Wellness a animace v rekreačním hotelu

Transkript

1 Wellness a animace v rekreačním hotelu Diplomová práce Bc. Lenka Nováková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: lenka.novak@gmail.com Praha 2015

2 Master s Dissertation Wellness and Animation at Recreational Hotels Bc. Lenka Nováková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: lenka.novak@gmail.com Prague 2015

3 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Wellness a animace v rekreačním hotelu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Bc. Lenka Nováková V Praze dne

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala těm, kteří mně byli největší oporou při zpracování mé diplomové práce. Děkuji vedoucímu své diplomové práce prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc. za jeho odborné vedení, cenné připomínky a rady, ale i za morální podporu během psaní této práce. Děkuji také panu Iljovi Šedivému, předsedovi představenstva Regata Čechy, a.s. za poskytnutí interních dat z informačního systému hotelu Horizont a možnost provést dotazníkové šetření a elektronické dotazování v hotelích Horizont a Port, za zprostředkování přímého kontaktu s řediteli obou hotelů, ale i za průběžné konzultace a rady, které mně poskytl.

5 Abstrakt NOVÁKOVÁ, Lenka. Wellness a animace v rekreačním hotelu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: Celkový počet stran: 106 Diplomová práce se zabývá problematikou wellness služeb a animačních služeb v rekreačních hotelích. Zvláštní pozornost je věnována dvěma významným segmentům hotelových hostů, klientele 55+ a rodinám s dětmi. V první, teoretické části jsou vymezeny sledované pojmy wellness a animace, popsán historický vývoj a rozdělení. Stanoveny jsou také dvě hypotézy, které mají být následně potvrzeny či vyvráceny analýzou sledovaných služeb a segmentů hostů v rekreačních hotelích Horizont v Peci pod Sněžkou a Port u Máchova jezera. Ve druhé, analytické části je nejdříve provedena analýza problematiky a postavení wellness služeb a animačních služeb ve světovém i domácím hotelnictví a definovány trendy. Následuje analýza stavu sledovaných služeb ve zkoumaných hotelích. Je zjištěna jejich v průměru velmi dobrá úroveň a rámcové dodržování současných trendů. Výsledky u segmentu hostů 55+ potvrzují první hypotézu pouze u hotelu Horizont. Tato skupina hostů každoročně narůstá, ale hotel Horizont na ní ještě není dostatečně připraven. V případě hotelu Port výsledky první stanovenou hypotézu vyvracejí, hotel Port již je na klientelu 55+ připraven. Výsledky analýzy animačních služeb přinášejí vyvrácení druhé hypotézy v obou hotelích. Pro rodiny s dětmi je během pobytu v těchto rekreačních hotelích široká nabídka kvalitních animačních programů důležitá, avšak není nutná a ani rozhodující při výběru hotelu. V obou hotelích je provedena i komparace cen ubytovacích služeb a vybraných wellness služeb s konkurenčními subjekty. Třetí, návrhová část obsahuje rekapitulaci předchozích analýz a z ní vyplývající návrhy konkrétních racionalizačních opatření pro zlepšení v oblasti wellness služeb a animačních služeb ve zkoumaných hotelích. Klíčová slova: animace, generace 55+, kvalita služeb, rekreační hotel, rodiny s dětmi, služby, wellness

6 Abstract NOVÁKOVÁ, Lenka. Wellness and Animation at Recreational Hotels. [Master s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Praha: p. The diploma thesis addresses the issue of wellness and animation services at recreational hotels. Particular attention is paid to two important segments of hotel guests: clients aged 55+ and families with children. The first, theoretical part defines the examined terms wellness and animation and describes historical development and separation. Two hypotheses are also stipulated, which should subsequently be confirmed or refuted by an analysis of the reviewed services and guest segments at the recreational hotels Horizont in Pec pod Sněžkou and Port on Macha Lake. In the second, analytical part, an analysis of the issue and position of wellness and animation services in the global and domestic hotel industry is performed and the trends are defined. This is followed by an analysis of the reviewed services at the examined hotels. Their generally very good standard and overall correspondence to current trends is identified. The results for the 55+ guest segment confirm the first hypothesis only for Hotel Horizont. This group of guests increases in size every year, but Hotel Horizont is not yet adequately prepared for it. The case of Hotel Port refutes the results of the first stipulated hypothesis, as Hotel Port is already prepared for the 55+ clientele. The results of the analysis of animation services refute the second hypothesis in the case of both hotels. For families with children, a wide range of animation programs while staying at these recreational hotels is important, but it is not essential or decisive when choosing a hotel. A comparison of prices for accommodation services and selected wellness services with competing facilities was conducted for both hotels. The third, proposal part contains a summary of the foregoing analyses and the resulting proposals for specific rationalisation measures to improve the area of wellness and animation services at the reviewed hotels.

7 Key words: animation, families with children, generation 55+, recreational hotel, service quality, services, wellness

8 Obsah ÚVOD WELLNESS A ANIMACE ŽIVOTNÍ STYL WELLNESS Vysvětlení pojmu Historie životního stylu wellness Tělesná výchova SPA Wellness Historie péče o ducha a tělo v českých zemích Současné postavení wellness tourismu v cestovním ruchu ANIMACE V HOTELNICTVÍ Vysvětlení pojmu Historie a současnost animace ANALÝZA PROBLEMATIKY WELLNESS A ANIMACÍ V HOTELNICTVÍ TRENDY A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V OBLASTI WELLNESS VE SVĚTOVÉM HOTELNICTVÍ DRUHY HOTELOVÉ ANIMACE A SOUČASNÉ TRENDY Druhy animace v rekreačních hotelích Trendy v hotelové animaci RODINY S DĚTMI GENERACE Výsledky demografických průzkumů Generace 55+ a její vliv na cestovní ruch REKREAČNÍ HOTELY HORIZONT A PORT VLASTNÍ PRŮZKUM Klientela 55+ v hotelu Horizont Postup Výsledky průzkumu... 53

9 2.6.4 Dotazníkové šetření v hotelích Horizont a Port Vyhodnocení odpovědí hostů hotelu Horizont Wellness služby v hotelu Horizont Shrnutí výsledků průzkumu wellness služeb hotelu Horizont Animační programy v hotelu Horizont Shrnutí výsledků průzkumu animačních služeb hotelu Horizont Vyhodnocení odpovědí hostů hotelu Port Wellness služby v hotelu Port Shrnutí výsledků průzkumu wellness služeb hotelu Port Animační programy v hotelu Port Shrnutí výsledků průzkumu animačních služeb hotelu Port OVĚŘENÍ HYPOTÉZ POROVNÁNÍ CEN VYBRANÝCH WELLNESS SLUŽEB A UBYTOVACÍCH SLUŽEB Porovnání cen pro hotel Horizont Porovnání cen pro hotel Port NÁVRHOVÁ ČÁST OBLAST WELLNESS Návrhy opatření pro wellness služby hotelu Horizont Návrhy opatření pro wellness služby hotelu Port Návrh opatření pro animační služby ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY

10 Seznam ilustrací Graf 1 - Rozdělení klientely 55+ dle národnosti Graf 2 - V jakém období nejčastěji přijíždí hosté 55+ Graf 3 - Pohlaví respondentů - Horizont Graf 4 - Věk respondentů - Horizont Graf 5 - Státní příslušnost - Horizont Graf 6 - Forma příjezdu - Horizont Graf 7 - Důvod pobytu- Horizont Graf 8 - Délka pobytu - Horizont Graf 9 - Wellness centrum jako faktor výběru hotelu - Horizont Graf 10 - Návštěva wellness centra - Horizont Graf 11 - Důvod nevyužití wellness centra - Horizont Graf 12 - Počet návštěv wellness centra - Horizont Graf 13 - Využití služeb wellness centra - Horizont Graf 14 - Hodnocení služeb wellness centra- Horizont Graf 15 Hodnocení celkové úrovně wellness centra - Horizont Graf 16 - Nadbytečné služby wellness centra - Horizont Graf 17 - Vnímání animačních programů - Horizont Graf 18 - Vnímání animačních programů (rodiny) - Horizont Graf 19 - Využívání animačních programů - Horizont Graf 20 Preference animačních programů - Horizont Graf 21 - Animační program jako zabavení dětí - Horizont Graf 22 - Věk respondentů - Port Graf 23 - Důvod pobytu - Port Graf 24 - Délka pobytu - Port Graf 25 - Wellness centrum jako faktor výběru hotelu - Port Graf 26 - Návštěva wellness centra - Port Graf 27 - Počet návštěv wellness centra - Port Graf 28 - Využití služeb wellness centra - Port Graf 29 Chybějící wellness služby - Port Graf 30 Hodnocení služeb wellness centra - Port Graf 31 - Hodnocení celkové úrovně wellness centra - Port

11 Graf 32 - Nadbytečné služby wellness centra - Port Graf 33 - Vnímání animačních programů - Port Graf 34 - Využívání animačních programů - Port Graf 35 Preference animačních programů - Port Graf 36 - Animační program jako zabavení dětí - Port

12 Seznam tabulek Tabulka 1: Věkové rozložení ubytovaných hostů Tabulka 2: Rozdělení ubytovaných hostů 55+ dle pohlaví Tabulka 3: Příjezdy individuálních hostů a skupinových zájezdů Tabulka 4: Počet strávených nocí Tabulka 5: Využití jednotlivých služeb v průběhu pobytu Tabulka 6: Porovnání ceny dvoulůžkového pokoje v hotelu Horizont s konkurenčními subjekty Tabulka 7: Porovnání cen vybraných wellness služeb pro hotelové hosty v hotelu Horizont s konkurenčními subjekty Tabulka 8: Porovnání ceny dvoulůžkového pokoje v hotelu Port s konkurenčními subjekty Tabulka 9: Porovnání cen vybraných wellness služeb pro hotelové hosty v hotelu Port s konkurenčními subjekty

13 Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek AHGZ Allgemeine Hotel und Gastronomie Zeitung, Matthaes Verlag, SRN CR Cestovní ruch DFV Deutsche Fachverlag, Frankfurt, SRN EK Evropská komise EU Evropská unie EUR Euro, měna Evropské unie GfK Název nadnárodní poradenské a výzkumné společnosti se sídlem v SRN, zkratka názvu je odvozena od hesla Growth from Knowledge GSWS Global Spa & Wellness Summit 2012 HDP Hrubý domácí produkt LOHAS Lifestyles of Health and Sustainability ROH Revoluční odborové hnutí SPA Sanus Per Aquam, označení pro lázně s léčivými prameny či vodoléčbu SRI International Stanford Research Institut, USA USA Spojené státy americké USD Americký dolar

14 Úvod Oblastí hotelových wellness služeb jsem se zabývala již ve své bakalářské práci a rozhodla jsem se v jejím zkoumání pokračovat i ve své diplomové práci. Druhou oblastí, kterou se ve své závěrečné práci chystám analyzovat, jsou animační služby v hotelích, často nazývané animační programy. Jsem totiž přesvědčena, že tyto dvě oblasti hotelových služeb, které jsou označovány jako doplňkové, spolu úzce souvisí a v nabídce rekreačního hotelu mají velmi důležitou roli. Příležitostně pracuji pro společnost Regata Čechy, a.s. a jejími hotely Horizont v Peci pod Sněžkou a Port u Máchova jezera jsem se zabývala již v bakalářské práci. Proto jsem svůj záměr při výběru tématu své diplomové práce konzultovala s managementem této společnosti, jmenovitě s panem Iljou Šedivým, předsedou představenstva společnosti, s Ing. Karlem Radou, ředitelem hotelu Horizont a panem Vladimírem Burešem, ředitelem hotelu Port. Wellness, jako životní styl, se rozšiřuje do všech věkových kategorií po celém světě a nevyhýbá se ani České republice. Na tento jev musí rychle reagovat český hotelový průmysl, pro který to znamená rozšiřovat, a hlavně vhodně cílit svoji nabídku těchto služeb s ohledem na očekávanou klientelu. Nad dalším směrováním svých hotelů přemýšlejí i ředitelé hotelů Horizont a Port, kteří si uvědomují, že se musí stále řídit nároky své současné i budoucí klientely a musí být také v předstihu připraveni na možné změny. Hotel Port je po nedávné rekonstrukci a dostavbě znovu na trhu poměrně krátce. Podle sdělení jeho ředitele je ale nutné se ohlédnout a analyzovat, zda nastavený směr v oblasti wellness služeb vede ke stanovenému cíli. Stejně důležitou otázkou je i náplň a kvalita animačních služeb. Hotel Horizont stojí před významnou rekonstrukcí, která se pravděpodobně nevyhne ani wellness centru. Proto je nyní správný čas prozkoumat, zda oblast wellness vyhovuje nastupujícím trendům a co udělat proto, aby vyhovovala i v budoucnu. Totéž platí i pro animační služby v hotelu. Tyto skutečnosti mě vedly ke stanovení cílů mé práce. 14

15 Hlavním cílem mé diplomové práce je pomocí hlubší analýzy zjistit, zda nabídka wellness služeb rekreačních hotelů Horizont a Port odpovídá současným i budoucím světovým trendům v této oblasti a požadavkům hotelových hostů, se zvláštním zřetelem na specifické nároky klientely 55+. Rekreační hotely nebývají umístěny v blízkosti center zábavy, proto musí zajišťovat pro své hosty vhodné formy zábavy a rozptýlení. Druhou oblastí, kterou ve své práci zkoumám, jsou tedy animační služby. Zde se více zaměřuji na nároky další skupiny důležité klientely pro rekreační hotely, kterou tvoří rodiny s dětmi. Podle stanovených zásad (Attl, a kol., 2014) a v zájmu naplnění cíle diplomové práce jsem práci rozdělila do tří částí. V první, teoreticko-metodologické části se věnuji vymezení sledovaných pojmů wellness a animace, jejich historii a rozdělení. Stanovuji si také tyto dvě hypotézy: 1. Pro hotely Horizont a Port již začíná být skupina hostů označovaná 55+ důležitou klientelou, na kterou ale nejsou hotely v oblasti wellness služeb zatím dostatečně připraveny. 2. Pro rodiny s dětmi je během pobytu ve zkoumaných rekreačních hotelích široká nabídka kvalitních animačních programů nutností. Ve druhé, analytické části se nejdříve věnuji analýze problematiky a postavení wellness služeb a animačních služeb v hotelnictví, trendům v této oblasti i vizím do budoucnosti. Primárně se však v této části práce snažím analyzovat stav wellness služeb a animačních služeb ve zkoumaných hotelích a potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Proto analyzuji data z informačního systému hotelu Horizont týkající klientely 55+ a provádím v hotelu Horizont mezi tímto segmentem klientely i vlastní dotazníkové šetření a elektronické dotazování. Dále provádím v obou dvou hotelích vlastní rozsáhlý průzkum, dotazníkové šetření zaměřené na wellness služby a animační služby, se zvláštním zřetelem na klientelu 55+ a rodiny s dětmi. 15

16 Provádím i komparativní analýzu cen ubytovacích služeb a vybraných wellness služeb ve mnou zkoumaných hotelích Horizont a Port a srovnatelných konkurenčních hotelích. Výsledky analýzy dat i vlastních průzkumů znovu analyzuji, a tím docházím k cíli práce: Zjistit současnou úroveň zkoumaných služeb, zjistit, zda sledují současné trendy a potvrdit nebo vyvrátit předem stanovené hypotézy. A navrhnout další potřebné směry rozvoje těchto služeb. Ve třetí, návrhové části své práce navrhuji, na základě výsledků předchozích analýz i vlastního pozorování, konkrétní racionalizační opatření pro zkoumané hotely pro oblast hotelových wellness služeb a pro oblast animačních služeb. Důležitými informačními zdroji, ze kterých čerpám informace pro svoji práci, jsou, kromě výsledků vlastních průzkumů, sborníky zahraničních odborných konferencí, průzkumy v rámci Evropské unie, zahraniční odborné časopisy, česká a zahraniční odborná literatura i některé kapitoly a závěry mé bakalářské práce. Mou snahou je, aby závěry mé práce nebyly pouhým konstatováním zjištěných faktů, ale staly se i praktickým nástrojem ke zlepšení služeb ve zkoumaných hotelích a tudíž byly pozitivní přínosem pro společnost Regata Čechy, a.s. 16

17 1 Wellness a animace Úspěšný rekreační hotel dnes necharakterizují jenom kvalitní ubytovací a stravovací služby, důraz musí být kladen i na širokou nabídku doplňkových služeb a doprovodných programů, uvádí (Beránek, s. 9). Hotely v rekreačních oblastech musí být schopny svým hostům nabídnout program v každém ročním období a za každého počasí. Zajistit dostatek možností vyžití pro všechny věkové kategorie. Na přední místa mezi těmito doplňkovými službami v rekreačním hotelu bezesporu patří wellness služby a animační služby. Jsem přesvědčena, že tyto dvě kategorie služeb spolu úzce souvisí. Šíře jejich nabídky a jejich kvalita může výrazně přispět ke zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti hotelu, přilákat větší počet hostů a v konečném důsledku zajistit hotelu vyšší tržby. Pro pochopení všech souvislostí je však nejprve třeba vymezit základní pojmy a vrátit se do historie, k počátkům wellness a k předchůdcům dnešních animátorů. To učiním v dalších kapitolách své práce. 1.1 Životní styl wellness Životní styl wellness lze chápat jako synonymum zdravého životního stylu a je to jeden z významných jevů a i módních stylů současné doby, jak uvádím již ve své bakalářské práci (Nováková, 2013, s. 15) Vysvětlení pojmu Pojem wellness vznikl z anglického výrazu well-being a lze ho charakterizovat jako proces trvalého zlepšování lidské psychické, fyzické, intelektuální a emocionální pohody za účelem dosažení tělesného a duševního zdraví. Mezi základní principy wellness patří zdravá strava, pravidelné cvičení, dostatek odpočinku a omezení rizikových faktorů jako je stres, kouření a alkohol, uvádí (Poděbradský, 2008, s. 7) a dále vyjmenovává jeho základní rozměry. 17

18 Wellness životní styl má 5 základních rozměrů: Fyzický dosažení tělesné zdatnosti Spirituální rozvoj vnitřní osobnosti člověka Emocionální rozpoznání vlastních i cizích pocitů, schopnost přizpůsobit se změnám a zvládat stres Sociální schopnost porozumět si s ostatními lidmi Mentální získávání nových znalostí a zkušeností Eva Blahušová charakterizuje wellness takto: Wellness je proces, ve kterém soustavně a uvážlivě usilujete o udržení zdraví a dosažení nejvyšší úrovně životní pohody. (Blahušová, 2005, s. 234) Poslední vydání výkladového slovníku Cestovní ruch u hesla wellness uvádí: 1. lidské zdraví, ekologie člověka, stav plného fyzického a duševního zdraví, 2. rekreační, lázeňské a sportovní aktivity, zaměřené na dosažení duševního a fyzického zdraví, významný trend současného cestovního ruchu. (Zelenka a kol., 2012, s. 631) Já sama chápu wellness jako trvalou snahu o zvyšování kvality lidského života, a to po všech stránkách, fyzické, duševní i sociální. A je to také jeden z trendů, který výrazně ovlivňuje současný cestovní ruch a zvláště hotelnictví. Problematikou rozdělení hotelů podle míry uplatnění wellness aspektů jsem se podrobně zabývala ve své bakalářské práci (Nováková, 2013, s. 33), a proto nyní rekapituluji jenom nejvýznamnější. Prvky wellness jsou v současnosti aplikovány v mnoha typech hotelů, které se tak snaží získat konkurenční výhodu, být atraktivnější, zvýšit počet hostů a obrat. Jak uvádí SODAMODUL (2011, s. 6), podle míry zahrnutí wellness ideálů do koncepce hotelu můžeme tato ubytovací zařízení rozdělit na dvě základní skupiny: Wellness hotely - v nichž jsou wellness služby hlavním produktem a celá koncepce hotelu odpovídá wellness ideálům. Hotely s wellness aspekty - kde jsou wellness služby jednou z možností vyžití. 18

19 Podle mého názoru je hranice těchto pojmů poměrně variabilní a dále s nimi nepracuji. O dnešním významu wellness pro cestovní ruch nemůže být pochyb. Já se však, pro lepší pochopení všech souvislostí, v dalších kapitolách vrátím k jeho úplným počátkům, historii péče o lidské tělo a lidského ducha Historie životního stylu wellness V této kapitole bych chtěla připomenout významné historické milníky a osobnosti, které nějakým způsobem ovlivnily vývoj současného stylu života, který nazýváme wellness. Myslím si, že náhled do historie vývoje tohoto, v současnosti velmi propagovaného životního stylu, pomůže pochopit i lépe analyzovat současný stav. Budu čerpat převážně z těchto publikací (Krátký, 1974), (Olivová, 1979), (Olivová, 1988). Už odpradávna si člověk poměřoval své síly, ať už v boji o svůj život, nebo při lovu. Touha vítězit, být lepší, silnější a také výkonnější, nutila člověka pečovat o své tělo, cvičit ho a udržovat v dobré kondici. I v Evropě to znamenalo, a to až do konce 19. století, že kdo chce přežít, musí být zdravý, silný a odolný. Jen zdravé tělo odolalo různým nákazám a hladomoru, jen muž v dobré kondici dokázal ulovit dostatečně zvěře, jen dobře vycvičený muž dokázal zvítězit ve válkách vedených jako boj muže proti muži. Historie wellness je úzce spojena s historickým vývojem a zvyklostmi národů, které byly nositelé a šiřitelé kulturních hodnot. Jejich rozpínavost zároveň přinášela utrpení ve formě válek, křížových výprav. Kladem těchto výbojů však byla výměna zkušeností, přenášení a prolínání tradic a návyků z jednoho konce světa na druhý. To platí i pro oblast, kterou dnes nazýváme wellness Tělesná výchova Jednu z historicky nejstarších soustav tělesné výchovy měla a má určitě Čína. O významu tělesných cvičení pro zdraví člověka hovoří nejstarší písemné památky staročínské medicíny, zvláště kniha Nei Taing (Kniha o vnitřním životě) ze 3. století 19

20 n.l. Osvícený císař Chuang-ti roku př.n.l. sám vytvořil systém léčebné a zdravotní gymnastiky, zvaný Kung-fu (Umělec - muž), základem byla prostná cvičení. Významnými centry rozvoje tohoto systému byly kláštery. Kung-fu rozšiřovali především kněží, kteří byli také prvními lékaři. Tělesná cvičení byla určena především mužům a dětem, ženy byly z těchto aktivit vyčleněny. Čínská tělovýchova a zdravověda nejvíce ovlivnila a dosud velmi ovlivňuje tyto obory nejen v celé Asii, ale i v Evropě a Americe. Tělesných cvičení pro přípravu vojáků pro udržení a obnovu zdraví se již od 3. tisíciletí př.n.l. využívalo také v Indii. Rady, týkající se tělesných cvičení lze najít i ve svatých knihách véd, nejvíce v Ajurvédě. V 2. tisíciletí př.n.l. se v Indii zrodil rovněž systém jógy, definitivně kodifikovaný v 3. století př.n.l. v Patandžaliho radžajóze (královské józe) zachované v díle Jógasútra, usilující o dokonalost těla i ducha pomocí příkazů, zákazů, koncentrace, meditace, dechových cvičení a různých jógových pozic. V Egyptě byla tělesná výchova důležitou složkou výchovy, rozvoji tělesné zdatnosti byl přikládán velký význam již od dětství. Děti se učily plavat, skákat, běhat, zápasit a hrály řadu pohybových her. U dospělých byl oblíben především lov, přetah lanem, šplh, plavání, veslování, šerm, zápas a lukostřelba. Důležité místo zaujímal ve výchově i v životě tanec, oblíbená byla i akrobatická cvičení a gymnastika. Tělesná výchova byla v Řecku základním právem a možno říci i povinností svobodného občana. Vrcholným výchovným zařízením antického Řecka, i Atén se stala tzv. gymnázia, veřejné školy udržované ze státních prostředků, která zpočátku navštěvovali pouze jinoši a muži z nejbohatších rodin, později, zejména od 5. století př.n.l. i širší vrstvy svobodných obyvatel mužského pohlaví. Gymnázia byla vybavena studovnami, přednáškovými sály a knihovnami, základem však byla palaistra (zápasiště), a sály pro míčové hry a gymnastiku. Gymnázium bylo vybaveno několika otevřenými a krytými běžeckými dráhami a nezbytným hygienickým zařízením vysoké úrovně jako sprchami, bazény, prostory pro masáž i odpočinek. Gymnázia se stala nejen centry výchovy a vzdělání, ale i politického života města, místem dalšího vzdělávání dospělých, centrem odkud se šířila vzdělanost a kultura. 20

21 Velkým průlomem v oblasti rozvoje tělovýchovy byla v Evropě a Americe v 18. a 19. století Průmyslová revoluce. Rozrůstající se průmysl stahoval čím dál tím více potřebných lidí z vesnic do měst. Ti opouštěli sice tvrdou, ale pohybově rozmanitou práci v zemědělství a měnili jí za mnohdy 16 hodinovou jednotvárnou práci u strojů. Během několika let začala vzrůstat nemocnost, i invalidita dělníků. Své udělalo i vykořenění a život v cizím prostředí bez rodinných vazeb a bez přátel. Narůstala agresivita i kriminalita. Průmyslníci si rychle spočítali, že ne každý zaučený dělník je lehce nahraditelný, a že přicházejí o nemalé prostředky. Začali proto podporovat dělnické tělovýchovné i kulturní spolky. Politika pod mottem Chléb a hry se stala zase aktuální a velmi účinnou (Nováková, 2013, s. 26) SPA Již od 5. stol. př.n.l. využívali lidé velké bohatství minerálních a termálních pramenů a jejich pozitivních účinků na své tělo, které jim poskytla bohatá vulkanická činnost na území Řecka a jeho ostrovů, pokračující až do Malé Asie. Důležitým rituálem se stala očista těla. V Řecku se k tomuto účelu používaly nejprve malé nádoby, později se začaly používat sprchy, vany a bazénky. Nejstarší známé vany pocházejí z řeckého ostrova Kréta z doby až 1900 př. n. l. Jednalo se o malé vany, které byly nejčastěji kamenné či hliněné. Vany byly napouštěny pomocí vodovodu, v krétském královském paláci v Knóssu byly nalezeny pro tento účel vytvořené rozvodové trubky. Obliba koupelí rostla a ve větších sídlech vznikaly veřejné lázně tzv. balaneion. Byly umístěny zejména v blízkosti knihoven a v místech, kde se sportovalo. Oblíbenými se staly koupele po sportovních výkonech. Staří Římané a Řekové si po takové koupeli dopřávali masáže a natírání kůže mastmi a olejem. Nejprve byly tyto zvyky přepychem a výsadou zejména vyšších vrstev. Jejich další rozmach nastal až koncem 5. stol. př. n. l., kdy se rozvinuly také parní a potní zařízení. Turci přijali některé prvky z antické tradice koupelí. Stejně jako Římané chápali pobyt v relaxačních centrech nejen jako možnost očisty, ale jako příjemný prostor pro společenská setkání. Oproti římským zařízením zde však nenajdeme prostory 21

22 pro sport. Hlavní místnost těchto zařízení se nazývala harára. Udržovala se v ní vysoká teplota okolo 45 C. Lidé zde 2-3 hodiny leželi na vyhřátých kamenných stupních na matracích či rohožích a potili se v prostěradlových zábalech. Horký vzduch sem byl přiváděn pod podlahou. Během této relaxace si lidé dopřávali masáž končetin či zad. K masírování se používaly různé techniky od hnětení a tření až po našlapování. Využívali také různých bylin a vonných olejů. Po dvou až třech hodinách se polili vlažnou vodou a pro zlepšení prokrvení se drhli rukavicí z kozí srsti. Po této proceduře následovalo namydlení celého těla a umytí vlasů. Následovala koupel ve vaně či bazénku, do kterého neustále přitékala voda. Aby byla zachována harmonie a tělo nebylo vystaveno šoku, postupně se přecházelo do stále chladnějších místností, které byly určeny k odpočinku, konzumaci ovoce, pití kávy a kouření vodní dýmky. Nejvíce se našemu soudobému pojímání wellness přibližovaly římské lázně, které ale více než léčení sloužily společenskému setkání, sportování a hygieně. Nazývaly se termy a zahrnovaly několik prostor. Dominantu budovy tvořilo tepidarium. Jednalo se o velkou místnost, v níž byla umístěna vlažná lázeň s vyšší teplotou vzduchu, což způsobovalo slabé pocení. Tato místnost byla vhodná zejména k masážím a natírání olejem. Neopomíjenou činností v tomto prostoru byla také společenská konverzace a relaxace. V dalších místnostech se nacházely chladná lázeň či teplý bazén s navazující potní lázní. Po celém termu byly rozmístěny kamenné, keramické, mramorové a někdy i kovové vany. Tak, jak se hranice říše rozšiřovala, šířilo se zakládání těchto relaxačních center do střední a západní Evropy. O to se zasloužili zejména legionáři, na jejichž popud byla vystavována tato zařízení v římských koloniích v Evropě, severní Africe a Malé Asii. Od druhého do čtvrtého století prošly dynamickým vývojem. Z původních cca 200 lázeňských zařízení vzrostl jejich počet na téměř 900. Se zánikem Římské říše došlo i k jejich úpadku. Dědictvím Říma je i dnes používané slovo SPA 1, jež je vytvořeno z počátečních písmen spojení Sanus Per Aquam, což přeloženo znamená léčit skrze vodu uvádí (Hamam Institut, 2014). Používalo se pro označení horkých pramenů, vedle 1 SPA v dnešní době označení pro lázně s léčivými prameny či vodoléčbu 22

23 kterých se stavěly bazény. V nich římští legionáři po bitvách relaxovali a léčili si svá zranění. V Japonsku pocházejí první zmínky o relaxačních koupelích z dob 1100 let př. n. l. Budovaly se zde veřejné lázně, a to společné pro muže a ženy. Podle dochovaných písemných zpráv existovaly v rámci císařských paláců přepychová kosmetická a relaxační centra. Japonsko, díky vulkanickému podloží, disponuje velkým množstvím minerálních a termálních pramenů. Dle japonské tradice se koupalo odpoledne ve velmi teplé vodě s přísadami z léčivých bylinek. Voda měla velmi vysokou teplotu, cca 50 C. Vždy se před koupelí dokonale umyli a pak si drhli tělo sáčky s rýžovými plevami. Opět se zde věnovali i kosmetické péči, daly se zde koupit různé masti, čaje a kosmetické produkty. I v oblasti lázeňství, ať už pouze očistného, nebo i léčebného, přinesla velký rozmach Průmyslová revoluce. Pro vzrůstající počet dělníků, kteří pracovali v nově otevíraných provozech, byly potřeba zajistit odpovídající hygienické podmínky. Byty zprvu neměly koupelny, proto se stavěly veřejné lázně. Zdokonalily se metody rozboru termálních vod a vědecké studie dokazovaly jejich léčebné účinky. Ti největší a nejbohatší zaměstnavatelé, kteří potřebovali udržet své dělníky v kondici, začali na tuto léčbu přispívat. To znamenalo sociální průlom, to co vždy využívali pouze ti nejbohatší, začaly náhle využívat i méně majetné vrstvy, a také velký rozvoj lázeňství Wellness Wellness, jako pojem i samostatná disciplína, se v Americe objevil až v 60. letech 20. století. V roce 1961 publikoval americký lékař Halbert L. Dunn knihu s názvem High Level Wellness. Kniha vycházela ze série jeho 13 přednášek v Unitarian Universalist Church ve Washingtonu z konce 50. let 20. století, v níž představil své myšlenky a názory na zdravý životní styl, jež pojmenoval právě wellness (Poděbradský, 2008, s. 14). Slovo wellness vzniklo ze spojení anglických slov: wellbeing a fitness a jeho volný překlad znamená být v pohodě a fit nebo dobré zdraví. Pojem i nový životní styl se okamžitě ujal a začal se přímo lavinovitě šířit. 23