JOHN MAYNARD KEYNES: PŘÍBĚH REVOLUCE Kritický pohled na úlohu JMK ve vývoji ekonomického myšlení

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JOHN MAYNARD KEYNES: PŘÍBĚH REVOLUCE Kritický pohled na úlohu JMK ve vývoji ekonomického myšlení"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Disertační práce JOHN MAYNARD KEYNES: PŘÍBĚH REVOLUCE Kritický pohled na úlohu JMK ve vývoji ekonomického myšlení květen 2004 Dan Šťastný

2

3 OBSAH PODĚKOVÁNÍ ÚVOD CÍL A ROZVRŽENÍ PRÁCE METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA TEORETICKÝ PŘÍNOS JMK KEYNESŮV SYSTÉM NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST...14 REAKCE PRACOVNÍKŮ NA SNÍŽENÍ REÁLNÉ MZDY...15 VLIV MZDOVÉ DOHODY NA REÁLNOU MZDU...20 DEFINICE NEDOBROVOLNÉ NEZAMĚSTNANOSTI...22 NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST A ORTODOXNÍ TEORIE...24 NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST A SAYŮV ZÁKON...26 SHRNUTÍ SAYŮV ZÁKON A EFEKTIVNÍ POPTÁVKA...29 FUNKCE CELKOVÉ POPTÁVKY A NABÍDKY...30 DETERMINACE ZAMĚSTNANOSTI...32 EFEKTIVNÍ POPTÁVKA...34 VÝZNAM EFEKTIVNÍ POPTÁVKY PŘI NEPLATNOSTI SAYOVA ZÁKONA...35 SHRNUTÍ SPOTŘEBNÍ FUNKCE: SKLON KE SPOTŘEBĚ A MULTIPLIKÁTOR...38 PSYCHOLOGICKÝ ZÁKON...39 MULTIPLIKÁTOR...40 EKONOMIKA JAKO STROJ...41 JAK RYCHLE SE TOČÍ?...42 VÝZNAM ÚSPOR...43 DŮSLEDKY MODELU...45 JMK SATIRICKÝ...49 SHRNUTÍ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ I: MEZNÍ EFEKTIVITA KAPITÁLU A OČEKÁVÁNÍ...53 MEZNÍ EFEKTIVNOST KAPITÁLU A INFLACE...54 RIZIKA INVESTIC...55 OČEKÁVÁNÍ ANEB DLOUHODOBÉ ODHADY DO BUDOUCNA...57 SPEKULACE...59 VLIV SPEKULACE NA OBJEM INVESTIC...62 JAK POTLAČIT SPEKULACI...63 SHRNUTÍ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ II: ÚROK A PREFERENCE LIKVIDITY...67 PREFERENCE LIKVIDITY...67 DŮVODY PREFERENCE LIKVIDITY...71 KRITIKA ORTODOXNÍ TEORIE ÚROKU...78 OPĚT SAYŮV ZÁKON: OBĚD DNES A ZÍTRA...83 KAPITÁL: PRODUKTIVNÍ ČI VZÁCNÝ?...87 MIDASOVSKÁ KONVERGENČNÍ TEORIE...88 PENÍZE, DOMY, PŠENICE: SROVNÁNÍ...94 SHRNUTÍ HODNOCENÍ KEYNESOVA SYSTÉMU ŘEŠENÍ ZÁHADY MESIÁŠSKÝ SYNDROM GENIALITA OBSKURNOSTI A AROGANCE ZÁVĚR DOSLOV APPENDIX A APPENDIX B APPENDIX C REFERENCE

4

5 PODĚKOVÁNÍ Autor tohoto textu by rád poděkoval: Michaelu Volnému za zapůjčení vzácného výtisku českého překladu Keynesovy Obecné teorie, který byl autorem během dlouhých let přípravy této práce nejen značně opotřebován, ale postupně, zdá se, i vydržen. Josefu Šímovi za zaujmutí předního místa na seznamu těch, kteří se přiznali k neschopnosti Keynesovu teorii pochopit, čímž dokázal autora tohoto textu přesvědčit o smysluplnosti sepsání této práce. Davidu Lipkovi za četné nápady a poznámky po celou dlouhou dobu jejího vzniku, a to mnohdy na místech pro konzultaci Keynesovy teorie značně nezvyklých. Profesoru Robertu Holmanovi a docentce Evě Kindlové, školiteli a oponentce této práce, za komentáře a doporučení, díky nimž trpí tato práce menším počtem nedostatků. Své babičce Jaroslavě Šťastné za vytrvalost, s jakou se dotazovala na termín dokončení této práce, čímž její dokončení učinila dvounásobně příjemným, a za odvahu, kterou projevila ochotou tuto práci přečíst, čímž snížila podstatným způsobem počet jazykových i tiskových chyb. A nakonec několika dalším lidem, ponechaným v anonymitě, kteří přispěli k této práci svojí shovívavostí a tolerancí. Každý z nich je schopen sám posoudit, jak významné místo na tomto seznamu zaujímá.

6

7 1 ÚVOD Věnovat osobě a dílu Johna Maynarda Keynese (dále jen JMK) tak rozsáhlý prostor, jaký práce tohoto druhu vyžaduje, nutí jejího autora nést riziko, že čtenáře unudí k smrti. Vždyť je to právě JMK, jehož díla se většina toho, co bylo za posledních sedmdesát let v ekonomické teorii napsáno, explicitně či implicitně dotýká. Je to právě JMK, který bývá studentům prvních ročníků předkládán za největšího ekonoma všech dob. A je to právě JMK, jehož dílo našlo v hospodářské politice takovou odezvu, jaká nemá u ostatních částí ekonomické teorie obdoby. Co nového lze na toto téma přinést? Zdánlivě nerušený konsensus o Keynesově velikosti narušuje jedna skutečnost. Při hlubším studiu fenoménu JMK vyplývá na povrch mnoho neodbytných otázek. Nejeden student ekonomie totiž navzdory rutině, s jakou byl konceptům označovaným za keynesovské již od základních makroekonomických kurzů vyučován, a navzdory jejich výborným znalostem, které u mnoha zkoušek prokazoval, může lehce i po létech zjistit, že jim vlastně vnitřně vůbec nerozumí. Může si uvědomit, že je zná pouze jako vyjmenovaná slova po z, nebo ještě spíše po m. 1 Tyto nejasnosti se studentovi, nestiženému konsternovaným obdivem vůči vlivnému ekonomovi, spojují v jeden velký otazník: Buď je on sám natolik intelektuálně omezený, že ani po létech vzdělávání Keynesův systém prostě nepojal (a zatím se na to nepřišlo), anebo je možná čistě možná něco špatně s Keynesovými teoriemi (a zatím se na to nepřišlo). Toto studentovo dilema představuje z pochopitelných důvodů velice zneklidňující situaci, a to nejen pro samotného studenta 2, ale potenciálně i pro celou ekonomickou vědu. 1.1 CÍL A ROZVRŽENÍ PRÁCE Ve snaze neklást si zbytečně skromné cíle bychom touto prací rádi přispěli k vyřešení uvedeného studentova dilematu tím, že budeme hledat odpověď na následující otázku: jaký je skutečný příspěvek JMK k ekonomické teorii, který by odpovídal jeho obrovské autoritě, slávě a vlivu? Vzhledem ke skutečnosti, že všechny koncepty, pro něž je JMK všeobecně považován za velkého revolučního ekonoma, jsou obsaženy v jeho Obecné teorii (GT), a vzhledem k tomu, že tento jeho status je spojován právě s publikací této knihy, omezíme svoji pozornost pouze na ni. Původně velmi široce znějící otázka se nám tím zúží na zkoumání Keynesových myšlenek v podobě, v jaké jsou předloženy v GT. 3 A nejen to. Položení otázky tímto způsobem nám umožňuje se soustředit pouze na dílo samotného JMK. Vyhneme se tak analýze nepřeberného množství prací, počínaje interpretacemi Hicksovými, Hansenovými či Kleinovými, přes spory mezi neo- a postkeynesovci až po koncepty nové keynesovské makroekonomie. Jinými slovy, pokusíme se vcítit do role čtenáře GT v roce 1936, který se s Keynesovým dílem seznamuje prostřednictvím této knihy, čtenáře nepoznamenaného 1 Zatímco vyjmenovaná slova po z si většina lidí skutečně nazpaměť pamatuje, u vyjmenovaných slov po m se jedná spíše o znalost pasivní: lidé je sami nevyjmenují, ale když slovo vidí, vzpomenou si, zda mezi ně patří. Podobně je tomu s průměrnou znalostí keynesovských konceptů. 2 Důležitost této otázky je násobena skutečností, že za naším anonymním studentem, kterého jsme si dovolili takto zneužít, se skrývá dle našich osobních průzkumů překvapivě vysoké množství nejen studentů, ale i pedagogů, včetně profesorů ekonomie. 3 Na GT soustředíme svoji výhradní pozornost i navzdory skutečnosti, že sám JMK některé prvky své teorie revidoval, na některé zapomněl zcela a jiné naopak vyzdvihnul. Vzhledem k tomu, že všechny prvky z GT, o nichž budeme mluvit, jsou dnes považovány byť různými skupinami ekonomů za součást Keynesova přínosu, cítíme se oprávněni vycházet při jeho hodnocení právě z GT. 7

8 pozdějšími výklady. Jakkoliv může být taková snaha realizovatelná jen částečně (jen těžko budeme schopni si některé zažité interpretace odmyslet zcela), čím úspěšnější v ní budeme, tím lépe budeme moci skutečný příspěvek JMK k ekonomii posoudit. 4 Práce, která stojí před námi, je rozvržena následujícím způsobem: Zbytek úvodní 1. kapitoly budeme věnovat metodologickým východiskům. Vzhledem k našim metodologickým východiskům a předmětu zkoumání se jejich vyjasnění nezdá být zcela nadbytečné či samoúčelné. Hned ve 1., nejrozsáhlejší kapitole přejdeme k samotnému jádru naší práce ke zkoumání díla JMK. Začneme tím, že nastíníme seznam doktrinálních aspektů jeho teorie v podobě, v jaké jsou běžně předkládány. Tento seznam bude v podstatě přehledem všeho, co je považováno za přínos JMK k ekonomii. Abychom ověřili opodstatněnost a správnost jednotlivých prvků Keynesova systému, budeme se každému z nich věnovat podrobně, a to v pořadí, v jakém se v GT objevují. Zaměříme se na jejich konzistenci, originalitu, na oprávněnost hospodářsko-politických závěrů, které z nich JMK na mnoha místech vyvozoval, a v neposlední řadě též na způsob, jakým je JMK prezentoval. Prvky, které shledáme správnými a originálními, bude možné potom považovat za skutečný přínos JMK k ekonomické teorii a důvod autority a slávy, které se těší. Ve 1. kapitole, kdy již bude patrné, jaké je naše řešení studentova dilematu, si ukážeme, že možné vysvětlení je třeba hledat ve specifickém obsahu teorie JMK a ve způsobu, jakým byla tato teorie prezentována. V závěrečné 1. kapitole se přidržíme tradice a shrneme hlavní poznatky této práce. 1.2 METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA Každá ekonomická (či jiná vědecká) práce používá při odhalování zákonitostí určitá východiska a postupy. Z této skutečnosti přirozeně neplyne nutnost jim v úvodu každé jednotlivé práce věnovat samostatnou kapitolu. Vzhledem k charakteru této práce zkoumání smysluplnosti jiné teorie se však zdá být vyhrazení jistého prostoru metodologickým otázkám jako opodstatněné. Z důvodů uvedených jinde 5 se domníváme, že ekonomie je apriorní, logicko-deduktivní vědou. Toto by nemělo být navzdory dnešní rozšířenosti empiricko-induktivního pojetí ekonomické vědy v naší práci překážkou, neboť poznatky, jež JMK v GT předkládá, jsou odvozeny v podstatě touto metodou. Jeho sporadická empirická pozorování neslouží jako zdroj hypotéz k testování, nýbrž tak jak to má nakonec být jako ilustrace a podpůrný argument k nějakému logickému vývodu. 6 Naproti tomu velmi závažným problémem se může zdát naše přesvědčení (zdůvodněné na tomtéž místě, viz pozn. 5) o nutnosti vycházet při ekonomické analýze od jednotlivce, což je tradičně nazýváno metodologickým individualismem. Předmětem Keynesova teoretizování 4 Dá se dokonce říci, že jsme se zmíněným interpretacím JMK vyhýbali záměrně. K co možná nejméně předpojatému zhodnocení díla JMK je vhodné znalost různých interpretací potlačit. Jak výstižně poznamenal jeden pozorovatel, [t]endence k mnohačetným interpretacím Keynese je podporována sklonem autorů ke čtení o Keynesovi, spíše než ke čtení Keynese (Gerrard [1991], 278). Tato práce nemá být shrnutím a mapováním prací a úspěchů těch, kteří se interpretaci a rozpracovávání Keynesových myšlenek věnovali, ale pokusem o to zjistit, jaký musel být dojem z jejich původního čtení. 5 Viz Šťastný [2001]. 6 Jinak je tomu samozřejmě v pracích Keynesových pokračovatelů nejznámějším příkladem takové teorie je koncept Phillipsovy křivky (viz Phillips [1958]). Jinou otázkou je ovšem správnost Keynesem předkládaných empirických pozorování. V některých případech se zdá, že ve snaze ilustrovat svoji logiku byl nucen se snížit k empirické ilustraci typu říká se, že. O tom viz např. pozn. 83 na str. 39 či pozn. 141 na str

9 je totiž fungování systému jako celku a jeho analýza je postavena na několika agregovaných veličinách a vztazích mezi nimi. Metodologický individualismus ovšem dosažení cíle, který si JMK v GT klade, nebrání, a nepředstavuje tak žádnou principiální překážku v našem zkoumání jeho teorie. Představa nekompatibility metodologického individualismu s Keynesovou analýzou vyplývá ze špatného chápání významu tohoto metodologického principu. Nejčastějším omylem je v tomto směru představa, že metodologický individualismus je vhodný na analýzu chování izolovaného jednotlivce ( Robinsona Crusoea ), jíž veškerá ekonomie začíná, ale zcela nepoužitelný k analýze chování lidí ve společnosti, nemluvě o analýze společnosti jako celku. Metodologický individualismus naproti tomu pouze trvá na tom, že ať už je zkoumaný fenomén sebeagregátnější a množství členů společnosti, v níž je pozorován, sebevětší, je vždy výsledkem rozhodování jednotlivých lidí, neboť jedině tito mají vůli a schopnost rozhodnutí činit. Skutečnost, že rozhodování jednotlivce může být (a také v praxi je) ovlivňováno rozhodnutími jiných jednotlivců, je bezpochyby komplikací, kterou nemůže korektní analýza ignorovat. V žádném případě však nepředstavuje rozpor s metodologickým individualismem. Jeho perspektivou tak lze zkoumat všechny makroekonomické problémy, které se na úrovni izolovaného jednotlivce nevyskytují, včetně zaměstnanosti, úroku či peněz, jimž se věnuje JMK. Testem správnosti takové ekonomické teorie musí být pouze přítomnost ekonomické logiky: jakýkoliv mechanismus, kterým je určitý fenomén vysvětlován, musí jednotlivce zahrnovat. Veškeré zkoumání příčin a důsledků a vzájemné závislosti musí být založeno na tom, jakým způsobem jsou ovlivňována rozhodnutí jednotlivců. Teorii, která toto nesplňuje, nelze nazvat ekonomickou, ať už je jakkoliv komplexní a logická. Teorie vycházející pouze z agregátů, bez jejich náplně v podobě jednajících jednotlivců, může být nanejvýš pěkným statistickým cvičením. V praxi však nemusí jít ani o pěkné cvičení, neboť taková agregace může smývat rozdílnosti jednotlivých prvků agregátu a zakrývat tak důležité informace pro pochopení logiky fungování této teorie. Ilustrativním důkazem nutnosti metodologického individualismu je koncept ekonomické rovnováhy. Rovnováhou se má v ekonomii tradičně na mysli situace, kdy žádný ze sledovaných subjektů systému nemá zájem měnit své chování. 7 Absence rovnováhy znamená existenci určitých jednotlivců, kteří jsou nespokojeni se svými rozhodnutími (ex post) a mají proto důvod své chování změnit přizpůsobit. A právě snaha o takové přizpůsobení představuje síly vedoucí k dosažení (obnovení) rovnováhy. Tento scénář musí být identický, ať už se jedná o rovnováhu zkoumanou dnes v rámci mikroekonomie (např. rovnováhu duopolu) nebo o rovnováhu makroekonomickou (rovnost úspor a investic). I když je totiž zkoumaný jev z oblasti makroekonomie, musí být jakýkoliv mechanismus přizpůsobování postaven na motivaci jednotlivců své chování změnit. Takový mechanismus nelze založit pouze na nerovnosti dvou agregátů a předpokládané nutnosti jejich vyrovnání. Konečně, nelze se nezmínit o často předpokládaném spojení mezi metodologickým individualismem a liberalismem. Přestože oba koncepty spojuje důraz na jednotlivce, představuje liberalismus (narozdíl od metodologického individualismu) normativní doktrínu vycházející zpravidla z přesvědčení o jistých právech každého jednotlivce. Přestože aplikace metodologického individualismu v ekonomii je faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost, že závěry a doporučení plynoucí z ekonomie budou liberální, 8 nevyplývá jedno ze druhého nutně 7 Viz např. Pearce [1995], Zajímavou generalizaci tohoto konceptu, zbavenou nerealistických předpokladů, lze nalézt v Hülsmann [2001]. 8 Právě metodologický individualismus, představující základ správné ekonomické analýzy, může být příčinou toho, proč jsou ekonomové (navzdory mnoha motivacím hledat a napravovat tržní selhání ) odjakživa nadprůměrně liberální skupinou (o tom viz např. Stigler [1959]). V jakékoliv učebnici ekonomie nalezneme více kritiky státních zásahů než kritiky jejich absence. To je nejspíš způsobeno nikoliv tím, že by mezi ekonomy bylo 9

10 a nejedná se proto o ekvivalentní koncepty. Dokážeme si například představit možnost, že ze správné ekonomické analýzy, založené na metodologickém individualismu, by mohl některý člověk na základě svých hodnotových postojů (i kdyby byl profesí ekonom) vyvodit intervencionistické závěry. Zcela však odmítáme představu o existenci různých ekonomií: na jedné straně liberální ekonomie založené na metodologickém individualismu, a na druhé straně jakési jiné, standardní ekonomie založené alespoň zčásti na metodologickém kolektivismu. Správná ekonomie je jen jedna, a to ta založená na metodologickém individualismu. Z ní potom mohou vyplývat různá doporučení v závislosti na přesvědčení 9 těch, kdo je činí. I kdyby ovšem něco jako liberální ekonomie existovalo a my bychom byli považováni za její představitele, bylo by z naší strany zcela nesmyslné a naprosto neprofesionální, kdybychom Keynesovy teorie zkoumali z hlediska liberálnosti jejich doporučení. Míře intervencionismu Keynesových závěrů se věnujeme pouze výjimečně a jen tam, kde se zdá, že není ze strany JMK uvedena explicitně. Ani naše možné liberální přesvědčení proto nemůže být považováno za překážku v dosažení cíle, který jsme si v této práci vytyčili. Jak je na tomto místě již patrné, praktickým důvodem zařazení této kapitoly bylo dopředu vymýtit pochybnosti o možnosti a smysluplnosti zkoumání Keynesova díla optikou někoho, kdo zcela nesdílí ani Keynesovo pojetí ekonomie, ani jeho hodnotové soudy. Cokoliv bude zde v této práci na adresu Keynesovy teorie řečeno, lze proto kritizovat a vyvrátit pouze s poukazem na logické chyby takového postupu, a nikoliv s odkazem na nemožnost takové kritiky v důsledku jiné metodologie, jiného paradigmatu či ideologické zaujatosti. více svobodomyslných a individualisticky založených lidí, nýbrž tím, že ekonomové na rozdíl od jiných profesí znají celé důsledky státních zásahů a nespokojí se pouze s jejich napovrch ušlechtilými záměry. 9 To by nemělo být interpretováno tak, že všechna přesvědčení jsou si rovna a že neexistuje způsob, jak jedno označit za smysluplnější a lepší než druhé, jak tvrdí morální relativisté. O tom viz např. Rothbard [1998] či Hoppe [1993]. 10

11 2 TEORETICKÝ PŘÍNOS JMK JMK byl bezpochyby velmi plodným autorem. 10 Jak jsme ovšem naznačili v úvodu, jdeli nám o zhodnocení oprávněnosti Keynesova prominentního postavení v historii ekonomického myšlení, je pro nás relevantní pouze ta část jeho díla, která je dodnes s jeho jménem spojována a díky níž se takto respektovanému postavení těší. Proto se na tomto místě budeme zabývat pouze GT. Právě z tohoto díla se postupem času vynořuje systém, jehož jednotlivé prvky jsou považovány za jeho fundamentální přínosy k ekonomické teorii a její aplikaci. V této kapitole ze všeho nejdříve nastíníme, jakou podobu tento systém má: jeho jednotlivé prvky a vztahy mezi nimi. Poté se budeme každému z těchto prvků podrobně věnovat budeme zkoumat jejich originalitu a správnost, abychom byli schopni posoudit skutečný přínos JMK k ekonomické teorii. Vzhledem k podrobnosti, s jakou budeme Keynesovo dílo zkoumat, se budeme stále potýkat s otázkou odlišení tvrzení podstatných a zásadních od těch, která na podobu Keynesova systému nemají přílišný vliv. V důsledku toho je text, kde se relevantním kapitolám z GT podrobně věnujeme (kapitoly 2.2 až 2.6), opatřen nezvykle rozsáhlým poznámkovým aparátem, v němž je věnován prostor rozvedení méně zásadních myšlenek, jejichž umístění do hlavního textu by mohlo působit rušivě. Záměrem autora tohoto textu bylo, aby byl text srozumitelný i pro čtenáře, kteří si cení volného času natolik, že nehodlají věnovat poznámkám pod čarou žádnou pozornost. 2.1 KEYNESŮV SYSTÉM Teoretický systém, který JMK v GT buduje, jsme se rozhodli rozdělit na pět prvků. Aniž bychom se domnívali, že zrovna počet pět je nějakým způsobem apriorně správný, lze říci, že každý z těchto pěti prvků v sobě koncentruje určité teoretické poznatky považované za jeden z údajných Keynesových přínosů. Takový pohled ospravedlňuje nakonec sám JMK v 18. kapitole GT, kde svoji Obecnou teorii shrnuje (viz Keynes [1963], ). Ústředním tématem GT je vysvětlení existence nevyužívaných zdrojů práce nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že tito nezaměstnaní pracovníci v jeho očích nebyli bez práce proto, že by preferovali volný čas před odměnou za práci, považoval jejich nevyužívání za plýtvání a označil tento jev za nedobrovolnou nezaměstnanost. Ta je považována za rozdíl mezi ideálem plné zaměstnaností, dané institucionálními faktory (viz níže, str. 12), a skutečnou rovnovážnou zaměstnaností, o níž předpokládá, že je funkcí rovnovážného důchodu. Rovnovážná hladina zaměstnanosti a důchodu je Keynesem považována za závisle proměnné jeho systému (viz Keynes [1963], 241). Konceptu nedobrovolné nezaměstnanosti bude věnována kapitola 2.2. Zmíněná nedobrovolná nezaměstnanost je dle JMK charakteristickým znakem svobodného ekonomického systému (laissez faire), který nedokáže zajistit, aby bylo v ekonomice stále poptáváno celkově takové množství zboží, k jehož výrobě budou zaměstnáni všichni pracovníci, kteří pracovat chtějí. To je v rozporu s představou ortodoxní ekonomie, která dle JMK předpokládá, že celkově poptávané množství zboží vždy nabízenému množství odpovídá. Při praktické neplatnosti Sayova zákona, do něhož byla uvedená představa ortodoxní ekonomie koncentrována, je potom za příčinu nedobrovolné 10 Keynesovu stručnou bibliografii lze nalézt např. v Sojka [1999], Podrobná bibliografie je předmětem posledního, 30. (!) svazku jeho sebraných spisů (viz Keynes, Moggridge [1990]), čítajícího 573 stran. Celé sebrané spisy čítají dohromady téměř 15 tisíc stran. 11

12 nezaměstnanosti považována nedostatečná celková efektivní poptávka. V důsledku její nedostatečnosti je rovnovážný důchod, kterého ekonomika běžně dosahuje, nižší, než činí důchod potřebný k dosažení plné zaměstnanosti. Sayově zákonu a úloze efektivní poptávky bude proto věnována kapitola 2.3. Jsou-li rovnovážný důchod a hladina zaměstnanosti determinovány efektivní poptávkou, vzniká dále otázka, čím je určena výše efektivní poptávky. Vzhledem k tomu, že efektivní poptávka je představována celkovými výdaji v ekonomice, které je možno rozdělit do dvou skupin na výdaje spotřební a investiční, lze otázku její determinace redukovat na identifikaci faktorů, které ovlivňují výši těchto dvou jednotlivých druhů výdajů. Pokud se jedná o výdaje spotřební, hraje v Keynesově systému při determinaci jejich výše tedy ve spotřební funkci klíčovou roli sklon ke spotřebě, který je považován za první ze třech psychologicky daných nezávisle proměnných Keynesova systému (viz Keynes [1963], 242). Na sklonu ke spotřebě je postaven princip výdajového multiplikátoru, který činí spotřební výdaje (při daném sklonu ke spotřebě) v konečném důsledku závislé na objemu investičních výdajů. Problematice spotřební funkce se budeme věnovat v kapitole 2.4. Jde-li naopak o výdaje investiční, popisuje JMK rozhodování o jejich objemu standardně jako poměřování jejich přínosů, nazvaných v Keynesově případě mezní efektivností kapitálu, s jejich zvnějšku (na jiném trhu) determinovanými náklady, představovanými úrokovou mírou. Mezní efektivnost kapitálu je prezentována jako kriticky odvislá od psychologicky podmíněných očekávání, formovaných v podmínkách nejistoty, a JMK je proto považuje za druhou psychologicky danou nezávisle proměnnou svého systému. Mezní efektivnost kapitálu a vliv podnikatelských očekávání na ni bude předmětem našeho zájmu v kapitole 2.5. Naproti tomu Keynesově teorii úroku a v rámci ní zejména poptávce po penězích preferenci likvidity, představující poslední psychologickou nezávisle proměnnou, bude ponechán prostor v kapitole 2.6. Vedle jedné závisle proměnné (zaměstnanost, resp. důchod) a třech psychologicky podmíněných proměnných (sklon ke spotřebě, očekávání mezní efektivnosti kapitálu a preference likvidity) se v Keynesově systému objevují ještě další institucionálně dané nezávisle proměnné (viz Keynes [1963], 242). Jednou z nich je výše nominální mzdy, kterou JMK označuje za jednotku mzdy a považuje ji za výsledek dohod mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Jejího určení se částečně dotýká v úvodních kapitolách GT a my tak po jeho vzoru učiníme v kapitole 2.2. Druhou z Keynesem dále uváděných nezávislých proměnných představuje nabídka peněz, o níž JMK správně předpokládá, že je určena činností centrální banky. 11 JMK se této proměnné dotýká pouze v tom smyslu, že samotná výše peněžní zásoby je na mnohých místech GT předmětem jeho hospodářsko-politických doporučení. Jeho poznámkami tohoto druhu se budeme zabývat v kontextu těch problémů a kapitol, v jejichž rámci tak činí. Poslední významnou nezávisle proměnnou, kterou JMK jako takovou navíc ani neuvádí, je samotná výše plné zaměstnanosti, vůči níž je rovnovážná úroveň zaměstnanosti srovnávána. Protože faktorům, které ji určují, JMK zvláštní pozornost v GT nevěnuje a považuje je prostě za dané, 12 není důvod, abychom se jimi zabývali my. 11 Na některých místech tam, kde mluví o penězích komoditních si je JMK přirozeně vědom toho, že peněžní zásoba je v konečném důsledku podmíněna množstvím existující peněžní komodity. Vzhledem k tomu, že systém komoditních peněz považuje za nevyhovující a že v době, kdy GT psal, byl omezující vliv tohoto systému na činnost centrálních bank již relativně malý, považuje centrální banky za instituce, které o celkové nabídce peněz rozhodují. Ve světle toho se zdá koncept endogenních peněz, který je jedním z klíčových témat postkeynesovské školy, za poněkud nekeynesovský. 12 JMK tyto faktory považované za dané (v českém překladu uváděné jako základní ) vyjmenovává a vysvětluje jejich roli ve svém systému zcela podrobně: 12

13 Celý Keynesův systém, jeho jednotlivé prvky (proměnné), způsob, jakým do sebe zapadají a pořadí, v jakém jim budeme věnovat pozornost, je znázorněn na následujícím schématu. Za účelem jeho sestrojení jsme si dovolili použít grafů, kterých sice JMK sám nevyužívá, ale jejichž standardní použití v prezentaci Keynesových teorií by mělo být pro nás dostatečnou ochranou proti nařčení z jeho nesprávné interpretace. Schéma znázorňuje náš postup pěti tématy Keynesova systému: zespodu od problému nedobrovolné nezaměstnanosti až po otázku preference likvidity. r Teoretický model Keynesova systému Determinace objemu investic Determinace úrokové míry r Nabídka peněz 4. Poptávka po investicích determinována mezní efektivností kapitálu, odvislou od očekávání (kap. 2.5) 5. Úroková míra determinována preferencí likvidity (kap. 2.6) D (MEC) DM I M E Determinace rovnovážného důchodu a zaměstnanosti 3. Spotřeba (C) determinována spotřební funkcí (C = χ Y), jejíž podoba je dána sklonem ke spotřebě (χ), na němž je postaven výdajový multiplikátor (kap. 2.4) 45 E = C + I 2. Rovnovážný důchod, při neplatnosti Sayova zákona, determinován velikostí efektivní poptávky, sestávající z výdajů na spotřebu a na investice (kap. 2.3) Plná zaměstnanost 1. Nedobrovolná nezaměstnanost determinována rozdílem mezi plnou zaměstnaností a zaměstnaností při rovnovážné úrovni důchodu (kap. 2.2) Y Zaměstnanost [měřeno v jednotkách mzdy] Legenda: Závisle proměnná Psychologicky dané nezávisle proměnné Institucionálně dané nezávisle proměnné Za základní veličiny považujeme kvalifikaci a množství existující pracovní síly, která je k dispozici, existující jakost a množství použitelných výrobních prostředků, existující techniku, stupeň soutěžení, vkus a zvyklosti spotřebitelů, nevýhodnost různých intenzit práce a dohlédací a organizační činnost[i]. Za základní rovněž považujeme sociální strukturu, včetně sil, které určují rozdělení národního důchodu [ ]. To neznamená, že považujeme tyto faktory za stálé, ale znamená to pouze, že na tomto místě a v této souvislosti neuvažujeme a nepočítáme vlivy a účinky jejich změn, a že k těmto změnám ani nepřihlížíme. (Keynes [1963], 241) 13

14 2.2 NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST Existuje obecně rozšířený názor, že JMK dokázal identifikovat fenomén nedobrovolné nezaměstnanosti a vysvětlit jeho výskyt. Že se jedná o něco, co je běžně za přínos k ekonomické teorii považováno, je nejlépe zřejmé z jeho vlastních slov: Klasické postuláty nepřipouštějí možnost existence třetí kategorie [nezaměstnanosti, vedle nezaměstnanosti frikční a dobrovolné ], kterou níže definuji jako nedobrovolnou nezaměstnanost. (Keynes [1963], 44, kurzíva doplněna) Za významnou ji ale považují i jeho následovníci: Proti Keynesově konceptu rovnováhy při nižší než plné zaměstnanosti [tj. možnosti nedobrovolné nezaměstnanosti] lze vznášet vážné námitky. Přesto tvoří jeden z jeho nejvýznamnějších darů ekonomii. (Harris [1948], 29) V následujícím textu se nejprve podrobně zaměříme na argumentaci JMK, jejímž prostřednictvím ke svým závěrům o nezaměstnanosti dospívá a budeme zkoumat její logičnost a správnost. Ve světle skutečnosti, že zaměstnanost použitelných zdrojů je ústředním motivem GT, není překvapením, že hned její 2. kapitola je prostorem, na němž JMK jak čtenáři slibuje v 1. kapitole vymezuje své postoje vůči klasické 13, ortodoxní teorii zaměstnanosti. Ta odvozuje výši zaměstnanosti a výši mzdy od poptávky a nabídky na trhu práce, které JMK nazývá základními postuláty klasické teorie zaměstnanosti. První postulát vlastně popisuje poptávku po práci a zní: Mzda se rovná meznímu produktu práce (Keynes [1963], 43). Druhý postulát je orientován na nabídku práce a šlo by jej shrnout slovy: Mzda se rovná mezní nevýhodnosti práce (viz Keynes [1963], 43). Výše zaměstnanosti (množství) a mzda (cena) jsou tedy dány nabídkou a poptávkou. V takové Keynesově interpretaci ortodoxní teorie bychom hledali nějaké nedostatky asi jen marně. Přesto je vhodné k ní doplnit dvě poznámky. Jednak ona ortodoxní teorie a to něco napovídá o její obecnosti! na obdobných postulátech stavěla fungování veškerých trhů, nejen trhu práce. Za druhé, ortodoxní teorie podmiňovala platnost těchto postulátů tím, že kupující a prodávající nebudou omezováni v tom, za jakou cenu si statky směňují. Nestavěla na nich tedy do té míry, že by si nedokázala představit jejich neplatnost. 14 Slučitelné s tímto ortodoxním přístupem jsou podle JMK dva druhy nezaměstnanosti, které on nazývá a) frikční a b) dobrovolná. Frikční nezaměstnanost je způsobena nepřesnostmi v přizpůsobování a pro ortodoxní ekonomy skutečně nepředstavovala žádné překvapení, stejně jako pro ně nebylo překvapením, že dočasné přebytky či nedostatky existují i na jiných trzích. Naproti tomu o nezaměstnanost dobrovolnou se v pojetí JMK jednalo v případech, kdy pracovní jednotka nechce nebo nemůže přistoupit na [nabízenou] odměnu (Keynes [1963], 44, kurzíva doplněna) Je známou skutečností, že JMK používal přívlastku klasický ( klasická teorie, klasická škola ) v do té doby nezvykle širokém slova smyslu, jenž zahrnoval i ty autory, kteří byli součástí marginalistické revoluce či pokračovali v jejím odkazu. JMK tak činil nikoliv z nevědomosti, nýbrž z přesvědčení, že zmínění postmarginalističtí autoři klasickou teorii přijali a zdokonalili (Keynes [1963], 41, pozn. 1). Vzhledem k tomu, že nepovažujeme marginalistickou revoluci za přijetí a zdokonalení klasické ekonomie, budeme v textu nadále namísto Keynesova klasický raději používat jiný Keynesův přívlastek pro tuto teorii budeme ji označovat jako ekonomii ortodoxní. 14 K této druhé poznámce se vrátíme níže na str O dobrovolnou nezaměstnanost se tak podle JMK jedná i v případě, že někdo pracovníkům v zaměstnání brání! Že se nejedná o dezinterpretaci dokazuje sám JMK, když hned v následující větě píše, že [nemožnost přistoupit na odměnu] může být důsledkem příslušného zákonodárství [...], případně praxe kolektivních smluv [...] (Keynes [1963], 44). 14

15 Pomineme-li podivnou volbu výrazů a formálně-logický nesoulad Keynesova členění nezaměstnanosti 16, tyto dvě kategorie nezaměstnanosti (má-li jimi JMK na mysli to, co říká) opravdu vyčerpávají všechny možnosti existence nezaměstnanosti, jak je viděla ortodoxní ekonomie. Proto je zajímavé se podívat na přínos JMK, spočívající v objevení třetího typu nezaměstnanosti nezaměstnanosti nedobrovolné. K jejímu objevu dochází JMK na základě úvahy, že obyvatelstvo zpravidla jen zřídka vykoná tolik práce, kolik by jí chtělo uskutečnit na základě existující mzdy (Keynes [1963], 45), a že [j]e-li tomu tak, není ekvivalent existujících peněžních mezd ve zboží dělnické spotřeby přesným ukazatelem mezní nevýhodnosti práce a druhý postulát pak neplatí (Keynes [1963], 47). Ještě před tím, než připustíme neplatnost druhého postulátu, je třeba upozornit na to, že ze skutečnosti, že si nějaký pracovník může povzdechnout, že by rád na nějakém konkrétním místě za příslušnou mzdu pracoval, ale nepracuje, ještě neplatnost druhého postulátu neplyne. V něm se totiž samozřejmě předpokládá (a činí tak spolu s ortodoxní ekonomií i JMK), že nabízená práce je toho druhu, který poptávající požaduje tj. že statek, jehož poptávku a nabídku zkoumáme, je identický. Kdybychom tento předpoklad opustili, objevili bychom nedobrovolnou nezaměstnanost velmi snadno a na mnoha místech. 17 I když se přidržíme jednoho identického druhu práce, stále lze neplatnost druhého postulátu vysvětlit prostřednictvím chování samotných pracovníků. Proti snaze ortodoxní ekonomie tuto situaci vysvětlit neochotou dělníků přistoupit na nižší mzdy a její snaze považovat proto takovou nezaměstnanost za dobrovolnou vznáší JMK dvě námitky. Reakce pracovníků na snížení reálné mzdy První z nich je jeho faktická poznámka, že dělníci reagují na změnu reálné mzdy rozdílným způsobem dle toho, zda je tato změna způsobena změnou nominálních mezd, nebo naopak změnou cen statků, které za mzdy kupují. Zatímco poklesu reálné odměny za práci prostřednictvím snížení nominálních mezd se pracovníci dle JMK brání, proti stejně závažnému poklesu reálné mzdy v důsledku růstu cen nijak zásadně neprotestují. 18 Používání výrazu dobrovolný i k označení jevů zahrnujících donucení není zrovna šťastné a ke srozumitelnosti Keynesova díla příliš nepřispělo. Obzvláště tehdy, když do kontrastu s tímto termínem klade termín nedobrovolná nezaměstnanost, kterým jakoby chtěl přítomnost jakéhosi donucení opravdu naznačit. Jak bude nicméně v dalším textu ilustrováno (viz str. 19), právě výrazem nedobrovolná nezaměstnanost označuje JMK něco, co je ve skutečnosti jakéhokoliv donucení prosto. A tak tomu je i navzdory skutečnosti, že takovou nezaměstnanost na jiných místech opakovaně nazývá nedobrovoln[ou] nezaměstnanost[í] v přísném smyslu slova (Keynes [1963], 51 a 52, kurzíva doplněna)! Na jeho nedobrovolné nezaměstnanosti je ve skutečnosti asi tolik nedobrovolnosti, jako je dobrovolnosti na nezaměstnanosti pracovníka v důsledku minimální mzdy Formální členění čehokoliv je prováděno s cílem rozdělit podle jednotného hlediska nějakou skupinu prvků do podskupin tak, aby každý prvek bylo možno zařadit právě do jedné ze skupin. Jinými slovy, rozdělit množinu prvků na podmnožiny tak, aby mezi libovolnými dvěma podmnožinami neexistoval průnik a aby součet všech těchto podmnožin představoval původní množinu. Rozlišovat nezaměstnanost na frikční a dobrovolnou se však zdá být logicky natolik smysluplné a správné jako rozlišovat studenty ve třídě na chytré a velké! 17 Kupříkladu bychom jistě zjistili, že práci ředitele akciové společnosti Sazka by při dané mzdě byla ochotna vykonávat značná část populace. Jsou všichni tito lidé proto nedobrovolně nezaměstnaní? Nikoliv. Většina z těchto nabízejících je prostě na jiném grafu, neboť nenabízejí produkt práci, o níž by byl ze strany těch, kteří o obsazení tohoto postu rozhodují, zájem. 18 Citujme JMK: [I] kdyby snížení existující peněžní mzdy vedlo k odchodu dělníků [z trhu práce, tj. i kdyby dělníci nebyli ochotni přistoupit na snížení peněžních (nominálních) mezd], nevyplývá z toho ještě, že by pokles hodnoty existující peněžní mzdy, vyjádřené ve zboží dělnické spotřeby, měl stejné účinky, kdyby byl důsledkem růstu cen tohoto zboží. (Keynes [1963], 45) 15

16 Odhlédněme od podivnosti závěrů, které z toho JMK ohledně aplikovatelnosti ortodoxní analýzy vyvozuje, 19 a podívejme se na důvody této zdánlivě nelogické větší citlivosti pracovníků na nominální mzdy než na mzdy reálné. Jedním ze zřejmých vysvětlení je skutečnost, že nominální mzdy (a jejich změny) jsou pro pracovníky zjevnější než mzdy reálné. Výše nominálních mezd je totiž jasně určena v peněžních jednotkách a jsou to nakonec právě nominální mzdy, které jsou přímým předmětem dohody se zaměstnavateli. Naproti tomu reálné mzdy jsou určeny v jednotkách jiných statků a je tedy třeba je od nominální mzdy skrze ceny těchto jiných statků odvozovat. Navíc, přestože např. intuitivně víme, že chceme reálnou mzdu z pohledu pracovníka vyjádřit v počtu jednotek statku, který si daný pracovník za mzdu kupuje, 20 nelze jeho cenu a tedy ani reálnou mzdu nijak jednoznačně určit. 21 A tak není divu, 19 Údajný rozpor této skutečnosti s ortodoxní teorií a jeho důvody se snaží JMK osvětlit následujícím tvrzením: Klasická škola mlčky předpokládala, že [požadují-li dělníci jistou minimální nominální mzdu namísto nějaké minimální úrovně mzdy reálné, nijak to] výrazně nezmění její teorii. Ale není tomu tak. Neboť není-li nabídka práce funkcí pouze reálné mzdy, celá její argumentace se hroutí a naprosto bez odpovědi zůstává otázka, jaká bude skutečná úroveň zaměstnanosti. Klasická škola si, jak se zdá, neuvědomovala, že není-li nabídka práce výlučně funkcí reálné mzdy, křivka nabídky práce se musí změnit s každým pohybem cen. (Keynes [1963], 45-46, kurzíva doplněna) Není příliš zřejmé, zda takové osvětlení čtenáři nějak pomůže. Za prvé, zda se křivka nabídky práce mění s pohybem cen, závisí na tom, jak je nabídka práce konstruována: 1) je-li nabídka práce považována za vztah mezi reálnou mzdou a nabízeným množstvím práce, křivka se s pohybem cen nemění (jednalo by se o pohyb podél křivky ); 2) je-li nabídka považována za vztah mezi nominální mzdou a nabízeným množstvím práce, křivka se s každým pohybem (relevantních) cen měnit bude. A v rozporu s tvrzením JMK tomu tak bude bez ohledu na to, zda nabízené množství práce je funkcí výlučně reálné mzdy, tj. S L =ƒ(w/p), nebo zda je funkcí ještě dalších proměnných S L =ƒ(w/p, X, Y, Z,...). Za druhé, sama konstrukce křivky nabídky jako vztahu mezi reálnou mzdou a nabízeným množstvím práce (při daných hodnotách ostatních proměnných S L =ƒ(w/p, X, Y, Z)), není vždy nejpraktičtější, neboť reálná mzda je veličina odvozená z výše mzdy nominální a z cen zboží a není pod kontrolou konkrétních smluvních stran na tomto trhu. Jak navíc uvidíme (viz níže, pozn. 20), pro každou ze stran trhu práce jsou při zreálňování nominální mzdy relevantní jiné ceny, což je pro grafickou ilustraci determinace reálné mzdy značně problematické! Za třetí, není jasné, proč skutečnost, že se křivka nabídky mění s každým pohybem cen, by měla být příčinou zhroucení ortodoxní teorie. Konstruovat nabídku a poptávku po práci jako funkce nominální mzdy a brát změnu cen v úvahu není pro ortodoxní teorii problém. JMK tuto svoji tezi vysvětluje v dodatku k 19. kapitole, jejímž předmětem je jeho kritika Pigouovy Teorie nezaměstnanosti (viz Keynes [1963], ). Ta nemá ovšem i dle názoru Keynesových sympatizantů (viz např. Hicks [1937], 147) s ortodoxní ekonomií mnoho společného. Humorným specifikem českého překladu GT je všudypřítomné osvětlování textu poznámkami sovětských akademiků, které činí interpretaci Keynesova textu pro vytrvalé čtenáře ještě zábavnější. Profesor Ljubimov tak v českém překladu osvětluje Keynesův shora uvedený výrok tím, že čtenáře upozorňuje na zřejmé přepsání Keynesovo a tvrdí, že [v]e smyslu toho, co bylo shora předtím uvedeno, má věta správně znít: že... je-li nabídka práce výlučně funkcí reálné mzdy atd. (Keynes [1963], 46, pozn. překl., kurzíva doplněna). Ljubimovovo osvětlení je vskutku bizarní, a to ze dvou důvodů. Za prvé, ve světle toho, co bylo Keynesem shora předtím uvedeno, rozhodně o přepsání nešlo. JMK totiž hned o řádek předtím vyjadřuje podobnou myšlenku, když tvrdí, že není-li nabídka práce funkcí pouze reálné mzdy, celá [argumentace klasické školy] se hroutí... (Keynes [1963], 45). Za druhé, kdybychom připustili, že JMK chtěl skutečně namísto není-li napsat je-li, potom by jeho výrok rozhodně nebyl pravdivý! V případě, že by totiž byla nabídka práce funkcí reálné mzdy, potom by se křivka nabídky práce s žádným pohybem cen nikdy neměnila jednalo by se o posun po křivce! Zdá se, že profesor Ljubimov chápal Keynesovy myšlenky obdobně jako na mnoha místech GT její čeští překladatelé a recenzenti (viz např. pozn. 67, 87, 128, 168, 178, 191 a 208). 20 Mluvíme-li o pracovnících, je mzda z jejich pohledu prostředkem k dosažení cíle, jímž jsou statky, které si za mzdu koupí. Proto bychom jejich reálnou mzdu měřili a uváděli v jednotkách těchto statků. Na druhou stranu, kdybychom mluvili o reálné mzdě z pohledu výrobců, potom je mzda cenou prostředku k dosažení cíle, jímž jsou statky, k jejichž výrobě je práce najímána. A proto bychom reálnou mzdu z pohledu výrobce měřili v jednotkách vyráběného statku. Reálná mzda pro pracovníky a reálná mzda pro výrobce tak není totéž! 16

17 že nabízející na trhu práce reagují na změny nominálních mezd citlivěji než na změny cen statků, které za mzdy nakupují, byť by každá ze změn sama o sobě vedla ke stejné změně mzdy reálné. Proto opravdu dochází k tomu, že [s]nížení peněžních mezd se dělníci obyčejně vzpírají, avšak není jejich zvykem, aby odmítli pracovat, kdykoliv dojde k vzestupu ceny zboží dělnické spotřeby (Keynes [1963], 46). Tento správný poznatek se ovšem neomezuje pouze na nabízející na trhu práce, jak by se mohlo z Keynesova podání zdát. Platí obdobně pro poptávající na trhu práce, stejně jako pro obě strany na jakémkoliv jiném trhu! 22 S JMK tak můžeme vřele souhlasit v tom, že takto se dělnictvo opravdu chová a že [to není] naprosto tak nelogické, jak se zdá na prvý pohled (Keynes [1963], 46), přestože má JMK pro toto 23, 24 jednání nabízejících na trhu práce poněkud jiné vysvětlení. Vedle své logičnosti má 21 Zatímco reálné mzdy z pohledu výrobců tj. jejich reálné mzdové náklady jsou vyjádřeny vlastně v počtu jednotek výstupu a jsou víceméně jednoznačně určeny (zvláště je-li jeden výstup), je situace v případě reálných mezd pracovníků daleko složitější. Je tomu tak proto, že statků, které si pracovník za mzdu kupuje, je velmi mnoho. To je sice možné částečně obejít konstrukcí jakéhosi koše všech nakupovaných statků a udávat reálnou mzdu v jednotkách takového koše. Co však tímto způsobem obejít nelze, je skutečnost, že složení každého spotřebního koše je (v důsledku měnících se preferencí, cen a dalších podmínek) proměnlivé jak co do jednotlivých komodit, tak co do jejich vah v daném koši. V dynamickém světě žádný takový koš nikdy nemůže představovat v čase neměnnou jednotku, které je pro kardinální měření a srovnávání naměřených hodnot v čase třeba. Srovnávat proto reálnou mzdu v čase je principiálně nemožné i na úrovni jednoho jediného dělníka. Na úrovni pracovníků jako celé třídy je celý problém navíc komplikován skutečností, že každý z nich je jiný a přísluší mu tak jiný koš. Z obdobného důvodu je potom principiálně nemožné konstruovat agregátní cenové indexy a odvozovat od nich změny veličin typu cenová hladina. Nepřekonatelné teoretické problémy spojené s cenovými indexy přiznává byť na jiných místech i sám JMK (viz Keynes [1930], ). O problémech s indexními čísly viz též např. Mises [1996], Např. pro poptávající na trhu práce by šlo Keynesův výrok parafrázovat následujícím způsobem: Zvýšení peněžních mezd se zaměstnavatelé obyčejně vzpírají, avšak není jejich zvykem, aby odmítli dělníky najmout, kdykoliv dojde k poklesu ceny zboží, na jehož výrobu dělníky najímají. [ ] Je-li tomu tak, není ekvivalent existujících peněžních mezd v jednotkách prací vyráběného zboží přesným ukazatelem mezního produktu práce a první postulát tak neplatí. (parafráze, viz Keynes [1963], 46 a 47) Bylo by zajímavé zjistit, zda by JMK na základě toho usuzoval, že zaměstnavatelé zpravidla jen zřídkakdy najmou tolik práce, kolik by jí chtěli najmout na základě existující mzdy (parafráze, viz Keynes [1963], 45), a zda by na této skutečnosti spatřoval něco nedobrovolného! 23 JMK vysvětluje tuto skutečnost péčí pracovníků o rozdělení celkové reálné mzdy a snahou uhájit jejich relativní reálnou mzdu (Keynes [1963], 50, kurzíva původní). Viz např. Keynesův výrok: [K]aždý jednotlivec nebo skupina lidí, kteří na rozdíl od ostatních přistoupí na to, aby se jejich peněžní mzdy ve srovnání se mzdami jiných osob nebo skupin snížily, budou postiženi relativním snížením reálných mezd, což je pro ně už dostatečným důvodem, aby se tomuto snížení bránili. (Keynes [1963], 50, kurzíva původní) Není zřejmé, proč by toto měl být dostatečný důvod k tomu, aby se pracovníci snížení nominálních mezd bránili, zvláště mohou-li někteří z nich v důsledku toho o práci přijít a utrpět tak daleko zásadnější pokles reálného důchodu. Podobnou logikou by navíc šlo tvrdit, že ani prodávající na trhu zboží nebudou nikdy snižovat ceny svých výrobků, neboť by tak byli postiženi relativním snížením cen svých výrobků ve srovnání s cenami jiných výrobků. Představa JMK, že důvodem neochoty pracovníků přistoupit na snížení nominálních mezd je snaha o udržení (popř. zvýšení) jejich relativní mzdy ve srovnání se mzdami ostatních, vkládá pracovníkům do jejich užitkových funkcí proměnnou (mzdy popř. životní úroveň ostatních pracovníků), jejíž interpretace je poměrně nelichotivá: užitek z chudoby (a zarmoucení z bohatství) druhých pracovníků. Ačkoliv takové preference jistě nelze vyloučit, lze s úspěchem pochybovat o jejich praktickém výskytu a relevanci vzhledem ke mzdové strnulosti. Kdyby tomu totiž tak bylo, potom by otázky relativních mezd musely být předmětem jednotlivých mzdových jednání pracovníků se zaměstnavateli a odměna v pracovních smlouvách by byla stanovena vzhledem k jiným profesím. Dále by z toho vyplývalo, že by pracovníci byli bez problémů ochotni na snížení nominálních mezd přistoupit, bude-li zaručeno, že ve zbytku ekonomiky dojde k témuž. 17

18 skutečnost, že pracovníci odmítají přistoupit na snížení nominálních mezd, dle JMK ještě dva další atributy: nejenže nemá žádné negativní důsledky (nezpůsobuje nezaměstnanost charakterizující depresi) 25, ale že je tomu [dokonce] naštěstí právě tak (Keynes [1963], 46). Je sice pravdou, že 1) každá odborová organizace se bude bránit snížení peněžních mezd, ať bude sebenepatrnější, zatímco 2) žádnou odborovou organizaci ani nenapadne stávkovat pokaždé, když dojde ke zvýšení životních nákladů (Keynes [1963], 51). První výrok však platí proto, že cílem odborové organizace je prosazování co nejvyšších možných mezd, a proto bude stávkovat pokaždé, kdyby mělo ke snížení nominálních mezd dojít. A druhý výrok platí do té míry, do jaké je zvýšení životních nákladů nepatrné a nebude proto odbory výrazně vnímáno. Odbory životní náklady ale sledují a jakmile jejich změna přesáhne určitou míru a stane se viditelnější, kompenzaci ve formě vyšších nominálních mezd požadují a jsou za ni ochotny mnohdy i stávkovat. Jen těžko si lze představit, že by odbory nestávkovaly jen proto, že by se utěšovaly pocitem, že snížení reálných mezd je plošné a že ostatní pracovníci se tedy rovněž mají hůře. Pracovníci se brání snížení nominálních mezd jednoduše proto, že to pro ně bude znamenat nižší životní úroveň, nikoliv proto, že by je trápil pocit, že snížení není plošné a že jiným pracovníkům tedy životní úroveň klesne méně nebo vůbec. Naopak, snížení reálné mzdy v důsledku růstu životních nákladů se budou bránit méně, neboť je pro ně méně zjevné a jsou na ně proto méně citliví. Že se ze strany pracovníků jedná o neschopnost odporovat snížení reálných mezd prostřednictvím růstu cen zboží spíše než o ochotu takové snížení přijmout, nakonec naznačuje i sám JMK, když tvrdí, že [by bylo] prakticky nemožné odporovat každému snížení reálných mezd, k němuž dochází změnou kupní síly peněz, postihující všechny dělníky ve stejné míře (Keynes [1963], 50, kurzíva doplněna)! 24 Keynesovo vysvětlení této skutečnosti se může jevit jako nepodstatné a nadbytečné (málokdo nakonec zpochybňuje, že takto se dělnictvo opravdu chová, tak proč se obtěžovat s vysvětlováním jeho příčiny?). Takové vysvětlení však dokonale zapadá do Keynesova systému, neboť jím zbavuje počínání pracovníků a odborových organizací viny z existence nezaměstnanosti (kterou jim připisuje ortodoxní teorie) a spojuje s jejich počínáním naopak pro zaměstnanost pozitivní důsledky. Viz například následující Keynesovu poznámku: Jelikož [ ] žádnou odborovou organizaci ani nenapadne stávkovat pokaždé, když dojde ke zvýšení životních nákladů, neodporují nikdy tyto organizace, jak je z toho obviňuje klasická škola, růstu celkové zaměstnanosti. (Keynes [1963], 51, kurzíva doplněna) Nebo jeho slavnou sarkastickou narážku na rozumnost ortodoxních ekonomů: Dělníci tedy naštěstí jsou, byť i nevědomky, instinktivně rozumnějšími ekonomy než přívrženci klasické školy, neboť se vzpírají snižování peněžních mezd, které má zřídka kdy nebo nikdy obecný charakter, a to i když existující [reálná mzda je příliš vysoká a existuje proto nezaměstnanost]. (Keynes [1963], 50, kurzíva doplněna) Výroky tohoto typu si JMK připravoval půdu pod nohama k tomu, aby mohl za jediné řešení problému nezaměstnanosti označit inflaci (viz níže, kap. 2.7, zvláště str. 104). Právě inflace má blízko k tomu být prostředkem k plošnému snížení reálné mzdy (připustíme-li ovšem, že inflace má za důsledek skutečně plošné zvýšení všech cen v ekonomice stejnou měrou, nebo že neexistují výrazné rozdíly ve spotřebních koších jednotlivých pracovníků!). Alternativním vysvětlením Keynesova podivného předpokladu je snaha udržet představu, že pracovníci se při vyjednávání o mzdách rozhodují jako jakýsi jednotný homogenní celek, která by jinak byla vzhledem k nehomogenitě práce lehce napadnutelná. Fixní mzdová struktura (existující v důsledku zájmu všech pracovníků o jejich relativní mzdu) tak umožňuje hledět na práci jako na homogenní celek, jehož cena je prostě mzdová hladina. O výhodnosti takového předpokladu vzhledem ke Keynesově teorii viz níže, str O tom je čtenář informován v odstavci věnovaném názoru, že nezaměstnanost ve Spojených státech v roce 1932 byla způsobena tím, že dělníci [odmítali] přistoupit na snížení peněžních mezd (Keynes [1963], 46). Dle JMK se tento názor neopírá bezpečně o skutečnost a [n]elze [jej] vážně tvrdit. Jaký má pro to důvod? Ve výši zaměstnanosti [docházelo] ke značným výkyvům, aniž se nějak zřejmě změnily minimální reálné mzdy požadované dělníky, nebo produktivita jejich práce. Za deprese nejsou dělníci náročnější než za hospodářského rozmachu právě naopak. Ani jejich fyzická produktivita se nezmenšuje. Tyto skutečnosti, opírající se o zkušenost, jsou prima facie důvodem k tomu, abychom zapochybovali o postačitelnosti analýzy [ortodoxní ekonomie zastávající názor, že nezaměstnanost je způsobena neochotou pracovníků přistoupit na snížení peněžních mezd]. (Keynes [1963], 46, kurzíva původní) Pro čtenáře seznámeného se stylem argumentace JMK nebude překvapením, že uvedené skutečnosti žádným důvodem, proč nelze za příčinu nezaměstnanosti považovat neochotu pracovníků přistoupit na nižší peněžní mzdy, nejsou. 18

19 Na celé této poznámce o skutečném chování pracovníků je ovšem nejpodstatnější závěr, který z ní JMK vyvozuje. Chování pracovníků totiž považuje za důkaz skutečnosti, že při dané mzdě je nabízeno větší množství práce, než je zaměstnáno, a že tedy druhý postulát neplatí. Proč je chování pracovníků toho důkazem? Kdyby totiž všichni, kteří práci při dané reálné mzdě nabízejí, byli skutečně zaměstnáni (a druhý postulát by tak platil), potom by muselo jakékoliv snížení reálné mzdy vždy vést ke snížení množství nabízené práce. Ze skutečnosti, že pracovníci se takto nechovají vždy že např. při snížení reálné mzdy v důsledku růstu cen zboží z trhu neodcházejí, JMK vyvozuje, že reálná mzda musela být předtím vyšší než peněžní ekvivalent mezní nevýhodnosti práce. Museli tak podle JMK existovat pracovníci, kteří práci nabízeli, ale zaměstnáni nebyli tedy pracovníci, které o dvě stránky později definuje jako nedobrovolně nezaměstnané. 26 Existují dva důvody, proč chování pracovníků nelze za důkaz nedobrovolné nezaměstnanosti a její skutečné nedobrovolnosti přijmout. Jednak je možné a jak jsme naznačili výše i pravděpodobné, že pracovníci při poklesu reálné mzdy v důsledku zvýšení cen zboží z trhu neodcházejí jednoduše proto, že je pro ně málo viditelné a že na něj mnohdy ani zareagovat nemohou, protože jej nevidí. A skutečnost, že takové snížení reálné mzdy zůstane pracovníkům skryto, nijak nedokazuje, že předchozí mzda byla vyšší než mezní nevýhodnost práce a že tedy existovali nedobrovolně nezaměstnaní. 27 Za druhé, i kdyby bylo pravdou, že pracovníci takové snížení reálných mezd vědomě (ať již z Keynesem uváděných či jiných důvodů) přijímají či tolerují, stále to nic nemění na skutečnosti, že důvodem nezaměstnanosti některých z nich je jejich neochota přijmout či tolerovat snížení reálných mezd prostřednictvím snížení mezd nominálních! 28 Jsou to totiž právě a jen mzdy nominální, jejichž prostřednictvím, jak sám JMK přiznává (viz níže), mohou pracovníci reálné mzdy vůbec nějak ovlivnit. A nejsou-li pracovníci ochotni nominální ceny snižovat, potom je to Je sice pravdou, že při nezměněných reálných mzdových požadavcích (tj. nabídce práce) a produktivitě pracovníků (tj. poptávce po práci) nemůže dle ortodoxní ekonomie ke změně zaměstnanosti dojít (odhlédneme-li od skutečnosti, že pro každou ze stran jsou relevantní ceny jiného zboží viz výše, pozn. 20). To ovšem nic nemění na skutečnosti, že aby mohly být reálné mzdové požadavky pracovníků považovány za nezměněné, musí být při klesajících cenách zboží ochotni přistoupit na nižší peněžní mzdy. Ortodoxní analýza netvrdila nic jiného, než že pokud tato ochota nebude existovat (popř. nebude dostatečná) a reálné mzdové požadavky pracovníků vzrostou, potom bude navzdory nezměněné produktivitě pracovníků výsledkem nezaměstnanost. Její adekvátnost tak JMK popírá tvrzením, že reálné mzdové požadavky se v USA během deprese zřejmě nezměnily tj. pracovníci byli ochotni na snížení peněžních mezd přistoupit, a k nezaměstnanosti přesto došlo. Pomineme-li notoricky známá empirická data o dramatickém poklesu cen, která Keynesovo tvrzení popírají, je pozoruhodné, že sám JMK (a to hned v následujícím odstavci!) předkládá čtenáři svoje přesvědčení o tom, že statistické zkoumání skutečného vztahu mezi změnami peněžních a reálných mezd by ukázalo, že jestliže peněžní mzdy stoupají [...], reálné mzdy klesají; a jestliže peněžní mzdy klesají, reálné mzdy stoupají (Keynes [1963], 46-47, kurzíva doplněna). Pakliže je totiž JMK o pravdivosti této skutečnosti přesvědčen, je podivné, že nebyl ochoten přijmout myšlenku, že deprese, při níž k určitému poklesu nominálních mezd došlo, byla provázena růstem reálných mzdových požadavků pracovníků, a že tedy pozorovaná nezaměstnanost může mít přeci jenom něco společného s příliš vysokými reálnými mzdami a neochotou pracovníků přistoupit na dostatečné snížení mezd nominálních, což JMK o odstavec výše popírá! 26 Zde zřetelně vidíme důvody, proč JMK při definici nedobrovolné nezaměstnanosti (Keynes [1963], 51; viz též níže, str. 22) operuje se snížením reálných mezd prostřednictvím růstu cen zboží. 27 Kdyby byl výše uvedený důkaz platný, znamenalo by to rovněž, že při plné zaměstnanosti by pracovníci nenechali sebemenší zvýšení cen zboží bez odezvy v podobě příslušného snížení nabízeného množství práce. Taková představa je ovšem stejně absurdní jako představa (Keynesem právem zesměšňovaná), že by se takto chovali pracovníci v situaci nedobrovolné nezaměstnanosti. 28 Že se skutečně jedná o neochotu, je zřejmé z textu, kterým JMK celou poznámku o chování dělníků začíná: Předpokládejme [...], že dělnictvo není ochotno pracovat za nižší peněžní mzdu a že snížení existující hladiny peněžních mezd by vedlo prostřednictvím stávek i jiným způsobem k tomu, že by dělníci nyní zaměstnaní odešli z trhu práce. (Keynes [1963], 45, kurzíva doplněna) 19

20 jejich vlastní rozhodnutí a je zcela přirozené takovou nezaměstnanost nazvat dobrovolnou, jak také ortodoxní teorie činí! Vliv mzdové dohody na reálnou mzdu Druhou, dle JMK ještě vážnější námitku proti ortodoxní analýze nezaměstnanosti lze údajně vznést vůči jejímu předpokladu, že dělníci si mohou své reálné mzdy kdykoli snížit tím, že přistoupí na snížení svých peněžních mezd (Keynes [1963], 47): Stručně řečeno, tradiční teorie tvrdí, že reálnou mzdu určují mzdové dohody mezi podnikateli a dělníky, takže za předpokladu volné soutěže mezi zaměstnavateli a za předpokladu, že neexistují omezující dohody mezi dělníky, [dělníci] mohou, přejí-li si to, uvést své reálné mzdy v soulad s mezní nevýhodností [práce] při daném rozsahu zaměstnanosti, nabízené jim zaměstnavateli za těchto mezd. (Keynes [1963], 48, kurzíva původní) Takový předpoklad ortodoxní ekonomie nelze dle JMK přijmout. Dokonce se sám podivuje nad tím, že na jeho neoprávněnost musel přijít až on: Vždyť se tento názor pramálo snáší s obecným smyslem klasické teorie, která nás učí, že ceny jsou určovány mezními výrobními náklady [..., které] jsou z velké míry určovány peněžními mzdami. Mění-li se peněžní mzdy, očekávali bychom proto, že klasická škola bude argumentovat tak, že se změnily i ceny téměř ve stejném poměru, přičemž reálná mzda a hladina nezaměstnanosti zůstanou prakticky stejné jako předtím... (Keynes [1963], 48, kurzíva doplněna) Keynesův pokus využít ortodoxní teorii cen k podpoře svého závěru o nemožnosti snížení reálných mezd prostřednictvím snížení nominálních mezd není příliš úspěšný. I kdybychom přijali Keynesovu aplikaci ortodoxní mikroekonomie do jeho světa makroekonomických hladin peněžních mezd, cen zboží dělnické spotřeby a jiných, 29 stále by z této teorie nevyplýval závěr, že reálné mzdy nemohou poklesnout, a to z následujícího důvodu. Abychom vyšli JMK v předpokladech co nejvíce vstříc, ještě zpřísníme jeho předpoklad: dejme tomu, že mezní náklady nejsou mzdami tvořeny jen z velké míry, nýbrž výhradně. 30 Potom sice bude pravdou, že x-procentní pokles peněžní mzdy vyvolá právě x-procentní pokles mezních nákladů. Nicméně z x-procentního poklesu mezních nákladů, a tedy posunu nabídkové křivky, ještě nijak neplyne x-procentní pokles tržních cen a tedy cenové hladiny zboží. Na determinaci tržních cen se totiž dle ortodoxní ekonomie kromě nákladů (tj. nabídky) podílí i poptávka, a proto (není-li ta zcela neelastická) cena poklesne o méně než x procent. 31 Je-li reálná mzda definována jako poměr nominální mzdy a cenové hladiny zboží, potom snížení nominálních mezd dle ortodoxní teorie cen povede ke snížení mezd reálných, přestože 29 Jedním ze zavádějících důsledků Keynesova uvažování v agregátech je skutečnost, že mluví o mzdách obecně a v souvislosti s nezaměstnaností tedy předpokládá, že všechny mzdy v ekonomice jsou vyšší než mezní nevýhodnost práce. V reálném životě jsou to však konkrétní odvětví, v nichž jsou mzdy příliš vysoko, vedle nichž existují odvětví, kde úroveň mezd odpovídá mezní nevýhodnosti práce a o žádné nezaměstnanosti nemá smysl mluvit. JMK nicméně celý svůj argument o nemožnosti ovlivnění reálné mzdy ze strany pracovníků staví právě na předpokladu, že příliš vysoké mzdy a nezaměstnanost jsou charakteristické plošně pro celou ekonomiku. 30 Bez takového předpokladu není vlastně ani teoreticky možné, aby byl Keynesův názor pravdivý, neboť pokles mezd by nikdy nemohl způsobit proporcionální pokles mezních nákladů. 31 To není v rozporu s představou ortodoxní ekonomie o rovnosti ceny a mezních nákladů: náklady sice poklesnou o x procent pro každou jednotlivou úroveň výstupu, avšak v důsledku zvýšeného výstupu budou mezní náklady vyšší, než by jinak bývaly, kdyby ke zvýšení výstupu nedošlo. Na této úrovni budou odpovídat nové ceně. 20

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Vývoj ekonomického myšlení

Vývoj ekonomického myšlení Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Vývoj ekonomického myšlení Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Neoklasická ekonomie Rakouská psychologická škola Lausannská matematická škola

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY 5 1 ÚVOD DO EKONOMIE 17 1.1 EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ 17 1.1.1 Úvod 17 1.1.2 Motivy emotivní a racionální 18 1.1.3 Principy ekonomického uvažování 18 1.1.4 Podstata a role ekonomických modelů 21 1.1.5 Model

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2 Shrnutí kapitoly 1 Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. Hlavním rysem moderní ekonomie je rozlišení mezi popisem

Více

Metodický list číslo 1

Metodický list číslo 1 Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Počátky dějin ekonomických teorií Cíl: Seznámit posluchače s počáteční etapou vývoje Dějin ekonomických

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011

SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 SITUACE NA TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ V ČR V ROCE 2011 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2011 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná personálně poradenská

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Tvorba podnikatelského plánu

Tvorba podnikatelského plánu Tvorba podnikatelského plánu Seminář A3RIP Řízení projektů 5. 12. 2012 Obsah 1. Proč se tvoří podnikatelský plán / projekt 2. Hlavní zásady tvorby projektu 3. Návrh podnikatelského plánu 3a. Předběžná

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 4. Determinace produktu Otázka: Jaké síly rozhodují o tom, jak velký produkt Y (obvykle HDP) bude

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

PIGOU ARTHUR CECIL. Arthur Cecil Pigou

PIGOU ARTHUR CECIL. Arthur Cecil Pigou PIGOU ARTHUR CECIL Abstrakt Arthur Cecil Pigou žil v letech 1877 1959. Svůj profesní život spojil s univerzitou v Cambridgi. Navázal na svého učitele Alfreda Marshalla. Je řazen do cambridgeské školy.

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Stránka 1 z 5 Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI EKONOMICKÁ FAKULTA. VZOR PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY DO NAVAZUJÍCÍHO STUDIA Obor: Podniková ekonomika

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI EKONOMICKÁ FAKULTA. VZOR PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY DO NAVAZUJÍCÍHO STUDIA Obor: Podniková ekonomika TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI EKONOMICKÁ FAKULTA VZOR PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY DO NAVAZUJÍCÍHO STUDIA Obor: Podniková ekonomika UPOZORNĚNÍ: Všechny potřebné výpočty se provádějí do zadání, používání kalkulaček

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009 5. CENY 5.1. Stanovení ceny nového výrobku 5.2. Cenové změny Cena je obecně definována jako specifická forma směnné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu; v praxi je cena určena jako

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

4. Tržní rovnováha a efektivnost

4. Tržní rovnováha a efektivnost 4. Tržní rovnováha a efektivnost 4.1 Tržní rovnováha a její dosahování Na trhu statku se obvykle střetává mnoho kupujících a mnoho prodávajících. Naleznou všichni prodávající pro své zboží odbyt? Dostane

Více

Předpokládané znalosti

Předpokládané znalosti Předpokládané znalosti Před zahájením navazujícího magisterského studia Vám doporučujeme zopakovat si učivo v rozsahu bakalářského studia. V další části najdete tématické okruhy a doporučenou literaturu

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Měli byste vědět. Může být výhodné změnit stávající životní pojistku? Lze využít finanční prostředky ze současné pojistky k financování nové?

Měli byste vědět. Může být výhodné změnit stávající životní pojistku? Lze využít finanční prostředky ze současné pojistky k financování nové? Prosinec 2010 Měli byste vědět Může být výhodné změnit stávající životní pojistku? Lze využít finanční prostředky ze současné pojistky k financování nové? POJIŠŤOVNA AEGON A JEJÍ ODBORNÍCI VÁM DOBŘE PORADÍ

Více

EDICE UČEBNÍCH TEXTŮ EKONOMIE MAKROEKONOMIE ZÁKLADNÍ KURZ TOMÁŠ PAVELKA

EDICE UČEBNÍCH TEXTŮ EKONOMIE MAKROEKONOMIE ZÁKLADNÍ KURZ TOMÁŠ PAVELKA EDICE UČEBNÍCH TEXTŮ EKONOMIE MAKROEKONOMIE ZÁKLADNÍ KURZ TOMÁŠ PAVELKA V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U Makroekonomie Tomáš Pavelka Makroekonomie ZÁKLADNÍ KURZ VYSOKÁ ŠKOLA

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR

Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR zpracovala: Ing. Hana Bílíková Úvodní slovo Žáci se liší

Více

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Základy ekonomie, managmentu a marketingu Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Přednášky: Po 15,00-16,30 U5 Konzultační hodiny: Po 13,30 15,00 Budova U2 Email: 21302@mail.muni.cz Zkouška: písemná (ústní) Kostra

Více

5 INVESTIČNÍ RIZIKO, ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, FINANČNĚ-ANALYTICKÁ KRITÉRIA VÝKONNOSTI PODNIKU

5 INVESTIČNÍ RIZIKO, ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, FINANČNĚ-ANALYTICKÁ KRITÉRIA VÝKONNOSTI PODNIKU 5 INVESTIČNÍ RIZIKO, ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, FINANČNĚ-ANALYTICKÁ KRITÉRIA VÝKONNOSTI PODNIKU 5.1 Investiční riziko (měření a ochrana) 5.1.1 Měření investičního rizika Definovat

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Bakalářské studium Pojišťovnictví OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2010/2011 a) pojišťovnictví b) management pojišťoven c) ekonomie POJIŠŤOVNICTVÍ 1. Podmínky podnikání v pojišťovnictví v ČR právní

Více

I. Sekaniny1804 Finanční výchova

I. Sekaniny1804 Finanční výchova Finanční výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Finanční gramotnost je jedna z klíčových kompetencí člověka, tj. znalosti, dovednosti a hodnotové postoje,

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU

MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU Co budeme řešit?? 1. Jaké jsou hlavní koncepce měření a předpovídání poptávky? 2. Jak lze odhadnou současnou poptávku? 3. Jak lze předpovědět budoucí poptávku? 1.Hlavní

Více