v malé zemi ležící v srdci Evropy krize vládní. Pád vlády v těžkých časech není ničím neobvyklým ani v dlouho zavedených demokraciích.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "v malé zemi ležící v srdci Evropy krize vládní. Pád vlády v těžkých časech není ničím neobvyklým ani v dlouho zavedených demokraciích."

Transkript

1 Uvodní slovo Milé čtenářky, milí čtenáři, začátek jara přinesl řadu významných událostí nejen na poli mezinárodním, ale i na domácí scéně. První slunečné měsíce se nesly ve znamení významných summitů a státních návštěv a až příliš aprílového počasí v domácí politice. Také Glopolis má za sebou pernou organizaci dvou mezinárodních konferencí. Jednou dnes začínáme a druhou končíme. Mezi ně se však vešla ještě přehršel aktuálních zajímavostí. Za první konferencí, která se konala v březnu pod názvem Potravinová krize rok poté Jak zajistit globální potravinou bezpečnost, se v sekci Zaostřeno ohlíží Kristýna Balajová. Úvodní řeč na ní pronesl zvláštní zpravodaj OSN pro právo na stravu, Olivier De Schutter. Hlad už dlouho není jedinou noční můrou obyvatel rozvojových zemí. V rychle rostoucích městech po celé Asii, Africe i na obou amerických kontinentech vytlačuje intenzivní urbanizace lidi do okrajových částí, kde jsou vystaveni vysokému riziku záplav a dalších klimatických katastrof. Komentář Elise Fordové, ředitelky evropské kanceláře Oxfam, a Petra Patočky upozorňuje na fakt, že v příštích letech bude dramaticky narůstat počet lidí zasažených klimatickou krizí. Tato skutečnost bude klíčová pro nárůst požadavků na objem humanitární pomoci směřující do postižených zemí. Daleko od hlavních dopadů krize potravinové i klimatické, ale stále blíže krizi ekonomické, vypukla v malé zemi ležící v srdci Evropy krize vládní. Pád vlády v těžkých časech není ničím neobvyklým ani v dlouho zavedených demokraciích. Jakmile však padne vláda v zemi, která právě předsedá Radě EU, a navíc řadě zásadních summitů, je téměř stoprocentní, že se země ocitne pod přísným drobnohledem a oprávněnou kritikou - okolního světa. foto Jan Žaloudek V úvodníku únorového čísla newsletteru Ivan Lukáš hodnotil průběh českého předsednictví slovy: Od začátku českého předsednictví EU neuplynuly ještě ani dva měsíce a česká vláda se už nejednou zapotila. O dva měsíce později zahajuje Petr Lebeda svůj příspěvek věnovaný krizi Českého předsednictví a výsledkům londýnského summitu G20 touto větou: Přelom března a dubna byl mezníkem českého předsednictví, na který hned tak nezapomenou nejen čeští občané, ale ani zahraniční politici a patrně ani historici. V jarním vydání GaRPa se můžete těšit na další ze specialit z bruselské kuchyně, kterou Vám naservíruje Adéla Pořízová. Tentokrát Obsah vydává Úvodní slovo...1 Kudy vede cesta z potravinové krize? Zpráva: Maria Martens (A6-0079/2009) Nakonec...10 Reforma globálního ekonomického vládnutí se ve své rubrice bude zabývat dlouhodobým závazkem Evropského parlamentu přispívat k rozvoji v Africe a ke zlepšování vztahů mezi EU a Afrikou. Nakonec Vás Ivan Lukáš nechá nahlédnout do svých poznámek o stavu reforem mezinárodních finančních institucí, které pořídil na druhé předsednické konferenci Svět v krizi: jaké reformy globální ekonomiky a politiky? pořádané Glopolis v předvečer summitu zemí G20. Diskusi o možných alternativách globálního rozvoje doplňuje i stručnou reflexí první zprávy Stiglitzovy komise. Příjemné čtení Vám jménem autorů přeje Ingrid Mitáčková. (1)

2 Kudy vede cesta z potravinové krize? Ohlédnutí za konferencí Potravinová krize rok poté Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost? Konferenci uspořádal Glopolis ve spolupráci s institucí Heinrich-Böll-Stiftung 4. března Její program se zaměřil zejména na strukturální příčiny potravinové krize, související s oblastí zemědělství a obchodu. K současné světové potravinové situaci, ke kvalitě zemědělských politik a fungování světového obchodu se zemědělskými komoditami se ve svých příspěvcích vyjádřili přední zahraniční a domácí odborníci. Účast na konferenci přijal Olivier De Schutter, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na stravu, Daniel de la Torre Ugarte z Ústavu pro analýzu zemědělské politiky na Univerzitě v Tennessee, Mamadou Cissokho, reprezentující Svaz organizací farmářů a zemědělských výrobců západní Afriky, a mnozí další. Příspěvky zahraničních hostů v mnoha případech nabídly odlišný pohled na vztah mezi liberalizací světového obchodu a chudobou v rozvojovém světě než je ten, se kterým se nejčastěji setkáváme v české široké i odborné veřejnosti. Olivier De Schutter, Mamadou Cissokho, Daniel de la Torre Ugarte, Alex Danau z belgické organizace Collectif Stratégies Aliementaires a Hannes Lorenzen, poradce Skupiny Zelených Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu, se shodli na tom, že současná podoba mezinárodního obchodu znemožňuje rozvoj zemědělství a zlepšení životní situace venkovanů v rozvojových zemích. Právě venkov a venkovské obyvatelstvo přitom představují jádro světové chudoby. zdroj Úvodní řeč Oliviera de Schuttera byla vynikajícím odrazovým můstkem pro diskuzi o roli zemědělství a obchodu v boji s chronickou chudobou. Představa, že globální potravinovou krizi vyřešíme jednoduchým navýšením objemu zemědělské produkce, je zjednodušující a mylná, uvedl ve svém příspěvku De Schutter. Ve většině případů není hlad a podvýživa výsledkem faktického nedostatku potravin, ale nízké kupní síly širokých vrstev obyvatel, které na jídlo jednoduše nemají finanční prostředky. Polovinu z téměř jedné miliardy lidí, žijící v dlouhodobém nedostatku potravin, tvoří drobní zemědělci, pětinu obyvatelé venkova bez vlastní půdy, desetinu rybáři a pastevci a pětinu městské obyvatelstvo. Vlády rozvinutých a rozvojových zemí by podle De Schuttera neměly primárně usilovat o masivní navýšení produkce, ale měly by se zaměřit na jádro problému odstranění hladu a extrémní chudoby. To si vyžádá celou řadu opatření. Je nutné zlepšit přístup chudých venkovanů k přírodním zdrojům, zejména k půdě, a posílit pozici drobných zemědělců ve výrobním řetězci tak, aby své produkty nemuseli prodávat za směšně nízké částky. Takové kroky si žádají radikální odklon od převládajícího zemědělského modelu stejně jako od směru, kterým se dlouhodobě ubírá mezinárodní obchod. Intenzivní zemědělský model, prosazovaný tzv. Zelenou revolucí v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, měl dalekosáhlé negativní dopady na životní prostředí a sociální situaci venkovských obyvatel. Úvahy o zvyšování produkce se tedy podle zvláštního zpravodaje OSN pro právo na stravu tentokrát musejí vydat jiným směrem. Bude zejména nutné pečlivě prozkoumat možnosti ekologických forem zemědělství. Mají totiž dvě velké výhody: jsou cestou ke zmírnění klimatických změn a nevyžadují náročné zemědělské vstupy a techniku, kterou si drobní rolníci nemohou dovolit. Olivier de Schutter také prohlásil, že současný obchodní systém trpí vážnými nedostatky. Je založen na představě, že je nejvýhodnější specializovat zemědělský sektor na produkci konkrétní komodity, v níž má země komparativní výhodu. Výsledkem však je, že některé země permanentně získávají, zatímco jiné neustále ztrácejí. Rozvojové země se orientovaly na produkci kávy, kakaa a dalších komodit, jejichž cena dlouhodobě klesala. Zároveň neprodukují základní potraviny a jsou proto závislé na světovém trhu. Jak je tato situace nebezpečná, ukázala právě probíhající potravinová krize. Rozvojové země by se proto měly snažit (2)

3 diverzifikovat svoji zemědělskou výrobu a dosáhnout maximální potravinové soběstačnosti. Podle De Schuttera je současný obchodní režim v rozporu s odbouráním chudoby také proto, že podstatně zvýhodňuje velké, koncentrované výrobce na úkor milionů drobných zemědělců v rozvojových zemích. Dnešnímu fungování trhu je zcela cizí pojetí lidských práv, a mezi nimi práva na stravu jako nejvyšší hodnoty stojící vysoko nad obchodními zájmy vlivných skupin. Podle Daniela de la Torre Ugarteho, dalšího významného hosta konference, musíme nutně posílit postavení drobných zemědělců ve výrobním řetězci a zaručit rovnoměrnější globální rozložení zemědělské výroby. K tomu je nutné zavést přísnější nástroje pro řízení nabídky. Jsou jimi například množstevní kvóty na výrobu určité potraviny nebo komodity či vyjmutí části půdy ze zemědělské produkce. Největší výrobci by v důsledku těchto opatření přestali produkovat levné dotované přebytky a otevřel by se tak prostor pro širší využití zemědělského potenciálu v rozvojových zemích. Torre Ugarte podobně jako De Schutter varoval před řešeními, ke kterým se státy ve snaze zvýšit zemědělskou produkci uchylovaly v minulosti. Mezi ně patří například konverze brazilských savan cerrados na monokultury sóji či první Zelená revoluce iniciativy, které měly vážné negativní dopady na ekosystémy, životní prostředí a sociální situaci obyvatel venkova. Je jednoduché dosáhnout snížení cen potravin tím, že jednoduše masivně zvýšíme produkci. Za takové řešení se však draze platí. Podle Torre Ugarteho by se svět měl odklonit od převládajícího modelu zemědělské produkce. Alarmující je zejména nerovnováha mezi rostlinnou a živočišnou výrobou: Obrovský objem zemědělských komodit se každoročně spotřebuje na výkrm dobytka a nadměrnou produkci masa. Znepokojuje nás sice, že část sklizně je využita na agropaliva, ale otázka krmiv nás nechává v klidu. Hannes Lorenzen na pražské konferenci představil studii Zodpovědný obchod udržitelné zemědělství a zdůraznil jeden z jejích klíčových principů zásadu hospodářské subsidiarity. Podle ní by měla být obchodní politika strukturována tak, aby hospodářská výměna na místní, národní a případně regionální úrovni měla přednost před obchodem na úrovni kontinentální nebo celosvětové. To by znamenalo zcela odlišné postavení mezinárodního obchodu a jeho pravidel, než jak je tomu v současné době. Podle Hannese Lorenzena jsou pravidla Světové obchodní organizace, která omezují právo členských zemí autonomně rozhodovat o vlastní obchodní politice, nedemokratická a nepřátelská k základním lidským právům. Pokud má být Světová obchodní organizace do budoucna zachována, musejí se radikálně proměnit principy jejího fungování. Alex Danau také zdůraznil význam lokálně vyráběných potravin. Na příkladu Senegalu ukázal, že v období nejvyšších cen potravin na jaře 2008 byly ceny lokálních produktů nižší než ceny dovážených potravin. Je tomu tak proto, že do ceny importovaných potravin se nutně promítnou momentální ceny komodit na světovém trhu. Rozvojové země by se proto neměly orientovat na mezinárodní trh, ale spíše na zvyšování vlastních výrobních kapacit a posilování lokálních a regionálních trhů. Otevírání se levnému importu v rámci další liberalizace světového obchodu je s těmito cíli zcela neslučitelné. Zásadní význam samozásobení regionů v rozvojových zemích zdůraznil také náměstek ministra zemědělství ČR Jiří Urban. Absurdnost a škodlivost situací, které někdy vytváří masivní globální obchodování se zemědělskými komoditami, ilustroval na příkladu dovozu krmiv do Evropské unie: Dovážíme z Jižní Ameriky krmiva pro dojnice, abychom mohli vyrobit nadprodukci mléka, které se potom obtížně zbavujeme. Náměstek Urban na rozdíl od Daniela de la Torre Ugarteho nevěří v regulaci nabídky a poptávky. Místo toho jako lék na nesmyslné dovozy a vývozy komodit z obrovských vzdáleností navrhuje regulaci pomocí podobného systému, jako je evropský cross-compliance (soubor podmínek v oblasti ochrany životního prostředí, které zemědělec musí splnit, chce-li získat evropské dotace). Na konferenci zazněly i názory ve prospěch současných zásad fungování mezinárodního obchodu a jeho další liberalizace. Někteří hosté vyjádřili přesvědčení, že posilování lokální výroby potravin v rozvojových zemích a otevírání se konkurenci z rozvinutých států s dotovanými zemědělskými sektory nejsou vůbec v rozporu. (3)

4 Flavio Coturni z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise řekl, že liberalizace multilaterálního i bilaterálního obchodu (v rámci Rozvojového kola z Dauhá a Dohod o hospodářském partnerství mezi EU a zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku) je významným faktorem snížení kolísavosti cen zemědělských komodit a dosažení globální potravinové bezpečnosti. Coturni však také zdůraznil, že proces dalšího otevírání trhů musí podléhat jasným pravidlům, například ve formě správně nastavených mechanismů tzv. odlišného a zvláštního zacházení pro rozvojové a nejméně rozvinuté země. Zároveň naznačil, že jednání kola z Dauhá mohou s nástupem nové americké administrativy nabrat zcela jiný směr než dosud. V amerických vládních dokumentech z počátku března tohoto roku se uvádí, že bude nutné napravit nevyváženost současných jednání. V liberálně tržním duchu se nesl také příspěvek prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče: Základním principem společné obchodní a společné zemědělské politiky Evropské unie by měla být otevřenost a jejich nedílnou součástí rozvojová dimenze. Nepřípustnost protekcionistických opatření byla ostatně tématem právě skončeného mimořádného summitu EU, prohlásil náměstka ministra Hlaváč během odpolední diskuze u kulatého stolu. Globální potravinovou bezpečnost může posílit liberalizace světového obchodu, která by měla zajistit přirozeně fungující lokální trhy. Skutečně věřím, že tak přeregulovaný sektor jako zemědělství má jít cestou liberalizace, konstatoval Hlaváč. Podle Mamadou Cissokha jsou však deregulační opatření na místě v případě zemědělství evropského, nikoliv afrického. V subsaharské Africe téměř neexistují dotace pro zemědělce, vývozní subvence, množstevní kvóty či přísné normy na kvalitu potravin, které jsou charakteristické pro společnou zemědělskou politiku EU a zemědělské politiky jiných rozvinutých států. Silná zemědělská politika zcela chybí a afričtí zemědělci na to tvrdě doplácejí. Cissokho, významný občanský aktivista a zemědělec ze Senegalu, podobně jako Hannes Lorenzen zdůraznil princip hospodářské subsidiarity: Přejete-li si, aby se naše zemědělství rozvíjelo, nemůžeme se zaměřovat na vývoz pro evropský či americký trh, ale především na výrobu pro lokální spotřebu. Musíme chránit výrobce před dotovanou konkurencí levných produktů z Evropy, pomoci jim s vybudováním skladů a umožnit prodej jejich zboží na místních trzích. Zdůraznil, že jedině tento přístup může zlepšit postavení drobných a samozásobitelských zemědělců subsaharské Afriky. Právě tito zemědělci, nikoliv velké farmy, specializující se na vývoz, jsou klíčoví pro potravinovou situaci v této části světa. Navíc právě venkovské obyvatelstvo se svým vztahem k půdě a s tradičními formami produkce a spotřeby je nositelem kontinuity tradic a kulturního bohatství. Podle Cissokha cesta subsaharské Afriky z chudoby nespočívá v dalším snižování obchodních bariér, ale právě naopak: Afrika potřebuje svobodu v nastavení ochranných opatření tam, kde jich je třeba. To se často týká právě zemědělství. Afričané nechtějí nic víc, než co si v Evropě sami dopřáváte: chtějí silnou zemědělskou politiku, která posílí postavení lokální produkce a místních výrobců. (4)

5 Klimatické změny ohrožují nejchudší Než se hrdinovi filmu Milionář z chatrče Jamalu Malikovi podaří vyhrát v televizní soutěži a být se svou milovanou, musí překonat mnoho útrap. Vyrůstá v mumbajském slumu zmítaném náboženským násilím, bez rodičů, na hromadě odpadků a neunikne ani gangsterům. Film však vůbec neinformuje o jiném rostoucím nebezpečí, které hrozí Jamalovi a jemu podobným lidem, a tím je počasí. Mumbaj (dříve Bombaj) je jedním ze světových velkoměst, která jsou vůbec nejzranitelnější vůči záplavám. Přitom více než polovina jeho obyvatel žije ve slumech, z nichž je většina postavena na rekultivované mokřadní půdě. V červenci 2005 vzaly záplavy život devíti stovkám lidí; většinou šlo o sesuvy půdy a zřícené budovy. Kvůli rozpadající se kanalizaci, neřízenému rozvoji a zničení mangrovových mokřadů, které kdysi vydatné deště pohlcovaly, musejí chudí lidé čelit stále větším rizikům spojeným s podnebím v tomto obrovském velkoměstě. Nejedná se jenom o Mumbaj. V rychle rostoucích městech po celé Asii, Africe i na obou amerických kontinentech - od Jakarty až po Lagos nebo Port-au-Prince - vytlačuje intenzivní urbanizace lidi do okrajových částí, kde musejí žít s velkým rizikem záplav a dalších klimatických katastrof. Změny klimatu zároveň přinášejí nepředvídatelné výkyvy počasí s vyšším počtem bouřek i s jejich vyšší intenzitou. Zvyšující se hladiny moří způsobí, že 200 milionů lidí bude žít v pobřežních zátopových oblastech a riskovat ztrátu domova i živobytí. Následky budou obrovské. Výzkumy, které provedla humanitární organizace Oxfam, ukazují, že za pouhých šest let se počet lidí zasažených klimatickou krizí zvýší o 54 %, ze současných 250 na 375 milionů. Tato čísla nezahrnují obrovský počet lidí zasažených válkami, sopečnou činností a zemětřesením. Pro chudé znamenají extrémní výkyvy počasí naprostou katastrofu. Američané to zažili na vlastní kůži, když na New Orleans udeřil hurikán Katrina. Chudí lidé žijí s větší pravděpodobností v hustě obydlených oblastech, ve vratkých domech, bez úspor či přístupu ke zdravotní péči. A protože žijí na samém okraji společnosti, snadněji přijdou o život nebo jsou uvrženi do absolutní bídy. Jejich vnitrozemští příbuzní jsou však také zranitelní. Obrovské počty lidí ve východní a střední Africe a v jižní Asii ve stále větší míře postihuje cyklus každoročního sucha a záplav. V roce 2008 za sebou silné deště v Etiopii zanechaly miliony lidí, odkázané na potravinovou pomoc. Ve stejném roce téměř čtyři miliony lidí, většinou vesničanů, zasáhly povodně v indickém Biháru. Mnoho klimatických katastrof se v novinových titulcích ani neobjeví. Kdo si dnes vzpomene, že Haiti loni zasáhly čtyři hurikány, anebo že rok předtím byly zaplaveny rozsáhlé oblasti v Mexiku? Kumulativní dopady těchto katastrof však jsou dalekosáhlé. Jak řekl John Holmes, koordinátor OSN pro pomoc při mimořádných událostech: Každá tato událost sama o sobě neznamenala tak velký počet mrtvých, ale když je sečteme, je to katastrofa nedozírných rozměrů. Masivní nárůst katastrof by byl dostatečně šokující, i kdyby si svět dokázal poradit už se současnými humanitárními pro- (5)

6 blémy. Mezinárodní systém však současné krize řeší jen velmi obtížně příkladem mohou být miliony hladovějících v Somálsku a stovky tisíc osamocených lidí bez domova v džunglích v Kongu. V roce 2006 svět vynaložil na humanitární pomoc přibližně 14,2 miliard dolarů, což je méně, než kolik se utratilo za videohry. Udržet krok s očekávaným nárůstem katastrof znamená, že svět bude muset vynaložit asi 25 miliard dolarů, aby zachoval alespoň současnou úroveň humanitární pomoci. Při nákladech asi 50 dolarů na osobu to však nestačí ani na základní potřeby. Kdyby vlády všech zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) věnovaly tolik finančních prostředků, kolik dává jejich 10 nejštědřejších zemí, pak by se globální humanitární pomoc zvýšila na 42 miliard dolarů. Pomoc je nutné nejenom navyšovat, ale je nutné ji také vynakládat spravedlivějším způsobem. V roce 2004 získaly oběti tsunami v Asii v průměru pomoc ve výši 1241 dolarů na osobu. V Čadu, kterému se média věnovala mnohem méně, získali podobně strádající lidé jenom 23 dolarů na osobu. Jejich neštěstí spočívalo v tom, že prožívali katastrofu, která byla pomalá, tichá a zákeřná. Chudé země mohou udělat hodně pro to, aby se vyrovnaly s následky bouří a záplav když je zde politická vůle. Bangladéš, Kuba a Mosambik do ochrany svých obyvatel investovaly hodně prostředků a ztráty na životech jsou zde při katastrofách mnohem menší než v jiných chudých zemích. Jejich příkladem by se mohlo řídit více zemí, pokud navíc získají pomoc od bohatých zemí a jejich vlády se zavážou investovat do podobných preventivních opatření. Bohatý svět musí chudým zemím poskytnout nejenom kvalitnější a masivnější pomoc, ale musí jim pomoci vyrovnat se i s následky klimatických změn. Oxfam odhaduje, že bude třeba poskytnout minimálně 50 miliard dolarů ročně (kromě rozpočtů určených na běžnou rozvojovou spolupráci), které by postiženým lidem pomohly chránit se před negativními důsledky klimatických změn. Znamená to šlechtění plodin odolných vůči suchu nebo záplavám, zlepšení infrastruktury, vybudování mostů a silnic v oblastech náchylných k povodním nebo zpevnění budov tak, aby vydržely rostoucí počet hurikánů. Vybudování ochrany proti klimatickým katastrofám v celých regionech je dlouhodobá a velmi složitá záležitost. V době recese jen velmi málo západních politiků sklidí za navyšování prostředků na pomoc potlesk. Nesklidí ho nejspíš ani za spolupráci s chudšími národy na tak obtížném úkolu, jakým je zkvalitnění humanitárního systému. Hollywoodští režiséři točící filmy o indickém chlapci, jež postavil hráz, aby ochránil svůj slum, žádné Oskary nedostávají. To však neznamená, že by toto téma bylo méně naléhavé nebo méně důležité. Krátce Nulový dopad schůzky ministrů zemědělství skupiny G8? Od 18. do 20. dubna se sešli ministři zemědělství skupiny G8, aby společně řešili konkrétní návrhy, které by vedly k dosažení potravinové bezpečnosti ve světě. Tato schůzka představovala jedinečnou příležitost k tomu, aby byla věnována náležitá pozornost problematice jedné miliardy hladovějících lidí. Záhy se však proměnila v příležitost promarněnou, neboť nepřinesla žádná řešení, jak poznamenal jeden z úředníků OSN. Skupina G8 má ve zvyku organizovat schůzky s nulovým dopadem na životní prostředí. Bohužel se ukazuje, že se vyhýbá také jakýmkoli dopadům v boji s hladem. (6)

7 Poločas rozpadu a polovičatost G20 Přelom března a dubna byl mezníkem českého předsednictví, na který hned tak nezapomenou nejen čeští občané, ale ani zahraniční politici a patrně ani historici. Pro ČR to měl být poločas a zároveň vyvrcholení působení v čele EU. Velkolepost prvního dubnového týdne velkých summitů, historických milníků a transatlantické obrody však hodně zkalil poslední březnový týden, v němž padla česká vláda. Zatímco význam setkání G20 v Londýně ukážou až nejbližší měsíce, českému předsednictví už negativní hodnocení nikdo neodpáře. Těžko vymyslet účinnější způsob, jak jediným hlasováním v parlamentu na dlouhé roky zpochybnit mezinárodní pověst země. Osobní ambice a nevraživosti politiků v různých formách opozice již z definice neberou v potaz veřejný zájem. Zákeřný pád vlády těsně před klíčovými akcemi předsednictví ale dlouhodobě neprospěje ani ideovým zájmům sociální demokracie a Hradu. Populistický oportunismus ČSSD vrazil nůž do zad slibnému procesu euro-socializace značné části ODS. Krátkozraká, euroskeptická zaslepenost menší části ODS a prezidenta (ačkoliv kdoví, co vše ještě bylo v této vysoké hře) pak poskytla medvědí službu i důležitým demokratickým protiargumentům v nelehké debatě o Lisabonské smlouvě. Za větší průhlednost rozhodování, odpovědnost evropských politiků a zohlednění mimoekonomických a nezápadních zájmů se totiž zasazuje i značná část nevládních organizací včetně těch rozvojových. Nezodpovědné chování vrcholných českých politiků (včetně ústavních institucí) je vodou na mlýn těm, kteří usilují o to, aby první české předsednictví EU bylo zároveň posledním plnohodnotným předsednictvím ČR a dalších mladých demokracií. Nahrává totiž argumentům, že malé, nezkušené, navíc postkomunistické státy nejsou s to zodpovědně vést globálního hráče (a že nakonec bude nejlepší Evropu a svět řídit starým dobrým koncertem západních velmocí a úzkou skupinou eurokratů v Bruselu). Původně euroskeptická vláda Mirka Topolánka byla na velmi dobré cestě prokázat pravý opak. I ministři, kteří dlouho odmítali jezdit do Bruselu, se chopili svých rolí velmi zodpovědně. Po každém těžce vyjednaném kompromisu uvnitř či zastupování EU navenek rostlo nejen jejich sebevědomí a důvěryhodnost, ale také pochopení toho, o čem vlastně evropská integrace (a globalizovaný svět) je. Hlasování o Lisabonské smlouvě v poslanecké sněmovně toho je dobrým dokladem. A tak parlamentní schůze 24. března 2009 podryla nejen naši pověst v zahraničí, ale také evropskou demokracii a kultivaci domácí evropské politiky. Velké summity na počátku dubna se naštěstí připravovaly dlouho v předstihu předtím, než krizi globální doplnila i krize českého předsednictví. První evropská návštěva nové naděje v čele americké administrativy po trase Londýn Štrasburk Praha do značné míry naplnila příslib nové fáze řešení současných globálních krizí. Přinejmenším Barack Obama pomohl vyjednat kompromis o novém šéfovi NATO s Tureckem a jasně signalizoval, že USA se aktivně zapojí do globálního odzbrojení i řešení klimatických změn. Na londýnském summitu skupiny G20 pak nový americký prezident podpořil řadu důležitých finančních reforem, které navrhovaly státy kontinentální Evropy a mnohé nevládní a rozvojové organizace. Zda vzletnou rétoriku vrcholných představitelů USA i dalších zemí G20 budou následovat konkrétní změny, ale ukáže až čas. Zatím summit 2. dubna ukázal, že když je situace vážná, politici ze Severu i z Jihu se dokážou domluvit na řadě kroků tak zásadních, že by se před tři čtvrtě rokem ani nedostaly na pořad jednání. Regulace finančních trhů, reforma finančních institucí a zejména společné nalévání peněz do dramaticky sesychající globální ekonomiky včetně 50 miliard dolarů pro nejchudší země, to všechno jsou kroky správným směrem. Jdou za rámec toho, kam se zatím dostala skupina G8. Striktní, byť mírně populistický a místy vágní postup vůči nejznámějším parazitům finančního systému s minimální společenskou přidanou hodnotou, jako jsou daňové ráje a hedgeové fondy, doplnily mediálně nezajímavé, ale klíčové náznaky skutečně tektonických posunů. V textu komuniké lze vystopovat stopy vůle odzvonit globálnímu finančnímu kasinu, obnovit nezastupitelnou roli státu v ekonomice a nenechat zcela na holičkách chudé země v období, kdy na ně začíná s plnou vahou dopadat krize, na níž mají nulový podíl. Ale svět v krizi takových rozměrů potřebuje víc vizi ekonomické transformace. (7)

8 Ačkoliv posun politické moci ze Severu na Jih je zjevný a zřejmě trvalý, do nového světového ekonomického pořádku mají výstupy z Londýna stále daleko. G20 je bezesporu pokrokem vůči G8, ale o reprezentativním rozhodovacím procesu za účasti malých a chudých států či zasazení do rámce OSN stále není řeč. Kosmetické reformy (zejména v regulaci bankovnictví), staré recepty (další liberalizace) a finanční injekce (nedostatečně sladěné a domyšlené) pak neřeší kořeny současných nejžhavějších krizí. Nejenže přiměřená míra regulace a dohledu se má týkat pouze systémově důležitých finančních institucí (nikoliv všech nezodpovědných firem), ale G20 nemá zatím odvahu zpochybnit nepřiměřeně dominantní roli celého finančního sektoru v rámci ekonomického systému. Další rychlé a plošné otvírání rozvojových zemí globálnímu obchodu včetně liberalizace finančních služeb a investic, striktních pravidel pro práva duševního vlastnictví, ale omezené role státu v regulaci a poskytování veřejných služeb (takzvané netarifní překážky obchodu a přístup k vládním zakázkám) totiž nepřestaly patřit mezi klíčové ekonomické zájmy evropských firem ani během krize. Obzvláště ničivé důsledky pak měla liberalizace zemědělského obchodu výrazně snížila kapacity chudých zemí vyprodukovat dostatek vlastních potravin. Ani ne polovina z 1,1 bilionu dolarů na pomoc globální ekonomice, které oznámila G20 jako hlavní výstup londýnské schůzky, jsou nové či zaručené zdroje. Nicméně spolu s předcházejícími balíčky se protikrizová opatření s velkou pravděpodobností vyšplhají během let na 3,25 % globálního HDP. Odborné odhady však říkají, že v čase, kdy vrcholí jednání o klimatických změnách, v lepším případě 23 %, v horším pouhých 8 % z nich budou investice do nízkouhlíkové ekonomiky. Ani slíbená dvacetina z této sumy pro chudé země od mezinárodních finančních institucí (zejména Mezinárodního měnového fondu, jehož role v řešení krize se dramaticky zvýšila) nakonec nemusí být ani zcela nové, ani rychlé peníze. Hlavně však nemáme žádné záruky, že je vlády dostanou bez politických a ekonomických podmínek, které dláždily cestu současné krizi. Navržené reformy rozhodování a hlavně ekonomických politik MMF a dalších kontroverzních mezinárodních organizací zatím jsou pouhý slib. Jak vážně k nim přistoupí ministři financí, uvidíme již na výročních zasedáních bretton-woodských institucí dubna ve Washingtonu. Odkladem razantních systémových reforem až na dobu, kdy se hlavní ekonomiky opět odrazí ode dna, riskujeme, že se pro ně zcela vytratí příhodná chvíle, veřejná podpora a poslední zbytky politické vůle i v těch zemích, kde zájem o dlouhodobější řešení globálních problémů není zcela v zajetí zájmů vlivných firem a sebestředných politiků. autor Petr Lebeda Krátce Na konferenci v Bonnu začala finální fáze vyjednávání o klimatu Poslední březnovou neděli bylo v Bonnu zahájeno dvoutýdenní setkání pracovních skupin Úmluvy OSN o klimatických změnách. Jednalo se o první dostaveníčko vyjednavačů v roce, který vyvrcholí prosincovou schůzkou v Kodani. Právě na ní má být vytvořena finální dohoda o nastavení globálního režimu, jenž nahradí stávající Kjótský protokol. Březnová štafeta vyjednávání bude pokračovat v červnu, kdy se bude poprvé vyjednávat o konkrétním návrhu textu dohody. (8)

9 Zpráva: Maria Martens (A6-0079/2009) - O sdělení Rok po Lisabonu: partnerství mezi EU a Afrikou v praxi (2008/2318(INI)). Zpravodajem byla z vlastního podnětu Maria Martens, která ve Výboru pro rozvoj působí jako koordinátorka za největší frakci Evropského parlamentu: Evropská lidová strana - Evropští demokraté. Tuto funkci zároveň plní i Nirj Deva, člen Britské konzervativní strany. Zpráva se zabývá dlouhodobým závazkem Evropského parlamentu přispívat k rozvoji v Africe a ke zlepšení vztahů mezi EU a Afrikou. Posílení vazeb, které spojují tyto kontinenty, představuje významnou přidanou hodnotu pro obě strany a je rozhodující výzvou zejména v časech globální nejistoty a dramatického hospodářského vývoje. Evropský parlament se zaměřil na vztahy mezi EU a Afrikou ve dvou nedávných zprávách. V roce 2005 Parlament přijal usnesení o rozvojové strategii pro Afriku, v němž kritizoval nedávno přijatou strategii EU pro Afriku jako příliš jednostrannou. O dva roky později přijaly Afrika a EU novou společnou strategii, jejímž záměrem bylo dosáhnout vyrovnanějšího vztahu a převážně dvoustranného přístupu obou účastníků. Kromě uvedených usnesení byl Evropský parlament mimořádně aktivní, pokud jde o posilování spolupráce a dialogu mezi Afrikou a EU. Parlament například pravidelně vysílá delegace na zasedání Panafrického parlamentu, kontakty mezi těmito dvěma institucemi jsou velmi časté a jejich předsedové se setkávají při řadě příležitostí. V říjnu 2008 oslovil předseda Evropského parlamentu Pöttering plénum Panafrického parlamentu. Oba parlamenty navíc jmenovaly delegace pro vzájemné vztahy a zorganizovaly řadu společných akcí. Evropský parlament rovněž poskytl Panafrickému parlamentu technické poradenství a pomoc s budováním kapacit prostřednictvím své kanceláře pro podporu parlamentní demokracie. Pokud jde o společnou strategii, rok pro jejím přijetí lze konstatovat, že zatímco jednotlivé prvky její institucionální struktury byly více či méně zkonsolidovány, v praxi došlo jen k velmi malému skutečnému pokroku, a to ve většině z osmi tematických partnerství. Vzhledem k tomu, že první akční plán je stanoven na období do roku 2010, bude zapotřebí některé kroky urychlit, pokud mají být ambiciózní cíle splněny. V Africe i v Evropě závisí důvěryhodnost takové strategie mezilidských kontaktů na schopnosti poskytovat hmatatelné výsledky, které se projeví ve skutečném zlepšení kvality života obyvatelstva Afriky. Zpráva také vytyčuje šest oblastí, kde jsou efektivní výsledky obzvláště důležité k tomu, aby společná strategie byla úspěšná: mír a bezpečnost, řádná správa věcí veřejných v nejširším slova smyslu, problematika obchodu včetně pomoci v oblasti obchodu, regionální hospodářská společenství, únik kapitálu a klíčové oblasti rozvoje společnosti, jako je zdraví a vzdělávání. Společná strategie se výslovně zavazuje k zapojení občanské společnosti. Tento příslib se však ještě musí zhmotnit zejména na africké straně v praktické rovině. V této věci je zapotřebí jednat skutečně rychle. Závěrem zpráva požaduje specifický finanční nástroj k provádění společné strategie, který by soustředil všechny existující zdroje financování jasným a předvídatelným způsobem, umožňujícím plánování, a rovněž začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu. Tato zpráva byla schválena na plenárním zasedání ve Štrasburku 24. března 2009 převahou hlasů 588 pro, 38 proti, 13 se zdrželo hlasování. (9)

10 Reforma globálního ekonomického vládnutí poznámky z konference ve světle dubnové londýnské schůzky G20 V rámci konference Svět v krizi, kterou pořádal Glopolis ve dnech 30. března až 1. dubna v Praze v Michnově paláci, se konala dílna pod názvem Globální ekonomické vládnutí jak učinit trhy a instituce transparentnějšími a odpovědnějšími? Z množství vytyčených otázek se diskutující zaměřili především na problematiku změny mezinárodní finanční architektury, na úlohu Mezinárodního měnového fondu ve světě po krizi a problematiku demokratizace ostatních mezinárodních institucí, odpovědných za finanční regulaci. Budeme se zabývat obsahem příspěvků jednotlivých účastníků, diskusí, která k nim proběhla, a hlavní závěry, které z ní vyplynuly ve formě možných alternativ ke stávajícímu modelu světové finanční architektury. Na závěr se uvedeme, co z nastíněných doporučení bylo nakonec na summitu dvaceti ekonomicky nejsilnějších států světa 2. dubna 2009 v Londýně přijato. V první části panelové diskuze se Bhumika Muchhala z Third World Network ze Ženevy zabývala rolí MMF v globální ekonomice a politikou, kterou tato instituce v současné době prosazuje. Uvedla, že MMF se opět vrátil do hry, především od schůzky G20 ve Washingtonu v roce 2008, kde získal nový, silnější mandát od členských států a navýšení svých zdrojů. Poučila se však instituce z asijské finanční krize z konce devadesátých let a změnila svou politiku kondicionality? Při pohledu na doporučení, které spolu s 2008 Gruzie, Ukrajina, Maďarsko, Island, Lotyšsko, Pákistán, Srbsko a Bělorusko, je patrné, že k tomu nedošlo. I přes oficiální vyhlášení reprezentantů MMF prosazuje Fond to, co nazývá fiskální konsolidací, jinými slovy těsnou monetární a fiskální politiku. Tak jako vždy klade důraz na snižování deficitu a zvyšování úrokové míry na úkor veřejných výdajů. Uveďme jen jeden příklad za všechny: v únoru 2009 výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn řekl: Od ledna roku 2008, kdy jsem promluvil v Davosu, obhajuje Fond fiskální stimul za účelem obnovení globálního růstu. Ohledně toho teď panuje široký konsenzus. Do jaké míry je pak ve shodě s tímto tvrzením kondicionalita přiřazená k půjčce Srbsku v lednu toho samého roku? V dokumentech, které jsou součástí půjčky, se dočteme, že když se bere v úvahu procyklický fiskální postoj od roku 2006 a limitované rozpočtové finanční možnosti, není teď žádný prostor pro proticyklické fiskální uvolňování. Fiskální politika bude navíc muset zásadně omezit růst nominálních mezd ve vládních sektorech a veřejných podnicích. Ale Fond se ani nepokusil vypracovat žádné analýzy dopadu těchto procyklických politik na upadající ekonomiky! Ve druhé části panelové diskuze pak Peter Chowla z Bretton Woods Project z Velké Británie rozšířil analýzu o další mezinárodní finanční instituce a zabýval se mezinárodní finanční architekturou jako celkem. V úvodu upozornil na to, že globální finanční architektura v tom stavu, v jakém se v dnešní době nachází, není výsledkem nějakého jednotného plánu, ale postupného vývoje. Důsledkem je množství mezinárodních finančních institucí s překrývajícími se kompetencemi. Nejzávažnějším nedostatkem je však jejich nedostatečná reprezentativita. V roce 1998 bylo založeno Fórum finanční stability, které bylo reakcí na finanční krizi v Asii; jeho cílem je koordinace mezi národními a mezinárodními autoritami a dozorčími institucemi za účelem podpory finanční stability. Tři místa ve výkonné radě jsou vyčleněna pro každého člena G7. Z rozvojových zemí jsou bohužel zastoupeny jen Hongkong a Singapur. I když na washingtonské schůzce v roce 2008 se G20 dohodla rozšířit organizaci o všechny členy tohoto seskupení, není to dostatečné řešení, protože většina rozvojových zemí bude stále nedostatečně reprezentovaná. Banka pro mezinárodní platby má za úkol zajištění koordinace mezi centrálními bankami, zejména zajištění koherence monetárních a makroekonomických politik. Její Radu ředitelů tvoří výhradně zástupci rozvinutých zemí. Basilejský výbor pro bankovní dohled byl založen v roce 1974, jeho cílem je koordinovat dohled nad mezinárodními bankovními skupinami a poskytovat standardy dohledu. Rozvojové země nejsou v této instituci formálně zastoupeny vůbec. A konečně Rada pro mezinárodní účetní standardy nemá mezi členy žádné rozvojové země a reprezentuje především zájmy rozvinutých zemí a soukromého sektoru. (10)

11 Nejreprezentativnější je podle Chowla Světová obchodní organizace, kde je zastoupena většina rozvojových zemí, které zároveň mají možnost mít skutečný vliv na chod této instituce. Na základě diskuze se pak přítomní shodli na alternativách ke stávajícímu modelu fungování globálního finančního systému. Závěry do značné míry reflektují také závěry Komise expertů OSN, vedené profesorem Josephem Stiglitzem, kterou pověřil prezident Valného shromáždění, aby se zabývala reformami mezinárodního měnového a finančního systému v návaznosti na globální finanční krizi. Za prvé: MMF by neměl být primárním nástrojem na poskytování půjček měly by být zváženy regionální alternativy. Za druhé: MMF by mělo přestat prosazovat procyklické politiky. Za třetí je zásadní, aby došlo k reformám bretton-woodských institucí ještě předtím, než budou navýšeny jejich zdroje. Za čtvrté je potřeba provést reformu hlasovacího systému a zajistit více míst výkonných ředitelů pro africké země. Za páté: půjčky MMF by měly být použity ne pouze na stabilizaci měnových rezerv, ale také na podporu veřejných výdajů. MMF by také měl ustanovit nástroj na poskytování úvěrů a práv speciálního čerpání (special drawing rights) pro vynořující se trhy. Co se týče celkového globálního finančního systému, účastníci se shodli na tom, že je za šesté potřeba zavést účinné kapitálové kontroly. Za sedmé je nutné zvážit zavedení nové rezervní měny založené na právech speciálního čerpání. Za osmé regionální instituce mohou být vhodným fórem pro země, které jsou nedostatečně reprezentovány na multilaterální úrovni. Za deváté by OSN měla iniciovat ustanovení globální instituce, která by vykonávala funkce současných mezinárodních finančních institucí. A konečně, za desáté by se mělo mezinárodní společenství zasadit za vytvoření Globálního rezervního systému, Globální ekonomické rady, Mezivládního panelu a Mezinárodního soudu pro bankrot. Při pohledu na závěry schůzky zemí G20 z 2. dubna 2009 je patrné, že téměř nic z uvedené agendy nebylo výraznějším způsobem reflektováno. Správně pak situaci shrnuje tisková zpráva Glopolis - Reakce na summit G20: neziskové organizace volají po zásadních reformách globální ekonomiky: Právě skončený summit skupiny G20 je zklamáním pro neziskové organizace z ČR, střední Evropy a zejména z chudých zemí. Kusé regulace a masivní sumy pro Mezinárodní měnový fond a podporu světového obchodu bez požadavků na reformu nijak neřeší příčiny globálních krizí. Londýnský summit G20 sice přinesl lepší výsledky než většina dosavadních setkání skupiny G8, v žádoucích změnách mezinárodní politické a finanční architektury však pokročil jen velmi nepatrně. Vzletnou rétoriku nedoplňuje ani dostatečná reflexe situace, ani důsledná a konkrétní opatření. Závěry summitu nezmiňují žádnou snahu o řešení krize v co nejreprezentativnějším okruhu zemí a obrovské částky pro MMF nejsou nijak podmíněny jeho reformou. Krátce Technologie pro lokální udržitelné zdroje energie v technicky specifických podmínkách Dne se uskuteční na Ministerstvu zahraničních věcí konference věnovaná podpoře obnovitelných zdrojů energie v rámci programů a projektů české zahraniční rozvojové spolupráce. Dopolední část programu bude věnována konkrétnímu uplatnění technologií a produktů obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích. V odpolední části se budou účastníci zabývat tím, jak prostřednictvím rozvojových programů podpořit začlenění obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů v partnerských zemích. Více informací na HYPER- LINK www. glopolis.org. Vytvoření Newsletteru bylo podpořeno z prostředků státního rozpočtu poskytnutých z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Kontakt: Glopolis, o. p. s., Jeseniova 10 Praha 3, tel.: , mail: (11)

Potravinová krize rok poté. Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost?

Potravinová krize rok poté. Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost? in cooperation with moderated by Heinrich-Böll-Stiftung a Glopolis-Pražský institut pro globální politiku si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci a diskuzi Potravinová krize rok poté. Jak zajistit

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Zajistili regulaci financí včetně daňových rájů tím, že budete prosazovat automatickou výměnu informací mezi všemi daňovými úřady.

Zajistili regulaci financí včetně daňových rájů tím, že budete prosazovat automatickou výměnu informací mezi všemi daňovými úřady. Vážený pan Mirek Topolánek Předseda vlády Úřad vlády ČR Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 17. března 2009, Praha Věc: Jarní summit EU a dubnové zasedání skupiny G20 Vážený pane premiére, jak patrně

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 21. 4. 2010 2009/2217(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 Charles Goerens (PE439.073v01-00) k nové strategii v Afghánistánu (2009/2217(INI)) AM\813767.doc PE441.045v01-00

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Víceletý finanční rámec EU

Víceletý finanční rámec EU Víceletý finanční rámec EU Ekonomické zájmy ČR v EU 26. června 2012 Konference ekonomických radů, Praha ČR jako čistý příjemce z rozpočtu EU Čistá pozice ČR (= rozdíl mezi příjmy a odvody) v roce 2010:

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

EMISNÍ POVOLENKY. Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013

EMISNÍ POVOLENKY. Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013 EMISNÍ POVOLENKY PŘÍLEŽITOSTI OBCHODOVÁNÍ VE 3. FÁZI Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013 Analýza současného dění na emisních trzích a očekávaný vývoj cen povolenek do roku 2020 Mgr. Jan

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Hospodářský a měnový výbor 2009 11. 1. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 28 Návrh stanoviska Cristobal Montoro Romero Strategie spotřebitelské politiky EU 2007 2013 (2007/2189(INI)) (PE398.541v01-00)

Více

Ernst & Young diskusní setkání

Ernst & Young diskusní setkání Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius)

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) SPOLEČNÁ AKCE ze dne 28. října 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) (96/636/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké RADA EVROPSKÉ UNIE Praha 14. května 2009 8436/09 (Presse 79) VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké 1. Šesté zasedání Smíšené rady Evropské unie a Mexika se

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank

Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank TISKOVÁ ZPRÁVA Praha, 22. května 2014: Bilanční tisková konference koncernu Oberbank AG Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank Podrobné výsledky: hospodářský výsledek po zdanění

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Sociální bydlení v nových členských státech

Sociální bydlení v nových členských státech Sociální bydlení v nových členských státech Workshop na téma Využití Evropských strukturálních a investičních fondů na podporu sociálního bydlení v České republice 11.-12. listopadu 2013, Praha József

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.4.2010 KOM(2010)138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 Evropská

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán je země bývalého Svazu sovětských socialistických republik. Po jeho rozpadu v roce 1991 získal Kyrgyzstán nezávislost a v témže roce

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více