ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO JESENÍK EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I. LISTOPAD 2010 VERZE 03 EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, Brno Židenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Mgr. Zdeněk Frélich Ing. Jana Fichnová Ing. Pavla Škarková Ing. Eva Brhelová Bc. Tomáš Mühr Mgr. Miroslava Baranová Garbriela Hřivnáčová horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady), zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, vyhodnocení vyváženosti, kartogramy vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) hygiena životního prostředí (ovzduší) ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady GIS podpora, problémy, střety, problémový výkres bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy servisní práce, korektury Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jiří Jedlička veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Vladan Hruška sociodemografické podmínky a rekreace MÚ Jeseník Bc. Ondřej Hanulík Zajištění dotazníkových šetření, podkladová data UAP, připomínkování a spolupráce Starostové všech obcí ORP Jeseník (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Jeseník Použitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Jeseník ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP JESENÍK ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Staré ekologické zátěže Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability krajiny Indikátor SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické Podmínky Demografické podmínky Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení Zařízení sociální péče

4 3.7.5 Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Vývoj bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Lokalizační předpoklady rekreace Realizační předpoklady rekreace Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů ZÁVĚR Hodnocení metodiky RURÚ Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území Závady a ohrožení v území POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 4

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Jeseník...15 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Jeseník...19 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Jeseník...23 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Jeseník...26 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu...28 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu...29 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu...31 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu...31 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...34 Obrázek č : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod...35 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví podle dat k roku Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území Jeseník (k roku 2010)...41 Obrázek č : Území, na kterém došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace...43 Obrázek č : Chráněná území přírody...47 Obrázek č : Územní systém ekologické stability...49 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Jeseník v roce Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany...55 Obrázek č : Lesnatost a kategorie lesa...57 Obrázek č : Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Jeseník...60 Obrázek č : Silniční síť SO ORP Jeseník...63 Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Jeseník...64 Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Jeseník...67 Obrázek č : Zóny IDSOK na území SO ORP Jeseník a systém linek veřejné dopravy...68 Obrázek č : Rozvod plynu ve SO ORP Jeseník...71 Obrázek č : Rozvod vody a zařízení na něm ve SO ORP Jeseník...72 Obrázek č : Odkanalizování ve SO ORP Jeseník...73 Obrázek č : Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou...78 Obrázek č : Hodnocení technické infrastruktury...79 Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jeseník v letech Obrázek č : Relativní změna počtu bydlících obyvatel v letech Obrázek č : Index stáří obyvatel v roce Obrázek č : Hodnocení indikátoru vzdělanosti obyvatel (Podíl osob starších 14 let s nejvyšším dokončeným vzděláním s maturitou v %)...96 Obrázek č : Indikátor dokončené byty v letech Obrázek č : Rekreační oblasti s celoročním využitím v SO ORP Jeseník Obrázek č : Přírodní předpoklady rekreace Obrázek č : Infrastrukturní předpoklady rekreace Obrázek č : Celková ubytovací zátěž území Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Jeseník v období 2007 až Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce Obrázek č : Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Jeseník

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Jeseník...13 Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Jeseník...16 Tabulka č : Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Jeseník...17 Tabulka č : Dobývací prostory v SO ORP Jeseník...18 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou)...24 Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí...25 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...27 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu...30 Tabulka č : Hodnocení indikátorů podílu sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod...33 Tabulka č : Překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Jeseník (k roku 2010)...40 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území ORP v roce Tabulka č : Hodnocení ekologické stability krajiny v jednotlivých obcích SO ORP Jeseník...50 Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí...56 Tabulka č : Nastavení indikátoru...58 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. v obvodu ORP Jeseník...66 Tabulka č : Technická vybavenost obcí ORP Jeseník...69 Tabulka č : Zdroje elektrické energie ve SO ORP Jeseník dle typu a instalovaného výkonu v MW 70 Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den)...75 Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou...75 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí...76 Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury...77 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel mezi lety v SO ORP Jeseník...82 Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Jeseník mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří...87 Tabulka č : Počty obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání...88 Tabulka č : Školy a školská zařízení v SO ORP Jeseník v roce Tabulka č : Zdravotnická zařízení v SO ORP Jeseník v roce Tabulka č : Hodnocení indikátorů vývoje počtu obyvatel v letech Tabulka č : Hodnocení indikátoru indexu stáří obyvatel v roce Tabulka č : Hodnocení indikátoru vzdělanosti obyvatel...95 Tabulka č : Vývoj počtu trvale obydlených bytů Tabulka č : Dokončené byty v letech Tabulka č : Dokončené byty Tabulka č : Hodnocení přírodních předpokladů rekreace obcí SO ORP Jeseník Tabulka č : Infrastrukturní předpoklady rekreace Tabulka č : Druhé bydlení a individuální rekreace v obcích SO ORP Jeseník Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Jeseník v roce Tabulka č : Ubytovací kapacity, turisticko rekreační zátěž a funkce území obcí SO ORP Jeseník.114 Tabulka č : Hodnocení indikátorů Tabulka č : Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až Tabulka č : Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Tabulka č : Počet podniků podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka č : Počet podniků podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity ( )

7 Tabulka č : Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů.137 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Jeseník Tabulka č : Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Skládky Tabulka č : Území ekologických rizik Tabulka č : Zdroj znečištění ovzduší Tabulka č : Křížení silnice I. a II. třídy se železniční tratí Tabulka č : Průchod silnice I. a II. třídy zastavěným územím Tabulka č : Zdevastované území (brownfields) Tabulka č : Střet CHLÚ, VL vs. zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany Tabulka č : Střet CHLÚ, VL vs. lesní plochy Tabulka č : Střet CHLÚ, VL vs. zastavěné území obcí Tabulka č : Střet CHLÚ, VL vs. zvláště chráněná území přírody Tabulka č : Přehledů problémů v obcích SO ORP Jeseník dle dotazníkového šetření Tabulka č : Bližší informace o problémech, záměry a SWOT analýzy Tabulka č : Doplňující informace nespecifikující problémy SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu 7

8 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q 100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 8

9 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě objednávky zaslané Městem Jeseník a podepsané dne na firmu EKOTOXA s.r.o. Konečným zákazníkem projektu je MÚ Jeseník. Jedná se o verzi 03, kde byly zapracovány připomínky ORP Jeseník ke spojeným tématům (verze 01) a celkové zprávě RURU (verze 02). Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jeseník postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. 9

10 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP JESENÍK Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 10

11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Jeseník Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: a 1: včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat stejně tak, jako se mohou lišit. 11

12 Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2008, aby mohly být případně porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak není přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku

13 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP JESENÍK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Jeseník Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bělá pod Pradědem ,26 20 Bernartice ,57 32 Bílá Voda ,00 20 Černá Voda 617 9,97 62 Česká Ves , Hradec-Nová Ves 306 4,52 68 Javorník ,40 38 Jeseník , Kobylá nad Vidnavkou ,82 41 Lipová-lázně ,37 56 Mikulovice ,28 81 Ostružná ,08 7 Písečná , Skorošice ,47 17 Stará Červená Voda ,66 18 Supíkovice 716 9,24 77 Uhelná ,56 24 Vápenná ,80 38 Velká Kraš ,49 38 Velké Kunětice 592 9,82 60 Vidnava , Vlčice ,64 24 Zlaté Hory ,91 49 Žulová ,76 88 SO ORP Jeseník ,04 57 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Jeseník jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Jeseník, ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP. 14

15 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Oblast SO ORP Jeseník je z geomorfologického pohledu velmi rozmanitá. Jižní část území je tvořena z převážné části pohořím Hrubý Jeseník, který se zde dělí na Medvědskou, Pradědskou a Keprnickou hornatinu. Severovýchodní část území pokrývá geomorfologický celek Rychlebské Hory, který je od Hrubého Jeseníku oddělen řekou Bělá. Město Jeseník leží na rozhraní těchto dvou geomorfologických celků. Krom těchto dvou hlavních celků, které pokrývají největší plochu území, zde zasahují také na západě Zlatohorská vrchovina (Hynčická hornatina, Rejvízská hornatina a Bělská pahorkatina), v severní části území směrem k Polsku se nachází Žulovská pahorkatina a dále Vidnavská nížina. Pouze malá část na jihozápadě území již spadá do Hanušovické vrchoviny. Významná část území je součástí CHKO Jeseníky. Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Jeseník Legenda granitoidy assyntské (žuly, granodiority) proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory až pararuly) jednotvarná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity) Zdroj: (2010) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity,diabasy,melafyry,porfyry) 15

16 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Jeseník a v blízkém okolí je evidována celá řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o štěrkopísky, stavební kámen, vápenec, ale také ložiska kovů apod. V největším procentu se jedná o současnou těžbu, na některých ložiscích těžba probíhala v minulosti. Pro ochranu velké části těchto území je vymezeno chráněné ložiskové území. Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Jeseník Obec Název Těžba Nerost Surovina Černá Voda Černá Voda Jeseník Lipoválázně Lipoválázně Mikulovice Mikulovice Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice, Žulová Stará Červená Voda Stará Červená Voda, Vidnava Supíkovice Bukovice u Jeseníka Horní Lipová-Na Pomezí Horní Lipová Mikulovice u Jes.-Kolnovice Mikulovice u Jeseníka Dolní Skorošice- Chlumec Dol.Skorošice (Žulová 601) Petrovice (Skorošice) Horní Skorošice- Petrův Dvůr Dolní Skorošice- Tomíkovice Nová Červená Voda Vidnava Supíkovice-Malý Špičák 3 - současná povrchová 3 - současná povrchová C - dřívější povrchová 3 - současná povrchová žula Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Plocha (ha) 1,21 amfibolit Stavební kámen 5,01 krystalický vápenec,mramor,vápenec krystalický vápenec,mramor Vápenec 14,24 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 8, současná povrchová písek,štěrkopísek Štěrkopísky 22, dosud netěženo Auryzí,staurolit,štěrkopísek Abraziva, Štěrkopísky, 12,75 Staurolit, Zlatonosná ruda - zlato - kov 3 - současná žula,granodiorit,křemenný Kámen pro hrubou a 1,07 povrchová diorit,diorit ušlechtilou kamenickou 3 - současná povrchová žula,granodiorit výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 6 - dosud netěženo amfibolit,hadec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu C - dřívější povrchová C - dřívější povrchová 3 - současná povrchová C - dřívější povrchová C - dřívější povrchová Supíkovice Supíkovice 3 - současná povrchová Supíkovice, Velké Kunětice Uhelná Supíkovice Nové Vilémovice- Uhelná 3 - současná povrchová hadec žula,granodiorit,křemenný diorit,diorit žula,adamelit Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 2,22 1,19 0,49 3,95 2,09 žula,kaolín Jíly, kaolin 13,73 krystalický vápenec,mramor krystalický vápenec,mramor Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu písek,štěrkopísek Štěrkopísky - Štěrkopísky 6,95 0,59 13, dosud netěženo ortorula,rula Stavební kámen 15,66 16

17 Obec Název Těžba Nerost Surovina Plocha (ha) Uhelná Uhelná-Vidnava C - dřívější jílový sediment Jíly - jíly keramické 25,24 povrchová nežáruvzdorné Vápenná Vápenná 6 - dosud netěženo krystalický vápenec Vápenec 12,58 Vápenná Vápenná 1 C - dřívější krystalický Vápenec 29,94 povrchová vápenec,vápenec Vápenná Vápenná-Pod Zelenou horou 3 - současná povrchová žula Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 1,19 Horní a Dolní Lipová Vápenná, Lipoválázně Vápenná, Žulová Žulová-605- Haspelberg 3 - současná povrchová 3 - současná povrchová Velká Kraš Velká Kraš B - dřívější hlubinná i povrchová Velké Kunětice Zlaté Hory krystalický vápenec,mramor žula výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 38,03 10,71 křemen,žilný křemen Křemenné suroviny 0,18 Velké Kunětice 6 - dosud netěženo písek,štěrkopísek Štěrkopísky 23,96 Zlaté Horyvýchod A - dřívější hlubinná Au-ryzí,chalkopyrit, galenit, pyrit, stříbro, sfalerit, sirníky chalkozín,chalkopyrit,pyr hotin,pyrit krystalický vápenec Zlaté Hory Zlaté Hory- Hornické Skály A - dřívější hlubinná Zlaté Hory Ondřejovice 3 - současná povrchová Zlaté Hory Zlaté Hory-Zlatý 6 - dosud netěženo Au-ryzí,Auruda,štěrkopísek potok Žulová Žulová současná žula povrchová Žulová Žulová současná povrchová Žulová Žulová C - dřívější povrchová 3 - současná povrchová žula granodiorit žula Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2010 (aktualizace 2008) Měděná ruda, stříbro, olovo, zinek, zlato 26,56 Měděná ruda, pyrit 14,68 Stavební kámen, vápenec Štěrkopísky, Zlatonosná ruda - zlato - kov Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Dále se na území obce Vápenná nacházejí dva prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu stavebního kamene viz tabulka. Žulová (Skorošice- Nýznerov) Žulová-Boží Hora Tabulka č : Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Jeseník Obec Název Těžba Evidenční číslo Nerost Surovina Plocha (ha) Vápenná Vápenná C - dřívější žula, Stavební 14,8 povrchová granodiorit kámen Vápenná Vápenná- 6 - dosud žula, Stavební 18,4 Zelená hora netěženo granodiorit kámen Zdroj: Data ÚAP - Geofond, ,78 3,00 0,79 2,34 0,61 7,11 17

18 Dále je na území SO ORP Jeseník stanoveno 19 dobývacích prostorů, které se nacházejí v obcích Černá Voda, Jeseník, Lipová-lázně, Vápenná, Mikulovice, Skorošice, Žulová, Stará Červená Voda, Supíkovice, Vápenná a Zlaté Hory. Tabulka č : Dobývací prostory v SO ORP Jeseník Obec Název Nerost Organizace Plocha (ha) Černá Černá Voda žula Slezský kámen a.s., Josefa 9,04 Voda Hory 679, Jeseník Jeseník Bukovice amfibolit Kamenolomy ČR s.r.o. 11,59 Lipoválázně Horní Lipová mramor pro kamenické Slezský kámen a.s., Josefa 2, zpracování Hory 679, Jeseník Lipoválázně, Dolní Lipová I těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 62,48 Vápenná Mikulovice Mikulovice u štěrkopísky Oldřich Psotka, Hlucholazská 40,57 Skorošice Jeseníka Dolní Skorošice I-lom Jašek 562, Mikulovice žula Lucky CS GOLD s.r.o., Havířov-Podlesí, Okrajová 1636/4c Skorošice Petrovice II kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Skorošice Skorošice kámen pro hrubou a ušlechtilou SmSL kamenickou výrobu Skorošice, Tomíkovice diorit a žula k využití v Žulová kamenické výrobě Stará Nová Červená žula Červená Voda Voda JAGOS, spol.s.r.o., Petrovice 243, Skorošice Slezský kámen a.s., Josefa Hory 679, Jeseník Slezský kámen a.s., Josefa Hory 679, Jeseník Kamenolom Nová Červená voda s.r.o., Kladenská 1879/3, Praha - Dejvice 1,68 3,43 6,78 6,54 11,16 Supíkovice Supíkovice 017 mramor pro kamenické Slezský kámen a.s., Josefa 5,57 zpracování Hory 679, Jeseník Vápenná Vápenná těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 17, Vápenná Vápenná I těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 16, Vápenná Vápenná II těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 11, Vápenná Vápenná III těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 1, Vápenná, Žulová II kámen (žula) pro kamenickou i Slezský kámen a.s., Josefa 9,38 Žulová ušlechtilou výrobu Hory 679, Jeseník Zlaté Hory Kamenolom kámen 4,03 Zlaté Hory Žulová Skorošice žula pro kamenické zpracování Slezský kámen a.s., Josefa 0,80 (Žulová 028) Hory 679, Jeseník Žulová Žulová výhradní ložisko dekoračního Slezský kámen a.s., Josefa 4,27 kamene-žuly Hory 679, Jeseník Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2010 Některá ložiska se nacházejí na území CHKO Jeseníky (např. Bukovice), hrozí zde proto střety se zájmy ochrany přírody. V rámci ÚPD je proto nutné hledat řešení, jak vyhovět zájmům zúčastněných stran. 18

19 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Jeseník Zdroj: Data ÚAP - Geofond, Sesuvná a poddolovaná území Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Jeseník se nachází velké množství území, která jsou evidována jako poddolovaná. Nacházejí se v rámci celého SO ORP Jeseník, nejvíce na území obcí Zlaté Hory, Javorník, Bílá Voda, Písečná apod. Ve většině případů se však nacházejí mimo zástavbu a nepředstavují proto riziko. V rámci tvorby územních plánů je nutné mít o nich přehled a neumisťovat k nim záměry, které by s nimi mohly být v kolizi (plochy zástavby, dopravní infrastruktura apod.). Sesuvných území se vyskytuje významně méně. Nacházejí se převážně v obcích Bělá pod Pradědem a Lipová Lázně, v menším rozsahu také na území obcí Česká Ves, Jeseník, Mikulovice, Ostružná, Písečná a Zlaté Hory. V Bělé pod Pradědem v lokalitě Domašov se jeden z menších sesuvů nachází v blízkosti zástavby a mohl by představovat ohrožení. Stejně tak na svazích podél řeky Bělé ve městě Jeseníku a obcích Česká Ves a Písečná se v zástavbě nachází několik menších sesuvů, které mohou být pro zástavbu rizikem. 19

20 3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Velký výskyt ložisek nerostných surovin štěrkopísků, stavebního kamene, vápence a místy také kovů využití místních zdrojů nerostných surovin. Nízký nebo žádný výskyt poddolovaných nebo sesuvných území v obcích Bernartice, Hradec- Nová Ves, Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vlčice. Řada bývalých lomů je využívána k rekreaci, případně se zde nacházejí přírodovědně zajímavé lokality (Písečná, Skorošice Hadec apod.). PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... Otevření nových ložisek může podpořit zaměstnanost v regionu. Vhodné využití ploch na sesuvných a poddolovaných lokalitách. SLABÉ STRÁNKY Vysoký výskyt poddolovaných a sesuvných území v obcích Bílá voda, Bělá pod Pradědem, Javorník, Písečná a Zlaté Hory. HROZBY Výstavba na lokalitách nevhodných z hlediska nestability horninového prostředí. Potenciální střety mezi zájmy těžby a ochrany přírody (např. ložisko v Bukovicích). Aktivizace sesuvů např. po silných deštích Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Zajištění ochrany ložisek nerostných surovin. Určení vhodného způsobu využití ploch po ukončení těžby nerostných surovin. Na území SCHKO Jeseníky řešit zájmy těžby s ohledem na zájmy ochrany přírody. 20

21 3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Jeseník zasahují do povodí Odry. Oblast povodí Odry na území ČR leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinského. Do oblasti povodí zasahují tři provincie Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Středoevropská nížina zasahuje ze severu pouze okrajem oblasti Slezské nížiny, jmenovitě celkem Opavská pahorkatina. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev) rozdělují morfologicky povodí na východní a západní část. Západní část tvoří Jesenická oblast s celky Rychlebské hory, Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, Hrubý a Nízký Jeseník. Východní část povodí představují celky Podbeskydská pahorkatina, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří, Jablunkovská brána a západní výběžek Slezských Beskyd. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Zvláštním geologickým znakem jsou postglaciální rašeliniště na plochých hřbetech Hrubého Jeseníku nebo ojedinělé krasové jevy v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenců různého stáří a v plošně omezeném druhohorním štramberském vápenci. Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natriumbikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami). V oblasti povodí se vykytují také prameny minerálních vod. Východně od Hrubého Jeseníku jsou to postvulkanické kyselky (Karlova Studánka, Krnovsko, Bruntálsko, Moravský Beroun, Budišov). V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Nivní říční trati s výplní starých říčních sedimentů se nacházejí zvláště na dolním toku Odry a Opavy, jsou významným zdrojem kvalitních štěrkopísků a tvoří zčásti rezervoáry podzemní vody. Jinak ale zbývající část povodí proti jiným oblastem ČR je na podzemní vody poměrně chudá. Jesenická a beskydská část povodí mají odlišný i charakter říční sítě. Liší se tedy nejen orograficky, geologickým stářím a geomorfologickým vývojem, ale i klimatickými a hydrologickými poměry. K oblasti povodí patří i tzv. okrajové přítoky Odry, gravitující do ní až v Polsku. Některé do ní ústí přímo (Osoblaha 433 km 2 a Bílá Voda 67 km 2 ), jiné pak jako přítoky Kladské Nisy, která je levostranným přítokem Odry. Z těchto jsou největší Bělá (271 km 2 ) s přítokem Staříč (53 km 2 ) a Vidnavka (159 km 2 ). Významnými toky na území SO ORP jsou Bělá a Vidnavka, dále pak Černý potok, Staříč a Zlatý potok. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, např. v okolí obcí Vlčice, Uhelná, Javorník, Žulová, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Písečná, Zlaté Hory. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Jeseníky, která zaujímá jižní (jihovýchodní) část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 8 obcí (Písečná, Mikulovice, Zlaté Hory, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Bělá pod Pradědem a Ostružná) a dále CHOPAV Žamberk-Králíky, která zaujímá malou část na jihozápadě území SO ORP a konkrétně se dotýká území obce Ostružná. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry (říjen 2007) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: Rekonstrukce ČOV nad EO k dosažení požadované eliminace biogenních prvků. 21

22 Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu prokázání atrazinu v podzemní vodě. Zlepšení morfologie vodních toků v úsecích s nevhodným stavem. Nutnost zlepšení stavu morfologie vodních toků je zřetelná zejména na těch vodních tocích, kde je sledována obnova akvatických ekosystémů. Jedná se o některé úseky vodních toků jak ve středních a podhorských tratích, tak zvláště v zemědělských oblastech, kde po minulých zásazích důvod úprav během doby pominul a bylo by možno tyto zásahy do určité míry zmírnit. Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích překročené limity jakosti pro NO 3 -, NH 4 +, celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici. Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Nedostatečná zabezpečenost protipovodňové ochrany měst, průmyslové infrastruktury a objektů v záplavových územích. Zlepšení prognózy povodňových situací, které se týká všeobecně celé oblasti povodí. Nedostatečná flexibilita a podpora přípravy a provádění komplexních pozemkových úprav, podporujících zlepšení vodního režimu krajiny a její retenční schopnost. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody pro zásobení obyvatel se zaměřením především na hygienickou ochranu povodí dosavadních vodárenských nádrží a v širším rámci v CHOPAV. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod za účelem eliminace vlivů předpokládané změny klimatu. V Plánu oblasti povodí Odry (prosinec 2009) jsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Jeseník navržená následující opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod: Zlatý potok - Zlaté Hory výstavba ČOV a kanalizace, náklady činí 57 mil.kč; Javornický potok - Javorník rekonstrukce ČOV a výstavba kanalizace, náklady činí 60.8 mil.kč; Vidnavka - Vidnava rekonstrukce kanalizace a ČOV, výstavba kanalizace ve Velké Kraši, náklady činí 130 mil.kč; Vrchovištní potok - Jeseník výstavba kanalizace; - Lipová-lázně výstavba kanalizace; Bělá - Mikulovice výstavba kanalizace, náklady činí 30 mil.kč. V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Odry (prosinec 2009). Ve SO ORP Jeseník jsou v tomto plánovacím období navrhována následující opatření: Bílá Voda - Bílá Voda směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 1.3 mil.kč; Skorošický potok - Skorošice - zkapacitnění, stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 21.3 mil.kč; Vidnavka - Kobylá nad Vidnavkou - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 28.0 mil.kč; Červený potok - Stará a Nová Červená Voda - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 11.2 mil.kč; Olešnice - Mikulovice - směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 10, náklady činí 6.2 mil.kč; Bělá - Jeseník-Bukovice - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 50, náklady činí 7.9 mil.kč; - Česká Ves, Písečná - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 14.5 mil.kč. 22

23 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Jeseník Zdroj: EKOTOXA s.r.o., Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižují především velkovýrobní způsoby hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 23

24 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou) Obec Plocha sklonité orné půdy (ha) Plocha orné půdy (ha) Procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Bělá pod Pradědem 24,41 93,54 26,10 Bernartice 29, ,26 1,63 Bílá Voda 0,16 53,97 0,30 Černá Voda 0, Česká Ves 12,81 98,01 13,07 Hradec-Nová Ves 15,32 144,37 10,61 Javorník 96, ,53 6,00 Jeseník 27,28 112,12 24,33 Kobylá nad Vidnavkou 17,19 174,37 9,86 Lipová-lázně 8,08 44,90 18,00 Mikulovice 9,70 643,61 1,51 Ostružná 0,20 3,39 5,90 Písečná 8,91 86,86 10,26 Skorošice 24,46 439,44 5,57 Stará Červená Voda 4,31 362,77 1,19 Supíkovice 5,32 116,74 4,56 Uhelná 2,15 259,34 0,83 Vápenná 0, Velká Kraš 19, ,50 1,84 Velké Kunětice 1,92 106,45 1,80 Vidnava 9,89 134,70 7,34 Vlčice 6,63 396,40 1,67 Zlaté Hory 0,03 118,06 0,03 Žulová 11,41 229,60 4,97 SO ORP Jeseník 335, ,93 4,14 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a Ke spuštění došlo 21. března Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Javorník a to téměř 96,45 ha. Toto množství činí 6 % veškeré orné půdy na území obce. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. 24