PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V DĚTSKÉM DOMOVĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V DĚTSKÉM DOMOVĚ"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií MILADA KADALOVÁ III. ročník kombinované studium Obor: Speciální pedagogika pro výchovné pracovníky PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V DĚTSKÉM DOMOVĚ Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Martin Dominik Polínek, Ph.D. Olomouc 2009

2 Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Olomouci dne podpis 5

3 Děkuji panu Mgr. Martinu Dominiku Polínkovi, Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování závěrečné práce. 6

4 ÚVOD ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY Dětský domov Dětský domov se školou Výchovný ústav Diagnostický ústav PORUCHY CHOVÁNÍ A EMOCÍ Faktory zvyšující rozvoj poruch chování Vývojově podmíněné proměny poruchového chování Sociální klasifikace poruch chování Neagresivní poruchy chování Lhaní Podvádění Útěky a toulání Záškoláctví Krádeže Agresivní poruchy chování SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY ŠIKANA Vymezení pojmu šikanování Zrod a vývojové stupně šikanování VANDALISMUS UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK

5 3.3.1 Definice pojmu Nejužívanější drogy mezi dětmi a mládeží Na cestě k drogové závislosti Diagnóza závislosti PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Zásady primární prevence ve školství: Vymezení základních pojmů VOLNÝ ČAS A PREVENCE U DĚTÍ A MLÁDEŽE Aktivní využívání volného času a odpočinku Pasivní trávení volného času a odpočinku METODOLOGIE VÝZKUMU Cíl šetření Definice výzkumné otázky Metoda záměrného výběru Charakteristika zařízení Metoda ohniskových skupin Zpracování dat Metoda prostého výčtu Strukturované interview Metoda kontrastů a srovnávání Metoda analýzy dokumentů Kazuistika

6 4.8 Shrnutí a diskuze výzkumu...51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ...53 SEZNAM PŘÍLOH Otázky pro metodiky prevence...59 Příloha B...60 Kazuistika I...60 Kazuistika II...62 Kazuistika IV

7 ÚVOD Ve své bakalářské práci se budu věnovat tématu, které je poslední dobou hodně diskutované. Toto téma jsem si zvolila po několikaleté zkušenosti práce v dětském domově rodinného typu ve Zlíně. Výrazným znakem současné společnosti je výskyt a šíření sociálně patologických jevů dospívající mládeže ve výchovně vzdělávacích zařízeních. Problematika ústavní péče je poslední dobou silně medializována a podléhá i politickým tlakům. Veřejnosti je předkládán obraz dětských domovů jako institucí s kasárenským režimem, které rozdělují sourozenecké skupiny a odkud se zletilí mladí lidé vydávají rovnou na kriminální dráhu. Jelikož pracuji třináct let v Dětském domově ve Zlíně jako vychovatelka a vím, co tato práce obnáší, nemohou mě nechat tyto nepravdy lhostejnou. Ráda bych vyzvedla profesionalitu a přístup zaměstnanců, kteří v těchto zařízeních vykonávají obětavou a náročnou práci, v níž pomáhají dětem, které byly ve vlastní rodině zanedbávané, týrané a mnohdy i zneužívané. Se sociálně patologickými jevy se v dětských domovech zajisté setkáváme. Musíme si ale uvědomit, že děti vychovávané v ústavních zařízeních jsou rizikovější a náchylnější k rozvoji sociálně patologických jevů. Je důležité si také uvědomit, s jakými dispozicemi již do ústavní výchovy tyto děti přicházejí. Se špatnými genetickými a biologickými dispozicemi, z nefunkčních rodin, v nichž se vyskytovaly sociálně patologické jevy, z rodin s psychickou zátěží. Tyto děti trpí psychickou deprivací, jejich osobnost se vyvíjí nerovnoměrně a jsou u nich již patrné poruchy chování. Na nás vychovatelích potom je, abychom tyto jevy objevili, eliminovali a včasnou intervencí zabránili jejich dalšímu možnému rozšíření. Z tohoto důvodu jsou kladeny na funkci vychovatele stále větší požadavky. Pedagog v zařízení ústavní výchovy ke své práci potřebuje integrované speciálně pedagogické vzdělání a osobnostní vlastnosti, které mu umožní zvládnout jak roli vychovatele (diagnostika, terapeuta), tak současně zastoupit roli rodiče. Jeho hlavním úkolem je rozvíjet individualitu dítěte a usilovat o vytvoření blízkého vztahu nezbytného pro zmírnění důsledků odloučení od rodiny. Potřebuje vysokou míru empatie, měl by být odolný vůči náročným životním situacím. Cílem mé práce je zmapovat výskyt sociálně patologických jevů u adolescentů vyrůstajících v dětském domově. Pomocí kvalitativního výzkumu se zaměřím na výskyt těchto 10

8 nežádoucích jevů ve dvou vybraných zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Pokusím se zmapovat výskyt a příčiny těchto sociálně patologických jevů v dětském domově rodinného typu a v dětském domově se školou. Pro porovnání rozdílů mezi jednotlivými zařízeními jsem si vybrala Dětský domov Zlín a Dětský domov a Základní školu Vizovice. Dále se zaměřím na preventivní opatření realizovaná v rámci minimálních preventivních programů v obou zařízeních. Metodou ohniskových skupin jsem se pokusila zjistit u adolescentů obou dětských domovů, jak využívají volný čas, jejich vztah ke škole a zkušenosti s návykovými látkami. Další částí výzkumu byl strukturovaný rozhovor s metodiky prevence obou zařízení, kdy jsem se snažila zjistit výskyt a příčiny sociálně patologických jevů v jejich dětském domově, jaká preventivní, případně výchovná opatření se nejvíce osvědčují. Metodou analýzy dokumentů jsem hledala rozdíly mezi minimálními preventivními programy jednotlivých zařízení. Pro doplnění náhledu na danou problematiku jsem k práci přiložila čtyři kazuistiky dětí. 11

9 1 ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY Kapitola o zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy je zařazena vzhledem k danému tématu práce, cílem je porovnat rozdíl mezi dětským domovem a dětským domovem se školou. Soud může nařídit ústavní výchovu dle 46 zákona č. 94/1963 Sb., jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit. Toto vymezení je především rámcové. Mezi nejčastější příčiny odebrání dítěte v praxi pak patří týrání, zneužívání či zanedbávání dítěte, smrt rodiče či opuštění dítěte, výchovné problémy dítěte, neschopnost rodičů zajistit náležitou péči či neplnění jejich rodičovské zodpovědnosti, nepříznivá sociální situace rodiny, zejména chudoba a nevyhovující bytové podmínky. Ústavní péče dětí a mládeže spadá do působnosti tří resortů: Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy pro mládež, diagnostické ústavy a střediska výchovné péče spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a jejich činnost je řízena Zákonem č. 109 / 2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. 1.1 Dětský domov Výkon ústavní výchovy klientů bez vážných poruch chování zajišťují dětské domovy. Základní organizační jednotkou je koedukovaná rodinná skupina dětí, různého věku a různého pohlaví. Struktura, systém komunikace, ale i denní řád, hospodaření se svěřenými prostředky, má za úkol přizpůsobit dětský domov zvyklostem běžné rodiny. V zařízení je možné zřídit dvě až 12

10 šest výchovných skupin, v počtu šest až osm klientů. Přihlíží se k jejich mentální úrovni a zejména sourozeneckým vazbám (Hutyrová, 2006). Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova (Zákon 109/2002 Sb.). Dětský domov je nejčastěji řešením z nouze. V optimálním případě by měl být jen přestupní stanicí, než se upraví rodinná situace dítěte nebo než mu bude nalezena náhradní rodina. Bohužel pro mnoho dětí je dětský domov i stanicí konečnou. Týká se to především dětí starších a romských, případně dětí s podprůměrnou inteligencí. 1.2 Dětský domov se školou Účelem dětského domova se školou je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, mají-li závažné poruchy chování, nebo které pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně léčebnou péči, nebo s uloženou ochrannou výchovou. Při splnění některé ze zmíněných podmínek lze do domova umístit i nezletilé matky s jejich dětmi, které nemohou být vzdělávány ve škole, která není součástí domova. Dětské domovy se školou se zřizují odděleně pro děti s ústavní nebo ochrannou výchovou, nebo je jejich diferenciace založena na rozdělení do rodinných skupin v rámci domova. Jiný postup musí být povolen ministerstvem. Do dětského domova se školou mohou být umísťovány děti zpravidla od 6 let do ukončení povinné školní docházky. Pokud v průběhu povinné školní docházky pominuly důvody pro zařazení dítěte do školy zřízené při dětském domově, je dítě na základě žádosti ředitele dětského domova se školou zařazeno do školy, která není součástí dětského domova se školou. Nemůže-li se dítě po ukončení povinné školní docházky pro pokračující závažné poruchy chování vzdělávat ve střední škole mimo zařízení nebo neuzavře-li pracovně právní vztah, je přeřazeno do výchovného ústavu (Zákon 109/2002 Sb.). 13

11 1.3 Výchovný ústav Výchovný ústav pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě starší 12 let, má-li uloženou ochrannou výchovu. Při výchovném ústavu se jako součást zřizuje základní škola nebo speciální škola, může být zřízena i střední škola (Zákon 109/2002 Sb.). 1.4 Diagnostický ústav Diagnostický ústav je zařízení, které přijímá děti na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Diagnostický ústav plní podle potřeb dítěte úkoly diagnostické, vzdělávací, terapeutické, výchovné a sociální, organizační, koordinační. Diagnostický ústav na základě výsledků komplexního vyšetření zpracovává komplexní diagnostickou zprávu s návrhem specifických a vzdělávacích potřeb, stanovených v zájmu rozvoje osobnosti. Diagnostický ústav písemně sděluje příslušným orgánům sociálně právní ochrany na základě komplexní zprávy nebo na základě poznatků zařízení údaje o dětech vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče. Pobyt dítěte v diagnostickém ústavu trvá zpravidla 8 týdnů (Zákon 109/2002 Sb.). 14

12 2 PORUCHY CHOVÁNÍ A EMOCÍ Pojem porucha chování a emocí je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce dítěte liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etnických norem a mají nepříznivý vliv na školní výkon a na sociální a osobnostní dovednosti. Děti s poruchami chování a emocí vyžadují speciálně pedagogický přístup (Pipeková, 2006). Obecně lze za poruchové chování označit takové chování dětí a dospívajících, které má tyto znaky (podle DSM-IV, 1994): Chování nerespektuje sociální normy platné v dané společnosti. Nepřiměřené sociální chování se projeví neschopností udržovat přijatelné sociální vztahy. Typickým způsobem reagování, který je spojen s porušováním práv ostatních, je agresivita. 2.1 Faktory zvyšující rozvoj poruch chování a) Osobnostní faktory genetická dispozice k disharmonickému vývoji, oslabení nebo porucha CNS, úroveň inteligence. b) Vliv sociálního prostředí c) Rizika rodinného prostředí rodiče jsou anomální osobnosti, neúplná rodina představuje zvýšení rizika, subdeprivační zkušenost dítěte z formálně fungující rodiny, subkultury a sociální skupiny, které tolerují poruchové jednání, 15

13 styl života, životní prostředí (Vágnerová, 1999). 2.2 Vývojově podmíněné proměny poruchového chování Při hodnocení jednotlivých projevů poruchového chování je třeba brát v úvahu vývojové hledisko. V některých případech může jít o přechodné výkyvy v chování. Četnost problematických projevů s věkem stoupá, k jejich největšímu nárůstu dochází mezi rokem (Heřmanská, 1994). V předškolním věku se mohou projevy chování jevit jako rušivé. Některé děti jsou hůře ovladatelné, vzteklé, negativistické, většinou jde však o vývojově podmíněné projevy záchvaty vzteku. U dětí od 2 do 8 9 let se může vyskytnout tzv. porucha opozičního vzdoru (MKN-10, 1992; DSM-IV-TR, 2000). Jde o projevy chování, které signalizují narušený vztah k autoritě a neschopnost chovat se podle běžných norem. Děti bývají neposlušné, vzdorovité a obtížně ovladatelné, emočně dráždivé, labilní, mívají sníženou frustrační toleranci, reagují zlostně. Porucha se mnohdy rozvíjí na bázi syndromu hyperaktivity (ADHD) a je častější u chlapců (Hort et al., 2000). V raném školním věku se mohou objevovat různé nápadnosti v chování. Patří mezi ně i nepřesnosti v hodnocení reality, vyplývající z postupné proměny dětského uvažování. Někdy mohou působit jako lhavost, ale jde o konfabulaci či o fantazijní produkci. Některé děti nerespektují tabu osobního vlastnictví, spíše jde však o nezralost v oblasti myšlení či autoregulace. Nezralost se projeví i obtížemi v adaptaci na školu, to se projevuje neustálým vyrušováním, hraním a mluvením. Ve středním školním věku vzrůstá význam vrstevníků jako normativní skupiny. Vrstevnická skupina má značnou autoritu a dítě zde potřebuje získat dobrou pozici. Děti si vytvářejí vlastní normy. Skupina dětí středního školního věku už dovede jednat jako celek, a odlišné dítě se stává terčem jejího útočného chování. To je důvodem, proč se v tomto období zvyšuje četnost šikany nebo dalších prohřešků proti sociálním normám. Ve středním školním věku ( 8 10 let) lze identifikovat signály rizika pozdějšího asociálního chování. 16

14 Ve školním věku se může rozvinout prognosticky závažná nesocializovaná porucha chování (MKN-10, 1992). Projevuje se přetrvávajícími problémy asociálního charakteru agresivita, hrubost a krutost, neposlušnost, nezvladatelnost, násilné porušování pravidel (záškoláctví, útěky, podvody, krádeže). V období dospívání se zvyšuje kritičnost k dosud nerespektovaným normám. Dospívající, kteří nenalezli citové zázemí v rodině, se od rodiny definitivně odpoutávají, nemají důvod rodiče dále respektovat. Takoví dospívající se mohou začít chovat zcela bez zábran. Matoušek (1993) upozorňuje na další zdroj problémů, který nazývá recipročně manipulativní vztahy v rodinách mladých delikventů. Dospívající mají sklon k akcentovanému chování a k experimentování překračujícímu běžné sociální normy. Potřeba dokazovat si vlastní nezávislost se projevuje nejen zpochybňováním standardních sociálních norem, ale i útokem proti obecně respektovaným hodnotám. V době dospívání má na vznik nežádoucího chování prvořadý vliv vrstevnická skupina. Pravidla proklamovaná partou mají prioritu před normami světa dospělých a tak se rozvíjí specifická kategorie delikventního chování. V průběhu adolescence se dospívající postupně stále více osamostatňuje, mladiství mají pocit, že mohou všeho dosáhnout snadno a bez odkladu. Nemají trpělivost, a aby uspokojili své požadavky, jsou leckdy ochotni překročit normy nejen sociální, ale i právní. 2.3 Sociální klasifikace poruch chování Tato klasifikace se orientuje na charakter konfliktů se sociálním prostředím, ve kterém jedinec žije: Disociální porucha chování jde o chování, které se dá zvládnout přiměřenými pedagogickými postupy formou poradenské nebo terapeutické péče. Často souvisí s vývojovým obdobím dítěte, mohou být reakcí na nevhodné výchovné postoje a nepochopení dospělých. 17

15 Asociální porucha chování chování neodpovídá mravním normám společnosti, může být až záležitostí patologickou, spadající do klinického obrazu některých nemocí. Bývá vázána na starší školní věk. Antisociální porucha chování, delikvence v současné odborné literatuře se užívají oba termíny, významově jsou stejné. Jedinec porušuje právní normy společnosti, ve které žije. Je trestně stíhatelné jako přestupky nebo trestné činy. V odborné speciálně pedagogické literatuře se užívá termín dětská delikvence popř. prekriminalita (pro děti do 15 let) a termín juvenilní delikvence (pro mladistvé let). Delikventní děti a mladiství často trpí i dalšími emocionálními poruchami chování (Vojtová, 2008). 2.4 Neagresivní poruchy chování Jsou to poruchy, při nichž dochází k porušování sociálních norem, ale tyto poruchy nejsou spojeny s agresí lži, útěky, záškoláctví Lhaní Lhaní představuje způsob úniku z osobně nepříjemné situace, kterou dítě nedokáže vyřešit jiným způsobem. Lež mívá charakter zapírání, dítě zapírá ze strachu před trestem. Při posuzování lhaní je nutné mít na zřeteli vývojové hledisko, u předškolních dětí splývá reálný a fantazijní svět. Závažnější jsou lži se záměrem získat vlastní výhody nebo poškodit druhého člověka (Hutyrová, 2006) Podvádění 18

16 Podvádění patří do kategorie poruch chování, které nerespektují normy školy a autoritu učitele. Podvádění nebývá vrstevnickou skupinou považováno za závažný přestupek, bývá nejen tolerováno, ale i podporováno. Nepoctivost chování může mít různé příčiny: Podvod může být nevhodnou a sociálně nepřijatelnou obrannou reakcí v zátěžové situaci. Podvod může být zkratkovitou reakcí dětí, které mají nadměrný strach. Podvádění může být zafixovaným způsobem jednání, které dítě považuje za vhodný a často jej užívá (Vágnerová, 2005) Útěky a toulání Útěk lze interpretovat jako určitou variantu únikového jednání. Dítě řeší svůj problém útěkem z prostředí, které se mu jeví ohrožující nebo nepřijatelné (jde o útěky z domova, z ústavního zařízení apod.). Pokud dítě utíká z domova, je to signál, že rodina nefunguje jako zdroj jistoty a bezpečí (Vágnerová, 1999). Reaktivní, impulzivní útěky zkratová reakce na nezvládnutelnou situaci doma nebo ve škole. Útěk je signálem zoufalství, dítě se chce vrátit domů. Chronické útěky plánované a připravované, vyplývající z dlouhodobých problémů. Někdy mívají přesný cíl, dítě se nechce vrátit. Toulání je charakteristické dlouhotrvajícím opuštěním domova, většinou navazuje na útěky. Je výrazem nedostatečné citové vazby k lidem a k zázemí. Bývá spojeno s dalšími odchylkami v chování krádeže, prostituce, drogy. Kriminalistické hledisko zdůrazňuje, že cesta ke zločinnosti často začíná potulkou mladých provinilců, odporem k domovu, k rodině, ke škole, k učitelům a k povinnostem Záškoláctví 19

17 Problém záškoláctví patří v současnosti mezi jedny z nejvážnějších problémů ve školství. Proto se vyvíjejí mnohé metody a postupy jak tomuto problému předcházet. Záškoláctví bývá spojeno s negativním postojem ke škole, s nepřijetím normy pozitivní hodnoty vzdělání. Může být ale i reakcí na prospěchové selhání nebo na šikanu. Jedná se o chování únikového typu a jeho cílem je vyhnout se nepříjemnostem, které dítě ve škole prožívá. Při hodnocení záškoláctví je třeba zjistit příčinu, která dítě k útěku ze školy vedla. Důležitým faktorem je četnost takového jednání, míra plánovitosti a způsob provedení. Opakované a plánované záškoláctví bývá signálem odlišnosti socializačního vývoje (Vágnerová, 2005) Krádeže Krádeže jsou charakteristické záměrností jednání. O krádeži lze mluvit teprve tehdy, když je dítě na takovém stupni rozumové vyspělosti, kdy je schopno pochopit pojem vlastnictví. Způsob krádeže je pro posouzení závažnosti poruchy chování podstatný. Menší význam mají neplánované příležitostné krádeže. Závažnějším signálem poruchy socializace jsou krádeže předem promyšlené, zejména vyskytující se ve starším věku. Nejzávažnější jsou opakované krádeže v partě (Vágnerová, 1999). Cíle krádeže a motivace: Dítě krade pro sebe potřeba získat něco, čeho nelze dosáhnout jiným, sociálně přijatelnějším způsobem. Dítě krade pro druhé příčinou bývá neuspokojená potřeba být akceptován a dosáhnout mezi vrstevníky vyšší prestiže. Dítě krade, aby demonstrovalo své kompetence nejde mu o materiální zisk, jde o potřebu dosáhnout ve skupině přijatelné sociální prestiže. Dítě krade s partou nebo pro partu v tomto případě jsou krádeže dány normami party, odmítnutí by bylo hodnoceno jako přestupek a potrestáno (Vágnerová, 2005). 20

18 2.5 Agresivní poruchy chování Porušování sociálních norem je v případě agresivního chování spojeno s násilným omezováním základních práv jiných osob. Agresivní jednání lze obvykle interpretovat jako nepřiměřený prostředek uspokojení nějaké potřeby. Agrese může být zaměřena proti lidem, zvířatům nebo věcem. Významné faktory dětské agresivity a násilných projevů jsou: Citová deprivace žáka je to stav, kdy děti mají neuspokojeny potřeby bezpečí, lásky, opory a ochrany. Tento stav u nich vyvolává tendenci k náhradnímu uspokojování potřeb, mladiství sahají po droze, mění partnery, trápí zvířata, ubližují jiným lidem. Úzkost, napětí strach děti, které jsou ve stálém napětí a zažívají permanentní úzkost, se často chovají velmi agresivně. Výbušný temperament. Osobnostní charakteristiky žáků. Nuda nebo touha po stále silnějších, více vzrušujících zážitcích. Snaha chovat se jako chlap. Výchovné přístupy rodičů benevolentní a rozmazlující výchova, či naopak příliš přísná, autokratická výchova podmiňuje agresivní chování dětí. Výchovné a vyučovací styly učitelů a způsoby, jakými učitelé projevují svou autoritu pokud si učitel sám nevšímá šikany ve třídě, neřeší ji (Gajdošová, Helényiová, 2006). Pro vývoj dětské agresivity je důležité sociální prostředí dospívajících a jejich postavení v rodině. V zásadě se růst dětské agresivity spojuje se zanedbávající výchovou, s pocity nejistoty a s nedostatkem citového zázemí. Zvlášť kruté zacházení, bezcitná výchova, týrání, stálé ponižování a někdy i sexuální zneužívání dětí vede k trvalému úzkostnému napětí a stupňujícímu se agresivnímu ladění. Nahromaděný hněv se pak může vybíjet eruptivním způsobem (Jedlička, Koťa, 1998). 21

19 3 SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY Společensky a sociálně nežádoucí jevy tvoří širokou škálu problémů, které jsou zejména u dětí a mládeže výrazným rizikem společenským, zdravotním i ekonomickým. Jedná se o problematiku šikany a násilí, záškoláctví, vandalismu, alkoholismu a kouření, drogových závislostí, rizikového sexuálního chování, virtuálních drog, patologického hráčství, dále projevů xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu (MŠMT, 2002). 3.1 ŠIKANA Šikanování se ve své zárodečné podobě objevuje ve většině formálních skupin ve školách a výchovných zařízeních. Navíc narůstá nejen samotných případů šikanování, ale zvyšuje se i míra brutality a bezohlednosti. Významné procento případů přerůstá z počátečních, iniciačních forem v mnohem závažnější podobu šikanování, která výrazně ohrožuje psychické i fyzické zdraví zejména oběti šikanování Vymezení pojmu šikanování 22

20 Ačkoli se jedná o velmi rozšířený a závažný fenomén, který v mnoha případech naplňuje dokonce skutkovou podstatu různých trestných činů, dosud neexistuje jeho jednotná definice, a to ani z právního hlediska. Pro vymezení pojmu se zdá být nosná definice šikany uvedená v metodickém pokynu MŠMT č.28/ : Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci nebo skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje tak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Hlavními vnějšími rysy šikanování, kterými lze tento fenomén popsat je, že jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky, k čemuž používá agresi a manipulaci (Kolář, 1997). Jedná se tedy o agresi vůči jednotlivci nebo skupince dětí, která je většinou opakovaná a jejímž cílem je ublížit jinému. Zásadně hovoříme o šikanování tehdy, je-li oběť z nějakého důvodu bezbranná buď pro fyzickou slabost či neobratnost, nebo pro svou izolovanost v kolektivu, pro své psychické zvláštnosti. Někdy je těžké odlišit šikanování od podobných jevů, např. od terorizování celé třídy rváčskou bandou, od vymáhání peněz, od rasového násilí (Říčan, 1995, s. 28) Zrod a vývojové stupně šikanování První stupeň zrod ostrakismu Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře je neoblíben a neuznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet drobné legrácky. Druhý stupeň fyzická agrese a přitvrzování manipulace Ostrakismus může přerůst do dalšího vývojového stadia, důvodů bývá více: V náročných situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako jeho ventil. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity. 23

21 V podmínkách, kdy žáci spolu tráví hodně času a mohou vytvářet hlubší vztahy pobyt na horách, brigády, apod. vymýšlejí zábavu na úkor nejzranitelnějšího spolužáka. V jedné třídě se sejde několik výrazně agresivních asociálních jedinců a od samého počátku používají násilí na uspokojování svých potřeb. Třetí stupeň klíčový moment vytvoření jádra Jestliže se nepostaví pevná hráz přitvrzeným manipulacím, často se utvoří skupinka agresorů. Tito šiřitelé viru začnou spolupracovat a systematicky šikanovat nejvhodnější oběti. V této době je již skupina rozdělena na podskupiny, které podle svého charakteru různými způsoby bojují o vliv. Čtvrtý stupeň většina přijímá normy agresorů V případě, že není ve skupině silná pozitivní podskupina, činnost jádra agresorů může nerušeně pokračovat. Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získá neformální tlak ke konformitě dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. Pátý stupeň totalita neboli dokonalá šikana Zhoubný proces bez radikální pomoci zvenčí obvykle nezadržitelně ústí do posledního stadia. V něm jsou normy agresorů přijaty nebo respektovány všemi a dojde k plnému nastolení totalitní ideologie šikanování, tzv. stadia vykořisťování. Agresoři sami sebe označují za nadlidi, krále, a oběti na podlidi, poddané,.. ( Kolář, 1997). 3.2 VANDALISMUS V současné době je vandalství považováno za deviantní či patologické jednání, které přerůstá v trestnou činnost. Tím, že u vandalismu nebývá většinou vůbec jasný materiální či psychologický zisk, který bezúčelné ničení věcí přináší, bývá zařazováno mezi tzv. nemotivované agrese. Samotným jedincům těchto excesů není často zřejmé, proč se vlastně některých činů dopustili (Jedlička, Koťa, 1998). Vandalské jednání ve věku do 18 let představuje jednu z nejčetnějších forem mladistvé delikvence. Znepokojující je i to, že vandalství je většinou provozováno ve skupinách a bývá spojeno s celkově sníženou kontrolou chování, neboť se často odehrává pod vlivem alkoholu či drog. Některé formy nesmyslné ničivosti šokují veřejnost také tím, že zasahují do oblastí, které 24

22 byly dříve tabuizovány. Takové společenské tabu se dlouho vztahovalo například na klid mrtvých. Projevy vandalismu svědčí o tom, že vždy bude existovat určitá skupina frustrovaných, či nespokojených jedinců, kteří odmítnou nejen společensky přijatelné cíle, ale i způsoby jejich získávání. Na druhé straně mírnější formy vandalismu jsou mladými lidmi přejímány prostou nápodobou dospělých. Vandalismus mladistvých má často impulzivní ráz a pramení z nezvládnuté akutní frustrace, z nadbytku neusměrněné energie, či z protestu proti tabuizovaným hodnotám. V některých případech může být však projevem hlubší duševní poruchy (Jedlička, Koťa, 1998). V době dospívání bývá vandalismus formou vyjádření protestu, potřeby seberealizace. Častěji tak jednají ti, kteří nemají jinou možnost uplatnění, pak mnohdy nejde jen o ničení věcí, ale i o agresi zaměřenou na lidi, často neselektivně (Vágnerová, 2005). 3.3 UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK Pocit prázdnoty v moderním životě může být vždy znovu naplňován způsoby, jež ohromují rozsahem i hloubkou nebezpečí: hledáním úniku do nových forem fanatismu a fundamentalismem, bezesporu však i sklonem k užívání návykových látek. Droga je látka s psychotropním účinkem, která je schopna vyvolat chorobnou závislost. Ovlivňuje duševní činnost člověka. Zpočátku vyvolává příjemné efekty a nepříjemným účinkům se jedinec snaží vyhnout či je zmírnit. Ale změny v chování se projevují stále výrazněji. Mohou se objevovat poruchy vědomí, stavy vnitřní nejistoty, paniky, zmatku, úzkosti, prohlubují se deprese. K nim se někdy přidruží halucinace a bludy. Pokud nabudou paranoidně persekučního rázu, začne se stupňovat pocit pronásledování, špehování, odposlouchávání. Jedinec má pocit, že mu okolí usiluje o zdraví, život, svobodu a bezpečnost (Jedlička, Koťa, 1998) Definice pojmu 25

23 Drogová závislost. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí lze závislost charakterizovat jako skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. WHO definovala drogovou závislost jako psychický nebo i fyzický stav, který vyplývá ze vzájemného působení mezi živým organismem a drogou. Charakterizují jej změny chování a jiné reakce, které v sobě zahrnují nutkání brát drogu pořád nebo pravidelně pro její účinky na psychiku a někdy i proto, aby se zabránilo nepříjemným pocitům, tzn. abstinenčním příznakům, které vznikají po její abstinenci. Droga. Termín s mnoha významy, z nichž nejobecnější je lék. Původně látka organického původu užívaná jako léčivo, nyní organická či syntetická psychoaktivní látka, jež po vpravení do organismu způsobuje změny duševního stavu, chování, vnímání a cítění a může u jedince vyvolat závislost. Škodlivé užívání. Je to vzorec užívání, které poškozuje zdraví. Poškození může být tělesné (žloutenka při nitrožilním přijímání drog) nebo duševní (deprese objevující se druhotně při těžkém pití). Abúzus. Porucha chování, projevující se nadměrným užíváním nějaké látky, často s psychotropním účinkem. Intoxikace. Ovlivnění látkou, otrava. Pojem akutní intoxikace návykovou látkou definuje Mezinárodní klasifikace nemocí jako přechodný stav po alkoholu nebo jiné psychoaktivní látce, vedoucí k poruchám na úrovni vědomí, poznávání, vnímání, emotivity nebo chování, nebo jiných psychofyziologických funkcí a reakcí. Tato diagnóza by měla být hlavní diagnózou pouze v případech, kdy se intoxikace vyskytuje bez současných vážnějších nebo trvalejších problémů, vyvolaných požíváním alkoholu nebo jiných drog. Tam, kde jsou takové problémy, měla by se dát přednost diagnóze škodlivého užívání, syndromu závislosti. Návyk. Začíná, vzdáme-li se perspektivy dosavadního života a droga utváří rozhodujícím způsobem náš všední den; návyk je tendence k určité činnosti vytvořená učením, zkušeností a opakováním; návyk je primárně psychický děj, i když s možnými sekundárními tělesnými a sociálními následky; u návyku na léky, drogy a alkohol přistupují k psychickým a sociálním faktorům také biologicko-organické faktory škodlivých účinků drog na organismus a nervový systém. 26

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování II. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 2. listopadu 2011 Sokolov Ing.

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV OKRUŽNÍ 367, 364071 Bochov ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE Příloha ŠVP pro ZV Oáza ( školní rok 2007 2010 ) Zpracovala : Mgr. Marta Giorgiutti, školní metodik prevence Garant

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Zpracovaly: Mgr. Martina Černá, Mgr. Petra Kňurová 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice

Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 mail.: zspjb@zs-vlachovobrezi.net Obecná ustanovení SMĚRNICE K PRIMÁRNÍ

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny:

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole Č.j.:2/2009 Účinnost od:1.4.2009 Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1

Více

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy Zpracovaly: Mgr. Lenka Sýkorová Mgr. Věra Jaborová I. Úvod Nárůst sociálně patologických jevů včetně zneužívání návykových látek u dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Primární prevence

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Základní škola a Mateřská škola Radňovice, příspěvková organizace Radňovice 54, 592 31 Nové Město na Moravě Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Účinnost od: 1. 1. 2011 Obsah Úvod Vytýčení sociálně patologických

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2009 2013

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2009 2013 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2009 2013 Zpracoval: Mgr. Tomáš Krchňák metodik prevence Wichterlovo gymnázia 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Marcela Morysová prevence@zsmilhor.cz

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Vypracoval: Schválil: Projednáno dne: Obchodní akademie, České Budějovice, Husova 1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: Školní preventivní strategie Mgr. Ivana Pláteníková Pedagogická rada Směrnice platí ode dne:

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Kyberšikana a bezpečnost dětí

Kyberšikana a bezpečnost dětí ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kyberšikana a bezpečnost dětí Mgr. Vladimíra Sehnalová, Ph.D. Prevence rizikového chování

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Směrnice ředitele školy k primární prevenci sociálně patalogických jevů u dětí a mládeže

Směrnice ředitele školy k primární prevenci sociálně patalogických jevů u dětí a mládeže Vydal: Základní škola T.G.Masaryka a Mateřská škola Dolní Bousov Vypracovala Mgr. Miloslav Ječný Schválil: Mgr. Miloslav Ječný Účinnost: od 1.9.2010 skartační znak A10 Závaznost: směrnice je závazná pro

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

V rámci Školního primárního preventivního programu se uskutečnily přednášky na 1. a 2. stupni. Téma přednášek se mění každý rok dle potřeby školy.

V rámci Školního primárního preventivního programu se uskutečnily přednášky na 1. a 2. stupni. Téma přednášek se mění každý rok dle potřeby školy. Základní škola Ruda nad Moravou, Sportovní 300 Vyhodnocení MPP školní rok 2013/14 Minimální preventivní program pro šk. rok 2013/14 vycházel z celkové preventivní strategie školy a byl zpracován s návazností

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2010/2011 Vypracovala: Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 25. základní škola Plzeň, Chválenická 17, příspěvková organizace Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 Obsah: 1. Úvod... 1 2. Výchozí situace a analýza současného stavu... 1 3.

Více

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

Školní preventivní strategie,,cesta k dospělosti na období 2005-2008

Školní preventivní strategie,,cesta k dospělosti na období 2005-2008 Základní škola Havířov-Šumbark Jarošova 33/851 okres Karviná, příspěvková organizace Jarošova 33/851, 736 01 Havířov-Šumbark Školní preventivní strategie,,cesta k dospělosti na období 2005-2008 Havířov

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Legislativní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Příloha č. 4 Školní preventivní strategie ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Škola vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit, sleduje

Více

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování (dále jen Strategie) 2013-2015 vychází z: 1. Závěrečné zprávy - hodnocení

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Preventivní program školy

Preventivní program školy Preventivní program školy Preventivní program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro ZŠ M. Alše pro školní rok 2015 / 2016 (akceptující Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Minimální preventivní program na školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program na školní rok 2014/2015 Minimální preventivní program na školní rok 2014/2015 Škola: Základní škola Ostrava-Hrabová, Paskovská 46, příspěvková organizace Školní metodik prevence: Mgr. Alena Gomolová 1. SPOLUPRÁCE S PEDAGOGICKÝM

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie 2013-2018 Úvod: Školní preventivní strategie vychází z pokynu MŠMT, č. j. 14514/2000-51, který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu,

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2014/2015 Vypracovala: Mgr. Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Tento pokyn upravuje postup vyučujících při řešení výchovných, kázeňský

Více

SANKČNÍ ŘÁD. Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, vedoucí k příznivému klimatu ve škole.

SANKČNÍ ŘÁD. Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, vedoucí k příznivému klimatu ve škole. SANKČNÍ ŘÁD V souladu s preventivním programem zabývajícím se rizikovými faktory chování žáků jsme vypracovali následující sankční řád, který je nedílnou součástí řádu školy. Je v něm stanoven procesní

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Střední škola sociálních a zdravotnických služeb Vesna, o.p.s. Minimální preventivní program

Střední škola sociálních a zdravotnických služeb Vesna, o.p.s. Minimální preventivní program Střední škola sociálních a zdravotnických služeb Vesna, o.p.s. Minimální preventivní program Školní rok: 2012/2013 Vypracovala: Mgr. Hana Květinská Školní preventivní strategie pro školní rok 2012/2013

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE OBSAH 1. Úvod 2. Vytýčení sociálně patologických jevů 3. Cíl minimálního preventivního programu 4. Charakteristika školy 5. Analýza současného stavu

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Minimální preventivní program školy

Minimální preventivní program školy Minimální preventivní program školy Minimální preventivní program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro ZŠ M. Alše pro školní rok 2013 / 2014 (akceptující Metodický pokyn ministra školství,

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

lškola bez drog a šikany

lškola bez drog a šikany Minimální program prevence sociálně patologických jevů Školní rok 2007-2008 lškola bez drog a šikany Cíl : Informovanost všech žáků v oblasti sociálně patologických jevů. Systematická výuka a výchova ke

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE NA ŚKOLNÍ ROK 2015/2016 Přípravná třída DÍTĚ A JEHO TĚLO - upevňování přátelských vztahy - prevence šikany DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Mgr. Erika Chmelířová 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 13.10.2011 Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Výukový materiál je připraven pro 8. ročník. Ţáci pracují s pojmy z finanční

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové:

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové: MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2010/2011 ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice Obránců míru 369 Kopřivnice ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Michaela Lukešová

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více