BULLETIN ÚZEI. č. 12/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BULLETIN ÚZEI. č. 12/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací"

Transkript

1 BULLETIN ÚZEI č. 12/2011 Ústav zemědělské eknmiky a infrmací

2

3 STRUKTURÁLNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY MLÉKÁRENSKÉHO OBORU V ČR OBSAH Úvd Pzice mlékárenskéh bru v ptravinářské struktuře Pdnikatelská struktura bru Mezinárdní srvnání a zahraniční bchd Finanční analýza SWOT analýza mlékárenskéh průmyslu Výhled bru Závěr PŘÍLOHY... 21

4

5 Úvd Mlék a mléčné výrbky jsu základem zdravé výživy a významné z hlediska jejich nutriční hdnty. Prt hdncení mlékárenskéh bru bvykle vychází z hdncení výrby c d bjemu, šíře srtimentu, jeh kvality, slžení mléčných výrbků, technickéh rzvje, přidané hdnty a dalších parametrů. V tmt příspěvku je analyzván br výrby mléčných výrbků v ČR z eknmickéh úhlu phledu. Zpracvání tét analýzy je dán situací, d které se tent br dstal v návaznsti na světvu eknmicku krizi, která pstihla v minulých letech významné průmyslvé země a měla dpad i na ČR, pr níž je charakteristická pměrně tevřená eknmika, závislá zejména na zahraničně bchdní splupráci se susedními zeměmi EU. Nejen světvá eknmika, ale i mléčný trh prcházel d plviny rku 2008 hlubku glbální krizí. K tmut vývji přispěl především t, že vyské ceny mléčné surviny z bdbí knjunktury (2007, resp. prvních měsíců 2008) vedly k růstu prdukce mléka, zatímc sptřeba mléčných výrbků jak celek se tak vyským tempem nezvyšvala. Mléčný trh se stal v EU přebytkvým, vytvářely se zásby, a ceny ve vertikále mléka výrazně klesly. Pr tent trh je ve světvém měřítku příznačná asymetričnst, tj. vyská míra růstu prdukce v rzvjvých zemích, při mál dynamickém vývji na trhu ve vyspělých zemích. Mlékárenský průmysl v ČR se dstal d recese v rce 2008 a pkračval v nepříznivém vývji výknnsti i v rce 2009, měřen tržbami, při mezirčním růstu účetní přidané hdnty (ÚPH) a hrubéh peračníh přebytku v rce Vzhledem k úzkému prpjení celéh mléčnéh řetězce, zejména zpracvatelů s prvvýrbu, jeví se ptřeba ddavatelský řetězec mléka stabilizvat, a t tak, aby se zbavil neefektivnstí a nízké výknnsti a psílila se jeh knkurenceschpnst ve všech jeh článcích (prducenti mléka, zpracvatelé, distribuce velkbchd a malbchd). V tét analýze bude věnvána pzrnst zpracvatelskému článku, a t jeh pzici, pdnikatelské struktuře, eknmické situaci, mezinárdnímu kntextu a zahraničnímu bchdu. Získané pznatky budu využity pr SWOT analýzu a charakteristiku mžnéh vývje bru d buducnsti. 1

6 1 Pzice mlékárenskéh bru v ptravinářské struktuře Obr Výrby mléčných výrbků (statisticky sledván jak CZ-NACE ) svými dsahvanými prdukčními ukazateli patří v ČR ke klíčvým ptravinářským brům a lze jej charakterizvat z dluhdbéh hlediska jak zralý průmyslvý br. V ČR v rámci dvětví Výrby ptravinářských výrbků (CZ-NACE 10) se na bjemu tržeb za prdej vlastních výrbků a služeb (VV a S) b. c. v rce 2009 br pdílel 18,1 %, účetní přidanu hdntu (ÚPH) však jen 11,9 % a pčtem zaměstnanců 9,8 %. Z psuzení míry specializace ptravinářství na mlékárenství v ČR vyplývá hdnta indexu 1,29 (dhad), cž znamená, že v prvnání s EU je specializace u hdncenéh bru vyšší. 2 Pzice hdncené výrby se dvíjela d celkvé prdukce mléka v rce 2009 ve výši 2 707, 6 mil. l, cž představval mezirční úbytek vyrbenéh mléka 0,7 %. V důsledku dalšíh růstu vývzu syrvéh mléka ke zpracvání v zahraničí a růstu naturální sptřeby, resp. prdeje ze dvra či autmatů, klesl využití dmácí tržní prdukce ke zpracvání v ČR. Z celkvéh bjemu mil. l mléka ddanéh ke zpracvání nakupily v kalendářním rce 2009 tuzemské mlékárny jen mil. l. Nákup mléka tuzemskými mlékárnami d dmácích výrbců byl tak mezirčně 3,2 % nižší, za situace, kdy část nakupenéh mléka byla vyvezena k dalšímu zpracvání mim ČR. Celkvý bjem mléčné surviny, vyvezené výrbci a zpracvateli dsáhl 17,5 % tržní prdukce mléka (Panrama ptravinářskéh průmyslu 2009). Nákup mléka d tuzemských mlékáren se s určitými výkyvy snižval již delší dbu a pkles pkračval i p vstupu d EU. Pstupné snižvání stavů djených krav byl z větší části kmpenzván nárůstem průměrné rční djivsti. Určitu úlhu z hlediska mezení míry zpracvání mléka v tuzemsku sehrály i dbytvé rganizace, které svůj vyjednávací vliv psílily v zájmu vyššíh zpeněžvání mléka, uplatněním ddávek d zahraničních mlékáren. Z analýz prvedených v zemědělství (viz např. Bulletin ÚZEI č. 7/2011) vyplynula ptřeba ptimalizace (knslidace) dbytvých rganizací takvým způsbem, aby byly dstatečně silným partnerem dběratelů, cž platí i pr mlék. Kvalita nakupvanéh mléka byla standardně na vyské úrvni, v rce 2009 byl 98,5 % nakupenéh mnžství v 1. a vyšší třídě jaksti. Základní prdukční a eknmické charakteristiky hdncenéh bru 3 se vyvíjely takt: NACE Nmenclature generále des Activités écnmiques dans les Cmmunautés Eurpénnes (statistická klasifikace eknmických činnstí). Index vyjadřuje pdíl mlékárenství v brvé struktuře ptravinářství v ČR dělený pdílem mlékárenství v brvé struktuře EU celkem; při hdntě indexu vyššíh než jedna znamená, že v uvedené zemi je pdíl zkumanéh bru vyšší než činí průměr EU. Z hlediska údajvé základny jsu pužita data za všechny fyzické a právnické sby zapsané d bchdníh rejstříku výkaz ČSÚ P5-01 i za fyzické sby nezapsané d bchdníh rejstříku výkaz P4-01 v letech a za rk 2009, kde se jedná dhad MPO knzultvaný s MZe. Odhad byl vytvřen na základě čtvrtletních údajů a zpřesněná data za psledně zmíněný rk nejsu k dispzici. 2

7 Vlivem změn ve struktuře prdukce a při nižším bjemu zpracvanéh mléka, dšl p růstu d rku 2007, v následujících letech u sledvanéh bru ke snížení tržeb za prdej vlastních výrbků (VV) a služeb (S) v b. c. (tab. 1). U celéh dvětví CZ-NACE 10 výrazný pkles u tht ukazatele nastal až v rce Tab. 1 - Tržby za prdej vlastních výrbků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 97,8 108,4 93,6 91,1 CZ-NACE mezirční index x 98,0 105,8 100,6 88,8 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Výknvá sptřeba u sledvanéh bru v hdncených letech vykázala při určitém klísání klesající tendenci. Na jejím výsledku v rce 2009 se pdílel především pkles cen nakupvanéh mléka a pkles výrby. Na základě dhadu dšl k pklesu výknvé sptřeby prti rku ,3 % (tab.2). Obdbný vývj byl zaznamenán v celém ptravinářském sektru. Tab. 2 - Výknvá sptřeba v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 97,4 106,6 95,0 84,7 CZ-NACE mezirční index x 96,8 107,8 101,8 84,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO V hdncených letech se u mlékárenskéh bru, přes určité výkyvy, udržel růstvý trend u ukazatele ÚPH v b. c. (tab. 3). Tent br se v ukazateli ÚPH za CZ-NACE 10 celkem umístnil na třetím místě. Tt výrazné zvýšení vyplývá ze změny struktury prdukce (růst výrby jgurtů, pkles výrby sušenéh mléka apd.) při snižvání výrbní sptřeby. Tab. 3 - Účetní přidaná hdnta v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 95,3 132,2 85,8 120,2 CZ-NACE mezirční index x 98,6 109,8 98,9 104,8 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO 3

8 C d pčtu zaměstnanců, dšl v rce 2009 prti předchzím letům, kdy dcházel k redukci zaměstnanců, ke zvýšení 1,5 %, cž suvisí s rzšířením výrby jgurtů, s vyšší pracvní nárčnstí ve vícesměnných prvzech a dále s rzšířením srtimentu knzumníh mléka. Dluhdbá redukce výrby sušenéh mléka a másla a centralizace jejich zpracvání vedla ke snížení zaměstnansti bru v předchzích letech. Od rku 2005 tak pkles zaměstnansti představuje 15,3 % (tab. 4). V ptravinářském dvětví celkem pkles zaměstnansti pkračval i v rce Tab. 4 - Pčet zaměstnaných sb v letech (sb) CZ-NACE mezirční index x 92,3 96,0 94,2 101,5 CZ-NACE mezirční index x 95,3 98,6 96,8 96,6 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO V rce 2009 při rzšíření pčtu zaměstnanců dšl u mlékárenskéh bru pdle dhadu mezirčnímu růstu sbních nákladů 5,3 %. Růstvý trend lze zaznamenat již d rku 2007 (tab. 5) a byl vlivněn zvyšváním mezd. Obdbný vývj nastal i v rámci celéh sektru. Tab. 5 - Osbní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 98,5 107,3 101,4 105,4 CZ-NACE mezirční index x 99,0 107,2 106,6 105,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Nárůst prduktivity práce sledvanéh bru s výkyvem v rce 2008 (bdbí začínající recese) vyplývá především z růstu ÚPH při pklesu výknvé sptřeby a vlivněn byl i vývjem zaměstnansti. Pr prvnání ptravinářský sektr (CZ-NACE 10) celkem vykazuje prduktivitu práce ve výši 533,4 tis. Kč na zaměstnance, a mlékárenský br v tmtéž ukazateli v rce 2009 dspěl d úrvně 647,2 tis. Kč (tab. 6). 4

9 Tab. 6 - Prduktivita práce z účetní přidané hdnty v b.c. v letech (tis. Kč/zaměstnance) CZ-NACE ,6 435,4 599,8 546,7 647,2 mezirční index x 103,3 137,7 91,1 118,4 CZ-NACE ,9 432,3 481,3 491,8 533,4 mezirční index x 103,5 111,3 102,2 108,4 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Hrubý perační přebytek 4, vykazuje při určitých výkyvech rstucí trend (tab. 7). Tent nárůst se zakládá na snížení nákladvsti některých vstupů (pkles výknvé sptřeby). Tab. 7 - Hrubý perační přebytek v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 89,8 178,9 68,4 144,9 CZ-NACE mezirční index x 98,1 113,6 88,4 104,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO 2 Pdnikatelská struktura bru Z retrspektivy vyplývá, že trvale klesá pčet mlékáren 5. Pčet pdniků (jak právních subjektů, nichž byly čerpány prdukční a eknmické údaje uvedené v kapitle 1) je zřejmý z tab. 8. Z hlediska perspektivy lze usuzvat, že tent trend bude i nadále pkračvat jak důsledek výrbní kncentrace, která se jeví nezbytná z hlediska udržení knkurenceschpnsti. Tab. 8 - Pčet pdniků spadajících d CZ-NACE 10.5 v letech CZ-NACE mezirční index x 95,4 100,0 94,7 97,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 vlastní dhad MPO 4 5 Hrubý perační přebytek je rzdílem účetní přidané hdnty a sbních nákladů. Hrubý perační přebytek udává, klik zůstane pdniku z přidané hdnty p úhradě sbních nákladů, dalších nákladů a na tvrbu zisku. Jeh zařazení d analýzy má pr pdnikatele význam především v krizvých bdbích. P rce 1918 byl v ČR 532 mlékáren (z th 116 jen sběrných, 62 knzumních, 214 másláren, 66 sýráren, 38 tvarůžkáren a 36 brynzáren). Převládaly malé prvzy (s rční ddávku d d l). Před přechdem k tržní eknmice (1989) byl mlék zpracváván ve 113 mlékárnách a v sučasnsti je t již méně než jedna plvina stavu z rku

10 Z hlediska velikstní struktury a vazby na zemědělství je významnu charakteristiku struktura pdnikatelské základny členěná pdle bjemu zpracvanéh mléka. Největších 10 pdniků za rk 2009 z hlediska tht bjemu je uveden v tab. 9. Tab. 9 - Deset největších mlékárenských splečnstí v ČR v rce 2009 Přadí Název Sídl firmy Objem zpracvanéh mléka za rk 2009 (mil. litrů) 1 MADETA, a.s. Č.Budějvice Praglakts, a.s. Praha OLMA, a. s. Olmuc Mlékárna Hlinsk, s.r.. Hlinsk PROTEIN.MLÉKO.LAKTOSA, Mlékárna KUNÍN, a.s. a.s. Kunín NET Kralvice, spl. s.r.. Kralvice 92 7 Jarměřická mlékárna, a.s. Jarměřice 87 8 Mravia Lact, a.s. Jihlava 87 9 Orrer, a.s. Litvel MILTRA B, s.r.. MěstečkTrnávka 70* Pramen: ČMSM, * dhad Výše uvedených 10 TOP pdniků zpracvává rčně zhruba dvě třetiny nabídky mléka v ČR a pět největších téměř jednu plvinu, cž ptvrzuje jejich mimřádně silné pstavení na dmácím nákupním trhu. Z těcht 5 TOP splečnstí (každá z nich) zpracvává více jak 100 mil. l rčně (první dvě dhrmady více jak 0,5 mld. l). Při psuzení úrvně zhdncení 6 jednh litru nakupenéh mléka se ukazují mezi těmit mlékárnami značné rzdíly v rzmezí d 10 Kč d 19 Kč, cž ukazuje na diferencvanst výrbních prgramů a rzdílné uplatnění výhd specializace a tržní síly. Dkládá t i přadí 10 TOP pdniků pdle bratu, které se phybuje v rzmezí d 5,7 mld. Kč d zhruba 1 mld. Kč (2009), jež se však dlišuje d přadí pdle bjemu zpracvávanéh mléka. Lze dhadnut (statisticky není sledván), že zpracvatelská kapacita těcht splečnstí je zejména při pklesu nákupu mléka méně využita, přičemž míru využití se individuálně pdniky resp. jejich závdy pměrně značně liší. Zhlednit je nutn t, že instalvaná kapacita s hledem na sezónnst nákupu mléka musí být vždy vyšší, aby mlék mhl být zpracván i v bdbí nákupní špičky. Pdíl na tržbách za VV a S zpracvatelů mléka za těcht pět největších firem v ČR přesahuje hranici 40 %, cž dkládá, že knkurenční prstředí dmácích prducentů, byť se zahraniční účastí je na dbytvém trhu zachván, cž však nemusí platit pr specifický srtiment mlékárenských výrbků. Úrveň kncentrace je bdbná jak ve Francii a Německu, kde pdíl prdeje jak uvádí Tacken et al (pdle Eurstatu za rk 2005) 6 Ukazatel zhdncení v tmt případě vyjadřuje, klik se z 1 litru nakupenéh mléka vygeneruje tržeb. 6

11 činil 43 % (4 největší firmy) a nejvyšší byl v Nizzemsku 77 % (tři největší splečnsti) a pměrně nízký např. v Plsku s 27 % a Itálii s 12 %. Největší pčet pdniků v ČR se nachází ve skupině splečnstí zpracvávajících mil. l mléka rčně (11 firem). Ve skupině pdniků zpracvávajících mil. l rčně je 7 subjektů a méně než 20 mil. l rčně zpracvává 15 pdniků. Tyt mlékárny lze charakterizvat spíše jak reginálníh významu. Při uplatnění velikstníh kritéria pdle pčtu zaměstnanců, tj. d 250 sb, je pdíl pčtu malých a střeních pdniků (MSP) v ČR v rámci bru pměrně nízký a phybuje se v psledních letech d 3 %. Pdíl MSP na pčtu zaměstnanců bru dsahuje zhruba 7 % a pdíl těcht pdniků na tržbách za vlastní výrbky se phybuje mezi 13 % až 14 %. Jak vyplynul z prjektu TRUEFOOD, v EU však mají MSP významnu pzici na trhu v některých zemích, a t zejména tehdy, zaměřují-li se především na zaručené tradiční speciality traditinal fd prducts (ZTS - TFP). Z hlediska nabídky prdukce, jsu ve struktuře pdniků zpracvávajících mlék zahrnuty všechny typy mlékáren. Pdle výrbníh prgramu jsu zastupeny jak knzumní mlékárny, s pměrně širkým výrbním prgramem, tak specializvané firmy, resp. závdy větších pdniků, např. na výrbu trvanlivéh mléka, sýrů, zakysaných výrbků apd. Některé mlékárny mají ve svém prgramu též bivýrbky. Jde splečnst Olma, a. s. Olmuc, Mlékárna Valašské Meziříčí, s. r.., Plabské mlékárny, a. s. Pděbrady, Ekmilk, s. r.. Frýdek-Místek, Lacrum Velké Meziříčí, Plastcm, a. s., Mlékárna Příšvice a Bhemik, a. s. Opčn. Většina prdukce se dstává ke sptřebiteli prstřednictvím distribučních řetězců, které vzhledem k převisu nabídky nad pptávku charakterizuje silná pzice na trhu. Tyt řetězce převážně nakupují a prdávají veškeré ptraviny, resp. sptřební zbží, cž jim dává větší manévrvací prstr, a t z hlediska marží. Značná část mlékáren má napak na dbytvém trhu slabší pzici, a t zejména tehdy, pkud nenabízejí specifické prdukty. Distribuční řetězce se prsazují nejen tlakem na ceny, ale i privátními značkami. V jejich nabídce jsu i analgvé mléčné výrbky, u nichž se mléčný tuk nahrazuje tukem rstlinným. Rzhdující část prdukce se prdává (na rzdíl d řady ptravin) v balech, které sice mléčné výrbky chrání z hlediska jejich uchvatelnsti a skladvatelnsti a plní další funkce, ale zvyšují náklady na prdukci a mhu půsbit i na živtní prstředí. Další skupinu firem jsu sušárenské splečnsti a pdniky, které mlék nevykupují z prvvýrby, ale d jiných subjektů, neb nakupují již zpracvané mléčné prdukty (sýry, tvarh či mléčný tuk) pr pužití v dalších fázích zpracvání např. na tavené sýry, tvarůžky, přepuštěné másl aj. 7

12 Syrvé mlék je zpracváván též na farmách, resp. farmářských výrbnách na různé speciality bvykle reginálníh významu, kde se zemědělská usedlst nachází. Zpracváván je nejen kravské, ale i kzí mlék, které nachází uplatnění u nárčnějšíh sptřebitele. Pr prdej syrvéh, tj. mlékárensky nešetřenéh mléka přím v místě prdukce knečnému sptřebiteli je též využíván mléčných autmatů. Pkud je autmat umístěn přím na farmě, je mlék zahrnut d prdeje ze dvra. Státní veterinární správa evidvala k celkem 241 subjektů nabízejících syrvé mlék frmu příméh prdeje na farmách a 164 mléčných autmatů. Mléčné autmaty však mhu být umístěny i mim farmu. V zájmu zajištění zdravtní nezávadnsti (mlék je kmdita citlivá na mikrrganismy vč. patgenních) je tent způsb prdeje upraven veterinárním právem tak, že prvzvatelem prdejníh autmatu je prducent mléka (bez dalších prstředníků). Nejvíce přímých prdejů mléka se uskutečňuje na Vysčině a nejvíce prdejních autmatů je umístěn ve Zlínském kraji. Knzumace tht mléka, která je zařazvána d tzv. naturální sptřeby vzrstla z 5 kg/byv./rk (2008) mezirčně na cca 7,5 kg/byv./rk (Kpáček, J. 2011) a přispěla ke zvýšení celkvé sptřeby mléka v ČR v hdntě mléčnéh ekvivalentu na byv./rk (bez másla) z 242,7 kg/byv./rk na 249,7 kg/byv./rk (ČSÚ 2010). Z th sptřeba knzumníh mléka se blíží 60 kg/byv./rk, přičemž v některých evrpských zemích je výrazně vyšší. U sýrů a tvarhů sptřeba v ČR přesáhla 16,5 kg/byv./rk, ale v některých zemích je rvněž vyšší a phybuje se v průměru mezi kg/byv./rk. D buducna lze čekávat, že sptřeba mléka a mléčných výrbků v ČR prste. Mžný ptenciál pdle Českmravskéh svazu mlékárenskéh (ČMSM) je 260 kg/byv./rk v hrizntu příštích 10 let. Dluhdbě lze čekávat tedy další nárůst sptřeby mléka, který bude d značné míry kryt dvzem finálních výrbků. Výzvu pr mlékárenský br v ČR je výrbkvá specializace a změna srtimentu vycházející vstříc diferencvaným cílvým skupinám sptřebitelů i zahraničním dběratelům. Daný prces předpkládá zejména invace prduktů, technlgií a balů. K tmut cíli služí mj. pdpůrné prgramy a z hlediska zpracvatelů mléka jde zejména : Dtační prgram MZe ČR 13. A Pdpra zpracvání zemědělských prduktů a zvyšvání knkurenceschpnsti ptravinářskéh průmyslu Největšími příjemci těcht nárdních dtací se staly (v psledních 4 letech) za hdncený br - Mlékárna KUNÍN, a. s., Olma, a. s., Mravia Lact, a. s., a Praglakts, a. s. Objem těcht dtací celkem činil 85,6 mil. Kč. Získané prstředky byly pužity především na nákup technlgických linek a strjů, zařízení suvisející s finální úpravu, na mdernizaci chlazení, skladvání a nezbytné vyvlané stavební úpravy. Jelikž je hrazena 8

13 puze část nákladů (pdíl úhrady se v jedntlivých letech mění) je knkrétní investiční akce nárčná na finanční zdrje, které musí pdniky zajistit. Prgram rzvje venkva (PRV) 7 Tent prgram z phledu ptravinářů zahrnuje: - Opatření I.1.3 Přidání hdnty zemědělským a ptravinářským prduktům Cílem patření je zlepšení knkurenceschpnsti zemědělsk-ptravinářskéh dvětví, a t zejména prstřednictvím pdpatření: - I Přidávání hdnty zemědělským a ptravinářským prduktům - I Splupráce při vývji nvých prduktů, pstupů a technlgií (resp. invací v ptravinářství Zpracvatelé mléka byli na žádstech výše uvedenu pdpru v rce 2009 zastupeni 13 %. Jednal se 27 prjektů, z th 2 byly invativníh charakteru v rámci pdpatření I Výdaje představvaly 480 mil. Kč a z th na splufinancvání připadá188 mil. Kč. V rce 2010 dšl k širšímu využití tht prgramu, s tím, že bjem prstředků na splufinancvání dále narůstá, cž vlivňuje finanční situaci mlékárenských firem a ve svých důsledcích účast na prgramu. K udržení, resp. rzvji mlékárenství je ptřeba vytvářet pdmínky nejen v rámci dmácí pdnikatelské základny, ale i na úrvni EU, zejména jde tzv. mléčný balíček, a dále tzv. balíček kvality. V nárdní plitice, jak už byl výše naznačen jde především systém pdpr přidané hdnty a knkurenceschpnsti a dále marketingvé aktivity a pdpry značkvým výrbkům, včetně pdpry krajů (reginální prdukce). Pdle ČMSM mléčný balíček představuje nvé legislativní návrhy EK a dtýká se především uzavírání smluvních vztahů mezi prvvýrbci a zpracvateli, psilvání vyjednávací pzice zemědělců, zlepšvání transparentnsti a dalších suvisejících záležitstí. Vychází se z th, že pvinné smluvní frmuláře na nárdní úrvni jsu nepřijatelné. 8 Prjednávání tht balíčku bude pkračvat během PL PRES. Balíček kvality řeší blast bchdních nrem a systémy kvality. 7 8 Prgram rzvje venkva České republiky na bdbí , jenž vychází z Nárdníh strategickéh plánu rzvje venkva, navazuje na předcházejících prgramvé dkumenty: Operační prgram Rzvj venkva a multifunkční zemědělství v České republice (OP Zemědělství), Hrizntální plán rzvje venkva ČR pr bdbí (HRDP), SAPARD a Leader ČR. Francuzská vláda představila mdel nvých smluv mezi prvvýrbci a mlékárnami. Vzájemné vztahy musí být frmulvány v písemné pdbě. Minimální délka kntraktů by měla činit pět let. Ve smluvě musí být krmě ddávanéh mléka uvedeny také specifické vlastnsti ddávanéh mléka a dhad ceny. Cenvá transparentnst by měla být sledvána státními mnitrvacími středisky pr tvrbu cen a marží. Odběratelé by museli prvvýrbcům předlžit dpvídající smluvní nabídku, jinak by hrzila pkuta. Spry by řešili mediátři. Cílem francuzskéh právníh dkumentu je psílení vyjednávací síly zemědělců a dsažení spravedlivéh rzdělení přidané hdnty mezi jedntlivé články dvětví. 9

14 Pžadvaná vyšší transparentnst a spravedlivá dělba přidané hdnty mezi jedntlivými články mléčné vertikály bude však vyžadvat i úpravu, resp. rzšíření statistických šetření na nárdní i evrpské úrvni. Dsavadní měsíční i rční přehledy se převážně zaměřují na prdukci, nákup a výrbu mléčných výrbků a služí EUROSTATu, jehž partnerem je ČSÚ a dále státní správě, zejména MZe a pdnikatelské sféře. Rzšíření by se měl týkat eknmických údajů při vylučení duplicit s ČSÚ. Jde t, aby i eknmické údaje jedntlivých článků výše zmíněné vertikály mhly být pravidelně a systematicky mnitrvány a analyzvány. ČR splu s členskými státy EU, má mžnst využít pdpru ze splečných fndů unie k prpagaci mléka a mléčných výrbků jak na splečném trhu, tak i na trzích třetích zemí. Tříletý prgram Bílé plus s celkvým rzpčtem 9,2 mil. Kč, kde spluúčast na prgramu zažádala AK ČR, by měl být financván z 50 % z fndů unie a z 30 % z nárdních zdrjů a zbytek by byl prfinancván AK ČR. Administraci tht prgramu bude zabezpečvat SZIF. Cílem účasti v tmt prgramu je zlepšení marketingu a dbytu mléka a mléčných výrbků českých prducentů. Pdpra je pskytvána i na šklní mlék. Ve šklním rce 2009/10 činila 57,0 mil. Kč (z th ze zdrjů EU 44,9 mil. Kč). Ze strany prvvýrby z celkvé mimřádné pdpry EU ve výši 300 mil. EUR připadl prducentům mléka v ČR 5,79 mil. EUR, s výplatu částky v rce V zájmu udržení stavů zvířat, v tmt případě djných krav je využíván v letech 2010 a 2011 mžnsti, které pskytuje čl. 68 nařízení Rady č. 73/2009. Pdpru prstřednictvím SZIF mhu získat i bchdní skupiny zemědělských prvvýrbců za účelem splečnéh dbytu základních zemědělských výrbků. Na trhu s mlékem byl k registrván celkem 37 dbytvých rganizací, které zhruba zprstředkvávaly nákup dvu třetin mléka ddávanéh ke zpracvání. Svým nvě zfrmulvaným psláním by tyt rganizace měly směřvat k usměrňvání tku, resp. prdeje mléka, aby nebyl živelný, tj. nedcházel k přetahvané mlék, ale aby plnily úlhu zprstředkvatele mezi tu částí prvvýrby, která je v prdukci mléka úspěšná a jeh efektivními zpracvateli. V případě zahraničních dběratelů usilvat nejen vyšší cenu, ale i další výhdy včetně kapitálvé účasti. 3 Mezinárdní srvnání a zahraniční bchd Dmácí mlékárenství je c úrvně srvnatelné s mlékárenstvím průmyslvě vyspělých zemí. V minulsti se české firmy kapitálvě pdílely v zahraničí, ale i zahraniční splečnsti měly před válku v ČR své závdy (Nestlé). Tent rzvj byl d značné míry spjat s dbrným šklstvím (d středníh až p vyské) a výzkumem. V rce 1947 byla zahájena výrba sušené dětské výživy a v rce 1968 sušených krmných mléčných směsí. V sučasnsti krmě z hlediska bratu největší mlékárenské splečnsti (Madeta, a. s.), která zůstává česku firmu, je významná část pdniků sučástí zahraničních splečnstí 10

15 především z Francie (s pdílem 17 % nakupvanéh mléka), Německa (s pdílem ve výši 22 %) a Itálie (se 4 %). Jde země, kde je mlékárenství vysku měru zapjen d tvrby přidané hdnty. K velkým zahraničním splečnstem v zemích EU patří např. Grupe Lactalis (Francie) s celkvým prdejem 4,9 mld. EUR a se 26,5 tis. zaměstnanci (2005). V ČR d tét skupiny patří mlékárna Kunín, a.s. (Ostrava Martinv) a také sýrárna v Klatvech. Další skupina - Bngrain (Francie) vykazuje prdej na úrvni 3,3 mld. EUR a zaměstnává 18,1 tis. sb (2005). V ČR splečnst Bngrain vlastní Pvltavské mlékárny, a. s. (Sedlčany) a TPK, spl. s r.. (Hdnín) a prvz Přibyslav. České firmy patří v rámci nadnárdních splečnstí z hlediska danéh srtimentu k těm významnějším (např. TPK u tavených sýrů). Tp 20 světvých zpracvatelských splečnstí měřen bratem (v mld. USD) uvádí tab. 10. Pzruhdné je, že se d tét skupiny dstaly i dvě čínské splečnsti (Mengniu a Yili). Tab Obrat TOP 22 světvých zpracvatelských splečnstí v rce 2009 (mld. USD) Přadí Název Obrat 1. Nestlé 27,3 2. Danne 16,0 3. Lactalis 11,8 4. FrieslandCampina 11,4 5. Dean Fds 9,7 6. Fnterra 9,6 7. Arla Fds 8,7 8. DFA 8,1 9. Kraft Fds 6,8 10. Saput 5,2 11. Meiji Dairies 5,1 12. Parmalat 5,1 13. Mrinaga 4,8 14. Bngrain 4,6 15. Lala 4 až Mengniu 3,8 17. Yili 3,6 18. Sdiaal 3,5 19. Land O Lakes 3,2 20. Bel 3,1 21. Tine 3,0 22. Schreiber 3 až 4 Pramen:IDF K nejvíce invujícím splečnstem patří Danne (Francie), Nestlé (Švýcarsk) a Arla (Dánsk). V blasti balů je t Tetra Pack a u ingrediencí Danisc. Ve světvém i evrpském srvnání nepatří mlékárny v ČR k velkým splečnstem. Srvnáme-li ČR s územně bdbnu a nejbližší splkvu zemí, tj. Bavrskem, které je mléčnicí Německa se 75 mlékárnami a zpracváním 10 mil. tun mléka, pak české mlékárenství zpracvává necelu jednu třetinu mléka, ale při zhruba 40 mlékárnách. Tent nepměr vede k nízké výrbní kncentraci a vyvlává ptřebu restrukturalizace a knslidace 11

16 mlékáren v ČR na vyšší kapacitu, pkud bude zajištěn její využití. T však neznamená přizpůsbení se další susední splkvé zemi, jíž je Sask s bří kapacitu na zpracvání 5 mil. l mléka (nadnárdní mlékárenská skupina MÜLLER) s rzsáhlým nákupním i dbytvým teritriem. Tent stav vyvlaný kncentrací mlékárenských kapacit na daném území zstřuje knkurenci především na dmácím mléčném trhu, která je i tak v ČR vyská. Mlékárenský průmysl EU má významné pstavení na světvém trhu. Pdle Mezinárdní mlékařská federace (IDF) jeh pdíl na světvém bchdu činil 23,5 % (2009). Vyšší pdíl na světvém bchdu má jen Nvý Zéland s 27,4 %. Zatímc u Nvéh Zélandu je nsnu exprtní kmditu sušené mlék, u EU jsu t sýry. Jednu z významných kmdit z hlediska světvéh bchdu je i másl. EU zakládá svůj exprt zejména na invacích, a t především na nvých ingrediencích (ve funkčních ptravinách), přidané hdntě a invacích v průmyslu výrby balů 9. V zahraničním bchdu zůstává ČR v pzici čistéh vývzu i v rce 2009 a vytváří kladné bchdní sald v přepčtu na ekvivalent mléka (vč. vývzu surviny), avšak byl výrazně nižší než v letech 2007 a 2008 i než v rce Vývz tuzemských mlékáren, zahrnující mlékárenské výrbky a nezpracvané mlék v přepčtu na ekvivalent mléka, klesl zejména vlivem nižšíh vývzu sušenéh dstředěnéh mléka (SOM) a sušenéh plntučnéh mléka (SPM). Z ČR byl v rce 2009 vyvezen 465 mil. l mléka jak surviny, cž představuje 17 % z prdukce mléka v prvvýrbě. Většina byla ddána d Německa. Syrvé mlék je d zahraničí ddáván, ale bez kapitálvé spluúčasti prducentů z ČR na zahraničních zpracvatelských firmách. Ddávky přírdních sýrů a tvarhů na zahraniční trhy byly mezirčně úspěšnější. Ze střednědbéh hlediska nejvyšší vývz Mléčných výrbků a zmrzlin (SKP 10.5) v hdntvém vyjádření byl dsažen v rce 2007 (téměř 15 mld. Kč), tj. před vznikem kritické situace na mléčném trhu. P vstupu d EU také pkračval rstucí trend dvzu sýrů a tvarhů, a t v bjemu větším než byl jejich vývz. V rce 2004 činil imprt u těcht kmdit 31 tis. t a v rce 2009 již 74 tis. t. U tekutých mlék a smetan, jak jedné z hlavních plžek též vzrstl imprt, a t ze 72 tis. t v rce 2004 na 109 tis. t v rce Obdbně tmu byl i u másla a dalších výrbků. V důsledku růstu dvzu mléčných výrbků a vývzu mléčné surviny se na tuzemském trhu nabízejí větší měru mlékárenské výrbky vyšší přidané hdnty, která ale byla vyrbena v zahraničí. Vývj zahraničníh bchdu s mlékárenskými výrbky v b. c. v rce 2009 ukazuje tab. 11 s pzitivním saldem cca 2,5 mld. Kč. 9 Mderní baly zajišťují dstatečnu trvanlivst, eknmiku balení (jde např. pužití slabších flií, resp. recyklvatelných mnfólií a jiných druhů fólií) a také dcílení atraktivníh vzhledu mlékárenskéh výrbku a snadné tevírání balu. 12

17 Tab Zahraniční bchd s mléčnými výrbky a zmrzlinu v b. c. v rce 2009 CPA 3 místa Dvz v mil. Kč Vývz v mil. Kč Sald v mil. Kč Čistá hmtnst v kg Mléčné výrbky a zmrzlina 9 812, , , Pramen: ČSÚ z databáze MPO Největším dběratelem mlékárenských výrbků v rce 2009 (pčítán z hdnty vývzu) byl především Německ s 33,8% pdílem, dále Slvensk (19,6 %) a Itálie (12,0 %). U dvzu mlékárenských výrbků d ČR, největšími dvzci byl Německ s 39,4% pdílem, dále Plsk (28,5 %) a Slvensk (14,4 %). Na pdpru vývzu českých mléčných výrbků d tzv. třetích zemí byly z rzpčtu EU v rce 2009 vyplaceny vývzní subvence ve výši téměř 70 mil. Kč, z th na másl 10 mil. Kč, na SOM 25 mil. Kč na SPM 21 mil. Kč a na sýry 13 mil. Kč. Syrvé kravské mlék při zhruba 0,4 mld. l, tj. 17,5 % pdílu na tuzemské prdukci a při mírně klesající tendenci je ddáván d Německa (zejména d Bavrska a Saska). Vzhledem k uzavření dluhdbých smluv mezi ddavateli a dběrateli nelze předpkládat, že by byly tyt smluvní vztahy v následujících letech uknčeny. Ztráta surviny vede v etapě rzkmitání nákupních cen mléka d výhdnější plhy CZV v důsledku jevu přetahvání survinu, které může vést u některých kapacit, ale i pr celé pdniky k uknčení pdnikání. 4 Finanční analýza Základní databázvý zdrj pr finanční analýzu bru Výrby mléčných výrbků (CZ-NACE 10.5) za bdbí tvří údaje z resrtníh výkazu Res/MPO/P3-04, jenž je platný pr eknmické subjekty v průmyslu, stavebnictví, bchdě a vybraných službách. Tent čtvrtletní statistický výkaz sleduje tkvé finančně-eknmické údaje. A dále pak údaje ze čtvrtletníh výkazu P6-04 finančních ukazatelích, který bsahuje stavvé a vybrané tkvé ukazatele. Jde eknmicky aktivní pdniky s 250 a více zaměstnanci a údaje z vybranéh subru pdniků s 50 a více zaměstnanci. Z hlediska datvé základny jde užší rzsah v prvnání s kap. 1, kde byly k dispzici údaje za celý br (veškeré subjekty d něj zařazené). Nicméně i databázvý zdrj pužitý pr finanční analýzu charakterizuje rzhdující pdíl na eknmice bru. Přílha 1 uvádí přehled 24 základních eknmických indikátrů sledvanéh bru v časvé řadě 2007 až 2009 v prvnání se stejnu řadu za dvětví výrby ptravinářských výrbků celkem. U jedntlivých skupin pměrvých, resp. pdílvých ukazatelů řazených z hlediska systému finanční analýzy se eknmická situace z hrizntálníh phledu jeví takt: 13

18 - U ukazatelů rentability jak je čistá výnsnst vlastníh kapitálu (ROE 10 - Return n Equity) a dalších indikátrů náležejících d tét blasti je zřejmý výrazný prpad v bdbí recese (2008) a následný vzestup (2009), kdy výsledky bru jsu dknce nad úrvní dvětví celkem, nikliv však u nett rentability tržeb. Z uvedenéh vyplývá nízká výnsnst kapitálu pr vlastníky v bdbí recese, cž by měl být puze přechdný stav. - U likvidity 11, která vypvídá finanční situaci bru též z phledu krátkdbé platební schpnsti je u všech tří sledvaných ukazatelů z hlediska vývjvých tendencí i v prvnání s dvětvím celkem situace bdbná jak u indikátrů rentability. V rce 2009 ve srvnání s rkem 2008 se br vzhledem k dvětví celkem výrazně liší v kamžité likviditě, která u danéh ukazatele vykazuje vyšší hdntu. V zájmu věřitelů (především krátkdbých) je prkázání vyšších hdnt ukazatelů likvidity. - U věřitelskéh rizika bru vyjádřenéh pdílem cizíh kapitálu a statních pasiv k pasivům celkem dšl v rce 2009 k pklesu, i když ukazatel zůstává nad úrvní dvětví celkem. Z th je zřejmé, že dšl k pklesu zadlužensti cizím kapitálem. - Zadluženst vlastníh kapitálu i úvěrvá zadluženst (z hlediska přijatých bankvních úvěrů) hdncenéh bru se při výkyvu v rce 2008 výrazně snížila, přest však překračuje úrveň dvětví celkem. Míra dluhdbé zadlužensti vlastníh kapitálu (vycházející z dluhdbých závazků a úvěrů) jednak dále vzrstla, ale je i nad úrvní dvětví celkem. Pdíl závazků na vlastním kapitálu pírající se dluhdbé závazky je pměrně vyský. Vyská zadluženst bru (aniž by byla ptimální výše stanvena) d značné míry suvisí s pměrně vyským čerpáním investičních úvěrů některými firmami d nvých technlgií ve spjení s pdpůrnými prgramy. Jedná se jev, který může být při celkvé příznivém vývji bru z dluhdbéh hlediska pzitivní. - Prduktivita vlženéh kapitálu (vycházející z tržeb i vlastníh kapitálu) trvale v hdncených letech klesala. Obdbně tmu byl i ukazatele aktiv na pracvníka. Nejednal se však rapidní pkles a svu úrvní prduktivita vysce překračuje úrveň dvětví celkem. - Efektivnst úvěrů bru, jež vyjadřuje vygenervaný výsledek hspdaření na 1 Kč z bankvních úvěrů, i jejich návratnst dsáhla v rce 2009 zhruba úrvně dvětví celkem, i když tat efektivnst ještě v rce 2007 vysce překračvala hdntu vykazvanu právě za dvětví celkem a u návratnsti tmu byl napak. Z th je patrné, že v rce 2008, kdy se br dstal d recese, efektivnst úvěrů výrazně klesla, se záprným dpadem na jeh finanční stabilitu. 10 Ukazatel vypvídá míře využití vlastníh kapitálu. Pkud hdnta ROE klesá pd úrveň úrků, ztrácí investři br zájem. 11 Za ptimální hdnty u ukazatele kamžité likvidity je pvažván rzpětí 0,2 0,5, u phtvé likvidity pak hdnty vyšší než 1,5 a u celkvé likvidity větší než 2,5. 14

19 - Úrkvé zatížení v krizvém rce 2008 u bru nebývale vzrstl, ale v rce 2009 výrazně klesl i pd úrveň ukazatele za dvětví celkem. Příčinu vyskéh úrkvéh zadlužení v rce 2008 je nepměr, vyvlaný nízku tvrbu hspdářskéh výsledku v relaci ke značné výši úrků, které by v případě delšíh trvání recese br hržvaly, cž ale s hledem na vývj v rce 2009 naknec nenastal. - Dba bratu zásb u bru při výkyvu v rce 2008, kdy při snížené pptávce tat dba vzrstla, za celkvé bdbí tří let klesala, cž dkumentuje efektivnější využití zásb s pzitivním dpadem na zkrácení i na dbu splatnsti phledávek. Z celkvéh psuzení eknmické situace bru vyplývá z hlediska manažerskéh rzhdvání ptřeba zaměřit pzrnst prvzvatelů mlékárenských firem na zvyšvání rentability především cestu vyššíh využití vlastníh kapitálu. Dále by rzhdvací prces měl směřvat k psilvání růstvé tendence zejména u ukazatele čisté výnsnsti pasiv splu se zlepšváním hspdářských výsledků. Dpručení však bude btížné realizvatelné s hledem na růst cen vstupů včetně ceny nakupvanéh mléka jak základní surviny. V rce 2010 CZV za mlék celkem vzrstla na 7,42 Kč/l, ve srvnání s rkem 2009, kdy činila puze 6,14 Kč/l a tím i narůstala i celkvá nákladvst. Mlékárenské pdniky by měly především lépe zhdncvat nakupenu survinu ve finálních výrbcích pžadvaných sptřebitelem, a t cestu především invací své prdukce. S cílem hluběji analyzvat eknmicku úrveň bru byl ještě pužit pyramidvý rzklad mezirční změny (2009/2008) eknmické přidané hdnty (EVA), uvedený v přílze 2. Prvnáván je mlékárenský br s dvětvím výrby ptravin celkem. 12 Tent způsb hdncení byl zvlen prt, že vytváření eknmické přidané hdnty zabezpečuje eknmicku návratnst včetně zahrnutí prtunitních nákladů suvisejících s nasazením vlastníh kapitálu a je jedním s cílů pdnikání. V hdncených letech 2008 a 2009 vykazval br, ale i dvětví záprnu hdntu eknmické přidané hdnty, a t prt, že náklady na vlastní kapitál byly vyšší než dsahvaná rentabilita vlastníh kapitálu (ROE) Hdnta alternativníh nákladu na kapitál (r e ) byla u bru i za dvětví v rce 2009 zhruba na stejné úrvni. 13 K výraznější změně v rámci bru, a t ke zlepšení dšl u ukazatele relace čistéh zisku k zisku před zdaněním, cž vypvídá daňvé redukci. U dvětví tt zvýšení nebyl 12 K prvnání byla pužita metdika INFA. Tent diagnstický systém finančních indikátrů vznikl ve splupráci MPO, VŠE v Praze a firmy Ivan Neumaier. Služí k identifikaci hlavních přednstí firem, v našem případě hdncenéh bru a pmáhá pdhalit prblémy, aby mhl být přistupen k jejich řešení a frmvání strategie. 13 Alternativní náklad na vlastní kapitál je sučtem bezrizikvé sazby a rizikvé přirážky. Bezrizikvá sazba vychází z výnsu 10 letých státních dluhpisů (pdle ČNB). Rizikvá přirážka vychází z finanční struktury, finanční stability, pdnikatelskéh rizika a likvidnsti akcií. 15

20 tak výrazné. U indikátru rentability vlastníh kapitálu, jak u bru, tak u dvětví celkem mezirčně dšl k jeh zvýšení v rce V prvzní blasti u mlékárenskéh bru dšl k výraznému mezirčnímu zvýšení hdnty rentability aktiv (EBIT 14 /aktiva) a ukazatel téměř dsahuje úrvně dvětví. Daný pzitivní vývj vyplynul z růstu bratu. Z hlediska finanční plitiky (plitiky kapitálvé struktury) se zlepšil pdíl úplatných zdrjů k aktivům, ale je nižší než vykazuje dvětví celkem. Pkud jde likviditu, jeví se u bru v prvnání s dvětvím slabší. Kmplexní rzklad eknmické přidané hdnty bru CZ-NACE 10.5 (včetně údajů) je zachycen v přílze 2 (schéma č. 1) a za CZ-NACE 10 celkem rvněž v přílze 2 (schéma č. 2). 5 SWOT analýza mlékárenskéh průmyslu Uvedená SWOT analýza vychází z pzice bru, jeh prdukčních charakteristik, pdnikatelské struktury, mezinárdníh srvnání a finančně eknmickéh vývje, tj. z částí, které byly v předchzím textu analyzvány. Silné stránky (S): mlékárenství je v ČR rzvinutým brem dluhdbě úzce spjatým s tradicí, výzkumem a dbrným šklstvím; zůstává klíčvým sektrem ptravinářské výrbní struktury (pdílí se 18 % na tržbách, 12 % na ÚPH a 10 % na zaměstnansti); mlékárenský průmysl se stal lákavým brem pr vstup zahraničníh kapitálu; prkazuje výhdy ze specializace u mderních mlékárenských prvzů. Slabé stránky (W): pmalý prces knslidace výrbní základny při nízké úrvni kncentrace výrby; rztříštěnst zpracvatelských kapacit snižuje knkurenceschpnst bru; nižší úrveň prpjensti se zemědělsku prvvýrbu bez dluhdbějších vazeb; slabší pzice na dbytvém trhu ve vztahu k distribučním řetězcům; nestabilní eknmická situace bru. Příležitsti (O): prstr pr zvýšení výknnsti mlékárenských splečnstí vlivem čekávanéh růstu dmácí sptřeby mléčných výrbků; invace zalžené především na rzšíření srtimentu, nvých ingrediencích, resp. jejich nvých vlastnstech (funkční ptraviny) a lepších balech; 14 EBIT (Earnings Befre Interest and Taxes) zisk před zaplacením úrků a před zdaněním, tzn. hrubý zisk plus hrazené úrky. 16

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Bereme na sebe vaše rizika

Bereme na sebe vaše rizika Bereme na sebe vaše rizika Na c se můžete těšit Kd jsme a čím Jak 2 Přednášející Kd jsme a čím Jan Dubec Člen dzrčí rady EGAP Veducí ddělení pjištění teritriálních rizik 3 22 let pdprujeme český exprt

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Cukr nad kvótu Základní informace

Cukr nad kvótu Základní informace Cukr nad kvótu Základní infrmace V Praze dne 17.12.2014 Ing. Karlína Hermannvá Oddělení nárdních dtací a cukerných kvót Základní pjmy: Průmyslvá survina průmyslvý cukr, průmyslvá isglukóza neb inulinvý

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013 Analýzy a dpručení Unipetrl, a.s. Nvé cenění Unipetrl, a.s. Dpručení: Držet Cílvá cena: 175 Kč 21.5.2013 Unipetrl, a.s. Nvé dpručení - držet Předešlé dpručení držet Nvá cílvá cena 175,- Kč Předešlá cílvá

Více

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

JUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1

JUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1 JUDr. Vladimír Gašpar www.rrajm.cz 1 Struktura prezentace Rámcvé zhdncení implementace RIS I.,II. Metda frmulace RIS 3 Priritní sy a cíle RIS 3 Akční plán RIS na léta 2009-13 www.rrajm.cz 2 Reginální invační

Více

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 ...,,,...,,,..., PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 I. Obecné údaje Název: Sídl: Právní frma: IČ: Předmět pdnikání: Datum vzniku splečnsti: Rzvahvý den: Datum sestavení účetní závěrky: Technické služby

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů: FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010 AAA AUTO Grup zveřejnila své neauditvané knslidvané hspdářské výsledky za první čtvrtletí rku 2010 Praha / Budapešť, 31. května 2010 Dle hspdářských výsledků za první čtvrtletí rku 2010, které splečnst

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit)

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit) XTB-Trader DMA Příkazy k nákupu či prdeji akcií zadáváte jednduše přím v platfrmě XTB-Trader. V kénku pr nastavení nvéh pkynu vepište pčet kusů akcií, které chcete zbchdvat. Zastavení ztrát (Stp Lss) a

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) www.thunva.cz Kapitla 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ RODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) Mdel 45 (mdel s multiplikátrem): prvnává skutečně vytvřený prdukt (HD) a plánvané výdaje, které zamýšlejí ek. subjekty

Více

Investice do budoucích profesí a dovedností

Investice do budoucích profesí a dovedností Investice d buducích prfesí a dvednstí Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí Shrnutí Elektřina, plyn, vda a dpady Autři: dr. E. Dijkgraaf (ed.) (SEOR Erasmus University)

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV???

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV??? C dál p registraci Žádsti dtaci z PRV??? Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva: Evrpa investuje d venkvských blastí. 1. Písemné vyrzumění registraci Žádsti na RO SZIF v Brně: Pté lze: realizvat způsbilé

Více

Bezkontaktní platby v českém obchodě

Bezkontaktní platby v českém obchodě Bezkntaktní platby v českém bchdě Piltní prjekt NFC plateb Ing. Dr. M. Exner, CIO Glbus Retail Summit, Praha 01.02.2012 Elektrnické platby v Glbusu Akceptace platebních karet (ČS) 10/1998 Akceptace platebních

Více

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

Více

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod Výzva k pdání nabídky na veřejnu zakázku: Právní služby a pradenství pr Reginální radu reginu sudržnsti Jihvýchd zadávanu pdle 6 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, jak zakázku

Více

Pravidla pro poskytování příspěvku na náklady spojené s reprezentací mládeže na mezinárodních závodech v roce 2013

Pravidla pro poskytování příspěvku na náklady spojené s reprezentací mládeže na mezinárodních závodech v roce 2013 Pravidla pr pskytvání příspěvku na náklady spjené s reprezentací mládeže na mezinárdních závdech v rce 2013 Stav vychází z kalendáře IFSC k 15.1.2013 Obtížnst: 2 závdy EYC + MEJ + MSJ Buldering: 3 závdy

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Referenční obsah kyslíku % O 2. Emisní limit v mgm 3 vztaženo na normální podmínky a suchý plyn CO org. látky jako TOC

Referenční obsah kyslíku % O 2. Emisní limit v mgm 3 vztaženo na normální podmínky a suchý plyn CO org. látky jako TOC 1) Ovzduší 1. Budu ddržvány navržené emisní limity u středníh zdrje znečišťvání vzduší dle tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Emisní zdrje a navržené závazné emisní limity Jmenvitý tepelný výkn (MW) Emisní limit

Více

HACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa

HACCP Ústav konzervace potravin a technologie masa Systém kritických bdů HACCP Ústav knzervace ptravin a technlgie masa C je HACCP? HACCP nejsu kritické bdy Zejména preventivní systém!! zdravtní nezávadnst Spíše dlžení uplatnění určitých principů než dknalá

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více