Navrhování osvětlení pro interiérové květiny

Transkript

1 Navrhování osvětlní pro intriérové květiny účinky a užití optického zářní Ing. Stanislav Haš, CSc., Agronrgo, Bc. Luci Fikarová, Mndlova univrzita v Brně, Zahradnická fakulta v Ldnici V článku Osvětlní okrasných rostlin v intriérch, uvřjněném v časopis Světlo, č. 4/200, byly zhodnocny možnosti použití různých běžných světlných zdrojů k osvětlování rostlin. S rozvojm nových světlných zdrojů, bílých světlných diod (LD, j vhodné posoudit jště možnosti uplatnění těchto zdrojů pro osvětlování rostlin. Rozsáhlý výzkum zdrojů LD s soustřďuj přdvším na oblast konstrukčního uspořádání zářících čipů, zjména z hldiska jjich účinného chlazní, a na vývoj luminoforů, což jsou chmické látky, ktré přvádějí zářní modrých nbo ultrafialových diod na clé světlné spktrum. A právě luminofory umožňují vyrábět bílé LD v clé škál náhradních tplot chromatičnosti, od K (tpl bílá až po K (dnní světlo. Spktrum LD j spojité, takž obsahuj úplnou škálu barv a jjich odstínů. Díky tomu lz dosahovat vysokých hodnot indxů podání barv. Na obr. jsou spktra několika bílých zdrojů LD. Zdroj tpl bílé soustřďují přvážnou část mitovaného zářní do oblasti njvětší citlivosti lidského oka, al prfrují dlouhovlnnější část spktra. Zdroj nutrální nbo chladně bílé opět njvětší část zářní vysílají v oblasti njvětší citlivosti oka, al prfrují krátkovlnné zářní. Všchny tyto zdroj mají propad mitované nrgi v oblasti asi 470 až 520 nm. Hloubka tohoto propadu závisí na účlu použití zdrojů LD. Pro vnkovní osvětlování, zjména komunikací, j snaha co njvíc nrgi soustřdit k vlnové délc 550 nm, pro ktrou j lidské oko njcitlivější. To s dělá omzním uvdné oblasti okolo 500 nm, násldkm čhož j výrazné zhoršní indxu podání barv (u spktra na obr., křivka 2, R a = 65. Zdroj pro intriérové osvětlování mají spktrum vyrovnanější, maxima jsou nižší, propad v oblasti okolo 500 nm nní tak hluboký, indx podání barv dosahuj hodnoty R a = 80. V vývoji jsou i zdroj LD s luminofory, ktré při náhradní tplotě chromatičnosti K dosahují indxu podání barv až R a = 97. Spojité široké a nrgticky vyrovnané spktrum j vlmi vhodné i pro všchny fotobiologické procsy v rostlinách. J vlic příznivé, ž i při vyšších tplotách chromatičnosti dosahuj část spktra až k vlnové délc 800 nm, což má významný vliv na indukci květů a kvtní všch rostlin, i dlouhodnních, jjichž tzv. fytochrom far rd vyžaduj k své aktivaci právě toto dlouhovlnné črvné zářní. poměrný spktrální zářivý tok poměrný spktrální zářivý tok Obr.. Poměrné spktrální složní zářní zdrojů LD Vhodnost světlných zdrojů pro fotopriodické ozařování j hodnocna indxm fotopriodické radiac IFPR. To j procntuální podíl zářní v rozmzí vlnových délk 550 až 780 nm (FPR, ktré vlnová délka (nm vlnová délka (nm Philips Mastr LD PAR (T cp = 2, R a = 80 2 Philips Mastr LD PAR (T cp = 4 200, R a = 65 3 Philips Mastr LD PAR (T cp = 4 000, R a = 80 4 Osram PAR 6 20D 845 (T cp = 4 500, R a = 84 5 Osram LD06-W4F 856 (T cp = 5 600, R a = 80 6 Hartman [5] 955 (T cp = 5 500, R a = 96 Tab.. Přpočítávací koficinty fotomtrických a fotosynttických jdnotk a indx fotopriodické radiac pro vybrané světlné zdroj Koficint k k IFPR Fyzikální rozměr W m 2 /k µ s m 2 /k Kompaktní cool whit, chladně bílá, CW, 842 2,73 2,2 0,45 a linární day light, dnní světlo, D, 865 3,26 4,0 0,33 zářivky Biolux, dnní světlo, 965 3,73 6,4 0,38 Halognidové NDL, chladně bílá, 942 3,33 5, 0,6 výbojky Zdroj LD Mastr PAR 20, K 3,5 4,8 0,63 LD 06B W4F 3,23 5,0 0, K PAR 6 20d 3,35 5, 0, K Hartman [5] 3,49 6,0 0,54 R a = K Dnní světlo globální zářní jasno 3,97 8,,0 zářní modré oblohy 4,88 20,7 0,54 48

2 MASTR LD PAR 30 S T cp = 2 K λ (nm LINAR light DRAGON LD06B-W4F-840 T cp = K λ (nm PAR 6 35D T cp = K λ (nm Obr. 2. Podání barv rostlin osvětlných zdroji LD s různou náhradní tplotou chromatičnosti při osvětlnosti 800 až 000 Tab. 2. Světlné zdroj LD vhodné k osvětlování intriérových rostlin aktivují fytochromy rd a far rd, k fotosyntticky aktivnímu zářní v rozmzí vlnových délk až nm (, tdy IFPR = FPR/. Hodnoty IFPR pro doporučované zdroj jsou v tab., jjíž obsah a význam budou v dalším txtu vysvětlny. Dostatčný podíl zářní v črvné i modré oblasti u doporučovaných LD skýtá dostatk nrgi k fotosynttickým procsům. Absnc zářní njkratších vlnových délk v fialové, popř. ultrafialové oblasti u něktrých LD zdrojů by mohla mít npříznivý vliv na fotomorfogntické procsy snad jn u vysokohorských rostlin, al tato oblast rostlinné říš nní z hldiska jjich použití v intréru zajímavá. Zdroj LD jsou vhodné pro směrové osvětlní s mnším nbo větším úhlm poloviční svítivosti. To umožňuj volit jdnoduchá svítidla s malou závislostí rozložní svítivosti na těchto svítidlch. Vzhldm k tomu, ž uvdné zdroj s jjich chladicím systémm mají zpravidla vlmi působivý dsign, j příjmné j použít i bz svítidl, pouz s vhodně krytou objímkou. Podání barv rostlin osvětlovaných zdroji LD ukazuj obr. 2. K osvětlní byly zvolny zdroj s tplotami chromatičnosti 2, a K. Z obrázku j zřjmé, ž i u zdrojů LD j dávána přdnost zdrojům s vyšší tplotou chromatičnosti (njméně K, tak jako j tomu u dřív uvdných běžných zdrojů. Zdroj LD s vyrábějí buď rotačně symtrické, nbo jako světlné lišty, zpravidla s délkami od 30 cm, vlmi často jako stavbnicové, s možností spojit několik lišt za sbou. I světlné lišty již bývají konstruovány tak, ž s použijí samostatně, bz svítidla, někdy jn s clonou proti oslnění. Příklad něktrých dnšních zdrojů LD vhodných k ozařování rostlin j v tab. 2. Zdroj LD mají jště další příznivé vlastnosti. Jjich příkon a spotřba nrgi při osvětlování rostlin mohou být zpravidla mnší nž u jiných zdrojů a jjich doba života j až h, což při osvětlování rostlin činí dst až dvact lt. Z dosud uvdného vyplývá, ž výběr zdrojů pro osvětlování rostlin j dost široký. N vždy jsou al vhodné zdroj dostupné v všch obchodch. Po postupném zákazu výroby žárovk s výrobci i obchodníci snaží nabízt zjména kompaktní zářivky, ktré s svým barvným podáním co njvíc podobají žárovkové- Výrobc Philips Osram Osram Mgaman Znační Obrázk MASTR LDspot K PAR 20 40D PAR 6 35D LINAR light DRAGON LD06B- -W4F-840 LD PAR6 LRO7O5-WFL Příkon (W Náhradní tplota chromatičnosti (K Indx podání barv R a >80 80 Úhl poloviční svítivosti ( Maximální svítivost (cd Maximální zářivost,73,94 4,52,07 (W /sr Průměr/délka (mm 64/90 50/93 36/307 50/87 Život (h

3 mu světlu. Naproti tomu al psychologové a oční lékaři přinášjí stál víc poznatků o potřbě vnést do intriérů slunční světlo, tdy dnní světlo s tplotou chromatičnosti až K, ktré obsahuj co njvětší podíl spojitého spktra v clé viditlné oblasti. Tam, kd j dnního světla ndostatk, doporučují používat světlné zdroj s uvdnými tplotami chromatičnosti. Takové zdroj sic v souladu s Kruithoffovým diagramm vyžadují vyšší intnzity osvětlní nž zdroj tplých barv, al přispívají k klidné náladě, omzují podrážděnost a strsové situac, vdou k lpší soustřděnosti při náročné práci a při uční, zjména u hypraktivních dětí. Vlivm většího podílu modrého zářní, ktré má vliv na odbourávání hormonu spánku (mlatoninu, ulhčují ranní vstávání, zlpšují přkonávání npříznivého vlivu zimního období u lidí s klimatickou závislostí, jsou uváděny i příznivé vlivy na fyziologické procsy lidí a snižování nmocnosti v zimním období. Hlasy odborníků již akcptují i něktrá doporuční pro osvětlování škol, dětských školk, nmocnic a kancláří, takž v blízké budoucnosti snad potíž s dostupností zdrojů s studným (nutrálním a dnním světlm pominou. U běžných zdrojů (zářivk, výbojk s vyšší tplotou chromatičnosti (nad K můž poklsnout podíl mitovaného zářní v črvné oblasti (viz tab., IFPR = = 0,33 až 0,38. To by mohlo poněkud ngativně ovlivnit indukci květů. Proto i po rozšířní používání zdrojů s vyšší tplotou chromatičnosti bud pro osvětlování rostlin dávána přdnost zdrojům s tplotou chromatičnosti až K (s označním nutrální nbo chladně bílé, cool whit, CW, 842, 942. Navrhování osvětlní pro rostliny Rostliny v intriéru mají dvojí účl. V pracovních prostorách (kanclář, kabinty a laboratoř vědckých a vývojových pracovníků j ocňováno přdvším jjich psychologické působní na pracovní schopnosti a invnci v tvůrčí práci. V vřjně přístupných prostorách (haly, auly, přdnáškové sály, obchodní kanclář j důlžité sttické působní květin. A v domácnostch j to obojí, jak sttické, tak psychologické působní, ovlivňující hzkou životní pohodu i intnzivní odpočink. h Podl jjich účlu jsou rostliny umísťovány. Mají-li působit přdvším na pracovní výkonnost, musí být na takovém místě, aby zasahovaly do zorného pol pracovníků v chvílích jjich odpočinku, soustřdění, přmýšlní. Umísťují s 000 max a b d 000 k k c d 2 n 0,7k opr ( I 0 / max f Obr. 3. Osvětlování květinových aranží v intriéru (a, b stojanová svítidla, c závěsná polička, d nábytková stěna, závěsné stropní svítidlo, f nástěnné svítidlo njčastěji na nízké skříňky a jsou osvětlovány stojanovými svítidly (obr. 3a, b. d Vhodné jsou i poličky upvněné na stěnách osvětlované linárními světlnými zdroji nbo i nábytkové stěny s linárními zářivkami (obr. 3c, d. Pro sttické účly, zvláště v větších 000 prostorách, jsou působivé květiny umístěné v vlkých nádobách na podlaz, nízkých k paraptch nbo i květinové stěny osvětlné stropními nbo nástěnnými svítidly (obr. 3, f. Součástí všch svítidl by měl být časový a soumrakový spínač, aby bylo možné automaticky řídit dobu zapínání 2 a vypínání osvětlní a jho vypnutí max při dostatčném n přírodním dnním osvětlní. Při navrhování osvětlní j třba znát optimálně nbo minimálně účinné intnzity fotosyntticky aktivního zářní ( pro vybrané rostliny. Tyto hodnoty jsou vyjadřovány buď jako intnzita ozářní v spktrálním pásmu až nm (W m 2, nbo jako intnzita toku fotonů v pásmu, sdílných kulám mikrou aktivních látk (CO 2, H 2 O, ktré vstupují do procsu asimilac. Fyzikální jdnotkou intnzity toku fotonů j s m 2. Z npochopitlných důvodů byla al zavdna jdnotka μ s m 2, ktrou používají i výrobci světlných zdrojů určných k přisvětlování sklníkových rostlin. Vzájmný vztah obou jdnotk vyplývá z rovnic: d d 9, ( kd k k λ j spktrální intnzita ozářní (W m 3, intnzita ozářní v spktrálním pásmu až nm (W m 2, intnzita fotonového toku v spktrálním pásmu až nm (μ s 2 m 2. max n Obě hodnoty nmají k sobě konstantní poměr, protož jsou závislé na spktrálním složní zářní světlných zdrojů. h 0,7k opr ( I 0 / max Právě tak njsou v konstantním poměru s fotomtrickými jdnotkami (lumn, lux, jjichž prostřdnictvím s provádějí světlnětchnické výpočty. Pro uvažované světlné zdroj pro osvětlování intriérových rostlin j poměr nrgtických a fotonových jdnotk v rozmzí 0,220 až 0,23, takž v podstatě příliš nzálží na tom, ktré jdnotky jsou pro hodnocní fotosynttických dějů použity. Jiná situac j v vztahu nrgtických nbo fotonových jdnotk k fotomtrickým jdnotkám. Tnto vztah již značně závisí na misním spktru světlných zdrojů. Přpočítávací činitl nrgtických a fotonových jdnotk d na fotomtrické jsou pro doporučované zdroj v tab.. Fotomtrické hodnoty intnzity osvětlní ( s vypočítají: 9,4 000 k 000 k 000 k kd jsou výpočtové hodnoty intnzity 2 osvětlní max (, požadovaná n hodnota intnzity ozářní W m 2, požadovaná hodnota fotonové h ozářnosti,7k ( I / μ s m 2. 0 opr 0 max (2 h 0,7k ( I / max 50 opr 0

4 Pro výpočt umístění světlných zdrojů nad skupinami rostlin j důlžitý také způsob hodnocní ozářnosti (osvětlnosti. Při výpočtu pracovního osvětlní s hodnotí intnzita osvětlní na pracovní ploš, zpravidla vodorovné, al i jinak cd 275 cd orintované, j-li to důlžité z hldiska vytvářní zrakového vjmu. Důlžité j vždy to světlo, ktré s odráží od pozorovaného přdmětu. Při osvětlování rostlin j důlžité zářní, ktré j rostlinou pohlcno. Charaktru působní světla na rostliny njlép odpovídá hodnotit světlo tak, jak dopadá na povrch polokoul, jjíž osa j vždy natočna k světlnému zdroji. Protož al vlivm indxu lomu rostlinné tkáně s při větších úhlch dopadu světla značně zvětšuj jho odraz, br s v úvahu, ž světlo využitlné pro fotobiologické procsy dopadá na povrch kulového vrchlíku o výšc 3/5 poloměru polokoul. Při rspktování této úvahy j intnzita využitlného světla rovna 7/0 světla dopadajícího na plochu kolmou k dopadajícím paprskům. Intnzita osvětlní a v rovině vrcholů rostlin a v vzdálnosti a od zdroj (výpočtní bod A s pak počítá: a = 0,7 k opr (I γ /a 2 (3 kd I γ j svítivost v směru odkloněném o úhl γ od optické osy svítidla k výpočtnímu bodu, a vzdálnost výpočtního bodu A od svítidla. Návrh osvětlní pokojových rostlin vychází z požadavků na potřbné intnzity ozářní uvažovaných rostlin. Ty bývají udány v nrgtických nbo fotonových jdnotkách. Jsou to vždy hodnoty pro fotosynttické ozařování sklníkových rostlin pro zvýšní rostlinné produkc. Jsou dostupné např. na Při osvětlování intriérových rostlin al njd o nárůst rostlinné hmoty, al jn o udržní základních biologických potřb pro zachování dobré kondic rostlin. J pro ně tdy volna jn mzní hodnota ozářní, což j hodnota, ktrá jn málo přvyšuj I 0 γ = ,5I Obr. 4. Rozložní svítivosti zdroj Mastr LDspot D7 50 W, K, PAR 20 40D světlný kompnzační bod u dané rostliny (rovnovážný bod mzi fotosyntézou a dýcháním rostliny. Tato hodnota bývá asi 70 až 50 % z hodnot uváděných pro sklníkové pěstování. Někdy j uváděno jn dělní na rostliny s vysokými, střdními a nízkými světlnými nároky. V takovém případě j považováno: za vysokou intnzitu ozářní 6 až 8 W m 2 (30 až 40 μ s m 2, za střdní intnzitu ozářní 3 až 6 W m 2 (5 až 30 μ s m 2, za nízkou intnzitu ozářní 2 až 3 W.m 2 (0 až 5 μ s m 2. V prostorách s omzným pobytm lidí j možné pro udržní rostlin s malými světlnými nároky volit i nižší hodnoty (uvádí s až jn 6 μ s m 2, al v pracovnách i v bytch by njmnší hodnoty po přpočtu na fotomtrické jdnotky nměly klsnout pod 800. kopr,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5,5 2 2,5 h/l Obr. 5. Opravný činitl pro výpočt intnzity osvětlní přímkovými světlnými zdroji (h výška přímkového zdroj nad osvětlovanou plochou, L délka zdroj Postup výpočtu osvětlní Pro vybrané rostliny s stanovují potřbné intnzity ozářní (W m -2 nbo µ s - m -2 a rovnoměrnost osvětlní n. (V zd popisovaném případě s rovnoměrnost osvětlní rovná poměru minimální a maximální osvětlnosti výpočtové plochy. Rovnoměrnost by v prosto- rách s dlouhodobým d pobytm lidí, kd mají mít rostliny i psychologický účl, měla dosahovat alspoň 0,7. V prostorách s občasným pobytm lidí můž být rovnoměrnost nižší, např. 0, Jsou-li známy požadované hodnoty, výpočt začíná k přvdním hodnot fotosyntticky aktivní radiac na fotomtric- k ké jdnotky (podl tab. a uvdných vzorců. Pak s stanovuj hodnota maximálního osvětlní: max 2 n (4 Z diagramu svítivosti pro zvolné svítidlo nbo rflktorový světlný zdroj s odčt h svítivost 0,7k opr ( Ipro 0 / úhl max 0, I 0 (cd. U svítidl jsou obvykl uváděny diagramy svítivosti s poměrnými jdnotkami cd/ klm, takž odčtné hodnoty j nutné vynáso- bit jště clkovým světlným tokm svítidla (klm uvdným v katalogu. V katalogových listch nní u rflktorových zdrojů vždy uvdn diagram svítivosti, al jn hodnota maximální d svítivosti I 0 v optické os světlného zdroj a úhl poloviční svítivosti. To j v diagramu svítivosti vrcholový úhl kužl s osou v optické os zdroj, jhož povrchové přímky protínají body 000křivky svítivosti s hodnotou 000 I 0 /2. Protož k křivky diagramů svítivosti k rflktorových zdrojů mají podobný průběh jako na obr. 4, j možné podl katalogových paramtrů nakrslit pravděpodobný průběh diagramu svítivosti, ktrý j potřbný pro výpočty světlného pol. 2 K získání hodnoty svítivosti v směru max optické osy zdroj n s určí výška umístění světlného zdroj nad rostlinami h: h,7k ( I / (5 0 opr 0 max Jstliž j k osvětlování volna linární zářivka nbo lišta LD, odčt s hodnota opravného koficintu k opr z grafu na obr. 5. Po výpočtu výšky umístění světlného zdroj s počítají intnzity osvětlní v několika výpočtních bodch (A výpočtové plochy. Protož květinové záhonky zpravidla bývají jn úzké, počítají s intnzity osvětlní jn v podélné os záhonku; u širších záhonků též po jjich podélném okraji. J- -li vypočtna hodnota, ktrá j mnší nž přípustné minimum A < 2 max j nutné volit dva nbo víc zdrojů světla. Vypočtné hodnoty od každého z nich v každém výpočtovém bodě s pak sčítají. Po zpracování tchnických výpočtů j možné sstavit květinový záhonk, jho umístění a též umístění svítidla, ktré splní vypočítané paramtry. 9,4 Pro d doporučované světlné zdroj bývá zdroj zpravidla v výšc 40 až 40 cm nad vrcholy rostlin. K osvětlování rostlin zdroji o příkonu do 25 W lz volit jakékoliv stojanové svítidlo, pokud vyhovuj vypočítaným polohovým paramtrům. Výhodnější by bylo ovšm volit spciální osvětlovací stojany, u nichž lz volit výšku umístění světlného zdroj a ktré by byly opatřny též zařízním pro spínání a vypínání osvětlní v závislosti na dnní době a intnzitě přírodního světla v místě vrcholů rostlin. Pro osvětlování stropními nbo nástěnnými svítidly vyrábějí něktré firmy (DHLicht, Paulmann, Osram spciální svítidla. V podstatě al lz pro stropní osvětlní použít každé svítidlo určné pro vybraný světlný zdroj (halognidové 5

5 výbojky musí mít v svítidl přdřadník, zvláště použij-li s rflktorový zdroj. Pro nástěnné osvětlní j možné použít také jakékoliv svítidlo s vyložným ramínkm. Součástí stropního nbo nástěnného osvětlní by měl být samostatný stojan s čidlm intnzity osvětlní, popř. i s vysílačm spínacího signálu. Litratura: [] HAŠ, S.: Osvětlní okrasných rostlin v intriérch. Světlo, 200, č. 4. [2] HAJZLR, M. HAŠ, S.: Fotosyntticky aktivní osvětlovací soustava v sklníku Fata Morgana. Světlo, 2008, č. 4. [3] DVOŘÁČK, V.: Světlné zdroj světlné diody. Světlo, 2009, č. 5. [4] lktrotchnika VI lktrické světlo. Tchnický průvodc. Vědcko-tchnické nakladatlství, Praha, 950. [5] HARTMANN, P.: Tchnology of whit LDs for gnral lighting, architctural, and dsign application. Light and nginring, č. 3, Znack Publishing Hous, Moscow, [6] HNDRIKS, L.: Assimilationslicht. Thalackr Braunschwig, 993. [7] LIBRMAN, J.: Světlo, lék budoucnosti. Blu stp spol. s r. o., Praha, [8] MATOUŠ, M. HUTLA, P.: Světlo a rostlina. Světlo, 2002, č. 4. [9] McCR, K. J.: Tst of currnt dfinitions of photosynthtically activ radiation against laf photosynthsis data. Agricultural and Forstry Mtorology, 972, No 0. [0] MYR, J.: Pflanznblichtung. Münchn, 994. [] Tchnická dokumntac Philips, Osram: Zdroj LD. Rcnz: Ing. Ptr Hutla, CSc., Výzkumný ústav změdělské tchniky v Praz Vliv intnzity a spktrálního složní umělého světla na kultivaci rostlin Ing. Jaroslav Kukuliš, SVP Componnts, Ing. Jana Mokríčková, Zahradnická fakulta Mndlovy univrzity Brno Úvod Růstové komory pro kultivaci rostlin jsou příkladm, kdy rostlina j odkázána na umělé osvětlní a uměl vytvořné klima. Hldá s optimální světlný zdroj, ktrý bud splňovat všchny požadavky rostlin a přitom bud nrgticky úsporný. lktrická nrgi spotřbovaná světlným zdrojm s z vlké části mění na nrgii tplnou, a v důsldku toho vznikají další požadavky na chlazní a odvod této tplné zátěž. Jak najít optimální světlný zdroj? Kolik nrgi rostlinám stačí a jaká část dodaného světla j opravdu fktivně využitlná? Na tyto otázky s přdkládaný článk zaměřuj a autoři na ně odpovídají, přičmž vycházjí z sldování pokusu s zakořňováním řízků za různých světlných podmínk. Obcně lz konstatovat, ž njvětší pohltivost j u rostlin v oblastch modré a črvné barvy, naopak odrazivost j njvětší v zlné barvě. [] Podl tohoto poznatku byla při hldání úspor zvolna csta spktrálně řízného osvitu. Odborníci na Zahradnické fakultě Mndlovy univrzity Brno v minulosti zjišťovali vliv barvných spktr na vlastnosti rostlin. K tomuto účlu byly využívány průsvitné barvné fóli, ktrými světlo procházlo. Toto tchnické omzní j dns přkonáno a světlné zdroj LD dávají možnost volit spktrum i intnzitu v jdnotlivých spktrálních oblastch. Bylo na co navázat a pokus v praxi mohl začít. Firma SVP Componnts, ktrá navr- huj LD osvětlní, zapůjčila čtyři svítidla 00WHPL, osazná v růstové skříni tak, aby bylo v čtyřch oddílch možné sldovat dvě zvolné kombinac složní spktra při dvou intnzitách ozářní. Obr.. Použité pěstbní komory s svítidly s LD Kultivační osvětlní v pěstbních prostorch s umělým osvětlním V těchto prostorch probíhají procsy vgtativního množní produkčních rostlin nbo např. výzkum optimalizující spktrum pro asimilační nbo fotopriodické světlné zdroj. Intnzita osvětlní v těchto pěstbních prostorch j závislá na konkrétních požadavcích, pro vgtativní množní j obcně potřba ozářní malá, pro pokusy s spktrm a intnzitou by mělo být možné nastavovat intnzitu ozářní v rozmzí od kompnzačního světlného bodu až po saturační hodnoty. Světlné zdroj by měly ovlivňovat vnitřní klima co njmnší tplnou zátěží, měly by obsahovat složku difuzního i přímého zářní a dosahovat vysoké účinnosti v oblasti. V čtných studiích byly zdokumntovány rakc rostlin zjména na črvné a modré světlo. Črvné světlo j důlžité pro vývin fotosynttického aparátu. Modré světlo zas ovlivňuj tvorbu chlorofylu, otvírání průduchů a fotomorfognzi. Spolu s těmito biologickými m- 52