BULLETIN ÚZEI. č. 12/2011 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Transkript

1 BULLETIN ÚZEI č. 12/2011 Ústav zemědělské eknmiky a infrmací

2

3 STRUKTURÁLNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY MLÉKÁRENSKÉHO OBORU V ČR OBSAH Úvd Pzice mlékárenskéh bru v ptravinářské struktuře Pdnikatelská struktura bru Mezinárdní srvnání a zahraniční bchd Finanční analýza SWOT analýza mlékárenskéh průmyslu Výhled bru Závěr PŘÍLOHY... 21

4

5 Úvd Mlék a mléčné výrbky jsu základem zdravé výživy a významné z hlediska jejich nutriční hdnty. Prt hdncení mlékárenskéh bru bvykle vychází z hdncení výrby c d bjemu, šíře srtimentu, jeh kvality, slžení mléčných výrbků, technickéh rzvje, přidané hdnty a dalších parametrů. V tmt příspěvku je analyzván br výrby mléčných výrbků v ČR z eknmickéh úhlu phledu. Zpracvání tét analýzy je dán situací, d které se tent br dstal v návaznsti na světvu eknmicku krizi, která pstihla v minulých letech významné průmyslvé země a měla dpad i na ČR, pr níž je charakteristická pměrně tevřená eknmika, závislá zejména na zahraničně bchdní splupráci se susedními zeměmi EU. Nejen světvá eknmika, ale i mléčný trh prcházel d plviny rku 2008 hlubku glbální krizí. K tmut vývji přispěl především t, že vyské ceny mléčné surviny z bdbí knjunktury (2007, resp. prvních měsíců 2008) vedly k růstu prdukce mléka, zatímc sptřeba mléčných výrbků jak celek se tak vyským tempem nezvyšvala. Mléčný trh se stal v EU přebytkvým, vytvářely se zásby, a ceny ve vertikále mléka výrazně klesly. Pr tent trh je ve světvém měřítku příznačná asymetričnst, tj. vyská míra růstu prdukce v rzvjvých zemích, při mál dynamickém vývji na trhu ve vyspělých zemích. Mlékárenský průmysl v ČR se dstal d recese v rce 2008 a pkračval v nepříznivém vývji výknnsti i v rce 2009, měřen tržbami, při mezirčním růstu účetní přidané hdnty (ÚPH) a hrubéh peračníh přebytku v rce Vzhledem k úzkému prpjení celéh mléčnéh řetězce, zejména zpracvatelů s prvvýrbu, jeví se ptřeba ddavatelský řetězec mléka stabilizvat, a t tak, aby se zbavil neefektivnstí a nízké výknnsti a psílila se jeh knkurenceschpnst ve všech jeh článcích (prducenti mléka, zpracvatelé, distribuce velkbchd a malbchd). V tét analýze bude věnvána pzrnst zpracvatelskému článku, a t jeh pzici, pdnikatelské struktuře, eknmické situaci, mezinárdnímu kntextu a zahraničnímu bchdu. Získané pznatky budu využity pr SWOT analýzu a charakteristiku mžnéh vývje bru d buducnsti. 1

6 1 Pzice mlékárenskéh bru v ptravinářské struktuře Obr Výrby mléčných výrbků (statisticky sledván jak CZ-NACE ) svými dsahvanými prdukčními ukazateli patří v ČR ke klíčvým ptravinářským brům a lze jej charakterizvat z dluhdbéh hlediska jak zralý průmyslvý br. V ČR v rámci dvětví Výrby ptravinářských výrbků (CZ-NACE 10) se na bjemu tržeb za prdej vlastních výrbků a služeb (VV a S) b. c. v rce 2009 br pdílel 18,1 %, účetní přidanu hdntu (ÚPH) však jen 11,9 % a pčtem zaměstnanců 9,8 %. Z psuzení míry specializace ptravinářství na mlékárenství v ČR vyplývá hdnta indexu 1,29 (dhad), cž znamená, že v prvnání s EU je specializace u hdncenéh bru vyšší. 2 Pzice hdncené výrby se dvíjela d celkvé prdukce mléka v rce 2009 ve výši 2 707, 6 mil. l, cž představval mezirční úbytek vyrbenéh mléka 0,7 %. V důsledku dalšíh růstu vývzu syrvéh mléka ke zpracvání v zahraničí a růstu naturální sptřeby, resp. prdeje ze dvra či autmatů, klesl využití dmácí tržní prdukce ke zpracvání v ČR. Z celkvéh bjemu mil. l mléka ddanéh ke zpracvání nakupily v kalendářním rce 2009 tuzemské mlékárny jen mil. l. Nákup mléka tuzemskými mlékárnami d dmácích výrbců byl tak mezirčně 3,2 % nižší, za situace, kdy část nakupenéh mléka byla vyvezena k dalšímu zpracvání mim ČR. Celkvý bjem mléčné surviny, vyvezené výrbci a zpracvateli dsáhl 17,5 % tržní prdukce mléka (Panrama ptravinářskéh průmyslu 2009). Nákup mléka d tuzemských mlékáren se s určitými výkyvy snižval již delší dbu a pkles pkračval i p vstupu d EU. Pstupné snižvání stavů djených krav byl z větší části kmpenzván nárůstem průměrné rční djivsti. Určitu úlhu z hlediska mezení míry zpracvání mléka v tuzemsku sehrály i dbytvé rganizace, které svůj vyjednávací vliv psílily v zájmu vyššíh zpeněžvání mléka, uplatněním ddávek d zahraničních mlékáren. Z analýz prvedených v zemědělství (viz např. Bulletin ÚZEI č. 7/2011) vyplynula ptřeba ptimalizace (knslidace) dbytvých rganizací takvým způsbem, aby byly dstatečně silným partnerem dběratelů, cž platí i pr mlék. Kvalita nakupvanéh mléka byla standardně na vyské úrvni, v rce 2009 byl 98,5 % nakupenéh mnžství v 1. a vyšší třídě jaksti. Základní prdukční a eknmické charakteristiky hdncenéh bru 3 se vyvíjely takt: NACE Nmenclature generále des Activités écnmiques dans les Cmmunautés Eurpénnes (statistická klasifikace eknmických činnstí). Index vyjadřuje pdíl mlékárenství v brvé struktuře ptravinářství v ČR dělený pdílem mlékárenství v brvé struktuře EU celkem; při hdntě indexu vyššíh než jedna znamená, že v uvedené zemi je pdíl zkumanéh bru vyšší než činí průměr EU. Z hlediska údajvé základny jsu pužita data za všechny fyzické a právnické sby zapsané d bchdníh rejstříku výkaz ČSÚ P5-01 i za fyzické sby nezapsané d bchdníh rejstříku výkaz P4-01 v letech a za rk 2009, kde se jedná dhad MPO knzultvaný s MZe. Odhad byl vytvřen na základě čtvrtletních údajů a zpřesněná data za psledně zmíněný rk nejsu k dispzici. 2

7 Vlivem změn ve struktuře prdukce a při nižším bjemu zpracvanéh mléka, dšl p růstu d rku 2007, v následujících letech u sledvanéh bru ke snížení tržeb za prdej vlastních výrbků (VV) a služeb (S) v b. c. (tab. 1). U celéh dvětví CZ-NACE 10 výrazný pkles u tht ukazatele nastal až v rce Tab. 1 - Tržby za prdej vlastních výrbků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 97,8 108,4 93,6 91,1 CZ-NACE mezirční index x 98,0 105,8 100,6 88,8 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Výknvá sptřeba u sledvanéh bru v hdncených letech vykázala při určitém klísání klesající tendenci. Na jejím výsledku v rce 2009 se pdílel především pkles cen nakupvanéh mléka a pkles výrby. Na základě dhadu dšl k pklesu výknvé sptřeby prti rku ,3 % (tab.2). Obdbný vývj byl zaznamenán v celém ptravinářském sektru. Tab. 2 - Výknvá sptřeba v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 97,4 106,6 95,0 84,7 CZ-NACE mezirční index x 96,8 107,8 101,8 84,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO V hdncených letech se u mlékárenskéh bru, přes určité výkyvy, udržel růstvý trend u ukazatele ÚPH v b. c. (tab. 3). Tent br se v ukazateli ÚPH za CZ-NACE 10 celkem umístnil na třetím místě. Tt výrazné zvýšení vyplývá ze změny struktury prdukce (růst výrby jgurtů, pkles výrby sušenéh mléka apd.) při snižvání výrbní sptřeby. Tab. 3 - Účetní přidaná hdnta v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 95,3 132,2 85,8 120,2 CZ-NACE mezirční index x 98,6 109,8 98,9 104,8 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO 3

8 C d pčtu zaměstnanců, dšl v rce 2009 prti předchzím letům, kdy dcházel k redukci zaměstnanců, ke zvýšení 1,5 %, cž suvisí s rzšířením výrby jgurtů, s vyšší pracvní nárčnstí ve vícesměnných prvzech a dále s rzšířením srtimentu knzumníh mléka. Dluhdbá redukce výrby sušenéh mléka a másla a centralizace jejich zpracvání vedla ke snížení zaměstnansti bru v předchzích letech. Od rku 2005 tak pkles zaměstnansti představuje 15,3 % (tab. 4). V ptravinářském dvětví celkem pkles zaměstnansti pkračval i v rce Tab. 4 - Pčet zaměstnaných sb v letech (sb) CZ-NACE mezirční index x 92,3 96,0 94,2 101,5 CZ-NACE mezirční index x 95,3 98,6 96,8 96,6 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO V rce 2009 při rzšíření pčtu zaměstnanců dšl u mlékárenskéh bru pdle dhadu mezirčnímu růstu sbních nákladů 5,3 %. Růstvý trend lze zaznamenat již d rku 2007 (tab. 5) a byl vlivněn zvyšváním mezd. Obdbný vývj nastal i v rámci celéh sektru. Tab. 5 - Osbní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 98,5 107,3 101,4 105,4 CZ-NACE mezirční index x 99,0 107,2 106,6 105,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Nárůst prduktivity práce sledvanéh bru s výkyvem v rce 2008 (bdbí začínající recese) vyplývá především z růstu ÚPH při pklesu výknvé sptřeby a vlivněn byl i vývjem zaměstnansti. Pr prvnání ptravinářský sektr (CZ-NACE 10) celkem vykazuje prduktivitu práce ve výši 533,4 tis. Kč na zaměstnance, a mlékárenský br v tmtéž ukazateli v rce 2009 dspěl d úrvně 647,2 tis. Kč (tab. 6). 4

9 Tab. 6 - Prduktivita práce z účetní přidané hdnty v b.c. v letech (tis. Kč/zaměstnance) CZ-NACE ,6 435,4 599,8 546,7 647,2 mezirční index x 103,3 137,7 91,1 118,4 CZ-NACE ,9 432,3 481,3 491,8 533,4 mezirční index x 103,5 111,3 102,2 108,4 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO Hrubý perační přebytek 4, vykazuje při určitých výkyvech rstucí trend (tab. 7). Tent nárůst se zakládá na snížení nákladvsti některých vstupů (pkles výknvé sptřeby). Tab. 7 - Hrubý perační přebytek v b. c. v letech (mil. Kč) CZ-NACE mezirční index x 89,8 178,9 68,4 144,9 CZ-NACE mezirční index x 98,1 113,6 88,4 104,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 dhad MPO 2 Pdnikatelská struktura bru Z retrspektivy vyplývá, že trvale klesá pčet mlékáren 5. Pčet pdniků (jak právních subjektů, nichž byly čerpány prdukční a eknmické údaje uvedené v kapitle 1) je zřejmý z tab. 8. Z hlediska perspektivy lze usuzvat, že tent trend bude i nadále pkračvat jak důsledek výrbní kncentrace, která se jeví nezbytná z hlediska udržení knkurenceschpnsti. Tab. 8 - Pčet pdniků spadajících d CZ-NACE 10.5 v letech CZ-NACE mezirční index x 95,4 100,0 94,7 97,2 Pzn.: předběžné údaje ČSÚ; rk 2009 vlastní dhad MPO 4 5 Hrubý perační přebytek je rzdílem účetní přidané hdnty a sbních nákladů. Hrubý perační přebytek udává, klik zůstane pdniku z přidané hdnty p úhradě sbních nákladů, dalších nákladů a na tvrbu zisku. Jeh zařazení d analýzy má pr pdnikatele význam především v krizvých bdbích. P rce 1918 byl v ČR 532 mlékáren (z th 116 jen sběrných, 62 knzumních, 214 másláren, 66 sýráren, 38 tvarůžkáren a 36 brynzáren). Převládaly malé prvzy (s rční ddávku d d l). Před přechdem k tržní eknmice (1989) byl mlék zpracváván ve 113 mlékárnách a v sučasnsti je t již méně než jedna plvina stavu z rku

10 Z hlediska velikstní struktury a vazby na zemědělství je významnu charakteristiku struktura pdnikatelské základny členěná pdle bjemu zpracvanéh mléka. Největších 10 pdniků za rk 2009 z hlediska tht bjemu je uveden v tab. 9. Tab. 9 - Deset největších mlékárenských splečnstí v ČR v rce 2009 Přadí Název Sídl firmy Objem zpracvanéh mléka za rk 2009 (mil. litrů) 1 MADETA, a.s. Č.Budějvice Praglakts, a.s. Praha OLMA, a. s. Olmuc Mlékárna Hlinsk, s.r.. Hlinsk PROTEIN.MLÉKO.LAKTOSA, Mlékárna KUNÍN, a.s. a.s. Kunín NET Kralvice, spl. s.r.. Kralvice 92 7 Jarměřická mlékárna, a.s. Jarměřice 87 8 Mravia Lact, a.s. Jihlava 87 9 Orrer, a.s. Litvel MILTRA B, s.r.. MěstečkTrnávka 70* Pramen: ČMSM, * dhad Výše uvedených 10 TOP pdniků zpracvává rčně zhruba dvě třetiny nabídky mléka v ČR a pět největších téměř jednu plvinu, cž ptvrzuje jejich mimřádně silné pstavení na dmácím nákupním trhu. Z těcht 5 TOP splečnstí (každá z nich) zpracvává více jak 100 mil. l rčně (první dvě dhrmady více jak 0,5 mld. l). Při psuzení úrvně zhdncení 6 jednh litru nakupenéh mléka se ukazují mezi těmit mlékárnami značné rzdíly v rzmezí d 10 Kč d 19 Kč, cž ukazuje na diferencvanst výrbních prgramů a rzdílné uplatnění výhd specializace a tržní síly. Dkládá t i přadí 10 TOP pdniků pdle bratu, které se phybuje v rzmezí d 5,7 mld. Kč d zhruba 1 mld. Kč (2009), jež se však dlišuje d přadí pdle bjemu zpracvávanéh mléka. Lze dhadnut (statisticky není sledván), že zpracvatelská kapacita těcht splečnstí je zejména při pklesu nákupu mléka méně využita, přičemž míru využití se individuálně pdniky resp. jejich závdy pměrně značně liší. Zhlednit je nutn t, že instalvaná kapacita s hledem na sezónnst nákupu mléka musí být vždy vyšší, aby mlék mhl být zpracván i v bdbí nákupní špičky. Pdíl na tržbách za VV a S zpracvatelů mléka za těcht pět největších firem v ČR přesahuje hranici 40 %, cž dkládá, že knkurenční prstředí dmácích prducentů, byť se zahraniční účastí je na dbytvém trhu zachván, cž však nemusí platit pr specifický srtiment mlékárenských výrbků. Úrveň kncentrace je bdbná jak ve Francii a Německu, kde pdíl prdeje jak uvádí Tacken et al (pdle Eurstatu za rk 2005) 6 Ukazatel zhdncení v tmt případě vyjadřuje, klik se z 1 litru nakupenéh mléka vygeneruje tržeb. 6

11 činil 43 % (4 největší firmy) a nejvyšší byl v Nizzemsku 77 % (tři největší splečnsti) a pměrně nízký např. v Plsku s 27 % a Itálii s 12 %. Největší pčet pdniků v ČR se nachází ve skupině splečnstí zpracvávajících mil. l mléka rčně (11 firem). Ve skupině pdniků zpracvávajících mil. l rčně je 7 subjektů a méně než 20 mil. l rčně zpracvává 15 pdniků. Tyt mlékárny lze charakterizvat spíše jak reginálníh významu. Při uplatnění velikstníh kritéria pdle pčtu zaměstnanců, tj. d 250 sb, je pdíl pčtu malých a střeních pdniků (MSP) v ČR v rámci bru pměrně nízký a phybuje se v psledních letech d 3 %. Pdíl MSP na pčtu zaměstnanců bru dsahuje zhruba 7 % a pdíl těcht pdniků na tržbách za vlastní výrbky se phybuje mezi 13 % až 14 %. Jak vyplynul z prjektu TRUEFOOD, v EU však mají MSP významnu pzici na trhu v některých zemích, a t zejména tehdy, zaměřují-li se především na zaručené tradiční speciality traditinal fd prducts (ZTS - TFP). Z hlediska nabídky prdukce, jsu ve struktuře pdniků zpracvávajících mlék zahrnuty všechny typy mlékáren. Pdle výrbníh prgramu jsu zastupeny jak knzumní mlékárny, s pměrně širkým výrbním prgramem, tak specializvané firmy, resp. závdy větších pdniků, např. na výrbu trvanlivéh mléka, sýrů, zakysaných výrbků apd. Některé mlékárny mají ve svém prgramu též bivýrbky. Jde splečnst Olma, a. s. Olmuc, Mlékárna Valašské Meziříčí, s. r.., Plabské mlékárny, a. s. Pděbrady, Ekmilk, s. r.. Frýdek-Místek, Lacrum Velké Meziříčí, Plastcm, a. s., Mlékárna Příšvice a Bhemik, a. s. Opčn. Většina prdukce se dstává ke sptřebiteli prstřednictvím distribučních řetězců, které vzhledem k převisu nabídky nad pptávku charakterizuje silná pzice na trhu. Tyt řetězce převážně nakupují a prdávají veškeré ptraviny, resp. sptřební zbží, cž jim dává větší manévrvací prstr, a t z hlediska marží. Značná část mlékáren má napak na dbytvém trhu slabší pzici, a t zejména tehdy, pkud nenabízejí specifické prdukty. Distribuční řetězce se prsazují nejen tlakem na ceny, ale i privátními značkami. V jejich nabídce jsu i analgvé mléčné výrbky, u nichž se mléčný tuk nahrazuje tukem rstlinným. Rzhdující část prdukce se prdává (na rzdíl d řady ptravin) v balech, které sice mléčné výrbky chrání z hlediska jejich uchvatelnsti a skladvatelnsti a plní další funkce, ale zvyšují náklady na prdukci a mhu půsbit i na živtní prstředí. Další skupinu firem jsu sušárenské splečnsti a pdniky, které mlék nevykupují z prvvýrby, ale d jiných subjektů, neb nakupují již zpracvané mléčné prdukty (sýry, tvarh či mléčný tuk) pr pužití v dalších fázích zpracvání např. na tavené sýry, tvarůžky, přepuštěné másl aj. 7

12 Syrvé mlék je zpracváván též na farmách, resp. farmářských výrbnách na různé speciality bvykle reginálníh významu, kde se zemědělská usedlst nachází. Zpracváván je nejen kravské, ale i kzí mlék, které nachází uplatnění u nárčnějšíh sptřebitele. Pr prdej syrvéh, tj. mlékárensky nešetřenéh mléka přím v místě prdukce knečnému sptřebiteli je též využíván mléčných autmatů. Pkud je autmat umístěn přím na farmě, je mlék zahrnut d prdeje ze dvra. Státní veterinární správa evidvala k celkem 241 subjektů nabízejících syrvé mlék frmu příméh prdeje na farmách a 164 mléčných autmatů. Mléčné autmaty však mhu být umístěny i mim farmu. V zájmu zajištění zdravtní nezávadnsti (mlék je kmdita citlivá na mikrrganismy vč. patgenních) je tent způsb prdeje upraven veterinárním právem tak, že prvzvatelem prdejníh autmatu je prducent mléka (bez dalších prstředníků). Nejvíce přímých prdejů mléka se uskutečňuje na Vysčině a nejvíce prdejních autmatů je umístěn ve Zlínském kraji. Knzumace tht mléka, která je zařazvána d tzv. naturální sptřeby vzrstla z 5 kg/byv./rk (2008) mezirčně na cca 7,5 kg/byv./rk (Kpáček, J. 2011) a přispěla ke zvýšení celkvé sptřeby mléka v ČR v hdntě mléčnéh ekvivalentu na byv./rk (bez másla) z 242,7 kg/byv./rk na 249,7 kg/byv./rk (ČSÚ 2010). Z th sptřeba knzumníh mléka se blíží 60 kg/byv./rk, přičemž v některých evrpských zemích je výrazně vyšší. U sýrů a tvarhů sptřeba v ČR přesáhla 16,5 kg/byv./rk, ale v některých zemích je rvněž vyšší a phybuje se v průměru mezi kg/byv./rk. D buducna lze čekávat, že sptřeba mléka a mléčných výrbků v ČR prste. Mžný ptenciál pdle Českmravskéh svazu mlékárenskéh (ČMSM) je 260 kg/byv./rk v hrizntu příštích 10 let. Dluhdbě lze čekávat tedy další nárůst sptřeby mléka, který bude d značné míry kryt dvzem finálních výrbků. Výzvu pr mlékárenský br v ČR je výrbkvá specializace a změna srtimentu vycházející vstříc diferencvaným cílvým skupinám sptřebitelů i zahraničním dběratelům. Daný prces předpkládá zejména invace prduktů, technlgií a balů. K tmut cíli služí mj. pdpůrné prgramy a z hlediska zpracvatelů mléka jde zejména : Dtační prgram MZe ČR 13. A Pdpra zpracvání zemědělských prduktů a zvyšvání knkurenceschpnsti ptravinářskéh průmyslu Největšími příjemci těcht nárdních dtací se staly (v psledních 4 letech) za hdncený br - Mlékárna KUNÍN, a. s., Olma, a. s., Mravia Lact, a. s., a Praglakts, a. s. Objem těcht dtací celkem činil 85,6 mil. Kč. Získané prstředky byly pužity především na nákup technlgických linek a strjů, zařízení suvisející s finální úpravu, na mdernizaci chlazení, skladvání a nezbytné vyvlané stavební úpravy. Jelikž je hrazena 8

13 puze část nákladů (pdíl úhrady se v jedntlivých letech mění) je knkrétní investiční akce nárčná na finanční zdrje, které musí pdniky zajistit. Prgram rzvje venkva (PRV) 7 Tent prgram z phledu ptravinářů zahrnuje: - Opatření I.1.3 Přidání hdnty zemědělským a ptravinářským prduktům Cílem patření je zlepšení knkurenceschpnsti zemědělsk-ptravinářskéh dvětví, a t zejména prstřednictvím pdpatření: - I Přidávání hdnty zemědělským a ptravinářským prduktům - I Splupráce při vývji nvých prduktů, pstupů a technlgií (resp. invací v ptravinářství Zpracvatelé mléka byli na žádstech výše uvedenu pdpru v rce 2009 zastupeni 13 %. Jednal se 27 prjektů, z th 2 byly invativníh charakteru v rámci pdpatření I Výdaje představvaly 480 mil. Kč a z th na splufinancvání připadá188 mil. Kč. V rce 2010 dšl k širšímu využití tht prgramu, s tím, že bjem prstředků na splufinancvání dále narůstá, cž vlivňuje finanční situaci mlékárenských firem a ve svých důsledcích účast na prgramu. K udržení, resp. rzvji mlékárenství je ptřeba vytvářet pdmínky nejen v rámci dmácí pdnikatelské základny, ale i na úrvni EU, zejména jde tzv. mléčný balíček, a dále tzv. balíček kvality. V nárdní plitice, jak už byl výše naznačen jde především systém pdpr přidané hdnty a knkurenceschpnsti a dále marketingvé aktivity a pdpry značkvým výrbkům, včetně pdpry krajů (reginální prdukce). Pdle ČMSM mléčný balíček představuje nvé legislativní návrhy EK a dtýká se především uzavírání smluvních vztahů mezi prvvýrbci a zpracvateli, psilvání vyjednávací pzice zemědělců, zlepšvání transparentnsti a dalších suvisejících záležitstí. Vychází se z th, že pvinné smluvní frmuláře na nárdní úrvni jsu nepřijatelné. 8 Prjednávání tht balíčku bude pkračvat během PL PRES. Balíček kvality řeší blast bchdních nrem a systémy kvality. 7 8 Prgram rzvje venkva České republiky na bdbí , jenž vychází z Nárdníh strategickéh plánu rzvje venkva, navazuje na předcházejících prgramvé dkumenty: Operační prgram Rzvj venkva a multifunkční zemědělství v České republice (OP Zemědělství), Hrizntální plán rzvje venkva ČR pr bdbí (HRDP), SAPARD a Leader ČR. Francuzská vláda představila mdel nvých smluv mezi prvvýrbci a mlékárnami. Vzájemné vztahy musí být frmulvány v písemné pdbě. Minimální délka kntraktů by měla činit pět let. Ve smluvě musí být krmě ddávanéh mléka uvedeny také specifické vlastnsti ddávanéh mléka a dhad ceny. Cenvá transparentnst by měla být sledvána státními mnitrvacími středisky pr tvrbu cen a marží. Odběratelé by museli prvvýrbcům předlžit dpvídající smluvní nabídku, jinak by hrzila pkuta. Spry by řešili mediátři. Cílem francuzskéh právníh dkumentu je psílení vyjednávací síly zemědělců a dsažení spravedlivéh rzdělení přidané hdnty mezi jedntlivé články dvětví. 9

14 Pžadvaná vyšší transparentnst a spravedlivá dělba přidané hdnty mezi jedntlivými články mléčné vertikály bude však vyžadvat i úpravu, resp. rzšíření statistických šetření na nárdní i evrpské úrvni. Dsavadní měsíční i rční přehledy se převážně zaměřují na prdukci, nákup a výrbu mléčných výrbků a služí EUROSTATu, jehž partnerem je ČSÚ a dále státní správě, zejména MZe a pdnikatelské sféře. Rzšíření by se měl týkat eknmických údajů při vylučení duplicit s ČSÚ. Jde t, aby i eknmické údaje jedntlivých článků výše zmíněné vertikály mhly být pravidelně a systematicky mnitrvány a analyzvány. ČR splu s členskými státy EU, má mžnst využít pdpru ze splečných fndů unie k prpagaci mléka a mléčných výrbků jak na splečném trhu, tak i na trzích třetích zemí. Tříletý prgram Bílé plus s celkvým rzpčtem 9,2 mil. Kč, kde spluúčast na prgramu zažádala AK ČR, by měl být financván z 50 % z fndů unie a z 30 % z nárdních zdrjů a zbytek by byl prfinancván AK ČR. Administraci tht prgramu bude zabezpečvat SZIF. Cílem účasti v tmt prgramu je zlepšení marketingu a dbytu mléka a mléčných výrbků českých prducentů. Pdpra je pskytvána i na šklní mlék. Ve šklním rce 2009/10 činila 57,0 mil. Kč (z th ze zdrjů EU 44,9 mil. Kč). Ze strany prvvýrby z celkvé mimřádné pdpry EU ve výši 300 mil. EUR připadl prducentům mléka v ČR 5,79 mil. EUR, s výplatu částky v rce V zájmu udržení stavů zvířat, v tmt případě djných krav je využíván v letech 2010 a 2011 mžnsti, které pskytuje čl. 68 nařízení Rady č. 73/2009. Pdpru prstřednictvím SZIF mhu získat i bchdní skupiny zemědělských prvvýrbců za účelem splečnéh dbytu základních zemědělských výrbků. Na trhu s mlékem byl k registrván celkem 37 dbytvých rganizací, které zhruba zprstředkvávaly nákup dvu třetin mléka ddávanéh ke zpracvání. Svým nvě zfrmulvaným psláním by tyt rganizace měly směřvat k usměrňvání tku, resp. prdeje mléka, aby nebyl živelný, tj. nedcházel k přetahvané mlék, ale aby plnily úlhu zprstředkvatele mezi tu částí prvvýrby, která je v prdukci mléka úspěšná a jeh efektivními zpracvateli. V případě zahraničních dběratelů usilvat nejen vyšší cenu, ale i další výhdy včetně kapitálvé účasti. 3 Mezinárdní srvnání a zahraniční bchd Dmácí mlékárenství je c úrvně srvnatelné s mlékárenstvím průmyslvě vyspělých zemí. V minulsti se české firmy kapitálvě pdílely v zahraničí, ale i zahraniční splečnsti měly před válku v ČR své závdy (Nestlé). Tent rzvj byl d značné míry spjat s dbrným šklstvím (d středníh až p vyské) a výzkumem. V rce 1947 byla zahájena výrba sušené dětské výživy a v rce 1968 sušených krmných mléčných směsí. V sučasnsti krmě z hlediska bratu největší mlékárenské splečnsti (Madeta, a. s.), která zůstává česku firmu, je významná část pdniků sučástí zahraničních splečnstí 10

15 především z Francie (s pdílem 17 % nakupvanéh mléka), Německa (s pdílem ve výši 22 %) a Itálie (se 4 %). Jde země, kde je mlékárenství vysku měru zapjen d tvrby přidané hdnty. K velkým zahraničním splečnstem v zemích EU patří např. Grupe Lactalis (Francie) s celkvým prdejem 4,9 mld. EUR a se 26,5 tis. zaměstnanci (2005). V ČR d tét skupiny patří mlékárna Kunín, a.s. (Ostrava Martinv) a také sýrárna v Klatvech. Další skupina - Bngrain (Francie) vykazuje prdej na úrvni 3,3 mld. EUR a zaměstnává 18,1 tis. sb (2005). V ČR splečnst Bngrain vlastní Pvltavské mlékárny, a. s. (Sedlčany) a TPK, spl. s r.. (Hdnín) a prvz Přibyslav. České firmy patří v rámci nadnárdních splečnstí z hlediska danéh srtimentu k těm významnějším (např. TPK u tavených sýrů). Tp 20 světvých zpracvatelských splečnstí měřen bratem (v mld. USD) uvádí tab. 10. Pzruhdné je, že se d tét skupiny dstaly i dvě čínské splečnsti (Mengniu a Yili). Tab Obrat TOP 22 světvých zpracvatelských splečnstí v rce 2009 (mld. USD) Přadí Název Obrat 1. Nestlé 27,3 2. Danne 16,0 3. Lactalis 11,8 4. FrieslandCampina 11,4 5. Dean Fds 9,7 6. Fnterra 9,6 7. Arla Fds 8,7 8. DFA 8,1 9. Kraft Fds 6,8 10. Saput 5,2 11. Meiji Dairies 5,1 12. Parmalat 5,1 13. Mrinaga 4,8 14. Bngrain 4,6 15. Lala 4 až Mengniu 3,8 17. Yili 3,6 18. Sdiaal 3,5 19. Land O Lakes 3,2 20. Bel 3,1 21. Tine 3,0 22. Schreiber 3 až 4 Pramen:IDF K nejvíce invujícím splečnstem patří Danne (Francie), Nestlé (Švýcarsk) a Arla (Dánsk). V blasti balů je t Tetra Pack a u ingrediencí Danisc. Ve světvém i evrpském srvnání nepatří mlékárny v ČR k velkým splečnstem. Srvnáme-li ČR s územně bdbnu a nejbližší splkvu zemí, tj. Bavrskem, které je mléčnicí Německa se 75 mlékárnami a zpracváním 10 mil. tun mléka, pak české mlékárenství zpracvává necelu jednu třetinu mléka, ale při zhruba 40 mlékárnách. Tent nepměr vede k nízké výrbní kncentraci a vyvlává ptřebu restrukturalizace a knslidace 11

16 mlékáren v ČR na vyšší kapacitu, pkud bude zajištěn její využití. T však neznamená přizpůsbení se další susední splkvé zemi, jíž je Sask s bří kapacitu na zpracvání 5 mil. l mléka (nadnárdní mlékárenská skupina MÜLLER) s rzsáhlým nákupním i dbytvým teritriem. Tent stav vyvlaný kncentrací mlékárenských kapacit na daném území zstřuje knkurenci především na dmácím mléčném trhu, která je i tak v ČR vyská. Mlékárenský průmysl EU má významné pstavení na světvém trhu. Pdle Mezinárdní mlékařská federace (IDF) jeh pdíl na světvém bchdu činil 23,5 % (2009). Vyšší pdíl na světvém bchdu má jen Nvý Zéland s 27,4 %. Zatímc u Nvéh Zélandu je nsnu exprtní kmditu sušené mlék, u EU jsu t sýry. Jednu z významných kmdit z hlediska světvéh bchdu je i másl. EU zakládá svůj exprt zejména na invacích, a t především na nvých ingrediencích (ve funkčních ptravinách), přidané hdntě a invacích v průmyslu výrby balů 9. V zahraničním bchdu zůstává ČR v pzici čistéh vývzu i v rce 2009 a vytváří kladné bchdní sald v přepčtu na ekvivalent mléka (vč. vývzu surviny), avšak byl výrazně nižší než v letech 2007 a 2008 i než v rce Vývz tuzemských mlékáren, zahrnující mlékárenské výrbky a nezpracvané mlék v přepčtu na ekvivalent mléka, klesl zejména vlivem nižšíh vývzu sušenéh dstředěnéh mléka (SOM) a sušenéh plntučnéh mléka (SPM). Z ČR byl v rce 2009 vyvezen 465 mil. l mléka jak surviny, cž představuje 17 % z prdukce mléka v prvvýrbě. Většina byla ddána d Německa. Syrvé mlék je d zahraničí ddáván, ale bez kapitálvé spluúčasti prducentů z ČR na zahraničních zpracvatelských firmách. Ddávky přírdních sýrů a tvarhů na zahraniční trhy byly mezirčně úspěšnější. Ze střednědbéh hlediska nejvyšší vývz Mléčných výrbků a zmrzlin (SKP 10.5) v hdntvém vyjádření byl dsažen v rce 2007 (téměř 15 mld. Kč), tj. před vznikem kritické situace na mléčném trhu. P vstupu d EU také pkračval rstucí trend dvzu sýrů a tvarhů, a t v bjemu větším než byl jejich vývz. V rce 2004 činil imprt u těcht kmdit 31 tis. t a v rce 2009 již 74 tis. t. U tekutých mlék a smetan, jak jedné z hlavních plžek též vzrstl imprt, a t ze 72 tis. t v rce 2004 na 109 tis. t v rce Obdbně tmu byl i u másla a dalších výrbků. V důsledku růstu dvzu mléčných výrbků a vývzu mléčné surviny se na tuzemském trhu nabízejí větší měru mlékárenské výrbky vyšší přidané hdnty, která ale byla vyrbena v zahraničí. Vývj zahraničníh bchdu s mlékárenskými výrbky v b. c. v rce 2009 ukazuje tab. 11 s pzitivním saldem cca 2,5 mld. Kč. 9 Mderní baly zajišťují dstatečnu trvanlivst, eknmiku balení (jde např. pužití slabších flií, resp. recyklvatelných mnfólií a jiných druhů fólií) a také dcílení atraktivníh vzhledu mlékárenskéh výrbku a snadné tevírání balu. 12

17 Tab Zahraniční bchd s mléčnými výrbky a zmrzlinu v b. c. v rce 2009 CPA 3 místa Dvz v mil. Kč Vývz v mil. Kč Sald v mil. Kč Čistá hmtnst v kg Mléčné výrbky a zmrzlina 9 812, , , Pramen: ČSÚ z databáze MPO Největším dběratelem mlékárenských výrbků v rce 2009 (pčítán z hdnty vývzu) byl především Německ s 33,8% pdílem, dále Slvensk (19,6 %) a Itálie (12,0 %). U dvzu mlékárenských výrbků d ČR, největšími dvzci byl Německ s 39,4% pdílem, dále Plsk (28,5 %) a Slvensk (14,4 %). Na pdpru vývzu českých mléčných výrbků d tzv. třetích zemí byly z rzpčtu EU v rce 2009 vyplaceny vývzní subvence ve výši téměř 70 mil. Kč, z th na másl 10 mil. Kč, na SOM 25 mil. Kč na SPM 21 mil. Kč a na sýry 13 mil. Kč. Syrvé kravské mlék při zhruba 0,4 mld. l, tj. 17,5 % pdílu na tuzemské prdukci a při mírně klesající tendenci je ddáván d Německa (zejména d Bavrska a Saska). Vzhledem k uzavření dluhdbých smluv mezi ddavateli a dběrateli nelze předpkládat, že by byly tyt smluvní vztahy v následujících letech uknčeny. Ztráta surviny vede v etapě rzkmitání nákupních cen mléka d výhdnější plhy CZV v důsledku jevu přetahvání survinu, které může vést u některých kapacit, ale i pr celé pdniky k uknčení pdnikání. 4 Finanční analýza Základní databázvý zdrj pr finanční analýzu bru Výrby mléčných výrbků (CZ-NACE 10.5) za bdbí tvří údaje z resrtníh výkazu Res/MPO/P3-04, jenž je platný pr eknmické subjekty v průmyslu, stavebnictví, bchdě a vybraných službách. Tent čtvrtletní statistický výkaz sleduje tkvé finančně-eknmické údaje. A dále pak údaje ze čtvrtletníh výkazu P6-04 finančních ukazatelích, který bsahuje stavvé a vybrané tkvé ukazatele. Jde eknmicky aktivní pdniky s 250 a více zaměstnanci a údaje z vybranéh subru pdniků s 50 a více zaměstnanci. Z hlediska datvé základny jde užší rzsah v prvnání s kap. 1, kde byly k dispzici údaje za celý br (veškeré subjekty d něj zařazené). Nicméně i databázvý zdrj pužitý pr finanční analýzu charakterizuje rzhdující pdíl na eknmice bru. Přílha 1 uvádí přehled 24 základních eknmických indikátrů sledvanéh bru v časvé řadě 2007 až 2009 v prvnání se stejnu řadu za dvětví výrby ptravinářských výrbků celkem. U jedntlivých skupin pměrvých, resp. pdílvých ukazatelů řazených z hlediska systému finanční analýzy se eknmická situace z hrizntálníh phledu jeví takt: 13

18 - U ukazatelů rentability jak je čistá výnsnst vlastníh kapitálu (ROE 10 - Return n Equity) a dalších indikátrů náležejících d tét blasti je zřejmý výrazný prpad v bdbí recese (2008) a následný vzestup (2009), kdy výsledky bru jsu dknce nad úrvní dvětví celkem, nikliv však u nett rentability tržeb. Z uvedenéh vyplývá nízká výnsnst kapitálu pr vlastníky v bdbí recese, cž by měl být puze přechdný stav. - U likvidity 11, která vypvídá finanční situaci bru též z phledu krátkdbé platební schpnsti je u všech tří sledvaných ukazatelů z hlediska vývjvých tendencí i v prvnání s dvětvím celkem situace bdbná jak u indikátrů rentability. V rce 2009 ve srvnání s rkem 2008 se br vzhledem k dvětví celkem výrazně liší v kamžité likviditě, která u danéh ukazatele vykazuje vyšší hdntu. V zájmu věřitelů (především krátkdbých) je prkázání vyšších hdnt ukazatelů likvidity. - U věřitelskéh rizika bru vyjádřenéh pdílem cizíh kapitálu a statních pasiv k pasivům celkem dšl v rce 2009 k pklesu, i když ukazatel zůstává nad úrvní dvětví celkem. Z th je zřejmé, že dšl k pklesu zadlužensti cizím kapitálem. - Zadluženst vlastníh kapitálu i úvěrvá zadluženst (z hlediska přijatých bankvních úvěrů) hdncenéh bru se při výkyvu v rce 2008 výrazně snížila, přest však překračuje úrveň dvětví celkem. Míra dluhdbé zadlužensti vlastníh kapitálu (vycházející z dluhdbých závazků a úvěrů) jednak dále vzrstla, ale je i nad úrvní dvětví celkem. Pdíl závazků na vlastním kapitálu pírající se dluhdbé závazky je pměrně vyský. Vyská zadluženst bru (aniž by byla ptimální výše stanvena) d značné míry suvisí s pměrně vyským čerpáním investičních úvěrů některými firmami d nvých technlgií ve spjení s pdpůrnými prgramy. Jedná se jev, který může být při celkvé příznivém vývji bru z dluhdbéh hlediska pzitivní. - Prduktivita vlženéh kapitálu (vycházející z tržeb i vlastníh kapitálu) trvale v hdncených letech klesala. Obdbně tmu byl i ukazatele aktiv na pracvníka. Nejednal se však rapidní pkles a svu úrvní prduktivita vysce překračuje úrveň dvětví celkem. - Efektivnst úvěrů bru, jež vyjadřuje vygenervaný výsledek hspdaření na 1 Kč z bankvních úvěrů, i jejich návratnst dsáhla v rce 2009 zhruba úrvně dvětví celkem, i když tat efektivnst ještě v rce 2007 vysce překračvala hdntu vykazvanu právě za dvětví celkem a u návratnsti tmu byl napak. Z th je patrné, že v rce 2008, kdy se br dstal d recese, efektivnst úvěrů výrazně klesla, se záprným dpadem na jeh finanční stabilitu. 10 Ukazatel vypvídá míře využití vlastníh kapitálu. Pkud hdnta ROE klesá pd úrveň úrků, ztrácí investři br zájem. 11 Za ptimální hdnty u ukazatele kamžité likvidity je pvažván rzpětí 0,2 0,5, u phtvé likvidity pak hdnty vyšší než 1,5 a u celkvé likvidity větší než 2,5. 14

19 - Úrkvé zatížení v krizvém rce 2008 u bru nebývale vzrstl, ale v rce 2009 výrazně klesl i pd úrveň ukazatele za dvětví celkem. Příčinu vyskéh úrkvéh zadlužení v rce 2008 je nepměr, vyvlaný nízku tvrbu hspdářskéh výsledku v relaci ke značné výši úrků, které by v případě delšíh trvání recese br hržvaly, cž ale s hledem na vývj v rce 2009 naknec nenastal. - Dba bratu zásb u bru při výkyvu v rce 2008, kdy při snížené pptávce tat dba vzrstla, za celkvé bdbí tří let klesala, cž dkumentuje efektivnější využití zásb s pzitivním dpadem na zkrácení i na dbu splatnsti phledávek. Z celkvéh psuzení eknmické situace bru vyplývá z hlediska manažerskéh rzhdvání ptřeba zaměřit pzrnst prvzvatelů mlékárenských firem na zvyšvání rentability především cestu vyššíh využití vlastníh kapitálu. Dále by rzhdvací prces měl směřvat k psilvání růstvé tendence zejména u ukazatele čisté výnsnsti pasiv splu se zlepšváním hspdářských výsledků. Dpručení však bude btížné realizvatelné s hledem na růst cen vstupů včetně ceny nakupvanéh mléka jak základní surviny. V rce 2010 CZV za mlék celkem vzrstla na 7,42 Kč/l, ve srvnání s rkem 2009, kdy činila puze 6,14 Kč/l a tím i narůstala i celkvá nákladvst. Mlékárenské pdniky by měly především lépe zhdncvat nakupenu survinu ve finálních výrbcích pžadvaných sptřebitelem, a t cestu především invací své prdukce. S cílem hluběji analyzvat eknmicku úrveň bru byl ještě pužit pyramidvý rzklad mezirční změny (2009/2008) eknmické přidané hdnty (EVA), uvedený v přílze 2. Prvnáván je mlékárenský br s dvětvím výrby ptravin celkem. 12 Tent způsb hdncení byl zvlen prt, že vytváření eknmické přidané hdnty zabezpečuje eknmicku návratnst včetně zahrnutí prtunitních nákladů suvisejících s nasazením vlastníh kapitálu a je jedním s cílů pdnikání. V hdncených letech 2008 a 2009 vykazval br, ale i dvětví záprnu hdntu eknmické přidané hdnty, a t prt, že náklady na vlastní kapitál byly vyšší než dsahvaná rentabilita vlastníh kapitálu (ROE) Hdnta alternativníh nákladu na kapitál (r e ) byla u bru i za dvětví v rce 2009 zhruba na stejné úrvni. 13 K výraznější změně v rámci bru, a t ke zlepšení dšl u ukazatele relace čistéh zisku k zisku před zdaněním, cž vypvídá daňvé redukci. U dvětví tt zvýšení nebyl 12 K prvnání byla pužita metdika INFA. Tent diagnstický systém finančních indikátrů vznikl ve splupráci MPO, VŠE v Praze a firmy Ivan Neumaier. Služí k identifikaci hlavních přednstí firem, v našem případě hdncenéh bru a pmáhá pdhalit prblémy, aby mhl být přistupen k jejich řešení a frmvání strategie. 13 Alternativní náklad na vlastní kapitál je sučtem bezrizikvé sazby a rizikvé přirážky. Bezrizikvá sazba vychází z výnsu 10 letých státních dluhpisů (pdle ČNB). Rizikvá přirážka vychází z finanční struktury, finanční stability, pdnikatelskéh rizika a likvidnsti akcií. 15

20 tak výrazné. U indikátru rentability vlastníh kapitálu, jak u bru, tak u dvětví celkem mezirčně dšl k jeh zvýšení v rce V prvzní blasti u mlékárenskéh bru dšl k výraznému mezirčnímu zvýšení hdnty rentability aktiv (EBIT 14 /aktiva) a ukazatel téměř dsahuje úrvně dvětví. Daný pzitivní vývj vyplynul z růstu bratu. Z hlediska finanční plitiky (plitiky kapitálvé struktury) se zlepšil pdíl úplatných zdrjů k aktivům, ale je nižší než vykazuje dvětví celkem. Pkud jde likviditu, jeví se u bru v prvnání s dvětvím slabší. Kmplexní rzklad eknmické přidané hdnty bru CZ-NACE 10.5 (včetně údajů) je zachycen v přílze 2 (schéma č. 1) a za CZ-NACE 10 celkem rvněž v přílze 2 (schéma č. 2). 5 SWOT analýza mlékárenskéh průmyslu Uvedená SWOT analýza vychází z pzice bru, jeh prdukčních charakteristik, pdnikatelské struktury, mezinárdníh srvnání a finančně eknmickéh vývje, tj. z částí, které byly v předchzím textu analyzvány. Silné stránky (S): mlékárenství je v ČR rzvinutým brem dluhdbě úzce spjatým s tradicí, výzkumem a dbrným šklstvím; zůstává klíčvým sektrem ptravinářské výrbní struktury (pdílí se 18 % na tržbách, 12 % na ÚPH a 10 % na zaměstnansti); mlékárenský průmysl se stal lákavým brem pr vstup zahraničníh kapitálu; prkazuje výhdy ze specializace u mderních mlékárenských prvzů. Slabé stránky (W): pmalý prces knslidace výrbní základny při nízké úrvni kncentrace výrby; rztříštěnst zpracvatelských kapacit snižuje knkurenceschpnst bru; nižší úrveň prpjensti se zemědělsku prvvýrbu bez dluhdbějších vazeb; slabší pzice na dbytvém trhu ve vztahu k distribučním řetězcům; nestabilní eknmická situace bru. Příležitsti (O): prstr pr zvýšení výknnsti mlékárenských splečnstí vlivem čekávanéh růstu dmácí sptřeby mléčných výrbků; invace zalžené především na rzšíření srtimentu, nvých ingrediencích, resp. jejich nvých vlastnstech (funkční ptraviny) a lepších balech; 14 EBIT (Earnings Befre Interest and Taxes) zisk před zaplacením úrků a před zdaněním, tzn. hrubý zisk plus hrazené úrky. 16