Živá příroda. Aby život platil, musí všechny tyto podmínky fungovat současně!!! Organizace živé přírody

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Živá příroda. Aby život platil, musí všechny tyto podmínky fungovat současně!!! Organizace živé přírody"

Transkript

1 Živá příroda Charakteristika živé přírody - živá příroda se vyznačuje biologickými vlastnostmi (zákonitostmi) o specifické chemické složení bílkoviny, nukleové kyseliny o schopnost metabolismu přijímají živiny i z neživé přírody o složitá stavba (uspořádání) o vázání se na biologické podmínky kyslík, teplota o dráždivost o pohyb (aktivní i pasivní) o přizpůsobení se podmínkám okolí (fylogeneze) o schopnost rozmnožování o schopnost vývinu (ontogeneze) o dědičnost a proměnlivost o organismus (jedinec, druh) o omezení prostorem a časem Aby život platil, musí všechny tyto podmínky fungovat současně!!! Organizace živé přírody Dělení dle složitosti těl organismů - nebuněční viry - jednobuněční kvasinky, trepka - kolonie jednobuněčných organismů - mnohobuněční člověk - kolonie mnohobuněčných organismů - individuum vyššího řádu včelstvo Lidstvo není individuem vyššího řádu!!! Přehled přirozeného systému živé přírody - věda o vývoji (evoluci) ŽP se nazývá evoluční biologie - základní jednotkou živé přírody je organismus ŽIVÉ SOUSTAVY - nebuněčné živé soustavy o viry o viroidy o priony - buněčné živé soustavy o PROKARYOTA doména BAKTERIE doména ARCHEA o EUKARYOTA doména EUKARYA říše ROSTLINY říše HOUBY říše CHROMISTA říše PRVOCI říše ŽIVOČICHOVÉ Nebuněční - praorganismy - viry 1 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

2 Viry - z lat. virus = jed - virologie, mikrobiologie - základem je nukleová kyselina nositelka dědičných informací o DNA viry o RNA viry - bílkovinný obal (kapsid) většinou kulovitý plášť - kapsomery makromolekuly bílkovin, z nichž je složen kapsid - velikostí se pohybují v řádu nanometrů nebo mikrometrů - virion nebezpečná množící se část viru - bakteriofágy o hlavička s nukleovou kyselinou o bičík díky němu projde do buňky nukleová kyselina a díky příchytným vláknům se přichytí k hostitelské buňce - lytický cyklus lýza (prasknutí) buňky - lyzogenní cyklus DNA se stává součástí genetické informace buňky - prokaryotické viry v bakteriích, užitečné člověku, bakteriofágy - rostlinné viry hnědavé skvrny na listech, zakrslost listů - ZOO viry vzteklina, drůbeží mor, mohou se přenést na člověka - chřipka, rýma, spalničky, HIV, herpes, bradavice, neštovice infekce = nákaza parazitismus = virus parazituje na hostiteli, zneužívá ho latentní fáze = vyčkávací fáze virogeneze = virus vklíněn do NA buňky lýze = roztrhnutí buňky patogenní viry = viry vyvolávající nákazu Viroidy - jednodušší živočišné buňky - nemají složité obaly - v podstatě jenom nukleová a ribonukleová kyselina - napadají rostlinné buňky Priony - napadají živočišné buňky - specifické infekční proteiny - způsobují smrtelná onemocnění - nemoc šílených krav - nejjednodušší živý systém (organismus) PROKARYOTA Doména ARCHEA - minimálně 1 buňka - prokaryotické buňky - nemají jádro, ale 1 molekulu DNA má podobu chromozomu nukleoid - stěna neobsahuje murrein - 1. mikroorganismy na Zemi - vyhovují jim extrémní podmínky - 4 skupiny o extrémně halofilní mají rády sůl, optimální prostředí 9% NaCl o metanogenní produkují metan, jsou anaerobní o hypertermofilní C optimální teploty o bez buněčné stěny kyselé prostředí (ph 2), v termálních pramenech Doména BACTERIA - min. 1 prokaryotická buňka s primitivním jádrem - velikost 0,3 9 nm - kok kulovité mikroorganismy 2 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

3 - pevný obal, rozpustný ve vodě - rozmnožují se mykózou - bakterie mohou žít v symbióze o Escherischia coli žije v tlustém střevě člověka 2 nm u přežvýkavců v bachoru a slezu na kořenech hlízkovitých rostlin slouží k likvidaci ropy, PVC mléčné výrobky kysání (tvaroh, sýr, kefír) alkohol destiláty ocet octové kvašení způsobuje kazy - nejvíce jich je v půdě mikroflóra o rozklad organických látek o zúrodňování půdy - z bakterií antibiotika - patogenní bakterie angína, zápal plic, tyfus, salmonela, TBC, obrna - bakterie způsobují hnisání - mohou se pohybovat v tekutém prostředí - specifické rozmnožování - 3 oddělení o grannegativní sinice prochloropfyha o granpozitivní Obecné schéma bakteriální buňky Sinice (Cyanobacteria) - vědní disciplína zaměřená na studium sinic a řas = fykologie (algologie) - 1. zmínky o řasách z roku 23 př. n. l stol. C Linné popsal 108 druhů řas - masové výskyty (vodní květy ve sladkých vodách atd.) - toxiny - alergeny otok dýchacích cest apnoe - asimilační barviva o fykocyanin původce modrozelené barvy o α karoten o ß karoten o chlorofyl o xantofyl o - fotosyntetizují - prokaryotní bakterie - oxyfototrofní metabolismus jsou autotrofní (soběstačné) - zásobní látky sinicový škrob, polyfosfátová zrna - absence pohlavního procesu rozmnožuj se pomocí hormogonií vytváření postranních řetězců - jednobuněčné i vláknité 3 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

4 - tylakoidy fotosyntéza - slizový obal (pouzdro) - drží je pohromadě - tvoří shluky/řetízky/kolonie buněk - chybí složité organely membránového charakteru (mitochondrie, chloroplasty ) - díky fotosyntéze produkují kyslík - vodní organismy - umí fixovat přírodní dusík zásobní látky pro fotosyntézu - chromatická adaptace Prochlorophytha - jednoduché jednobuněčné organismy - asimilační barviva chlorofyl a, chlorofyl b předchůdce zelených eukoaryot - jediné primitivní organismy s chlorofylem - 3 druhy, nejrozšířenější z nich žije na povrchu mořských sumek Doména EUKARYA Říše ROSTLINY (Plantae) - eukaryotická buňka o pravé jádro o membránové organely o semiautonomní = polosoběstačná Stavba rostlinné buňky - 0,1 0,01 mm - jádro o karyon, nukleus o karyoplazmatická membrána jsou v ní póry a jadérka o obsahuje DNA v chromozomech; řízení organismu ale zajišťují enzymy z jadérka o zřetelně ohraničené o diploidní počet chromozomů (pohlavní buňky mají haploidní chromozomy) - mitochondrie o energetická centra buňky o dělí a množí se nezávisle na jádře, mají vlastní DNA o buněčné dýchání - plastidy o dělí a množí se nezávisle na jádře, mají vlastní DNA o chloroplasty chlorofyl fotosyntéza zelené o chromoplasty ß karoten rozmnožování - oranžové o leukoplasty škrob zásobní látky bílkoviny - endoplazmatické retikulum s ribozomy o syntéza buněčných bílkovin o bez ribozomů je místem, kde se syntetizují glykolipidy - buněčná stěna - cytoplazmatická membrána o polopropustný obal buňky - cytoplazma o voda + anorganické i organické látky o viskózní tekutina, která vyplňuje obsah buňky - jadérko o RNA - Golgiho aparát o postsyntetická úprava bílkovin materiál pro stavbu buněčné stěny - vakuola o uvnitř je buněčná šťáva, funguje jako skladiště, odkladiště Eukaryotická buňka je semiautonomní = polosoběstačná - mitochondrie a plastidy dělí a množí se nezávisle na jádře mají vlastní DNA 4 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

5 Rozmnožování eukaryotických buněk mitóza - další dva typy dělení se nazývají meióza a amitóza - buněčné dělení (nepřímé) - dochází k rozdělení jádra karyokinezi - následuje rozdělení mateřské buňky citokineze - 4 fáze o profáze chromozomy se zkracují a ztlušťují vytváří se vřeténko o metafáze chromozomy se centromerami řadí do centrální roviny buňky o anafáze chromozomy se v místě centromery dělí na chromatidy chromatidy jsou přitahovány zkracováním vřeténka k opačným pólům buňky o telofáze dělicí vřeténko zaniká, protahují se chromozomy objevují se jadérka a tvoří se cytoplazmatická přepážka cytokineze, replikace DNA interfáze Meióza - pohlavní rozmnožování samčí gameta + samičí gameta = diploidní zygota mnohonásobným dělením (mitózami) vzniká organismus - při meióze vznikají gamety nebo spory - dvě dělení každé má 4 fáze o redukční dělení profáze 1 mizí blána jaderná a jadérko tvoří se chromatidové tetrády metafáze 1 tetrády se svými centromerami uspořádávají v centrální rovině buňky anafáze 1 tetrády se oddělují chromozomy se táhnou k opačným pólům buňky telofáze 1 mateřská buňka se dělí na dvě haploidní dceřiné buňky o ekvační dělení profáze 2 v každé dceřiné buňce se vytváří dělicí vřeténko metafáze 2 chromozomy se uspořádávají v centrálních rovinách buněk anafáze 2 centromery chromozomů se rozdělují chromatidy jsou taženy k opačným pólům buněk telofáze 2 obě dceřiné buňky se rozdělují dále na dvě haploidní buňky Vnitřní stavba těla rostlin Rostlinná pletiva - pletivo = soubor buněk se stejnou funkcí, stavbou, tvarem, velikostí a umístěním v rostlinném těle - 4 typy pletiv dle tloušťky buněčné stěny o parenchym tenkostěnné buňky s četnými mezibuněčnými prostorami o prosenchym jednosměrně protažené buňky o kolenchym tenkostěnné buňky ztloustlé v rozích o sklerenchym značně ztloustlé buněčné stěny 5 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

6 Dělivá pletiva - rostliny rostou po celý život - sekundární dělivá pletiva Trvalá pletiva - jejich buňky se už dále nedělí - krycí - vodivá - zpevňovací - základní Krycí pletiva - ochrana vnitřku rostliny před vnějším prostředím - zajištění kontaktu s okolím - nejjednodušší o prvotní pletivo krycí pokožka (epidermis) vrstva plochých buněk, které k sobě těsně přiléhají kutikula na plodech, listech ne na kořenech!!! průduchy (stomata) průduchová štěrbina reguluje (v závislosti na množství vody v rostlině a okolním prostředí) množství vody a plynů, umožňuje jejich výměnu a vypařování vody a plynů může jí regulovat teplotu okolo sebe reguluje množství vody ve vzduchu není v kořenech Součástí krycích pletiv jsou i chlupy trichomy Trichomy - krycí o ochranná fce - žláznaté o vylučují vodné roztoky anorganických látek a cukrů, sliz, silice a pryskyřičnaté látky - žahavé o při dotyku se ulomí vrchol chlupu a dochází k vystříknutí žahavé, mnohdy jedovaté látky Vodivá pletiva - zákl. fce je rozvod živin aj. v podobě roztoků po rostlině - vedou vodu a minerální látky z kořenů do listů vzestupný (transpirační) proud - vedou organické látky z listů do kořenů sestupný (asimilační) proud - svazky cévní o část dřevní (xylem) cévice (tracheidy) cévy (tracheje) o část lýková (floem) o bočné svazky (kolaterální) o dvojbočné svazky (bikolaterální) - svazky cévní o paprsčité (radiální) dřevní a lýkové části jsou vedle sebe v kořenech, které druhotně netloustnou o soustředné (koncentrické) dřevo obklopené lýkem/obráceně kapradiny/jednoděložné rostliny Voda transportovaná z xylemu do floemu v listech v něm zvyšuje turgor. Ten je snižován odtokem roztoku asimilátů na místa spotřeby. V kořenovém floemu, kde je již koncentrace asimilátů velmi malá, postupují molekuly vody zpět do xylemu. transpirace = výpar 6 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

7 Základní pletiva - parenchymatické buňky - vyplňují prostor mezi pletivy krycími a vodivými o pletiva asimilační chloroplasty o pletiva zásobní leukoplasty a škrobová zrna o pletiva vodní voda (kaktusy) o pletivo vzdušné (aerenchym) vzduch o pletivo vyměšovací př. mléčnice latex Idioblast = buňka v základním pletivu, která se nápadně liší od ostatních buněk tvarem, obsahem či zkorkovatěním buněčné stěny Rostlinné orgány - vegetativní (výživa, růst, výměna látek) o kořen o stonek o list - generativní (rozmnožování, rozšiřování) o květ o semeno o plod - homologické o různý vzhled, funkce, vnitřní stavba o stejný původ (listy a úponky u bobovitých rostlin) - analogické o podobný vzhled i funkce o různý původ (stonkové a listové úponky) Kořen - podzemní orgán, bez listů, bez pupenů - funkce o nasávací o vodivá o zásobní o rozmnožovací - orgán bez průduchů, fotosyntetických barviv, kutikuly heterotrofní orgán - asimiláty z nadzemních částí rostliny - založen už v zárodku semene - při klíčení vyrůstá nejdřív kořínek = radikula, vniká do půdy a mění se v hlavní kořen, ze kterého vyrůstají postranní kořeny (vodorovně; šikmo dolů) kořenový systém (různá velikost, tvar podle druhu rostliny, druhu půd, podmínek stanoviště) Kořenová soustava 1) hlavní + vedlejší kořeny (dvouděložné, nahosemenné r.) ALLORHIZIE 2) náhradní kořeny = adventivní (jednoděložné r.) HOMORHIZIE o hlavní kořen zastavuje růst, nahradí jej o druhotně netloustnou, přibližně stejně tlusté po celé své délce, svazčitá kořenová soustava o mohou vznikat i na stonku, listech (využití při vegetativním množení, zlepšení výživy rostlin) 7 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

8 Tvary kořene - nitkovitý - vláskovitý (klíčící rostlina) - válcovitý (křen) - vřetenovitý (mrkev) - srdcovitý (buk) - řepovitý (řepa) - hlíznatý (vstavačovití) Vnější stavba kořene - kořenová čepička (calyptra) o na vegetačním vrcholu o usnadňuje vnikání kořene do půdy - dělivá zóna (meristematická) o vrcholové původní meristémy - prodlužovací zóna o intenzivní růst kořene (prodlužování a zvětšování buněk) - absorpční zóna (zóna kořenového vlášení) o kořenové vlásky zvětšují absorpční schopnost kořene Vnitřní stavba kořene - primární a sekundární (u druhotně tloustnoucích kořenů) - kořenová pokožka (rhizodermis) o jednobuněčná, bez průduchů a kutikuly - primární kůra (cortex) o tři vrstvy vnější (exodermis) střední (mezodermis) vnitřní (endodermis) - pericykl (periakmbium) o zde se zakládají postranní kořeny - střední válec o paprsčitý cévní svazek o prvotní dřevo a lýko Přeměny kořenů - kořenové hlízy (orsej) zásobní fce - bulvy (řepa, celer) zásobní fce - vzdušné kořeny (tropické rostliny) příjem vzdušné vlhkosti - příčepivé kořeny (břečťan) přichycovací funkce - haustoria (parazité) - dýchací kořeny (bažinné rostliny) vyčnívají nad půdu - stahovací kořeny (cibuloviny) zatahují rostlinu hlouběji do půdy Hospodářský význam kořenů - potrava pro člověka (kořenová zelenina) - krmivo pro zvířata (krmná řepa) - farmaceutický průmysl (cukrová řepa, čekanka) Stonek - fukce o rozvádí vodu a živiny do listů o nese listy a květy, zajišťuje jim polohu o fotosyntéza o asimilace o zásobní fce o vegetativní rozmnožování o roste díky dělivým pletivům do délky sekundární meristémy do šířky kambium a felogen 8 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

9 Vnější stavba stonku - dužnatý byliny o stvol (sedmikráska) o stéblo (ječmen) o šlahoun (jahoda) o lodyha (kopretina) - dřevnatý dřeviny o strom (smrk) o keř (šípek) Větvení - vidličnaté - vrcholičnaté - hroznovité Vzrostný vrchol (= pupen) Vnitřní stavba stonku Příčný řez mladým stonkem Přeměny stonku - oddenek oddenková hlíza - stonková hlíza - hypokotylová buňka o něco mezi stonkem a kořenem, př. ředkvička - šlahoun - úponek (postranní kořeny) - trny - brachyrblast Hospodářský význam stonku - farmaceutický průmysl (konopí) - textilní průmysl (konopí, len) - potrava (petržel, pórek) - pícniny (trávy) - koření (kůra skořicovníku) - kosmetika (aloe vera) - korkové zátky (kůra - korek) - kalafuna (pryskyřice - míza z poraněného stonku) List - fuknce o nejproměnlivější orgán o zelený o plochý o ukončený růst o fotosyntéza o vypařování vody o výměna dýchacích plynů 9 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

10 Vnější stavba listu Vnitřní stavba listu Čepel - jednoduchá - celistvá - složená o dlanitá o speřená lichozpeřená sudozpeřená Řapík - přirůstá k čepeli a stonku - na spodní straně mohou být palisty Listová pochva - u travin - obepíná listy Metamorfózy listu - zásobní o cibule 1. list = suknice o děloha klíční listy - rozmnožovací o úponek - ochranná o trny - vyživující o masožravé rostliny dusíkaté látky dusík je potřebný pro tvorbu bílkovin Hospodářský význam listu - potrava - zelí, kapusta, cibule, špenát, salát, čaj - koření - vavřín (bobkový list), majoránka - léčiva - máta - průmyslové rostliny - tabák - pícniny - jetel, traviny Plod (+ semeno) - mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin - vyživuje a chrání semena během zrání, často se podílí na jejich rozšiřování o semeno mnohobuněčný útvar, vzniká na mateřské rostlině po oplození vajíčka 10 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

11 osemení ochranná fce, vzniká přeměnou vaječných obalů živné pletivo (endosperm) obsahuje zásobní látky zárodek (embryo) nejmladší vývojové stadium rostliny kořínek (radikula) článek podděložní (hypokotyl) vzrostný vrchol dělohy o oplodí (stěna plodu), vzniká přeměnou plodolistů exokarp blanitá slupka, často charakteristicky zbarvená mezokarp střední vrstva, tvořena dužnatým až šťavnatým parenchymem endokarp vnitřní vrstva, blanitá (jádřinec) či sklerenchymatická (pecka) - souplodí = soubor plodů, vzniká z gynecea jednoho květu spojených květním lůžkem o malina, jahoda, šípek - plodenství = soubor plodů vzniklých z jednoho květenství o ananas, rybíz Šíření semen a plodů o vlastními silami autochorie vymršťování semen ze zralých plodů netýkavka o větrem anemochorie křídly (javor), chmýrem (pampeliška), chlupy (bavlník) o vodou hydrochorie kosatec o živočichy zoochorie na povrchu těla plody/semena mají příchytná zařízení (svízel) trávicím ústrojím plody/semena jsou roznášeny trusem (jeřáb) o člověkem antropochorie záměrně i nezáměrně Opylení a oplození - opylení o přenesení pylového zrna na bliznu větrem anemofilní rostliny hmyzem entomofilní rostliny vodou hydrofilní rostlliny - oplození o splynutí samčí haploidní pohlavní buňky se samičí diploidní zygota o dochází k němu v pestíku o jednosemenné rostliny cizosprašnost (allogamie) = opylení z jiného květu samoopylení (autogamie) = opylení ze stejného květu prvoprašnost (proterandrie) = tyčinky dozrají dříve prvobliznost (proterygonie) = blizny dozrají dříve o dvojité oplození krytosemenné rostliny spermatická buňka + buňka vaječná zygota zárodek spermatická buňka + centrální buňka zralého zárodečného vaku pletivo endospermatické (výživa zárodku) o oplozené vajíčko se mění v semeno o květní lůžko a semeník (pestík) se mění v plod Květ - přeměněná část prýtu/specifický orgán - metamorfovaný stonek květní lůžko - metamorfované listy květní části o rozmnožovací pestík samičí tyčinky samčí o obalné okvětní lístky koruna - barevná kalich - zelený 11 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

12 - plodolist o nahosemenné rostliny ho mají plochý - tyčinka o prašné váčky 2 prašná pouzdra s pylovými zrnky prašník nitka - pestík o blizna o semenník obsahuje vajíčka o čnělka - rostlina o jednodomá kukuřice samčí i samičí květy o dvoudomá kopřiva samčí/samičí květy Hospodářský význam květu - potravina - brukev, řepka, kedluben - lékařství - měsíček, lípa, bezinky - koření - hřebíček Květenství = soubor více květů na jedné rostlině - hroznovité o jednoduché hrozen chocholík klas jehněda palice hlávka úbor okolík o složené složený okolík složený klas složený hrozen - vrcholičnaté jednoramenný dvouramenný vrcholík mnohoramenný vrcholík srpek - hroznovitá z vrcholičnatých - vrcholičnatá z hroznovitých Biologické disciplíny - vědy podle skupin zkoumaných organismů o mikrobiologie zabývá se studiem mikroorganismů o botanika zabývá se studiem rostlin o zoologie zabývá se studiem živočichů o antropologie zabývá se studiem člověka - vědy studující určité vlastnosti živých organismů o anatomie zkoumá vnitřní stavbu těla a orgánů o morfologie zabývá se studiem tvarů organismů a jejich částí o fyziologie zabývá se studiem fcí živých soustav a jejich orgánů o genetika studuje dědičnost a proměnlivost organismů - vědy studující živé soustavy z obecného hlediska o obecná biologie studuje obecné vlastnosti a zákonitosti charakterizující všechny živé soustavy o vývojová biologie studuje a srovnává ontogenetický vývoj živých organismů o evoluční biologie věda o obecných zákonitostech biologické evoluce 12 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

13 Látkové složení rostlinného těla - voda - sušina (= zbytek rostlinného těla bez vody) o látky anorganické (neústrojné) o látky organické (ústrojné) - biogenní prvky o makrobiogenní C, O, H, N, K, Ca, P, S, Mg a Cl v nadbytku vůči ostatním hlavně stavební fce o mikrobiogenní Fe, B, Cu, Mo, Mn, Zn, Co, V katalycké fce součásti enzymů o prvky pro život postradatelné Si, Al, Cd, Pb - bílkoviny o katalytická, stavební a zásobní fce - cukry (sacharidy) o stavební a zásobní fce - nukleové kyseliny (DNA, RNA) o DNA - genetické informace o všech fyziologických a morfologických vlastnostech organismu o RNA se podílí na přenosu dědičných informací - tuky (lipidy) o zásobní a stavební fce o spolu s bílkovinami jsou základními stavebními složkami biomembrán Význam vody v rostlině - důležité rozpouštědlo - transport živin - zpevňuje rostlin vnitrobuněčným napětím - termoregulační fce Význam vody pro rostlinu - významné rozpouštědlo - transport látek - fotosyntéza, dýchání - termoregulace Vodní režim rostliny Příjem vody - nižší rostliny a rostliny ponořené do vody přijímají vodu celým povrchem svého těla - vyšší rostliny přijímají vodu pomocí kořenového systému kořenových vlásků - 2 způsoby o aktivně (symplasticky) z buňky do buňky přes membránu a cytoplazmu o pasivně (apoplasticky) pouze buněčnými stěnami a mezibuněčnými prostorami - je ovlivněn o teplotou půdy při snižování teploty se příjem snižuje o koncentrací půdního roztoku - osmoticky aktivních látek zabraňuje příjmu vody o intenzitou transpirace čím více vody rostlina vydává, tím více jí přijímá o obsahem kyslíku v půdě čím více rostlina dýchá, tím více vody přijímá Vedení vody - voda je rozváděna po celém rostlinném těle pomocí cévních svazků - proud vody od kořene nahoru nazýváme transpirační proud, jejž umožňuje o transpirace = odpařování vody o kořenový vztlak = tlak vytlačující vodu a látky v ní rozpuštěné z kořene nahoru o koheze = soudržnost vodního sloupce o kapilarita = vzlínání vody v úzkých trubicích (cévách a cévicích) o adheze = přilnavost vody ke stěnám cév 13 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

14 Výdej vody - transpirací odparem o kutikulární transpirace probíhá celým povrchem listů přes kutikulu o stomatární transpirace probíhá skrz průduchy, je regulovatelná - gutací ve formě kapek (hydatodami) o nastává při velké vzdušné vlhkosti, když je pozastavena transpirace - ovlivňuje ho o obsah vody v rostlině při jejím přebytku se průduchy otevírají o stav listů (průduchů) o teplota vzduchu s rostoucí teplotou transpirace stoupá o vlhkost vzduchu s rostoucí vlhkostí transpirace klesá o světlo zvyšuje transpiraci, průduchy se otvírají Osmotické jevy v buňce - jsou způsobeny osmózou pronikáním molekul vody přes plazmatickou membránu - buňka umístěná v hypertonickém prostředí (vyšší koncentrace rozpuštěných látek vyšší osmotickou hodnotou, než je koncentrace uvnitř buňky) o ztrácí vodu a smršťuje se o rostlinná buňka zmenší se jen buněčný obsah (díky buň. stěně je pevná) plazmatická membrána se odloučí od buněčné stěny nastává plazmolýza o živočišná buňka smrští se celá nastává plazmolýza - buňka umístěná v hypotonickém prostředí (nižší koncentrace rozpuštěných látek nižší osmotickou hodnotou, než je koncentrace uvnitř buňky) o nasává vodu a zvětšuje svůj objem o rostlinná buňka nepraská v buňce se zvětšuje vakuola vzniká turgor = tlak protoplastu na buněčnou stěnu o živočišná buňka praská nastává plazmoptýza Transpirace o stomatární transpirace 90% regulována otvíráním a zavíráním průduchů o kutikulární transpirace 10% - vypařování, výdej vody (skrz průduchy) - hydatoda už ztrácí schopnost otvírání a zavírání, jen otevřený výdej vody - gutace rostlinu opouští voda ve formě kapaliny o táhne vodu do rostliny o udržuje spád savého napětí a příjem vody pro rostlinu o je li průduch otevřen, látky mohou dovnitř i ven, hlavně CO 2 Metabolismus - soubor reakcí probíhajících v živých organismech zahrnující přeměnu látek i energie - metabolické procesy: o katabolické (rozkladné) exergonické děje složitější látky se štěpí na jednodušší uvolňuje se energie oxidace substrátu o anabolické (syntetické) endergonické děje z jednodušších látek vznikají složitější spotřebovává se energie redukce substrátu 14 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

15 Heterotrofní výživa rostliny - saprofyté o hemisaprofyté polosaprofyté fotosyntetizující rostliny výživu příležitostně doplňují saprofyticky o holosaprofyté úplní saprofyté nezelené rostliny živí se pouze saprofyticky - parazité o hemiparazité poloparazité schopnost fotosyntézy hostiteli odebírají vodu a minerální živiny o poloparazité úplní parazité nezelené rostliny hostiteli odebírají vodu, minerální látky a asimiláty - mixotrofité o přechod mezi autotrofií a heterotrofií o autotrofní rostlina vyžaduje přísun některých organických látek Fotosyntéza - jeden ze základních chemických procesů v živých soustavách zabezpečujících život na Zemi, při kterém autotrofní organismy využívají anorganické látky (CO 2 a H 2 O) a světelnou energii k syntéze organických látek (sacharidů) za současného vylučování kyslíku - foton = viditelná část světelného spektra - syntéza = přeměna jednoduchých minerálních látek na složitější organické - 12 H 2 O + 6 CO 2 C 6 H 12 O O H 2 O - 2 fáze o primární (světelná) o sekundární (temnostní) - dala by se rozdělit i na 3 fáze o fotolýza vody o fotosyntetická fosforylace o zachycení světla chlorofylem a Primární fáze - závislá na světle - probíhá v membráně tylakoidů v chloroplastech - energie pohlceného světla je využita k tvorbě o ATP zdroj energie o NADPH + H + - redukční činidlo o fotolýze vody - světelná energie se dostane na molekulu chlorofylu a - ten jí přemění na energii excitovaných ("energeticky nabuzených až z obalu vystřelených") elektronů - tato forma energie je využita na syntézu ATP a na vznik energeticky bohatého NADPH + H + - to vznikne redukcí NADP právě těmi dvěma excitovanými elektrony a 2 vodíkovými kationty, které se uvolnily při fotolýze vody - 2 fotosystémy o fotosystém I uvolní se elektron, který buď redukuje NADP + na NADPH + H + (využit v sekundární fázi), nebo se vrátí zpět; část energie je využita k tvorbě ATP cyklická fosforylace o fotosystém II e - jdou do prvního fotosystému, nahradí uvolněné elektrony a tvoří ATP necyklická fosforylace Sekundární fáze - není závislá na světle - redukce oxidu uhličitého za vzniku sacharidů při využití ATP a NADPH + H + z primární fáze 15 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

16 - nejvýznamnější metabolickou cestou syntézy sacharidů je tzv. Calvinův cyklus o oxid uhličitý je postupně začleňován do organické sloučeniny o konečným produktem je sacharid o rostliny používající k syntéze sacharidů Calvinův cyklus se nazývají C 3 rostliny Uvolňování energie - anaerobní metabolismus o nevyžaduje přítomnost kyslíku o anaerobní glykolýza, na tu navazuje kvašení o při anaerobní přeměně glukózy na kys. pyrohroznovou se získají 2 ATP - aerobní metabolismus o vyžaduje přítomnost kyslíku o anaerobní glykolýza, na tu navazuje Krebsův cyklus a dýchací řetězec o při aerobní přeměně kyseliny pyrohroznové na vodu a oxid uhličitý se získá 36 ATP Glykolýza - děj, při němž se glukóza (6 atomů uhlíku) v buňce za anaerobních podmínek odbourává na pyruvát (3 atomy uhlíku, sůl kys. pyrohroznové) za uvolnění energie v podobě ATP - probíhá v cytoplazmě buňky - z 1 molekuly glukózy vznikají 2 ATP - pyruvát následně vstupuje do dalších reakcí o anaerobní podmínky kvašení (fermentace) kyselina mléčná (laktát) etanol o aerobní podmínky acetylkoenzym A (acetyl-coa) vstupuje do Krebsova cyklu Krebsův cyklus - sled reakcí, při kterých je acetyl-coa odbouráván na oxid uhličitý a redukované koenzymy (NADPH + H + + FADH 2 ), které dále vstupují do dýchacího řetězce - probíhá v mitochondriích - acetyl-coa se váže na oxalacetát za vzniku kys. citronové, která postupně ztrácí dva uhlíky (dekarboxylace) a dva vodíky (dehydrogenace) za vzniku 2 Co 2 za vzniku NADPH + H + + FADH 2 a obnovení oxalacetátu, který opět vstupuje do Krebsova cyklu. Calvinův cyklus - biochemický děj fixace a redukce oxidu uhličitého probíhající v temnostní fázi fotosyntézy (sekundární děje) za vzniku sacharidů - bývá nazýván také C 3 -cyklus ( 1. stabilním meziproduktem je tříuhlíkatý 3-fosfoglycerát) - CO 2 je za spotřeby NADPH a ATP ze světelné fáze fotosyntézy vázán na pětiuhlíkatý sacharid ribulóza- 1,5-bisfosfát za vzniku šestiuhlíkatého meziproduktu. Ten se rozpadá na dvě tříuhlíkaté karboxylové kyseliny, které se redukují na dvě molekuly glyceraldehyd-3-fosfátu, z nichž se kondenzací vytvoří 1 molekula hexózy. - Z 6 molekul pentózy a 6 molekul CO 2 vznikne 6 molekul hexózy, z toho 1 molekula = čistý zisk a zbývajících 5 se opět přemění na 6 molekul pentózy (ribulóza-1,5-bisfosfát). Průběh cyklu Cyklus lze rozdělit na 3 fáze: 1. Karboxylace neboli fixace CO 2 na výchozí substrát - ribulóza-1,5-bisfosfát 2. Redukce vzniklého tříuhlíkatého meziproduktu na triózu glyceraldehyd-3-fosfát 3. Regenerace akceptoru ribulóza-1,5-bisfosfátu z trióz Počty molekul v následujícím popisu jsou uvedené pro jednu úplnou otáčku cyklu. 16 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

17 Karboxylace (Fixace CO 2 ) - Z pentózy a oxidu uhličitého vznikají za pomoci enzymu RuBisCO dvě triózy. - Ze tří molekul ribulosy-5-fosfátu (Rbu-5-P) se za pomoci fosforibulosa-kinasy a 3 ATP vytvoří 3 molekuly ribulosa-1,5-bisfosfátu (Rbu-1,3-P 2 ), který je substrátem. - 3 molekuly Rbu-1,5-P 2 reagují se 3 molekulami CO 2 za vzniku 6 molekul 3-fosfoglycerátu (3-P-Gri). - Karboxylace je katalyzována enzymem ribulosabisfosfát-karboxylasa/oxygenasa (RuBisCO). - Enzym 3-fosfoglycerát-kinasa za spotřeby 6 ATP přemění 6 molekul 3-P-Gri na 3 molekuly 1,3- bisfosfoglycerátu (1,3-P 2 -Gri). Karboxylace pomocí enzymu RuBisCO probíhá přes řadu meziproduktů. - Z C 3 uhlíku ribulosa-1,6-bisfosfátu se odejme proton. - Vzniká endiolát, který nukleofilně reaguje s CO 2. - Na vzniklou β-oxokyselinu se rychle aduje na uhlík C 3 a voda. - Vzniklý adiční produkt se štěpí na 2 molekuly 3-fosfoglycerátu. Redukce - 6 molekul 1,3-P 2 -Gri se pomocí 6 NADPH a enzymu glyceraldehyd-3-fosfát-dehydrogenasy zredukuje na 6 molekul glyceraldehyd-3-fosfátu (Gri-3-P). - 5 ze 6 molekul pokračuje v cyklu dále, 1 molekula je produktem fotosyntézy, ze kterého se poté syntetizují další látky (sacharidy, škrob, bílkoviny, ). Regenerace - Z pěti molekul trióz vznikají enzymatickými reakcemi tři molekuly pentóz. - Z 5 molekul Gri-3-P se musí vytvořit 3 molekuly Rbu-5-P. - Rce probíhají bez spotřeby další energie (ATP) nebo redukčních ekvivalentů (NADPH). Regeneraci můžeme rozdělit na 4 skupiny reakcí (v závorce jsou použité enzymy): - C 3 + C' 3 C 6 (aldolasa, bisfosfatasa) - C 3 + C 6 C 4 + C' 5 (transketolasa) - C' 3 + C 4 C 7 (aldolasa, bisfosfatasa) - C 3 + C 7 C 5 + C' 5 (transketolasa) - Z dvou molekul Gri-3-P se pomocí enzymu triosafosfát-isomerasa vytvoří 2 molekuly dihydroxyacetonfosfátu ( C' 3 ). - Výslednými pětiuhlíkatými látkami jsou 2 molekuly xylulosa-5-fosfátu ( C' 5 ), která se na Rbu-5-P převede enzymem fosfopentosa-epimerasa, a 1 molekula ribosa-5-fosfátu ( C 5 ), který se izomeruje ribosafosfát-isomerasou. Buněčné dýchání - biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin za vzniku ATP. Jako odpadní produkty štěpení vzniká CO 2 a voda. - organismy, které zajišťují svoji potřebu energie dýcháním, se nazývají chemotrofní. - proces s opačným průběhem, než fotosyntéza V průběhu respirace je štěpena glukóza na dva tříuhlíkaté sacharidy, ty jsou oxidovány a jako odpadní produkt se uvolňuje oxid uhličitý. Vodíkové ionty a elektrony uvolněné při oxidaci jsou přenášené koenzymy NAD + a FADH, které jsou pohlcením vodíkových iontů a elekronů dočasně redukovány na NADH + H + a FADH 2. V poslední fázi jsou vodíkové atomy využity jako zdroj energie k syntéze ATP z ADP a následně reagují s kyslíkem za vzniku vody. - účinnost respirace je asi 68%, zbytek se uvolní jako teplo - u naprosté většiny organismů je akceptorem vodíkových atomů kyslík, vzniká tedy voda - u některých anaerobních prokaryot je akceptorem jiná částice, například síranový iont nebo oxid uhličitý Fáze buněčné respirace - glykolýza - Krebsův cyklus - dýchací řetězec (oxidativní fosforylace) 17 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

18 Glykolýza - její podstatou je odbourávání glukózy (6 C) na kyselinu pyrohroznovou (3 C) - probíhá za nepřístupu kyslíku anaerobně Krebsův cyklus - cyklus kyseliny citronové - kys. pyrohroznová je dekarboxylována a dehydrogenována Dýchací řetězec - odebrané vodíky jsou vzdušným kyslíkem oxidovány na vodu - uvolňuje se značné množství energie, která se ukládá do molekul ATP - část energie se uvolňuje jako teplo Při anaerobní přeměně glukózy na kys. pyrohroznovou se získají 2 ATP. Při aerobní přeměně kys. pyrohroznové na vodu a oxid uhličitý se získá 36 ATP. Aerobní odbourávání zásobních látek je tedy mnohem výhodnější. Faktory ovlivňující intenzitu buněčného dýchání - vnější o teplota prostředí optimální teplota je C při vyšších a nižších teplotách se dýchání zpomaluje o obsah kyslíku v prostředí o přítomnost látek působících jako jedy buněčného dýchání kyanidy, oxid uhelnatý, oxid siřičitý - vnitřní o fyziologický stav rostliny o stáří rostliny o obsah vody v pletivech o množství asimilátů schopných asimilace Kvašení (fermentace) - disimilační proces - anaerobní o alkoholové o máselné o mléčné - aerobní o octové o citrónové - malý zisk energie 2 ATP/1 přeměněná molekula glukózy glukóza kyselina pyrohroznová produkty kvašení 2 ATP glukóza kyselina pyrohroznová CO H 2 O 2 ATP 6 O 2 36 ATP 18 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

19 Vývin, vývoj a růst rostlin Rostliny rostou po celý život. Růst je způsoben dělením buněk i jejich vlastním růstem. Vývoj rostlin během života (ontogeneze), tedy vývoj od vzniku zygoty do smrti jedince, je ovlivňován genetickými vlivy a vlivy vnějšího prostředí. Fáze růstu na buněčné úrovni o zárodečná (embryonální) dělení buněk dělivých pletiv nárůst cytoplazmy buněk o prodlužovací (elongační) zvětšování objemu buněk (i více než 30krát) plošný růst buněčné stěny vznik centrálních vakuol množství cytoplazmy zůstává stejné o rozlišovací (deferenciační) buňky se stavbou i funkcí specializují v rámci různých pletiv a zvětšuje se objem buněk Fáze života vyšší rostliny o zárodečné (embryonální) období od vzniku zygoty po ukončení vývoje zárodku o růstové (vegetativní) období začíná klíčením semen končí založením pohlavních orgánů rostlina se rozmnožuje nepohlavně (vegetativně) o období dospělosti (reprodukční období) množení pohlavní nebo nepohlavní pomocí spor o stárnutí (senescence) zastavuje se schopnost rozmnožování snižuje se metabolická aktivita převažují katabolické děje končí smrtí Klíčení semen - podmínky o dostatečný přísun vody (první známka klíčení je bobtnání semen) o dostatek kyslíku pro metabolickou aktivitu o vhodná teplota a přítomnost světla nebo jeho absenci (např. tykev klíčí jen ve tmě) - mladá klíční rostlinka se vyživuje heterotrofně, posléze přechází na autotrofní výživu Periodicita růstu - růst rostlin není stejnoměrný, kolísá, ale vykazuje určitou periodicitu - denní periodicita růstu o vyznačuje se rychlým růstem v noci a sníženým za dne o ovlivňována změnami teploty, vlhkosti a přísunu živin - roční periodicita růstu o vyvolána změnami prostředí v ročních obdobích o střídá se vegetační období (období růstu) s vegetačním klidem (dormance) o v našich zeměpisných šířkách období vegetačního klidu nastává s nízkými teplotami v zimě, v jižních oblastech s nástupem sucha a horka v letních měsících o rostliny tropických deštných lesů rostou nepřetržitě celý rok - fotoperiodismus - reakce na délku dne - termoperiodismus - reakce na střídání teplot mezi dnem a nocí - dormance (z lat. dormire = spát) = vegetační klid, zástava růstu spojena s redukcí organismu (př. opad listů) o vynucená v nepříznivých podmínkách - nízké teploty, sucho rostlinu je možno donutit k růstu změnou podmínek o pravá nastává i v příznivých vnějších podmínkách projevem fyziologického stavu rostliny lze ji přinutit k růstu pouze vysokými dávkami fytohormonů 19 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

20 o dormance semen rostlina vytvoří semena, zahyne a semena přežívají do příznivých podmínek, pak vyklíčí semena snášejí i extrémní podmínky Polarita růstu Na rostlině a jejích orgánech je vymezen vrcholový (apikální) a spodní (bazální) pól. Polarita souvisí s pohybem auxinu (viz níže), který proudí ve stonku směrem od vrcholu (apexu) ke spodní části (bázi). Regenerace (obnova) - při obraně rostlin, které jsou díky přisedlému způsobu života ohroženy poškozením - při vegetativním rozmnožování - nastává nahrazováním buněk činností dělivých pletiv nebo přeměnou trvalých pletiv na pletiva dělivá - regenerace fyziologická o náhrada částí těla, které se opotřebovaly, nebo které rostlina ztratila hojení jizev po opadlých listech korkem - regenerace patologická o náhrada poškozených či odříznutých částí hojení ran po odříznutých větvích hojivým pletivem (kalusem) Rozdělení rostlin podle délky života - monokarpické o plodí jen jednou, potom zahynou o efemery žijí jen část roku, pouštní rostliny, u nás osívka jarní(žije zjara asi měsíc) o ozimy klíčí na podzim, přezimují a další vegetační období plodí (ozimý ječmen) o jednoleté (annuely, letničky) během jednoho roku vyrostou, odplodí a zahynou o dvouletky (bieny) první rok rostou, druhý vykvetou, odplodí a zahynou (mrkev, divizna) o víceleté (plurieny) žijí několik let ve vegetativním stavu, poté odplodí a uhynou (agáve) - polykarpické o plodí víckrát za život, žijí desítky let o trvalky (pereny) plodí často již v prvním roce života zimu přečkávají jako oddenky, cibule... dřeviny - první plody až po několika letech (borovice osinatá - nejstarší přes 4600 let, nejstarší druh rostliny na světě) Regulace ontogeneze - korelace orgánů a vývin rostlin jsou ovlivňovány vnějšími a vnitřními faktory - vnější faktory o světlo důležité pro fotosyntézu, klíčení semen a kvetení etiolované (rostoucí ve tmě) rostliny mají světle žlutou barvu, málo vyvinutá mechanická pletiva a prodloužené lodyžní články rostlinná barviva absorbují světlo a vyvolávají růstové a vývojové změny karotenoidy a flavoproteiny ve vrcholové části stonku ovlivňují směr růstu dělení rostlin podle závislosti kvetení na světle krátkodenní o kvetou v krátkých dnech (světlo do 12 h) o chryzantémy dlouhodenní o kvetou v dlouhých dnech (14-16 h) o ředkvičky neutrální o kvetou za libovolné fotoperiody o sedmikráska, pampeliška 20 Markéta Pecharová Biologie 5.a 2007/2008

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Otázka 22 Rozmnožování rostlin Otázka 22 Rozmnožování rostlin a) Nepohlavně (vegetativně): 1. Způsoby rozmnožování u rostlin: typ množení, kdy nový jedinec vzniká z jediné buňky, tkáně, nebo části orgánu o některé rostliny vytvářejí

Více

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN 6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN A. Vývoj a význam soustavy pletiv vodivých a krycích B. Charakteristika a význam hlavních oddělení výtrusných rostlin C. Individuální

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,

Více

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

Rozmnožovací (generativní) rostlinné orgány semenných rostlin. Milan Dundr

Rozmnožovací (generativní) rostlinné orgány semenných rostlin. Milan Dundr Rozmnožovací (generativní) rostlinné orgány semenných rostlin Milan Dundr Květ tyčinky (samčí pohlavní ústrojí) nitka prašník 2 prašné váčky 4 prašná pouzdra pylová zrna Květ plodolisty (samičí pohlavní

Více

Generativní orgány rostlin I.

Generativní orgány rostlin I. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 9 Generativní orgány rostlin I.

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Ročník 1. Datum tvorby

Více

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní / zvýšený zájem

Více

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze

Více

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Biologie - Kvinta, 1. ročník - Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě skupiny: dvouděložné a jednoděložné rostliny - tyto skupiny

Více

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):

Více

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron). Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek

Více

BOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě.

BOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. I. stupeň BOTANIK Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. smrk obecný jedle bělokorá modřín opadavý borovice lesní lípa srdčitá bříza bělokorá olše lepkavá buk lesní dub letní

Více

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

Autor: Katka  Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n Suchozemské rostliny - přechod již v prvohorách (siluru) - vývoj kořenů oddělení mechy - zelené výtrusné rostliny - patří mezi nejprimitivnější stále mají stélku o příchytná vlákna, lodyžka, lístky - nemá

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací

Více

Krytosemenné rostliny

Krytosemenné rostliny Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.12.Bi.Krytosemenne_ rostliny_ dvoudelozne_ II. Autor: ing. Tkáč Ladislav

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/6 3.2.08.15 Lilkovité - pětičetné, oboupohlavné květy, rozlišené na kalich a korunu, 5 tyčinek, 1 pestík - listy střídavé - plodem je bobule, tobolka - jedovaté látky /léky/ - hospodářské rostliny lilek

Více

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta) Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41 Květ, jeho stavba, květenství, KVĚT - FLOS = výtrusorodý prýt omezeného vzrůstu listy na něm jsou přeměněny a přizpůsobeny pohlavnímu rozmnožování rostliny 2 Stavba květu KVĚTNÍ LŮŽKO Vyrůstají na něm

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN

15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN 15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN A. Biologický význam dýchání, fáze dýchání, funkce mitochondrií B. Růst a vývoj rostlin, růstové zóny, regulátory růstu, pohyby a dráždivost rostlin

Více

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA Otázka: Nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA oddělení Ruduchy, Zelené řasy a Mechorosty eukaryotické autotrofní organismy tělo tvoří jednobuněčná nebo mnohobuněčná

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr Vegetativní rostlinné orgány Milan Dundr Kořen roste pozitivně geotropicky (gravitropicky) upevňuje rostlinu v substrátu čerpá ze substrátu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky Kořen kořenová soustava

Více

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón: Rostlinné orgány - orgány jsou soubory pletiv s určitou charakteristickou funkcí - obor, který se zabývá orgány, se označuje organologie podle funkce můžeme orgány rozdělit na: - vegetativní zabezpečují

Více

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby Živá příroda Člověk Živé organismy Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby Znaky života rostlin Rostliny: Dýchají Přijímají vodu a živiny Vylučují odpadní látky Rozmnožují se Rostou Vyvíjejí se Rostliny

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Rozmnožování rostlin

Rozmnožování rostlin Rozmnožování rostlin 1. Rozmnožování pohlavní a nepohlavní Rozmnožování slouží k zachování druhu. Existují dvě různé strategie rozmnožování pohlavní a nepohlavní. Nepohlavní rozmnožování znamená, že vznikne

Více

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí: Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných

Více

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Plody, semena autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/6 3.2.08.13 Růžovité - byliny, keře, stromy - obsahují vonné oleje /vůně květů/ - pětičetné, oboupohlavné, květní obaly rozdělené na kalich a korunu - střídavé listy s palisty - plod nažka /zdužnatělá

Více

Praktické cvičení č. 8.

Praktické cvičení č. 8. Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_1.3.13.3._PRV TÉMA: živá příroda - rostliny ČÍSLO

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Název materiálu: Růžovité

Název materiálu: Růžovité Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.12 Pryskyřníkovité - trvalé byliny /oddenek, hlízy/ - většinou pětičetné, oboupohlavné květy - vyklenuté květní lůžko s větším počtem tyčinek a pestíků /po odkvětu vzniká souplodí měchýřků nebo

Více

7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN

7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN 7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN A) Charakteristika, květ krytosemenných rostlin, květní vzorec, diagram, opylení, oplození, stavba semene, plody + typy B) Rozdíly mezi

Více

Dvouděložné rostliny 1) čeleď Pryskyřníkovité 1) pryskyřníky (prudký, plazivý) 2) orsej jarní 3) sasanka hajní 4) hlaváček jarní 5) koniklece

Dvouděložné rostliny 1) čeleď Pryskyřníkovité 1) pryskyřníky (prudký, plazivý) 2) orsej jarní 3) sasanka hajní 4) hlaváček jarní 5) koniklece Dvouděložné rostliny 1) čeleď Pryskyřníkovité - vytrvalé byliny (oddenky, hlízy) - pětičetné, oboupohlavné květy (mnoho tyčinek a pestíků) - plody - nažky, měchýřky - jedovaté (farmaceutický průmysl) -

Více

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám: Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Úvod k rostlinám: Eukaryotické (Eukaryotická buňka s pravým jádrem) autotrofní (zdrojem uhlíku je anorganická

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení - Při opylení je pylové zrno přeneseno u nahosemenných rostlin na nahé vajíčko nebo u krytosemenných rostlin na bliznu pestíku. - Květy semenných rostlin jsou přizpůsobeny různému způsobu opylení. - U

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.

Více

A) Rostliny pro užitek: Jabloň, hrušeň, jeřáb - plodem malvice

A) Rostliny pro užitek: Jabloň, hrušeň, jeřáb - plodem malvice Prir2-III-30 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Anotace: Materiál slouží jako pomůcka k probíranému tématu - tř. dvouděložné rostliny (7. ročník) třída: Dvouděložné rostliny čeleď: Pryskyřníkovité

Více

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy. Otázka: Řasy Předmět: Biologie Přidal(a): Don Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy. Řasy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní / zvýšený zájem

Více

Oddělení Mechorosty: 1. třída Játrovky: Porostnice mnohotvárná

Oddělení Mechorosty: 1. třída Játrovky: Porostnice mnohotvárná Oddělení Mechorosty: 1. třída Játrovky: Porostnice mnohotvárná Oddělení Mechorosty: 2. třída Mechy: Rašeliník Oddělení Mechorosty: 2. třída Mechy: Ploník ztenčený Oddělení Mechorosty: 2. třída Mechy: Měřík

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Šablona č Přírodopis. Krytosemenné rostliny

Šablona č Přírodopis. Krytosemenné rostliny Šablona č. 01.17 Přírodopis Krytosemenné rostliny Anotace: Pracovní list určený k opakování probraných čeledí krytosemenných rostlin. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Zopakování znalostí

Více

Srovnávací písemná práce 7. ročník

Srovnávací písemná práce 7. ročník Srovnávací písemná práce 7. ročník I. Rozmanitost polních ekosystémů 1. Na konkrétním příkladě vysvětli pojem společenstvo organismů 2. Čím je tvořen ekosystém? 3. Uveď dva základní typy ekosystémů. 4.

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce

Více

Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;

Více

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva 5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní

Více

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný

Více

ZELENÉ ŘASY rostliny bez stonku, listů a kořenu

ZELENÉ ŘASY rostliny bez stonku, listů a kořenu PŘEHLED ROSTLIN ZELENÉ ŘASY rostliny bez stonku, listů a kořenu Jednoduché tělo = stélka Skupiny spojených buněk kolonie Jednobuněční bičíkovci (pláštěnka) Řasy mnohobuněčné - řetězy buněk ROSTLINY NEJEN

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Název: MECHOROSTY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 3. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce.

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce. Otázka: Morfologie rostlinných orgánů Předmět: Biologie Přidal(a): nty9 Rostlinné orgány - Orgány jsou soubory pletiv s charakteristickou stavbou a funkcí. U rostlin rozlišujeme orgány vegetativní (kořen,

Více

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

KAPRAĎOROSTY. pracovní list KAPRAĎOROSTY pracovní list Mezi kapraďorosty patří následující oddělení vyšších rostlin: plavuně, přesličky a kapradiny. Jsou to zelené výtrusné rostliny s dokonale vyvinutou nepohlavní generací (sporofytem)

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Otázka: Dvouděložné rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Jarys Dvouděložné rostliny ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Jsou to dřeviny, patří k vývojově nejstarším, v pletivech mají jedovaté látky, květní

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody

Více

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více