejvíce však okresy Ostrava (-4.897), Karviná (-4.521) a Frýdek-Místek (-3.754), zatímco nejmenší úbytek uchazečů o zaměstnání zaznamenal Úřad práce v Bruntále (-1.523). K pohybům v počtech evidovaných uchazečů v jednotlivých okresech přispěla také změna okresní příslušnosti (viz kapitola I.). Mimořádně příznivý celkový vývoj nezaměstnanosti v kraji v roce byl ovlivněn především pokračujícím dobrým výkonem české ekonomiky, který se projevil zvýšeným zájmem firem o nové zaměstnance a ve velké míře také příznivými klimatickými podmínkami. I přes tento pozitivní vývoj patří většina okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Graf III/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 16,0 14,0 12,0 10,0 12,9 12,6 12,1 11,4 10,9 10,7 10,7 10,5 10,2 9,6 9,3 9,6 8,0 6,0 7,9 7,7 7,3 6,8 6,4 6,3 6,4 6,4 6,2 5,8 5,6 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec MSK ČR Míra registrované nezaměstnanosti v MSK koncem prosince činila 9,6 %, což je o 3 procentní body méně než před dvanácti měsíci. Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK neustále převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu celého uplynulého roku byla o více než polovinu vyšší.

23 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 21 V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celé sledované období všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první čtvrtině, jen okres Nový Jičín na tom byl o něco lépe a pohyboval se mezi 25. až 27. místem. Naopak okres Karviná byl po celé roční sledované období na 2. místě ze všech ÚP v republice. Desetiprocentní a vyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly koncem prosince okresy Karviná (13,4 % - 2. místo v republice) a Bruntál (10,7 % - 9. místo v republice). V celkovém počtu UoZ zaujímaly okresy MSK v rámci všech okresů ČR během celého minulého roku místa v první třetině žebříčku a okresy Karviná a Ostrava dokonce během celého sledovaného období obsazovaly první dvě příčky. Tabulka III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry nezaměstnanosti za posledních dvanáct měsíců ukazatel (celkový počet) 12/-12/ /2006 6/ 12/ absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,0 z toho dosažitelní ,6 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,6 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,1 volná pracovní místa ,5 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 10,8 7,7 6,2-4,6-43,0 míra nezaměstnanosti 12,6 10,7 9,6 Po lednovém zvýšení nezaměstnanosti ( osob), které se každoročně pravidelně opakuje, již v následujících měsících sledovaného období počet evidovaných UoZ klesal. Pouze v červenci a v prosinci došlo k jeho mírnému zvýšení. Pokles byl výraznější v první polovině roku, v níž se od února do června snížil evidenční stav uchazečů celkem o , což je nejvyšší souvislý úbytek nezaměstnaných osob v MSK od jeho vzniku. Stav UoZ k předčil naše očekávání a byl dokonce o (-4,1 %) nižší než hodnota lepší varianty prognózy (68.600) z poloviny roku. Průměrně měsíčně evidovaly ÚP MSK v uplynulém roce celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o (-18,2 %) osob méně. 2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK se již dlouhodobě vyznačuje obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku se zde do evidencí úřadů práce přihlásilo celkem UoZ, což je meziročně o méně (průměrně měsíčně 6.619). Toto množství představovalo 14,2 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo osob, meziročně o více a (60,5 %) z nich nalezlo uplatnění na trhu práce. O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo bývalých živnostníků (meziročně o 853 méně), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost.

24 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 22 Tabulka III/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem 1) nově evidovaní vyřazení umístění celkem vyřazení podle 30, odst. 2 ZoZ ostatní prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ) stav na konci měsíce 3. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období příliš výrazně nezměnila, v podílovém zastoupení se jednalo o odchylku menší než dva a půl procentního bodu. Přesto lze vidět ve věkové struktuře uchazečů jistý vývoj. Tabulka III/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věk absolutně % absolutně % absolutně % do 19 let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,1 nad 65let 39 0,0 55 0,1 40 0,1 celkem , , ,0 Již pět let se s drobnými výkyvy snižuje podíl i počet mladých lidí do 25 let věku. V meziročním porovnání jich ubylo (-36,6 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 3 procentní body. Od roku 1999, kdy bylo v evidencích ÚP MSK mladých lidí do 25 let věku, se jejich počet snížil o , tj. téměř o dvě třetiny a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 14,5 procentního bodu.

25 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 23 Přestože se počet UoZ starších 50 let věku meziročně snížil o (-9,2 %), došlo ke zvýšení jejich podílového zastoupení o 4,9 procentního bodu, tzn., že v závěru roku bylo v evidencích 32,6 % UoZ starších 50 let věku. Počet uchazečů této věkové kategorie se od roku 1999 zvýšil o (+63,5 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 18,6 procentního bodu. Průměrný věk UoZ se koncem roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 1,5 roku a činil 41,3 let. Od roku 1999 průměrný věk uchazečů vzrostl o 6,5 roku. 3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku došlo k meziročnímu absolutnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech vzdělanostních skupinách. Nejvíce se meziročně snížil stav nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity (-9.584, tj. o 24,4 %). Přesto je tato vzdělanostní kategorie dlouhodobě nejpočetnější a na nezaměstnanosti v MSK se koncem roku podílela 45,2 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním. I když se jejich počet v průběhu roku snížil o 5.642, jejich podílové zastoupení na celkovém počtu UoZ v MSK stouplo o 0,9 procentního bodu. Tabulka III/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 314 0, , ,4 základní vzdělání , , ,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,2 střední všeobecné , , ,7 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,0 3.3 Délka evidované nezaměstnanosti Nejvážnějším problémem nezaměstnanosti v MSK a výrazně negativním rysem je délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli z registrů ÚP MSK vyřazeni ve čtvrtém čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence) představovala 402 dní, zatímco koncem prosince 2006 to bylo 388 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidencích ÚP MSK během sledovaného období stoupla z 846 dní v prosinci 2006 na 907 dní na konci prosince, což je o 248 dní více než činil celostátní průměr (659 dní). Tabulka III/5 - Délka evidované nezaměstnanosti délka evidence absolutně % absolutně % absolutně % do 3 měsíců , , ,4 3 6 měsíců , , ,9 6 9 měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , ,7 nad 24 měsíců , , ,3 celkem , , ,0

26 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 24 Déle než 6 měsíců bylo koncem prosince registrováno UoZ, což je o (-25,3 %) méně než v závěru roku Podíl této skupiny klientů na celkové nezaměstnanosti se za sledované období snížil o 2 procentní body a nyní činí 63,7 %. Počet uchazečů v kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) během roku klesl o (-25,6 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se snížil o 1,8 procentního bodu. Koncem prosince bylo v evidencích ÚP MSK celkem těchto osob (49,0 % z celkového evidenčního stavu UoZ). Znamená to, že téměř polovina všech uchazečů o zaměstnání v MSK je bez práce déle než jeden rok. Počet UoZ evidovaných déle než 24 měsíců (tzv. tvrdé jádro ) se meziročně snížil o (-23,6 %), takže koncem prosince ÚP MSK evidovaly těchto osob. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti je ale stále velmi vysoký a na konci roku činil 35,3 %. Znamená to, že více než třetina uchazečů o zaměstnání v MSK je bez práce déle než dva roky. Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: - uchazeči OZP, - fyzické osoby starší 50 let věku, - lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou, - příslušníci národnostních menšin, - fyzické osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, - fyzické osoby společensky nepřizpůsobené. Pokud dlouhodobě evidovaní uchazeči i přes své handicapy a pomoc prostřednictvím APZ naleznou zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho - po určité době se opět vrací zpět do evidence úřadu práce. Opakovaná nezaměstnanost je vedle dlouhodobé evidence v současné době stále v MSK jedním z nejvážnějších problémů, což zřetelně dokazuje trvale nízké procento poprvé evidovaných uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobá, ale i opakovaná nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality. 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Absolventi škol, učilišť a mladiství K osobám ohroženým nezaměstnaností patří v Moravskoslezském kraji kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Proto zejména vzdělanější mladí lidé, kteří v našem kraji nevidí pro sebe pracovní perspektivu, odcházejí hledat zaměstnání do jiných částí republiky nebo do ciziny. Pozitivní je, že se počet takovýchto uchazečů snižuje. Je ale také nutné vzít v úvahu další okolnosti - za prací odcházejí zejména nejaktivnější lidé a ti často vůbec neprojdou před odchodem za pracovní příležitostí úřadem práce, takže o nich ani nevíme.