zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému
|
|
- Viktor Mareš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Definice růstu Růstem myslíme jednak zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů, případně zbytnění jednotlivých organel, a tím i zvětšování jednotlivého mikrobu. Je-li mikroorganismus v uzavřeném prostoru, po několik málo generací roste počet živých buněk exponencionálně, brzy nastává stacionární fáze pro omezení nedostatkem výživy a prostoru. V otevřeném systému s nepřetržitým přísunem živin je exponenciální růst po delší dobu. Pro kvantifikace růstu mikrorganismů je možné použít mnoho technik, kterými se mění nejen životaschopnost, ale i počet buněk včetně buněčné hmoty.
2 Během každého buněčného cyklu se dělí jádro buňky. Buněčný cyklus, nebo cyklus buněčného dělení, je soubor událostí v buňce, které buňku vedou k dělení a zdvojení (replikaci). U bezjaderných buněk (prokaryota), buněčný cyklus je prováděn procesem označovaným jako binary fission binární dělení. U buněk s jádrem (eukaryota), lze buněčný cyklus rozdělit do dvou období: interfáze během které buńky rostou, akumulují živiny potřebné pro mitosu a zdvojení DNA a mitosa (M) fáze, kdy se buňky štěpí na dvě oddělené buňky, často označované jako "dceřinné buňky". Buněčný cyklus je zásadním procesem, kterým se jednobuněčné oplodněné vajíčko rozvíjí ve vyzrálý organismus, právě tak jako jsou některé orgány obnovovány ( kůže, červené krvinky).
3 Schéma buněčného cyklu
4 Dělení cyklu Buněčný cyklus lze rozdělit v zásadě na dvě hlavní části dlouhé období syntetické nazývané interfáze a na mitosu, krátké období ve kterém buňka musí bezchybně distribuovat replikované chromosomy do nové dceřinné buňky. Cyclin-dependentní kinasy (CDK) náleží skupiny protein kinas původně objevených jako účastníků regulace buněčného cyklu.
5 Součásti buněčného cyklu G1 = růst a příprava na replikaci chromosomů; S = syntéza DNA a zdvojení centrosomu; G2 = příprava na mitosu M = mitosa
6 Buněčný cyklus & Mitosa Stadia buněčného cyklu Buněčný cyklus je uspořádaný sled událostí, kterým kulminuje růst buňky a dělení na dvě dceřinné buňky. Nedělící se buňky neprocházejí buněčným cyklem. Hlavní stadia jsou G1- S - G2 - M. G1 stadium znamená "GAP 1". Stadium S znamená "Syntéza". V tomto stadiu nastává replikace DNA. G2 stadium je "GAP 2". M stadium znamená "mitosa", a během této fáze nastává dělení jádra (oddělení chromosomů) a cytoplasmy (cytokinese). Mitosa se dále dělí na 4 fáze. Regulace buněčného cyklu Jak buněčné dělení (a růst tkání) je řízen velice komplexně. Další termíny jsou významné pro regulaci a také znamenají body jejichž chyba může vést k rakovině. Rakovina je onemocnění při kterém se regulace buněčného cyklu hatí a normální růst a chování buněk je ztraceno.
7 Nutné podmínky pro buněčný cyklus Eukaryotická buňka se nemůže dělit na dvě, tyto pak na čtyři, pokud se nestřídají dva procesy : Zdvojení genomu (DNA) v S fázi (syntetická fáze) buněčného cyklu; Rozdělení (halving) genomu během mitosy (M phase). Období mezi M a S se nazývá G1; mezi S a M je G2.
8 S. cerevisiae G1 kontrolní bod: Je-li nalezeno poškození DNA, a je-li přítomen feromon,nebo buňka nedosáhla kritické velikosti, buňka se zastaví (cell arrest) v G1 a není schopna projít Startem, což dovoluje buňce zahájení DNA syntézy a mitosu. Kontrolní bod kompletace vřeténka: Je-li nalezeno poškození DNA, DNA není kompletně replikovaná, nebo nejsou-li chromosomy správně srovnány (metafáze), buňka se zastaví (cell arrest) v metafázi a je neschopná podstoupit závěr mitozy, kdy se sesterské chromatidy oddělují a buňka se dělí.
9 S. cerevisiae Tyto kontrolní body jsou posilovány komplexy Cdk/cyklin, což je rodina protein kinas. Katalytické podjednotky těchto komplexů, cyklindependentní kinasy (Cdk), jsou aktivní pouze ve spojení s regulační cyklinovou podjednotkou. U pučících kvasinek, je pouze jedna Cdk (Cdc28); a devět různých cyklinů (Cln1-3, Clb1-6). V závislosti na partnerském cyklinu, Cdc28/cyklin dimery provádějí specifické úkoly. Správný průběh během buněčného cyklu vyžzduje následné aktivace a inaktivace těchto dimerů Cdc28/cyklin. K regulaci Cdc28 aktivity má buňka k dispozici několik mechanismů,jmenovitě:
10 S. cerevisiae K regulaci Cdc28 aktivity má buňka k dispozici několik mechanismů,jmenovitě: - Pomocí syntézy cyklinů různými transkripčními faktory (SBF, MBF a Mcm1). Pomocí degradace cyklinů (podporované Cdc20/APC, Cdh1/APC, a Grr1/SCF). Spojením se stoichiometrickými CDK inhibitory (Sic1 a Cdc6, a Far1). Pomocí fosforylace a defosforylace Cdc28 faktory Swe1 a Mih1. Pomocí regulačních proteinů, které řídí aktivity Cdc28 a zajišťují správný postup událostí buněčného cyklu.
11 Nobelova cena 2001 Lékařství a fyziologie Regulace buněčného cyklu Paul Nurse - Schizosaccharomyces Lee Hartwell Saccharomyces Tim Hunt mořská ježovka CDK (cyklin-dependentní kinasa)
12 Studium buněčného cyklu Tři biologové sdílejí Nobelovu Cenu ve fysiologii a lékařství za objevy vedoucí k odkrytí tajemství buněčného cyklu,které má široké dopady pro biologii a medicinu. Dva britští badatelé, R. Timothy Hunt a Paul M. Nurse, oba z Imperial Research Cancer Foundation, získali cenu spolu s Leland H. Hartwellem z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu (USA).
13 2 typy kvasinek
14 Schéma buněčného cyklu
15
16 Členění buněčného cyklu Mitosa má 5 hlavních pododdílů, z nichž 4 první jsou prophase, metaphase, anaphase, telophase- jejich cílem je oddělit a rozmístit chromosomy, zatímco 5. část označovaná jako cytokinese - dělí buňky a jejich cytoplasmatické součásti do dvou nových buněk. Chemická regulace buněčného cyklu představuje biologické hodiny (biological clock), které řídí stoupání a klesání koncentrací několika proteinů jako jsou cykliny, MPF, cdc2. Přesný mechanismus genové regulace a účinnost vnitřních a vnějších signálů nejsou dosud zcela přesně poznány.
17 I Interfáze Interfáze, představuje cca 90% celkového času buněčného cyklu, lze dělit na tři části G1, S, a G2. V průběhu interfáze G1 a G2 jsou období, kdy buňka roste tím, že syntetizuje proteiny a reprodukuje své cytoplasmatické organely. Během S fáze buňka replikuje svůj genom.
18 Rozdíl mitosy a meiosy
19 Průběh mitosy
20 Schizosaccharomyces pombe CDC 10 th rad 3 mutant- 6 h při nerestriktivní teplotě a zadržen před S fází. Mitosa se vyskytuje nezávislena S fázi. Chyběl checkpoint protein Rad 3. DNA je obarvena DAPI. Nerovnoměrná distribuce DNA do dceřinných buněk.
21 Buněčný cyklus
22 Hlavní složky regulace Cdk (cyclin dependentní kinasa, fosforyluje protein), společně s cyklíny (cyclins), jsou hlavní řídící spínače buněčného cyklu, působí na přechod buňky z G1 do S nebo z G2 do M. MPF (Maturation Promoting Factor) zahrnuje CdK a cykliny a spouští postup buněčného cyklu. p53 je protein, který funguje jako zástava cyklu, v případě, že DNA je poškozená. Je-li poškození závažné tento protein může vyvolat apoptosu (buněčná smrt).
23 regulace Hladina p53 je zvýšená v poškozených buňkách. Takto je získán čas na opravu DNA zablokováním buněčného cyklu. Mutace p53 je nejčastější mutace vedoucí k rakovině. Extrémní případ je Li Fraumeni syndrom, kde genetický defekt v p53 vede k vysoké četnosti rakoviny u postižených jedinců.
24 p53 p53 je protein potlačující tumory, také označovaný jako "Guardian of the Genome - strážce genomu. Hraje významnou roli v kontrole buněčného cyklu a apoptosy. Defektní p53 může dovolit proliferaci abnormálních buněk, s následkem rakoviny. Až 50% všech lidských tumorů obsahuje mutantní p53. V normálních buňkách je hladina proteinu p53 nízká. Poškození DNA a ostatní stresové signály mohou spustit zvýšení syntézy proteinu p53, který má tři hlavní funkce: Zástavu růstu (growth arrest), opravu DNA a apoptosu (buněčnou smrt). Zástava růstu zastaví postup buněčného cyklu, a tak zabrání replikaci poškozené DNA. Během zástavy růstu, p53 může aktivovat transkripci proteinů provádějících opravu DNA. Apoptosa je poslední prostředek, jak se vyhnout proliferaci buněk obsahujících abnormální DNA. Koncentrace p53 v buňce musí podléhat přísné regulaci. Zatímco vysoká hladina p53 může potlačit tumory, múže zároveň zrychlit proces stárnutí nadbytečnými apoptosami. Hlavní regulátor p53 je Mdm2, který může spustit degradaci p53 pomocí ubiquitinového systému.
25 Enzymy cyklu Třídy enzymů, které se účastní spouštění jednotlivých událostí v buněčném cyklu: A. proteasy B. transferasy C. kinasy D. nukleasy
26
27 Regulační proteiny Cykliny, proteiny (známá A i B forma) Jejich obsah v buňce se mění v závislosti na fázi buněčného cyklu Prudce stoupají až k mitose, pak klesají k nule Po dosažení prahové hodnoty, dovedou buňku do G2 fáze Spolu s p34 kinasou (cdc2) tvoří maturaci podporující faktor (MPF) cdk aktivující kinasa CAK aktivuje cdk fosforylaci CAK fosforyluje thr/tyr zbytky několika cdk na cdc2 reakci ruší fosfatasa cdc25
28 Typy cdk G1 fáze cdkc S fáze cdkc M fáze cdkc Cdk jsou aktivované activation loop phosphorylation. Tato modifikace může být strukturně posílena vazbou cyklinu tak, že navodí plně aktivní konformaci. Cdc28p (hlavní kvasinková cyklin-dependentní kinasa účastnící se řízení buněčného cyklu) je vysoce homologní s Cdk2 a jejich struktura je velmi podobná. Předpokládá se, že všechny cykliny aktivují všechnyl cyklin-dependentní kinasy stejným způsobem. Biologická role většiny cyklin-dependentních kinas je spouštění jednotlivých fází buněčného cyklu.
29 Regulace aktivity Cdc2 kinasy
30 Klíčové body cyklu
31 3 složky kontroly Poškození nebo zpoždění vznik signálu Chemické nebo radiační poškození DNA Defekt vřeténka nebo špatné upevnění na kinetochor Signál má specifický přenašeč V případě poškození DNA kaskáda kinas Signál je monitorován příjemcem a reguluje schopnost pokračovat v buněčném cyklu, CDK nebo APC aktivita
32 Jak buňka pozná poškození
33 Regulace cyklu Průchod buněčným cyklem vyžaduje aktivitu dvou ubiquitinylovaných komplexů, jednak Skp1-cullin-Fbox-protein komplex (SCF) a anafáze-promoting komplex/cyclosome (APC). Pozorování posledních let odhalila nečekané podobnost mezi SCF a APC a umožnila podrobnou analýzu regulace jejich aktivit. U obou komplexů je známé, že existují v různých formách, které atakují různé substráty podléhající ubiquitin-závislé proteolysi.
34 Kontrola časné a pozdní S fáze
35 regulace p27 je protein, který se váže na cyklin a cdk. Tak blokuje vstup do S fáze. Současné výzkumy ukazují, že prognóza rakovina prsu je určovaná hladinou p27. Snížená hladina p27 predikuje špatný výsledek pacientů s rakovinou prsu.
36 Fúze jader
37 Mitose promoting factor - MPF
38 Epistase označuje akci mezi jedním genem, který ovlivňuje jeden nebo více genů. Modifikující geny
39 Situace u pučících kvasinek
40 Závislost S fáze na M fázi je regulovaná Cdc2
41 Sekundární signální transdukce Zahrnuje GTPasy, kinasy, fosfoinosit-kinasy, a Ca 2+ α-podjednotka G proteinu se váže na adenylcyklasu a tak reguluje obsah camp GTPasy jsou typu ras (typ onkogenu identifikovaného Harvey a Kirstenem u krys- rat sarcoma virus) mají několik podskupin, liší se velikostí molekuly Regulace buněčného cyklu Ser/Thr kinasy označované jako cyklin- dependentní kinasy (Cdks, cdc28, cdc2, p34
42 kvasinkový feromon α faktor
43
44
45
46 Dělení bakteriální buňky Segregace chromozómů Syntéza bílkovin G1-fáze Syntéza DNA a bílkovin G2-fáze S-fáze Dělení buňky 2 buňky v G1 fázi
47 Buněčný cyklus prokaryontních mikrooorganismů Jak je replikace a segregace genomu propojena s buněčným růstem a dělením? Během logaritmické fáze růstu je buněčný růst plynulý (kontinuální) až na 3 periodicky se opakující události: - iniciace replikace chromosomu - oddělení sesterských chromatid - rozdělení buňky
48
49
50
51
52
53
54
55 Pro tyto 3 cyklické jevy specifické proteiny Konečnou příčinou aktivace těchto cyklických proteinů je to, že buňka dosáhne kritické velikosti (objemu nebo délky). Iniciace replikace chromosomu je oddělena od vlastní replikace DNA a vyžaduje specifický soubor enzymů proteinů. Oddělení komplementárních řetězců DNA v míste oric je prvním krokem.
56 Dělící se buňka
57 Buněčný cyklus E.coli I Růst vedoucí ke kritické hmotnosti (objemu) vede k iniciaci replikace chromosomu Iniciace vyžaduje DnaA protein + ATP + replikační proteiny Replikace je následována odpojením a monomerizací molekul sesterských chromatid. Sesterské chromatidy se rychle oddělují do opačných polovin buňky, pomocí kinesinu podobnému proteinu MukB. Cytokinesiny zahajují tvorbu kruhu GTP/vazebných proteinů FtsZ, obvykle kolem centra buňky. Specifický enzym (PBP3) spolu s dalšími proteiny(ftsq, FtsA, FtsL, FtsW) odpovídají za koordinované vrůstání peptidoglykanů do buněčné stěny v tomto místě.
58 Buněčný cyklus E.coli II Protein EnvA je nutný k rozštěpení vznikající přepážky a tvorbě nových pólů. Tvorba kruhu FtsZ je inhibovaná aktivovaným MinC proteinem. Minimální délka buňky je nutná pro rozdělení a zároveň minimální velikost volné zóny bez DNA je nutná pro tvorbu septa. Geny kódující regulační proteiny: dnaa iniciace replikace chromosomu mukb oddělení chromosomu ftsi PBP3, ftsw, ftsq, ftsa, ftsz, ftsy, ftse, ftsx, enva, minc, mine, sula dělení buňky pbpa (PBP2), roda tvar buňky
59 FtsZ protein FtsZ protein je klíčovým prvkem řízení buněčného dělení u Escherichia coli. Náročné transkripční titrace byly použity ke kvantifikaci ftsz mrna přítomné v synchronně se dělících buňkách. Hladina ftsz mrna osciluje během buněčného cyklu, maxima dosahuje v čase odpovídajícím začátku replikace DNA. Tato závislost buněčného cyklu je vyvolaná dvěma blízkými ftsz promotory. Byl vytvořen kmen, kde exprese ftsz mohla být modulovaná vnějším induktorem. V tomto kmenu velikost buňky a četnost buněčného dělení byly citlivé k obsahu buněčného FtsZ, což ukázalo na úlohu tohoto proteinu na rychlost buněčného dělení.
60 FtsZ protein Transkripční aktivita promotorů ftsz je nezávislá na DnaA, a to ukazuje fakt, že DNA replikace a buněčné dělení mohou být nezávisle řízeny v čase kdy je iniciován nový cyklus replikace DNA. To naznačuje možnou paralelu mezi signály prokaryotického buněčného cyklu a bodem START v eukaryotickém buněčném cyklu.
61 Vizualizace FtsZ proteinu
62 Regulace buněčného cyklu
63 S fáze může být nezávislá na cytokinesi. Escherichia coli rostla v bohatém mediu (vlevo) nebo byl přidám ampicilin na 90 min (vpravo). Barveno DAPI modří pro vizualizaci nukleoidu. Fluorescenční mikroskopie.
64 Vibrio cholerae 2 chromosomy
65 Průběh buněčného cyklu u Caulobacter crescentus Pohyblivé bičíkaté buňky Stopkaté buňky
66 Životní cyklus Caulobacter crescentus Životní cyklus Caulobacter crescentus: bičíkaté buňky jsou pohyblivé a neschopné iniciace replikace DNA. Po určité závazné době se tyto buňky diferencují na stopkaté buňky. Nastává S fáze, DNA replikace a iniciace dělení buněk. Bičíky a pili jsou nahrazeny stopkou a adhezivním přichycujím se orgánem. Stopkaté buňky se prodlužují, dělí a tvoří nový bičík na pólu opačném ke stopce. Vzniklá asymetrická buňka dává vznik 2 rozdílným typům buněk.
67 Buněčný cyklus stopkatých bakterií
68
69
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
VíceBUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VíceBuněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceBuněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Více8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
VíceBuněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants.
Buněčný cyklus When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. (Rudolf Wirchow, 1858) Buněčný cyklus cyklus buněčných procesů začínajících
Vícearise from animals and plant from
Buněčný cyklus When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. (Rudolf Wirchow, 1858) Jediným způsobem jak může vzniknou nová buňka
VíceApoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceREPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK
Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Vícerůstu a buněčného dělění
Buněčný cyklus - principy regulace buněčného Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Mitóza Průběh mitózy v buněčné kultuře fibroblastů Buněčný cyklus Kinázy závislé na cyklinech
VíceBuněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
VíceBuněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění
Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Mitóza Dr. B. Duronio, The University of North Carolina at Chapel Hill Buněčný cyklus Kinázy závislé na cyklinech kontrolují buněčný
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceBuněčný cyklus a buněčná smrt
Biologie I 6. přednáška Buněčný cyklus a buněčná smrt Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN 978-0-321-77565-8) Buněčný
VíceÚloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceGlobální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
VíceEndocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
VíceChemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)
Chemie nukleotidů a nukleových kyselin Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) NH 2 N N báze O N N -O P O - O H 2 C H H O H H cukr OH OH nukleosid nukleotid Nukleosidy vznikají buď syntézou
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
VíceBuněčný cyklus a buněčná smrt
Biologie I Buněčný cyklus a buněčná smrt Funkce buněčného dělení Struktura chromosomu Buněčný cyklus Mitoza Kontrola buněčného cyklu Programovaná buněčná smrt Buněčný cyklus = buňky zdvojí obsah a rozdělí
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Více7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
Víceve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
VíceMitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr
Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr Rozmnožování eukaryotických buněk Mitóza (mitosis) Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových)
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceBAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Více25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceCvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza Mgr. Zbyněk Houdek Chromozomy Geny jsou u eukaryotických organizmů z převážnéčásti umístěny právě na chromozómech v b. jádře. Jejich velikost a tvar jsou rozmanité,
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VíceMitóza a buněčný cyklus
Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou
VíceMolekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí
(1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceIntracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
VíceSouhrn 4. přednášky. Genetické metody
Souhrn 4. přednášky Genetické metody Plasmidy (kvasinkové elementy) Integrace (plasmidy, PCR, kazety) Teplotně-sensitivní mutanty (esenciálních genů) Tetrádová analýza Syntetická letalita, epistase, suprese
VíceBakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
VíceMnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU?
BUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU? Fatima Cvrčková Katedra fyziologie rostlin PřF UK, Viničná 5, 128 44 Praha 2 E-mail: fatima@prfdec.natur.cuni.cz I. Úvod Tento text navazuje na
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceBiologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceBuňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceGenetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceDNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.
Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat
VíceBUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceKlonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceTUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceBeličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
VíceMikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Více(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
VíceViši kurs biologije ćelija (OA-IB2-2) Plan nastave zimski semestar 2018/19.
Viši kurs biologije ćelija (OA-IB2-2) Plan nastave zimski semestar 2018/19. Datum Tema 09.10.2018. Ćelijski ciklus 16.10.2018. Deobe ćelija 23.10.2018. Stem ćelije 30.10.2018. Bojenje ćelija propidijum
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceRegulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Více