trh s elektrickou energií v evropě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "trh s elektrickou energií v evropě"

Transkript

1 > konvergence českého a německého trhu > růst cen napříč Evropou > hrozí úbytek výrobních kapacit > nedokonalé propojení brání sjednocení trhu trh s elektrickou energií v evropě Pro Energetickou burzu Praha vypracovala společnost Next Finance, Praha > červenec 2007

2 > Při práci na projektu Energetické burzy Praha jsme sami vypracovali nebo externě zadali dílčí analýzy, které se věnovaly jednotlivým faktorům nejen českého, ale také evropského trhu s elektrickou energií a měly přímou souvislost s naším projektem. Při této příležitosti jsme si plně uvědomili absenci jakékoliv komplexní analýzy, jež by na tuzemský trh s elektrickou energií pohlížela v celoevropském kontextu a zahrnovala všechny národní a globální faktory, ovlivňující výslednou situaci u nás i v celé Evropě. Obrátili jsme se proto s tímto zadáním na renomované analytiky ze společnosti Next finance a výsledek jejich práce Vám zpřístupňujeme na našich stránkách. Team PXE

3 > OBSAH 1. Úvod Trh energie Faktory ovlivňující cenu elektrické energie Není cena jako cena Různé ceny napříč Evropou... 8 Česká republika... 9 Německo...10 Polsko...10 Slovensko...11 Rakousko...11 Maďarsko...12 Slovinsko...12 Skandinávie Trendy na trhu s elektřinou...12 Vývoj EEX a NordPool...12 Vývoj cen emisních povolenek...13 Vývoj cen ropy...14 Zdanění Bezpečnost dodávek...16 Stav sítí a tok energie...16 Provoz soustavy Budoucí vývoj...18 Dlouhodobý výhled...18 Očekávaný vývoj v roce Konvergence...20 Ceny ropy...20 Ceny emisních povolenek...21 Počasí...21 Česká republika...22 Polsko Možná reakce veřejnosti Závěr

4 1. ÚVOD V červenci 2007 zahájila obchodování Pražská energetická burza. Tato burza by měla přinést na trh s elektrickou energií především transparentnost. To znamená, že by pro širokou veřejnost měly být u elektrické energie nadále průhledné cenové pohyby. Tato studie si klade za cíl zodpovědět otázku, jaký cenový vývoj u elektrické energie tedy můžeme očekávat, a to nejen v ČR, ale i obecně v Evropě. Studie se snaží načrtnout cenovou mapu Evropy v dalších letech a odhalit hlavní příčiny cenového pohybu. Jako jeden z faktorů ovlivňujících cenu zkoumá i dostupnost přenosových kapacit v Evropě a jejich očekávaný vývoj. 2. TRH ENERGIE Ačkoli se evropský trh s elektřinou postupně integruje, stále zůstává národně a regionálně rozdělen. V cestě skutečnému sjednocení stojí hlavně úzká hrdla při propojování jednotlivých sítí. V Evropě tak lze stále mluvit o několika regionálních trzích. Trh s elektřinou lze např. dělit na Británii, Skandinávii, střední a východní Evropu, Iberijský poloostrov, Itálii... Podobné geografické rozdělení sítí není ovšem výsadou pouze Evropy. Podobné dělení lze pozorovat i na jiných kontinentech. Např. trh s elektřinou v USA na tom rozhodně není lépe. Ačkoliv je trh zatím výrazně rozdělen na menší celky, dá se očekávat, že zde bude probíhat určitá konvergence směrem k jednotnému trhu. Bude to ale běh na dlouhou trať, jehož výsledkem by měly být bezpečnější dodávky pro konečné spotřebitele. Krom toho mezinárodní obchod s elektřinou přispěje i k větší konkurenci, což by mělo přinést vyšší efektivitu s nižší cenou. Cílem evropské integrace trhu s elektřinou je, aby si klient mohl vybírat mezi všemi poskytovateli energie napříč celou Evropou. Na trhu by se přitom měly uplatňovat klasické tržní principy. To se už nyní částečně děje, když proud proudí z oblastí s nízkou cenou do oblastí s cenou vysokou. Nicméně již zmíněná úzká hrdla v propojení národních sítí tržní principy zatím z velké části omezují, což ve svém výsledku vede k tomu, že jsou ceny napříč Evropou stále dosti rozdílné. Tržní principy se ale projevují v tom, že když poptávka převyšuje technické možnosti přenosové kapacity přeshraničních vedení, jsou kapacity alokovány pomoci aukcí organizovaných aukční kanceláří 1. Ačkoli by liberalizace měla vést k vyšší konkurenci a tedy nižším cenám, zatím ceny neklesají, což by si někdo mohl chybně vysvětlovat jako důsledek liberalizace. S tím ovšem liberalizace nemá nic společného. Liberalizace pouze odvázala do té doby spoutanou neviditelnou ruku trhu. Skutečným důvodem zdražení byl růst nákladů, za kterým stál růst cen fosilních paliv a zavedení emisních povolenek 2. S liberalizací trhu přišly i burzy elektrické energie. Mezi klíčové burzy patří skandinávská Nord Pool a německá European Energy Exchange (EEX). Krom toho existují i další, ačkoli méně podstatné burzy, jako je nizozemská Amsterdam Power Exchange (APX) nebo francouzská Power Next. 1 Např. v ČR alokace kapacit probíhá na společných přeshraničních profilech mezi ČEPS, E.ON, VE-T, PSE-O a SEPS. Aukce a převody kapacit probíhají v elektronickém obchodním systému e-trace. 2 Detailněji se těmto vlivům budeme věnovat v příštích kapitolách. 3

5 Vedle burz ale v Evropě přetrvává také OTC trh. Zde jsou ovšem klasické problémy, jako je např. nedostatek informací. Zprávy z OTC trhu poskytuje několik firem, jako jsou např. Platts nebo Argus. Tyto agentury získávají informace od jednotlivých obchodníků. Zatímco jimi uváděné ceny jsou obecně považovány za důvěryhodné, o uváděných zobchodovaných objemech mnozí hráči na trhu pochybují Instalovaná kapacita v r (čistá v MW) 0 BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FRIT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI Zdroj: Eurostat Bilance ZO s elektřinou, 2005, GWh Itálie Nizozemí Finsko Británie Portugalsko Belgie Maďarsko Chorvatsko Řecko Lucemburs Rakousko Lotyšsko Irsko Dánkso Zdroj: Eurostat SK FI SE UK Slovinsko Španělsko Estonsko Rumunsko Litva Slovensko Německo Švédsko Bulharsko Polsko ČR Francie Podíl importů na spotřebě v r (%) Itálie Nizozemí Finsko Británie Portugalsko Belgie Maďarsko Chorvatsko Řecko Lucembursko Rakousko Lotyšsko Irsko Dánkso Na trh s elektřinou má kromě zmíněných vlivů také dopad výrobní struktura elektrárenského průmyslu v Evropě. Podle Eurostatu v roce 2006 pocházelo 58 % elektřiny v EU z fosilních paliv, z jádra 19 % (polovina z toho pochází z Francie), 18 % z vodních elektráren a 5 % z větrných turbín. To na první pohled naznačuje, že ceny elektřiny v Evropě budou do značné míry odrážet ceny fosilních paliv a hydrometeorologické podmínky. Nicméně rozložení zdrojů elektřiny se napříč Evropou zásadně liší. Severní Evropa závisí z celé poloviny na vodních elektrárnách, zatímco zbytek kontinentální Evropy spoléhá spíš na uhelné elektrárny a ve vodních elektrárnách negeneruje ani desetinu produkce. Ačkoli by se mohlo zdát na první pohled logické, že je Evropa kromě národních hranic oddělena také mořem, tak tomu tak úplně není. Evropa je propojena i pod mořem. Propojení trhu Skandinávie s kontinentální Evropou umožňují spoje mezi Dánskem a Německem, Švédskem a Německem, Švédskem a Polskem, Finskem a Estonskem a také Finskem a Ruskem. Pracuje se navíc na propojení Norska s Nizozemím. Hráčů na trhu je přitom dost. Mezi 10 největších elektrárenských hráčů v Evropě patří např. EdF, Enel, E.On, Endesa, RWE, Iberdrola, PPC, ČEZ, Vattenfall a Electrabel. Počet společností vyrábějících elektřinu se v každém státě EU výrazně liší. Podle Eurostatu jich je nejvíce v Dánsku (přes 1000) a jenom po jedné je v Řecku, Maltě nebo na Kypru. V zemích, kde je hodně výrobců, je ale většina z nich velmi malých. Instalovaná kapacita v EU27 činí podle posledních dat Eurostatu celkem téměř MW. Zdroj: Eurostat Největší instalovanou kapacitu má přitom Německo těsně následované Francií. ČR má 10.nejvyšší kapacitu v EU27. Naopak nejnižší kapacitu má logicky kvůli počtu obyvatel a geografickému umístnění Malta. Jak jsme již uvedli, liberalizace vedla k otevření se jednotlivých trhů světu, což rozšířilo možnost elektřinu vyvést a dovést. V řadě států přitom roste poptávka po energiích, ale domácí nabídka nikoliv, což akceleruje dovozy. 13 státu EU27 je tak již nyní čistými importéry a vzhledem k plánovaným uzávěrám mnohých výrobních kapacit bude počet těchto států nejspíš růst. Nej- 4

6 většími dovozci energie je Itálie, Nizozemí a Finsko. Naopak nejvíce se vyváží z Francie, ČR a Polska. Integrace v posledních letech neprobíhá jen na rovině politické a síťové, ale i na rovině kapitálové. V energetice podobně jako v jiných odvětvích proběhla v posledním desetiletí vlna fůzí a akvizicí. Krom toho v mnoha zemích dochází k privatizacím. Zatímco u velkoobchodního trhu s elektřinou vidíme posun v integraci trhu, u maloobchodu jej nevidíme a trhy zůstávají jednoznačně národní. Problém tkví v tom, že distribuční síť představuje v řeči ekonomů tzv. přirozený monopol, což vede státy k jejich regulaci. Liberalizace trhu s elektřinou probíhá v ČR od roku Od roku 2006 tak mohou svého dodavatele elektřiny vybírat i ty nejmenší subjekty, tj. domácnosti. Zatímco silová elektřina podléhá tržním principům, distribuce elektřiny (doprava k zákazníkovi) nadále zůstává regulovaná Energetickým regulačním úřadem. Pokud tedy mluvíme o trhu s elektřinou, musíme rozlišovat maloobchodní a velkoobchodní trh, které jsou značně odlišné. Velkoobchodní trh je vlastně klasický komoditní trh, kde je mnoho hráčů včetně spekulantů. Obchodují se jak spotové, tak i termínové kontrakty, což umožňuje krom spekulace i zajištění se před nepříznivým vývojem ceny do budoucna, a tedy omezení rizika. Naše pozornost v tomto textu se bude hlavně soustředit na velkoobchodní trh, protože právě tento trh určuje výchozí ceny, z nichž se jak z odrazového můstku odvíjí ceny maloobchodní pro konečné spotřebitele. 3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CENU ELEKTRICKÉ ENERGIE Vzhledem k tomu, že trh s elektřinou je trh jako každý jiný, jsou i zde ceny diktovány vztahem nabídky a poptávky. Je třeba si tedy hned na začátku uvědomit, že cena není pouze formovaná náklady na výrobu či úrovní mezd. Dokonce ani neplatí, že v chudých zemích je elektřina levnější než v zemích bohatých. Příkladem může být Balkánský poloostrov, kde jsou ceny vyšší než v Německu. Na straně nabídky patří mezi klíčové faktory: Výrobní kapacita Provozní náklady výroby o Palivo o Emisní povolenky Počasí o Hydrologická situace o Vítr o Teplota Na straně poptávky se projevují zejména: Makroekonomické faktory Počasí Je třeba si ale uvědomit, že každý z uvedených faktorů trh formuje v trhu jiném období. Například vliv počasí se projevuje krátkodobě. Spotové ceny jsou tedy tímto faktorem ovlivněny více než ceny forwardové. Velmi dlouhodobým faktorem, který nemusí být na první pohled zřejmý, je také hospodářská politika a regulace. Podle studie Evropské federace obchodníků s elektrickou energií se obchodníci domnívají, že cenu elektřiny v příštích 5 letech nejvíce ovlivní cena fosilních paliv, v těsném 5

7 závěsu bude ekologická politika, jejíž vliv bude postupně růst. Téměř poloviční vliv na cenu bude mít liberalizace trhu a rozvoj infrastruktury, jejíž vliv bude postupně klesat. Vzhledem k tomu, že se liší zdroje energie napříč Evropou, mají na různých místech kontinentu různé vlivy různou váhou na výsledné ceně. Např. v kontinentální Evropě je cena více závislá na vývoji cen uhlí a dalších komodit využívaných v elektrárnách. Naopak Skandinávie je více závislá na vodních elektrárnách a tedy stavu vody. Díky tomu, že se Skandinávie propojuje s kontinentální Evropou, začínají mít vlivy formující cenu ve Skandinávii dopad i na cenu ve zbytku Evropy a obráceně. Výsledkem je tedy jednak sbližování cen a jednak komplexnost faktorů ovlivňujících cenu. Zatímco počasí se projevuje v Evropě nerovnoměrně, zavedení obchodování s emisními povolenkami se projevuje po celém kontinentu stejně. Smyslem obchodování s emisními povolenkami je omezit emise a zároveň vytvořit prostředí k tomu, aby čisté zdroje elektřiny začaly být ekonomicky atraktivní. Za čistě tržního přístupu by totiž byly tyto zdroje pravděpodobně opomíjeny, protože by byly příliš drahé. Každá společnost se přitom může rozhodnout, zda je pro ni výhodnější investovat do čisté výroby a prodat povolenky, nebo pokračovat ve stávající nečisté výrobě a naopak povolenky přikoupit. Jedná se tedy o tržní regulaci emisí. Vliv emisních povolenek na cenu elektřiny je přitom následující: Pokud chce elektrárna vyprodukovat více emisí, než na kolik má povolenky, musí si je koupit. Rostoucí poptávka po povolenkách samozřejmě zvyšuje jejich cenu. Když je neatraktivní používat fosilních paliv k výrobě elektřiny, výrobci raději prodávají své povolenky, což vede k poklesu jejich ceny. Jelikož většina evropských elektráren je založena na fosilních palivech, ovlivňují ceny povolenek cenu energie. Pro mnohé je pak překvapivým výsledkem, že čím dražší jsou emisní povolenky, tím více je jaderná elektřina cenově konkurenceschopná. 4. NENÍ CENA JAKO CENA Kvůli obchodování s termínovanými kontrakty (forwardy, futures) je třeba rozlišovat období dodávky. Ceny dlouhodobých dodávek jsou navíc ovlivňovány trochu jinými faktory než ceny krátkodobých dodávek. Ceny ročních a kvartálních dodávek jsou především určeny výrobními kapacitami, palivovými náklady, cenou povolenek a dlouhodobým trendem spotřeby. U časově bližších dodávek se již projevuje vliv počasí. Navíc se již projevuje přesnější znalost disponibility výrobních zařízení a přenosové sítě. 6

8 Phelix Baseload Year Futures 27/7/07 Nam e Best Best Settl. Vol. Vol. OTC Open Bid Ask Price Clearing Interest Cal ,379,088 1,326,384 13,947 Cal ,6 43,8 4,432 Cal ,6 43,8 993 Cal Cal Cal Phelix Peakload Year Futures Nam e Best Best Settl. Vol. Vol. OTC Open Bid Ask Price Clearing Interest Cal ,72 15,72 3,162 Cal ,66-1,564 Cal Cal Cal Cal Vol. Vol. OTC Open Clearing Interest Total 1,585,668 1,429,704 24,853 Phelix Baseload Quarter Futures Nam e Best Best Settl. Vol. Vol. OTC Open Bid Ask Price Clearing Interest 4/ , ,44 18,073 1/ ,575 43,66 2,332 2/ ,656 3/ ,2 55,2 1,236 4/ ,254-1,17 1/ / Phelix Peakload Quarter Futures Nam e Best Best Settl. Vol. Vol. OTC Open Bid Ask Price Clearing Interest 4/ ,68 31,68 4,613 1/ ,8 7,8 1,095 2/ ,5 19, / ,8 19, / / / Vol. Vol. OTC Open Clearing Interest Total 566, ,08 32,307 Phelix Baseload Month Futures Nam e Best Best Settl. Vol. Vol. OTC Open Bid Ask Price Clearing Interest Jul ,766 Aug ,56 40,92 18,327 Sep ,2 57,6 18,671 Oct ,25 37,25 1,187 Nov ,2 25,2 810 Dec Jan Phelix Peakload Month Futures Nam e Best Best Settl. Vol. Vol. OTC Open Bid Ask Price Clearing Interest Jul ,604 Aug ,76-6,613 Sep ,2 13,2 4,399 Oct ,6 27,6 486 Nov ,6 6,6 261 Dec ,3 6,3 110 Jan Vol. Vol. OTC Clearing Open Interest Total 295,67 214,67 75,076 Total 2,447,632 2,175, ,236 Zdroj: jednotka ceny: /MWh Trh s elektřinou je komplikovaný v tom, že se zde rozlišuje mnoho cen, protože máme vedle sebe vlastně větší množství dodávek způsobených opět tím, že elektřinu na rozdíl od jiných komodit nelze skladovat. Výrobci proto musí mít odhad, jak se bude vyvíjet poptávka po elektřině nejen během roku, ale i během každého dne a každou hodinu. Přesný odhad spotřeby podle jednotlivých hodin dne je samozřejmě komplikovaný. Na poslední chvíli je proto potřeba dolaďovat nabídku s poptávkou. Svou roli hrají zejména dlouhodobě nepredikovatelné události, jako je třeba počasí nebo výsledek mistrovství světa ve fotbale či hokeji. Krom toho může dojít k neplánované odstávce jaderného reaktoru. Na spotovém trhu se proto obchoduje elektřina po časových pásmech dne na následujících 24 hodin. Dále se rozlišuje tzv. Baseload (energie nabízená po celý den) a Peakload (energie nabízená v denní špičce). Spotová cena se proto během dne výrazně mění a volatilita roste s blížící se dobou dodávky. Krom toho se ještě rozlišuje hodinová a bloková cena. V případě hodinové dodávky se obchoduje konstantní výstup energie po dobu jedné hodiny. V případě blokové ceny se jedná o několik hodin dodávek. Pro ceny se používají indexy. Na německé EEX je například používán index Phelix, což je zkratka Physical Electricity Index. Opět se rozlišuje na Phelix Base a Phelix Peak. U futures obchodovaných na EEX se tato logika dodržuje také. Takže rozlišujeme Base- 7

9 load nebo Peakload a dále zda se jedná o roční, kvartální nebo měsíční kontrakt. Tím pádem máme hned několik desítek cen vedle sebe, mezi kterými může být pro vnějšího pozorovatele obtížné se zorientovat Forwardová křivka v /MWh Zdroj: EEX Phelix Baseload Year Futures 27/7/07 Phelix Baseload Quarter Futures Přínos termínových obchodů lze spatřovat zejména v tom, že nám umožní eliminovat riziko výrazné změny spotové ceny, která je značně vrtkavá. Krom toho nám umožní i konstrukci forwardové křivky. Tu chápeme jako grafické znázornění současných forwardových cen. Forwardová křivka se jako všechny ceny neustále mění. V pozadí jejího tvaru stojí opět vícero vlivů. Mezi takové vlivy patří třeba sezónnost ovlivňující výkon vodních elektráren. Mezi víceméně náhodné vlivy pak patří počasí. Přínosem forwardové křivky je, že odráží všechny současné známé informace o budoucnosti tak, jak je vnímá trh. Lze ji proto považovat za velmi kvalifikovaný odhad budoucnosti. Ovšem ani ten se nemusí naplnit s tím, jak se mohou objevit nové, pro trh neočekávané informace. Aktuální křivka konstruovaná z Baseload futures obchodovaných na německé EEX naznačuje, že by cena do budoucna mohla nejprve mírně klesat možná až o 2 %, aby později šla opět nahoru. Křivka nám tedy do budoucna neindikuje výrazné zlevnění, které by si spotřebitelé přáli, ale zároveň neindikuje ani dramatické zdražení. U Peakload futures je situace trochu odlišná. Ceny budou dle forwardové křivky také klesat, ale méně. Později půjdou nad současné ceny. Opět ale nelze mluvit o dramatické změně cen. 5. RŮZNÉ CENY NAPŘÍČ EVROPOU Jak již bylo zmíněno v úvodu, trh s elektřinou se sice liberalizuje a projevuje se zde určitá konvergence. Tyto procesy jsou však velmi dlouhodobé, a tak se stále výrazně liší ceny elektřiny napříč Evropou. Důvodem rozdílných cen jsou především rozdílné výrobní kapacity, rozdílné zdroje elektřiny a rozdílné možnosti elektřinu vyvést a dovézt. Obecně lze říci, že pro střední Evropu je referenční cenou cena v Německu. To je určitý benchmark, se kterým budeme v tomto textu ceny srovnávat. Ceny směrem na jih klesají. V porovnání s EEX je o trochu vyšší cena na Slovensku, pak v Maďarsku (5-10 euro) a úplně nejvyšší je na Balkáně, kde se rozdíl oproti EEX pohybuje až u 20 euro. Ceny na Balkáně tak již výrazně předčily ceny v Německu, což ukazuje, jak malý vliv na výslednou cenu má obecná cenová či mzdová úroveň v té které zemi. Naopak v Polsku jsou kvůli menším možnostem elektřinu vyvézt a vysoké výrobní kapacitě ceny nižší. V ČR byly ceny až dosud také nižší než v Německu, ačkoli se zde projevovala jasná konvergence. Neliší se jen ceny, liší se i způsob obchodování. Podle studie PwC Electricity Trading in Eastern and Central Europe z roku 2006 obchodníci preferují Německo. ČR má pro obchod s elektřinou nejlepší renomé mezi novými členy EU. Výrazně horší reputaci má Polsko. Na druhou stranu tato země má mezi obchodníky největší potenciál do budoucna. Mezi hlavní problémy řadí obchodníci byrokratické překážky. Nedostatkem trhu obecně je mezi novými členskými zeměmi nedostatek informací. 8

10 Podíl zdrojů energie na celkové spotřebě 2006 Vztah růstu ekonomiky a spotřeby energie 100% % 8 80% 6 60% % 0 20% -2 0% AU Tempo růstu poptávky v ČR BE+LU 1999 BU CZ 2000 FI FR 2001 DE HU Zdroj: ČSÚ a ČEZ 2002 IT Tempo růstu HDP NE 2003 NOR PL PT RO SK ES SE UK Zdroj: BP Statistical Review of World Energy June 2007 Voda Jádro Uhlí Plyn Ropa Na území střední Evropy je elektřina obchodovaná převážně formou aukcí pořádaných nezávislou aukční kanceláří a také přes bilaterální trh, elektronické brokerské platformy a nově i přes burzy. Trhy jihovýchodní Evropy se nadále transformují a jsou charakterické především bilaterálními obchody, ale také již i aukcemi. To pro nezávislého pozorovatele z vnějšku znamená, že je trh kvůli nedostatku informací velmi skrytý. V každém případě ale lze říci, že se trh postupně kultivuje. V průběhu roku 2006 rostla likvidita spotového i forwardového trhu v celém regionu. K růstu likvidity přispívají krom jiného i nové obchodní platformy a standardizace obchodních vztahů na bázi smluv EFET. Při regionální analýze je vidět, že skupina ČEZ směřuje své úsilí k naplnění vize stát se jedničkou na trhu s elektrickou energií ve střední a východní Evropě. Dominantní objem elektřiny ČEZ směřoval na český trh. Většina obchodů v roce 2006 měla podobu ročních forwardů. V průběhu roku se ale uzavíraly i měsíční a denní obchody související s optimalizací výrobní i obchodní pozice. V roce 2006 odebrala společnost ČEZ celkem 29 mil. tun energetického uhlí. Hnědým uhlím byla pokryta spotřeba uhlí z 95,9 % a černým uhlím ze 4,1 %. Jedním z hnacích faktorů cen ve střední Evropě je krom zmíněných vlivů také očekávaný pokles celkového disponibilního výkonu. To spolu s rychle rostoucí poptávkou postupně přibližuje časový horizont, kdy zanikne přebytek rezervního výkonu. Do roku 2020 dožije na území ČR, Polska, Maďarska a Slovenska přibližně MW instalovaného výkonu. Slovensko během tří let sníží bez náhrady výrobu elektřiny o třetinu. Dovoz z Polska do ČR bude postupně omezen z důvodu očekávaného uzavření výrobních kapacit. Na tento vývoj samozřejmě reaguje cena. Výsledkem je růst ceny v celém regionu. K tomu ale samozřejmě aktivně přispívají i emisní povolenky a růst cen fosilních paliv. Podívejme se nyní na trh geograficky podle nabídky a poptávky: Česká republika Celková produkce ČR činila v roce 2006 podle UCTE GWh, přičemž nejvyšší byla v březnu a nejnižší byla v červnu. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, vidíme nárůst výroby o 1,4 %. Celková spotřeba ČR přitom činila za celý rok GWh. Nejvyšší spotřeba připadala na leden a nejnižší na červenec. V meziročním porovnání přitom v prvním kvartále roku 2007 spotřeba poklesla o 6,8 %. Instalovaná kapacita podle ERU ke konci roku 2006 činila MW, což představuje meziroční nárůst o 0,5 %. Zhruba dvě třetiny pochází z tepelných elektráren, necelá čtvrtina z jaderných elektráren, 12 % z vodních elektráren a méně než jedno procento z obnovitelných zdrojů. Nedostatek obnovitelných zdrojů je ale obecným rysem regionu v porovnání se Skandinávií či Německem. 9

11 Co se týče obchodování, největší změnou je otevření energetické burzy v Praze (www.pxe.cz) v létě letošního roku. Obchodují se futures - base load měsíční, base load čtvrtletní, base load roční, peak load měsíční, peak load čtvrtletní a peak load roční. Detailněji se k pražské burze ještě vrátíme později. Obchod s elektrickou energií probíhal až do roku 2007 pouze formou bilaterálních smluv mezi jednotlivými účastníky, což znamenalo, že většina cenotvorných informací zůstávala veřejnosti skryta. Dodavatelé konečných zákazníků si obstarali většinu elektrické energie nezbytnou pro realizaci svých dodávek prostřednictvím aukcí. Obchody s denním předstihem nebo spotové operace představovaly méně než 2 % celkového obchodu s elektřinou. Na trhu obchodovalo ještě před otevřením burzy přes 20 obchodníků. Cena elektrické energie přitom v ČR tenduje k cenám v sousedním Německu. Otevírání trhu s elektřinou probíhalo v České republice od 1. ledna 2002, kdy se postupně jednotlivé kategorie původně chráněných zákazníků stávaly oprávněnými zákazníky s právem volby dodavatele elektřiny. Trh s elektřinou byl otevírán pro jednotlivé kategorie zákazníků 3. Cena silové elektřiny již nemůže být z důvodu liberalizace trhu s elektřinou v rámci Evropské unie Energetickým regulačním úřadem regulována. Na cenu tedy působí pouze tržní vlivy, tak jako na každém jiném komoditním trhu. Německo Celková produkce Německa činila v roce 2006 podle UCTE GWh. Nejvyšší výroba připadala na leden s více než GWh a nejnižší na srpen. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, poklesla výroba o 2,3 %. Celoroční spotřeba Německa dosáhla GWh. Nejvyšší byla v lednu s téměř GWh a nejnižší v září s méně než GWh. V meziročním porovnání přitom v prvním kvartále roku 2007 spotřeba poklesla o 1,7 %. Spotřeba tedy v Německu klesla méně než výroba. Instalovaný výkon v Německu činil v roce 2005 podle Eurostatu MW. Na tepelné elektrárny přitom připadalo více než 62 %, na jaderné 16 %, vodní 6 % a skoro 16 % na obnovitelné zdroje. Německo bude postupně z politických důvodů uzavírat jaderné elektrárny, a i kdyby v budoucnu výrazně investovalo do výrobních kapacit, pouze pokryje své potřeby. To jasně ukazuje strategickou závislost země na budoucích dovozech. Jak již bylo řečeno, v Německu vznikla významná burza European Energy Exchange (www.eex.de). Ta udává tón vývoji cen v celém regionu. Obchodují se jak spotové, tak i termínové kontrakty. Obchodují se také emisní povolenky. Již v roce 2005 se na burze zobchodovalo více elektřiny, než kolik se v Německu spotřebovalo. Polsko Celková produkce Polska činila v roce 2006 podle UCTE GWh. Nejvyšší výroba byla v lednu s téměř GWh. Nejnižší výroba připadala na červenec. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, vidíme, že výroba poklesla o 6,9 %. Celoroční spotřeba Polska 3 Od 1. ledna 2002 zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh, od 1. ledna 2003 zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh, od 1. ledna 2004 všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností, od 1. ledna 2005 všichni koneční zákazníci mimo domácností, od 1. ledna 2006 všichni koneční zákazníci včetně domácností 10

12 přitom dosáhla GWh. Nejvyšší byla v lednu a nejnižší v květnu, kdy se pohybovala lehce nad GWh. V meziročním porovnání v prvním kvartále spotřeba poklesla o 0,4 %, což stejně jako v Německu ukazuje, že výroba klesá rychleji než spotřeba. Instalovaný výkon v Polsku činil v roce 2005 podle Eurostatu MW. Na tepelné elektrárny (většinou uhelné) připadalo více než 92 % výkonu, na vodní 7 % a na obnovitelné zdroje necelé 1 %. Problémem Polska je, že se plánuje uzávěra starších elektráren, což by v budoucnu mělo v Polsku zvýšit ceny energie. V Polku je možné elektřinu obchodovat na burze s názvem Towarowa Gielda Energii (www.polpx.pl). Obchoduje se spot a také emisní povolenky. Obchodování s futures bylo pozastaveno. Nedostatkem burzy je malý objem obchodů. Slovensko Celková produkce Slovenska činila v roce 2006 podle UCTE GWh. Nejvyšší výroba připadala na leden s více než GWh a nejnižší na září. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, poklesla výroba o 10,0 %. Spotřeba Slovenska činila GWh. Nejvyšší byla v lednu a nejnižší naopak v září. V meziročním porovnání přitom v prvním kvartále spotřeba poklesla o 2,9 %. Pokles výroby je tak dramaticky vyšší než pokles spotřeby. I zde se tedy ukazuje do budoucna tlak na růst ceny. Instalovaný výkon na Slovensku činil v roce 2005 podle Eurostatu MW. 37 % připadalo na tepelné elektrárny, 32 % na jádro a 30 % na vodní zdroje. Obnovitelné zdroje jsou na Slovensku podobně jako u nás či v Polsku zanedbatelné. Do budoucna se na Slovensku plánuje výrazný pokles elektrické produkce s uzavřením některých elektráren. Premiér Fico již ale oznámil úmysl situaci řešit. Na Slovensku stále neexistuje burza elektrické energie. Trh je tudíž pro nezávislého pozorovatele neviditelný. Rakousko Celková produkce elektrické energie Rakouska činila v roce 2006 podle UCTE GWh. Nejvyšší výroba byla v srpnu a nejnižší v září. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, poklesla výroba o 2,7 %. Celoroční spotřeba Rakouska činí GWh. Nejvyšší byla přitom v lednu a nejnižší v srpnu. Srpen je tak pro Rakouskou bilanci nejpříznivějším měsícem, kdy se nejvíce vyrobí a nejméně spotřebuje. V meziročním porovnání přitom v prvním kvartále roku 2007 spotřeba poklesla o 1,0 %. Rakousko je tak již během špičky závislé na dovozech elektřiny. Rakouská instalovaná kapacita činí podle Eurostatu MW. Téměř dvě třetiny připadají na vodní elektrárny, více než třetina na tepelné, na obnovitelné zdroje zbývají 3 %. To je o trochu více než u nás či na Slovensku. V Rakousku lze obchodovat na EXAA Energy Exchange Austria (www.exaa.at). Obchoduje se spot a emisní povolenky. Objem obchodů v roce 2005 lehce přesáhl 2 % spotřeby země. V porovnání s EEX se tedy jedná o zanedbatelnou burzu. 11

13 Maďarsko Celková produkce Maďarska činila v roce 2006 podle UCTE GWh. Nejvyšší výroba byla v lednu a nejnižší v květnu. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, vzrostla výroba o 7,3 %. Celoroční spotřeba činila GWh. Nejvyšší spotřeba připadala na leden a nejnižší na duben, kdy nedosahovala ani GWh. V meziročním porovnání přitom v prvním kvartále roku 2007 spotřeba poklesla o 2,0 %. Ačkoli výroba roste a spotřeba klesá, je Maďarsko stále největší čistý dovozce elektřiny v regionu. Maďarský instalovaný výkon přestavuje podle Eurostatu MW. Na jádro připadá 21 %, na tepelné elektrárny 70 % a na obnovitelné zdroje zbývajících 9 %. V Maďarsku neexistuje specializovaná burza na obchod s elektřinou, což činí obchodování velmi nepřehledným. Slovinsko Celoroční produkce Slovinska v roce 2006 činila podle UCTE GWh. Nejvyšší výroba připadá na červen s více než 1200 GWh a nejnižší naopak na duben s pouhými 800 GWh. Porovnáme-li první čtvrtletí roku 2007 s rokem předešlým, vzrostla výroba o 6,5 %. Celoroční spotřeba činila GWh. Nejvyšší byla v lednu a nejnižší v dubnu. V meziročním porovnání přitom v prvním kvartále roku 2007 spotřeba poklesla o 2,0 %. Podobně jako v Maďarsku zde tedy výroba roste a spotřeba klesá. Slovinský instalovaný výkon činí podle Eurostatu jen 2992 MW. 43 % připadá na tepelné elektrárny, 28 % na vodní elektrárny, 23 % na jádro a 6 % na obnovitelné zdroje. Do budoucna se navíc plánuje výstavba nových vodních elektráren a modernizace tepelných elektráren. S elektřinou lze obchodovat na Borzen, organizator trga z električno energijo (www.borzen.si). Objem je opět neporovnatelný s EEX. Skandinávie Skandinávský trh zahrnuje Švédsko, Norsko, Finsko a Dánsko, a jde tak nad rámec EU. Celková spotřeba činila v roce TWh. Zhruba 56 % energie vzniklo ve vodních elektrárnách, 2 % ve větrných, 23 % v jaderných a 18 % v tepelných. Ve Skandinávii se obchoduje na burze NordPool. Burza má přes 100 členů a na spotovém trhu se zde obchoduje téměř polovina spotřeby regionu. Obchodují se zde ale i termínové kontrakty, jejichž objem činí zhruba 4,5násobek spotových obchodů. 6. TRENDY NA TRHU S ELEKTŘINOU Vývoj EEX a NordPool 12

14 Ceny futures na EEX v /MWh Phelix Baseload Year Futures, Cal-09 Phelix Baseload Year Futures, Cal Zdroj: Reuters Rozdíl Cal 09 - Cal 08 v /MWh Zdroj: Reuters Při pohledu na Německou burzu EEX vidíme, že ceny mají dlouhodobou tendenci růst. Roční futures Peakload (Cal 08) se ještě počátkem roku drží pod 60 euro. Na jaře roku 2006 jsme se ale dostali nad 80 euro a tuto metu již Cal 08 výrazně neopouští. Jedinou výjimkou byl únor 2007, kdy jsme se dostali až pod 72,5 euro. Odsud se ale cena brzo odrazila zpět nad 80 euro. Cal 09 se vyvíjí velmi podobně jako Cal 08. Cal 09 se v červenci 2007 pohybovala zhruba 15 centů nad Cal 08. Ještě v květnu ale rozdíl přesahoval 2 eura. Podobný trend jako u kontraktů s dodáním v roce 2008 a 2009 lze vysledovat i u dlouhodobého průměru spotové ceny. I ten letos v zimě poklesl. Z dočasného poklesu lze přitom krom technických vlivů vinit samozřejmě počasí. V pozadí dlouhodobého trendu, kdy ceny rostou, lze vidět několik vlivů: Růst cen paliv odvíjející se od výrazného zdražení ropy, obavy a nejistota ohledně vlivu emisních povolenek na budoucí ceny a počasí, kdy je v Evropě více sucha a tepla, což není pro výrobu elektřiny ideální a zároveň s tím v letních měsících výrazně roste poptávka. Tyto faktory pak v součtu vysvětlují drtivou většinu pohybu cen energií. Svou roli ale samozřejmě hrají i spekulace jednotlivých hráčů na trhu. /MWh Nord Pool Spot Zdroj: Nord Pool Ceny energie dosáhly na skandinávském Nordpoolu v 2006 svého rekordu. Růst jsme tou dobou pozorovali napříč celým kontinentem. Již počátkem roku 2006 ceny poskočily na 50 EUR/MWh ze zhruba 25 až 30 před rokem. To bylo zejména kvůli nízkému stavu vody ve vodních nádržích a studené zimě. Svou roli sehrály také emisní povolenky. Léto ale nebylo lepší, protože zase bylo příliš teplé. V srpnu se tak spotová cena dostala až na neuvěřitelných 80 EUR/MWh. Až na podzim došlo k poklesu ceny, když se zvýšil úhrn srážek a zároveň poklesly ceny emisních povolenek. Tento trend přitom můžeme pozorovat dodnes. Za tímto vývojem stál jednak meziroční pokles spotových cen emisních povolenek a jednak nezvykle teplá zima, která přinesla nižší než očekávanou spotřebu. V červenci navíc ovlivňuje cenu také výrazný nárůst srážek (záplavy v Norsku), který se projevuje ve vyšším výstupu vodních elektráren. Navíc se také rychle plní nádrže, což snižuje šance na brzký růst ceny. Forwardové ceny na rok 2008 a 2009 ovšem rostou kvůli obecně vyšším cenám komodit. Potvrzuje se tedy, že spotové a forwardové ceny ovlivňují různé faktory o různé intenzitě. Vývoj cen emisních povolenek 13

15 /EUA /EUA Spotová cena emisních povolenek Zdroj: EEX Emisní povolenky - Futures na EEX Dec-2008 Dec Zdroj: EEX Pro pochopení pohybu cen emisních povolenek je třeba nejprve vysvětlit faktory, které nejvíce ovlivňují jejich ceny. Ceny povolenek jsou ovlivňovány hlavně regulací tedy zásahy evropských úředníků spojených se snahou o zlepšení stavu životního prostředí. Dalším faktorem je rozdíl mezi cenou uhlí a plynu. Čím je uhlí levnější než plyn, tím je při výrobě elektřiny uhlí více preferované. Výsledkem je ale zároveň růst emisí, což vede k růstu cen povolenek. Trh proto sleduje rozdíl v cenách těchto dvou komodit jako jeden z klíčových vlivů na další vývoj ceny povolenek. Třetím faktorem ovlivňujícím cenu povolenek je hospodářský růst a ekologický program uvnitř průmyslu. Čím rychleji roste ekonomika, tím bude nejspíš více emisí. Zároveň ale lze také počítat s novými ekologickými investicemi. Podstatným faktorem pro ceny povolenek je také počasí. Velmi studená zima či velmi teplé léto znamenají nárůst spotřeby elektřiny, a tedy růst emisí a cen povolenek. Situace je ale ještě komplikovaná suchem. Čím větší je sucho, tím větší mají problémy vodní elektrárny a jsou nahrazovány uhelnými, což vede k růstu cen povolenek. Spotové ceny emisních povolenek na EEX v prvním kvartále roku 2006 postupně rostly ze zhruba 22 euro až na téměř 30 euro v dubnu. To bylo dáno poměrem cen uhlí a plynu, který vedl ke zvýšené poptávce po uhlí do elektráren. Emise tak rostly. Na přelomu dubna a května ale EU zveřejnila data o skutečném objemu emisí v roce To byla pro trh studená sprcha, protože se ukázalo, že bylo daleko méně emisí, než se čekalo. Výsledkem byl propad cen povolenek zhruba na třetinu. Ve třetím kvartále se zdálo, že má trh již to nejhorší za sebou, když se ceny pohybovaly kolem 16 euro. Nicméně nestalo se tak. Čtvrtý kvartál odstartoval pokles cen, který na spotovém trhu trvá dodnes, když se ceny blíží nule. Nízké ceny jsou dány převisem nabídky nad poptávkou. Trh vlastně zkolaboval, když ho autority zaplavily nadbytkem povolenek. U futures je situace odlišná. Ceny emisních povolenek s dodáním v prosinci 2008 pomaličku rostou s tím, jak se trh domnívá, že bude pro průmysl povolenek málo s tím, jak Evropská komise přitvrdí svou enviromentální politiku. Komise by tak zabránila poklesu ceny, který nyní pozorujeme na spotovém trhu. Koncem května se ceny povolenek s dodáním v prosinci 2008 vyšplhaly díky vyšším cenám ropy a emisím plánům Evropské komise ceny povolenek až k 25 euro. Tato hladina se však ukázala jako technická hladina odporu a cena se během července vrátila zpět pod 20 euro. Z ještě většího nadhledu je vidět, že cena tohoto kontraktu dosáhla svého vrcholu na jaře 2006, když se pohybovala nad 30 euro. Povolenky s dodáním v prosinci 2009 se vyvíjely podobně. Jejich cena byla posazena jen maličko výš. Letos v květnu se dostaly těsně nad 25 euro a v červenci se rovněž propadly pod 20 euro. Červencový rozdíl cen se tak pohyboval kolem 40 centů. Delší kontrakty byly cenově ještě výš. Rozdíl mezi kontraktem s dodáním v roce 2012 a v roce 2008 činil zhruba 1,6 euro. Vývoj cen ropy Cena ropy dlouhodobě roste. Zatímco ještě v listopadu 2001 se spotová cena barelu ropy typu Brent pohybovala pod 18 dolary, v létě roku 2006 se vyšplhala až na rekordních 78 dolarů a letos 14

16 USD/Barel byla tato hladina ještě překonána. To znamená, že za necelých 5 let se cena ropy dokázala zvýšit až na více než 4násobek. Pokud bychom se pokusili vrtkavé ceny vyhladit 250denním průměrem, zjistíme, že počátkem roku 2005 jsme se pohybovali ještě pod 39 dolary, počátkem roku 2006 kolem 55 dolarů a dnes se průměr pohybuje kolem 64 dolarů. Kolem těchto hodnot se přitom průměr pohybuje již od srpna Ropa Brent Spot za 10 let D Průměr Zdroj: Reuters Hlavním důvodem růstu cen byla v posledních letech vyšší spotřeba v rychle se rozvíjejících asijských ekonomikách. Zjednodušeně lze říci, že Čína odložila jízdní kola a nahradila je automobily. Skutečnost je však ještě komplikovanější. Kromě růstu spotřeby domácností roste i spotřeba energie v tamním průmyslu. Západní investoři staví v Číně nové výrobní kapacity kvůli velmi levné pracovní síle. Energetická náročnost je zde až sekundární a je vyšší, než by byla únosná v Evropě. Ekologie je zde zatím přehlížena. Jedním z faktorů tlačících ceny nahoru bylo i napětí v zemích, které se značnou měrou podílí na produkci ropy. Praxe přitom ukazuje, že ceny rostou i v případě, že je ve válečném stavu země blízká exportérovi. Příkladem může být konflikt mezi Libanonem a Izraelem. Obavy, že se boje přenesou blíže ropným vrtům, vytlačily ceny na rekord. Dalším faktorem, který v posledních letech přispěl k růstu cen, bylo extrémní počasí. Chladné zimy v některých regionech si žádají více topných olejů, což tlačilo poptávku nahoru. Naopak strana nabídky byla několikrát zasažena hurikány. Např. hurikán Katrina vyhnal cenu ropy na rekord roku Kvůli poničení ropných zařízení a rafinérií se trh vrátil do normálu až po několika měsících. Významným vlivem, který v posledních letech přispěl k růstu cen, je i míra spekulace. Zatímco v minulosti byla spekulace na vývoj cen ropy záležitostí spíš jen ropných společností, dnes je záležitostí širokých mas. I v ČR vznikly fondy spekulující na vývoj cen ropy. Tyto fondy samozřejmě nestojí o skutečné dodávky ropy, ale jen o změnu cen, a proto své pozice likvidují ještě před samotným fyzickým plněním USD/barel Reálná cena ropy Zdroj: BP Statistical Review od World Energy June 2007 v období ropné krize Pokud ale hodnotíme vývoj ceny komodity za skutečně delší období, neměli bychom se dopustit metodologické chyby zanedbání okolních cen. Po očištění od vlivu ostatních cen a změn měnového kurzu se ukazuje, že cena ropy stále nedosáhla svého vrcholu z počátku 80. let. To je také jedním z důvodů, proč globální ekonomika nereaguje na růst cen ropy jako v průběhu ropné krize. Koncem roku 2005 byly ceny ropy reálně téměř o třetinu nižší než v roce 1980, ačkoli nominálně byl celoroční průměr výrazně vyšší. Jinými slovy, cena ropy může ještě výrazně vzrůst, aniž by měla podobné dopady na světovou ekonomiku jako 15

17 Při pohledu na vývoj v roce 2007 stojí za pohybem cen opět hlavně obavy o plynulý tok dodávek. Investoři proto s napětím sledovali dění kolem jaderného programu v Íránu či neklid v Nigerii. Svou roli v poslední době sehrávají i krátkodobé vlivy jako dočasná oprava některých vrtných plošin v Severním moři. Zdanění Kromě růstu cen fosilních paliv a emisních povolenek stojí za dlouhodobým zdražením elektřiny v mnoha zemích také vyšší daňového zatížení. To se navíc v rámci Evropy výrazně liší až o desítky procentních bodů. To s sebou nese zároveň i určitý záchranný mechanismus pro případ, že by ceny energie vzrostly nad sociálně únosnou mez. Dá se předpokládat, že podobně, jako tomu bylo u pohonných hmot, přistupovaly by jednotlivé státy k daňovým změkčením. 7. BEZPEČNOST DODÁVEK Stav sítí a tok energie Před tím, než rozebereme stav sítí ve střední Evropě, bude vhodné podívat se na úplné základy. Přenosová soustava 400 a 220 kv (nazývaná páteřní) slouží k rozvedení výkonu z velkých systémových elektráren po celém území země. Napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům. Přeshraničními vedeními je přenosová soustava země napojena na soustavy všech sousedních států, a tím synchronně spolupracuje s celou elektroenergetickou soustavou kontinentální Evropy. Na zajištění spolehlivého přenosu závisí nepřetržité a plynulé zásobování všech spotřebitelů. Nezbytnou funkcí provozovatele přenosové soustavy je proto také dispečerské řízení elektrizační soustavy, což je v podstatě zajištění nezbytné rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v reálném čase. Jak to konkrétně vypadá v ČR? ČEPS je jediným provozovatelem přenosové soustavy v ČR. Licence na provozování přenosové soustavy byla vydaná jako jediná pro území celého státu. Z toho důvodu jsou výnosy společnosti regulované cenovými rozhodnutími ERU. Ten pro ČEPS stanovuje ceny systémových služeb, ceny za rezervaci a za použití vnitrostátních přenosových sítí. Ve střední Evropě jsou toky elektřiny jasné. Z ČR a Polska teče proud do Německa. Jinými slovy teče z míst s nižší cenou do míst s cenou vyšší. Spojení Polska s Ukrajinou se v současnosti nevyužívá. Podobná situace je i ve spojení mezi Polskem a Běloruskem. Navíc tamní spojení je již zastaralé a jeho životnost brzo skončí. Exporty z Polska do Německa jdou hlavně skrze českou přenosovou síť kvůli nedostatečnému propojení těchto států. Přesněji jde o to, že elektřina vyprodukovaná na jihu Polska jde nejprve do ČR, pak do Německa a odsud do západního Polska. To vede k většímu toku elektřiny skrze ČR. To znamená, že jakékoliv investice na polsko-německé hranici pravděpodobně nepovedou k většímu transferu elektřiny, pokud zároveň s tím nebude posílena samotná síť uvnitř Polska. Bez posílení vnitřní sítě by rozšíření kapacit na hranicích mezi Německem a Polskem nezměnilo tok elektřiny nejprve do ČR a pak teprve do Německa. Nicméně posílení polské sítě se plánuje. Až po provedení tohoto posílení má smysl uvažovat o větším propojení Polska a Německa. Uvažuje se přitom nejen o novém přeshraničním vedení, ale také o posílení stávajícího. 16

18 Úzkým hrdlem pro větší vývozy z Polska je nyní spoj Wielopole/Dobrzen a Albrechtice/Nošovice mezi Polskem a ČR. Dlouhodobě se plánuje propojení mezi Polskem a Slovenskem z Byczyny do Varin. I zde by ale bylo třeba nejprve posílit síť uvnitř Polska. To by pravděpodobně situaci pomohlo nejvíce. Tok elektřiny ve střední Evropě je do značné míry ovlivněn také německými větrnými elektrárnami. Problémem této energie je, že je nejistá. A trh s ní nemůže permanentně počítat. Do budoucna jsou navíc plány na větrné elektrárny i v severním Polsku. V posledních letech vzrostl význam Rakouska pro tranzit elektřiny. Síť spojující západ země s východem byla již výrazně posílena. Síť spojující sever s jihem zatím nikoli kvůli politickým a enviromentálním otázkám. Vyřešení těchto otázek je nyní přednější než zvýšení propojení s okolními státy, protože to musí následovat až po posílení vnitřní rakouské sítě. Problém tedy není ani tak na hranicích jako uvnitř samotného Rakouska. Energetické potřeby Vídně by vzhledem ke svému umístnění mohl zatím (zejména v průběhu letních měsíců) řešit vývoz z ČR. Dva spoje jsou i mezi Slovenskem a Maďarskem. Tato propojení jsou velmi vytížena exportem do Maďarska. V současnosti není přímé propojení Slovenska a Rakouska. Ovšem jsou plány na propojení Wien Südost s Biskupicemi nebo Stupavou. U tohoto plánu jsou ovšem velké pochybnosti. V každém případě toto propojení řeší silné spoje mezi ČR a SR a ČR a Rakouskem. V Maďarsku se mezitím plánuje na rok 2008 posílení spoje se Slovinskem. Počítá se i s otevřením nového spoje mezi Slovenskem a Maďarskem. V nejbližší době se nejspíš nedočkáme výraznějšího nárůstu přeshraničního vedení kvůli nedostatečným vnitřním přenosovým kapacitám okolních přenosových soustav. Nicméně plánuje se posílení jednoduchého 400kv vedení z ČR - Slavětice do Rakouska Dürnrohr na vedení dvojité. Investiční plán ČEPS přitom zahrnuje posílené vedení ve směru sever-jih zhruba v trase z Polska do Rakouska. Dále sleduje zvýšení přeshraničních propojení a posílení přenosových vedení z oblasti severočeských hnědouhelných elektráren východním směrem. To tedy znamená posílení ve směru z Německa do Polska a na Slovensko. Celkem ČEPS hodlá do roku 2010 investovat 12,5 miliardy korun. Provoz soustavy Podívejme se nyní na provoz elektrizační soustavy. Množství elektřiny přenesené přenosovou soustavou dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2002 činilo GWh, v roce 2006 to bylo už GWh. Není překvapivé, že rostly i ztráty, a to z 695 na 854 GWh. Roste i celkový instalovaný výkon transformátorů. Roční maximum spotřeby v roce 2006 bylo v 15:00 ve výši MW. Roční minimum spotřeby bylo v 6:00 ve výši MW. Každý den ovšem není růžový. Při pohledu jen na loňský rok vidíme, že rok 2006 byl z hlediska poruchovosti jednotlivých zařízení ve srovnání s předešlým rokem obtížnější. Bylo zaznamenáno celkem 83 výpadků oproti 61 v roce Z toho 20 výpadků souviselo s omezením výroby (případně s přerušením dodávky elektrické energie). Jednalo se o 69 výpadků přenosových vedení a 14 výpadků transformátorů. Tento vyšší počet výpadků vedení byl způsoben mimořádnými podmínkami v lednu a únoru, kdy došlo ke 14 výpadkům, a v červenci, kdy došlo ke 24 výpadkům. Největší události roku přitom připadají na leden, červenec a listopad. Koncem ledna řešil ČEPS kritickou situaci, která nastala v důsledku neplánovaných výpadků zdrojů, sněhové kalamity a prudkého poklesu venkovních teplot. 17

19 25. července 2006 ČEPS poprvé v historii vyhlásil v důsledku narušení celistvosti přenosové soustavy stav nouze v ČR. V letních měsících se totiž v celé Evropě projevil vliv extrémně vysokých teplot na zvýšení zátěže přenosových soustav při omezení výroby tepelných elektráren a minimální výrobě ve větrných elektrárnách. Tyto vlivy se projevily atypickým rozložením toků elektřiny. 4. listopadu postihla evropskou elektrizační síť série na sebe navazujících výpadků, která ovlivnila také elektrizační síť ČR. Tehdy došlo kvůli vypnutí přenosových vedení v Německu ke kaskádovitému vypínání dalších přenosových vedení a evropský systém se začal dělit. Při pohledu na mezinárodní toky energie vidíme, že v roce 2006 k nám z Polska přiteklo GWh. V ostatních směrech od nás energie již pouze odtékala. Jedná se o GWh na Slovensko, GWh do Rakouska, GWh do západního Německa (E-ON) a GWh do východního Německa (VE-T). 8. BUDOUCÍ VÝVOJ V předchozím textu jsme si popsali všechny faktory, které ovlivňují cenu elektřiny. Zjistili jsme, jaké vlivy se projevují dlouhodobě a jaké krátkodobě. Při pohledu do budoucna se nejprve podíváme na dlouhodobé trendy, kterým nejspíš neunikneme, a s jejich znalostí se následně podíváme na pravděpodobný vývoj cen energií v roce Dlouhodobý výhled Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě z května 2007 uvádí, že očekává nárůst spotřeby energie (v širším slova smyslu tedy nejen elektřiny) na této planetě do roku 2030 o více než 50 %. Největší nárůst přitom v příštích letech zaznamenají rozvojové země. Mimo země OECD by měla spotřeba vzrůst až o 95 %. V rozvojových zemích se totiž bude stále více uchytávat průmysl náročný na energii, protože zde budou vyžadovány nižší standardy na ochranu životního prostředí, což se příznivě projeví ve finální ceně produkce. Největší růst zaznamená v mezikontinentálním porovnání Asie. Růst spotřeby v Evropě nedosáhne ani poloviny růstu Severní Ameriky. Globální spotřeba elektřiny do roku 2030 vzroste o 85 %. Za růstem spotřeby energie bude stát především růst světové ekonomiky a růst populace. Světové HDP by do roku 2030 mělo růst v průměru o 4,1 %. Průměrný růst tak v porovnání s posledními 25 lety díky rychle tepajícím asijským ekonomikám (Čína, Indie) zrychlí. Přispěje i liberalizace trhů, uvolnění měnových kurzů a strukturální reformy spojené s privatizacemi. Samotná evropská ekonomika by měla do roku 2030 růst v průměru o 2,3 %. Problémem bude v řadě zemí nezreformovaný trh práce, když se mnozí politici budou bát nepopulárních opatření. Růst spotřeby energie bude ale držet na uzdě klesající energetická náročnost výroby. Největší pokles nejspíš zaznamenáme v rozvojovém světě. Vyspělé země mají dnes totiž již výrazně méně energeticky náročné technologie. Zdroje elektrické energie se budou v čase měnit. Zatímco v zemích OECD a zejména v Evropě do roku 2030 kvůli vládním opatřením poklesne význam atomové energie, jinde na světě poroste. Vůdčí postavení si ponechá uhlí. Zatímco v Severní Americe bude produkce elektřiny do roku 2030 v průměru růst o 1,5 %, v Evropě to bude jen o 0,8 %. Za pomalejším růstem bude stát především pomalejší růst populace. Krom toho v porovnání s rozvojovým světem má Evropa energetiku již vyspělou. Nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny budou hydroelektrárny. 18

20 Roční toky energie do a z ČR v roce 2006 Polsko (PSE) GWh Plánované výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačního salda ČR 2653 Skutečné výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačníhos salda 8847 Skutečné výměny pol liknách 110 kv (a menších), nezahrnuté do regulačníhos salda 1138 Slovensko (SEPS) Plánované výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačního salda ČR Skutečné výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačníhos salda Skutečné výměny pol liknách 110 kv (a menších), nezahrnuté do regulačníhos salda -586 Rakouskou (APG) Plánované výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačního salda ČR Skutečné výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačníhos salda Německo (E-ON) Plánované výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačního salda ČR Skutečné výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačníhos salda Německo (VE-T) Plánované výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačního salda ČR Skutečné výměny přes přenosovou soustavu, zahrnuté do regulačníhos salda Zdroj: ČEPS Jedním z hlavních faktorů, které budou ovlivňovat vývoj cen elektřiny, bude ropa. Ve své poslední prognóze z letošního roku očekává OPEC nárůst poptávky po ropě do roku 2030 na 118mb/d ze současných necelých 86 mb/d. V pozadí nárůstu spotřeby bude stát hlavně doprava s tím, jak si rozvoj globální ekonomiky vyžádá větší pohyb zboží a lidí. O tom, že poroste dlouhodobě poptávka po ropě, pravděpodobně nemá smysl pochybovat, otázkou je, jak se zachová nabídka. Kdyby byly dodávky adekvátní, jak tvrdí ropu vyvážející státy (nebo by se nebylo třeba o tyto dodávky obávat), cena ropy by nerostla. Tak tomu ovšem dlouhodobě není. Naštěstí náročnost ekonomiky na spotřebu ropy v čase klesá díky růstu významu služeb. To umožňuje další růst cen ropy, aniž by došlo k hospodářské krizi. Navíc levná asijská pracovní síla umožňuje brzdit inflační tlaky, které dražší ropa vyvolává. Svou roli hraje i vysoké zdanění pohonných hmot v Evropě, které z velké části brzdí nárůst konečné ceny pro spotřebitele, a vytváří tak jakýsi pomyslný cenový polštář. Toto vše si země vyvážející ropu dobře uvědomují a vědí, že se již není nutné bát růstu cen ropy nad 28 dolarů za barel, jak tomu bylo ještě počátkem tohoto století. Loňský rok jasně ukázal, že i když se padesátidenní průměr spotové ceny ropy Brent dostal vysoko nad 70 dolarů za barel, světová ekonomika nikterak dramaticky neutrpěla, a tím pádem neutrpěly ani rozpočty exportérů ropy. Obáváme proto, že cena ropy dlouhodobě výrazně poroste. Její růst však bude brzdit to, že čím bude ropa dražší, tím více bude rentabilní otevírat nové vrty, které dosud rentabilní nebyly. Zároveň bude také větší motiv hledat k ropě alternativy. Jestliže se někomu v roce 2002 zdál barel za 30 dolarů neúnosně drahý a za 80 dolarů naprosto nepředstavitelný, lze se s touto logikou domnívat, že v budoucnu budeme současné rekordní ceny považovat za velmi nízké. Nepřekvapilo by nás proto, kdyby ještě v tomto desetiletí spotová cena ropy typu Brent překročila 100 dolarů za barel a dlouhodobě směřovala nad 200 dolarů za barel. To ovšem neznamená, že by se také tak dramaticky měla prodražit jízda automobilem. Automobilový průmysl již dnes počítá s výrazným nárůst hybridních a úsporných motorů. K tomuto, aby spotřebitel tak výrazně netrpěl, přispějí i biopaliva. Také je samozřejmě důležité, jak se budou dlouhodobě vyvíjet výrobní kapacity elektřiny v Evropě. Zdá se přitom, že nás čeká dlouhodobý pokles napříč kontinentem. ČEPS odhaduje, že zdroje na pokrytí domácí spotřeby budou v ČR chybět již v letech 2012 až Pro rok 2020 počítá ČEZ s tím, že bude zemi scházet 30 terrawathodin ročně. Podobný trend lze očekávat i v dalších zemích. Pravděpodobně nejnapjatější situace v Evropě bude v Itálii, která má již nyní velké energetické nedostatky. Z dlouhodobého pohledu je tedy jasné, že poroste poptávka po elektřině. Dá se předpokládat, že nabídka se bude na tento vývoj snažit odpovědět, ale bude tomu bránit jednak nižší výrobní kapacita a jednak vyšší cena fosilních paliv. Pokud se zásadním způsobem nezmění přístup evropských vlád k jaderné energii, bude budoucí vývoj cen elektřiny ještě více záviset na cenách fosilních paliv. Ty přitom podle nás mají v nejbližších letech prostor pouze k růstu cen. Cena elektřiny proto dlouhodobě půjde nahoru. Vzhledem k cenám fosilních paliv může být růst cen 19

AKTUÁLNÍ TRENDY NA VELKOOBCHODNÍM TRHU S ELEKTŘINOU. Luděk Horn, Trading, Head Front Office, ČEZ, a. s.

AKTUÁLNÍ TRENDY NA VELKOOBCHODNÍM TRHU S ELEKTŘINOU. Luděk Horn, Trading, Head Front Office, ČEZ, a. s. AKTUÁLNÍ TRENDY NA VELKOOBCHODNÍM TRHU S ELEKTŘINOU Luděk Horn, Trading, Head Front Office, ČEZ, a. s. VELKOOBCHODNÍ TRH S ELEKTŘINOU SPOJUJE ROZDÍLNÉ POŽADAVKY ZÁKAZNÍKŮ A VÝROBCŮ A VYTVÁŘÍ CENU NA ZÁKLADĚ

Více

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 Západomoravská energetická s.r.o Západomoravská distribuční a.s. Ing. Pavel Hobl ČR JE POSLEDNÍ ZEMÍ V REGIONU S DOSUD EXISTUJÍCÍM PŘEBYTKEM VÝROBY politické rozhodnutí

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Jak bude zítra? aneb Prognóza vývoje cen energií

Jak bude zítra? aneb Prognóza vývoje cen energií Seminář Asociace Energetických Manažerů Jak bude zítra? aneb Prognóza vývoje cen energií Ing. Jiří Michalik senior manažer zahraniční vztahy a legislativa MORAVIA ENERGO, a.s. 15. září 2008, Brno 1 MORAVIA

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje Změny trhu s plynem Ing. Ladislav Sladký Ředitel prodeje 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR ČR a SR - současný a budoucí stav Vývoj cen plynu 3 Břidlicový plyn Hydraulické

Více

Vývoj na trhu s plynem

Vývoj na trhu s plynem Vývoj na trhu s plynem Ing. Jaromír Fajman ředitel obchodování s plynem 2 Obsah prezentace Fundamentální změny na energetických trzích mýty, které padly Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

STRATEGIE SKUPINY ČEZ. Bohumil Mazač exekutivníředitel pro Business ČEZ Prodej, s.r.o.

STRATEGIE SKUPINY ČEZ. Bohumil Mazač exekutivníředitel pro Business ČEZ Prodej, s.r.o. STRATEGIE SKUPINY ČEZ Bohumil Mazač exekutivníředitel pro Business ČEZ Prodej, s.r.o. EKONOMICKÁ KRIZE ZPŮSOBILA I VÝRAZNÝ POKLES SPOTŘEBY ELEKTŘINY Meziroční vývoj spotřeby elektřiny v procentech Německo

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem Změny trhu s plynem Ing. Michal Šindýlek Specialista obchodování s plynem 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR Česká republika současný a budoucí stav Vývoj cen plynu

Více

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA EU

ENERGETICKÁ POLITIKA EU ENERGETICKÁ POLITIKA EU struktura Myšlenky EU Energetika v ČR Obnovitelné zdroje energie Ochrana ŽP Evropa x ČR Trh s elektřinou a plynem Od roku 2007 trh otevřen všem zákazníkům, proveden právní unbundling

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča Éra nízkých cen ropy Jan Bureš Petr Báča l 2 Co se děje na trhu s ropou? Cena ropy Brent od konce června poklesla zhruba o 40 % Výprodej spustilo patrně setrvalé snižování odhadů růstu poptávky po ropě

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Makrodata v ČR zveřejněná v září:

Makrodata v ČR zveřejněná v září: Makrodata v ČR zveřejněná v září: HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %). Průmyslová produkce

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Tisková konference ČEZ, a. s. Hotel Palace, 25.7.2006 Alan Svoboda, ředitel divize Obchod Michal Skalka, ředitel úseku Trading

Tisková konference ČEZ, a. s. Hotel Palace, 25.7.2006 Alan Svoboda, ředitel divize Obchod Michal Skalka, ředitel úseku Trading AUKCE VIRTUÁLNÍ ELEKTRÁRNY ČEZ V KONTEXTU VÝVOJE ENERGETICKÉHO TRHU V REGIONU Tisková konference ČEZ, a. s. Hotel Palace, 25.7.2006 Alan Svoboda, ředitel divize Obchod Michal Skalka, ředitel úseku Trading

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Vladimír Štěpán Jiří Gavor Únor 2009 ENA s.r.o. stepan@ena.cz Plynárenské a elektrárenské sítě: - Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské

Více

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější

Více

Větrná energetika v číslech

Větrná energetika v číslech Větrná energetika v číslech Stav v ČR i ve světě v roce 2009 Mgr. Jiří Přikryl Větrná energetika v ČR v roce 2009 V ČR pro tento rok lze předpokládat ř výrobu na úrovni 300 GWh, loni 245 GWh Na konci roku

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Energetický mix pro příští desetiletí

Energetický mix pro příští desetiletí Energetický mix pro příští desetiletí Alan Svoboda ředitel divize obchod, ČEZ a.s. 7. 10. 2011 Sasko český kongres, Drážďany, Německo HISTORICKÝ ENERGETICKÝ MIX V CELÉM REGIONU BYL PODOBNÝ Poměrná výroba

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Předběžné regulované ceny 2012

Předběžné regulované ceny 2012 Předběžné regulované ceny 2012 Stanislav Trávníček Energetický regulační úřad Hospodaření s energií v podnicích Praha 20. říjen 2011 Obsah prezentace Vlivy na výši cen v roce 2012 Regulované ceny přenosu

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Tisková zpráva k cenovým rozhodnutím ERÚ č. 7/2015 a č. 8/2015, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2016

Tisková zpráva k cenovým rozhodnutím ERÚ č. 7/2015 a č. 8/2015, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2016 26. listopadu 2015 Tisková zpráva k cenovým rozhodnutím ERÚ č. 7/2015 a č. 8/2015, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2016 Regulované ceny elektřiny pro příští rok budou na

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013

Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013 Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013 Martin Vorel Vedoucí odboru Prodej KA Skalní mlýn 4.10.2013 2 Obsah Evropská energetická politika Spotřeba elektřiny v ČR Vývoj cen na trhu s elektřinou Regulované

Více

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ing. Jan Zaplatílek 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ropa a její význam Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků.

Více

Jak funguje trh s elektřinou 29.4. 2015. Dina Lašová

Jak funguje trh s elektřinou 29.4. 2015. Dina Lašová Jak funguje trh s elektřinou 29.4. 2015 Dina Lašová Elektřina jako komodita n komodita => zjednodušeně řečeno surovina potraviny, kovy, bavlna, ropa, zemní plyn a také elektřina n elektřina je hromadná

Více

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom Konference Nízkouhlíková budoucnost ČR 21. 9. 2015, Praha AGENDA Situace v energetice Hlavní drivery dalšího vývoje Jaká bude energetika v budoucnosti

Více

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN Edvard Sequens 3. září 2013 Praha Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Průměrný věk reaktorů

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

Makrodata v ČR zveřejněná v červnu:

Makrodata v ČR zveřejněná v červnu: Makrodata v ČR zveřejněná v červnu: HDP na obyvatele přepočteno na paritu kupní síly je pod průměrem Evropské unie. Ze 27 členských zemí EU se drží Česko na 17. místě Průmyslová produkce zaznamenala nárůst

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013

Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013 Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013 Martin Vorel vedoucí odboru prodej Key Account EP ENERGY TRADING, a.s. Energetický seminář 18.-19.10.2012 2 Obsah Zdroje elektřiny - Státní energetická koncepce do

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

DRAHOMÍR RUTA, PRE JIŘÍ POLÁK, CACIO Na základě projektu energetické sekce CACIO (pp. Miroslav Vrba, Jiří Štastný, Miroslav Hübner, Josef Fantík,

DRAHOMÍR RUTA, PRE JIŘÍ POLÁK, CACIO Na základě projektu energetické sekce CACIO (pp. Miroslav Vrba, Jiří Štastný, Miroslav Hübner, Josef Fantík, Architektura IT v energetice DRAHOMÍR RUTA, PRE JIŘÍ POLÁK, CACIO Na základě projektu energetické sekce CACIO (pp. Miroslav Vrba, Jiří Štastný, Miroslav Hübner, Josef Fantík, Lukáš Babjak) Architektura

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI OBCHODU S ELEKTŘINOU PRO ROK 2007

AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI OBCHODU S ELEKTŘINOU PRO ROK 2007 AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI OBCHODU S ELEKTŘINOU PRO ROK 2007 Tisková konference ČEZ, a. s. Hotel Palace, 30.8.2006 Alan Svoboda, ředitel divize Obchod ČEZ, a. s. Bohumil Mazač, generální ředitel ČEZ

Více

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 22. října 2014

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

INFORMACE K CENÁM ENERGIE PRO ROK 2010 I. CENY ZEMNÍHO PLYNU

INFORMACE K CENÁM ENERGIE PRO ROK 2010 I. CENY ZEMNÍHO PLYNU 26. listopadu 2009 INFORMACE K CENÁM ENERGIE PRO ROK 2010 I. CENY ZEMNÍHO PLYNU Energetický regulační úřad předpokládá, že celková cena dodávek plynu pro domácnosti v ČR se od 1. ledna 2010 nezvýší. Cena

Více

EMISNÍ POVOLENKY. Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013

EMISNÍ POVOLENKY. Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013 EMISNÍ POVOLENKY PŘÍLEŽITOSTI OBCHODOVÁNÍ VE 3. FÁZI Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013 Analýza současného dění na emisních trzích a očekávaný vývoj cen povolenek do roku 2020 Mgr. Jan

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

ELEKTRICKÁ ENERGIE GARANT CZK II

ELEKTRICKÁ ENERGIE GARANT CZK II 70-90 %*) PARTICIPACE NA RŮSTU CEN EL. ENERGIE GARANTOVANÝ CERTIFIKÁT ELEKTRICKÁ ENERGIE GARANT CZK II Získejte zpět své peníze za Účty za elektřinu! 100 % KAPITÁLOVÁ GARANCE 3 ROKY 8 MĚSÍCŮ CZK BEZ MĚNOVÉHO

Více

Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR

Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR 3. etapa liberalizace energetiky a její dopady Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR 6. uživatelské fórum Taures, a. s., 30.9.2003 Praha Josef Fiřt Ministerstvo

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

BCPP:ČEZ- BAACEZ, ISIN CZ0005112300, kurz 662 Kč, dne 28.11.2012

BCPP:ČEZ- BAACEZ, ISIN CZ0005112300, kurz 662 Kč, dne 28.11.2012 SIGNAL TRADE s.r.o. Kodaňská 558/25 101 00 Praha 10 GSM: +420 773 758 570 Mail: office@signaltrade.cz web: www.signaltrade.cz BCPP:ČEZ- BAACEZ, ISIN CZ0005112300, kurz 662 Kč, dne 28.11.2012 Popis společnosti:

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

TISKOVÁ KONFERENCE K PŘEDSTAVENÍ CENOVÉ NABÍDKY FIX 2010

TISKOVÁ KONFERENCE K PŘEDSTAVENÍ CENOVÉ NABÍDKY FIX 2010 TISKOVÁ KONFERENCE K PŘEDSTAVENÍ CENOVÉ NABÍDKY FIX 2010 Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel Alan Svoboda, ředitel divize obchod 11. 12. 2008 AGENDA Principy fungování trhu s elektřinou

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna Výhled na 2Q 2015 a dále Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Podnikatelé v nejlepší náladě za poslední rok a půl

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

Uplatnění absolventů škol na trhu práce

Uplatnění absolventů škol na trhu práce Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Jeny Burdová Petra Drahoňovská Ivana Eliášková Daniela Chamoutová Jan Koucký Martin Lepič Pavlína Šťastnová Jana

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Elektřina, ČEZ a jeho evropská konkurence

Elektřina, ČEZ a jeho evropská konkurence Elektřina, ČEZ a jeho evropská konkurence Datum: 28.11.2012 Přednášející: Tomáš Sýkora Patria Direct, člen skupiny Patria Finance, a.s. Patria Direct, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, tel.: +420 221

Více