zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému"

Transkript

1 Definice růstu Růstem myslíme jednak zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů, případně zbytnění jednotlivých organel, a tím i zvětšování jednotlivého mikrobu. Je-li mikroorganismus v uzavřeném prostoru, po několik málo generací roste počet živých buněk exponencionálně, brzy nastává stacionární fáze pro omezení nedostatkem výživy a prostoru. V otevřeném systému s nepřetržitým přísunem živin je exponenciální růst po delší dobu. Pro kvantifikace růstu mikrorganismů je možné použít mnoho technik, kterými se mění nejen životaschopnost, ale i počet buněk včetně buněčné hmoty.

2 Během každého buněčného cyklu se dělí jádro buňky. Buněčný cyklus, nebo cyklus buněčného dělení, je soubor událostí v buňce, které buňku vedou k dělení a zdvojení (replikaci). U bezjaderných buněk (prokaryota), buněčný cyklus je prováděn procesem označovaným jako binary fission binární dělení. U buněk s jádrem (eukaryota), lze buněčný cyklus rozdělit do dvou období: interfáze během které buńky rostou, akumulují živiny potřebné pro mitosu a zdvojení DNA a mitosa (M) fáze, kdy se buňky štěpí na dvě oddělené buňky, často označované jako "dceřinné buňky". Buněčný cyklus je zásadním procesem, kterým se jednobuněčné oplodněné vajíčko rozvíjí ve vyzrálý organismus, právě tak jako jsou některé orgány obnovovány ( kůže, červené krvinky).

3 Schéma buněčného cyklu

4 Dělení cyklu Buněčný cyklus lze rozdělit v zásadě na dvě hlavní části dlouhé období syntetické nazývané interfáze a na mitosu, krátké období ve kterém buňka musí bezchybně distribuovat replikované chromosomy do nové dceřinné buňky. Cyclin-dependentní kinasy (CDK) náleží skupiny protein kinas původně objevených jako účastníků regulace buněčného cyklu.

5 Součásti buněčného cyklu G1 = růst a příprava na replikaci chromosomů; S = syntéza DNA a zdvojení centrosomu; G2 = příprava na mitosu M = mitosa

6 Buněčný cyklus & Mitosa Stadia buněčného cyklu Buněčný cyklus je uspořádaný sled událostí, kterým kulminuje růst buňky a dělení na dvě dceřinné buňky. Nedělící se buňky neprocházejí buněčným cyklem. Hlavní stadia jsou G1- S - G2 - M. G1 stadium znamená "GAP 1". Stadium S znamená "Syntéza". V tomto stadiu nastává replikace DNA. G2 stadium je "GAP 2". M stadium znamená "mitosa", a během této fáze nastává dělení jádra (oddělení chromosomů) a cytoplasmy (cytokinese). Mitosa se dále dělí na 4 fáze. Regulace buněčného cyklu Jak buněčné dělení (a růst tkání) je řízen velice komplexně. Další termíny jsou významné pro regulaci a také znamenají body jejichž chyba může vést k rakovině. Rakovina je onemocnění při kterém se regulace buněčného cyklu hatí a normální růst a chování buněk je ztraceno.

7 Nutné podmínky pro buněčný cyklus Eukaryotická buňka se nemůže dělit na dvě, tyto pak na čtyři, pokud se nestřídají dva procesy : Zdvojení genomu (DNA) v S fázi (syntetická fáze) buněčného cyklu; Rozdělení (halving) genomu během mitosy (M phase). Období mezi M a S se nazývá G1; mezi S a M je G2.

8 S. cerevisiae G1 kontrolní bod: Je-li nalezeno poškození DNA, a je-li přítomen feromon,nebo buňka nedosáhla kritické velikosti, buňka se zastaví (cell arrest) v G1 a není schopna projít Startem, což dovoluje buňce zahájení DNA syntézy a mitosu. Kontrolní bod kompletace vřeténka: Je-li nalezeno poškození DNA, DNA není kompletně replikovaná, nebo nejsou-li chromosomy správně srovnány (metafáze), buňka se zastaví (cell arrest) v metafázi a je neschopná podstoupit závěr mitozy, kdy se sesterské chromatidy oddělují a buňka se dělí.

9 S. cerevisiae Tyto kontrolní body jsou posilovány komplexy Cdk/cyklin, což je rodina protein kinas. Katalytické podjednotky těchto komplexů, cyklindependentní kinasy (Cdk), jsou aktivní pouze ve spojení s regulační cyklinovou podjednotkou. U pučících kvasinek, je pouze jedna Cdk (Cdc28); a devět různých cyklinů (Cln1-3, Clb1-6). V závislosti na partnerském cyklinu, Cdc28/cyklin dimery provádějí specifické úkoly. Správný průběh během buněčného cyklu vyžzduje následné aktivace a inaktivace těchto dimerů Cdc28/cyklin. K regulaci Cdc28 aktivity má buňka k dispozici několik mechanismů,jmenovitě:

10 S. cerevisiae K regulaci Cdc28 aktivity má buňka k dispozici několik mechanismů,jmenovitě: - Pomocí syntézy cyklinů různými transkripčními faktory (SBF, MBF a Mcm1). Pomocí degradace cyklinů (podporované Cdc20/APC, Cdh1/APC, a Grr1/SCF). Spojením se stoichiometrickými CDK inhibitory (Sic1 a Cdc6, a Far1). Pomocí fosforylace a defosforylace Cdc28 faktory Swe1 a Mih1. Pomocí regulačních proteinů, které řídí aktivity Cdc28 a zajišťují správný postup událostí buněčného cyklu.

11 Nobelova cena 2001 Lékařství a fyziologie Regulace buněčného cyklu Paul Nurse - Schizosaccharomyces Lee Hartwell Saccharomyces Tim Hunt mořská ježovka CDK (cyklin-dependentní kinasa)

12 Studium buněčného cyklu Tři biologové sdílejí Nobelovu Cenu ve fysiologii a lékařství za objevy vedoucí k odkrytí tajemství buněčného cyklu,které má široké dopady pro biologii a medicinu. Dva britští badatelé, R. Timothy Hunt a Paul M. Nurse, oba z Imperial Research Cancer Foundation, získali cenu spolu s Leland H. Hartwellem z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu (USA).

13 2 typy kvasinek

14 Schéma buněčného cyklu

15

16 Členění buněčného cyklu Mitosa má 5 hlavních pododdílů, z nichž 4 první jsou prophase, metaphase, anaphase, telophase- jejich cílem je oddělit a rozmístit chromosomy, zatímco 5. část označovaná jako cytokinese - dělí buňky a jejich cytoplasmatické součásti do dvou nových buněk. Chemická regulace buněčného cyklu představuje biologické hodiny (biological clock), které řídí stoupání a klesání koncentrací několika proteinů jako jsou cykliny, MPF, cdc2. Přesný mechanismus genové regulace a účinnost vnitřních a vnějších signálů nejsou dosud zcela přesně poznány.

17 I Interfáze Interfáze, představuje cca 90% celkového času buněčného cyklu, lze dělit na tři části G1, S, a G2. V průběhu interfáze G1 a G2 jsou období, kdy buňka roste tím, že syntetizuje proteiny a reprodukuje své cytoplasmatické organely. Během S fáze buňka replikuje svůj genom.

18 Rozdíl mitosy a meiosy

19 Průběh mitosy

20 Schizosaccharomyces pombe CDC 10 th rad 3 mutant- 6 h při nerestriktivní teplotě a zadržen před S fází. Mitosa se vyskytuje nezávislena S fázi. Chyběl checkpoint protein Rad 3. DNA je obarvena DAPI. Nerovnoměrná distribuce DNA do dceřinných buněk.

21 Buněčný cyklus

22 Hlavní složky regulace Cdk (cyclin dependentní kinasa, fosforyluje protein), společně s cyklíny (cyclins), jsou hlavní řídící spínače buněčného cyklu, působí na přechod buňky z G1 do S nebo z G2 do M. MPF (Maturation Promoting Factor) zahrnuje CdK a cykliny a spouští postup buněčného cyklu. p53 je protein, který funguje jako zástava cyklu, v případě, že DNA je poškozená. Je-li poškození závažné tento protein může vyvolat apoptosu (buněčná smrt).

23 regulace Hladina p53 je zvýšená v poškozených buňkách. Takto je získán čas na opravu DNA zablokováním buněčného cyklu. Mutace p53 je nejčastější mutace vedoucí k rakovině. Extrémní případ je Li Fraumeni syndrom, kde genetický defekt v p53 vede k vysoké četnosti rakoviny u postižených jedinců.

24 p53 p53 je protein potlačující tumory, také označovaný jako "Guardian of the Genome - strážce genomu. Hraje významnou roli v kontrole buněčného cyklu a apoptosy. Defektní p53 může dovolit proliferaci abnormálních buněk, s následkem rakoviny. Až 50% všech lidských tumorů obsahuje mutantní p53. V normálních buňkách je hladina proteinu p53 nízká. Poškození DNA a ostatní stresové signály mohou spustit zvýšení syntézy proteinu p53, který má tři hlavní funkce: Zástavu růstu (growth arrest), opravu DNA a apoptosu (buněčnou smrt). Zástava růstu zastaví postup buněčného cyklu, a tak zabrání replikaci poškozené DNA. Během zástavy růstu, p53 může aktivovat transkripci proteinů provádějících opravu DNA. Apoptosa je poslední prostředek, jak se vyhnout proliferaci buněk obsahujících abnormální DNA. Koncentrace p53 v buňce musí podléhat přísné regulaci. Zatímco vysoká hladina p53 může potlačit tumory, múže zároveň zrychlit proces stárnutí nadbytečnými apoptosami. Hlavní regulátor p53 je Mdm2, který může spustit degradaci p53 pomocí ubiquitinového systému.

25 Enzymy cyklu Třídy enzymů, které se účastní spouštění jednotlivých událostí v buněčném cyklu: A. proteasy B. transferasy C. kinasy D. nukleasy

26

27 Regulační proteiny Cykliny, proteiny (známá A i B forma) Jejich obsah v buňce se mění v závislosti na fázi buněčného cyklu Prudce stoupají až k mitose, pak klesají k nule Po dosažení prahové hodnoty, dovedou buňku do G2 fáze Spolu s p34 kinasou (cdc2) tvoří maturaci podporující faktor (MPF) cdk aktivující kinasa CAK aktivuje cdk fosforylaci CAK fosforyluje thr/tyr zbytky několika cdk na cdc2 reakci ruší fosfatasa cdc25

28 Typy cdk G1 fáze cdkc S fáze cdkc M fáze cdkc Cdk jsou aktivované activation loop phosphorylation. Tato modifikace může být strukturně posílena vazbou cyklinu tak, že navodí plně aktivní konformaci. Cdc28p (hlavní kvasinková cyklin-dependentní kinasa účastnící se řízení buněčného cyklu) je vysoce homologní s Cdk2 a jejich struktura je velmi podobná. Předpokládá se, že všechny cykliny aktivují všechnyl cyklin-dependentní kinasy stejným způsobem. Biologická role většiny cyklin-dependentních kinas je spouštění jednotlivých fází buněčného cyklu.

29 Regulace aktivity Cdc2 kinasy

30 Klíčové body cyklu

31 3 složky kontroly Poškození nebo zpoždění vznik signálu Chemické nebo radiační poškození DNA Defekt vřeténka nebo špatné upevnění na kinetochor Signál má specifický přenašeč V případě poškození DNA kaskáda kinas Signál je monitorován příjemcem a reguluje schopnost pokračovat v buněčném cyklu, CDK nebo APC aktivita

32 Jak buňka pozná poškození

33 Regulace cyklu Průchod buněčným cyklem vyžaduje aktivitu dvou ubiquitinylovaných komplexů, jednak Skp1-cullin-Fbox-protein komplex (SCF) a anafáze-promoting komplex/cyclosome (APC). Pozorování posledních let odhalila nečekané podobnost mezi SCF a APC a umožnila podrobnou analýzu regulace jejich aktivit. U obou komplexů je známé, že existují v různých formách, které atakují různé substráty podléhající ubiquitin-závislé proteolysi.

34 Kontrola časné a pozdní S fáze

35 regulace p27 je protein, který se váže na cyklin a cdk. Tak blokuje vstup do S fáze. Současné výzkumy ukazují, že prognóza rakovina prsu je určovaná hladinou p27. Snížená hladina p27 predikuje špatný výsledek pacientů s rakovinou prsu.

36 Fúze jader

37 Mitose promoting factor - MPF

38 Epistase označuje akci mezi jedním genem, který ovlivňuje jeden nebo více genů. Modifikující geny

39 Situace u pučících kvasinek

40 Závislost S fáze na M fázi je regulovaná Cdc2

41 Sekundární signální transdukce Zahrnuje GTPasy, kinasy, fosfoinosit-kinasy, a Ca 2+ α-podjednotka G proteinu se váže na adenylcyklasu a tak reguluje obsah camp GTPasy jsou typu ras (typ onkogenu identifikovaného Harvey a Kirstenem u krys- rat sarcoma virus) mají několik podskupin, liší se velikostí molekuly Regulace buněčného cyklu Ser/Thr kinasy označované jako cyklin- dependentní kinasy (Cdks, cdc28, cdc2, p34

42 kvasinkový feromon α faktor

43

44

45

46 Dělení bakteriální buňky Segregace chromozómů Syntéza bílkovin G1-fáze Syntéza DNA a bílkovin G2-fáze S-fáze Dělení buňky 2 buňky v G1 fázi

47 Buněčný cyklus prokaryontních mikrooorganismů Jak je replikace a segregace genomu propojena s buněčným růstem a dělením? Během logaritmické fáze růstu je buněčný růst plynulý (kontinuální) až na 3 periodicky se opakující události: - iniciace replikace chromosomu - oddělení sesterských chromatid - rozdělení buňky

48

49

50

51

52

53

54

55 Pro tyto 3 cyklické jevy specifické proteiny Konečnou příčinou aktivace těchto cyklických proteinů je to, že buňka dosáhne kritické velikosti (objemu nebo délky). Iniciace replikace chromosomu je oddělena od vlastní replikace DNA a vyžaduje specifický soubor enzymů proteinů. Oddělení komplementárních řetězců DNA v míste oric je prvním krokem.

56 Dělící se buňka

57 Buněčný cyklus E.coli I Růst vedoucí ke kritické hmotnosti (objemu) vede k iniciaci replikace chromosomu Iniciace vyžaduje DnaA protein + ATP + replikační proteiny Replikace je následována odpojením a monomerizací molekul sesterských chromatid. Sesterské chromatidy se rychle oddělují do opačných polovin buňky, pomocí kinesinu podobnému proteinu MukB. Cytokinesiny zahajují tvorbu kruhu GTP/vazebných proteinů FtsZ, obvykle kolem centra buňky. Specifický enzym (PBP3) spolu s dalšími proteiny(ftsq, FtsA, FtsL, FtsW) odpovídají za koordinované vrůstání peptidoglykanů do buněčné stěny v tomto místě.

58 Buněčný cyklus E.coli II Protein EnvA je nutný k rozštěpení vznikající přepážky a tvorbě nových pólů. Tvorba kruhu FtsZ je inhibovaná aktivovaným MinC proteinem. Minimální délka buňky je nutná pro rozdělení a zároveň minimální velikost volné zóny bez DNA je nutná pro tvorbu septa. Geny kódující regulační proteiny: dnaa iniciace replikace chromosomu mukb oddělení chromosomu ftsi PBP3, ftsw, ftsq, ftsa, ftsz, ftsy, ftse, ftsx, enva, minc, mine, sula dělení buňky pbpa (PBP2), roda tvar buňky

59 FtsZ protein FtsZ protein je klíčovým prvkem řízení buněčného dělení u Escherichia coli. Náročné transkripční titrace byly použity ke kvantifikaci ftsz mrna přítomné v synchronně se dělících buňkách. Hladina ftsz mrna osciluje během buněčného cyklu, maxima dosahuje v čase odpovídajícím začátku replikace DNA. Tato závislost buněčného cyklu je vyvolaná dvěma blízkými ftsz promotory. Byl vytvořen kmen, kde exprese ftsz mohla být modulovaná vnějším induktorem. V tomto kmenu velikost buňky a četnost buněčného dělení byly citlivé k obsahu buněčného FtsZ, což ukázalo na úlohu tohoto proteinu na rychlost buněčného dělení.

60 FtsZ protein Transkripční aktivita promotorů ftsz je nezávislá na DnaA, a to ukazuje fakt, že DNA replikace a buněčné dělení mohou být nezávisle řízeny v čase kdy je iniciován nový cyklus replikace DNA. To naznačuje možnou paralelu mezi signály prokaryotického buněčného cyklu a bodem START v eukaryotickém buněčném cyklu.

61 Vizualizace FtsZ proteinu

62 Regulace buněčného cyklu

63 S fáze může být nezávislá na cytokinesi. Escherichia coli rostla v bohatém mediu (vlevo) nebo byl přidám ampicilin na 90 min (vpravo). Barveno DAPI modří pro vizualizaci nukleoidu. Fluorescenční mikroskopie.

64 Vibrio cholerae 2 chromosomy

65 Průběh buněčného cyklu u Caulobacter crescentus Pohyblivé bičíkaté buňky Stopkaté buňky

66 Životní cyklus Caulobacter crescentus Životní cyklus Caulobacter crescentus: bičíkaté buňky jsou pohyblivé a neschopné iniciace replikace DNA. Po určité závazné době se tyto buňky diferencují na stopkaté buňky. Nastává S fáze, DNA replikace a iniciace dělení buněk. Bičíky a pili jsou nahrazeny stopkou a adhezivním přichycujím se orgánem. Stopkaté buňky se prodlužují, dělí a tvoří nový bičík na pólu opačném ke stopce. Vzniklá asymetrická buňka dává vznik 2 rozdílným typům buněk.

67 Buněčný cyklus stopkatých bakterií

68

69

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů

Více

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího

Více

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Buněčný cyklus a buněčná smrt Biologie I 6. přednáška Buněčný cyklus a buněčná smrt Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN 978-0-321-77565-8) Buněčný

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Globální pohled na průběh replikace dsdna Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový

Více

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Buněčný cyklus a buněčná smrt Biologie I Buněčný cyklus a buněčná smrt Funkce buněčného dělení Struktura chromosomu Buněčný cyklus Mitoza Kontrola buněčného cyklu Programovaná buněčná smrt Buněčný cyklus = buňky zdvojí obsah a rozdělí

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika 7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom

Více

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou

Více

Souhrn 4. přednášky. Genetické metody

Souhrn 4. přednášky. Genetické metody Souhrn 4. přednášky Genetické metody Plasmidy (kvasinkové elementy) Integrace (plasmidy, PCR, kazety) Teplotně-sensitivní mutanty (esenciálních genů) Tetrádová analýza Syntetická letalita, epistase, suprese

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí (1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU?

BUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU? BUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU? Fatima Cvrčková Katedra fyziologie rostlin PřF UK, Viničná 5, 128 44 Praha 2 E-mail: fatima@prfdec.natur.cuni.cz I. Úvod Tento text navazuje na

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Mnohobuněčné kvasinky

Mnohobuněčné kvasinky Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Více

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

Obecná charakteristika živých soustav

Obecná charakteristika živých soustav Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat

Více

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Regulace enzymových aktivit

Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE Somatické buňky (jakékoliv buňky organismu kromě pohlavních buněk) během své existence procházejí sérií buněčných cyklů. Výjimkou jsou např. neurony, jsou

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Buněčný cyklus. G0 M G1 G2 Aleš Hampl S. Replikace DNA. Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M

Buněčný cyklus. G0 M G1 G2 Aleš Hampl S. Replikace DNA. Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M Buněčný cyklus G0 M G1 G2 Aleš Hampl S Replikace DNA Rozdělení jádra Cytokineze Odehrávají se postupně během každého buněčného cyklu = Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M Nahlédnutí do nepříliš

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE

BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE Petr Zouhar, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.; UK v Praze, PřF, Katedra fyziologie V této úloze se v hrubých rysech seznámíte s některými metodami používanými v běžné molekulárně

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).

Více

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Sylva Janovská Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů J.Vávrová, M Řezáčová Katedra radiobiologie FVZ Hradec Králové UO Brno Ústav lékařské chemie LF Hradec Králové UK Praha Cíl léčby: zničení nádorových buněk zachování

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové

Více

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace

Více

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,... Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:

Více

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením: Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142 Gametogenese a fertilizace Vývoj 142 Gamety pohlavní buňky Gametogenese diferenciace vysoce specializovaných pohlavních buněk schopných po fertilizaci vytvořit nového jedince Vajíčko (ovum) Spermie 1.

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více