ROSTOUCÍ VÝZNAM MUSLIMSKÉ POPULACE V EVROPĚ
|
|
- Kristýna Matějková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ Daniel VEJROSTA ROSTOUCÍ VÝZNAM MUSLIMSKÉ POPULACE V EVROPĚ Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Simona Šafaříková Olomouc 2010
2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a ţe jsem uvedl veškeré informační zdroje. Děkuji Mgr. Simoně Šafaříkové za cenné rady a věcné připomínky při vedení bakalářské práce. Dále děkuji Doc. PhDr. Luboru Kysučanovi, Ph.D. za podnětné komentáře k práci. V Olomouci dne Daniel Vejrosta 2
3 3
4 4
5 5
6 Obsah 1 Úvod Cíle práce Metody zpracování Definice základního pojmu a přepis arabských pojmů Historický vývoj islámských vlivů v Evropě Historický vývoj do poloviny 20. století Islámská expanze Křížové výpravy Osmanská říše Kulturní a sociální vlivy Středověká arabská vzdělanost Kulturní úpadek a novodobé setkávání Migrace v druhé polovině 20. století Hostující pracovníci Omezování imigrace Muslimská populace v Evropě Současný stav muslimské populace Západní Evropa Národnostní struktura Sociální status Francie Národnostní struktura Integrace a organizace
7 6.1.3 Velká Británie Národnostní struktura Integrace a organizace Extremismus a konflikty Náboženské spektrum evropského islámu Muslimské bratrstvo a salafismus Euroislám a sekularizovaní muslimové Extremismus a terorismus Ideologický základ Radikalizace jedince a vliv imámů Teroristické akce Přístup Francie a Velké Británie k terorismu Společenský konflikt Lidská práva Šaría Zahalování žen Islamizace Evropy a budoucí vývoj Demografická islamizace Imigrace Přirozený přírůstek Politická islamizace Budoucí vývoj Závěry Shrnutí, klíčová slova, summary, key words Literatura
8 9.1 Knižní zdroje Internetové zdroje Přílohy
9 1 Úvod Na území evropského kontinentu ţije podle odhadů milionů muslimů. Zatímco na Balkáně a ve východní Evropě je jejich počet aţ na výjimky (Kosovo) dlouhodobě poměrně stabilní, v zemích západní Evropy velikost muslimské populace během posledního půlstoletí rychle roste. Problematika současné i budoucí situace muslimů v Evropě je stále více diskutovaným tématem nejen mezi odborníky, ale také v médiích. Projevy tzv. islámského extremismu či terorismu jsou popisovány zpravodajskými kanály podobně často, jako protimuslimské či xenofobní postoje jedinců či celé společnosti. Ukazuje se, ţe snahy o integraci imigrantů do většinové společnosti nejsou všude tak úspěšné, jak se očekávalo. Téma muslimských menšin v Evropě mne začalo velmi zajímat poté, co jsem se osobně setkal s projevy netolerance vůči nim. Ve své práci se věnuji menšinám zejména v západní Evropě, protoţe právě zde se jejich podíl na celkovém obyvatelstvu rychle zvětšuje. Podrobně se zaměřuji na Francii a Velkou Británii. S růstem muslimské populace také roste její význam. Proto je důleţité věnovat pozornost tomu, jak se muslimové uplatňují ve společnosti, jak se dokáţou přizpůsobit ve veřejném i soukromém ţivotě evropským zvykům, morálním standardům i legislativě a jak jsou přijímáni či odmítáni většinovou skupinou obyvatel. Jsem si vědom toho, ţe dané téma je poměrně široké a jistě je nelze v této práci popsat do všech detailů, přesto se pokouším přinést ucelený pohled na tuto problematiku. 9
10 2 Cíle práce Cílem bakalářské práce je přiblíţit současnou situaci muslimské populace v zemích západní Evropy, postihnout problematiku integrace a oblast konfliktů s většinovou společností. V první části práce zkoumá historický vývoj islámských politických, kulturních a sociálních vlivů na Evropu, ze kterých vychází současná situace. V druhé části je pak zkoumána současná situace muslimské populace se zaměřením na Francii a Velkou Británii a sledována náboţenská a ideologická diferenciace populace se zaměřením na konfliktní jevy. Dále je diskutována myšlenka evropské islamizace a očekávaná perspektiva budoucího vývoje. 10
11 3 Metody zpracování Bakalářská práce započala rozsáhlou rešerší dostupných zdrojů, na kterou navázalo podrobné studium materiálů. Poté následovala analýza a komparace současné situace a vývoje dané problematiky ve dvojici zkoumaných zemí. Získané informace pocházejí z kniţních a internetových zdrojů. Mezi kniţními zdroji mají velké zastoupení díla českých islamistů, dále byly pouţity české překlady zahraničních, převáţně evropských odborníků. Mezi internetovými zdroji naopak převaţují zdroje cizojazyčné, téměř vţdy v anglickém jazyce. Statistická data jsou čerpána zejména z Evropského statistického úřadu (Eurostatu) a britského Úřadu pro národní statistiky (Office for National Statistics). Citace zdrojů jsou uvedeny v závorkách přímo v textu. Citace odkazují na seznam pouţité literatury uvedené na konci práce. 11
12 4 Definice základního pojmu a přepis arabských pojmů Pro správné porozumění této práci je nutné definovat jeden základní pojem, kterým je islamizace. Nový akademický slovních cizích slov definuje islamizaci stručně jako zavádění, zavedení islámu, rozšiřování, rozšíření jeho vlivu (Kraus et al., 2005, 366). Warren Crofter (2006, 228) v seznamu pojmů v závěru Velké knihy islámu definuje islamizaci podobně, a to jako v původním významu šíření islámu do nových teritorií a mezi nové věřící, podobně jako např. christianizace. Zároveň vysvětluje souhrnně pojmy islamismus, islamizace jako soudobé hnutí usilující o větší prosazení islámu jak ve smyslu věroučném, tak ve společenském a právním uspořádání islámských států (Crofter, 2006, 228). V této práci je islamizace chápána ve spojitosti se západoevropským prostředím, píše se tedy konkrétně o islamizaci Evropy. Islamizace je tedy chápána podle druhé Crofterovy definice, ovšem ne ve vztahu k islámským státům, ale právě k těm evropským, koresponduje proto i s první Crofterovou definicí i s definicí Nového akademického slovníku cizích slov. V textu práce je uţito mnoţství arabských pojmů. Je to zejména proto, aby mohlo dojít k shodné identifikaci s obsahem, který tyto pojmy představují v jiných dílech, jeţ se islámské tématice věnují. Pro zjednodušení jsou přeloţené pojmy psány bez dodatkových znaků, které se v českém jazyce běţně nevyskytují. Význam těchto pojmů je zpravidla vysvětlen v poznámkách pod čarou. 12
13 5 Historický vývoj islámských vlivů v Evropě Islám, náboţenství, jeţ vzniklo v 7. století na území Arabského poloostrova, se dostalo do kontaktu s Evropou velmi záhy. Arabské kmeny, sjednocené právě novým náboţenstvím proroka Mohameda, začaly šířit svou víru i svou moc všemi směry. Neuběhlo ani 100 let, kdyţ muslimové poprvé stanuli na evropské půdě, konkrétně na jihu Pyrenejského poloostrova. Po dalších několik století se Středozemí stalo oblastí téměř neustálých vojenských konfliktů, ale i obchodních kontaktů mezi muslimskými a evropskými (křesťanskými) vládci. Muslimové ve středověku ovládali nejen většinu dnešního Španělska a Portugalska, ale měli v rukou také Jeruzalém, který se stal od 11. století cílem četných kříţových výprav. Kdyţ byla roku 1492 dobyta Granada, poslední muslimská bašta na Pyrenejském poloostrově, na východě se uţ museli obyvatelé Balkánu více neţ století potýkat s novou hrozbou, Osmanskou říší. Ta si dokázala podmanit obrovské území, zahrnující i Balkánský poloostrov, na více neţ pět století. Aţ v 1. čtvrtině 20. století byli Turci definitivně vytlačeni zpět, ponechán jim byl jen malý kousek země, který nyní patří Turecké republice. Zatímco první část této kapitoly se zabývá politickým vývojem křesťanskomuslimských vztahů, druhá část se zaměřuje na muslimskou migraci ve druhé polovině 20. století a třetí část se věnuje kulturním a sociálním vlivům, které byly vţdy nedílnou součástí islámsko-evropské interakce. 5.1 Historický vývoj do poloviny 20. století Islámská expanze Jak jiţ bylo zmíněno, islám vznikl a započal své šíření na Arabském poloostrově v 7. století, konkrétně od roku 610, kdy začal Mohamed přijímat první zjevení od 13
14 Alláha 1. Mohamed svým prorockým vystupováním brzy získal velké mnoţství stoupenců a jeho následovníci chalífové neustále zvětšovali ovládané území, označované jako chalífát. Aţ do roku 750 vládla chalífátu dynastie Umajjovců. Ta vedla úspěšnou expanzi daleko za hranice arabského světa a v roce 711 vstoupila také do Evropy (viz příloha 1). Maurové 2 pak pokračovali se svými výpady i za Pyreneje, Frankové vedení Karlem Martelem je však zastavili u měst Tours a Poitiers v roce 732. Význam tohoto střetu, při kterém byla poprvé odraţena muslimská vojska postupující na sever, bývá často zpochybňován. Mendel et al. (2007, 22 23) k tomu poznamenali následující: Někteří historikové 19. a 20. století tyto dvě šarvátky poněkud přeceňovali a dramatizovali. Například britský historik Edward Gibbon napsal, ţe nikoli kříţe, nýbrţ muslimské půlměsíce by se dnes skvěly na štíhlých věţích Oxfordu, nebýt bitvy u Tours. Podle současných historických výzkumů, které si nelibují v efektních ideologicky podbarvených hyperbolách, však nelze průniky muslimů do nitra Francké říše v 8. století přeceňovat. Daleko blíţe realitě je názor, ţe právě do srdce dnešní Francie rutinně vysílali andaluští vládci své předsunuté jednotky před bitvou u Tours i po ní a ţe z klimatických i geopolitických důvodů se přirozenou psychologickou i faktickou hranicí chalífátu stal právě pyrenejský masiv. Laické představy o expanzi Umajjovců většinou popisují Araby drţící v jedné ruce korán a v druhé meč. Ke krvavým bitvám a vyvraţďování nevěřících jistě docházelo, ne však v takové míře, jak to bylo horlivě popisováno křesťanskou církví po celý středověk i v dobách pozdějších. Cardini (2004) i Mendel et al. (2007) se shodují na tom, ţe větší význam pro rychlé šíření islámu měly obchodní kontakty a dobrovolné konverze. S Araby přicházel fungující státní systém, který zaručoval ochranu ţivota a majetku všem lidem jiné víry, pokud se podvolili ţít v podřízeném postavení (tzv. dhimmí) a platit daň z hlavy (džizja) a z pozemku (charádž). 3 Tito autoři také zmiňují, ţe leckdy 1 Alláh je arabské pojmenování jediného Boha (z arabského určitého členu al a označení boţstva iláh, dohromady tedy al-iláh, neboli Alláh). (Denny, 2003) 2 Označení Maurové se vţilo pro Araby i islamizované Berbery, kteří na Pyrenejský poloostrov přišli v první vlně muslimského osidlování. 3 Muslimové platili také daň neboli almuţnu, tzv. zakát, který je jedním z pěti hlavních pilířů islámu. Zakát byl o něco niţší, neţ džizja a charádž. 14
15 místní lidé přijímali Araby téměř jako osvoboditele s vyhlídkami na lepší ţivot, neţ jaký jim umoţňovali předešlí despotičtí vládci, včetně těch křesťanských ve Španělsku. Dynastie Umajjovců byla roku 750 svrţena a vyvraţděna Abbásovci. Chalífát se rozdrobil na několik menších území, jejichţ panovníci sice uznali Abbásovcům jejich nadřazenost (zejména v náboţenské rovině jako následovníkům proroka Mohameda), nevyznačovali se však uţ jednotnou zahraniční politikou. Muslimští vládci střídali válečné výpravy s budováním obchodních styků s křesťany, podle toho, kdy se jim která strategie více hodila. Hranice mezi dár al-islám a dár al-harb 4 se tak na několik století ustálila, ač v menším měřítku byla proměnlivá neustále. V Andalusii (al-andalus země Vandalů, jak Španělsko nazvali Maurové) i na jihu Apeninského poloostrova nebyla neobvyklá ani spojenectví muslimů a křesťanů proti jinému vládci ať uţ křesťanovi, či muslimovi. I přesto však v Evropě sílil pocit křesťanské 5 sounáleţitosti, silně podporovaný papeţskou kurií. Cardini (2004) soudí, ţe právě tlak islámu v století a později v podobě Osmanské říše byl významným faktorem, který pomohl formovat vědomí moderní evropské identity. Je bez pochyby, ţe islámský nápor po celém jiţním okraji Evropy, od mocného Córdobského emirátu v Andalusii, přes muslimské vládce na četných středomořských ostrovech i v severní Africe aţ po chalífát v Malé Asii na hranici s Byzancí, měl na pozvolné vytváření evropské a zejména křesťanské pospolitosti obrovský vliv. Spolu s tímto jevem sílil význam a moc papeţského úřadu tak, jako nikdy předtím. Papeţové, sídlící v Římě, však byli blízko přímému ohroţení muslimskými nájezdy. Jak poukazuje Cardini (2004), při jednom z takových nájezdů byla v roce 846 vypleněna část baziliky sv. Petra. Tehdy papeţ sv. Lev IV. slíbil věčný ţivot všem, kdo se obětují za obranu víry a církve (Cardini, 2004, 46). Tuto myšlenku, ač Řím uţ v přímém ohroţení nebyl, pak zopakovalo mnoho papeţů po něm. Sledovali tím dva významné cíle. Tím prvním bylo umocnění vlastní autority (zejména proti tzv. vzdoropapeţům, či 4 Základní tezí bylo [islámské] dělení světa na příbytek islámu (dár al-islám) a příbytek války (dár al-harb). Prvním se rozuměly oblasti, kde se jiţ uplatňuje šaría (Boţí zákon). V druhém dosud panovaly poměry, které byly tím či oním způsobem v nesouladu s Boţím zákonem jinými slovy nebyly pod nadvládou muslimů. (Mendel et al., 2007, 19) 5 Zde jsou myšleni západní křesťané (katolíci), kteří se vůči východním křesťanům a později protestantům vymezovali téměř stejně tak silně jako proti muslimům. 15
16 východokřesťanskému Byzantskému císaři), coţ se často dařilo poměrně úspěšně. Tím druhým pak byla snaha o sjednocení znepřátelených evropských panovníků, coţ bylo o mnoho obtíţnější. K tomu papeţové vyuţívali historií mnohokrát prověřenou taktiku společného nepřítele, jímţ měl muslimský svět být. 6 Tak pomalu, ale jistě uzrávala myšlenka svaté války, označované často za kříţovou výpravu, tedy změna z obětování se za obranu víry a církve na obětování se v útočném taţení ve jménu víry Křížové výpravy Prvkem, který hrál velmi významnou roli v téměř celé historii utváření křesťansko-muslimských vztahů, bylo město Jeruzalém. Ostatně toto Svaté město, jak je nazýváno křesťany, či al-quds Svatý, jak je nazýváno muslimy, je středem palestinsko-izraelského konfliktu dodnes. V rámci arabské expanze byl Jeruzalém dobyt muslimy přes velký odpor Byzantinců uţ v roce 638. Po ustálení vojensko-obchodních vztahů mezi Evropou a chalífátem však bylo umoţněno křesťanským poutníkům město nadále navštěvovat. Tato tolerance z muslimské strany pokračovala i po nástupu Abbásovců, kdy kontrolu nad Jeruzalémem převzali Fátimovci, silná dynastie panující po několik století v Egyptě. Konfliktním se však stal příchod tureckého kmene Seldţuků, který v 11. století obsadil postupně celé území úrodného půlměsíce. Seldţukové nejenţe tlačili na Byzantskou říši v doposud více méně křesťanské Malé Asii, ale roku 1078 také dobyli Jeruzalém z rukou Fátimovců. Jejich spravování města bylo charakteristické daleko menší vstřícností vůči zámořským poutníkům. Proto Byzanc, jádro východního křesťanství, poţádala o vojenskou pomoc západní křesťany, kteří jí do té doby byli spíše silnějšími náboţenskými konkurenty, neţ partnery. Cardini (2004) soudí, ţe Evropa tuto výzvu s ochotou přijala na základě kolektivního náboţenského entuziasmu, který na starém kontinentu sílil, a ve snaze 6 Jak jiţ bylo zmíněno, po pádu dynastie Umajjovců nebyl muslimský svět uţ nikdy zcela politicky jednotný. Řečníky, bránícími svatou válku, tak byl ale ještě dlouhá staletí prezentován. Svým způsobem je tento argument v protiislámské rétorice vyuţíván dodnes. 16
17 zmírnit křesťanský rozkol mezi východem a západem. Mendel et al. (2007, 34 35) oproti tomu usuzuje, ţe přinejmenším motivace papeţe Urbana II. a evropských panovníků byly poněkud jiné: Západní křesťanstvo volání z východu ochotně vyslyšelo. Netrápil je ani tak osud heretických levantských křesťanů jako spíše ekonomická situace na domácí půdě, kde narůstala armáda chudých bezzemků a přebytečných členů šlechtických rodů, kterým tehdejší feudální Evropa nemohla při stávajícím charakteru drţby a dědictví půdy zajistit nová léna. Západ navíc pochopil, ţe za dané konstelace by mohl rozhodujícím způsobem posílit své pozice vůči Byzanci samotné, a vyřešit tak ve svůj prospěch nejen doktrinární, nýbrţ hlavně politickou stránku křesťanského schizmatu. Rok poté, co papeţ roku 1095 vyzval v Clermontu k osvobození Svaté země všechny evropské panovníky a přislíbil jim Boţí odpuštění hříchů, se vydala na pochod armáda, sestavená z rytířských vojsk i chudých obyvatel, přes Balkán a Malou Asii aţ do Palestiny. Roku 1099 dobyla Jeruzalém a vyvraţdila většinu jeho obyvatel bez rozdílu vyznání. Předními rytíři pak bylo zaloţeno několik kníţecích států, které odolávaly muslimům za příleţitostné zámořské podpory celá dvě století. Samotný Jeruzalém ale v roce 1187 dobyl egyptský sultán Saladin zpět a tím zajistil jeho drţení muslimům aţ do 20. století. Později následovalo ještě několik dalších kříţových výprav, všechny byly však více či méně neúspěšné. Často byly motivovány ekonomickými a územními zisky více, neţ touhou po ochraně nejsvětějších míst. Z geopolitického pohledu neměla tato taţení tedy většího významu. Jako velmi důleţitá se však jeví z pohledu náboţenských dějin a často byla a stále jsou zmiňována v muslimsko-křesťanských polemikách. Zatímco na muslimskou expanzi v století se často pohlíţí jako na největší násilné šíření náboţenství v dějinách, křesťanům je pro změnu vyčítáno, jak zpronevěřili mírumilovné principy své víry při kříţových výpravách. 17
18 5.1.3 Osmanská říše Přestoţe se křesťanům nedařilo získat nastálo Svaté město, na západě kontinentu jim kulturně vyspělá muslimská Andalusie odolávala stále hůře. Ve 13. století se aragonským a kastilským vládcům dařilo získávat Pyrenejský poloostrov kousek po kousku zpět pro sebe. Poslední velké muslimské město Granada padlo definitivně aţ roku V době postupného oslabování maurské nadvlády ve Španělsku však zároveň začala sílit pro Evropu nová podoba islámského nebezpečí. Na více neţ pět století se jí stala mocná a obávaná Osmanská říše, která si podmanila v době své největší slávy území takového rozsahu, ţe se svým významem blíţila téměř muslimskému chalífátu za vlády Umajjovců. Počátky této budoucí velmoci byly poměrně nenápadné. Turecký kmen, vedený emírem Osmanem I., byl ve 13. století vytlačen ze své domoviny nájezdy Mongolů. Oblast pro své nové usídlení získal v severozápadní oblasti Malé Asie za příslib věrnosti seldţuckému sultánovi. Osman I., zdatný bojovník a stratég, vyuţil oslabeného postavení Byzantské říše a začal své území na její úkor rozšiřovat. Jeho následovník Orhan pokračoval ve vojenském i diplomatickém úsilí a poté, co dobyl roku 1326 významnou byzantskou výspu Bursu, se prohlásil sultánem. Od poloviny 14. století začali Osmané obsazovat Balkánský poloostrov a zvětšovat zde svou novou říši 7. Příčiny jejich úspěšného postupu uceleně shrnuli Mendel et al. (2007, 41): Rychlé úspěchy Osmanů umoţňovala nejen mimořádná vnitřní vitalita jejich státu z hlediska vojenské dokonalosti, pečlivé organizace státní správy či morálně-politické vyzrálosti a loajality branných sil vůči státní moci, nýbrţ také vnitřní zchátralost Byzantské říše, haštěření mezi jednotlivými rody bulharské a srbské šlechty, brutální politika srbských či valašských (rumunských) kníţat a černohorských mafiánských klanů podporovaných oficiálním ortodoxním klérem vůči nekonformním heretickým proudům (zejména hnutí bogomilů), jejichţ příslušníci se uchylovali do hornatých oblastí Bosny. Důleţitým faktorem byla rovněţ naprostá neochota západní Evropy ve východní části nezištně zasáhnout. Benátky a Janov, tradičně soupeřící o obchodní 7 Osmané kvůli cestě na Balkán obsadili město Gallipoli u Dardanelského průlivu, k získání byzantské Konstantinopole na Bosporu došlo aţ o 90 let později. 18
19 pozice ve východním Středomoří, by se byly sotva shodly na společném postupu a papeţská kurie zase tradičně nebyla ochotna bít na poplach, pokud byzantská církev nepřehodnotí svá věroučná dogmata a nepřistoupí na unii s Římem. V druhé polovině 14. století tak získali Osmané na Balkáně pověst neporazitelných nájezdníků. Roku 1389 rozprášili na Kosově poli srbské vojsko a podrobili si Valašsko, Bulharsko, Makedonii, Thesálii i Soluň. Takové úspěchy nakonec přece jen donutily západní Evropu k vyslání kříţové výpravy, jeţ se, sloţena z bezmála sta tisíc rytířů italských, anglických, francouzských a německých, utkala s Turky roku 1396 u Nikopole na Dunaji. Zde však křiţáci utrpěli tvrdou poráţku, která potvrdila osmanskou nadvládu na poloostrově. Nevyhnutelným se pak zdál pád Konstantinopole roku Centrum východního křesťanství se napříště stalo symbolem vyspělosti turecké společnosti. Mocná říše osmanských sultánů totiţ drţela či dokonce udávala krok Evropě nejen po stránce vojenské taktiky či státní správy, ale také po stránce kulturní a společenské. Kupříkladu francouzská móda se v 16. století s nadšením inspirovala u dvora sultána Süleymana I. Je zřejmé, ţe vedle maurského Španělska představovala Osmanská říše nejvýznamnější přímé působení islámu na území Evropy. Neţ nastal definitivní úpadek říše na přelomu 19. a 20. století, způsobený zejména územními nároky mocného carského Ruska a politikou západních velmocí, drţeli Turci většinu Balkánského poloostrova poměrně pevně v rukou, coţ ukázalo například i dvojí (neúspěšné) obléhání Vídně v letech 1529 a Přestoţe byli v osmanské společnosti tolerováni i obyvatelé jiného vyznání, muslimové v nemuslimském prostředí Balkánu byli vţdy privilegovanou vrstvou. Jak uvádí Gombár (1999), přijetí islámu s sebou neslo takové společensko-ekonomické výhody, ţe k němu docházelo i bez masového donucování. Jak dále píše, také odvádění mladíků do sultánových sluţeb (tzv. devširme) bylo někdy spíše chápáno jako příleţitost k lepší kariéře a ţivobytí, neţ jako kruté tyranské zacházení. Islám na Balkáně zakořenil a v současnosti je vyznáván zejména Albánci v Albánii a Kosovu. Významnou menšinou jsou muslimové však i v Bosně a Hercegovině, Makedonii a v menší míře i v Bulharsku a Černé Hoře. Avšak o tom, ţe zavádění islámu v Osmanské říši nebylo příliš striktní a mělo daleko k systematickému procesu 19
20 hromadné konverze obyvatel, svědčí také fakt, ţe je dnes v Bulharsku i Srbsku opět nejvíce vyznávané pravoslavné křesťanství. Přesto vytvořilo dědictví v podobě větší náboţenské různorodosti obyvatelstva takové společenské rozdíly, ţe zapříčinilo konflikty v 90. letech v Bosně a Hercegovině a Kosovu zaloţené na náboţenské (a etnické) nevraţivosti. 5.2 Kulturní a sociální vlivy Středověká arabská vzdělanost Islámské kulturní prostředí, které od počátku středověku sousedí s evropskou kulturou, bylo pro ni zdrojem mnoha obohacujících prvků. Ty nejvýznamnější se řadí do doby středověku, kdy islámská vzdělanost a kultura proţívaly na Blízkém východě i v Córdobském chalífátu ve Španělsku největší rozkvět. Tento přínos je prakticky dvojí. První spočívá v zachycení významných děl myslitelů starověkého Řecka, která Evropané znovuobjevovali skrze arabské texty, jeţ byly od 12. století překládány v arabizovaném Španělsku. Druhý zásadní význam pak mělo rozvíjení antických myšlenek právě arabskými vzdělanci a také poznatky zcela nové, či převzaté z dalších Evropě neznámých kultur. Příkladem jsou arabské číslice, které se, ač pocházejí z Indie, dostaly do našich učebnic právě díky arabským matematikům. Matematika a algebra, ale také aritmetika, astronomie a kartografie byly vědy, v kterých Arabové ve své době Evropany zdaleka předčili. Arabské poznatky z oblasti exaktních věd se prostřednictvím překladů často šířily daleko za hranice arabského světa včetně Evropy, stejně jako filosofická pojednání córdobského Ibn Rušd al-hafída, známého jako Averroes, vycházejícího z Aristotela a Platóna. Za zmínku také jistě stojí filosof Ibn Síná, známý v Evropě jako Avicenna. O jeho Kánonu lékařství španělský historik Juan Vernet (2007, 165) soudí, ţe tato příručka fakticky nahradila všechny ostatní. Mnoho jejích částí se oddělilo od zbytku a ţilo autonomním ţivotem jako samostatní díla. Některé nové lékařské obory podle Verneta 20
21 vzbudily tak velkou pozornost, ţe lékařský avicennismus vládl na evropských univerzitách aţ do konce 16. století. Přínosem pro Evropu bylo také předávání praktických zkušeností, jako je výroba papíru (původem z Číny), organizace obchodu, školská zařízení, kliniky a nemocnice či správa měst. (Kropáček, 1999) Přestoţe jsou obohacující vlivy středověké islámské kultury na Evropu z dnešního objektivního pohledu zcela zřejmé, na islám jako takový bylo nahlíţeno veskrze negativně. Zatímco Evropa století vyuţívala arabské matematické či lékařské poznatky, kritiky a polemiky s islámským náboţenstvím se ozývaly stále častěji. Příkladem je Akvinského Suma proti pohanům z 13. století, ve které označuje Mohameda za falešného proroka, jenţ zplodil nepravou a násilnou víru a zmátl národy sliby tělesných rozkoší (Akvinský, 1993). Po dlouhá staletí (včetně toho minulého) byla kvůli zakořeněnému odporu vůči islámu přehlíţena kupříkladu arabská historická etapa ve Španělsku. Objektivní zhodnocení přínosu, kterým muslimové přispěli k rozvoji evropského kontinentu, bylo poprvé oficiálně vysloveno aţ v roce 1991 v Doporučení č přijatém Parlamentním shromáţděním Rady Evropy (Council of Europe, 1991). Zde se uvádí, ţe měl islám po staletí prostřednictvím svých rozličných forem vliv na evropskou kulturu a kaţdodenní ţivot, a to nejen v zemích s muslimskou populací, jako je Turecko. Zároveň také novou Evropu islám stále více ovlivňuje, a to nejen prostřednictvím oblastí, jako jsou Albánie či některé jiţní republiky SSSR, kde islámská kultura převaţuje, ale také imigrací z širšího islámského světa Kulturní úpadek a novodobé setkávání Znatelný náskok arabských vědomostí však ve 14. století začal ustupovat. Zjevný úpadek arabské kultury v této době připisuje Cardini (2004) faktickým územním ztrátám ve Středomoří a Andalusii stejně jako zkostnatělé islámské scholastice, která bránila novému rozvoji myšlenek. Vliv podle něj mohl mít také vpád Mongolů v polovině 13. století, který vedl k zániku bagdádského chalífátu. Kromě Osmanské říše, která mohla být v Evropě příkladem ve vojenské taktice a 21
22 v řízení státu a kvalitní armády, ale jistě uţ ne po stránce technické vyspělosti, působily a působí islámské kultury výrazně na Evropany opět aţ od poloviny 20. století. Dělo se tak ovšem zcela odlišným způsobem, neţ ve středověku, a to v podobě masové imigrace původně gastarbeiterů a později ţadatelů o azyl a jejich rodin. Tito cizinci přicházeli často z bývalých kolonií se svou svébytnou kulturou značně se lišící od té evropské, která vychází v největší míře z křesťanských a ţidovských tradic. Uţ se však nejedná o jakousi jednotnou islámskou kulturu, jako tomu bylo ve středověku a jak bývá v současnosti aţ příliš často zjednodušeně prezentováno v médiích, ale o řadu odlišných kultur, přestoţe všechny jsou zaloţeny na vyznávání islámu. Značně odlišně a často i odděleně tak ţijí Turci a Arabové v Německu, Maročané a Turci v Nizozemsku, Alţířané a Maročané ve Francii či Pákistánci a Bangladéšané ve Velké Británii. Stále větší mnoţství obyvatel vyznávajících islám a jejich zachovávání si tradic, zvyků a do jisté míry odlišného způsobu ţivota v nových domovech vedly záhy k snahám západoevropských zemí o integraci muslimů do většinové společnosti. Bade (2005) popisuje tři základní integrační politiky, které tyto země počátkem 70. let začaly zavádět. První je tzv. exkluzivní model, který téměř znemoţňuje příchozím cizincům získat státní občanství, které je odvozováno od principu dědičnosti. Cizincům tak většinou nejsou přiznána plná občanská práva (např. moţnost volit). Příkladem takové země bylo Německo, které však v letech usnadnilo přístup k občanství a nakonec v letech zavedlo i územní princip. Statisticky se tak mnoţství cizinců v zemi sníţilo, počet muslimských Němců naopak stoupl. Odlišný je model asimilační, jehoţ příkladem je zejména Francie. Tento přístup se opírá o kombinaci obou principů získání občanství. Cílem je tedy co nejvíce cizince do společnosti začlenit a přimět je přijetím občanství ke ztotoţnění se s kulturou a politickým systémem dané země bez moţnosti multikulturního vývoje. Třetí je multikulturní model, který sice přijetí občanství také váţe na akceptování politického a hodnotového systému země, současně však otevírá moţnost pro politickospolečenský rozvoj multikulturního a polyetnického prostředí. Tento model byl preferován ve Švédsku a Nizozemsku, nejvýznamnějším představitelem toho přístupu je však Velká Británie. 22
23 kapitola. Principy integračních modelů Francie a Velké Británie se blíţe zabývá šestá 5.3 Migrace v druhé polovině 20. století Hostující pracovníci Podle přecházející podkapitoly se zdá, ţe muslimové se usazovali v Evropě vţdy pouze v oblastech, které nejprve vojensky obsadili, tedy v příbytku islámu dár alislám. Zde se pak islám často rozšířil i mezi původní etnika a i po odchodu muslimské nadvlády se v menším či větším měřítku zachoval u některých skupin obyvatel aţ do současnosti. Mendel et al. (2007) však poukazují na to, ţe uţ od 17. století lze pozorovat jedince či malé skupinky muslimů ţijící i v příbytku války dár al-harb, převáţně v Německu a Rakousku, tedy na území islámu cizím. Jak autoři uvádějí, jednalo se zejména o obchodníky a turecké vojáky, kteří po druhém obléhání Vídně padli do zajetí či sami dezertovali. V dalších zemích se nové muslimské skupinky objevovaly na základě budování koloniálních panství. V 19. století byly zakládány v Anglii, Francii a Německu první západoevropské mešity. V Rakousku-Uhersku byl od roku 1912 islám hanafitského ritu 8 dokonce zákonem uznané náboţenství a jiţ dříve, ještě před okupací muslimské Bosny a Hercegoviny roku 1878 bylo muslimům povoleno řídit se v otázce rodinného práva islámským právem šaría. Aţ do poloviny 20. století zde však neměl počet muslimů na sloţení obyvatelstva ţádný postřehnutelný podíl. Změna nastala aţ při poválečné obnově Evropy a na základě procesu dekolonizace. Po druhé světové válce nastartovaly země západní Evropy nový ekonomický rozvoj, který s sebou přinesl místa na pracovním trhu pro mnoho zahraničních pracovníků. V Německu, Velké Británii, Francii a dalších zemích bylo zapotřebí obsadit 8 Tímto označením byl myšlen sunnitský islám hanafíjské právní školy (hanífa madhab), která byla praktikována v Osmanské říši a která je v současnosti nejrozšířenější a zároveň jednou ze čtyř islámských právních škol. Podrobněji je o madhabech psáno v šesté kapitole. 23
24 řadu pracovních pozic, které nebyly pro domácí pracovníky lákavé, protoţe nebyly příliš štědře placené a vyznačovaly se špatnými pracovními podmínkami. Dostatečně výhodné však byly pro zahraniční pracovníky z jihu, kteří by si ve své rodné zemi za stejnou práci vydělali daleko méně. Brzy se pro ně ujal německý název gastarbeiteři hostující pracovníci. Tyto levné pracovní síly byly najímány od 50. let hromadně na základě bilaterálních smluv mezi přijímacími zeměmi a zeměmi jejich původu, v první fázi zejména jihoevropskými. Země jiţní Evropy se však v následujících letech začaly ekonomicky přibliţovat k západním státům, silné proudy pracovní emigrace začaly ochabovat a následovala transformace v země přijímající. Jihoevropské státy se tak staly také cílovými zeměmi neevropských pracovníků, pouze s několikaletým časovým posunem. Noví gastarbeiteři od 60. let uţ proto pocházeli většinou ze zemí neevropských, často právě muslimských. Patřily mezi ně Turecko, Alţírsko, Maroko, Tunisko, ale i Pákistán (včetně dnešního Bangladéše) či Indie. Kupříkladu Německo 9 uzavřelo první smlouvu o náboru pracovních sil v roce 1955 s Itálií, další smlouvy byly podepsány se Španělskem, Řeckem, Portugalskem a Jugoslávií, v první polovině 60. let pak také s Tureckem, Tuniskem a Marokem. Jak uvádí německý historik Bade (2005), podíl cizinců na celkovém počtu zaměstnaných vzrostl v Německu ze 1,3 % v roce 1960 na svou nejvyšší hodnotu 11,9 % v roce Autor dále popisuje specifickou roli zahraničních pracovníků na rozvíjejících se evropských pracovních trzích: Cizí pracovníci zpravidla neměli moţnost profesního a sociálního vzestupu, přestoţe se na něm nepřímo podíleli, a to tím, ţe pro domácí pracovní síly vytvářeli podloţní vrstvu v novém uspořádání rozděleného pracovního trhu, jehoţ spodní patro se výrazně internacionalizovalo. Postup vzhůru, daný v řadě oborů profesním a sociálním růstem, posílil nedostatek pracovních sil v jiných oblastech. Ten bylo obvykle moţné bez problémů vyrovnat s pomocí zahraničních pracovních sil, takţe sociální vzestup domácích pracovníků byl za přispění spodní vrstvy cizinců z provozního i národohospodářského hlediska snazší. (Bade, 2005, 299) 9 V úseku, ve kterém se práce věnuje časovému období mezi lety , je označením Německo myšlena Spolková republika Německo ve svém tehdejším rozsahu, tj. západní část dnešní SRN. 24
25 Pracující migranti také do jisté míry plnili nárazníkovou funkci v období vyšší nezaměstnanosti, kdyţ se po ztrátě zaměstnání vraceli domů a tím praktikovali tzv. vývoz nezaměstnanosti. Praxe zahraničních pracovníků, která se zpočátku jevila jako výhodná oběma zúčastněným stranám, byla realizována i v dalších zemích, přičemţ nábory pracovních sil byly z důvodů historických a společenských vazeb soustřeďovány zejména v bývalých koloniích. Do Velké Británie tak přicházeli za prací zejména lidé z Karibské oblasti, Indie a obou částí tehdejšího Pákistánu, do Francie směřovali Alţířané, Maročané, Tunisané a další obyvatelé Afriky, do Nizozemí migrovali Indonésané a Surinamci (na základě koloniálních vazeb) a Turci, Maročané, Tunisané a Jugoslávci (na základě bilaterálních dohod). V Belgii se usazovali převáţně Maročané a Turci, podobně jako v Lucembursku. Turci a pracovníci ze zemí Maghrebu byli také v menší míře zváni do Rakouska, Švýcarska, Dánska, Švédska a Norska. (Kropáček, 1999) Omezování imigrace Příčinou závratného růstu podílu cizinců v západoevropských zemích byli nejen gastarbeiteři, ale v době dekolonizace také další vlny imigrantů a reemigrantů z bývalých kolonií, kterým bylo často snadno zpřístupněno získání občanství bývalé mateřské země. Francouzské občanství získali automaticky všichni imigranti z frankofonní Afriky, podobně jako do Velké Británie zamířila řada Indů s britskými pasy. Tito přistěhovalci tedy nebyly cizinci de iure, ale pouze de facto šlo o etnika, která se od domácího obyvatelstva kulturně lišila. Většina postkoloniálních imigrantů, podobně jako gastarbeiterů kdyţ pomineme Jihoevropany v první fázi náboru pracovních sil pocházela z muslimských zemí. Byli však mezi nimi i evropští kolonizátoři či jejich potomci, křesťané či zastánci kolonialismu, kteří se obávali poměrů v nově samostatných státech. Přes tyto sociální příčiny ovšem vedly do Evropy většinu migrantů důvody ekonomické. Tato neomezená migrace netrvala příliš dlouho, v některých případech uběhlo mezi začátkem náboru pracovních sil a zaváděním migračních restrikcí pouze několik 25
26 let. Jako první omezila přísun nekvalifikovaných pracovníků Velká Británie uţ v roce 1962 zákonem nazývaným Commonwealth Immigration Act. V roce 1968 pak omezila udělování státního občanství cizincům pocházejícím z bývalých britských kolonií dalším zákonem, tzv. Second Commonwealth Immigration Act, v roce 1971 zpřísněným zákonem Immigration Act. (Bade, 2005) Omezování (především pracovní) imigrace v dalších zemích probíhalo obdobně od 70. let. Jednalo se o předzvěst či později následek zpomaleného tempa růstu evropských ekonomik a propuknutí ekonomické krize, která nastala po tzv. ropném šoku v roce Nábor zahraničních pracovníků ukončilo Švýcarsko v roce 1970, Švédsko v roce 1972, Německo v roce 1973 a Francie a země Beneluxu v roce Základním pilířem poválečné pracovní politiky západoevropských zemí byl předpoklad, ţe pracující cizinci po jisté době odejdou zpět do zemí svého původu, aţ pro ně přestane být na pracovním trhu místo. V době ekonomické stagnace počátkem 70. let se ovšem zpět do svých domovů vrátilo daleko méně gastarbeiterů, neţ se předpokládalo. Většina z nich se naopak usadila natrvalo a za nimi ve velkém mnoţství přicházeli rodinní příslušníci, kteří vyuţívali článek 19 Evropské sociální charty, hovořící o slučování rodin. V šestém odstavci článku 19 Evropské sociální charty je uvedeno, ţe se smluvní strany zavazují usnadnit v co nejvyšší moţné míře sloučení rodiny zahraničního pracovníka, kterému byl povolen pobyt na daném území (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2000). Právě slučování rodin na základě této charty mělo za následek příliv dalších cizinců do západoevropských zemí i přesto, ţe tvořilo jedinou výjimku v postupně se zpřísňujících imigračních pravidlech. Výsledný efekt popisuje Bade (2005, ) na příkladu Velké Británie: Od července 1962 do prosince 1968 tak přicestovalo do Velké Británie sice jen male workers, zato však závislých členů rodiny ( dependants ) a v letech připadlo pracovníků na rodinných příslušníků. Dá se říci, ţe evropské země i přesto, ţe od 70. let prakticky dodnes neustále zpřísňují své imigrační politiky, nedokázaly účinně zabránit změně z řízené pracovní 10 Jako první ropný šok je označována situace v letech , kdy skupina vývozců ropy OPEC uvalila embargo na země podporující Izrael v jomkipurské válce (zejména USA). 26
27 imigrace v 50. a 60. letech na těţko omezitelnou imigraci řetězovou 11 v letech 70. a 80. Jak uvádí Bade (2005, 282): Počty cizinců v evropském hospodářském prostoru, který koncem 20. století vymezovala patnáctka zemí EU spolu s Norskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, se od roku 1950 do období 1970/71 zvýšily z asi 4 milionů téměř na trojnásobek (zhruba na 11 milionů), do roku 1982 pak téměř na čtyřnásobek (zhruba na 15 milionů) a do roku 1994/95 nakonec na pětinásobek (zhruba na 20 milionů). Poté, co odezněl hlavní příliv rodinných příslušníků jiţ dříve přítomných gastarbeiterů, zůstala do stále více se uzavírající Evropy jediná legální cesta poskytnutí azylu. 12 To se podepsalo na zvyšujícím se počtu ţadatelů o azyl, ať uţ byly jejich cíle ekonomické, či skutečně hledali ochranu před porušováním lidských práv ve své zemi. V letech bylo v západoevropských zemích zaznamenáno celkem 1,7 milionu ţádostí o azyl, z toho přibliţně v Německu (Bade, 2005). To také ovlivnilo fakt, ţe se podíl úspěšných ţádostí v téměř všech těchto zemích sníţil do roku 1990 pod 10 % (Bade, 2005). Velký počet ţadatelů o azyl však způsobuje problémy, které v Evropě přetrvávají dodnes dlouhou dobu vyřizování ţádostí (přestoţe je ţadatel neúspěšný, pobývá v uprchlickém táboře zpravidla několik let) a s tím spojené vysoké náklady na pobyt těchto čekajících ţadatelů. Nemoţnost imigrace do bohaté Evropy skrze jiný způsob, neţ byla ţádost o azyl, zintenzivnila imigraci ilegální. Španělsko, Itálie a Portugalsko se částečně úspěšně pokoušelo potlačit mnoţství ilegálních přistěhovalců legalizačními programy, v rámci kterých mohli přihlášení cizinci beztrestně pokračovat ve svém zaměstnání a pobývat na území těchto států. Pouze Řecko zvolilo odlišný přístup a začalo hromadně vyhošťovat Albánce, kteří tvořili velkou většinu ilegálně pobývajících cizinců. Kropáček (1998) odhaduje, ţe koncem 80. let ţilo ve Francii 3,5 milionu muslimů, 11 Tj. takovou imigraci, při které hrají zásadní roli vazby mezi cizinci v zemi jiţ usazenými a jejich příbuznými a známými v zemi původu, přičemţ osoby v zemi původu jsou vedle ostatních důvodů navíc motivovány k migraci do cílových zemí dostatkem informací a očekávanou podporou poskytnutou příbuznými či známými, kteří v cílové zemi jiţ pobývají. 12 Pracovní imigrace existovala a existuje stále, omezila se však pouze na specializované odborné pracovníky, imigrace nekvalifikovaných pracovníků byla omezena na minimum. 27
28 v Německu 1,7 milionu a ve Velké Británii 1,5 milionu muslimů. Imigrace do západní Evropy v druhé polovině 20. století, která byla především imigrací muslimskou, byla charakteristická přerodem od vzájemně prospěšného náboru pracovních sil v 50. a 60. letech k postupnému omezování příchodu cizinců za ekonomickými výhodami v letech 70. a ke konečné redukci na imigraci azylovou či ilegální, které přetrvávají od 80. let dodnes. 28
29 6 Muslimská populace v Evropě 6.1 Současný stav muslimské populace V současné Evropě lze odlišit dva základní makroregiony, ve kterých ţijí obyvatelé vyznávající islám. Ten první sdruţuje oblasti, ve kterých se islám vyskytuje jiţ přinejmenším po několik století a historické příčiny jeho rozšíření se vztahují k nadvládě Osmanské říše či ještě staršímu působení umajjovského a abbásovského chalífátu. Jedná se o Balkánský poloostrov a jiţní části Ruské federace, zejména kavkazské republiky. Náboţenstvím, které vyznává většina obyvatel státu, je však islám pouze v Albánii, Kosovu a v evropské části Turecka. Dohromady v tomto makroregionu ţije více neţ 20 milionů muslimů, z toho přibliţně 10 milionů ţije v evropské části Turecka (TurkStat, 2000) a 8 milionů tvoří v součtu muslimské menšiny všech ostatních zemí Balkánského poloostrova (U. S. Department of State, 2010a). 13 Druhým makroregionem jsou pak státy severní, západní a jiţní Evropy, kde vznikají novodobé muslimské komunity vlivem imigrace teprve několik posledních desetiletí. Příčinou této imigrace je největším dílem ekonomická přitaţlivost daných zemí. O situaci muslimských komunit v těchto zemích s důrazem na Francii a Velkou Británii pojednávají následující podkapitoly Západní Evropa Bohaté státy severní, západní a jiţní Evropy bývají občas souhrnně označovány jako západní Evropa, ve spojitosti s dřívějším rozdělením Evropy na Východ a Západ. Takto je chápán pojem západní Evropa i v této práci, představující v tomto případě cílové země poválečné imigrace a oblasti vzniku novodobých muslimských komunit. 13 Federální statistický úřad Ruské federace náboţenskou charakteristiku jednotlivých republik neuvádí. 29
30 Konkrétně se jedná o státy bývalé evropské patnáctky bez Řecka, které spadá do oblasti staršího muslimského osídlení. Dále jsou k těmto zemím řazeny Norsko a Švýcarsko, které nejsou členy Evropské unie, v případě zkoumané problematiky však vykazují podobné charakteristiky. Jak je popsáno v závěru předchozí kapitoly, dnešní muslimská sloţka obyvatelstva západní Evropy se začala objevovat s postkoloniální, pracovní, azylovou a ilegální imigrací v druhé polovině 20. století. Absolutní počet i procentuální zastoupení muslimů se stále zvyšuje v důsledku imigrace (převaţující jev ve Španělsku, Portugalsku a Itálii) a také vlivem přirozeného přírůstku (převaţující jev v ostatních zemích). Určit počet muslimů v západní Evropě ovšem nelze zcela přesně. Je to způsobeno tím, ţe v některých zemích 14 je náboţenská příslušnost obyvatel povaţována za citlivý údaj, který se ve statistikách neuvádí, a lze tedy počítat jen s odhady. V případě, ţe národní statistické úřady náboţenské sloţení obyvatelstva zaznamenávají, získávají data především z celostátních sčítání. Neaktuálnost těchto dat je v současnosti ovlivněna faktem, ţe ve většině evropských zemí proběhla sčítání obyvatel v roce 2001 a další se konají v roce Na základě těchto sčítání, která vyuţívá ve svých statistikách americká Ústřední zpravodajská sluţba, ţilo v roce 2001 v západoevropských zemích přibliţně 13 milionů muslimů (CIA, 2010). Kropáček jejich počet v roce 1999 odhadl na milionů (Kropáček, 1999), v roce 2002 pak na milionů (Kropáček, 2002). V současnosti lze jejich počet odhadovat na milionů (Laqueur, 2006). Nejpočetnější zastoupení mají muslimové ve Francii, kde jich ţije přibliţně 6,5 milionu (U. S. Department of State, 2010b). V Německu byl v roce 2009 odhadován počet muslimů na 4,3 milionu (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, 2009), ve Velké Británii pak v roce 2008 na 2,4 milionu (Kerbaj, 2009). V dalších zemích podle odhadů neţije více, neţ 1 milion muslimů. 14 Například ve Francii, kde ţije nejvíce muslimů ze všech zemí západní Evropy. Náboţenské vyznání obyvatelstva neeviduje ani Evropská komise v databázi Eurostat. 30
31 Národnostní struktura Muslimská populace v západní Evropě je národnostně značně diferenciovaná a na její struktuře se podílí většina národů, které vyznávají islám. Ty nejpočetnější z nich mají kořeny v koloniálních vztazích, poválečné pracovní imigraci, sdruţování rodin a následné řetězové imigraci. Noví příchozí v dalších desetiletích mířili často přirozeně do oblastí, kde jiţ působila komunita daného národa. Proto lze pozorovat odlišnou koncentraci muslimské populace na základě národnosti na úrovni států i na úrovni vnitrostátní. Nejpočetnější skupinou jsou muslimové ze zemí Maghrebu, přes blízkost svých kultur se však i Alţířané, Maročané a Tunisané v Evropě mnohdy etablují samostatně, zakládají organizace na národnostním principu či chodí do svých mešit. Maročané a Tunisané ţijí nejvíce ve Francii, Španělsku, Itálii, Portugalsku a Belgii, Alţířané jsou spjati téměř výhradně s Francií. Druhou nejvýznamnější skupinou mezi evropskými muslimy jsou Turci. Zdaleka nejvíce jich pobývá v Německu přibliţně 2 3 miliony (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, 2009), kde mají rozhodující vliv ve třech ze čtyř největších muslimských organizací v zemi. Dále tvoří významný podíl muslimských menšin v Nizozemsku, Belgii a o něco méně potom v Dánsku a Švýcarsku. Ve Velké Británii jsou nejvíce zastoupeni Pákistánci a Bangladéšané, v Itálii jsou vedle Maročanů nejpočetnější Albánci. Muslimů z dalších zemí, jako jsou Irák, Írán, Saúdská Arábie, Palestinská území, Egypt, Sýrie, Somálsko či Afghánistán, je méně a jejich přítomnost v Evropě má původ spíše v azylové imigraci, proto jsou rovnoměrně zastoupeni v celé západní Evropě. Podobně ve skandinávských zemích, které si neprošly obdobím náboru pracovních sil v 60. letech, jsou muslimské menšiny nejvíce heterogenní. Ze západoevropských zemí vybočují Finsko a Irsko, kde jsou muslimové daleko méně zastoupeni, jejich menšiny jsou zde odhadovány jen na několik málo desítek tisíc lidí. Je to způsobeno pozdějším ekonomickým rozvojem těchto zemí, které se staly atraktivními pro emigranty a ţadatele o azyl aţ v posledních dvou desetiletích (Kropáček, 1999). Přibliţně polovina muslimů ţijících v západní Evropě zde získala občanství. Většina z nich si ale stále uchovává nejvíce vazeb k imigrantům či jejich potomkům. Jen 31
32 menší část se cítí být spíše Němcem či Belgičanem neţli Turkem či Maročanem. Řada z nich se však dokáţe do jisté míry identifikovat s oběma národnostmi. Někteří se pak cítí být nejvíce Evropany, jako například Tárik Ramadán, přední představitel takzvaného euroislámu (viz podkapitola 6.2). Ten při debatě o podobě evropského islámu prohlásil: Kulturně jsem Evropan, náboţenstvím jsem muslim, občanstvím jsem Švýcar, vzpomínkami jsem Egypťan a přesvědčením jsem universalista! (Bechler, 2006) Sociální status Muslimští imigranti se vţdy v nových zemích usazovali pospolu, nejčastěji na předměstích velkých měst. Vznikly tak čtvrtě, kde muslimové tvoří významnou část místních obyvatel. Mezi nejznámější muslimské čtvrtě patří Neukölln a Kreuzberg v Berlíně, Molenbeek v Bruselu, Saint-Denis v Paříţi či Tower Hamlets a Newham v Londýně. V těchto oblastech, kde ţije značná část muslimských obyvatel, je snazší zachovávat tradice, zvyky a společenský řád, který si imigranti přivezli ze zemí svého původu. Fungují zde muslimské školy, společenská centra kolem mešit, prodejny s muslimským oblečením či halál 15 obchody. Velký vliv na ţivot obyvatel v komunitách mají duchovní autority imámové 16. Společenské vazby mohou být natolik silné, ţe znesnadňují ţivot těm, kteří se chtějí ţivotním stylem více připodobnit většinové společnosti, či uzavřít sňatek s osobou jiného vyznání. Pro ostatní členy komunity můţe být chování takového jedince natolik nepřípustné, ţe se jej zřeknou či jej dokonce 15 Jako halál (arabsky povolené) jsou označovány činnosti, které jsou v souladu s islámským učením. V západní Evropě je tento výraz spojován zejména se zabíjením zvířat na maso. Pouze pokud je zvíře zabito halál způsobem (podříznutím hrdla, coţ je kritizováno mnoha ochránci zvířat jako zbytečně bolestivý způsob), můţe jej pravověrný muslim konzumovat. Opakem je harám, činnosti pro muslimy zakázané. 16 Imám je duchovní představitel místní muslimské obce, jenţ káţe v mešitě, kolem které se daná komunita sdruţuje. Je běţné radit se s imámem o důleţitých ţivotních krocích jako je svatba, volba povolání apod. Pro silně věřící muslimy mají názory imáma velký význam. 32
33 zavraţdí, aby očistili jméno rodiny. K takzvaným vraždám ze cti 17 dochází nejčastěji v Německu. Muslimské čtvrti jsou charakteristické niţšími příjmy a vzděláním, vyšší nezaměstnaností a kriminalitou. Přestoţe jednou z příčin tohoto stavu je jistě i diskriminace ze strany původního obyvatelstva na trhu práce, nelze ji uvádět jako příčinu jedinou. Význam hraje také tradiční chápání rodiny v islámu, kdy ţena zůstává v domácnosti. V muslimských rodinách, které mají v průměru více dětí, neţ rodiny z většinové populace, je také častější spoléhání se pouze na sociální dávky. (Office for National Statistics, 2002) Existuje řada organizací, vládních i nevládních, které poskytují muslimům sociální pomoc, od jazykových a rekvalifikačních kurzů, přes právní a finanční poradenství aţ po snahy o eliminaci drogové závislosti. Pozitivní změny však nejsou příliš rychlé. Laqueur (2006) soudí, ţe je to také kvůli tomu, ţe bohatší, více vzdělaní a integrovanější muslimové se většinou od své komunity odstěhují a distancují, neţ aby pro ni měli zpětný pozitivní přínos. Přesto, ţe muslimské čtvrti a semknuté komunity stále existují a nijak se nezmenšují, střední a vyšší muslimské vrstvy, rozptýlené mezi většinové obyvatelstvo, se početně rozšiřují. Mnoho muslimů ţije stejným ţivotem jako Evropané a svou víru projevují jen při velkých pátečních modlitbách či v měsíci půstu ramadánu Francie Francie je země s nejpočetnější muslimskou menšinou v západní Evropě. Laqueur (2006) odhadl počet muslimů na 3,5 6 milionů, Ministerstvo zahraničí USA uvádí 6,5 milionu (U. S. Department of State, 2010b). Právě ve Francii není moţné tento údaj s přesností zjistit, protoţe stát náboţenské údaje nezjišťuje. 17 Vraždy ze cti jsou podobně jako dohodnutá manţelství či ţenská obřízka kulturními zvyklostmi v některých oblastech islámských zemí. Přestoţe jsou častými argumenty kritiků islámu, nevycházejí z islámské věrouky, ale z předislámských tradic. 33
Islám. Monoteistické světové náboženství (1.6 miliard muslimů na světě) Svatá kniha- Korán, Bůh- Alláh, prorok- Mohamed
Islám Monoteistické světové náboženství (1.6 miliard muslimů na světě) Svatá kniha- Korán, Bůh- Alláh, prorok- Mohamed Mekka, Medína- sv. Města islámu Islám převládá v S Africe, na Blízkém východě Mešita-
VícePublikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.
1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,
VíceMechanický pohyb obyvatelstva
Mechanický pohyb obyvatelstva (prostorová mobilita) Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Typologické kritéria mobility obyvatelstva mobilita: prostorová a sociální dimenze nejdůležitější
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30.
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.5.2013 COM(2013) 326 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna
Vícesrovnávací právo právní kultury
Brno International Business School srovnávací právo právní kultury Pavel Hungr KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008 Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business
VíceGLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Sociální problémy Problém globální bezpečnosti Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 Klíčové pojmy OSNOVA 1. VÁLKA A MÍR Světová geopolitika ve 20. století Současný stav 2. OBCHOD SE ZBRANĚMI
VícePROBLÉMY HRANIC STÁTŮ
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník PROBLÉMY HRANIC STÁTŮ Seminární práce Jméno a příjmení: Dobeš David Třída: 3.A Datum: 4. 12. 2015 Problémy hranic států 1. Úvod Na světě žije
VícePronikání islámu Arabové
Pronikání islámu Arabové Arabští obchodníci v Kérale od 7. století (sňatky s indickými dívkami) 711: arabský vpád do Sindhu žádné mocenské zájmy v indické historii jen epizoda Turci turečtí důstojníci
VícePočátek. konfliktu. arabsko-izraelského SIONISMUS A ARABSKÝ NACIONALISMUS. původ
Počátek arabsko-izraelského konfliktu Původ arabsko-izraelského konfliktu je předmětem nesčetných debat. Za jeho prvopočátek se považují například biblické nepřátelství mezi dvěma Abrahámovými syny, Izákem
VíceVLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE
VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší
VíceOkruhy témat disertačních prací DSP Etnologie
Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací navrhuje oborová rada, která je předkládá ke schválení vědecké radě fakulty. Navrţeny a vědeckou radou schváleny byly tyto
VíceZpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016
I. Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016 Tento materiál byl vytvořen Ministerstvem vnitra v rámci plnění usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 824, kterým se mění usnesení ze dne 29.
VíceŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní
VíceZávěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice
Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice červen 2012 Úvod Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla na svém zasedání č. 3/2010 ve dnech 21.
VíceSDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.10.2008 KOM(2008) 682 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS 1 CS 1. ÚVOD 1. Ve sdělení s názvem
VíceGymnázium Ladislava Jaroše Holešov XENOFOBNÍ POSTKOMUNISTICKÝ NÁROD
Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov XENOFOBNÍ POSTKOMUNISTICKÝ NÁROD Daniel Kolář Sexta V Holešově 19. září 2015 Pokud chceme pojednávat o tom, zda mají lidé jiných vyznání a kultur v České republice místo,
VíceEvropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU
VíceCílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví.
Obsah Úvod... 6 1 Struktura světového pojistného trhu... 7 2 Vývoj na světových trzích v posledním desetiletí... 11 2.1 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V LETECH 1998-2007... 12 2.2 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V ROCE 2007, POROVNÁNÍ
VícePodklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY
Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně
VíceCo je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY
Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Dějepis
Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Dějepis Obsahem předmětu Dějepis je poznání historie v takové míře, aby náš žák vnímal kořeny společenských
VíceÚroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1
Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1 V roce 2000 proběhl ve světě prestižní výzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
VíceInternational Christian Outreach Ministry -- ICOM --
International Christian Outreach Ministry -- ICOM -- Pokoj Pána Ježíše Krista s vámi Uprchlíci nebo imigranti? Co je tento fenomén a kdo je za ním? TOTO JE IMIGRACE Imigrace je pohyb lidí do země, ve které
VícePavlína Kolářová N-UZ-AJU Štěpán Groll N-UZ-Hi
Pavlína Kolářová N-UZ-AJU Štěpán Groll N-UZ-Hi Důvody a příčiny Migrace z Afriky Důsledky migrace Evropská migrační politika Uprchlické tábory Příklad: Španělsko Důvody: Migrační trendy v Africe jsou stále
VíceArabská říše a islám. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory. Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149. Datum: 24. 9.
Arabská říše a islám Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 24. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_18_D_Arabská říše a islám
VíceZanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK
1 STŘEDOVĚK Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK období od pádu Západořímské říše (476) do objevení Ameriky Španěly (1492), v českých dějinách je za konec
VíceV roce 1982 byly RE relativně okrajovým přístupem, dnes se jedná o mainstream
Thomas Sargent: The Ends of Four Big Inflations (1982) Zkoumá čtyři velké inflační periody po WWI (Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko) a také specifický případ té doby Československo, které se inflaci
VíceKteré náboženství je v Evropě nejrozšířenější?
Ze kterých oblastí Země přichází do Evropy nejvíce lidí? Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Roste počet obyvatel v Evropě? Kolik obyvatel má Evropa?? Která evropská města jsou nejlidnatější?
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt
VíceStudie uživatelů modelu CAF
Studie uživatelů modelu CAF Úvod Vážené dámy, vážení pánové, Chtěli bychom Vás touto cestou požádat o vyplnění dotazníku, souvisejícího se Společným hodnotícím rámcem (model CAF). Cílem tohoto dotazníku
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420
VíceBabylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a
Obsah Předmluva Dějiny Babylónie Předehra Starobabylónské období ( před n. l.) Isin a Larsa Ešnunna a Elam Mari a Jamchad Asýrie Babylón na počátku vzestupu Babylón za Chammu-rabiho Chammu-rabiho nástupci
VíceISLÁM A ISLAMISMUS V ČESKÉ REPUBLICE
ISLÁM A ISLAMISMUS V ČESKÉ REPUBLICE ISLÁM A ISLAMISMUS V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Lhoťan & Da Vinci Prague Institute o.s. v Pstruží 2013 ISLÁM A ISLAMISMUS V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Lhoťan a Da Vinci Prague
VíceAbsolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí
Více22. 04. 2016 16:05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU
22. 04. 2016 16:05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU ALBÁNCI V ŘECKU 1) Vlajka Albánie 2) Vlajka Řecka. 1. ÚVOD Albánci v Řecku jsou příkladem velké alochtonní minority, která nemá přesně vymezenou oblast pobytu a žije
Vícev02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009
v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009 Trocha historie Nejstarší záznamy o pozorování tohoto jevu pochází z čínských kronik 22.10. 2137 př.n.l. Analogické odkazy lze najít ve starověké Mezopotámii
VíceMEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty
VíceZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE. 3. přednáška (verze na web)
ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE 3. přednáška (verze na web) ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE Státy a národy Subjekty mezinárodního práva Subjekty mezinárodního práva Kdo vlastně může legálně vystupovat v mezinárodních
VíceAzylová a imigrační politika Evropské unie
Azylová a imigrační politika Evropské unie Kateřina Bendová Stálá kancelář Jihočeského a Královéhradeckého kraje v Bruselu Obsah 1. Migrace... 2 1.1 Definice migrace a její členění... 2 1.2 Základní pojmy
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií NÁRODNOSTNÍ MENŠINY VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO.
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií NÁRODNOSTNÍ MENŠINY VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Diplomová práce Autor: Mgr. Daniel Rauscher Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Nevěděl,
VíceHistorické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace
Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011 Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace Historia magistra vitae Několik otázek na úvod sociální práce,
VíceVliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva
Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 15. října 2007 (16.10) (OR. fr) 13718/07 LIMITE AGRILEG 143 PRŮVODNÍ POZNÁMKA
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. října 2007 (16.10) (OR. fr) 13718/07 LIMITE AGRILEG 143 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 8. října 2007 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník,
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
Více(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,
7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí
VíceVýroční zpráva o situaci v oblasti mezinárodní ochrany na území ČR v roce 2009
Výroční zpráva o situaci v oblasti mezinárodní ochrany na území ČR v roce 2009 Odbor azylové a migrační politiky I. Hlavní trendy v oblasti mezinárodní ochrany v roce 2009 V roce 2009 Česká republika nadále
VíceM 8 Výkaz o střední škole podle stavu k 30. 9. 2011 Vysvětlivky
Liší-li se text či vysvětlivky uvedené na formuláři výkazu od těchto Vysvětlivek, platí verze uvedená v těchto Vysvětlivkách. Kdo a jak výkaz předává Povinnost předávat údaje ze školních matrik stanoví
VíceCizinci v České a Slovenské republice po roce Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci
Cizinci v České a Slovenské republice po roce 2000 Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci Lucembursko Švýcarsko Lotyšsko Kypr Estonsko Španělsko Irsko Rakousko Německo Řecko Itálie
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
Více4.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky
4.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 27.května 2013 Autorem materiálu
VíceNávrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky
241 10. funkční období 241 Návrh na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí
VíceVzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je
VíceVláda Mahmuda II. Spravedlivého Krymská válka ( ) Druhá etapa reforem ( ) Krize osmanské říše ( ) Absolutistická vláda Abdülhamida II.
Obsah Malá Asie ve starověku Nejstarší období Chetitská éra ( před n. l.) Říše Urartu (.. století před n. l.) Stát Frygů (.. století před n. l.) a Lýdů ( před n. l.) Doba helénská Doba římská a byzantská
VíceTisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015
Tisková zpráva Evropští spotřebitelé pod vlivem krize October 16, 2015 Andrea Winklerová Marcom T +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceOchrana & Bezpečnost 2015, ročník IV., č. 4 (zima), ISSN 1805-5656 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D., Makedonie a její zkušenosti s migrací (2015_D_04)
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Ochrana & Bezpečnost 2015, ročník IV., č. 4 (zima), ISSN 1805-5656 Makedonie a její zkušenosti s migrací 1 Anotace Příspěvek sumarizuje nedávné zkušenosti Makedonie s migračními
VíceUkrajinská pracovní migrace v ČeskU Migrace remitence (rozvoj) Dušan Drbohlav (editor) OBÁLKA. karolinum
Dušan Drbohlav (editor) Ukrajinská pracovní migrace v ČeskU Migrace remitence (rozvoj) karolinum OBÁLKA Ukrajinská pracovní migrace v Česku Migrace remitence (rozvoj) Dušan Drbohlav (editor) Recenzovali:
VíceZávěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY
VíceProměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová
Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V
VíceFakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie
Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie MÝTY 1. Neustále se z médií dozvídáme, že existují obnovitelné zdroje energie, které ke svému provozu nepotřebují žádných vstupů a budou nám moci zajistit
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 282 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 30.3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list
VíceMateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12
Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,
VíceRozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 6. ročník Rulf, J., Válková, V.: Dějepis Pravěk a starověk (SPN, 2000) Mandelová, H. a kol.: Pravěk, Starověk (Kartografie Praha 1995)
VícePrvní tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07
Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty
VíceSlaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli
Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,
VíceObyvatelstvo a bydlení
Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk
VíceHNILOBA POD POZLÁTKEM
HNILOBA POD POZLÁTKEM (aneb nestvůrné zločiny a neuvěřitelné podlosti kapitalistických mocností ve jménu peněz a moci) PŘEDMLUVA: Nedávno jsem napsal knihu s názvem ZLATÝ KOMUNISTI, v níž jsem se snažil
VíceEGAP a podpora exportu. Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014
EGAP a podpora exportu Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014 EGAP PARTNER ČESKÉHO EXPORTU Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. pomáhá českému exportu od roku 1992 100%
VíceStarověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou
Starověk vznik starověkých říší: Přední východ, Dálný východ (Indie, Čína), Egejská oblast 1) Staroorientální říše v Asii (od 3500 let př.n.l.) 2) Klasické říše u středozemního moře (od 1000 let př.n.l.)
Více- vojenské tažení evropských feudálů proti nevěřícím a později proti kacířům hlavně výpravy do Palestiny
Otázka: Křížové výpravy Předmět: Dějepis Přidal(a): janajireckova Křížové výpravy (11. 13. století) - fenomén středověku - vojenské tažení evropských feudálů proti nevěřícím a později proti kacířům hlavně
VíceHistorie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VíceCíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:
VíceHistorie 05. Středověk. Otázka číslo: 1. Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II.
Historie 05 Středověk Otázka číslo: 1 Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II. Habsburského bojoval o dědictví babenberské Otázka číslo: 2 České desky zemské
VíceEU základní informace
EU základní informace Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického
VíceZpráva o šetření. A - Obsah podnětu
V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní
VíceGymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Pravěk - charakteristika jednotlivých etap pravěku, předchůdci dnešního člověka - přírodní prostředí, způsob života lidských předků - pojmy: dělba práce, neolitická revoluce, matriarchát a patriarchát
VíceVýchodní Středomoří, asijské
Východní Středomoří, asijské Turecko rozloha: 780 580 km 2 počet obyvatel: 68 miliónů hlavní město: Ankara území: země ležící částečně na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě, většinou území v
VíceStudie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014
Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Autoři prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., VŠE v Praze Mgr. Kateřina Háblová, AGROFERT, a.s. Bc. Darja Krasnikova, VŠE
Více15. Dopravní nehody v evropském srovnání
15. Dopravní nehody v evropském srovnání Zdroje dat pro mezinárodní srovnání nehodovosti Dlouhodobý pokles nehodovosti v silniční dopravě v zemích EU vyústil v roce 2013 v nejnižší počet obětí v novodobé
Více1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na:
1 Úvod Zahraniční obchod České republiky s Čínou patřil v letech 2005 až 2012 v rámci celkových zahraničněobchodních vztahů České republiky k poměrně významným. Na celkovém obratu zahraničního obchodu
VíceVeřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP
I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá
VíceSchengen. 11.3.2009, Pardubice
Schengen 11.3.2009, Pardubice Schengen, Lucembursko 1 527 obyvatel, LAU II Počátky Schengenu uzavření tzv. Saarbrőckenské dohody, sjednána mezi SRN a Francií, 13.6.1984 důsledek protestůřidičů TIR proti
VíceZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU
Kód: e - 6013-13 Praha, 26. červen 2013 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU v roce 2005 až Zpracovaly: Kontakt: E-mail: Ředitel odboru: Ing. Jiřina Semanová Ing. Monika Bartlová Ing. Monika Bartlová,
VíceZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE. 5. přednáška (verze na web)
ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE 5. přednáška (verze na web) ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE Obyvatelstvo Vztah obyvatelstva a státu Kdo se vlastně sčítá při sčítání? 158 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o sčítání
VíceGymnázium Jana Nerudy
Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Mongolsko Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti 2014 Michal Brychta Obsah 1. Současné Mongolsko. 3 1.1. Obecné údaje
VíceKomentář k pracovnímu listu
Komentář k pracovnímu listu Název: Islám Cíle aneb K čemu by práce s tímto pracovním listem měla vést: Cílem PL je procvičit a upevnit si znalosti o islámu, zároveň jej zasadit do souvislostí s ostatními
VíceJAK POSÍLIT KOHERENCI ČESKÝCH POLITIK PRO MEZINÁRODNÍ ROZVOJ? REALISTICKÝ PŘÍSTUP V OBLASTECH MIGRACE, OBCHODU A ZEMĚDĚLSTVÍ
POLICY PAPER JAK POSÍLIT KOHERENCI ČESKÝCH POLITIK PRO MEZINÁRODNÍ ROZVOJ? REALISTICKÝ PŘÍSTUP V OBLASTECH MIGRACE, OBCHODU A ZEMĚDĚLSTVÍ (Prošlo oponentním řízením) Ondřej Horký červenec 2008 Ústav mezinárodních
VíceMinisterstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.
ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných
VíceSTANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK. přednesené dne 18. dubna 2012(1) Věc C-562/10. proti
Systém ASPI - stav k 15.10.2012 do částky 123/2012 Sb. a 43/2012 Sb.m.s. 62010CC0562 - Komise proti Spolkové republice Německo - poslední stav textu STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK přednesené
VícePŘEHLED VEDOUCÍCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ
SMSJM VŠE > PŘEHLED VEDOUCÍCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ Obsah Úvod 3 Mgr. Ing. Petra Cibulková 4 Ing. Tomáš Doležal 5 doc. Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D. 6 Ing. Zbyněk Dubský, Ph.D. 7 doc. PhDr. Jan Eichler,
Více