BULLETIN ÚZEI. č. 12/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BULLETIN ÚZEI. č. 12/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací"

Transkript

1 BULLETIN ÚZEI č. 12/2011 Ústav zemědělské eknmiky a infrmací

2

3 STRUKTURÁLNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY MLÉKÁRENSKÉHO OBORU V ČR OBSAH Úvd Pzice mlékárenskéh bru v ptravinářské struktuře Pdnikatelská struktura bru Mezinárdní srvnání a zahraniční bchd Finanční analýza SWOT analýza mlékárenskéh průmyslu Výhled bru Závěr PŘÍLOHY... 21

4

5 Úvd Mlék a mléčné výrbky jsu základem zdravé výživy a významné z hlediska jejich nutriční hdnty. Prt hdncení mlékárenskéh bru bvykle vychází z hdncení výrby c d bjemu, šíře srtimentu, jeh kvality, slžení mléčných výrbků, technickéh rzvje, přidané hdnty a dalších parametrů. V tmt příspěvku je analyzván br výrby mléčných výrbků v ČR z eknmickéh úhlu phledu. Zpracvání tét analýzy je dán situací, d které se tent br dstal v návaznsti na světvu eknmicku krizi, která pstihla v minulých letech významné průmyslvé země a měla dpad i na ČR, pr níž je charakteristická pměrně tevřená eknmika, závislá zejména na zahraničně bchdní splupráci se susedními zeměmi EU. Nejen světvá eknmika, ale i mléčný trh prcházel d plviny rku 2008 hlubku glbální krizí. K tmut vývji přispěl především t, že vyské ceny mléčné surviny z bdbí knjunktury (2007, resp. prvních měsíců 2008) vedly k růstu prdukce mléka, zatímc sptřeba mléčných výrbků jak celek se tak vyským tempem nezvyšvala. Mléčný trh se stal v EU přebytkvým, vytvářely se zásby, a ceny ve vertikále mléka výrazně klesly. Pr tent trh je ve světvém měřítku příznačná asymetričnst, tj. vyská míra růstu prdukce v rzvjvých zemích, při mál dynamickém vývji na trhu ve vyspělých zemích. Mlékárenský průmysl v ČR se dstal d recese v rce 2008 a pkračval v nepříznivém vývji výknnsti i v rce 2009, měřen tržbami, při mezirčním růstu účetní přidané hdnty (ÚPH) a hrubéh peračníh přebytku v rce Vzhledem k úzkému prpjení celéh mléčnéh řetězce, zejména zpracvatelů s prvvýrbu, jeví se ptřeba ddavatelský řetězec mléka stabilizvat, a t tak, aby se zbavil neefektivnstí a nízké výknnsti a psílila se jeh knkurenceschpnst ve všech jeh článcích (prducenti mléka, zpracvatelé, distribuce velkbchd a malbchd). V tét analýze bude věnvána pzrnst zpracvatelskému článku, a t jeh pzici, pdnikatelské struktuře, eknmické situaci, mezinárdnímu kntextu a zahraničnímu bchdu. Získané pznatky budu využity pr SWOT analýzu a charakteristiku mžnéh vývje bru d buducnsti. 1

6 1 Pzice mlékárenskéh bru v ptravinářské struktuře Obr Výrby mléčných výrbků (statisticky sledván jak CZ-NACE ) svými dsahvanými prdukčními ukazateli patří v ČR ke klíčvým ptravinářským brům a lze jej charakterizvat z dluhdbéh hlediska jak zralý průmyslvý br. V ČR v rámci dvětví Výrby ptravinářských výrbků (CZ-NACE 10) se na bjemu tržeb za prdej vlastních výrbků a služeb (VV a S) b. c. v rce 2009 br pdílel 18,1 %, účetní přidanu hdntu (ÚPH) však jen 11,9 % a pčtem zaměstnanců 9,8 %. Z psuzení míry specializace ptravinářství na mlékárenství v ČR vyplývá hdnta indexu 1,29 (dhad), cž znamená, že v prvnání s EU je specializace u hdncenéh bru vyšší. 2 Pzice hdncené výrby se dvíjela d celkvé prdukce mléka v rce 2009 ve výši 2 707, 6 mil. l, cž představval mezirční úbytek vyrbenéh mléka 0,7 %. V důsledku dalšíh růstu vývzu syrvéh mléka ke zpracvání v zahraničí a růstu naturální sptřeby, resp. prdeje ze dvra či autmatů, klesl využití dmácí tržní prdukce ke zpracvání v ČR. Z celkvéh bjemu mil. l mléka ddanéh ke zpracvání nakupily v kalendářním rce 2009 tuzemské mlékárny jen mil. l. Nákup mléka tuzemskými mlékárnami d dmácích výrbců byl tak mezirčně 3,2 % nižší, za situace, kdy část nakupenéh mléka byla vyvezena k dalšímu zpracvání mim ČR. Celkvý bjem mléčné surviny, vyvezené výrbci a zpracvateli dsáhl 17,5 % tržní prdukce mléka (Panrama ptravinářskéh průmyslu 2009). Nákup mléka d tuzemských mlékáren se s určitými výkyvy snižval již delší dbu a pkles pkračval i p vstupu d EU. Pstupné snižvání stavů djených krav byl z větší části kmpenzván nárůstem průměrné rční djivsti. Určitu úlhu z hlediska mezení míry zpracvání mléka v tuzemsku sehrály i dbytvé rganizace, které svůj vyjednávací vliv psílily v zájmu vyššíh zpeněžvání mléka, uplatněním ddávek d zahraničních mlékáren. Z analýz prvedených v zemědělství (viz např. Bulletin ÚZEI č. 7/2011) vyplynula ptřeba ptimalizace (knslidace) dbytvých rganizací takvým způsbem, aby byly dstatečně silným partnerem dběratelů, cž platí i pr mlék. Kvalita nakupvanéh mléka byla standardně na vyské úrvni, v rce 2009 byl 98,5 % nakupenéh mnžství v 1. a vyšší třídě jaksti. Základní prdukční a eknmické charakteristiky hdncenéh bru 3 se vyvíjely takt: NACE Nmenclature generále des Activités écnmiques dans les Cmmunautés Eurpénnes (statistická klasifikace eknmických činnstí). Index vyjadřuje pdíl mlékárenství v brvé struktuře ptravinářství v ČR dělený pdílem mlékárenství v brvé struktuře EU celkem; při hdntě indexu vyššíh než jedna znamená, že v uvedené zemi je pdíl zkumanéh bru vyšší než činí průměr EU. Z hlediska údajvé základny jsu pužita data za všechny fyzické a právnické sby zapsané d bchdníh rejstříku výkaz ČSÚ P5-01 i za fyzické sby nezapsané d bchdníh rejstříku výkaz P4-01 v letech a za rk 2009, kde se jedná dhad MPO knzultvaný s MZe. Odhad byl vytvřen na základě čtvrtletních údajů a zpřesněná data za psledně zmíněný rk nejsu k dispzici. 2

7 Vlivem změn ve struktuře prdukce a při nižším bjemu zpracvanéh mléka, dšl p růstu d rku 2007, v následujících letech u sledvanéh bru ke snížení tržeb za prdej vlastních výrbků (VV) a služeb (S) v b. c. (tab. 1). U celéh dvětví CZ-NACE 10 výrazný pkles u tht ukazatele nastal až v rce Tab. 1 - Tržby za prdej vlastních výrbků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 97,8 108,4 93,6 91,1 CZ-NACE mezirční index x 98,0 105,8 100,6 88,8 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Výknvá sptřeba u sledvanéh bru v hdncených letech vykázala při určitém klísání klesající tendenci. Na jejím výsledku v rce 2009 se pdílel především pkles cen nakupvanéh mléka a pkles výrby. Na základě dhadu dšl k pklesu výknvé sptřeby prti rku ,3 % (tab.2). Obdbný vývj byl zaznamenán v celém ptravinářském sektru. Tab. 2 - Výknvá sptřeba v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 97,4 106,6 95,0 84,7 CZ-NACE mezirční index x 96,8 107,8 101,8 84,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO V hdncených letech se u mlékárenskéh bru, přes určité výkyvy, udržel růstvý trend u ukazatele ÚPH v b. c. (tab. 3). Tent br se v ukazateli ÚPH za CZ-NACE 10 celkem umístnil na třetím místě. Tt výrazné zvýšení vyplývá ze změny struktury prdukce (růst výrby jgurtů, pkles výrby sušenéh mléka apd.) při snižvání výrbní sptřeby. Tab. 3 - Účetní přidaná hdnta v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 95,3 132,2 85,8 120,2 CZ-NACE mezirční index x 98,6 109,8 98,9 104,8 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO 3

8 C d pčtu zaměstnanců, dšl v rce 2009 prti předchzím letům, kdy dcházel k redukci zaměstnanců, ke zvýšení 1,5 %, cž suvisí s rzšířením výrby jgurtů, s vyšší pracvní nárčnstí ve vícesměnných prvzech a dále s rzšířením srtimentu knzumníh mléka. Dluhdbá redukce výrby sušenéh mléka a másla a centralizace jejich zpracvání vedla ke snížení zaměstnansti bru v předchzích letech. Od rku 2005 tak pkles zaměstnansti představuje 15,3 % (tab. 4). V ptravinářském dvětví celkem pkles zaměstnansti pkračval i v rce Tab. 4 - Pčet zaměstnaných sb v letech (sb) CZ-NACE mezirční index x 92,3 96,0 94,2 101,5 CZ-NACE mezirční index x 95,3 98,6 96,8 96,6 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO V rce 2009 při rzšíření pčtu zaměstnanců dšl u mlékárenskéh bru pdle dhadu mezirčnímu růstu sbních nákladů 5,3 %. Růstvý trend lze zaznamenat již d rku 2007 (tab. 5) a byl vlivněn zvyšváním mezd. Obdbný vývj nastal i v rámci celéh sektru. Tab. 5 - Osbní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 98,5 107,3 101,4 105,4 CZ-NACE mezirční index x 99,0 107,2 106,6 105,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Nárůst prduktivity práce sledvanéh bru s výkyvem v rce 2008 (bdbí začínající recese) vyplývá především z růstu ÚPH při pklesu výknvé sptřeby a vlivněn byl i vývjem zaměstnansti. Pr prvnání ptravinářský sektr (CZ-NACE 10) celkem vykazuje prduktivitu práce ve výši 533,4 tis. Kč na zaměstnance, a mlékárenský br v tmtéž ukazateli v rce 2009 dspěl d úrvně 647,2 tis. Kč (tab. 6). 4

9 Tab. 6 - Prduktivita práce z účetní přidané hdnty v b.c. v letech (tis. Kč/zaměstnance) CZ-NACE ,6 435,4 599,8 546,7 647,2 mezirční index x 103,3 137,7 91,1 118,4 CZ-NACE ,9 432,3 481,3 491,8 533,4 mezirční index x 103,5 111,3 102,2 108,4 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Hrubý perační přebytek 4, vykazuje při určitých výkyvech rstucí trend (tab. 7). Tent nárůst se zakládá na snížení nákladvsti některých vstupů (pkles výknvé sptřeby). Tab. 7 - Hrubý perační přebytek v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 89,8 178,9 68,4 144,9 CZ-NACE mezirční index x 98,1 113,6 88,4 104,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO 2 Pdnikatelská struktura bru Z retrspektivy vyplývá, že trvale klesá pčet mlékáren 5. Pčet pdniků (jak právních subjektů, nichž byly čerpány prdukční a eknmické údaje uvedené v kapitle 1) je zřejmý z tab. 8. Z hlediska perspektivy lze usuzvat, že tent trend bude i nadále pkračvat jak důsledek výrbní kncentrace, která se jeví nezbytná z hlediska udržení knkurenceschpnsti. Tab. 8 - Pčet pdniků spadajících d CZ-NACE 10.5 v letech CZ-NACE mezirční index x 95,4 100,0 94,7 97,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 vlastní dhad MPO 4 5 Hrubý perační přebytek je rzdílem účetní přidané hdnty a sbních nákladů. Hrubý perační přebytek udává, klik zůstane pdniku z přidané hdnty p úhradě sbních nákladů, dalších nákladů a na tvrbu zisku. Jeh zařazení d analýzy má pr pdnikatele význam především v krizvých bdbích. P rce 1918 byl v ČR 532 mlékáren (z th 116 jen sběrných, 62 knzumních, 214 másláren, 66 sýráren, 38 tvarůžkáren a 36 brynzáren). Převládaly malé prvzy (s rční ddávku d d l). Před přechdem k tržní eknmice (1989) byl mlék zpracváván ve 113 mlékárnách a v sučasnsti je t již méně než jedna plvina stavu z rku

10 Z hlediska velikstní struktury a vazby na zemědělství je významnu charakteristiku struktura pdnikatelské základny členěná pdle bjemu zpracvanéh mléka. Největších 10 pdniků za rk 2009 z hlediska tht bjemu je uveden v tab. 9. Tab. 9 - Deset největších mlékárenských splečnstí v ČR v rce 2009 Přadí Název Sídl firmy Objem zpracvanéh mléka za rk 2009 (mil. litrů) 1 MADETA, a.s. Č.Budějvice Praglakts, a.s. Praha OLMA, a. s. Olmuc Mlékárna Hlinsk, s.r.. Hlinsk PROTEIN.MLÉKO.LAKTOSA, Mlékárna KUNÍN, a.s. a.s. Kunín NET Kralvice, spl. s.r.. Kralvice 92 7 Jarměřická mlékárna, a.s. Jarměřice 87 8 Mravia Lact, a.s. Jihlava 87 9 Orrer, a.s. Litvel MILTRA B, s.r.. MěstečkTrnávka 70* Pramen: ČMSM, * dhad Výše uvedených 10 TOP pdniků zpracvává rčně zhruba dvě třetiny nabídky mléka v ČR a pět největších téměř jednu plvinu, cž ptvrzuje jejich mimřádně silné pstavení na dmácím nákupním trhu. Z těcht 5 TOP splečnstí (každá z nich) zpracvává více jak 100 mil. l rčně (první dvě dhrmady více jak 0,5 mld. l). Při psuzení úrvně zhdncení 6 jednh litru nakupenéh mléka se ukazují mezi těmit mlékárnami značné rzdíly v rzmezí d 10 Kč d 19 Kč, cž ukazuje na diferencvanst výrbních prgramů a rzdílné uplatnění výhd specializace a tržní síly. Dkládá t i přadí 10 TOP pdniků pdle bratu, které se phybuje v rzmezí d 5,7 mld. Kč d zhruba 1 mld. Kč (2009), jež se však dlišuje d přadí pdle bjemu zpracvávanéh mléka. Lze dhadnut (statisticky není sledván), že zpracvatelská kapacita těcht splečnstí je zejména při pklesu nákupu mléka méně využita, přičemž míru využití se individuálně pdniky resp. jejich závdy pměrně značně liší. Zhlednit je nutn t, že instalvaná kapacita s hledem na sezónnst nákupu mléka musí být vždy vyšší, aby mlék mhl být zpracván i v bdbí nákupní špičky. Pdíl na tržbách za VV a S zpracvatelů mléka za těcht pět největších firem v ČR přesahuje hranici 40 %, cž dkládá, že knkurenční prstředí dmácích prducentů, byť se zahraniční účastí je na dbytvém trhu zachván, cž však nemusí platit pr specifický srtiment mlékárenských výrbků. Úrveň kncentrace je bdbná jak ve Francii a Německu, kde pdíl prdeje jak uvádí Tacken et al (pdle Eurstatu za rk 2005) 6 Ukazatel zhdncení v tmt případě vyjadřuje, klik se z 1 litru nakupenéh mléka vygeneruje tržeb. 6

11 činil 43 % (4 největší firmy) a nejvyšší byl v Nizzemsku 77 % (tři největší splečnsti) a pměrně nízký např. v Plsku s 27 % a Itálii s 12 %. Největší pčet pdniků v ČR se nachází ve skupině splečnstí zpracvávajících mil. l mléka rčně (11 firem). Ve skupině pdniků zpracvávajících mil. l rčně je 7 subjektů a méně než 20 mil. l rčně zpracvává 15 pdniků. Tyt mlékárny lze charakterizvat spíše jak reginálníh významu. Při uplatnění velikstníh kritéria pdle pčtu zaměstnanců, tj. d 250 sb, je pdíl pčtu malých a střeních pdniků (MSP) v ČR v rámci bru pměrně nízký a phybuje se v psledních letech d 3 %. Pdíl MSP na pčtu zaměstnanců bru dsahuje zhruba 7 % a pdíl těcht pdniků na tržbách za vlastní výrbky se phybuje mezi 13 % až 14 %. Jak vyplynul z prjektu TRUEFOOD, v EU však mají MSP významnu pzici na trhu v některých zemích, a t zejména tehdy, zaměřují-li se především na zaručené tradiční speciality traditinal fd prducts (ZTS - TFP). Z hlediska nabídky prdukce, jsu ve struktuře pdniků zpracvávajících mlék zahrnuty všechny typy mlékáren. Pdle výrbníh prgramu jsu zastupeny jak knzumní mlékárny, s pměrně širkým výrbním prgramem, tak specializvané firmy, resp. závdy větších pdniků, např. na výrbu trvanlivéh mléka, sýrů, zakysaných výrbků apd. Některé mlékárny mají ve svém prgramu též bivýrbky. Jde splečnst Olma, a. s. Olmuc, Mlékárna Valašské Meziříčí, s. r.., Plabské mlékárny, a. s. Pděbrady, Ekmilk, s. r.. Frýdek-Místek, Lacrum Velké Meziříčí, Plastcm, a. s., Mlékárna Příšvice a Bhemik, a. s. Opčn. Většina prdukce se dstává ke sptřebiteli prstřednictvím distribučních řetězců, které vzhledem k převisu nabídky nad pptávku charakterizuje silná pzice na trhu. Tyt řetězce převážně nakupují a prdávají veškeré ptraviny, resp. sptřební zbží, cž jim dává větší manévrvací prstr, a t z hlediska marží. Značná část mlékáren má napak na dbytvém trhu slabší pzici, a t zejména tehdy, pkud nenabízejí specifické prdukty. Distribuční řetězce se prsazují nejen tlakem na ceny, ale i privátními značkami. V jejich nabídce jsu i analgvé mléčné výrbky, u nichž se mléčný tuk nahrazuje tukem rstlinným. Rzhdující část prdukce se prdává (na rzdíl d řady ptravin) v balech, které sice mléčné výrbky chrání z hlediska jejich uchvatelnsti a skladvatelnsti a plní další funkce, ale zvyšují náklady na prdukci a mhu půsbit i na živtní prstředí. Další skupinu firem jsu sušárenské splečnsti a pdniky, které mlék nevykupují z prvvýrby, ale d jiných subjektů, neb nakupují již zpracvané mléčné prdukty (sýry, tvarh či mléčný tuk) pr pužití v dalších fázích zpracvání např. na tavené sýry, tvarůžky, přepuštěné másl aj. 7

12 Syrvé mlék je zpracváván též na farmách, resp. farmářských výrbnách na různé speciality bvykle reginálníh významu, kde se zemědělská usedlst nachází. Zpracváván je nejen kravské, ale i kzí mlék, které nachází uplatnění u nárčnějšíh sptřebitele. Pr prdej syrvéh, tj. mlékárensky nešetřenéh mléka přím v místě prdukce knečnému sptřebiteli je též využíván mléčných autmatů. Pkud je autmat umístěn přím na farmě, je mlék zahrnut d prdeje ze dvra. Státní veterinární správa evidvala k celkem 241 subjektů nabízejících syrvé mlék frmu příméh prdeje na farmách a 164 mléčných autmatů. Mléčné autmaty však mhu být umístěny i mim farmu. V zájmu zajištění zdravtní nezávadnsti (mlék je kmdita citlivá na mikrrganismy vč. patgenních) je tent způsb prdeje upraven veterinárním právem tak, že prvzvatelem prdejníh autmatu je prducent mléka (bez dalších prstředníků). Nejvíce přímých prdejů mléka se uskutečňuje na Vysčině a nejvíce prdejních autmatů je umístěn ve Zlínském kraji. Knzumace tht mléka, která je zařazvána d tzv. naturální sptřeby vzrstla z 5 kg/byv./rk (2008) mezirčně na cca 7,5 kg/byv./rk (Kpáček, J. 2011) a přispěla ke zvýšení celkvé sptřeby mléka v ČR v hdntě mléčnéh ekvivalentu na byv./rk (bez másla) z 242,7 kg/byv./rk na 249,7 kg/byv./rk (ČSÚ 2010). Z th sptřeba knzumníh mléka se blíží 60 kg/byv./rk, přičemž v některých evrpských zemích je výrazně vyšší. U sýrů a tvarhů sptřeba v ČR přesáhla 16,5 kg/byv./rk, ale v některých zemích je rvněž vyšší a phybuje se v průměru mezi kg/byv./rk. D buducna lze čekávat, že sptřeba mléka a mléčných výrbků v ČR prste. Mžný ptenciál pdle Českmravskéh svazu mlékárenskéh (ČMSM) je 260 kg/byv./rk v hrizntu příštích 10 let. Dluhdbě lze čekávat tedy další nárůst sptřeby mléka, který bude d značné míry kryt dvzem finálních výrbků. Výzvu pr mlékárenský br v ČR je výrbkvá specializace a změna srtimentu vycházející vstříc diferencvaným cílvým skupinám sptřebitelů i zahraničním dběratelům. Daný prces předpkládá zejména invace prduktů, technlgií a balů. K tmut cíli služí mj. pdpůrné prgramy a z hlediska zpracvatelů mléka jde zejména : Dtační prgram MZe ČR 13. A Pdpra zpracvání zemědělských prduktů a zvyšvání knkurenceschpnsti ptravinářskéh průmyslu Největšími příjemci těcht nárdních dtací se staly (v psledních 4 letech) za hdncený br - Mlékárna KUNÍN, a. s., Olma, a. s., Mravia Lact, a. s., a Praglakts, a. s. Objem těcht dtací celkem činil 85,6 mil. Kč. Získané prstředky byly pužity především na nákup technlgických linek a strjů, zařízení suvisející s finální úpravu, na mdernizaci chlazení, skladvání a nezbytné vyvlané stavební úpravy. Jelikž je hrazena 8

13 puze část nákladů (pdíl úhrady se v jedntlivých letech mění) je knkrétní investiční akce nárčná na finanční zdrje, které musí pdniky zajistit. Prgram rzvje venkva (PRV) 7 Tent prgram z phledu ptravinářů zahrnuje: - Opatření I.1.3 Přidání hdnty zemědělským a ptravinářským prduktům Cílem patření je zlepšení knkurenceschpnsti zemědělsk-ptravinářskéh dvětví, a t zejména prstřednictvím pdpatření: - I Přidávání hdnty zemědělským a ptravinářským prduktům - I Splupráce při vývji nvých prduktů, pstupů a technlgií (resp. invací v ptravinářství Zpracvatelé mléka byli na žádstech výše uvedenu pdpru v rce 2009 zastupeni 13 %. Jednal se 27 prjektů, z th 2 byly invativníh charakteru v rámci pdpatření I Výdaje představvaly 480 mil. Kč a z th na splufinancvání připadá188 mil. Kč. V rce 2010 dšl k širšímu využití tht prgramu, s tím, že bjem prstředků na splufinancvání dále narůstá, cž vlivňuje finanční situaci mlékárenských firem a ve svých důsledcích účast na prgramu. K udržení, resp. rzvji mlékárenství je ptřeba vytvářet pdmínky nejen v rámci dmácí pdnikatelské základny, ale i na úrvni EU, zejména jde tzv. mléčný balíček, a dále tzv. balíček kvality. V nárdní plitice, jak už byl výše naznačen jde především systém pdpr přidané hdnty a knkurenceschpnsti a dále marketingvé aktivity a pdpry značkvým výrbkům, včetně pdpry krajů (reginální prdukce). Pdle ČMSM mléčný balíček představuje nvé legislativní návrhy EK a dtýká se především uzavírání smluvních vztahů mezi prvvýrbci a zpracvateli, psilvání vyjednávací pzice zemědělců, zlepšvání transparentnsti a dalších suvisejících záležitstí. Vychází se z th, že pvinné smluvní frmuláře na nárdní úrvni jsu nepřijatelné. 8 Prjednávání tht balíčku bude pkračvat během PL PRES. Balíček kvality řeší blast bchdních nrem a systémy kvality. 7 8 Prgram rzvje venkva České republiky na bdbí , jenž vychází z Nárdníh strategickéh plánu rzvje venkva, navazuje na předcházejících prgramvé dkumenty: Operační prgram Rzvj venkva a multifunkční zemědělství v České republice (OP Zemědělství), Hrizntální plán rzvje venkva ČR pr bdbí (HRDP), SAPARD a Leader ČR. Francuzská vláda představila mdel nvých smluv mezi prvvýrbci a mlékárnami. Vzájemné vztahy musí být frmulvány v písemné pdbě. Minimální délka kntraktů by měla činit pět let. Ve smluvě musí být krmě ddávanéh mléka uvedeny také specifické vlastnsti ddávanéh mléka a dhad ceny. Cenvá transparentnst by měla být sledvána státními mnitrvacími středisky pr tvrbu cen a marží. Odběratelé by museli prvvýrbcům předlžit dpvídající smluvní nabídku, jinak by hrzila pkuta. Spry by řešili mediátři. Cílem francuzskéh právníh dkumentu je psílení vyjednávací síly zemědělců a dsažení spravedlivéh rzdělení přidané hdnty mezi jedntlivé články dvětví. 9

14 Pžadvaná vyšší transparentnst a spravedlivá dělba přidané hdnty mezi jedntlivými články mléčné vertikály bude však vyžadvat i úpravu, resp. rzšíření statistických šetření na nárdní i evrpské úrvni. Dsavadní měsíční i rční přehledy se převážně zaměřují na prdukci, nákup a výrbu mléčných výrbků a služí EUROSTATu, jehž partnerem je ČSÚ a dále státní správě, zejména MZe a pdnikatelské sféře. Rzšíření by se měl týkat eknmických údajů při vylučení duplicit s ČSÚ. Jde t, aby i eknmické údaje jedntlivých článků výše zmíněné vertikály mhly být pravidelně a systematicky mnitrvány a analyzvány. ČR splu s členskými státy EU, má mžnst využít pdpru ze splečných fndů unie k prpagaci mléka a mléčných výrbků jak na splečném trhu, tak i na trzích třetích zemí. Tříletý prgram Bílé plus s celkvým rzpčtem 9,2 mil. Kč, kde spluúčast na prgramu zažádala AK ČR, by měl být financván z 50 % z fndů unie a z 30 % z nárdních zdrjů a zbytek by byl prfinancván AK ČR. Administraci tht prgramu bude zabezpečvat SZIF. Cílem účasti v tmt prgramu je zlepšení marketingu a dbytu mléka a mléčných výrbků českých prducentů. Pdpra je pskytvána i na šklní mlék. Ve šklním rce 2009/10 činila 57,0 mil. Kč (z th ze zdrjů EU 44,9 mil. Kč). Ze strany prvvýrby z celkvé mimřádné pdpry EU ve výši 300 mil. EUR připadl prducentům mléka v ČR 5,79 mil. EUR, s výplatu částky v rce V zájmu udržení stavů zvířat, v tmt případě djných krav je využíván v letech 2010 a 2011 mžnsti, které pskytuje čl. 68 nařízení Rady č. 73/2009. Pdpru prstřednictvím SZIF mhu získat i bchdní skupiny zemědělských prvvýrbců za účelem splečnéh dbytu základních zemědělských výrbků. Na trhu s mlékem byl k registrván celkem 37 dbytvých rganizací, které zhruba zprstředkvávaly nákup dvu třetin mléka ddávanéh ke zpracvání. Svým nvě zfrmulvaným psláním by tyt rganizace měly směřvat k usměrňvání tku, resp. prdeje mléka, aby nebyl živelný, tj. nedcházel k přetahvané mlék, ale aby plnily úlhu zprstředkvatele mezi tu částí prvvýrby, která je v prdukci mléka úspěšná a jeh efektivními zpracvateli. V případě zahraničních dběratelů usilvat nejen vyšší cenu, ale i další výhdy včetně kapitálvé účasti. 3 Mezinárdní srvnání a zahraniční bchd Dmácí mlékárenství je c úrvně srvnatelné s mlékárenstvím průmyslvě vyspělých zemí. V minulsti se české firmy kapitálvě pdílely v zahraničí, ale i zahraniční splečnsti měly před válku v ČR své závdy (Nestlé). Tent rzvj byl d značné míry spjat s dbrným šklstvím (d středníh až p vyské) a výzkumem. V rce 1947 byla zahájena výrba sušené dětské výživy a v rce 1968 sušených krmných mléčných směsí. V sučasnsti krmě z hlediska bratu největší mlékárenské splečnsti (Madeta, a. s.), která zůstává česku firmu, je významná část pdniků sučástí zahraničních splečnstí 10

15 především z Francie (s pdílem 17 % nakupvanéh mléka), Německa (s pdílem ve výši 22 %) a Itálie (se 4 %). Jde země, kde je mlékárenství vysku měru zapjen d tvrby přidané hdnty. K velkým zahraničním splečnstem v zemích EU patří např. Grupe Lactalis (Francie) s celkvým prdejem 4,9 mld. EUR a se 26,5 tis. zaměstnanci (2005). V ČR d tét skupiny patří mlékárna Kunín, a.s. (Ostrava Martinv) a také sýrárna v Klatvech. Další skupina - Bngrain (Francie) vykazuje prdej na úrvni 3,3 mld. EUR a zaměstnává 18,1 tis. sb (2005). V ČR splečnst Bngrain vlastní Pvltavské mlékárny, a. s. (Sedlčany) a TPK, spl. s r.. (Hdnín) a prvz Přibyslav. České firmy patří v rámci nadnárdních splečnstí z hlediska danéh srtimentu k těm významnějším (např. TPK u tavených sýrů). Tp 20 světvých zpracvatelských splečnstí měřen bratem (v mld. USD) uvádí tab. 10. Pzruhdné je, že se d tét skupiny dstaly i dvě čínské splečnsti (Mengniu a Yili). Tab Obrat TOP 22 světvých zpracvatelských splečnstí v rce 2009 (mld. USD) Přadí Název Obrat 1. Nestlé 27,3 2. Danne 16,0 3. Lactalis 11,8 4. FrieslandCampina 11,4 5. Dean Fds 9,7 6. Fnterra 9,6 7. Arla Fds 8,7 8. DFA 8,1 9. Kraft Fds 6,8 10. Saput 5,2 11. Meiji Dairies 5,1 12. Parmalat 5,1 13. Mrinaga 4,8 14. Bngrain 4,6 15. Lala 4 až Mengniu 3,8 17. Yili 3,6 18. Sdiaal 3,5 19. Land O Lakes 3,2 20. Bel 3,1 21. Tine 3,0 22. Schreiber 3 až 4 Pramen:IDF K nejvíce invujícím splečnstem patří Danne (Francie), Nestlé (Švýcarsk) a Arla (Dánsk). V blasti balů je t Tetra Pack a u ingrediencí Danisc. Ve světvém i evrpském srvnání nepatří mlékárny v ČR k velkým splečnstem. Srvnáme-li ČR s územně bdbnu a nejbližší splkvu zemí, tj. Bavrskem, které je mléčnicí Německa se 75 mlékárnami a zpracváním 10 mil. tun mléka, pak české mlékárenství zpracvává necelu jednu třetinu mléka, ale při zhruba 40 mlékárnách. Tent nepměr vede k nízké výrbní kncentraci a vyvlává ptřebu restrukturalizace a knslidace 11

16 mlékáren v ČR na vyšší kapacitu, pkud bude zajištěn její využití. T však neznamená přizpůsbení se další susední splkvé zemi, jíž je Sask s bří kapacitu na zpracvání 5 mil. l mléka (nadnárdní mlékárenská skupina MÜLLER) s rzsáhlým nákupním i dbytvým teritriem. Tent stav vyvlaný kncentrací mlékárenských kapacit na daném území zstřuje knkurenci především na dmácím mléčném trhu, která je i tak v ČR vyská. Mlékárenský průmysl EU má významné pstavení na světvém trhu. Pdle Mezinárdní mlékařská federace (IDF) jeh pdíl na světvém bchdu činil 23,5 % (2009). Vyšší pdíl na světvém bchdu má jen Nvý Zéland s 27,4 %. Zatímc u Nvéh Zélandu je nsnu exprtní kmditu sušené mlék, u EU jsu t sýry. Jednu z významných kmdit z hlediska světvéh bchdu je i másl. EU zakládá svůj exprt zejména na invacích, a t především na nvých ingrediencích (ve funkčních ptravinách), přidané hdntě a invacích v průmyslu výrby balů 9. V zahraničním bchdu zůstává ČR v pzici čistéh vývzu i v rce 2009 a vytváří kladné bchdní sald v přepčtu na ekvivalent mléka (vč. vývzu surviny), avšak byl výrazně nižší než v letech 2007 a 2008 i než v rce Vývz tuzemských mlékáren, zahrnující mlékárenské výrbky a nezpracvané mlék v přepčtu na ekvivalent mléka, klesl zejména vlivem nižšíh vývzu sušenéh dstředěnéh mléka (SOM) a sušenéh plntučnéh mléka (SPM). Z ČR byl v rce 2009 vyvezen 465 mil. l mléka jak surviny, cž představuje 17 % z prdukce mléka v prvvýrbě. Většina byla ddána d Německa. Syrvé mlék je d zahraničí ddáván, ale bez kapitálvé spluúčasti prducentů z ČR na zahraničních zpracvatelských firmách. Ddávky přírdních sýrů a tvarhů na zahraniční trhy byly mezirčně úspěšnější. Ze střednědbéh hlediska nejvyšší vývz Mléčných výrbků a zmrzlin (SKP 10.5) v hdntvém vyjádření byl dsažen v rce 2007 (téměř 15 mld. Kč), tj. před vznikem kritické situace na mléčném trhu. P vstupu d EU také pkračval rstucí trend dvzu sýrů a tvarhů, a t v bjemu větším než byl jejich vývz. V rce 2004 činil imprt u těcht kmdit 31 tis. t a v rce 2009 již 74 tis. t. U tekutých mlék a smetan, jak jedné z hlavních plžek též vzrstl imprt, a t ze 72 tis. t v rce 2004 na 109 tis. t v rce Obdbně tmu byl i u másla a dalších výrbků. V důsledku růstu dvzu mléčných výrbků a vývzu mléčné surviny se na tuzemském trhu nabízejí větší měru mlékárenské výrbky vyšší přidané hdnty, která ale byla vyrbena v zahraničí. Vývj zahraničníh bchdu s mlékárenskými výrbky v b. c. v rce 2009 ukazuje tab. 11 s pzitivním saldem cca 2,5 mld. Kč. 9 Mderní baly zajišťují dstatečnu trvanlivst, eknmiku balení (jde např. pužití slabších flií, resp. recyklvatelných mnfólií a jiných druhů fólií) a také dcílení atraktivníh vzhledu mlékárenskéh výrbku a snadné tevírání balu. 12

17 Tab Zahraniční bchd s mléčnými výrbky a zmrzlinu v b. c. v rce 2009 CPA 3 místa Dvz v mil. Kč Vývz v mil. Kč Sald v mil. Kč Čistá hmtnst v kg Mléčné výrbky a zmrzlina 9 812, , , Pramen: ČSÚ z databáze MPO Největším dběratelem mlékárenských výrbků v rce 2009 (pčítán z hdnty vývzu) byl především Německ s 33,8% pdílem, dále Slvensk (19,6 %) a Itálie (12,0 %). U dvzu mlékárenských výrbků d ČR, největšími dvzci byl Německ s 39,4% pdílem, dále Plsk (28,5 %) a Slvensk (14,4 %). Na pdpru vývzu českých mléčných výrbků d tzv. třetích zemí byly z rzpčtu EU v rce 2009 vyplaceny vývzní subvence ve výši téměř 70 mil. Kč, z th na másl 10 mil. Kč, na SOM 25 mil. Kč na SPM 21 mil. Kč a na sýry 13 mil. Kč. Syrvé kravské mlék při zhruba 0,4 mld. l, tj. 17,5 % pdílu na tuzemské prdukci a při mírně klesající tendenci je ddáván d Německa (zejména d Bavrska a Saska). Vzhledem k uzavření dluhdbých smluv mezi ddavateli a dběrateli nelze předpkládat, že by byly tyt smluvní vztahy v následujících letech uknčeny. Ztráta surviny vede v etapě rzkmitání nákupních cen mléka d výhdnější plhy CZV v důsledku jevu přetahvání survinu, které může vést u některých kapacit, ale i pr celé pdniky k uknčení pdnikání. 4 Finanční analýza Základní databázvý zdrj pr finanční analýzu bru Výrby mléčných výrbků (CZ-NACE 10.5) za bdbí tvří údaje z resrtníh výkazu Res/MPO/P3-04, jenž je platný pr eknmické subjekty v průmyslu, stavebnictví, bchdě a vybraných službách. Tent čtvrtletní statistický výkaz sleduje tkvé finančně-eknmické údaje. A dále pak údaje ze čtvrtletníh výkazu P6-04 finančních ukazatelích, který bsahuje stavvé a vybrané tkvé ukazatele. Jde eknmicky aktivní pdniky s 250 a více zaměstnanci a údaje z vybranéh subru pdniků s 50 a více zaměstnanci. Z hlediska datvé základny jde užší rzsah v prvnání s kap. 1, kde byly k dispzici údaje za celý br (veškeré subjekty d něj zařazené). Nicméně i databázvý zdrj pužitý pr finanční analýzu charakterizuje rzhdující pdíl na eknmice bru. Přílha 1 uvádí přehled 24 základních eknmických indikátrů sledvanéh bru v časvé řadě 2007 až 2009 v prvnání se stejnu řadu za dvětví výrby ptravinářských výrbků celkem. U jedntlivých skupin pměrvých, resp. pdílvých ukazatelů řazených z hlediska systému finanční analýzy se eknmická situace z hrizntálníh phledu jeví takt: 13

18 - U ukazatelů rentability jak je čistá výnsnst vlastníh kapitálu (ROE 10 - Return n Equity) a dalších indikátrů náležejících d tét blasti je zřejmý výrazný prpad v bdbí recese (2008) a následný vzestup (2009), kdy výsledky bru jsu dknce nad úrvní dvětví celkem, nikliv však u nett rentability tržeb. Z uvedenéh vyplývá nízká výnsnst kapitálu pr vlastníky v bdbí recese, cž by měl být puze přechdný stav. - U likvidity 11, která vypvídá finanční situaci bru též z phledu krátkdbé platební schpnsti je u všech tří sledvaných ukazatelů z hlediska vývjvých tendencí i v prvnání s dvětvím celkem situace bdbná jak u indikátrů rentability. V rce 2009 ve srvnání s rkem 2008 se br vzhledem k dvětví celkem výrazně liší v kamžité likviditě, která u danéh ukazatele vykazuje vyšší hdntu. V zájmu věřitelů (především krátkdbých) je prkázání vyšších hdnt ukazatelů likvidity. - U věřitelskéh rizika bru vyjádřenéh pdílem cizíh kapitálu a statních pasiv k pasivům celkem dšl v rce 2009 k pklesu, i když ukazatel zůstává nad úrvní dvětví celkem. Z th je zřejmé, že dšl k pklesu zadlužensti cizím kapitálem. - Zadluženst vlastníh kapitálu i úvěrvá zadluženst (z hlediska přijatých bankvních úvěrů) hdncenéh bru se při výkyvu v rce 2008 výrazně snížila, přest však překračuje úrveň dvětví celkem. Míra dluhdbé zadlužensti vlastníh kapitálu (vycházející z dluhdbých závazků a úvěrů) jednak dále vzrstla, ale je i nad úrvní dvětví celkem. Pdíl závazků na vlastním kapitálu pírající se dluhdbé závazky je pměrně vyský. Vyská zadluženst bru (aniž by byla ptimální výše stanvena) d značné míry suvisí s pměrně vyským čerpáním investičních úvěrů některými firmami d nvých technlgií ve spjení s pdpůrnými prgramy. Jedná se jev, který může být při celkvé příznivém vývji bru z dluhdbéh hlediska pzitivní. - Prduktivita vlženéh kapitálu (vycházející z tržeb i vlastníh kapitálu) trvale v hdncených letech klesala. Obdbně tmu byl i ukazatele aktiv na pracvníka. Nejednal se však rapidní pkles a svu úrvní prduktivita vysce překračuje úrveň dvětví celkem. - Efektivnst úvěrů bru, jež vyjadřuje vygenervaný výsledek hspdaření na 1 Kč z bankvních úvěrů, i jejich návratnst dsáhla v rce 2009 zhruba úrvně dvětví celkem, i když tat efektivnst ještě v rce 2007 vysce překračvala hdntu vykazvanu právě za dvětví celkem a u návratnsti tmu byl napak. Z th je patrné, že v rce 2008, kdy se br dstal d recese, efektivnst úvěrů výrazně klesla, se záprným dpadem na jeh finanční stabilitu. 10 Ukazatel vypvídá míře využití vlastníh kapitálu. Pkud hdnta ROE klesá pd úrveň úrků, ztrácí investři br zájem. 11 Za ptimální hdnty u ukazatele kamžité likvidity je pvažván rzpětí 0,2 0,5, u phtvé likvidity pak hdnty vyšší než 1,5 a u celkvé likvidity větší než 2,5. 14

19 - Úrkvé zatížení v krizvém rce 2008 u bru nebývale vzrstl, ale v rce 2009 výrazně klesl i pd úrveň ukazatele za dvětví celkem. Příčinu vyskéh úrkvéh zadlužení v rce 2008 je nepměr, vyvlaný nízku tvrbu hspdářskéh výsledku v relaci ke značné výši úrků, které by v případě delšíh trvání recese br hržvaly, cž ale s hledem na vývj v rce 2009 naknec nenastal. - Dba bratu zásb u bru při výkyvu v rce 2008, kdy při snížené pptávce tat dba vzrstla, za celkvé bdbí tří let klesala, cž dkumentuje efektivnější využití zásb s pzitivním dpadem na zkrácení i na dbu splatnsti phledávek. Z celkvéh psuzení eknmické situace bru vyplývá z hlediska manažerskéh rzhdvání ptřeba zaměřit pzrnst prvzvatelů mlékárenských firem na zvyšvání rentability především cestu vyššíh využití vlastníh kapitálu. Dále by rzhdvací prces měl směřvat k psilvání růstvé tendence zejména u ukazatele čisté výnsnsti pasiv splu se zlepšváním hspdářských výsledků. Dpručení však bude btížné realizvatelné s hledem na růst cen vstupů včetně ceny nakupvanéh mléka jak základní surviny. V rce 2010 CZV za mlék celkem vzrstla na 7,42 Kč/l, ve srvnání s rkem 2009, kdy činila puze 6,14 Kč/l a tím i narůstala i celkvá nákladvst. Mlékárenské pdniky by měly především lépe zhdncvat nakupenu survinu ve finálních výrbcích pžadvaných sptřebitelem, a t cestu především invací své prdukce. S cílem hluběji analyzvat eknmicku úrveň bru byl ještě pužit pyramidvý rzklad mezirční změny (2009/2008) eknmické přidané hdnty (EVA), uvedený v přílze 2. Prvnáván je mlékárenský br s dvětvím výrby ptravin celkem. 12 Tent způsb hdncení byl zvlen prt, že vytváření eknmické přidané hdnty zabezpečuje eknmicku návratnst včetně zahrnutí prtunitních nákladů suvisejících s nasazením vlastníh kapitálu a je jedním s cílů pdnikání. V hdncených letech 2008 a 2009 vykazval br, ale i dvětví záprnu hdntu eknmické přidané hdnty, a t prt, že náklady na vlastní kapitál byly vyšší než dsahvaná rentabilita vlastníh kapitálu (ROE) Hdnta alternativníh nákladu na kapitál (r e ) byla u bru i za dvětví v rce 2009 zhruba na stejné úrvni. 13 K výraznější změně v rámci bru, a t ke zlepšení dšl u ukazatele relace čistéh zisku k zisku před zdaněním, cž vypvídá daňvé redukci. U dvětví tt zvýšení nebyl 12 K prvnání byla pužita metdika INFA. Tent diagnstický systém finančních indikátrů vznikl ve splupráci MPO, VŠE v Praze a firmy Ivan Neumaier. Služí k identifikaci hlavních přednstí firem, v našem případě hdncenéh bru a pmáhá pdhalit prblémy, aby mhl být přistupen k jejich řešení a frmvání strategie. 13 Alternativní náklad na vlastní kapitál je sučtem bezrizikvé sazby a rizikvé přirážky. Bezrizikvá sazba vychází z výnsu 10 letých státních dluhpisů (pdle ČNB). Rizikvá přirážka vychází z finanční struktury, finanční stability, pdnikatelskéh rizika a likvidnsti akcií. 15

20 tak výrazné. U indikátru rentability vlastníh kapitálu, jak u bru, tak u dvětví celkem mezirčně dšl k jeh zvýšení v rce V prvzní blasti u mlékárenskéh bru dšl k výraznému mezirčnímu zvýšení hdnty rentability aktiv (EBIT 14 /aktiva) a ukazatel téměř dsahuje úrvně dvětví. Daný pzitivní vývj vyplynul z růstu bratu. Z hlediska finanční plitiky (plitiky kapitálvé struktury) se zlepšil pdíl úplatných zdrjů k aktivům, ale je nižší než vykazuje dvětví celkem. Pkud jde likviditu, jeví se u bru v prvnání s dvětvím slabší. Kmplexní rzklad eknmické přidané hdnty bru CZ-NACE 10.5 (včetně údajů) je zachycen v přílze 2 (schéma č. 1) a za CZ-NACE 10 celkem rvněž v přílze 2 (schéma č. 2). 5 SWOT analýza mlékárenskéh průmyslu Uvedená SWOT analýza vychází z pzice bru, jeh prdukčních charakteristik, pdnikatelské struktury, mezinárdníh srvnání a finančně eknmickéh vývje, tj. z částí, které byly v předchzím textu analyzvány. Silné stránky (S): mlékárenství je v ČR rzvinutým brem dluhdbě úzce spjatým s tradicí, výzkumem a dbrným šklstvím; zůstává klíčvým sektrem ptravinářské výrbní struktury (pdílí se 18 % na tržbách, 12 % na ÚPH a 10 % na zaměstnansti); mlékárenský průmysl se stal lákavým brem pr vstup zahraničníh kapitálu; prkazuje výhdy ze specializace u mderních mlékárenských prvzů. Slabé stránky (W): pmalý prces knslidace výrbní základny při nízké úrvni kncentrace výrby; rztříštěnst zpracvatelských kapacit snižuje knkurenceschpnst bru; nižší úrveň prpjensti se zemědělsku prvvýrbu bez dluhdbějších vazeb; slabší pzice na dbytvém trhu ve vztahu k distribučním řetězcům; nestabilní eknmická situace bru. Příležitsti (O): prstr pr zvýšení výknnsti mlékárenských splečnstí vlivem čekávanéh růstu dmácí sptřeby mléčných výrbků; invace zalžené především na rzšíření srtimentu, nvých ingrediencích, resp. jejich nvých vlastnstech (funkční ptraviny) a lepších balech; 14 EBIT (Earnings Befre Interest and Taxes) zisk před zaplacením úrků a před zdaněním, tzn. hrubý zisk plus hrazené úrky. 16

Bereme na sebe vaše rizika

Bereme na sebe vaše rizika Bereme na sebe vaše rizika Na c se můžete těšit Kd jsme a čím Jak 2 Přednášející Kd jsme a čím Jan Dubec Člen dzrčí rady EGAP Veducí ddělení pjištění teritriálních rizik 3 22 let pdprujeme český exprt

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013 Analýzy a dpručení Unipetrl, a.s. Nvé cenění Unipetrl, a.s. Dpručení: Držet Cílvá cena: 175 Kč 21.5.2013 Unipetrl, a.s. Nvé dpručení - držet Předešlé dpručení držet Nvá cílvá cena 175,- Kč Předešlá cílvá

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) www.thunva.cz Kapitla 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ RODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) Mdel 45 (mdel s multiplikátrem): prvnává skutečně vytvřený prdukt (HD) a plánvané výdaje, které zamýšlejí ek. subjekty

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit)

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit) XTB-Trader DMA Příkazy k nákupu či prdeji akcií zadáváte jednduše přím v platfrmě XTB-Trader. V kénku pr nastavení nvéh pkynu vepište pčet kusů akcií, které chcete zbchdvat. Zastavení ztrát (Stp Lss) a

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020 Ministerstv pr místní rzvj Akční plán ke Kncepci státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020 Na bdbí 2015 2016 Verze 2 30.4.2015 (úprava dne 21. 7. 2015) Obsah 1 Úvd... 2 1.1 Přehled cílů a pririt Kncepce

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Seminární práce. Klastry

Seminární práce. Klastry Seminární práce Klastry Reginální management 2006 Tmáš Severa 5. PÚPN 1 1. Definice klastru Kncepce klastrů není nvá. Již v rce 1890 si vlivný britský eknm Alfred Marshall všiml, že průmyslvé bry jsu čast

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula.

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula. Název prjektu: Sbližvání terie s praxí Datum zahájení prjektu: 01.11.2010 Datum uknčení prjektu: 30.06.2012 Obr: MS, SM Rčník: 3 Zpracval: Bc. Jan Dula Mdul: ISO 14 000 OBSAH 1. Úvd..2 2. Přehled nrem

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH

NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH - druhy jídelních lístků, náležitsti, gastrnmická pdpra, pdpra prdeje Způsby nabídky Aktivní hst prdukt vidí, nabízíme h v místnsti neb přím u stlu Nabídkvé vzíky Nabídkvé

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK Kapitla 9 MĚNOVÝ KURZ Měnvý kurz vlivňuje mezinárdní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jedntlivými státy Faktry vlivňující měnvý kurz Vývj mezinárdníh bchdu Vývj hspdářskéh cyklu Vývj reálných

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

Základy firemních financí vypracované otázky

Základy firemních financí vypracované otázky Základy firemních financí vypracvané tázky 1. Pjem pdnikvých financí, jejich předmět a subjekty. Pjem finančníh řízení, jeh 3/4 funkce a 2 blasti půsbnsti. Finanční cíle pdnikání a zdrje financvání pdnikatelských

Více

Analýza podklad pro přípravu Exportní strategie 2012-2020. Září 2011. "Pro informaci - necitovat"

Analýza podklad pro přípravu Exportní strategie 2012-2020. Září 2011. Pro informaci - necitovat Analýza pdklad pr přípravu Exprtní strategie 2012-2020 Září 2011 1 Obsah 1 Úvd... 6 2 Stav knkurenceschpnsti ČR... 8 2.1 Vazba na Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti... 8 2.2 Slţky knkurenceschpnsti

Více

Vyhodnocení statistik dosavadního využití elektronických informačních zdrojů konsorcií NTK

Vyhodnocení statistik dosavadního využití elektronických informačních zdrojů konsorcií NTK Vyhdncení statistik dsavadníh využití elektrnických infrmačních zdrjů knsrcií NTK NTK (d 30. 6. 2009 Státní technická knihvna, STK) je již d rku 2000 řešitelským pracvištěm prjektů (LI200028 a LI01018,

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy Strategický plán LEADER I Sudety míst k setkávání Metdický pkyn pr hdncení prjektů v rámci 12. výzvy Základní infrmace Tent metdický pkyn vychází z diskuse Prgramvéh výbru MAS Český Západ Místní partnerství

Více

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE www.thunva.cz Kapitla 4 PENÍZE Histrie vzniku peněz: bartervá směna výměna zbží za zbží nevýhda musíme hledat někh, kd stjí naše zbží vyské transakční náklady kmditní peníze vyčlenění některých typů zbží

Více

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00013 Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně:

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně: Ing. Eliška Galambicvá Maturitní tázka č. 14. 14/ Zúčtvání daní a dtací. Základní pjmy v blasti daní (daň, správce daně, plátce, pplatník, zdaňvací bdbí, splatnst daně). Členění daní (daně přímé a nepřímé).

Více

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7)

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7) KANDIDÁTI d výbru ČKAIT blast Zlín vlební bdbí 2015-2018 vlby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů d výbru (pčet vlených rgánů 7) 1. Ing. Ladislav Alster 2. Ing. Igr Balák 3. Ing. Marta Bantvá 4. Ing. Petr Chytil

Více

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod Zpráva realizaci prgramu ROP Jihvýchd Obsah 1. Pkrk v realizaci ROP Jihvýchd na úrvni prgramu... 2 1.1 Hlavní aktivity realizvané ve sledvaném bdbí na úrvni prgramu... 2 1.2 Naplňvání indikátrů ROP JV...

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

Restrukturalizace jako součást zefektivňování managementu podniku. Restructuring as a Part of Making Company Management More

Restrukturalizace jako součást zefektivňování managementu podniku. Restructuring as a Part of Making Company Management More Restrukturalizace jak sučást zefektivňvání managementu pdniku Filip Bušina Abstrakt: Restrukturalizace je disciplína, kteru lze chápat z něklika úhlů phledu. Zpravidla ji zavádíme při jakékli eknmické

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková Ing. Jana Pilátvá Půsbení ve Svazu prezidentka Svazu (2011 2015) předsedkyně Metdické rady Svazu pr pdnikatele členka Výbru pr tázky výknu účetní prfese šéfredaktrka časpisu Metdické aktuality Svazu dbrný

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR Obsah 1 Výchdiska prjektu 1 1.1 Ppis a cíle prjektu 1 1.2 Sučasný stav financvání

Více

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ Praha,. března ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanvisk Ministerstva zdravtnictví ČR k veřejné knzultaci Evrpské kmise I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se ptýká

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Profil společnosti ELLANS SPED. mezinárodní zasilatelství

Profil společnosti ELLANS SPED. mezinárodní zasilatelství Prfil splečnsti ELLANS SPED mezinárdní zasilatelství Obsah 1. Základní údaje.. 1 2. Pslání splečnsti.. 2 3. Histrie a vývj.. 4 4. Prtfli služeb.. 5 5. Vzvý park.. 6 6. Reference.. 8 7. Kntakty.. 9 Sazba,

Více

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s.

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s. REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY Případvá studie Implementace věrnstníh prgramu s.oliver www.risrsa.cz inf@risrsa.cz 11.11.2014 Úvd Splečnst s.oliver CZ s.r.. a s.oliver

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky.

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky. Výzva k předkládání prjektů č. 1 vyhlášená v suladu se Zásadami zastupitelstva kraje Vysčina č. 13/10 Pdprvané blasti (tituly): A. BEZPEČNOST ICT A ZÁLOHOVÁNÍ DAT B. VIRTUALIZACE Tématické členění na pdtituly:

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Design pro růst a prosperitu

Design pro růst a prosperitu Design pr růst a prsperitu Rapprt Zpráva a et dpručení recmmandatins Evrpskéh výbru du pr Cmité veducí directeur pstavení v Bericht eurpéen blasti designu und du design Empfehlungen des Úvdní slv a shrnutí

Více

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 Ex-ante evaluace a hdncení SEA Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR pr prgramvé bdbí 2014-2020 1. Průběžná zpráva Zpráva zpracvána k datu: 15. 8. 2013 Zpráva zpracvána pr: Hlavní měst Praha, Magistrát

Více

I. Společné zásady a pravidla ke všem žádostem o udělení licence

I. Společné zásady a pravidla ke všem žádostem o udělení licence M e t d i c k ý n á v d Energetickéh regulačníh úřadu k pdávání žádstí udělení, změny neb zrušení licencí pdle zákna č. 458/2000 Sb., pdmínkách pdnikání a výknu státní správy v energetických dvětvích a

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Uran = energie 21. století Štěpán Pírko, 12/2/2007 pirko@colosseum.cz, tel. +420-246088888

Uran = energie 21. století Štěpán Pírko, 12/2/2007 pirko@colosseum.cz, tel. +420-246088888 Uran = energie 21. stletí Štěpán Pírk, 12/2/2007 pirk@clsseum.cz, tel. +420-246088888 Suhrn Uhlí byl energií 19. stletí, rpa energií 20. stletí. Zdrjem energie v 21. stletí bude uran. Splečnsti, které

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně.

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Zápis ze 7. schůze Výknné rady ČSTS knané dne 2.1.2009 v Praze Přítmni: Barnat (PB), Bartuňkvá (EB), Odstrčil (PO), Siegel (LS), Nvtný (LN) Prgram jednání: 0. Kntrla úklů 0.1. Úkly prezidia 0.2. Úkly VR

Více