Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky?

Transkript

1 Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

2 01 Diskriminace není reálný problém. 01/a Diskriminace jako taková je strukturální a celospolečenský problém existují případy, kdy se týká celých skupin obyvatel, nikoliv jednotlivců. 01/b Podle výzkumu VOP se asi 11 % obyvatel ČR cítí nebo cítili být diskriminováni. Drtivá většina z nich se ale z nejrůznějších důvodů nijak nebrání. Mezi důvody patří nedůvěra ve státní instituce, malá informovanost o možnostech obrany či obavy z odvety nebo stud. Často se objevuje i alarmující skutečnost přijetí diskriminace jako něčeho, co je normální.

3 02 Nejedná se o systémové řešení. 02/a Naopak upravuje chybu v systému, který v současnosti nepokrývá např. diskriminaci v přístupu ke zdravotní péči nebo rovný přístup k bydlení. Tyto oblasti např. nemají ani vlastní inspekční orgány. 02/b Spotřebitelskému právu je dnes dávána větší váha než lidským právům: v případě práv spotřebitele mají žalobní legitimaci i neziskové organizace, které při podávání žalob nemusejí být tak umírněné jako by byl VOP. 02/c Zakotvení veřejné žaloby představuje vhodné doplnění, pokud by VOP získal kompetence monitorovacího orgánu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.

4 03 Už tak přetížené soudy možnost antidiskriminační žaloby zatíží ještě víc. 03/a Je dokázáno, že individuální vyřešení případu soudní cestou nevede ke kýženému účinku, tj. opuštění diskriminační praxe plošného rozměru, neboť upuštění vůči jedné konkrétní osobě nezakazuje pokračovat v diskriminaci vůči dalším osobám. Pokud se bude postupovat individuálně, celkový počet žalob může být vyšší, než jedna antidiskriminační žaloba zabývající se celou skupinou. 03/b Antidiskriminačních žalob jako takových je už tak minimum. Za 4 roky eviduje Ministerstvo spravedlnosti takových žalob 38, samotné soudy pak 55. Od roku 2012 má VOP kompetenci podávat žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí správních orgánů, které využil 1. 03/c V případě neúspěšné žaloby hradí KVOP náklady protistraně. Je ekonomické, aby VOP používal tuto možnost až jako poslední. K tomu se ombudsmanka Šabatová slovně zavázala. Ochránkyně práv nepožaduje navýšení počtu pracovníků kanceláře, což dokládá tvrzení, že by se jednalo o počty žalob v řádu jednotek ročně.

5 04 Veřejný ochránce práv bude šikanovat firmy a úřady. 04/a Jedná se o příznivější a levnější variantu pro možné protistrany, neboť žalované straně může být uloženo pouze odstranění závadného stavu a nikoliv již třeba náhrada nemajetkové újmy v penězích, či náhrada škody, jako je tomu při žalobách dle antidiskriminačního zákona. Žalovaná strana rovněž nebude hradit náklady na zastoupení protistrany (VOP).

6 05 Ombudsmanka bude nadužívat možnosti návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona. Zákony by měli měnit jen volení zástupci. 05/a Návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona či jeho části se bude týkat pouze působnosti VOP: tedy ochrany základních lidských práv a svobod. Návrh bude rovněž souviset pouze s případem, kterým se ochránkyně zabývá. 05/b Již v současnosti ochránce může vstoupit do řízení o návrhu na zrušení zákona, přičemž v roce 2013 ochránce vstoupil do 5 řízení z 18 a v roce 2014 vstoupil do 3 řízení ze 13. I v případě rozšíření pravomocí by se jednalo maximálně o jednotky ročně. 05/c Pravděpodobně by bylo možné upravit novelu tak, aby VOP musel projednat návrh například na Petičním výboru PSP ČR, což by sloužilo jako pojistka. 05/d Jedná se pouze o kompetenci podávat návrh, ne k automatickému rušení zákonů, jak je někdy v médiích tvrzeno.

7 06 Každý by se o sebe měl postarat sám, stát by neměl dělat lidem chůvu. 06/a Je dokázáno, že individuální vyřešení případu soudní cestou nevede ke kýženému účinku. V českém kontextu zatím uspěla pouze jedna antidiskriminační žaloba, soudy navíc nemají zdroj v podobě dostatečné příslušné judikatury. 06/b Individuální stěžovatel často nemá tak silný zájem, aby se do sporu pouštěl a riskoval značné finanční náklady. Úspěšnost antidiskriminačních žalob je zatím velice malá, takže tato úvaha je poměrně racionální. 06/c Řada stěžovatelů, např. lidé s mentálním postižením, nemá kompetence, aby se sama bránila. 06/d Jsou určité skupiny, např. osoby s postižením, kterým diskriminace (například v případě neuzpůsobení veřejné dopravy jejím potřebám) efektivně znemožňuje fungovat v běžném životě.

8 07 Ale veřejná žaloba je neobvyklá praxe! 07/a Veřejná žaloba je běžný krok v 16 evropských zemích.

9 Příklady, kde by rozšíření pravomocí VOP evidentně urychlilo řešení diskriminace: Problematika asistenčních psů Dle smluvních přepravních podmínek dopravního podniku nebylo možné, aby vodící a asistenční psi mohli nastupovat do prostředků hromadné dopravy bez náhubku. V tomto případě vedl ochránce dlouhé šetření (cca 2,5 roku) a snažil se přimět dopravní podnik ke změně praxe a změně smluvních podmínek (upuštění od diskriminace). Podařilo se to až poté, co třem osobám s postižením (nevidomým) zprostředkoval advokáta pro bono (bezplatnou právní pomoc). Případ se vyřešil v rámci předžalobní upomínky. Přestože bylo zřejmé, že podobná praxe zasahuje do práv neurčitého počtu osob, musel VOP přesvědčit konkrétní oběti diskriminace, aby hájily svá práva a musel jim nalézt advokáta pro bono. Kdyby v době šetření VOP disponoval oprávněním podat veřejnou žalobu, došlo by ke změně rychleji. Bezbariérový přístup pošty na Praze 5 Ochránce zjistil, že konkrétní pošta není bezbariérová a nepřijímá vůči osobám s postižením vhodná opatření ve smyslu antidiskriminačního zákona. Tato konkrétní pošta přitom zajišťuje speciální službu při doručování zásilek ze zahraničí, kterou jiné pobočky neposkytují. VOP vedl písemnou komunikaci s vedením pošty přibližně 2 roky. Setrvalou činností docílil toho, aby pošta učinila úpravy (zvonek pro přivolání asistence osoby, která pomůže OZP zpřístupnit službu, zaškolení takové asistence, sleva z poplatku za zastoupení v celním řízení). Pošta se rozhodla, že nakonec pobočku přesune jinam, takže opatření tvrdě vybojované bude v účinnosti pouze půl roku. Šetření ochránce poté může začít nanovo. Neexistuje žádné soudní rozhodnutí existovalo by, kdyby měl VOP aktivní legitimaci. Rozhodnutí by bylo pro poštu vodítkem do budoucna. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Program Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.