Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:"

Transkript

1 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným synonymem je ovšem geobiocenóza. Ekosystém zahrnuje živou (biotickou) a neživou (abiotickou) složku přírody, mezi kterými neustále probíhá výměna hmoty, energie, vody, prvků a jejich sloučenin. Ekosystém bývá označován za základní funkční jednotku přírody. Objevují se však i názory zpochybňující existenci ekosystému jako ucelené přírodní jednotky. Důvodem těchto pochyb je kromě neuchopitelnosti, nedefinovatelnosti hranic a přílišné složitosti pro exaktní studium také představa, že jednotlivé druhy jsou příliš nezávislé na to, aby dohromady vytvářely nějaký jednotně kooperující celek. Alternativně bychom tedy mohli ekosystém chápat jen jako určitou myšlenkovou konstrukci, jejíž základem jsou jednotlivé víceméně nezávislé druhy organismů provázané sítí interakcí a tvořící společenstva. Tato společenstva pak spoluvytvářejí biotickou složku prostředí, jež je jim také hlavním poskytovatelem zdrojů v základních ekosystémových procesech - tocích energie a kolobězích látek. Pro nás má ovšem pojem ekosystému velký význam právě proto, že umožňuje (jakkoli zjednodušený) popis principů (jakkoli složitých) dějů v přírodě na úrovni vyšší (komplexnější) než nám umožňují tradiční nástroje studia užívané na úrovni společenstev nebo dokonce populací. Za ekosystém lze považovat jak celou biosféru, tak také les, rašeliniště, skalní step, řeku, tůň, moře, ale i malou vodní nádrž nebo dokonce akvárium. Z toho vyplývá, že ekosystém není definován svou velikostí, nýbrž spíše předmětem našeho zájmu. Aby mělo smysl zabývat se přírodou na úrovni ekosystému, musí se naše pozornost soustředit buď na některou z tzv. funkčních složek ekosystému (biotop, producenty, konzumenty či dekompozitory, viz následující kap ) nebo na děje v ekosystému probíhající (toky energie a koloběhy látek, viz kap. 13.) Funkční složky ekosystému Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: Biotop představuje v ekosystémovém pojetí souhrn všech neživých (abiotických) součástí přírody: geologického podkladu a minerálních složek půdy, vodního a klimatického režimu dané lokality. Za producenty považujeme všechny autotrofní organismy (fototrofní bakterie, zelené rostliny, řasy a sinice) obsahující fotosyntetická barviva (bakteriochlorofyl, 95

2 chlorobiumchlorofyl, chlorofyly a, b, c, d), s jejichž pomocí jsou tyto organismy schopny vytvářet z anorganických látek a viditelné části spektra slunečního záření energeticky bohaté organické sloučeniny, jež jsou zásobárnami chemicky vázané energie (např. cukry, ale zejména ATP, tedy adenosintrifosfát). Jako konzumenti vystupují v tomto konceptu organismy, které nejsou schopny fotosyntézy (živočichové, nezelené rostliny, houby a neautotrofní bakterie), a jsou proto heterotrofní. Energeticky bohaté látky získávají výhradně konzumací těl producentů. Nezelené holoparazitické rostliny a větší živočichové jsou vzhledem ke své velikosti (a povaze své potravy) někdy označováni jako heterotrofní makrokonzumenti, zatímco houby, neautotrofní bakterie a také četní zástupci členovců představují mikrokonzumenty. V ekosystému hrají mikrokonzumenti zcela klíčovou roli: získávání energie je u nich spojeno s rozkladem látek a uvolňováním minerálních živin, které jsou tak opět zpřístupněny producentům pro další fotosyntézu. Označují se proto jako dekompozitoři (syn. rozkladači, reducenti, detritofágové) a představují vlastně čtvrtou funkční složku ekosystému, jíž se koloběh látek v ekosystému uzavírá Potravní řetězce Chod každého ekosystému je zajišťován koloběhy látek a toky energie. Sledování pohybů látek a energie mezi producenty, konzumenty a dekompozitory nám umožňuje zjednodušující schéma potravních řetězců. Organismy, které získávají potravu ve stejném potravním článku tohoto řetězce, představují stejnou trofickou úroveň. Rozlišujeme tři základní potravní řetězce. Pastevně-kořistnický řetězec začíná producenty, jimiž se živí rostlinní (primární) konzumenti - býložravci. Ti jsou potravou masožravých (sekundárních) konzumentů, zoofágních predátorů. Za terciárního konzumenta lze pak označit predátora masožravců. Velikost těla organismů se v jednotlivých trofických úrovních tohoto řetězce zvětšuje, zato jejich populační hustota klesá. Pastevně kořistnický řetězec lze demonstrovat příklady: jetel luční hraboš polní lasice kolčava výr velký nebo sinice (fytoplankton) perloočka (zooplankton) plotice obecná štika obecná člověk Počet článků (trofických úrovní) v pastevně-kořistnickém potravním řetězci bývá v našich zeměpisných šířkách mírného pásma omezen na tři až pět, v tropech je o něco vyšší 96

3 (blíže kap ). Z celkového množství energie protékající ekosystémem je jen menší podíl (cca 5-20 %) vázán na pastevně kořistnický řetězec. Dekompoziční (detritový) řetězec začíná nekrofágy a saprofágy (např. četné druhy hmyzu a drobných korýšů), kteří odumřelou rostlinnou a živočišnou hmotu narušují, zvětšují aktivní plochu a urychlují tak proces rozkladu. Konečnou mineralizaci zprostředkují především houby a bakterie. Velikost těl dekompozitorů se v jednotlivých trofických úrovních zmenšuje a jejich populační hustoty vzrůstají. Nejvíce energie obsažené v ekosystému (cca %) protéká právě v dekompozičních procesech. I účinnost produkce biomasy je zde vyšší než v pastevně kořistnickém řetězci, neboť i hmota neúplně rozložená může opakovaně vstupovat do oběhu až do úplného rozkladu. Krátký parazitický řetězec zahrnuje obvykle dva, ale někdy i tři články: hostitele, který je základním zdrojem energie parazita, a popř. ještě jeho parazita, tzv. hyperparazita. Velikost těl konzumentů se v jednotlivých trofických úrovních zmenšuje a jejich hustota vzrůstá. Množství energie protékající ekosystémem tímto řetězce je v porovnání se zbývajícími dvěma zanedbatelné Tok energie v ekosystému a ekologické pyramidy Množství energie, které vstupuje do ekosystému prostřednictvím slunečního záření a je vbudováno do organické biomasy producentů, je relativně malé. Z celkového množství slunečního záření dopadnuvšího na zemský povrch je pouze okolo 1 % využito při fotosyntéze. Rovněž během každého pohybu látek mezi trofickými úrovněmi dochází ke ztrátám velkého množství energie, neboť obstarání (nalezení, ulovení, obrana) potravy/kořisti vyžaduje energii; velká část energie se ztrácí ve formě tepla (dýchání, termoregulace); část potravy není vůbec zkonzumována (a je využita v jiném řetězci); část přijaté potravy není strávena a odchází ve formě moči a trusu. Proto jen poměrně malé množství energie je vbudováno do biomasy příjemce, který ji využívá ke svým životním pochodům, a kde je zároveň v tomto zredukovaném množství k dispozici pro dalšího konzumenta v následujícím článku potravního řetězce. Energie, která se v organismu uvolňuje při metabolických procesech z ATP a jiných energeticky bohatých látek, je postupně přeměněna v teplo, které představuje biologicky nevyužitelný zdroj energie a z ekosystému se postupně uvolňuje. Platí, že čím delší je potravní řetězec, tím větší jsou 97

4 energetické ztráty. Čím vyšší stupeň v potravním řetězci tedy populace zaujímá, tím menší je koncentrace jejích potravních zdrojů v ekosystému a tím větší množství energie je třeba vynaložit na jejich získání. Důsledkem této energetické náročnosti a omezené dostupnosti energetických zdrojů jsou pak nízké populační hustoty konzumentů nejvyšších řádů (vrcholových predátorů) a omezený počet článků potravních řetězců (viz kap ). Poměrný význam jednotlivých trofických úrovní v ekosystému lze znázornit pomocí tzv. ekologických pyramid, jež mohou být trojího typu: pyramida početnosti, biomasy a energie. V nejjednodušší a nejsnáze dostupné pyramidě početnosti jsou trofické úrovně (resp. články potravního řetězce) vyjádřeny početností jedinců (populačními hustotami). Čím větší je počet trofických úrovní, tím strmější je také zobrazená pyramida. Pyramida biomasy znázorňující jednotlivé trofické úrovně celkovou biomasou jedinců poskytuje věrohodnější informace o trofické struktuře ekosystému než pyramida početnosti, neboť tělesná velikost a populační hustoty organismů bývají nepřímo úměrné. Praktické využití této pyramidy ovšem naráží na potřebu získat údaje o biomase, což je časově i fyzicky mnohem náročnější než pouhé odhadování populačních hustot. Ani tímto způsoben však není optimálně vyjádřena rychlost metabolismu jednotlivých trofických úrovní. Tu umožňuje stanovit teprve pyramida energie, v níž jsou jednotlivé trofické úrovně znázorněny množstvím energie na jednotku plochy nebo objemu. Získat hodnoty pro vypracování této pyramidy již vyžaduje nákladné laboratorní vybavení (lednice, sušárny, kalorimetry), avšak výsledky tohoto přístupu umožňují nejdetailněji a přitom věrohodně porovnávat různé časové úseky i různá prostředí (např. terestrické a vodní ekosystémy) Trofická struktura a stabilita ekosystému Ve skutečnosti se každý druh stává součástí několika až mnoha řetězců, které jsou navzájem propojeny a vytváří systémy potravních (trofických) sítí celého společenstva. Tyto systémy jsou zcela závislé na velikosti primární produkce (viz níže). Existuje velmi těsný vztah mezi sítí potravních vazeb a stabilitou ekosystému. Obecně platí, že čím je pestřejší a rozvinutější potravní síť, tím vyšší stabilitu má také příslušný ekosystém. Čím specializovanější jsou konzumenti (predátoři) ve společenstvu, tím výrazněji je ovlivní kolísání početnosti jejich kořisti (kap Predace a parazitismus). Úzká specializace přináší konzumentu výhodu v tom, že omezuje mezidruhovou konkurenci, avšak nese s sebou mnohem větší riziko ohrožení populace predátora, pokud množství jeho kořisti poklesne. Nejméně ohrožené, dlouhodobě prosperující a stabilní jsou proto ekosystémy tvořené velkým počtem polyfágů (generalistů). 98

5 9.5. Biomasa a primární produktivita (Okamžitá) biomasa je hmota organismů vyjádřená na jednotku plochy, zpravidla v jednotkách energie (kj/m 2 ) nebo v ekvivalentu sušiny (t/ha). Primární produktivita je rychlost, jakou je produkována biomasa rostlinami (tedy primárními producenty), tj. biomasa za jednotku času (např. kj/m 2 /rok). Je užitečné rozlišovat hrubou primární produktivitu (GPP, gross primary productivity) představující veškerou energii chemických vazeb, kterou rostlina nahromadí. Pokud odečteme ztráty respirací rostlin (R), dostaneme čistou primární produktivitu (NPP, net primary productivity), jež využijí heterotrofní organismy: GPP R = NPP. Sekundární produktivita je rychlost, jíž je produkována biomasa těmito heterotrofními organismy. Primární produktivita v celosvětovém měřítku činí u suchozemských společenstev x 10 9 t sušiny za rok, u mořských společenstev x 10 9 t sušiny za rok. Z hlediska rozložení primární produktivity na zemském povrchu je patrný vzestupný gradient od polů k rovníku. Nejproduktivnější ekosystémy na Zemi jsou mokřady, ústí řek a orná půda. Někdy je užitečné produktivitu společenstva (P) vztáhnout ještě k jeho celkové biomase (někdy též produkci; B) a vyjádřit vztah pomocí poměru P : B. Tento poměr je nízký u lesních a vysoký u vodních společenstev. Hlavním důvodem je to, že velká část lesní biomasy je mrtvá a nepřispívá tudíž k fotosyntéze (zasluhuje proto samostatné označení jako nekromasa). Naopak fytoplankton nemá žádná podpůrná pletiva, neakumuluje žádné mrtvé buňky a podíl nekromasy je proto zanedbatelný Faktory určující a omezující primární produktivitu Nezbytnými zdroji pro tvorbu biomasy jsou sluneční záření, CO 2, makroživiny a voda, nezbytnou podmínkou je optimální teplota. U suchozemských společenstev bývají limitními faktory nedostatek vody a nízká teplota, u sladkovodních společenstev jsou to nejčastěji živiny (dusík, fosfor) a světlo (viz kap. 3. Abiotické faktory). Produktivita ve vodním sloupci má dobře popsatelnou vertikální strukturu, neboť světla do hloubky exponenciálně ubývá. Samozřejmě dochází také k sezónnímu kolísání produktivity v závislosti na délce dne, teplotě vody a změnách ve stratifikaci vodních vrstev (detailněji Losos et al. 1984: 92-93). Oceány mají dva klíčové zdroje živin: ústí řek s příbřežními šelfovými oblastmi a mořské proudy, kde studená voda obohacená živinami ze sedimentů nahrazuje teplou a živinami chudou vodu při hladině. Hluboká oceánská dna jsou obohacována živinami z odumřelých drobných organismů snášejících se ke dnu v podobě tzv. detritového deště. Je-li růst primárních producentů (zelených rostlin, řas a sinic) omezován, tvoří se porosty s menší pokryvností a velká část slunečního záření tím zůstane nevyužita. Následkem nedostatku zdrojů jsou pak ochuzena i společenstva konzumentů, tedy živočišstvo a mikroorganismy. 99

6 Kontrolní otázky Popište vlastními slovy, co se skrývá pod pojmem ekosystém. Na příkladu ekosystému dubového lesa konkretizujte jeho čtyři funkční složky. Které organismy řadíme mezi primární producenty a proč? Čím jsou primární producenti významní pro celý ekosystém? Jaký je rozdíl mezi mikro- a makrokonzumenty? Jaký je rozdíl mezi autotrofní a heterotrofní výživou? Uveďte příklady všech tří řetězců, jichž se může účastnit (a) bažant obecný, (b) jmelí bílé, (c) potkan krysa. Uveďte tři příklady zoofágních predátorů z naší přírody. Který z potravních řetězců určuje nejvýrazněji rychlost toku energií a výměny látek v ekosystému? Jaký je rozdíl mezi hyperparazitem a parazitoidem? Jaké množství energie ze slunečního záření je využito při fotosyntéze? Čím lze vysvětlit omezený počet článků v potravních řetězcích? Proč se vrcholoví predátoři vyznačují velmi nízkými populačními hustotami? Která ze tří typů ekologických pyramid nejlépe odráží chod ekosystému a proč? Které vlastnosti funkčních složek ekosystému jsou předpokladem jeho stability? Popište princip trade-off na příkladu některého specializovaného konzumenta. Uveďte rozdíl mezi (a) produkcí a produktivitou, (b) primární a sekundární produkcí, (c) hrubou a čistou produktivitou. Které ekosystémy na Zemi patří k nejproduktivnějším, v kterých oblastech na Zemi jsou nejrozšířenější a proč? Jmenujte alespoň pět limitních faktorů růstu rostlin. Patří mezi ně pouze zdroje nebo mohou být limitujícími faktory i podmínky? Doplňující literatura Konvička M. 2002: Pohřbíme (konečně) ekosystém? Vesmír 81(3): Rychnovská M. 2002: Opravdu ekologové pohřbívají ekosystém? Vesmír 81(5): Míchal I. 2000: Ponechávání odumřelého dřeva v lesích a péče o biologickou rozmanitost. Ochrana přírody 55(5):

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení

Více

Potravní řetězec a potravní nároky

Potravní řetězec a potravní nároky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP ákladní škola Brno, Hroznová 1 Postavení přírodopisu v rámci přírodních věd, efektivnost používání učebnice Žák se umí orientovat v učebnici, pozná učivo rozšiřující.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace Koloběh hmoty Ekosystém Společenstvo a abiotické podmínky - propojeno tokem energie a koloběhem hmoty -

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou

Více

P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9

P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9 OBSAH Ú v od... 5 PLANETA ZEMĚ A VZNIK ŽIVOTA NA ZEMI P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9 6 Ž IVO T NA ZEMI Projevy života... 12 Pod

Více

Ekosystémy přirozené a umělé (odlišnosti,vliv člověka) Polní ekosystém

Ekosystémy přirozené a umělé (odlišnosti,vliv člověka) Polní ekosystém 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: sedmý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a projevy života Okolí lidských sídel - vysvětlí funkci základních orgánů živých

Více

Základy ekologie hmyzu

Základy ekologie hmyzu Základy ekologie hmyzu Ekologie - definice, subdisciplíny základní ekologické kategorie biocenóza - základní atributy potravní vztahy - obecná charakteristika postavení hmyzu v biocenózách stabilita ekosystému

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu PŘÍRODOPIS 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., a 9., ročníku po 2 vyučovacích hodinách týdně.

Více

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE

Více

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich

Více

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Učební osnovy předmětu Biologie

Učební osnovy předmětu Biologie (kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0149

CZ.1.07/2.2.00/28.0149 Vodní ekosystémy VIII Ekosystém volného moře Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní

Více

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ MOŘSKÁ BIOLOGIE CMAS - kurz Mořská biologie 1. CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE" Návrh prof. Willi E. R. Xylandera, presidenta Komise pro biologii a ochranu přírody CMASu, diskutováno a přijato Vědeckým komitétem

Více

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA Příroda na Zemi je tvořena dvěma základními složkami: a) přírodou živou b) přírodou neživou Příroda živá je závislá na přírodě neživé, bez neživé přírody by na Zemi nebyl život. Poskytuje

Více

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří

Více

Biologie nižší gymnázium

Biologie nižší gymnázium Biologie nižší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Biologie vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Přírodopis. V rámci tohoto předmětu je realizována

Více

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Biotické podmínky života

Biotické podmínky života Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života

Více

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Tematický plán učiva BIOLOGIE Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin

Více

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY Klára Kobetičová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav chemie ochrany prostředí Centralizovaný

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10

ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10 Stránka 2 OBSAH ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 1.1. Význam kompostování 7 1.2. Hlavní cíl studie 9 2. LEGISLATIVA 10 2.1. Základní pojmy ČR 10 2.2. Základní pojmy SR 14 2.3. Legislativa

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Vliv teploty na růst

Vliv teploty na růst Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách

Více

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu). Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,

Více

ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed

ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA Organismus a prostřed edí Organismus jako systém Obecné vlastnosti organismů Chemické složení Buněčná organizace Metabolismus Dráždivost Rozmnožování Dědičnost Rozmnožování Dědičnost

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 8. ročník Učební texty : Danuše Kvasničková - Základy ekologie pro základní a střední školy, nakl. Fortuna, 1997

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin 327/2004 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 30. dubna 2004 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin ve znění vyhlášky č.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9 SPOLEČENSTVO Vztahy mezi druhy Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. Neutrální 3.9.2. KONKURENCE 2. Záporné -konkurence -parasitismus -predace 3. Kladné -komensalismus -protokoopreace

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku

Více

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Environmentální výchova. Populace. Skupinové znaky populace. Biotické podmínky POPULACE

Environmentální výchova. Populace. Skupinové znaky populace. Biotické podmínky POPULACE Environmentální výchova Biotické podmínky POPULACE Populace Soubor všech jedinců téhož druhu, vyskytující se v určitém čase na určitém místě. Předpokládá se vzájemná výměna genetických informací mezi nimi.

Více

N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Stanovení koncentrace chlorofylu-a Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . 3. PEDOLOGIE "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají

Více

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘEDMĚT: BIOLOGIE ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Ţák: porovná rozdíl v pozorování pouhým okem, lupou, mikroskopem pozoruje lupou, mikroskopem rozlišuje základní

Více

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Biologie. Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská

Biologie. Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae

Více