STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE"

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE ZPRACOVATEL: Odbor regionálního rozvoje Městský úřad Hustopeče BŘEZEN

2 Obsah ÚVOD... 5 DŮVODY POŘÍZENÍ... 8 ANALYTICKÁ ČÁST ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA... 9 Pozice města v rámci JMK... 9 Spolupráce s dalšími subjekty OBYVATELSTVO A SÍDLO Obyvatelstvo Sídlo Bydlení TRH PRÁCE Zaměstnanost Struktura ekonomicky aktivních obyvatel Vyjíţďka za prací Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání HOSPODÁŘSTVÍ Struktura hospodářství Zemědělství Průmysl Vztahy obcí a podnikatelů SLUŢBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST Komerční sluţby Nevýrobní sluţby pro obyvatelstvo Výrobní a opravárenské sluţby Maloobchod a veřejné stravování Finanční a obchodní sluţby Veřejné sluţby Školství Zdravotnictví a sociální sluţby Kultura a sport DOPRAVA Silniční doprava Ţelezniční doprava Sčítání dopravy Dopravní obsluţnost TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Technická infrastruktura Územní plánování ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sloţky přírodního prostředí Geologie a reliéf Klima Hydrosféra Pedosféra

3 Biosféra Ochrana přírody a krajiny CESTOVNÍ RUCH Rekreačně turistické funkce Turistická infrastruktura Organizace a marketing CR EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA Rozpočtové hospodaření města Hospodaření města Hustopeče PROBLÉMOVÁ ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Základní údaje o průzkumu (metodologie) Struktura dotázaného vzorku Vyhodnocení anketních otázek Úvodní otázka Nejcennější oblasti ve městě Sport Péče o děti a vzdělávání Kulturní a společenské dění ve městě Ţivotní prostředí Doprava Bydlení Oblast zdravotní a sociální péče Sluţby města Občané a informovanost Zdroje informací Přednosti města Nedostatky města Strategický plán Závěr SOUHRN ANALYTICKÉ ČÁSTI SWOT analýzy hlavních pilířů udrţitelného rozvoje SWOT analýzy hlavních pilířů udrţitelného rozvoje území Vazby mezi jednotlivými pilíři udrţitelného rozvoje Územní podmínky pro zajištění jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje Souhrnná SWOT analýza udrţitelného rozvoje NÁVRHOVÁ ČÁST A. VIZE, CÍLE A SMĚRY ROZVOJE B. PROGRAM ROZVOJE Priorita A: Podnikání, zaměstnanost a lidské zdroje OPATŘENÍ A1: Rozvoj a diverzifikace podnikatelských aktivit OPATŘENÍ A2: Zlepšení podmínek pro zaměstnanost OPATŘENÍ A3: Zvyšování kvality lidských zdrojů OPATŘENÍ A4: Realizace opatření komplexních pozemkových úprav OPATŘENÍ A5: Rozvoj spolupráce Priorita B: Vybavenost obcí a ţivotní prostředí OPATŘENÍ B1: Zvýšení atraktivity obcí pro obyvatele OPATŘENÍ B2: Zvýšení úrovně občanské vybavenosti a sluţeb OPATŘENÍ B3: Dobudování kanalizací a čistíren odpadních vod

4 OPATŘENÍ B4: Zkvalitnění odpadového hospodářství OPATŘENÍ B5: Rozvoj komunikačních technologií OPATŘENÍ B6: Revitalizace krajiny Priorita C: Cestovní ruch OPATŘENÍ C1: Podpora rozvoje cestovního ruchu OPATŘENÍ C2: Zkvalitnění turistické infrastruktury Priorita D: Doprava a dopravní infrastruktura OPATŘENÍ D1: Zvýšení kvality dopravní sítě OPATŘENÍ D2: Zlepšení dopravní obsluţnosti města C. AKČNÍ PLÁN Institucionální rámec naplnění akčního plánu Časový harmonogram Akčního plánu Specifikace opatření a projektů akčního plánu Projekty Mikroregionu Hustopečsko D. FINANČNÍ RÁMEC E. ZÁVĚR

5 ÚVOD Město Hustopeče moţno povaţovat za dynamicky se rozvíjející sídlo. Je významným prvkem ve struktuře sídel České republiky. Orgány města se rozhodly, v souvislosti s pociťovanou potřebou dalšího rozvoje, stanovit dlouhodobé cíle a pravidla, která budou respektovat ideu udrţitelného rozvoje. Nástrojem stanovení a připravenosti jsou zpracované strategické rozvojové dokumenty. Ty jsou vhodné i potřebné rovněţ v souvislosti s novým programovým obdobím Evropské Unie na léta To nabízí subjektům v České republice přístup k čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů na podporu rozvojových projektů a aktivit. Strategický plán rozvoje města Hustopeče (dále jen SPRMH) navazuje na strategické dokumenty vyšších územních celků - v roce 2005 aktualizována Strategie rozvoje České republiky, v roce 2006 dokončen Národní rozvojový plán ČR, v roce 2006 aktualizována Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. SPRMH je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup města k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje jako celku a jeho funkčních částí a specifikuje důleţitá opatření, která mohou vést k naplnění vytyčených cílů. SPRMH reaguje na základní principy Evropské Unie. Jedním z důleţitých principů je princip programování, jenţ vyjadřuje soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosaţení střednědobých aţ dlouhodobých cílů, stanovených ve strategii rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosaţení, formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. V souladu s tímto postojem by se vytvářený SPRMH měl stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty města s cílem podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdruţení, a také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj území. SPRMH vychází z analýzy vývoje a stavu jednotlivých stránek hospodářského a sociálního rozvoje města a jeho funkčních součástí, rozvíjí tyto poznatky o nové, obsaţené v doposud zpracovaných koncepčních dokumentech celostátního, krajského významu, shrnuje a vyhodnocuje zjištěné skutečnosti. Syntetické zhodnocení provedených analýz představuje problémová analýza a tzv. SWOT analýza v kapitole Souhrn analytické části. Definování hlavních problémů území a rozbor silných stránek, slabých stránek, moţností a ohroţení daného území vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Základem návrhové části SPRMH je vize, charakterizující stav území, kterého bude dosaţeno naplněním vytyčených cílů. Relativně obecně formulované cíle jsou blíţe specifikovány v prioritách, opatřeních a aktivitách. Formuluje základní vizi rozvoje a globální cíle pro jednotlivé prioritní osy rozvoje, které věcně konkretizuje ve struktuře strategických cílů rozvoje a opatření k jejich naplňování. Důleţitou součástí je nástin finančního rámce, jehoţ účelem je poskytnout představu o disponibilních zdrojích a o moţných trendech vývoje ve finanční oblasti. K nim jsou jako konkrétní příklady přiřazeny doposud identifikované rozvojové záměry či připravované projekty. 5

6 Zatímco v návrhové části budou specifikovány oblasti rozvoje v různé úrovni obecnosti (od vize, cílů a směrů rozvoje přes opatření a aktivity), konkrétní projekty a činnosti, jeţ je nutné řešit v krátkodobém horizontu, budou předmětem akčního plánu. Tato hierarchizace byla zvolena záměrně z důvodu různé potřeby aktualizace jednotlivých částí. Zatímco návrhová část je zformulována na dlouhé období, plán je třeba aktualizovat v krátkém intervalu. Závěrečná část SPRMH finanční rámec pohlíţí na navrhované projekty z hlediska finanční reálnosti a naznačuje moţnosti financování realizace rozvojových aktivit. Vybrané projektové záměry města, u nichţ byl identifikován nositel, cíl projektu, základní finanční rámec, moţné způsoby financování a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových fiší. Jedná se o standardizovaný formulář slouţící ke vstupnímu popisu projektu při předkládání ţádostí o finanční podporu. Kroky potřebné pro realizaci aktivit vytyčených v SPRMH jsou vázány především na iniciativu představitelů veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a dalších institucí) je potřebné začít vytvořený SPRMH postupně realizovat. Je rovněţ ţádoucí návrhovou část a zejména akční plán pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazování nově připravených projektů. SPRMH tedy nemá být dokumentem statickým, neměnným, ale naopak otevřeným, přístupným pro nové podněty, okolnosti a podmínky, umoţňujícím průběţně reagovat na měnící se situaci v území a na aktuální problémy či potřeby dalšího rozvoje. Při zpracování SPRMH byly především vyuţity a zakomponovány s autorským souhlasem dvě studie, a to: - Regionálně geografická studie Ţidlochovicka a Hustopečska, diplomová práce Bc. Lukáše Nevěděla (2006) - Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, zpracovaná firmou GAREP (2007) SPRM byl vytvářen odborem regionálního rozvoje Městského úřadu Hustopeče. Pro zpracování byly přizvány poradní komise Rady města. Analytické části se účastnilo aktivně 22 ze 150 členů komisí formou zpracování tématických SWOT analýz v období leden- duben Dále byla zpracována SWOT analýza k posouzení současného stavu vyváţenosti územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, hospodářský rozvoj a soudrţnost společenství obyvatel. Jejím cílem bylo identifikovat, popsat a navrhnout vymezení oblasti s oslabenou funkcí některého ze tří základních pilířů udrţitelného rozvoje a vyhodnotit vzájemné vazby mezi nimi. Č. HLAVNÍ TÉMATICKÝ OKRUH DÍLČÍ TÉMA 1 Horninové prostředí 2 Vodní reţim 3 Hygiena ţivotního prostředí 4 Příroda a krajina 5 Zemědělská půda a PUPFL Environmentální pilíř udrţitelného rozvoje Geomorfologie, geologické a hydrogeologické poměry Nerostné suroviny Povrchové vody Podzemní vody Ovzduší Hluková zátěţ Odpady Biodiverzita a ekosystémy Krajina ZPF PUPFL a lesní porosty 6

7 6 Veřejná infrastruktura - doprava 7 Hospodářské podmínky 8 Rekreace a cestovní ruch 9 Sociodemografické podmínky 10 Hodnoty území Veřejná technická infrastruktura energetika a spoje Veřejná technická infrastruktura - vodohospodářská Ekonomický pilíř udrţitelného rozvoje Silniční doprava Ţelezniční doprava Letecká doprava Vodní doprava Kombinovaná - logistika Cyklistická doprava Pracovní příleţitosti, vyjíţďka a dojíţďka za prací Ekonomická aktivita dle odvětví Podnikatelská aktivita Rozvojové plochy nadmístního významu Rekreační oblasti a střediska cestovního ruchu Hlavní atraktivity cestovního ruchu Sociální pilíř udrţitelného rozvoje Občanská vybavenost Obyvatelstvo a osídlení Bydlení Urbanistické, architektonické a ostatní civilizační hod-noty Přírodní (environmentální) hodnoty Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Spoje Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod Pořizovatel zajistil rovněţ moţnost účasti občanů města formou anketního dotazníku, který byl distribuován domácnostem ve městě v počtu ks přímo v papírové podobě i nepřímo prostřednictvím internetových stránek města. Součástí dotazníkového šetření byla i informační kampaň v Hustopečských listech a hustopečské kabelové televizi. Na dotazníkové šetření reagovalo 150 občanů z necelých 6 tisíc s trvalým pobytem ve městě. Výstupy dotazníkového šetření jsou součástí problémové analýzy. SPRMH JE DOKUMENTEM ROVNÝCH PŘÍLEŢITOSTI PRO VŠECHNY AKTÉRY A PROJEKTY SOUVISEJÍCÍ S ROZVOJEM MĚSTA. 7

8 DŮVODY POŘÍZENÍ Záměr pořídit dokument SPRMH byl ovlivněn dvěma základními faktory. Prvním z těchto faktorů jsou poznatky z období, kdy byla při společném rozhodování o otázkách rozvoje území vyuţívána pouze urbanistická koncepce Územního plánu sídelního útvaru Hustopeče z roku 1995 (dále jen ÚPN SÚ). Tato splňovala poţadavky dané v té době, a to pouze z hlediska prostorového vyuţití a rozvoje území. Komplexní poţadavky a předpokládané trendy rozvoje pojímá jako základní vstupy, kterým zajišťuje podmínky, ale neovlivňuje jejich intenzitu realizace. Druhým faktorem jsou objektivní změny ve společnosti, ke kterým od roku 1992 došlo (rozdělení Československé republiky, změna význačné části zákonů upravujících ţivot ve společnosti). Změnily se tím jednak podmínky pro podnikání, zejména v zemědělství (Společná zemědělská politika EU, kvóty na produkci komodit a rozlohy vinic atd.), jednak se rozšířily moţnosti získání dotací z evropských fondů. V souvislosti s evropskými dotacemi je v IPRMH nutné vytyčit aktuální směry rozvoje území a shromáţdit rozvojové záměry a stanovit jejich nositele. Specifikace projektových záměrů ve formě projektových fiší umoţní vytvořit přehled připravovaných projektů, a případně realizovat projekty se stejným zaměřením více obcemi společně, čímţ by se značně ušetřily finanční prostředky i lidské kapacity věnované na vytvoření projektové ţádosti. Jiţ existující fiše se také mohou stát inspirací pro další subjekty, které následně připraví podobné projekty, takţe vzroste absorpční kapacita území (tj. schopnost připravovat a předkládat projektové ţádosti). Klíčovým faktorem pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU je ovšem zájem a ochota zainteresovaných subjektů spolupracovat, a to pro společný veřejný zájem s rovným přístupem bez klientelismu. ÚPN SÚ zachytil dosti podrobně stav infrastruktury. Bez změny a vyuţitelné zůstávají informace o základních prvcích hlavních infrastrukturních systémů. V oblasti telekomunikací ovšem došlo v uplynulých letech k dynamickému vývoji, proto bude tyto informace nutné aktualizovat. Od roku 2006 je k dispozici rovněţ Plán péče o krajinu města Hustopeče, který zahrnuje nejnovější poznatky o stavu krajiny v katastrálním území města včetně návrhu péče o krajinu. Půda jako základní prvek ţivotního prostředí je dokumentována v odpovídající podrobnosti. Rovněţ vývojové trendy byly odhadnuty rámcově správně. Ţádná dokumentace se dosud komplexně nezabývala trendy vývoje stavu ovzduší, hlukového zatíţení. Pro příští období je nezbytné pořídit aktuální informace, které podpoří zodpovědné rozhodování o rozvojových aktivitách. 8

9 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ANALYTICKÁ ČÁST Město Hustopeče leţí na jihovýchodě České republiky. Je součástí okresu Břeclav v rámci Jihomoravského kraje. Přináleţí do příhraniční části republiky - sousedící na jihu s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem. Charakter krajiny určuje poloha území v geologické soustavě České vysočiny bezprostřední blízkosti Karpat. Výškopisně se katastrální území vyznačuje zajímavou různorodostí. Nejniţší nadmořská výška v k.ú. je v jihovýchodní části k.ú. při ústí potoka Štinkavka do k.ú. Starovičky 174 m n. Naopak nejvyšší nadmořská výška 340 m n. m. je na severozápadě katastru u k.ú. Nikolčice. Členitost krajiny zvyšují okolní vrchoviny Pavlovských vrchů (Děvín 550 m n. m.), Ţdánického lesa (Přední kout 410 m n m.) a Výhonu (355 m n. m.). Teplé klima a úrodné půdy, které jsou základem pro pěstování vinné révy, jsou typickým prvkem kulturní krajiny v této části území. Katastrální území města přináleţí do povodí řeky Dyje. Okolní krajinu mezi městem a Pavlovskými vrchy změnilo vybudování přehradních nádrţí soustava tří přehradních jezer Nové Mlýny. Katastr města patří k nejstarším trvale osídleným oblastem jiţní Moravy jiţ z období neolitu. První písemné zmínky pocházejí z první poloviny 13. století. Jiţ od 14. století disponovaly Hustopeče privilegii a právy (nejvýznamnější horenské) udělovanými českými králi (včetně Karla IV.). Významný mezník představoval rok 1572, kdy byly Hustopeče povýšeny na město. Další významný rozvoj zaznamenaly Hustopeče v druhé polovině 18. století, kdy platily za největší vinařskou obec i s velkými dobytčími trhy. Hustopeče si zachovaly v 19. století i první polovině 20. století statut sídla politického a soudního okresu. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Ta měla vliv nejen na zdejší viniční a sklepní hospodářství, ale i na etnickou skladbu města. Jejími významnými nositeli byli totiţ němečtí kolonisté a později novokřtěnci. V současnosti Hustopeče jiţ nejsou jenom zemědělskou obcí s doprovodnými řemeslnými a obchodními sluţbami. Díky poloze při dálnici Brno - Bratislava i napojení na ţelezniční trať Brno - Břeclav nastal v letech rozmach především kovozpracujícího průmyslu a stavebnictví. Tento rozvoj pokračoval i v 90. letech, o čemţ svědčí řada nových obchodních i výrobních společností působících ve městě a významný rozvoj sluţeb. Ve městě mají svá zastoupení řada územních pracovišť státních úřadů a organizací (Finanční úřad, Katastrální úřad, Úřad práce) i komerčních soukromých organizací a sdruţení (hospodářské komory, zdravotní pojišťovny). Od 1. ledna 2003 jsou Hustopeče pověřeny funkcí "obce s rozšířenou působností" pro správní obvod 28 obcí, coţ vrací městu jeho původní postavení administrativního a správního střediska regionu. K má město rozlohu ha s počtem obyvatel. POZICE MĚSTA V RÁMCI JMK Pro hodnocení celkové pozice města v rámci Jihomoravského kraje můţe být převzata metoda hodnocení obvodů POÚ (pověřených obecních úřadů v mikroregionu tedy Hustopečí a Klobouk), pouţitá v Programu rozvoje Jihomoravského kraje (2006). 9

10 Pro obvody obcí s pověřeným obecním úřadem byly spočteny souhrnné indexy, způsobem jejich průměrování z hodnot indexů jednotlivých obcí v těchto obvodech, a vyjádřeny v jedné syntetické mapě. Tento postup směřuje k identifikaci obvodů POÚ slabých a ohroţených podle jednotlivých problémových oblastí. Mapa (obr. 1) hodnotí situaci v jednotlivých obvodech POÚ a přehledně vyjadřuje výsledky analýzy územních disparit. Vedle celkového pohledu na míru problémovosti území POÚ, která je na obr. 1 vyjádřena různou intenzitou modré barvy, jsou zde znázorněny sloupcovým grafem rozdíly v úrovni problémů pro jednotlivé sledované tematické oblasti (lidské zdroje, hospodářství, trh práce a zaměstnanost, technická infrastruktura, zemědělství a venkov). Toto umoţnilo lépe odlišit vlivy, které působí na daném území jako bariéra, a ty které charakterizují příznivou situaci. Z tohoto pohledu vychází město jako území ohroţené. V jednotlivých dílčích indexech ukazatele hospodářství jsou průměrné. Dosti nadprůměrná je vybavenost technickou infrastrukturou, mírně nad průměrem jsou i lidské zdroje. Naopak podprůměrné jsou navzdory zemědělskému charakteru oblasti ukazatele zemědělství, coţ je do jisté míry dáno nastavením indexu (počet podnikatelů na obyvatel je vzhledem ke struktuře zemědělských podniků Hustopečska poměrně malý, míra dlouhodobé nezaměstnanosti je dosti vysoká). Obr. 1: Stupeň rozvoje obvodů POÚ V JMK Pramen: Program rozvoje JMK, GaREP 2006 Město je rozlohou svého katastru čtvrté největší z 15 ORP v JMK, které neměly statut okresního města před zrušením okresních úřadů. V počtu obyvatel i obcí správního obvodu je na pátém místě, z hlediska hustoty zalidnění pak na devátém místě. Patří do třetí úrovně silných mikroregionálních středisek Jihomoravského kraje (strategie rozvoje JMK). Lze konstatovat, ţe si město zachovalo charakter venkovského centra s dostatečným krajinným zázemím i s potenciálem dalšího rozvoje. 10

11 Tab. 1: Srovnání velikosti správního obvodu města s ostatními ORP v Jihomoravském kraji Obvod Rozloha v Počet Počet Počet měst Hustota zalidnění km 2 obyvatel obcí Blansko 353, ,6 Boskovice 598, ,6 Brno* 230, ,4 Břeclav 438, ,8 Bučovice 170, ,3 Hodonín 217, ,1 Hustopeče 355, ,3 Ivančice 172, ,3 Kuřim 77, ,4 Kyjov 463, ,3 Mikulov 244, ,7 Moravský Krumlov 347, ,2 Pohořelice 195, ,3 Rosice 174, ,4 Slavkov u Brna 157, ,3 Šlapanice 498, ,6 Tišnov 339, ,8 Veselí nad Moravou 341, ,9 Vyškov 382, ,7 Znojmo 1.230, ,2 Ţidlochovice 194, ,1 JMK 7.183,2 1, ,3 Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ Při vnímání města Hustopeče v pozici regionu i z hlediska jeho dalšího rozvoje je vhodné vyuţít závěru práce Bc. Nevěděla. Ten se ve své práci opírá o poznatky studie (P. Courtney a A. Errington 2003) teorie regionálního rozvoje jádro periferie, která se týká malých měst jako sub-poles rozvoje území. Je zde zdůrazněna především historická role, jejich dlouholetá funkce pro zázemí a tedy i funkční regionalizaci území. Malá města na venkově se chovají jako velké póly rozvoje a kumulují do sebe další funkce i obyvatele ze zázemí, nyní lze pozorovat i formu suburbanizace a spread out do zázemí těchto pólů rozvoje včetně šíření inovací. Vlivem rozvoje malého města na venkově a jeho pulzace se v zónách rozšiřuje další rozvoj celého rurálního zázemí. V rozvoji nejen venkovského prostředí hrají důleţitou roli především vnitřní aktivity, endogenní rozvoj. SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY Partnerským subjektem města je slovenské město Modra, které má podobně jako Hustopečsko významnou vinohradnickou tradici. Kromě toho je známé svou tradiční modranskou keramikou. Více neţ 50 letou historii má spolupráce základních uměleckých škol obou měst, která spočívá v kaţdoročním společném koncertu ţáků obou škol střídavě v obou městech. Obdobně pokračuje neformální setkávání vinařů obou měst při různých vinařských akcích. Společné projekty nejsou realizovány, pouze od roku 2005 se město Modra jako součást Malokarpatského regionu prezentuje společně s Mikroregionem Hustopečsko na veletrhu turistických příleţitostí Regiontour v Brně. Jinak je spolupráce velmi formální, zaměřená na úzce skupinové zájmy bez 11

12 tendence všeobecného zájmu o rozvoj i na ostatních úrovních. Moţná v důsledku malé prezentace a vzájemného seznamování se. Město udrţuje neformální spolupráci s rakouským městem Poysdorf. Město je členem Svazu měst a obcí a Sdruţení obcí a měst JMK. SWOT ANALÝZA - REGIONÁLNÍ KONTEXT MĚSTA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY výhodná poloha města v rámci střední Evropy, Brna, Vídně, Bratislavy s dostupnými vzdálenostmi i dopravní obsluţnosti regionální centrum s koncentrací pracovních příleţitostí v oblasti průmyslu a sluţeb, se správní funkcí obce s rozšířenou působností, středisko mikroregionu kompaktní, a výrazně profilovaná obytná, obsluţná a výrobní funkce města s trendem dalšího rozvoje koncentrace rozvojových fenoménů: bohatá historie (Masaryk), tradice, kulturní památky, pestrý kulturní ţivot, sport a rekreace, zajímavé přírodní lokality, rozvoj turismu, včetně dobrého organizačního a technického zázemí pro pořádání regionálních a nadregionálních akcí tradice vinohradnictví, vinařství a ovocnářství - vstupní město do vinařského kraje v rámci ČR PŘÍLEŽITOSTI intenzivní rozvoj spolupráce s obcemi v rámci mikroregionu i ostatními městy obzvlášť při rozvoji cestovního ruchu, zapojování obyvatel i návštěvníků do ţivota města intenzivnější a více prezentovaná spolupráce s městem Modra, novými partnerskými městy v tuzemsku i zahraničí intenzivní propagace aktivit ve městě i města zlepšení podmínek pro rozvoj turistického ruchu (akce v letním období) vznik nových výrobních podniků i do budoucnosti nedostatečná a účelová prezentace aktivit a činností ve městě pro obyvatele i navenek nekritická snaha o dominanci v regionu s malou provázaností aktivit s aktivitami obcí regionu i obcemi mimo něj, nedostatek lokálního patriotismu, sebestřednost obyvatel, zájmových skupin, představitelů nízká úroveň spolupráce s úřady a orgány působícími ve městě a regionu v oblasti prevence negativních jevů a rozvoje silný provoz ve městě, průjezd kamiónů městem, značná vzdálenost do Prahy krajina poznamenaná intenzivním zemědělstvím bez orientace na biozemědělství včetně absence podniků zpracovávajících zemědělskou produkci špatné a nedostatečné vyuţití historických míst a budov včetně špatného kulturního ţivota mládeţe a nedostatečného informačního systému OHROŽENÍ rivalita a spory ve městě, v regionu, územní nadřazenost, s neochotou i k mikroregionálním a nadregionálním projektům spory o kompetenci měst - rozšířená působnost, alibistické spoléhání na druhé - přenášení výkonu činností obcí na město zvýšená hustota dopravy malá propagace činnosti ve městě i navenek nereagování na vývojové trendy postupně rušená zdravotní péče a její přesouvání do pohraniční Břeclavi 2. OBYVATELSTVO A SÍDLO OBYVATELSTVO V polovině 20. století došlo k výraznému poklesu obyvatel Hustopečí z důvodů poválečného uspořádání. Celkově zaznamenaly výrazný nárůst (o 65,2 % v letech ). Tento nárůst vysoce překračuje ve srovnatelném období trendy v rámci Hustopečska, okresu Břeclav i České 12

13 republiky. Nutno konstatovat, ţe nárůst byl především na úkor obcí Hustopečska (viz tab. 2, obr. 2). Od roku 1991 počet obyvatel ČR kolísá, počet obyvatel Hustopečí však stabilně roste. Demografické chování populace se výrazně změnilo po roce 1989, příčinou byla zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti. Došlo např. ke sníţení počtu narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, sníţení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v letech území index index Hustopeče ,2 101,4 Hustopečsko ,5 101,4 okres Břeclav ,4 91,6 ČR ,7 99,9 Pramen: Historický lexikon obcí ČR , ČSÚ 2006; Počet obyvatel v obcích ČR k , ČSÚ 2007 Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech

14 Věkové sloţení obyvatel města je v porovnání se sledovanými územími příznivé. Podíl nejmladší kategorie obyvatelstva je vyšší (mimo Hustopečska) a podíl ostatních věkových kategorií nejpříznivější (tab. 3). Totéţ dokládá i index stáří, definovaný jako podíl počtu obyvatel nad 65 let ku počtu obyvatel do 15 let (tedy niţší hodnota indexu značí příznivější věkovou strukturu). Rovněţ průměrný věk je poměrně nízký. V příštích letech je však moţné v souladu s celorepublikovými trendy očekávat nárůst podílu nejstarší sloţky populace a pokles podílu populace nejmladší, coţ dokládají statistické údaje z předchozího období vývoje. Příčinou bude stále nízká míra porodnosti a vstup osob ze silných poválečných ročníků do poproduktivního věku. Následkem toho se budou zvyšovat nároky na důchodové zabezpečení, zdravotní a sociální sluţby atp. Tab. 3: Věková struktura obyvatel (%) k území index stáří Průměrný věk Hustopeče 14,8 73,8 11,4 76,9 38,9 Hustopečsko 15,0 71,1 13,9 92,7 39,8 okres Břeclav 14,5 72,0 13,5 93,3 39,7 ČR 14,4 71,2 14,4 100,2 40,2 Pramen: Věkové sloţení obyvatelstva České republiky v roce 2006, ČSÚ Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města je spíše vyšší v porovnání s Hustopečskem a okresem Břeclav. Ve srovnání s úrovní celorepublikovou se však projevuje především niţší zastoupení obyvatel vysokoškolsky vzdělaných a velmi vyšší podíl obyvatel bez vzdělání viz tab. 4. Niţší vzdělanost obyvatel, ale i dojíţdějících za prací souvisí s tradičně vyšší zaměstnaností v zemědělství a průmyslových odvětvích nevyţadujících vyšší nároky na vzdělání, coţ je charakteristické pro celé Břeclavsko. Tab. 4: Struktura obyvatel podle vzdělání (%) k území Základní Střední bez maturity 14 Střední s maturitou a vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání a nezjištěno Hustopeče 22,7 37,7 29,1 7,7 2,8 Hustopečsko 29,3 41,9 22,5 4,6 1,7 okres Břeclav 28,9 39,6 24,2 5,5 1,7 ČR 23,0 38,0 28,4 8,9 1,8 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ Pohyb obyvatelstva se skládá z přirozeného pohybu (narození a úmrtí) a z migrace. Statistické údaje o pohybu obyvatel jsou dostupné pouze do úrovně ORP, proto je v tomto ukazateli v tab. 5 hodnoceno území ORP Hustopeče. Výsledek je ovšem moţné zobecnit i pro město. Na rozdíl od trendů na Břeclavsku i v ČR počet obyvatel Hustopečska mezi lety 1995 a 2005 vzrostl. Charakteristiky porodnosti a úmrtnosti odpovídají situaci v celém okrese, oproti ČR je úmrtnost mírně niţší. Přirozeným pohybem obyvatelstvo Hustopečska ubývá (o 1,2 % za desetileté období), i kdyţ méně razantně neţ je v ČR obvyklé. Intenzita stěhování je na Hustopečsku poměrně vysoká, saldo migrace (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) je oproti okresu přibliţně trojnásobné a vůči ČR téměř dvojnásobné. Migrací přibylo 2,3 % obyvatel. V celkovém výsledku přibylo 1,1 % obyvatel.

15 Tab. 5: Bilance pohybu obyvatelstva v letech přirozený migrační celkový narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí území přírůstek saldo přírůstek na 100 obyvatel středního stavu ORP Hustopeče 9,8 8,3 1,4 21,1 21,1 0,0 1,5 ORP Hustopečsko 9,8 11,0-1,2 14,2 11,9 2,3 1,1 okres Břeclav 9,6 10,9-1,3 10,2 9,4 0,8-0,5 ČR 10,0 11,8-1,8 2,9 1,5 1,4-0,4 Pramen: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1995 aţ 2005, ČSÚ 2006; Demografická ročenka okresů České republiky 1991 aţ 2005, ČSÚ 2006; Demografická ročenka krajů České republiky 1991 aţ 2005, ČSÚ 2006 Migrační pohyb obyvatel Hustopečska kopíruje celorepublikové trendy, kdy se v 90. letech zvýšila migrační atraktivita menších obcí (do 5 tisíc obyvatel), a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými. Hustopeče jsou v tomto případě anomálií. Zároveň roste význam přechodných forem pohybu obyvatelstva denní dojíţďka ze širokého zázemí a periodická dojíţďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či ubytovacích zařízeních ve městech. V případě Hustopečí hraje významnou roli také dobrá dostupnost velkých měst Brna, takţe se území částečně stává suburbánním zázemím tohoto města. Trendy dalšího vývoje ve městě budou subjektivně odráţet politiku místních orgánů z hlediska podpory výstavby nových bytů a rodinných domků a objektivně promítat populační vývoj shodný s celorepublikových trendem. Otázkou zůstává, zda politika místních orgánů napomůţe růstu počtu obyvatel bydlících ve městě vycházejících ze zajištění bydlení nastupujících generací nebo se stále intenzivněji bude promítat migrace, tj. odchod domácích a imigrace z okolí včetně Brna vlivem suburbanizace. K posouzení můţe přispět i šetření, které bylo provedeno na základě obsazenosti realizované výstavby bytových domů v lokalitě Za Pionýrskou. Z celkového počtu 53 závazně prodaných bytů k datu je tento počet klientů z následujících lokalit: - Hustopeče:... 19, tj. 36% - okolí Hustopečí (cca do 15km):... 22, tj. 42% - Brno:... 4, tj. 7% - jiný kraj ČR vč. Prahy:... 5, tj. 9% - Slovenská republika:... 3, tj. 6% Z uvedeného vyplývá, ţe v zásadě převaţuje přes poţadavky o byty zájem ze strany imigrantů. Nepotvrzuje se zatím vliv suburbanizace, spíše i z jiných poznatků vyplývá, ţe stále pokračuje imigrace obyvatel z okolních obcí lépe finančně zajištěných a emigrace místních obyvatel do okolí za méně nákladnějšími pozemky pro výstavbu rodinných domků nebo lacinějších nemovitostí pro bydlení. Tyto skutečnosti mají a do budoucna jistě budou mít vliv na zapojení obyvatel do ţivota města. SÍDLO Pozice města v rámci Jihomoravského kraje, státních i evropských vztazích vyplývá z jeho výhodné geografické polohy. Město bylo a je součástí křiţovatky urbanizačních os 15

16 kontinentálního významu (Skandinávie - Panonská níţina - Balkánský poloostrov - Malá Asie, Pobaltí - Pádská níţina - Pyrenejský poloostrov). Výhodnost polohy je do značné míry předurčena přírodními podmínkami, především polohou na severním okraji Vídeňské pánve, představující průchod mezi Alpami a Karpaty s umístěním mezi hlavními uzly na křiţovatkách těchto komunikací - Brno a Břeclav. Struktura osídlení města i jeho okolí odráţí historii osidlování kraje, která závisela i na přírodních podmínkách. Nacházejí se zde velká venkovská sídla (často i s několika tisíci obyvateli), doplněna malými sídly, která prošla vývojem změn se stabilizací ve století. Převáţná část zastavěného území leţí v údolní nivě Štinkavky, jejíţ východní svah je příkrý a západní mírně sklonitý. Město svým půdorysem patří do skupiny měst s přerušeným pravoúhlým půdorysem, jehoţ tvar je ovlivněn do jisté míry tímto svaţitým terénem. Nárys města má historický městský charakter jen v centrální části města, kde je několik různě dochovaných renesančních domů. Jak v centrální, tak především v ostatní zastavěných plochám se projevila přestavba a výstavba z období let poválečných. Tab. 6: Obyvatelstvo a domy v retrospektivě (SLDB - podle územní struktury k ) Roky sčítání Počet obyvatel Index růstu 106% 111% 99% 96% 101% 106% 71% 120% 120% 138% 112% 100% Počet domů Index růstu 105% 103% 104% 100% 103% 120% 82% 114% 109% 107% 121% 110% Počet obyvatel /dům 5,95 6,05 6,48 6,13 5,89 5,76 5,12 4,47 4,70 5,18 6,70 6,20 5,63 Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ Vývoj města z hlediska sídla významně ovlivňovali historicky přítomná etnika německých kolonistů, novokřtěnců, ţidů v součinnosti a spoluţití se slovanskými skupinami. Toto se nejvíce projevilo v poválečném období, kdy město bylo takřka vylidněno (odsun Němců) a následně zvyšování počtu obyvatel bylo zajišťováno především imigrací z okolních obcí. Na vývoj sídla měly významný vliv historické přelomy. Nejbliţší historie 50 let významně ovlivnila tvář a výraz sídla. Z původního historického centra s vyšší zástavbou obemknutou především rodinnými domy venkovského typu o rozloze cca 88 ha došlo k rozšíření na 149 ha, coţ je index růstu 169%. Jednalo se především o výstavbu obytných domů, a to více podlaţních doplněných dostavbou rodinných domků především řadovou zástavbou. Je zajímavé, ţe proti roku 1930, kdy lze vnímat největší meziválečný rozmach Hustopečí se v porovnání s rokem 2001 sníţila hustota počtu obyvatel i počet obyvatel na domovní jednotku. Lze to přisuzovat zvýšení nároků na obsluţné prostory, veřejná prostranství doprovázející vyuţité plochy pro bydlení, neboli zvýšený standart bydlení ve městě. Tuto skutečnost podporuje i vývoj v letech Další významnou skutečností pro vývoj sídla je moţné uvést ve vazbě na rozvoj průmyslových ploch. V poválečném období se ve městě vyskytovaly pouze malé plochy pro drobnou řemeslnou výrobu. Od roku 1949 (historická katastrální mapa města) do roku 2007 došlo k záboru ploch pro průmysl včetně zemědělské prvovýroby v rozsahu 168 ha. Plochy průmyslových areálů se vyskytují ve všech okrajových částech sídla, včetně extrému výskytu kovozpracující firmy ve středu města. Tento rozvoj měl a má na sídlo, jeho regionální kontext, obyvatelstvo i ostatní funkce a jevy zásadní význam. Jak z hlediska urbanistického, tak i architektonického. Jak v kladném, tak i záporném slova smyslu. 16

17 Na rozvoj města měl vliv budování ţeleznice. Tím, ţe město se dostalo mimo základní přepravní cesty, ztrácelo význam a vliv, coţ se projevovalo ve stagnaci rozvoje města proti obcím a městům nacházející se na ţeleznici - viz. Tabulka 1.2. a porovnání vývoje počtu obyvatel a domů v letech Ovšem pro dnešní dobu lze vnímat i pozitivní efekty a dopady trasování ţeleznice mimo vlastní sídlo. Tím je míněno sníţené zatíţení hlukem ze ţelezniční dopravy, respektive neomezení rozvoje města limity a ochrannými pásmy ţelezničních koridorů. Stejně jako měl vliv vývoj ţeleznice na rozvoj města lze v současnosti pozorovat dopady vývoje silniční respektive dálniční sítě. Na jedné straně je město dopravně velmi přístupné. Na druhé straně to vyvolává zpětnou vazbu ve vztahu k limitování rozvoje města z důvodů ochranných pásem a hlukových zatíţení. Stávající hodnocení sídelního rozvoje města lze vyjádřit takto: Město vytváří homogenní celek s dvěma satelitními místními částmi, které se vytvořily v poválečné aţ předrevoluční době. a) jedná se o zemědělský areál Hustopeče-farma, s s doplňkem bydlení dříve pro zaměstnance: Dnes, z důvodu ukončení provozování statku (brownfields) se stává problémem z hlediska zabezpečení hodnotného bydlení, ale zároveň potenciálem pro celkovou revitalizaci území. Z hlediska stávajícího platného územního plánu se počítá s dalším rozvojem území pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, coţ můţe vytvářet střety ve vazbě na bydlící obyvatelstvo. Zároveň zde dochází k postupné realizaci podnikatelského záměru vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vyuţívajícího přiléhající krajinu. b) významnější lokalitou je místní část Šakvice nádraţí. Jedná se o průmyslovou zónu, která vykazuje po porevoluční restrukturalizaci v dnešní době významný rozvoj. Zde je třeba brát v úvahu rovněţ určitý konflikt ze strany vyuţití území, kde se setkávají dopravní zátěţ, průmyslová zátěţ a bydlení. Vlastní sídlo je urbanizovaným celkem v údolní nivě potoka Štinkavka s mnoha rozličnými funkcemi a limitními podmínkami rozvoje. Je to dáno jednak hlukovým pásmem přiléhající dálnice D2, která významně ovlivňuje stávající zastavěnou část města, tak i potenciální rozvoj směrem na východ. V této oblasti jsou rovněţ nejvýhodnější polohy vinohradů. V jiţní části katastru města se nacházejí půdy bonity I. a II. s menším výskytem erozních svahů nebo jiţ stávajících prvků ÚSES územní systém ekologické stability. Obdobně je tomu v západní části katastru, kde by bylo moţné uvaţovat potenciál dalšího rozvoje především podél komunikace II/420 Hustopeče Šakvice. Tato lokalita je vhodná pro výstavbu objektů bydlení a občanské vybavenosti. Severní část směrem na Starovice patří rovněţ mezi nejvhodnější plochy pro zemědělskou výrobu z hlediska bonity půdy a jiţ realizovaných i připravovaných investic do protipovodňové a protierozní ochrany. Zbývající severní část katastru města nad dálnicí je vyuţívána zemědělsky a jsou zde významné přírodní lokality, proto není vhodná pro další rozvoj zástavby města. Město kolem své centrální části je zastavěno bydlením a občanskou vybaveností, s tím, ţe ze všech stran jsou na okraji města umístěny výrobní areály. Město nemá mimo místní části Šakvice nádraţí koncentrovány průmyslové podniky do jedné lokality. Nutno konstatovat, ţe mimo firmy Worthington se jedná o relativně bezproblémové provozy z hlediska ovlivňování úrovně bydlení v přiléhajících lokalitách. Firma Worthington představuje pro město výraznou ekologickou zátěţ, kterou bude třeba v budoucnu snad i radikálně řešit. 17

18 BYDLENÍ Charakteristika bydlení je do značné míry ovlivněna rostoucí mobilitou obyvatelstva, souvisí i s demografickými ukazateli (stárnutí populace, změny počtu dětí, velikosti rodin, typů domácností atd.). Existuje také vazba na měnící se strukturu osídlení (zejména proces suburbanizace) a na rozmístění pracovních příleţitostí. Současně se mění nároky na poţadovanou kvalitu bydlení (typ domu, bytu, lokalizace) a obecně lze konstatovat, ţe se stále více uplatňují odlišné individuální poţadavky. Obydlenost domů i bytů Hustopečí je vyšší neţ ve vyšších územních jednotkách. Velmi výrazně převládají byty v rodinných domech, kterých je více neţ čtyři pětiny (přibliţně dvojnásobek oproti průměru ČR). Průměrná velikost bytu 3,0 místností je významně ovlivněna trendem výstavby a přestavby od poválečných let do let devadesátých. K rekreačním účelům byl v roce 2001 vykazován pouze 1 byt. Tab. 7: Domovní a bytový fond k Obydlené byty (%) Počet Obydlené území domů domy (%) v RD v BD 18 Neobydlené byty (%) Osob na byt Obytných místností na byt Byty slouţící k rekreaci (%) Hustopeče ,7 81,8 15,4 6,3 2,7 3,0 0,1 Hustopečsko ,1 82,7 16,0 13,6 3,1 3,9 3,5 okres Břeclav ,4 50,3 49,0 10,9 2,8 2,3 2,9 ČR ,8 42,6 56,5 12,3 2,6 3,9 2,7 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ Domovní fond města je poměrně mladý. Podobně jako v celé republice převaţují domy postavené ve 2. polovině 20. století ( ), v Hustopečích je jich téměř 90% z celkového počtu domů. Významný podíl zaujímají také domy postavené v posledním období ( ). Naopak nejstarších domů je oproti průměru ČR příznivě nízké procento. V převáţné míře jedná o domy, které jsou často předmětem památkové ochrany. Tab. 8: Stáří domů k území Stáří domů (%) do Hustopeče 4,2 6, ,9 9,3 Hustopečsko 8,9 13,0 48,3 29,8 okres Břeclav 8,7 11,5 26,0 41,2 11,1 ČR 16,2 20,0 39,7 24,2 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ V posledních letech se v ČR dosti intenzivně staví; intenzita bytové výstavby (počtu dokončených bytů na obyvatel) v posledních letech mezi kraji ČR nadprůměrná, nadto vykazuje rostoucí trend. V Hustopečích je ovšem intenzita od roku 1997 poměrně nízká. Převáţná část domů Hustopečí postavených v nejmladším období, , pochází spíše z let osmdesátých či raných devadesátých. Tab. 9: Vybavenost domů technickou infrastrukturou k Vybavenost (%) území přípojkou na ústředním vodovodem plynem kanalizační síť topením Hustopeče 91,6 99,4 96,7 82,2 Hustopečsko 38,6 96,6 83,9 73,9 okres Břeclav 49,2 97,0 81,7 73,5 ČR 52,4 97,8 56,6 73,1

19 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ Úroveň vybavenosti domů jednotlivými druhy technické infrastruktury je ve městě značně vyšší proti všem vyšším územním jednotkám. Nejvyšší podíl domů je napojen na vodovod (99,4 %), coţ přibliţně odpovídá úrovni okresu i republiky. Velmi vysoký podíl domů ve městě, ORP i v okrese Břeclav je napojen na plyn (přes 80 %), coţ je přibliţně o polovinu více neţ je v ČR obvyklé. Město disponuje byty, ovšem trendem posledních let je jejich odprodej do osobního vlastnictví. Město eviduje ţádosti o byty i stavební parcely pro výstavbu rodinných domků. Počet ţádostí se pohybuje kolem 150 ţádostí. Na základě těchto informací iniciovalo zahájení výstavby nových bytových domů včetně parcel pro výstavbu rodinných domků. Pro tato účely zajistilo technické sítě a komunikace na vlastních pozemcích s moţností dalšího pokračování. Vlastní výstavba bytových domů i rodinných domků je realizováno developery. Město soustředí i ţádosti o byty s pečovatelskou sluţbou. Upřesnění počtu bytů s pečovatelskou sluţbou se předpokládá po vypracování projektu komunitního plánu. Rozvojové projekty města Připravované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 17/ Regenerace panelových sídlišť obyvatelstvo a bydlení Město SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nízká míra úmrtnosti nedostatečná nabídka bytů (sociálních, startovacích) vzdělanostní struktura obyvatelstva a jejich technický stav vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel nedostatek volných stavebních míst pro rodinné atraktivita bydlení ve městě, technické domy vybavení bytů negativní dopady městského charakteru ţivota nové sídliště nezájem obyvatel hluk z dálnice D2 stav a mnoţství parkovacích ploch, občanské vybavenosti na sídlištích město znečištěné výkaly psů (především na sídlištích) slabé vyuţití technologií šetřících energie 4.3. PŘÍLEŽITOSTI 4.4. OHROŽENÍ nabídka bytů a volných ploch pro výstavbu vyuţití technologií pro šetření s energiemi příleţitosti pro zaměstnání seniorů komplexní řešení vyuţití ploch deregulace nájemného vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení hledat formy komunikace a aktivní spolupráce mezi občany města a vedením 19 sniţování počtu obyvatelstva (pokles porodnosti, migrace) nebezpečí odlivu mladých rodin (budoucí ekon. činná část obyv.) neřešení problematiky sídlišť nedostatečná architektonická koordinace a usměrňování výstavby nových bytů odtaţitost města od občanů vybudované prostory pro bydlení se stanou

20 města řešení parkovacích ploch garáţováním noclehárnou pro přistěhovalce s nezájmem o aktivní zapojení do ţivota města 3. TRH PRÁCE Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. přestoţe došlo v čr za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v jiţ v té době postiţených okresech, a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestoţe došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v jiţ v té době postiţených okresech, a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, ţe okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla z 3 % v roce 1996 na téměř 9 % v roce 2005). Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech Severních Čech a na SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nízká míra úmrtnosti nedostatečná nabídka bytů (sociálních, vzdělanostní struktura obyvatelstva vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel atraktivita bydlení ve městě, technické vybavení bytů nové sídliště startovacích) a jejich technický stav nedostatek volných stavebních míst pro rodinné domy negativní dopady městského charakteru ţivota nezájem obyvatel hluk z dálnice D2 stav a mnoţství parkovacích ploch, občanské vybavenosti na sídlištích město znečištěné výkaly psů (především na sídlištích) slabé vyuţití technologií šetřících energie 4.3. PŘÍLEŽITOSTI 4.4. OHROŽENÍ nabídka bytů a volných ploch pro výstavbu vyuţití technologií pro šetření s energiemi příleţitosti pro zaměstnání seniorů komplexní řešení vyuţití ploch deregulace nájemného vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení hledat formy komunikace a aktivní spolupráce mezi občany města a vedením města řešení parkovacích ploch garáţováním sniţování počtu obyvatelstva (pokles porodnosti, migrace) nebezpečí odlivu perel. mladých rodin (budoucí ekon. činná část obyv.) neřešení problematiky sídlišť nedostatečná architektonická koordinace a usměrňování výstavby nových bytů odtaţitost města od občanů vybudované prostory pro bydlení se stanou noclehárnou pro přistěhovalce s nezájmem o aktivní zapojení do ţivota města 20

21 Ostravsku. Jihomoravský kraj vykázal míru nezaměstnanosti k roku ,3 % a trvale tak překračuje celorepublikový průměr (6,0 %). Tab. 10: Meziroční vývoj nezaměstnanosti území abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Hustopeče 290 9, , , , , ,23 muţi 137 8, , , , ,6 96 5,60 ţeny , , , , , ,98 Hustopečsko , , , , , ,44 muţi 897 8, , , , , ,62 ţeny , , , , , ,53 okres Břeclav 11,30 11,10 9,60 7,50 ČR 9,80 10,30 9,50 8,90 7,70 6,00 Pramen: MPSV 2008 Míra nezaměstnanosti prochází typickými sezónními výkyvy: je vyšší v zimních měsících, postupně se sniţuje s tím, jak přibývají příleţitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj. Zvýší se potom v létě, kdy se na úřadech práce registrují čerství absolventi škol, mírně klesá s jejich postupným umísťováním na trhu práce a opět roste s ukončováním sezónních prací. Mimo tyto pravidelné oscilace, které jsou pozorovatelné ve většině regionů, prochází nezaměstnanost také dlouhodobějšími oscilacemi. V jejich průběhu se mění také relativní pozice jednotlivých regionů a obcí. Toto se promítá v Hustopečích v závislosti na rozvoji nabídky pracovních sil. Pokles nezaměstnanosti je dán zvýšenou nabídkou pracovního uplatnění. Coţ se projevuje jak v celorepublikové, tak i regionální působnosti. ZAMĚSTNANOST Struktura ekonomicky aktivních obyvatel Struktura ekonomicky aktivních obyvatel odráţí celkové zaměření místního hospodářství, dojíţďkové vazby a postavení sídla v celkové hierarchii sídel. V tab. 11 je přiblíţena struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle hlavních hospodářských sektorů, tak jak byla zjištěna při posledním sčítání lidu. Do primárního sektoru zahrnujeme zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl (těţební, zpracovatelský, voda a energie) a stavebnictví a do terciárního sektoru celou škálu sluţeb (obchod, pohostinství, ubytování, doprava a spoje, peněţnictví, sluţby pro podniky, veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní sluţby). Pro Hustopečsko a Hustopeče je typická téměř vyrovnaná zaměstnanost EAO ekonomicky aktivních obyvatel v sekundárním a terciárním sektoru. Hustopečsko dvojnásobně převyšuje hodnotu zaměstnanosti EAO Jihomoravského kraje a České republiky v sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu, mírně nadprůměrná je i v porovnání s okresem Břeclav. V průmyslu a stavebnictví Hustopečsko převyšuje hodnoty zaměstnanosti EAO o 5 % a v oblasti sluţeb ztrácí 10 % oproti průměru JMK a ČR, resp. 6 % vůči okresu Břeclav. Při porovnání relativních hodnot z let 2001 a 2006 (hodnoty z roku 2006 pro JMK: I. sektor 3,7 %, II. sektor 39,4 %, III. sektor 56,9 %; pro ČR: I. sektor 3,8 %, II. sektor 40,0 %, III. sektor 56,3 %) došlo k nárůstu v sekundárním a terciárním sektoru v JMK a ČR, zatímco primární sektor zaznamenal mírný pokles, coţ odpovídá současnému vývoji sektorové zaměstnanosti. Tab. 11: Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva 21

22 Obec počet obyvatel Ekonomicky aktivní obyv. I. zemědělství, lesnictví a rybolov 22 II. průmysl a stavebnictví III. sluţby celkem absol. % absol. % absol. % absol. % Hustopeče , , , ,2 Hustopečsko , , , ,5 okres Břeclav , , , ,5 JMK , , , ,1 ČR , , , ,3 Pramen: SLDB 2001 Město Hustopeče vykazuje nadprůměrnou hodnotu podílu ekonomicko aktivních obyvatel, coţ vyjadřuje zdraví z hlediska věkového sloţení proti ostatním srovnávaným územím. Téměř vyrovnaný podíl zaměstnanosti EAO je v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu; průmyslu a stavebnictví, ve vztahu k vyšším územně správním celkům od úrovně kraje. Je výraznou anomálií se srovnání s Hustopečskem i okresem Břeclav. Zároveň vykazuje velmi nízkou úroveň zaměstnanosti v terciárním sektoru. Coţ je vzhledem k jeho postavení v rámci Hustopečska i okresu Břeclav překvapující. Lze konstatovat, ţe toto srovnání můţe být iniciační pro podporu výraznějšího rozvoje především podnikatelských aktivit v oblasti sluţeb ve městě i pro spádové území Hustopečska. Zde by bylo vhodné vyuţít rozvoj na podporu zviditelnění a nabídky pro rozvoj turistického ruchu. Vyjíţďka za prací Vyjíţďka za prací je významným rysem socioekonomického vývoje ve vyspělých zemích, který vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umoţňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojíţďce a vyjíţďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojíţďce a vyjíţďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů. Vysoká intenzita vyjíţďky za prací je charakteristická pro celou ČR a jak ukázaly výsledky sčítání lidu v roce 2001 v průběhu 90. let nedošlo k jejímu podstatnému sníţení. Je to podmíněno především narůstající specializací ekonomických činností v jednotlivých místech, a také koncentrací především terciárních aktivit do městských center, kterou dojíţďka za prací umoţňuje. I v tomto kontextu je však počet osob cestujících za prací přes hranici obce na Hustopečsku poměrně vysoký. Tuto skutečnost je moţné hodnotit jednak pozitivně, neboť umoţňuje nalézt ekonomicky aktivním osobám zaměstnání odpovídající jejich vzdělání, kvalifikaci či zájmům, jednak negativně, protoţe dlouhá doba strávená v zaměstnaní v jiné obci sniţuje vazbu obyvatel k obci jejich bydliště. Tab. 12: Porovnání vyjíţďky za prací a škol Obec Vyjíţdějící za prací z toho ţeny vyjíždějící žáci, studenti a učni z celkového počtu Pramen: SLDB 2001 celkem % denně počet % Pro obce Hustopečska je typický poměrně vysoký Hustopeče , ,0 stupeň vyjíţďky za prací. Hustopečsko , ,8 Mimo obec svého bydliště okres Břeclav , ,2 v roce 2001 pracovalo 56 % obyvatel Hustopečska, coţ bylo cca o 18 procentních bodů více neţ v Jihomoravském kraji. V tomto směru je město JMK , ,6

23 Hustopeče se svými 27 % vyjíţdějících významně výjimečné na Hustopečsku, coţ je dáno rozvinutou strukturovanou nabídkou zaměstnání ve městě. Tab. 13: Dojíždějící za prací do města podle pohlaví a věku v tom z toho ve věku území Celkem muži ženy a více Dojíţdějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Brno Pramen: SLDB 2001 Dojíţďka do města z hlediska pohlaví je ovlivňována především strukturou nabídky pracovních příleţitostí i určitým zájmem ţen o pracovní příleţitost v místě bydliště. Dojíţďka z pohledu věkové struktury odráţí zvýšený zájem pracovníků středního a předdůchodového věku přiblíţit své zaměstnání bydlišti. Zároveň se zde promítá populační křivka vývoje počtu obyvatel sedmdesátých let. 23

24 Tab. 14: Dojíždějící za prací do města podle odvětví území Celkem zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví z toho odvětví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Dojíţdějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Brno Pramen: SLDB 2001 Tabulka charakterizuje rozvoj města v poválečném období, tj. změnu zemědělského střediska regionu na průmyslové centrum. Zároveň potvrzuje vyhodnocení v rámci Strategie Mikroregionu Hustopečsko o trendech vyjíţďky. Lze konstatovat, ţe se zvyšuje podíl dojíţdějících za prací z obcí, které mají centrum vyjíţďky jiné neţ Hustopeče. Je třeba vzít v potaz i problematiku obcí, jejich dojíţďky a vyjíţďky ve správním obvodu Hustopečska. Obr. 4: Dojíţďka za prací a počet zaměstnaných v obci (2001) 24

25 Spádovou oblastí vyjíţďky za prací pro severovýchodní obce Hustopečska je především Brno, pro jihozápadní obce jsou to Hustopeče. Do Velkých Pavlovic nejvíce dojíţdějí obyvatelé Vrbice, Kobylí a Bořetice; do Šitbořic jezdí pracující z Nikolčic a Divák. U více neţ poloviny obcí je podíl vyjíţdějících pracovníků vyšší neţ 80 %. Obr. 5: Vyjíţďka za prací 2001 Vysoký podíl vyjíţdějících z obcí Hustopečska znamená potenciál pracovních sil pro trh práce především ve sféře sluţeb pro město. To je moţné podporou soukromého podnikání. Sníţení dojíţďky je pak moţné realizovat výstavbou nových rodinných domů viz. kapitola 2. Obyvatelstvo a sídlo o vývoji naplňování poţadavků obyvatel Hustopečska na trhu s byty a stavebními parcelami v Hustopečích. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost úzce souvisí s celkovým vývojem na trhu práce a se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými moţnostmi, a strukturou regionální ekonomiky. Jedním z ukazatelů vykazující situaci nezaměstnaných na trhu práce je míra nezaměstnanosti. Obecně tuto míru definujeme jako procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Tab. 15: Meziroční vývoj nezaměstnanosti abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % Hustopeče 290 9, , , , , ,23 muţi 137 8, , , , ,6 96 5,60 ţeny , , , , , ,98 Hustopečsko , , , , , ,44 muţi 897 8, , , , , ,62 ţeny , , , , , ,53 okres Břeclav 11,30 11,10 9,60 7,50 ČR 9,80 10,30 9,50 8,90 7,70 6,00 Pramen: MPSV 2008 Míra nezaměstnanosti Na obr. 5 je znázorněna míra nezaměstnanosti na celostátní, krajské, okresní a úrovni správního obvodu. Vzhledem k značným rozdílům hodnot míry nezaměstnanosti během roku na 25

26 Míra nezaměstnanosti (%) Strategický plán rozvoje města Hustopeče Hustopečsku jsou data zaznamenána za pololetní období od roku 2005 do roku Míra nezaměstnanosti v JMK, okrese Břeclav a Hustopečsku má shodnou vývojovou tendenci, pouze ukazatelé míry nezaměstnanosti za celou ČR mají klesající tendenci Hustopečsko okres Břeclav JMK Obr. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti Pramen: Úřad práce Břeclav, ČR Především na Hustopečsku a v okrese 7 Břeclav se projevují 6 typické sezónní výkyvy: 12/2005 6/ /2006 6/2007 Období míra nezaměstnanosti je vysoká v zimních měsících, postupně se sniţuje s tím, jak přibývají příleţitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj., a opět roste s ukončováním sezónních prací. Sezónní charakter nezaměstnanosti je pro Hustopečsko zvláště charakteristický, jak je patrné z kartogramů uvedených v příloze 5. Zimní míra nezaměstnanosti se pohybuje v intervalu 4 16 %, zatímco letní míra nezaměstnanosti dosahuje max. 12 %. Samotné město je v rámci Hustopečska výrazně odlišné. Je to dáno jeho charakterem postavení. Míra nezaměstnanosti ţen je výrazně niţší vzhledem k pestřejší nabídce pracovních míst v místě. Míra nezaměstnanosti muţů je rovněţ niţší. Z podrobnější analýzy se projevují jevy spojené se sociálními, respektive asociálními jevy občanů, kteří nemají zájem pracovního uplatnění. Ve městě Hustopeče je dle informací z Úřadu práce, pracoviště Hustopeče evidováno k nezaměstnaných a z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti (nad půl roku) 55 občanů města (1,7%), tj. nezaměstnaných, kteří jiţ nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale vzhledem k uplatňování poţadavků výplat sociálních dávek musí být registrováni u Úřadu práce. Více neţ 1 rok je 33 (1,1%), více neţ 2 roky je 28 (0,8%) a více neţ 3 roky je 20 nezaměstnaných (0,6 %). Z hlediska trendu vývoje se jeví významným, ţe tito nezaměstnaní v poslední době v důsledku změny politiky sociálních dávek začínají pociťovat významný nedostatek finančních prostředků, coţ někteří chtějí řešit získáním zaměstnání. Vzhledem ke skutečnosti, ţe jsou u potencionálních zaměstnavatelů známí, spojují řešení své situace i se změnou bydliště. Zároveň tento trend můţe mít i dopady na zvýšení asociálních jevů za účelem zajištění finančních prostředků. Struktura uchazečů o zaměstnání Tab. 16 detailněji znázorňuje prostorové uspořádání uchazečů o zaměstnání na Hustopečsku. Absolutní hodnoty počtu uchazečů lépe ilustrují konkrétní situaci v obci a mohou vést k lepšímu posouzení vhodnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nejvyšší koncentrace nezaměstnaných je samozřejmě v populačně nejsilnějších Hustopečích, dále ve Velkých Pavlovicích a Kloboukách u Brna. Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání je významný podíl ţen, který úzce souvisí s nabídkou práce v jednotlivých oborech hospodářství a typech činností. 26

27 Tab. 16: Vývoj počtu uchazečů ve městě a na Hustopečsku Obec Počet obyvatel Ekonomicky aktivní obyv. počet uchazečů počet VPM k / / / / / /2007 Kašnice Kurdějov Velké Hostěrádky Morkůvky Diváky Němčičky Horní Bojanovice Starovičky Pouzdřany Borkovany Starovice Strachotín Nikolčice Boleradice Popice Brumovice Uherčice Vrbice Krumvíř Křepice Bořetice Šakvice Velké Němčice Šitbořice Kobylí Klobouky u Brna Velké Pavlovice Hustopeče Hustopečsko Pramen: ÚP Břeclav, , výpočty GaREP Co se týká věkového rozloţení uchazečů, tak nejniţší podíl na celkovém počtu uchazečů mají mladiství (18 24 let), naopak nejhůře umístitelní jsou starší občané (nad 50 let). Taktéţ uchazeči se zdravotním postiţením jsou hůře uplatnitelní na trhu práce, tvoří celou pětinu celkových uchazečů o zaměstnání (viz příloha 7). Výrazný podíl na nezaměstnanosti mají vyučení (46 %), dále uchazeči se základním vzděláním (27 %) a s maturitou (21 %). Absolventi tvoří 4 % z celkového počtu uchazečů. Dlouhodobá nezaměstnanost (délka evidence nad 12 měsíců) dosahuje téměř 40 %, v obci Diváky dokonce 50 % (viz příloha 8). Dlouhodobá nezaměstnanost má kromě výrazného sníţení příjmů nezaměstnané osoby řadu dalších negativních dopadů. Dochází k dekvalifikaci nezaměstnaného, kdy ztrácí přehled o oboru a deformují se jeho pracovní návyky. S rostoucí dobou nezaměstnanosti se tak v podmínkách 27

28 zvyšující se konkurence na trhu práce sniţuje šance na jeho opětovné začlenění do pracovního procesu. Částečným řešením je dostatečná nabídka rekvalifikačních programů. Důleţitý je také kvalifikační soulad uchazečů o práci a volných pracovních míst. Řešením je přijetí pracovníka do zaměstnaneckého poměru s podmínkou, ţe po nástupu do zaměstnání projde rekvalifikačním kurzem jiţ jako zaměstnanec s jistotou uplatnění nově nabytých znalostí. I přes relativně nízké absolutní počty nezaměstnaných ve většině venkovských obcí je nutné věnovat zvýšené úsilí sniţování nezaměstnanosti, především u problémových skupin, které jsou z trhu práce vytlačovány. Mezi problémové skupiny patří zejména dlouhodobě nezaměstnaní (kteří postupně ztrácí pracovní návyky a schopnost být zaměstnán), absolventi škol bez praxe, osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS) či matky s malými dětmi a osoby v předdůchodovém věku. Konkrétní motivace setrvání v nezaměstnanosti je však věc výrazně individuální a závisí na situaci kaţdého uchazeče. Tato psychologická rovina boje s nezaměstnaností je zřejmá mimo jiné i z toho, ţe obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností spolu sousedí a ţe tudíţ začlenění jejich ekonomicky aktivních obyvatel na trhu práce není jen výsledkem působení objektivních faktorů jako je poloha nebo dopravní dostupnost. Trh práce města i Hustopečska lze charakterizovat vysokou zaměstnaností ve vinařství, značnou sezónní nezaměstnaností, vysokým podílem vyučených na míře nezaměstnanosti, dostatečným vyuţíváním institutu veřejně prospěšných prací a silnou vyjíţďkou za prací. Obce by se měly snaţit rozprostřít sezónní zaměstnanost na celý rok, sníţit nezaměstnanost nastolením vhodného systému rekvalifikací, podporovat podnikatele zapojit se do rozvoje území a tím vytvářet nová pracovní místa. SWOT ANALÝZA TRH PRÁCE SILNÉ STRÁNKY dostupná, kvalifikovaná a levná pracovní síla poloha města, volné plochy pro výstavbu podniků, příchod nových investorů úřad práce začínající nabídka vzdělávacích kurzů na CCV SLABÉ STRÁNKY nárůst nezaměstnanosti (absolventů a mladých lidí) a nedostatek pracovních míst nedostatek ploch pro rozvoj výroby, obchod, sluţby a MSP PŘÍLEŽITOSTI přilákání nových investorů a udrţení efektivní politiky zaměstnanosti iniciace tvorby pracovních míst pro soc. znevýhodněné občany zajištění praxe pro absolventy, zapojení dlouhodobě nezaměstnaných, poradenství rekvalifikační kurzy a projekty pro nezaměstnané rozšiřovat zpracovatelská zařízení na zemědělské produkty a vytvořit odbytové centrum podporovat ţivnostníky OHROŽENÍ recese ekonomiky, nízká dostupnost úvěrů nedostatek pracovní síly a bytů, odliv investorů nedostatek pozemků pro investory nezájem a absence spolupráce města se zaměstnavateli a úřadem práce na vytváření pracovních míst 28

29 4. HOSPODÁŘSTVÍ Základními vlivy na charakter, strukturu a prostorové rozloţení hospodářství města jsou dopravní dostupnost a obsluţnost, sídelní struktura a přírodní podmínky. Dopravní charakteristiky jsou pojednány v samostatné kapitole, na tomto místě lze zdůraznit přímé napojení Hustopečí na dálnici D2, průchod ţelezničního koridoru a z toho plynoucí dobrou silniční i ţelezniční dostupnost velkých měst kraje, resp. dalších významných sídel ČR. To má pozitivní vliv zejména na rozvoj výrobních podniků a podniků sluţeb a předpoklad rozvoje drobných podnikatelských aktivit spíše regionálního dosahu. Sídelní struktura vymezována a ovlivňována především územním plánem města je blíţe zachycena a analyzována v samostatné kapitole. Přírodní podmínky působí podpůrně na všechny druhy hospodářských aktivit, zdejší klima a reliéf umoţňující intenzivní zemědělskou výrobu. Charakter ekonomických aktivit spjatých s prostorem nejlépe ilustruje vyuţití půdy. Tab. 17: Srovnání vyuţití půdy v k.ú. Hustopeče u Brna s většími územními celky (2006) území rozloha v km 2 celkem zemědělská půda orná sady a zahrady podíl na celkové rozloze (%) louky vinice lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy podíl orné půdy na zemědělské (%) Hustopeče 24 82,9 60,0 10,0 4,6 8,3 2,3 0,4 3,7 11,7 72,2 Hustopečsko ,1 60,4 4,8 2,2 7,9 9,9 3,2 1,9 7,9 78,3 okr. Břeclav ,8 53,3 4,1 2,8 16,4 5,9 1,8 8,1 78,6 JMK ,0 50,0 3,5 4,1 2,4 28,0 2,1 2,0 8,0 83,3 ČR ,0 38,6 2,6 12,3 0,2 33,6 2,0 1,6 8,7 71,5 Pramen: vlastní výpočty Základními kategoriemi pro posouzení vyuţívání krajiny a charakteru hospodářství je členění na zemědělskou půdu, lesní půdu a nezemědělskou půdu. Podíl zemědělské půdy a jejích jednotlivých funkčních uţití (zejména půda obdělávaná orbou) jsou významné pro posouzení charakteru a intenzity zemědělské činnosti. Postavení Hustopečska jako území s příznivými podmínkami pro zemědělskou výrobu potvrzuje vysoký podíl zemědělské půdy. Míra zornění je v k.ú. Hustopeče u Brna ve srovnání s vyššími územními celky vyšší. Příčina je ve značném podílu speciálních kultur sadů, zahrad a vinic v území (podrobněji viz dále). V rámci Hustopečska město vykazuje vyšší podíl vinic neţ je průměrné procento, coţ je dáno skutečností, ţe řada obcí má velmi malé rozlohy vinic, ale velká skupina obcí se pohybuje mezi %. Město historicky dosahovalo nejvyššího procenta ploch vinic v rámci Království českého. Toto prvenství ztratilo vlivem chorob vinic, po kterých jiţ nedošlo k obnově výsadby v takovém rozsahu. Obr. 7: 29

30 Podíl vinic na rozloze obcí mikroregionu Hustopečsko Hustopeče patří mezi obce s největším podílem sadů na Hustopečsku, ale i v rámci celostátního srovnávání. Skutečnost je však taková, ţe význam sadů i v rámci Hustopečí upadá. Z hlediska luk je v porovnání se správním obvodem, okresem Břeclav respektive JMK na tom město relativně dobře. Ve srovnání s ČR však vykazuje pouze třetinové zastoupení. Je to dáno historicky intenzitou hospodaření v rámci příznivých přírodních podmínek. Teprve poslední porevoluční vývoj v obdělávání zemědělské půdy zaznamenáme výrazné a rychlé opouštění zemědělské půdy především na sklonitých svazích náchylných k vodní erozi. Z environmentálních hledisek je vysoký podíl orné půdy většiny katastrů problematický. Nepřiměřeně nízká je úroveň ekologické stability krajiny, velmi nízká je odolnost půdy účinkům vodní a větrné eroze. Důsledkem je také nízká bezpečnost území proti následkům zejména lokálních povodní. Danou problematiku má město zanalyzovánu včetně návrhu opatření v rámci projektu Plán péče o krajinu Města Hustopeče. Velmi nízké procentuální zastoupení lesních půd spolu s vodními plochami vypovídá nejen o vodohospodářských moţnostech území, ale i o podmínkách pro rekreaci či sport, stejně tak ovlivňuje ţivotní prostředí a klima území a celkovou kvalitu ţivota. V území je lesnatost výrazně nízká proti srovnávaným větším územním celkům i proti Hustopečsku. Katastrální území se řadí k velmi málo zalesněným oblastem. V území se nacházejí dvě vodní plochy (Přední a Zadní rybník) soustředěné v severní části katastru. Jejich prvotní význam spočíval především jako záchytné protierozní nádrţe z padesátých let minulého století. Doprovodnou funkcí se postupně stal sportovní rybolov i chov ryb. Vývojem se staly tyto plochy se svým okolím významným krajinným prvkem ustanoveným v devadesátých letech minulého století územním systémem ekologické stability. Jinak katastr trpí nedostatkem vodních ploch, stejně jako podzemních zdrojů, coţ se projevuje i z hlediska naplněnosti a funkčností výše zmíněných vodních ploch. Zastavěné plochy naznačují druh zástavby a charakter osídlení. Vyšší procento zástavby města je dáno velikostí porovnávaných celků a charakterem a postavením města v rámci regionu. Významně vyšší rozsah ostatních ploch v porovnání s vyššími územními celky je ovlivněn skutečností, ţe v k. ú. Hustopeče u Brna probíhají pozemkové úpravy, které vymezily jiţ cca 160 ha ostatních ploch pro účely např. protierozních opatření, cest, prvků územního systému ekologické stability, které jsou v katastru nemovitostí zařazeny jako ostatní plochy. Shrneme-li prostorové charakteristiky Hustopečí, lze konstatovat, ţe město přes výrazný poválečný průmyslový rozmach stále patří mezi území zemědělská s významným podílem ploch specifických zemědělských kultur. STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ Struktura hospodářství na území Hustopečí se vyznačuje díky příznivé poloze a příhodným přírodním podmínkám dvěma specifiky v rámci kraje. Velikostní rozloţení hospodářských subjektů v Hustopečích vykazuje vyšší podíly větších podniků, coţ je dáno poměrně vysokou atraktivitou pro investory, tedy resp. dobrou dopravní dostupností a dostupností pracovních sil. Podíl subjektů v zemědělství je poměrně vysoký, daný vhodnými podmínkami pro speciální zemědělské výroby (vinařství a ovocnářství). Je zajímavé, ţe v porovnání s nízkou zaměstnaností v zemědělství a speciálními výrobami, tak vzniká prostředí pro drobné zemědělské subjekty. Z hlediska vztahu k obdělávané výměře nicméně dominuje malý okruh subjektů velkých. Přes příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu je však ekonomická síla Hustopečí postavena 30

31 Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy, pohostinství Ostatní obchodní sluţby Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Strategický plán rozvoje města Hustopeče zejména na podnicích průmyslových, kterých je v území přítomný nadprůměrný počet v rámci kraje. Tab. 18: Struktura hospodářství města Hustopeče v porovnání s vyššími územními celky ukazatel - Hustopeče průměr podíl v % rozdíl v % proti název jednotka hodnota Hustpečsko kraj Hustpečsko kraj Hustpečsko kraj Organizační struktura NH podle velikosti podniků - % podíl subjektů s počtem zaměstnanců: 1-9 % 68,47 73,99 78,54 92,54 87,18-5,52-10, % 26,13 23,22 19,59 112,53 133,38 2,91 6, % 2,7 1,86 1,29 145,16 209,30 0,84 1, a více % 2,7 0,93 0,58 290,32 465,52 1,77 2,12 Organizační struktura NH podle sektorů - % podíl subjektů v sektoru: Zemědělství 6,97 18,08 6,61 38,55 105,45-11,11 0,36 % Průmysl a stavebnictví 21,97 29,77 25,11 73,80 87,50-7,8-3,14 % Sluţby % 71,06 52,15 68,28 136,26 104,07 18,91 2,78 Pramen: Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji, ÚÚR, 2004, aktualizováno 2008, vlastní výpočty Statistické informace uvádějí, ţe v Hustopečích je evidováno, dle Struktury hospodářství města Hustopeče podle velikosti podniku s počtem zaměstnanců, celkem 1334 podnikatelských subjektů. Z toho 737 neuvedlo ţádný údaj, 375 vykázalo činnost bez zaměstnanců. Zaměříme-li se podrobněji na strukturu podniků, tak průmyslové podniky a podniky ve stavebnictví tvoří shodně téměř 22 % subjektů, coţ je v porovnání s procentuálním poměrem i podílem niţší zastoupení neţ v rámci Hustopečska i JMK. Nutno však konstatovat, ţe v porovnání s Hustopečskem subjekty působící v Hustopečích tvoří páteřní kostru, protoţe zaměstnávají více pracovníků neţ je tomu v ostatních obcích správního obvodu. Město zároveň vytváří, a vzhledem k atraktivní dopravní dostupnosti, dostatku profesních pracovních sil, nové příleţitosti pro umístění dalších podnikatelských aktivit především výrobního charakteru. Zde je nutno uvést, ţe přes restrukturalizaci bývalých cca 8 státních podniků a závodů, zaměstnávajících více neţ 100 zaměstnanců, zůstaly tyto zachovány i s výrobními programy a k tomu přibyly další firmy v počtu cca 6. V průběhu dvou let lze předpokládat ukončení investiční výstavby a rozjezd provozu dalších dvou firem. Tab. 19: Počty podnikatelských subjektů ve vybraných oblastech národního hospodářství (2004) Odvětví národního hospodářství území Hustopeče Podíly odvětví (%) 6,8 12,1 10,1 2,6 39,3 16,8 4,1 8,2 Hustopečsko Podíly odvětví (%) 18,9 14,7 14,8 2,7 28,8 10,6 2,3 6,7 Pramen: ČSÚ, MOS Městská a obecní statistika, 2007 Početně největší je skupina podnikatelských subjektů zabývajících se obchodem, opravami a pohostinstvím, a to jak v Hustopečích, tak i na Hustopečsku. Zde je však důleţité konstatovat, ţe 31

32 ve městě jsou tyto sluţby v daleko pestřejší skladbě naplňující regionální potřeby, tj. i potřeby občanů správního obvodu. Ve školství a zdravotnictví jsou dominantní Hustopeče jako přirozené spádové centrum. Charakter hospodářství určuje i právní struktura podniků. Ta často souvisí s velikostí podniků a typem hospodářské činnosti. Naprostá většina podnikatelských subjektů jsou standardně podniky fyzických osob, tj. drobní ţivnostníci (66 %), následují samostatně hospodařící rolníci, jejichţ počet je vyšší neţ v jiných oblastech kraje především díky vinohradnictví a vinařství. Hustopeče vykazují hodnotu 247 podnikatelů na 1000 obyvatel. Úroveň podnikatelské aktivity v okrese Břeclav činí 214 podnikatelů na 1000 obyvatel. Mikroregion Hustopečsko se hodnotou 212 nachází těsně pod průměrem (JMK vykazuje hodnotu 228, ČR potom 233). Z toho vyplývá, ţe město patří mezi významná centra podnikání a podpory rozvoje hospodářství v ČR. V rámci Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji provedeném Ústavem územního rozvoje v roce 2004 se mikroregion Hustopečsko (tehdy ovšem ještě s 21 členy) umístil na 3. místě v kraji (1. Sdruţení obcí Region LVA dáno členstvím Břeclavi a několika dalších měst; 2. Ponávka-svazek obcí Česká, Lelekovice, Vranov dáno blízkostí Brna). Hustopečsko dosáhlo v tomto hodnocení nejvyšší úrovně v kritériu podíl nově vzniklých a zaniklých středních a velkých podnikatelských subjektů, dobrých hodnot dosáhlo rovněţ v ukazateli míry podnikatelské aktivity. Vysoká hospodářská úroveň mikroregionu vyplývá především z jeho atraktivity pro podnikatelské subjekty a zahraniční investory. Jestliţe je takto hodnocen Mikroregion Hustopečsko, pak z toho jednoznačně na základě výše uvedeného vyplývá postavení a důleţitost města v rámci mikroregionu, respektive správního obvodu. A to v pozitivním i negativním slova smyslu. ZEMĚDĚLSTVÍ Pro Hustopeče zde plně platí charakteristika a analýza zemědělství uvedená ve Strategii rozvoje Mikroreiognu Hustopečsko. Rovněţ nelze v tomto vyčleňovat město samostatně. Hustopečsko jsou typickým zemědělským regionem s vysokým podílem orné půdy a značným podílem vinic a sadů. Zemědělství a lesnictví vţdy v minulosti znamenalo pro Hustopečsko základní součást jeho ekonomiky. Bylo po historicky významnou dobu hlavním zdrojem prosperity a bohatství. Konec dvacátého století, zejména začleňování do společné zemědělské politiky EU, značně pozměnil pozici zemědělství v ekonomice oblasti. Zemědělská výroba na Hustopečsku je v současnosti především rostlinnou výrobou. To je dáno kvalitou zemědělské půdy, ale také citelným útlumem ţivočišné výroby v důsledku společné zemědělské politiky EU. V rostlinné výrobě dominují obiloviny. Pozice obilnářství z pohledu ekonomického se dynamicky mění právě v současné době, kdy je zaváděno míšení bioetanolu z obilovin do automobilních benzinů. Očekávatelný růst intenzity obilnářské výroby můţe přinést vedle pozitivních ekonomických důsledků také negativní dopady na ţivotní prostředí, zejména na erozi půdy (především rozšiřováním ploch kukuřice). Produkce pícnin na Hustopečsku je značně problematizována regulací chovu zvláště skotu v důsledku SZP EU. Bez zhodnocování pícninářské produkce v ţivočišné výrobě není tato výroba ekonomicky udrţitelná. Problémem produkce pícnin jsou také klimatické podmínky sucho. Dříve dobře rozvinutá výroba zeleniny, která vyuţívala půdně klimatické podmínky a poskytovala pracovní příleţitosti, je dnes značně problematická. Příčiny spočívají především v dovozech a také v zániku zpracovatelských kapacit. Podmínkou obnovení pozice zelinářství je konkurenceschopnost, sníţení výrobních nákladů a intenzifikační faktory (závlahy). Efektivnost ovocnářství (Hustopečsko je oblastí produkce především teplomilného ovoce broskví a 32

33 meruněk) je zejména v posledních letech sporná v důsledku společného trhu EU a nedostatečných rozvojových investic. Ovocnářství přes tento výkyv zůstává cennou součástí produkčního potenciálu území. Bude však vyţadovat nemalé investice a inovace. Vinohradnictví a vinařství je významnou, velmi cennou charakteristikou Hustopečska. Obce Hustopečska tvoří jádro Velkopavlovické vinařské oblasti (s výjimkou obcí Popice, Pouzdřany a Strachotín zařazených do Mikulovské vinařské podoblasti), která se výměrou vinic řadí na druhé místo v ČR za Mikulovskou oblast. Intenzivnímu vinařství se zde věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě také drobní pěstitelé. K hlavním centrům vinařství na Hustopečsku a patří Hustopeče a Velké Pavlovice. Hustopeče patří historicky k nejvýznamnějším vinařským městům jiţní Moravy. O významu vinařství na Hustopečsku svědčí i zařazení 15 obcí z mikroregionu do první stovky největších vinařských obcí ČR v roce V prvních z těchto obcí se nachází i několik celorepublikově významných vinařských zpracovatelů. V případě Hustopečí, které jsou v tomto seznamu na 12. místě, se to týká ZVOS Hustopeče a.s. Po staletí rozvíjené vinohradnictví a vinařství prošlo také na Hustopečsku aktivní modernizací v rámci příprav země na vstup do EU spojenou se značnými investičními náklady. Dnes se jedná o rozvinutý produkční obor aktivně zapojený do SZP EU. Přes nemalé problémy vyvolané regulacemi společného trhu s vínem v rámci EU je tento obor zemědělského podnikání efektivní. Tím, ţe vinohradnictví a vinařství dává Hustopečsku v rámci celé ČR nanejvýše cenný atribut vinařské oblasti, stává se důleţitou atraktivitou pro cestovní ruch. Vinohradnictví v porovnání s ostatními zemědělskými aktivitami má pro oblast důleţité pozitivní environmentální charakteristiky. Moderní vinohradnictví je dobře slučitelné s poţadavky na ekologicky citlivé vyuţívání půdy, na vysokou erozní odolnost půdy. S vyuţitím zásad integrované produkce je moţné značně omezit pouţívání agrochemikálií ve vinohradnictví. Cennou příleţitostí je také vinařská produkce v kategorii ekologického zemědělství. Vinohradnictví je, vzhledem k jeho historickému vývoji, nesporným krajinotvorným faktorem a v tomto smyslu je předmětem ochrany dané Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V této souvislosti je nutno se zodpovědně zabývat specifickým segmentem vinohradnictví a vinařství, kterým je produkce hroznů v malých rodinných vinohradech a v malých sklepních hospodářstvích mimo regulovaný hlavní sektor. Zdá se, ţe pro ochranu této dnes moţná jiţ evropsky ojedinělé vzácnosti bude nutno uvaţovat i o nástroji památkové ochrany. 33 Obr. 8: Poloha Hustopečska v rámci Velkopavlovické vinařské oblasti Pramen:

34 Ţivočišná výroba je v zemědělství Hustopečska důleţitá tím, ţe významně zvyšuje přidanou hodnotu produkce. V tom spočívá její klíčový význam pro ekonomiku zemědělského podnikání. Vývoj v ţivočišné výrobě na Hustopečsku v posledních nejméně 15 letech vedl k razantnímu poklesu počtu hospodářských zvířat v mikroregionu. To platí zejména o skotu. Výkyvy zaznamenávají i stavy, zvláště v poslední době, chovů vepřů. Příčiny spočívají jen částečně v přírodních podmínkách. Hlavním faktorem tohoto vývoje je regulace SZP EU. Takto vytvořená disproporce omezuje efektivnost zejména obilnářství, jehoţ produkce by mohla být ţivočišnou výrobou ve značném podílu zhodnocována. Z hlavních oborů ţivočišné výroby je chov skotu, zejména výroba mléka, prakticky v hlubokém útlumu. Co se týče vlastního města, lze konstatovat, ţe v současné době se na území města nevyskytuje ţádná provozovna v oblasti ţivočišné velkovýroby. Ústup chovu hospodářských zvířat v oblasti má vedle negativních ekonomických důsledků i nepříznivé dopady na stav ţivotního prostředí (omezené dodávání organické hmoty půdě jako základní sloţce ţivotního prostředí). Mezi ekonomické důsledky patří i zmaření dřívějších značných investic zemědělských podnikatelů do objektů ţivočišné výroby. Struktura ekonomických subjektů podnikající v zemědělství na Hustopečsku je velmi specifická v porovnání s obecnými poměry v ČR. Tato charakteristika je odrazem řady faktorů, jejichţ základ tvoří přírodní podmínky. Rozhodující poloţkou co do ekonomické výkonnosti jsou střední a velké zemědělské podniky, které se zabývají standardní zemědělskou produkcí. Farmy rodinného typu jsou málo obvyklé. Převaţující formou je tedy spíše zemědělská velkovýroba jako reakce na nekompromisní působení ekonomických zákonitostí. Malé a přesto úspěšné zemědělské podniky, často podniky fyzických osob, hrají v zemědělství významnou úlohu především díky speciální produkci zvláště ve vinohradnictví a vinařství. Vedle jiţ uvedeného zemědělského podniku věnujícího se vinařství tvoří jádro zemědělské výroby standardní podniky rostlinné a ţivočišné výroby. Z nich na území katastru města působí především ZVOS Hustopeče, a.s., MORAVSKÁ AGRA, a.s. Velké Pavlovice. Na rozdíl od většiny obcí a měst Hustopečska získalo město velkou výhodu díky realizaci pozemkových úprav. Vyřešením vlastnických vztahů k pozemkům, schválením společných zařízení a vymezením pozemků pro jejich realizaci se významně vyjasnila problematika vyuţívání přírodního potenciálu katastru. Je skutečností, ţe řada pozemků je opouštěna jejich vlastníky a zůstává ladem. Na jedné straně to působí negativně, na druhé straně je třeba říci, ţe toto je zdrojem informací o moţnostech změny vyuţití jednotlivých lokalit, respektive i změnách vyuţívání zemědělské půdy. Samotné město získalo pozemkovými úpravami pozemky, které skýtají rozmanitost vyuţití, ať jiţ pronájmem na zemědělských plochách (případně odprodejem), tak i povinností péče o ostatní plochy určené především k zajištění dostupnosti na pozemky či ochraně a zachování přírodních hodnot prostředí. Tab. 20 Rozlohy pozemků dle vyuţití po pozemkových úpravách plochy dotčené pozemkovými úpravami původní výměra ve vlastnictví města celková pole stavby poldr navrţená plocha v ha ve vlastnictví města 34 vodní plochy a vodoteče cesty chráněná zeleň ostatní zeleň Celkem 243,7 404,6 139,7 0,5 2,9 7,6 65,3 150,9 37,8 Pramen: MOS Městská a obecní statistika, 2007

35 Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Druţstevní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Státní organizace - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet podnikatelských subjektů celkem Podnikatelská aktivita* Strategický plán rozvoje města Hustopeče Město získalo pozemkovými úpravami 160,9 ha pozemků. Nutno konstatovat, ţe je jednalo především o pozemky cest, protierozní ochrany, vodotečí a zeleně obecně. Pro město tvoří potenciál pro získávání finančních zdrojů především plochy polí, které zahrnují ornou půdu, zahrady, vinice a sady. Ostatní druhy ploch budou od města vyţadovat především finanční náklady, a to jak investičního, tak i neinvestičního charakteru. PRŮMYSL Hustopeče jsou hlavním průmyslovým centrem správního obvodu. Nachází se zde více neţ 15 % všech průmyslových podniků. Přestoţe se podnikatelé v průmyslových odvětvích nacházejí ve všech obcích, tak významnější podniky se s několika výjimkami koncentrují podél dálnice D2. V následujícím textu jsou uvedeny nejvýznamnější podniky v jednotlivých průmyslových odvětvích. Výčet podniků není kompletní, je spíše ilustrativní a naznačuje, ve kterých oblastech se koncentrují jednotlivé druhy průmyslové výroby. Těţiště kovozpracujícího průmyslu je v Hustopečích (SIGNUM spol. s r.o., Worthington Cylinders, a. s., Westfalia Metal s.r.o. německý vlastník, ROVA - CZECH, a.s. slovenský vlastník. V oblasti strojírenství jsou důleţité podniky ABA Czech, s.r.o. Hustopeče (švédský vlastník). Produkcí výrobků z plastu či gumy se zabývá LINDEN s.r.o. Hustopeče. V Hustopečích byl do loňského roku zastoupen i oděvní průmysl (WAMSER FASHION, spol. s r. o.; německý vlastník). Polygrafický průmysl je ve městě rovněţ zastoupen. Z velkých podniků v potravinářském průmyslu je třeba uvést Belagru, a.s. V Hustopečích se nacházejí i pekárny. Zemědělskému významu regionu situace v oblasti potravinářského zpracovatelského průmyslu však příliš neodpovídá. S výjimkou vinařských podniků není řešeno zpracování místních ovocnářských a zelinářských produktů v blízkosti jejich vzniku. Z větších obchodních podniků je třeba zcela jistě uvést AGROTEC, a.s. a FLAGA PLYN, spol. s r.o. v Hustopečích. Druhý uvedený podnik má amerického vlastníka. Soustředíme-li se na počet zaměstnanců tak více neţ 200 jich zaměstnává SIGNUM, spol. s r. o., Worthington Cylinders, a. s., ZVOS Hustopeče, a. s., GEMI KOVODĚLNÁ SPOLEČNOST, s. r. o. Ve městě se nachází více podniků se zahraniční účastí neţ bylo zmíněno, nicméně uvedené podniky dostatečným způsobem ilustrují zájem cizích investorů o podnikání na v Hustopečích i na Hustopečsku. Tab. 21: Struktura podniků právní formy a podnikatelské aktivity (2004) Obec Hustopeče Hustopečsko Pramen: ČSÚ, MOS Městská a obecní statistika, 2007 VZTAHY OBCÍ A PODNIKATELŮ Pro rozvoj území je potřebná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Město má s podnikateli převáţně dobré či velmi dobré vztahy. V tomto případě záleţí hlavně na 35

36 individuálním přístupu obce a podnikatele. Díky těmto kladným vztahům obcí funguje i vzájemná spolupráce s místním podnikatelem. Ze strany obce se většinou jedná o vstřícné kroky k podnikání (např. poskytnutí prostor) a zapojení podnikatelů do rozvoje obce. Ze strany podnikatele můţe jít především o údrţbu, příspěvek obci, dopravu materiálu, zapůjčení techniky apod. Jako konkrétní příklady lze uvést sponzorskou i prezentační spoluúčast podnikatelů při pořádání významných akcí města. Důleţitým stimulem pro rozvoj hospodářství je nabídka objektů a pozemků pro podnikání. Vlastní pozemky či objekty pro podnikání má k dispozici město spíše v menší míře. Je skutečností, ţe v poslední době prodalo pro podporu rozvoje podnikání cca 30 ha pozemků. Tyto plochy jsou vymezeny pro průmyslovou výrobu. Podařilo se tímto získat dva nové investory navazující svojí podnikatelskou činností na zemědělskou rostlinnou prvovýrobu (výroba etanolu viz. zmíněno výše a výroba krmných směsí pro drobné zvířectvo provozovna pro střední Evropu). Lze předpokládat, ţe tímto bude investiční rozvoj velkého rozsahu v katastru ukončen. Další plochy určené pro rozvoj podnikání jsou jiţ plošně menší a především vlastnicky různorodé. V souvislosti s moţnostmi rozvoje se v Hustopečích nabízí lokalita místní části Hustopeče-farma, kde se nachází objekty ve vlastnictví firmy Moravská Agra. Tyto objekty bývalého statku na ploše cca 6 ha spolu s přiléhajícími rozvojovými plochami cca 4 ha se nabízí v rámci regenerace brownfields. Je především věcí vlastníka a jeho podnikatelských záměrů, jak s danou lokalitou naloţí. Přesto by mělo být zájmem města vstoupit v jednání a hledat společné moţnosti eliminace brownfields. Další takovou lokalitou se jeví bývalá provozovna RECOM přiléhající k areálu firmy ZVOS. Město je prstencově obklopeno výrobními areály. Jejich rozmístění významně ovlivňuje ostatní rozvojové potenciály, stejně jako dopraní a přepravní liniové stavby. Toto výše blíţe analyzováno v kapitole 7 Technická infrastruktura a územní plánování. Přesto jiţ zde je třeba zmínit problematiku umístění firmy Worthington Cylinders, a. s. v centru města. Představuje výraznou zátěţ. V letošním roce se naskytla příleţitost danou problematiku řešit, a to přemístěním na okraj města s výstavbou nové provozovny. Ač bylo ze strany vlastníků firmy od záměru upuštěno, bylo by třeba vyvinout ze strany města úsilí k řešení přemístění provozovny. SWOT ANALÝZA - PRÚMYSL A SLUŢBY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY výstavba a vznik nových podniků, příliv investorů zahraničních firem rozsáhlá škála podnikatelských aktivit široká nabídka pracovních míst PŘÍLEŽITOSTI přilákání dalších investorů 36 malá nabídka stravovacích sluţeb a letních restaurací v centru města neexistence průmyslové zóny rozptýlení firem nízká úroveň spolupráce a komunikace se všemi podnikatelskými subjekty bez rozdílu velikosti a významu v rámci města, nestejné podmínky pro všechny podnikatele firma Worthington uprostřed města vzrůstající počet zahraničních prodejců obuvi a textilu v centru města zvýšení hlučnosti dopravní obsluhy OHROŽENÍ nedostatek finančních zdrojů pro rozvoj

37 více moţností pro malé podnikatele a zvyšování podnikatelských aktivit dotace na průmyslové zóny příp. brownfields podnikání zhoršení ţivotního prostředí v důsledku rozšíření průmyslu a jeho začleňování do občanské výstavby nedostatek vhodných pracovních sil pro nové firmy zhroucení dopravy a průjezdnosti ve městě nedostatek pracovních příleţitostí nevytváření podmínek pro rozvoj (plochy) ze strany města i vlastníků nemovitostí vytvoření podmínek pro činnost dominantního investora => negativní dopad při ukončení činnosti => zajistit rozmanitost odliv firem stěhování za levnější pracovní silou 5. SLUŢBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST Rozmístění provozoven sluţeb a zařízení občanské vybavenosti je výsledkem působení dvou protichůdných tendencí: efektivity provozu daného zařízení, která působí ve směru koncentrace obsluţných provozoven a zařízení do největších center s dostatečným počtem zákazníků, a uspokojení potřeb obyvatel, které je největší při rovnoměrném zastoupení všech druhů sluţeb ve všech sídlech. Výsledek působení těchto protichůdných tendencí na rozmístění jednotlivých druhů sluţeb je ovlivněn řadou faktorů vedle vztahů nabídky a poptávky je to velikostní struktura sídel, poloha území, dostupnost objektů pro provoz obsluţných zařízení, kupní síla obyvatelstva, sociální struktura obyvatelstva, dopravní obsluţnost, lokalizace konkurenčních zařízení v okolí regionu a v neposlední řadě státní hospodářská politika a politika státu i krajské samosprávy ve sféře školství a zdravotnictví. Údaje pro zpracování této kapitoly byly získány na základě šetření, pokud není uvedeno jinak. V rámci šetření byly identifikovány známé sluţby a zařízení. Ve skutečnosti se jich můţe vyskytovat více nebo mohou poskytovat pouze omezené či specifické sluţby. KOMERČNÍ SLUŢBY Rostoucí význam sluţeb a jejich rychlá diverzifikace ukázaly, ţe zahrnovat veškeré sluţby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku jedná se totiţ o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Část sluţeb, která souvisí s produkcí, distribucí a spotřebou materiálních statků, je nazývána komerční sluţby. Jedná se o sluţby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské sluţby, maloobchodní sluţby a finanční a poštovní sluţby. Nevýrobní sluţby pro obyvatelstvo Do této skupiny patří činnosti slouţící k uspokojování přímých potřeb obyvatel holičství a kadeřnictví, čistírny a prádelny, fotografické sluţby, taxisluţby, půjčovny motorových vozidel, autodopravy, půjčovny průmyslového zboţí, zahradnictví, pohřební sluţby apod. 37

38 potraviny a smíš. zboţí ovoce-zelenina maso-uzeniny obch. středisko drogerie průmyslové zboţí restaurace pohostinství pošta banka, spořitelna pojišťovna opravy mot. vozidel opravy prům. zboţí dřevozpracující řemesla kovozpracující řemesla stavební řemesla krejčí, švadlena opravy a výr. obuvi sběrny oprav a zakázkové kanceláře kadeřnictví, kosmetika prádelny, čistírny sběrny prádla půjčovny zboţí autodoprava pohřebnictví zahradnictví fotograf, fotosběrna Strategický plán rozvoje města Hustopeče Tab. č. 22 Počet provozoven nevýrobních sluţeb obec jiné Hustopeče Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007 Hustopeče postrádají zahradnictví. Jedná se však o sluţby místního aţ regionálního charakteru, tedy vyuţitelné či potřebné pro občany města i obyvatele širšího území, či návštěvníky.. Výrobní a opravárenské sluţby Zde jsou zařazeny sluţby řemeslníků, vykonávajících opravárenské a drobné zakázkové výrobní činnosti. Jsou to dřevozpracující řemesla (stolaři, tesaři, výroba nábytku apod.), kovozpracující řemesla (zámečníci, kováři, klempíři), stavební řemesla (zedníci, pokrývači, sklenáři, malíři), opravny motorových vozidel, průmyslového zboţí, obuvi, krejčí, švadleny atd. Tab. č. 23 Počet provozoven výrobních a opravárenských sluţeb obec jiné Hustopeče cykloopravny Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007 Prostorové rozmístění těchto sluţeb je rovnoměrnější neţ u sluţeb nevýrobního charakteru. Co se týká počtu provozoven výrobních a opravárenských sluţeb, ty jsou koncentrovány převáţně do Hustopečí, tedy mají regionální charakter pro širší území. Maloobchod a veřejné stravování Do této skupiny sluţeb se řadí prodejny potravin, ovoce a zeleniny, masa a uzenin, drogerie, průmyslového zboţí. K veřejnému stravování náleţí restaurace a pohostinství. Tab. č. 24 Počet provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních sluţeb obec jiné Hustopeče maloobchod: květinářství (3), cykloprodejny, rybářské potřeby, vinárny, vinné sklepy, dárkové zboţí, textil, oděvy, sport, zahrádkářské potřeby apod. sluţby: realitní 2, cestovní 3, advokátní kanceláře 2, projekce 4, účetnictví 5, daňové 2 a jiné poradenství 5 38

39 Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007 Vzhledem k tomu, ţe ve městě funguje smíšené zboţí, nabízející i sortiment specializovaných prodejen (ovoce, zelenina, maso, uzeniny, drogerie, průmyslové zboţí atd.), lze celkovou úroveň maloobchodu povaţovat za standard zajištění základní i regionální vybavenosti města. Finanční a obchodní sluţby Mezi tyto sluţby patří poskytování bankovních, pojišťovacích a poštovních sluţeb. Jejich zastoupení v obcích je zahrnuto v tabulce 18. Finanční sluţby jsou příkladem sektoru, který je výrazně koncentrován do městských center. Hustopeče dominují počtem provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních sluţeb. Jelikoţ se jedná o centrum, nalezneme zde i specializované obchody a sluţby (vinárny, vinné sklepy, dárkové zboţí, obuv, textil, sport, zahrádkářské potřeby, realitní, cestovní a advokátní kanceláře, daňové, účetní a projekční poradenství). Ve Strategii rozvoje Mikroregionu Hustopečsko je konstatováno, ţe obce se v rámci dotazníkového šetření shodly na nedostačující nabídce sluţeb v obcích. Postrádají především lékárny, řeznictví, spořitelny, banky, obchodní střediska a specializované opravny spotřebního zboţí. Za těmito sluţbami vyjíţdějí především do Hustopečí, Brna, Břeclavi a Mikulova. Jiné obce mikroregionu a obce za jeho hranicí nabízejí další vyhledávané sluţby: realitní, cestovní, advokátní kanceláře, daňové poradenství, pojišťovny, květinářství, zelinářství, sklenářství, krejčovství, opravny obuvi a elektra, pedikúry, manikúry, masáţe a restaurace. Za střediska sluţeb lze označit tyto obce: Hustopeče, Brno, Břeclav a Klobouky u Brna. Hustopeče jsou hlavním centrem mikroregionu, Brno vyniká jako krajské město, do okresního města Břeclavi obyvatelé obcí jezdí i kvůli vyřizování soudních záleţitostí a na pozemkový úřad, Klobouky u Brna jsou hlavním cílem pro obce nacházející se na severu mikroregionu. Při porovnání s pracovními středisky se jedná o tytéţ obce, výjimkou jsou snad jen Velké Pavlovice, které jsou spíše pracovním střediskem neţ obsluţným. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 02/ České a moravské vinařství 3. rok v EU vinařství Město 02/ České a moravské vinařství 4.rok v EU vinařství Město 10/ Vinařské Litoměřice vinařství Město Realizované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 03/ Hustopeče - turistická brána jihu Moravy cestovní ruch Město 04/ Expedice krajem André 2008 cestovní ruch Město 05/ Kříţem kráţem Hustopečemi za poznáním cestovní ruch Město 08/ TIC jako pomocník pro návštěvníky i cestovní ruch TIC 39

40 domácí 13/ Regionálne špecifiká pridaná hodnota v kúpeľnej turistike Připravované projekty: cestovní ruch MR Termál Název projektu Oblast zaměření Realizátor Vybudování odpočinkového a interpretačního místa na stezkách Gr (9/07) cestovní ruch Město VEŘEJNÉ SLUŢBY Oblast veřejných sluţeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Jedná se o oblast školství, zdravotnictví, sociálních sluţeb, kultury a sportu. Školství Předškolní výchova dětí je zabezpečena mateřskými školami, příspěvkovými organizacemi města. Ve městě působí dva MŠ se samostatnou právní subjektivitou. Navíc jedna MŠ je akreditována při Speciálních školách pro děti zdravotně postiţené, jejímţ zřizovatelem a provozovatelem je JMK. Tab. č. 25 Počty dětí v MŠ ve školním roce MŠ počet tříd a dětí počet tříd a dětí celkem k celodennímu vzdělávání k polodennímu vzdělávání třídy děti třídy děti třídy děti Na Sídlišti odlouč. pracoviště Komenského Školní Speciální školy Celkem Pramen: MOS Městská a obecní statistika, 2008 V počtech dětí jsou zahrnuty i děti z okolních obcí, kde není zřízeno předškolské zařízení, respektive rodiče chtějí mít děti umístěny v místě zaměstnání. Kapacity MŠ v Hustopečích jsou plně vyuţity. Ač město rozhodlo v roce 2005 o zrušení jedné MŚ, bylo nuceno vzhledem k poţadavkům nově otevřít jednu třídu v prostorách této původní MŠ. V nejbliţším budoucnu lze vzhledem k výrazně zvýšenému počtu narozených dětí očekávat, a tedy i řešit moţnosti rozšíření prostor pro předškolní výchovu. Objekty MŠ jsou ve vlastnictví města. Vzhledem ke stavu budov, výstavba v 70-tých letech, vyţadují velké investice z hlediska obnovy zařízení a jeho zkvalitnění ve vazbě na sníţení energetické náročnosti, standartu vyuţitelnosti i kvality zajištění provozu. Povinná školní docházka je zajištěna úplnými dvěma základními školami, které jsou rovněţ příspěvkovými organizacemi města. Zároveň je zde speciální základní škola pro handicapované mající výrazný regionální charakter. Jejím zřizovatelem je JMK. Méně osídlené obce Horní Bojanovice, Kurdějov, Starovice, Strachotín nedisponují ţádnou základní školou. Děti z těchto obcí převáţně navštěvují školy v Hustopečích, respektive ročník případně v přiléhajících obcích. 40

41 Tab. č. 26 Počty ţáků základních škol ve školních rocích a Základní škola stupeň stupeň celkem třídy třídy třídy Komenského Nádraţní Speciální školy Pramen: MOS Městská a obecní statistika, 2008 Data o počtech ţáků navštěvujících základní školy mají v tomto případě pouze informativní charakter. Posouzení jejich počtu ve vztahu ke kapacitě a moţnosti případného rozšíření je potřeba analyzovat samostatně ve vazbě na standarty a limity školských zařízení. Tab. č. 27 Počty dojíţdějících ţáků do základních škol obec Ko Na celkem Ko Na celkem Ko Na celkem Blučina Boleradice Borkovany Bořetice Brno Diváky Dolní Kounice Horní Bojanovice Iváň Kardašova Řečice Klobouky u Brna Křepice Kurdějov Mělnické Vtelno Napajedla Nosislav Pavlov Perná Podivín Popice Pouzdřany Prušánky Rakvice Starovice Starovičky Strachotín Šakvice Uherčice Velké Němčice Velké Pavlovice Vranovice Vrbice Zaječí Celkem Pramen: MOS Městská a obecní statistika, 2008 Z uvedených údajů jednoznačně vyplývá nárůst, a to velmi výrazný, dojíţdějících ţáků vyuţívajících školských zařízení v Hustopečích. Nutno uvést, ţe poskytnuté údaje obsahují jednoznačně chybu ve vykazování dojíţdějících ţáků z obcí, které dlouhodobě vyuţívají školská zařízení v Hustopečích. Jedná se o obce přímého sousedství katastru města Horní Bojanovice, 41

42 Kurdějov, Starovice, Starovičky. V případě Horních Bojanovic lze předpokládat dojíţdění ţáků stupně do Boleradic. V obci Starovičky funguje ZŠ pro ročník. V Kurdějově a Starovicích ZŠ nejsou. Vývoj dojíţdění ţáků do Hustopečí lze předpokládat i nadále růstový. Signalizuje tomu nejen potřeba rodičů mít děti v místě zaměstnání, ale i ta skutečnost, ţe vesnické ZŚ nemají dostatek ţáků v rámci svých kapacit. To znamená odliv finančních zdrojů poskytovaných JMK. Pro udrţení funkce pak tato musí obce finančně dotovat, coţ není vţdy v potřebném rozsahu moţné. Z toho vyplývá odliv učitelů, sníţení kvality výuky. Z uvedených příčin se rozhodují rodiče o umístění dětí do školských zařízení například v Hustopečích, a to i ze vzdálenějších obcí. Tímto jsou myšleny například obce Boleradice, Popice, Šakvice, Strachotín, Pouzdřany. Ke stavu a vybavenosti školských zařízení nutno konstatovat, ţe soubory budov vyuţívané pro účely vzdělávání potřebují z hlediska oprav, rekonstrukcí, sníţení energetické náročnosti, ale i zvýšení úrovně poskytovaných sluţeb nemalé, respektive velké finanční investice. Po absolvování povinné školní docházky ţáci pokračují ve studiu na středních školách. Moţnost středního vzdělání nabízí město Hustopeče formou gymnázia, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, nabízející učňovské a maturitní řemeslné obory a nástavbové studium podnikání. Zřizovatelem těchto školských zařízení je JMK. V Hustopečích je k dispozici i zájmové vzdělávání, kde lze navštěvovat základní uměleckou školu obor hudební, taneční či výtvarný, rovněţ zřízené a provozované JMK. Zájmové vzdělávání spojené s volnočasovými aktivitami realizuje Centrum volného času Pavučina, příspěvková organizace města, se specializovanou sloţkou - Centrum celoţivotního vzdělávání. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 6/ Rekonstrukce budovy MŠ Na Školní školy a školská zařízení MŠ Školní MŠ Na Sídlišti Město Hustopeče ( ) budovy MŠ Na Sídlišti MŠ Na Sídlišti v Hustopečích - výměna oken a dveří - koridory ( budovy MŠ Na Sídlišti Realizované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 01/ Zateplení budovy ZŠ Komenského školy a školská zařízení ZŠ Komenského 06/ Vzdělávání zaměstnanců - PD vzdělávání Město Připravované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 14/ Vestavba PC učeben a hygienického vzděláváníinfrastruktura ZŠ Komenského zařízení v půdním prostoru školy a školská 16/ Vzdělávání učitelů ZŠ Komenského zařízení 42

43 Rekonstrukce a přístavba tělocvičny ZŠ Nádraţní Investiční záměry ZŠ Komenského Jazykové učebny ZŠ Nádraţní Zateplení obvodového pláště a úprava fasády budovy MŠ Na Sídlišti školy a školská zařízení školy a školská zařízení vzděláváníinfrastruktura školy a školská zařízení ZŠ Nádraţní ZŠ Komenského ZŠ Nádraţní MŠ Na Sídlišti SILNÉ STRÁNKY SWOT ANALÝZA - ŠKOLSTVÍ SLABÉ STRÁNKY nabídka předškolního, základního a středoškolského školství i speciálního zapojení škol do různých programů budování sportovišť, vybavenost škol dostatečná a kvalitní výuka ZŠ přiměřené středoškolské vzdělání DDM školské zařízení pro zájmovou činnost PŘÍLEŽITOSTI rozvoj celoţivotního vzdělávání a rekvalifikací slučování škol specializace odborného školství zaměřené na regionální potřeby dopravní hřiště a výchova přizpůsobení provozu MŠ a školních druţin potřebám občanů (zaměstnaných) a zvyšování kapacity spolupráce škol, projekty škol s vyuţitím dotací a podpor lepší propagace sníţení provozních nákladů (hlavně energie) 43 obory na školách neodpovídají poptávce trhu práce technický stav školských zařízení, nemoţnost dalšího rozvoje chybí širší nabídka celoţivotního vzdělávání chybí psychologická poradna pro výuku dětí s poruchami malá spolupráce škol mezi sebou i s rodiči a nezájem o spolupráci mezi ţáky a profesory při mimoškolních aktivitách roztříštěnost řízení vysoké provozní náklady nestejná podpora města obou hudebních škol ţák je veden spíše k pasivitě, neţ k aktivitě (projev na nezaměstnanosti mladých, ) špatné postoje vůči sobě (učitel k učiteli, ţák k učiteli, učitel k ţákovi, ) nezájem učitelů zavádět nové postupy, nové systémy výuky neinformovanost veřejnosti o sluţbách obtíţné přijetí dětí do MŠ v průběhu roku odchod chytřejších dětí na víceleté gymnázium OHROŽENÍ prodraţení provozu škol v důsledku úbytku ţáků nevhodná oborová struktura středních škol nezájem škol spolupracovat, nezájem ţáků o zapojení se odpor k zásadnějším změnám i učitelů absence nadčasových cílů při plánování investic Cíl: sníţení nákladů, vyuţívání drahých zařízení, specializovaných učeben, sníţení spotřeby energií alternativní zdroje, tepelná čerpadla vysoký nájem v prostorách, kde se pořádá zájmová činnost

44 další moţnosti rozšíření činnosti CCV (velmi dobře začalo pracovat) větší nabídka záţitkových programů a besed, činností zaměřených na osobní rozvoj mládeţe, propojení školních a mimoškolních aktivit podpora aktivit ţáků i studentů dle jejich představ se zatahováním do realizace včetně odpovědnosti nabídka sluţeb pro maminky (hlídání dětí od 1 roku) rozšíření školního klubu pro náctileté informační centrum mládeţe výuka praktických dovedností pro ţáky, studenty končící studium bez pokračování ( činnost na ÚP, MěÚ, FÚ, katastrálním úřadě.) výchova občana k občansko právním povinnostem občanská gramotnost Zdravotnictví a sociální sluţby 44 nedostatek odborníků Město Hustopeče je hlavním centrem veškeré lékařské péče pro území správního obvodu, respektive i části správních obvodů Mikulova, Pohořelic, Ţidlochovic. Hustopeče poskytují zázemí ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti, stomatologů, odborných specialistů. Městská nemocnice Hustopeče, příspěvková organizace města zajišťuje poskytování ambulantní a lůţkové základní a specializované diagnostické a léčebné péče. Zabezpečuje lékařskou sluţbu první pomoci a dopravní zdravotnickou sluţbu. Městská nemocnice má zpracovánu samostatnou podrobnou analýzu stavu a potřeb udrţení a rozvoje své činnosti. Pro oblast sociální péče je ve městě provozován penzion pro důchodce Dále je sociální péče poskytována formou pečovatelské sluţby, nabízí poradenství v sociální oblasti, vaření pro důchodce. Rovněţ oblast sociální péče je podrobně analyzována v rámci projektu v dokumentu Komunitní plánování sociálních sluţeb město Hustopeče. V současné době se rovněţ zpracovává Komunitní plán plánování sociálních sluţeb správní obvod Hustopečsko, coţ bude mít jistě významné dopady pro vlastní město. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 07/ Sociální sluţby sociální sluţby Penzion pro důchodce 08/ Komunitní plánování sociálních sluţeb sociální sluţby Město 14/ Hustopeče, stavební úpravy polikliniky zdravotnictví Město Realizované projekty:

45 Název projektu Oblast zaměření Realizátor Penzion pro důchodce 17/ Sociální sluţby 2008 sociální sluţby 18/ Výchovně rekreační tábor - Prevence kriminality 2008JMK Obnova přístrojového vybavení Městské nemocnice Hustopeče prevence kriminality zdravotnictví Město Městská nemocnice Připravované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor Rekonstrukce suterénu Městské nemocnice budovy Městská nemocnice Rekonstrukce střechy domu s pečovatelskou Penzion pro budovy sluţbou důchodce SILNÉ STRÁNKY SWOT ANALÝZA - ZDRAVOTNICTVÍ SLABÉ STRÁNKY nemocnice, poliklinika, Dům zdraví, odborní lékaři lékárny, optiky pohotovost hustě obydlené spádové území s dobrou dostupností poliklinika do vlastnictví města PŘÍLEŽITOSTI vytvoření specializovaných pracovišť a kapacity zajištění pohotovostních sluţeb a zabezpečení pohotovosti i pro děti získání polikliniky a dotací na rekonstrukci vytíţenost privátní lékařské praxe nedostatek lékařů (odborných specialistů, obvodních lékařů) gynekologie, stomatologie neexistence dětské pohotovosti vybavení nemocnice a stav polikliniky absence specializovaného pracoviště (kliniky) v působnosti městské nemocnice absence technologií šetřících náklady na provoz absence prostoru pro rozvoj (investiční) nutnost nákladných oprav nízká úroveň některých sluţeb optimální úroveň komplikované případy se tu neřeší. Musí se jezdit do Břeclavi nebo Brna (moţná to souvisí s vybavením lékaře). úpadek zájmu o pacienty a jejich péči v důsledku zhoršení finanční situace ve zdravotnictví kvalifikovanost a fluktuace zdravotnického personálu v rámci nemocnice chybí strukturovaná privátní i neprivátní nabídka lékařské praxe, ta je bez návaznosti na nemocnici OHROŽENÍ pokles významu nemocnice, ohroţení akutní péče ze strany pojišťoven nedostupnost zdravotní péče, léků, lékařů zrušení zdravotní péče nedostatek peněz 45

46 nemocnice a polikliniky registrace nemocnice pro potřeby poskytování sociálních sluţeb ve zdravotním zařízení zachování saturace praktických lékařů i odborníků generační problém lékařů rozšiřování strukturované nabídky privátní lékařské péče s vyváţením ve vazbě na klientelu malý uzavřený areál omezující rozvoj sluţeb absence zázemí (bytů) pro lékaře v bufetu nemocnice lze zakoupit cigarety a alkoholické nápoje neslučitelné!!! SWOT ANALÝZA - SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY zařízení sociální péče chybějící zařízení pro rizikové skupiny a prevenci Městská nemocnice a odborní lékaři soc. jevů, azylový dům, denní stacionář zařízení pro děti a mládeţ bezbariérovost zatím dostatečné pro občany soběstačné nezaměstnanost starších nebo nepřizpůsobivých občanů a absolventů bezdomovci, drogy prostory pro mládeţ (16 26 let) zařízení pro seniory a nedostatek pracovníků pro práci se seniory chybí gerontologická péče pod lékařským dohledem nedostatek odpočívadel pro pěší, nedostatek laviček pro postiţené při delší trase, nutno odpočnout! ve vnitřním (domovním) řádu Penzionu zákaz přenocování rod. příslušníků = velmi kruté zvlášť pro Ty, jejichţ rodina bydlí daleko (nejde s tím něco dělat). absence represivních sloţek ve dnech prac. klidu a v noci 5.3. PŘÍLEŽITOSTI 5.4. OHROŽENÍ zřízení zařízení pro seniory, sociálně slabé, bezdomovce, nízkoprahové zařízení péče o seniory koordinace sluţeb a prevence lavičky pro pěší centru pro děti, mládeţ a rodiče zapojování mladých lidí do institucí města významnější informovanost činnost v sociální oblasti nárůst společensky negativních jevů absence kontaktního místa pro závislé absence legislativy o sociálních sluţbách rozvoj zařízení pro seniory nedokáţe sledovat demografický vývoj Kultura a sport Město je hlavním nositelem kultury ve městě. K tomuto účelu provozuje prostřednictvím příspěvkové organizace Centrum volného času zařízení pro divadelní a koncertní aktivity 46

47 s kapacitou sálu 500 lidí. Dále provozuje kino pro 200 návštěvníků, knihovnu včetně zázemí pro vzdělávací a spolkové aktivity. Dále lze k těmto účelům vyuţít zařízení Centra volného času. Na Kříţovém kopci je amfiteátr pro venkovní akce. Významné akce se pořádají rovněţ na Dukelském náměstí, k čemuţ má město přenosné zastřešené pódium. Součástí nabídky kulturních zařízení je i Městské muzeum a galerie v památkově chráněném Domě U Synků. Zde působí i Stálá vinařská expozice a turistické informační centrum. Pro velké kulturní a společenské akce je moţno rovněţ vyuţít privátní prostory hotelu Centro. Vedle rozsáhlého mnoţství objektů a zařízení je třeba konstatovat, ţe město ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi, občanskými sdruţeními, ale i subjekty z celé české republiky spolupořádá velké mnoţství významných akcí (přes 100 během roku) majících často regionální aţ celostátní význam. Tyto akce jsou širokého tématického zaměření od historie, divadelnictví, výtvarných výstav, přes hudební akce a festivaly, chovatelství. Město je však především známo svými vinařskými akcemi. Je to dáno nejen historicky, ale především aktivitami současnosti. Vysoká míra kulturního ţivota ve městě vyţaduje i potřebu obnovy a doplňování zařízení pro realizaci těchto činnosti. Lze konstatovat, ţe město bude potřebovat, ač jiţ investovalo nemalé prostředky, významné investice do infrastruktury kulturních zařízení, především společenského sálu a kina, jejichţ kvalita jiţ neodpovídá standartu vybavení pro zvýšené nároky uţivatelů i návštěvníků. Důleţitým rysem kulturního ţivota Hustopečska je religiozita při posledním SLDB se k některé z církví nebo náboţenských společností přihlásilo 37,2 % obyvatel, coţ je o 20 % méně neţ průměr obyvatel Hustopečska a v porovnání s JMK o 10 procentních bodů méně, oproti ČR o 5 % více více. Mezi věřícími jednoznačně převaţují katolíci (87 %). 6% podíl tvoří evangelíci, zbývající věřící se hlásí k církvi husitské, pravoslavné a Svědkům Jehovovým. Město Hustopeče svým sportovním zázemím patří mezi nejlépe vybavené v rámci ČR. V porovnání s městy stejné velikosti je bezkonkurenčně nejvíce vybaveno. Nachází se zde aquapark s celoročním provozem, sauna, paintball, freestyle, bowling a kuţelky, spinning, posilovny. Standardní vybavení poskytují sportoviště víceúčelové sportovní haly (badminton, basketbal, házená, stolní tenis, volejbal), tenisových kurtů, hokejbalového hřiště, fotbalového stadionu s lehkoatletickým oválem, volejbalového i beachvolejbalových kurtů. Ve městě jsou i 3 tělocvičny a venkovní hřiště jako součást školských zařízení. Před realizací je vybudování umělé ledové plochy s celoročním provozem a je rovněţ zpracován náměr na rozšíření sportovní haly s výstavbou hřiště pro squash. Okolí města je protkáno a propojeno s ostatními obcemi sítí turistických a cykloturistických tras. V městě panuje čilý spolkový ţivot. Ve sportovní sféře má největší základnu přes 600 členů Tělovýchovná jednota AGROTEC Hustopeče, která sdruţuje 10 oddílů badminton, basketbal, ČASPV, házená, hokejbal, malá kopaná, stolní tenis, tenis, turistika, volejbal. Dále zde působí sportovní kluby při ČSTV fotbalu, šachů, karate, plavání. Se zájmových sdruţení zde má nejvýznamnější postavení a činnost organizace zahrádkářů, především vinařská sekce. Pozadu jistě nejsou rybáři, včelaři, chovatelé a myslivci, dobrovolní hasiči. Působí zde místní organizace Svazu zdravotně postiţených, Červeného kříţe, klub historie a vlastivědy, Univerzita třetího věku, Hustopečská chasa zaměřená na obnovu a udrţování folklórních tradic. Ani zde nelze vynechat činnost Centra volného času, která ve spolupráci s jednotlivými neziskovými organizacemi vytváří podmínky pro zapojení dětí do těchto aktivit. Rozvojové projekty města 47

48 Ukončené projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 04/ Rozšíření stávající herny stolního tenisu tělovýchova a sport Spozam 10/ Změna knihovního systému LANius na systém Clavius volný čas CVČ 12/ Dětské hřiště Masarykovo nám. volný čas - infrastruktura Město Depozitář muzea - I. etapa (stavební úpravy kultura a památková střechy nad částí objektu Do péče Město Hřbitovní kaple - stavební úpravy 2007 kultura a památková péče Město Konference In memoriam Johann Wolfgang Městské muzeum vzdělávání Brügel a galerie Oprava sociálního zařízení krytého bazénu (č.j. JMK /2006) tělovýchova a sport Spozam Oprava válečného hřbitova z 2. světové války kultura a památková (č ) péče Město Rekonstrukce knihovny na centrum celoţivotního vzdělávání v regionu Hustop vzdělávání CVČ Renovace in-lineového hřiště volný čas CVČ Realizované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 09/ Umělá ledová plocha volný čas - infrastruktura Město 19/ Oprava travnaté hrací plochy tělovýchova a sport Spozam Připravované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor Letní koupaliště tělovýchova a sport Spozam Letní kino volný čas CVČ Přístupové systémy na letní koupaliště tělovýchova a sport Spozam Podkroví nad saunou budovy CVČ Rekonstrukce Formanky volný čas - infrastruktura CVČ Rekonstrukce kina na víceúčelový kulturní kultura - objekt infrastruktura CVČ Rekonstrukce MěKS kultura - infrastruktura CVČ Turistická ubytovna Celné volný čas - infrastruktura CVČ Výměna skel krytého bazénu tělovýchova a sport Spozam Vybavení knihovny vzdělávání CVČ Záměry vybudování zázemí tělovýchova a sport Spozam Zpráva o technickém stavu tělovýchova a sport Spozam 48

49 SILNÉ STRÁNKY SWOT ANALÝZA - KULTURA SLABÉ STRÁNKY kulturní a historické tradice organizování kulturních akcí činnost MěKS, knihovny, kina, CCV historické památky PŘÍLEŽITOSTI vyuţití kulturního potenciálu, posílení tradic a festivalů multikulturní zařízení zapojení obyvatel zajištění financí pro nákup expozic, prostor pro depozitáře kultura pro mládeţ rozvoj kulturních aktivit spojených s vinařstvím CVČ by mohlo pořádat více zájezdů, 2-3 denních po památkách nebo na různé výšlapy atd. vyuţití kříţového kopce areálu osvětovou a zábavnou formou přiblíţit občanům a občánkům klasickou hudbu třeba prostřednictvím výchovných koncertů, které by zahrnovaly soutěţ o ceny prostor pro kulturní setkání (malý amfiteátr) pod Kulturním střediskem, přístup shora i zdola, doplnit lavičkami, terasami malá propagace akcí a města vyuţití prostorů na Kříţovém kopci stav MěKS a kina chybí zařízení pro mladé malý výnos pořádaných akcí, malé zdroje pro financování přílišná roztříštěnost a marginalita expozic ztráty cenných sbírek ve vlastnictví obyvatel města málo kulturních akcí knihovna má malé spektrum nabízených publikací nekoordinovanost v realizaci kulturních akcí OHROŽENÍ pokles zájmu o akce, tradice nedostatek finančních zdrojů a neprofesionální řízení akcí konkurence akcí okolních obcí, souběh akcí zničení (rozdělení) cenných sbírek obyvatel města či obcí regionu jejich rozprodejme (mnohdy pod cenou) nedostatečná úroveň evidence uměleckých děl a historických artefaktů či tiskovin ohroţení věcí stárnutím potřeba restaurování nutná modernizace kina (v této podobě jiţ několik desítek let) nezájem města o podporu pořádání Václavských hodů HTV nefunguje jako Hustopečská TV, ale snaţí se o regionální zprávy!!!! kulturní zařízení jsou malá Společenský dům (např. na hody se do sálu dostane rodina stárků a pár příbuzných) hodům škodí téměř stejný termín konání burčákovek nabídka sportovišť koupaliště nabídka krouţků U-rampa SILNÉ STRÁNKY SWOT ANALÝZA - SPORT 49 SLABÉ STRÁNKY málo dětských hřišť včetně nedostačujícího vybavení kapacita koupaliště volně přístupná hřiště na sídlištích nedostatek financí, nutnost oprav, chybějící prostory

50 PŘÍLEŽITOSTI pořádání sportovních akcí ohodnocení trenérů akce pro všechny věkové skupiny, spolupráce škol větší propagace výsledků úspěšných sportovců zvýšení soutěţivosti u všech generací vyuţití technologií sniţujících spotřebu energií a vyuţití alternativních zdrojů Výstavba zimního stadionu (víceúčelového) chtělo by to více vyuţívat stadionu, ne jen na fotbalová utkání, ale třeba i k atletice dotace na vybudování cyklostezek, in line stezek provázanost vyuţití sportovních zařízení provozovaných jednotlivými subjekty absence atletického klubu (krouţku) absence sportovního zapojení střední a starší generace stárnoucí členská základna sportu - nízké zapojení mládeţe hrozné ozvučení haly špatné vyuţití nabídky sportovišť neohodnocená činnost dobrovolných cvičitelů, trenérů, funkcionářů nezájem veřejnosti o sportovní dění podpora formou pasivní účasti na sportovních akcích slabá propagace činnosti včetně akcí stadion pouze pro FC chybějící bazén 50 m přizpůsobení otvírací doby občanům krytý bazén zavřený v sobotu OHROŽENÍ chátrání sportovišť nezájem občanů o sport, sniţující se počet aktivních členů a nezájem o organizování akci riziko úrazů a odpovědnosti za ně nedostatek moţností sport. vyţití - rekreační sporty SWOT ANALÝZA - ZÁJMOVÁ ČINNOST SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY organizace a podpora zájmové činnosti CVČ pořádání akcí (sportovních, kulturních, výstav, zájezdů) knihovna, kino vybavení zázemí čajovna - vyuţití přednáškové činnosti pro komorní skupiny zájemců zájmové krouţky PŘÍLEŽITOSTI zájmová činnost pro mladé, prostory pro kluby pokles členských základen, aktivita zaloţená na jedincích, nízká úroveň prezentace, izolovanost činností nedostatek financí, špatné technické vybavení chybí organizace ochrany přírody a organizace pro udrţování přírodních lokalit velká náročnost na ruční práce brigády OHROŽENÍ nezachycení aktuálních trendů 50

51 vytvořit multifunkční zařízení spolupráce, součinnost, společné projekty zřídit čajovny vyuţití fondů EU občanská vybavenost sídliště Větrná podchycení rizikových skupin vyuţití prostorů škol častá veřejná prezentace činností zájmových sdruţení i jednotlivých občanů s intenzivní propagací sniţující se počet aktivních členů malá chuť mladých k práci v organizacích (nevýdělečné) čas z hlediska moţností čerpání dotačních zdrojů nedostatečná projektová příprava nedostatek finačních zdrojů pro zájmovou činnost výherní automaty (omezit) nedostatek financí pro zmodernizování kina, lepší vybavenost 6. DOPRAVA 51 Obr. 9: Poloha Hustopečska v dopravní síti Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter změn v dopravě je obecně známý a můţeme ho kaţdodenně pozorovat na našich silnicích i ţeleznicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem přepravených nákladů v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Nákladní doprava se přizpůsobila změněným potřebám zákazníků a za současné situace je v našich podmínkách preferována spíše doprava silniční. Hlubokými změnami stále prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak ţelezniční. Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje

52 neujasněnost státní dopravní politiky, coţ se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní dopravu. Dopravní polohu města v těsné blízkosti dálnice D2 Brno Břeclav Bratislava a ţelezničního mezinárodního koridoru Berlín Praha Budapešť, můţeme označit za exponovanou. Dopravně je poloha města v rámci kraje velmi výhodná, stejně jako poloha v rámci Evropy a České republiky. Katastrální území města je součástí kontinentální urbanizační osy ve směru západvýchod (ZSZ VJV) a je v blízkosti urbanizační osy sever-jih (SSV JJZ; viz kapitola 2.1). Konfigurace území města v nevelké vzdálenosti od Brna na jihovýchod, ve směru dálnice D2 dává dobré předpoklady pro dostupnosti z jednotlivých částí kraje, státu i Evropy. Pro dopravní dostupnost je významná příznivá poloha vůči komunikačním koridorům, dostupnost veřejnou dopravou vůči Brnu. Město lze v současné době zařadit mezi skupinu menších středisek v nejbliţších vzdálenostních zónách kolem Brna (do 30 km včetně), tradičně funkčně provázaných s Brnem v rámci téţe aglomerace. Vzdálenost mezi městem a obcemi správního obvodu je do 22 km na sever a východ a do 12 km jihu a západě. Poloha města na nebo v blízkosti hlavních dopravních koridorů je výhodná z hlediska dopravní dostupnosti. Vytváří vzhledem k rostoucímu vlivu dopravy v společnosti významný potenciál růstu. Na druhé straně vytváří jiţ v současnosti, a pokud nebude předmětem řešení, bude významně v budoucnu zvyšovat negativní působení z hlediska obsluţnosti a propustnosti sídla. Lze předpokládat výrazný nárůst související s rozvojem průmyslových aktivit v místní části Šakvicenádraţí, ale i ve stávajících výrobních areálech v prstenci kolem města. Toto má negativní dopady nejen ve zvyšujícím se počtu vozidel všech druhů zabezpečujících přepravu mezi provozovnami, ale i distribuci mimo město s vyuţitím nájezdu na dálnici D2 přímo ve městě. Řešení těchto negativ můţe být pouze ve spolupráci města se státními orgány a organizacemi a Jihomoravským krajem. SILNIČNÍ DOPRAVA Středem katastru města ve směru severozápad jihovýchod prochází dálnice D2 vedoucí z Brna na hraniční přechod Břeclav/Brodské na Slovensko, která je v úseku Brno Bratislava zařazena pod číslem E65 do sítě evropských silnic a do sítí TINA (Transport Infrastructure Needs Assessment). Význam této silnice lze demonstrovat jiţ na její minulosti, kdy byla zanesena v plánech jiţ v roce 1963 a kompletní dokončení proběhlo v roce Význam této dálnice stoupl také hlavně v posledních několika letech, kdy došlo k významnému přílivu zahraničních investic do ČR. Tyto investice jsou často úzce spjaty s kvalitní infrastrukturou, coţ dokládá například masivní rozvoj zahraničních firem v okolí Brna nebo Břeclavi. Určitým nedostatkem nejen této dálnice, ale celkově všech dálnic pro malá území jsou jejich sjezdy a nájezdy. To se v plné míře týká města Hustopeče, coţ znamená, ţe všichni, kdo budou chtít najet na dálnici, budou muset nejdříve jet přes město Hustopeče nebo se napojit jiţ ve vzdálenějších nájezdech u obcí Blučina (sever) či Podivín (jih), v budoucnosti moţná u Velkých Pavlovic. Toto pro město vedle positivních efektů přináší i negativní trendy ve zvýšené zátěţi hluku, prašnosti i vibrací, samozřejmě i s riziky dopravních konfliktů. 52

53 Město je propojeno s ostatními sídly v regionů a širším okolí sítí silnic II. tříd. Především se jedná o silnici II/425, procházející městem souběţně s dálnicí D2. Tato komunikace má být v nejbliţších letech rekonstruována včetně vybudování kruhového objezdu v místě napojení přivaděče k D2. Všechny silnice, které jsou součástí cestní sítě v ČR, procházející městem, jsou ve vlastnictví JMK a správě SÚS JMK. Jakékoliv údrţba a rekonstrukce jsou nezávislé na městě, respektive jsou s městem pouze konzultovány. Ostatní nezařazené komunikace jsou vedeny jako místní, případně účelové. Patří do vlastnictví města. Z toho plyne povinnost jejich údrţby a oprav z prostředků města. ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA Okrajem katastru města prochází ţelezniční trať č. 250 Brno Břeclav hraniční přechod Břeclav/Kúty, která je součástí tzv. českého koridoru č. I (ten spojuje přes území ČR Děčín, Ústí nad Labem, Praha, Pardubice, Česká Třebová, Brno a Břeclav Německo s Rakouskem) a zároveň je zařazena do ţelezniční části panevropského multimodálního koridoru č. IV (trasa Norimberk / Berlín Praha Budapešť Istanbul). Trať č. 250 Brno Břeclav hraniční přechod Břeclav/Kúty, která byla usnesením vlády ČR č. 766 z 20. prosince 1995 zařazena do kategorie drah celostátních, prošla v nedávné době zásadní rekonstrukcí za účelem přizpůsobení trati vyšším moţným rychlostem vlakových souprav, jejímţ výsledkem je kromě jiného i zkvalitnění dopravy. Ze ţelezniční stanice Šakvice, které leţí na této trati v k.ú. Hustopeče u Brna, navazuje místní trať č. 254 do Hustopečí. Zároveň je tento vlakový uzel významný pro přiléhající teď jiţ cca 40 ha průmyslovou zónu. V současné době je zpracovávána ze strany provozovatele studie rekonstrukce trati č. 250 za účelem zkapacitnění přepravy. Je to součástí zaváděného integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. SČÍTÁNÍ DOPRAVY V roce 2005 bylo provedeno zatím poslední (kaţdých 5 let) publikované sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý růst počtu osobních automobilů a tím i jejich výkonů. V období let počet automobilů vzrostl o 61,3 % a dosáhl počtu přes 3,816 milionu vozidel. To znamená, ţe na jeden osobní automobil připadá 2,68 obyvatel. Nejvyšších hodnot je přitom dosahováno v Praze. Stupeň saturace, jehoţ by mělo být dosaţeno okolo roku 2020, je odhadován na 5,230 mil. osobních vozidel (cca 1 automobil na 2 obyvatele). Z celostátního sčítání dopravy v roce 2005 vyplynulo (viz příloha 18), ţe v Hustopečsku dosahuje nejvyšší dopravní intenzity město Hustopeče. Zde dosahuje intenzita dopravy hodnot téměř vozidel za 24 hodin. Takto vysoká čísla jsou způsobena především blízkou existencí dálnice D2. Dalším významným úsekem je komunikace druhé třídy II/425, tvořící nejdůleţitější průtah středem města Hustopeče. Vytíţenost této silnice se pohybuje mezi 5 aţ 8 tisíci automobilů během dne, coţ je způsobeno nejen velikostí města, ale také jeho funkcí přirozeného centra, kam mnoho lidí dojíţdí za prací, do škol, na úřady, za sluţbami apod., tudíţ je silně vyuţíváno i občany z okolních obcí. Mezi klidnější části města, přesto ale intenzivně dopravně vyuţívané, patří například silnice II/420. Zde intenzita dopravy stále dosahuje průměrně 3 aţ 5 tisíc vozidel za 24 hodin. Tab. č. 16 Statistické údaje o zatíţenosti komunikací v Hustopečích

54 Agrotec Hasiči Tech.sluţby ZŠ Komenského Celkem Celkem Počet vozidel Počet vozidel Počet vozidel Počet vozidel měsíčně měsíčně vozidel vozidel Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem: Jeden směr/den Oba směry/den Celkem HP: vozidel Vozidel HP/den: vozidel Poznámka: Ve statistice nejsou zahrnuta vozidla která přijíţdí od dálnice D2 a od obce Kurdějov. Pramen: MOS Městská a obecní statistika, 2007 Z výše uvedených údajů, které vychází ze stacionárních zařízení umístěných na nezatíţenějších komunikacích, vyplývá, ţe nárůst dopravní intenzity se neustále zvyšuje. Coţ z hlediska hluku a prašnosti, bezpečnosti obyvatel i návštěvníků má stále negativnější dopady. DOPRAVNÍ OBSLUŢNOST V posledních letech je velmi frekventována otázka tzv. dopravní obsluţnosti území. Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke sníţení nákladů, ale i k úbytku počtu cestujících, coţ opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje. Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (počet obyvatel) a její poloha v dopravní síti (centrální, periferní). Významným faktorem rozvoje sítí veřejné dopravy je téţ koncentrace pracovních míst a s tím související dojíţďka do zaměstnání. Na rozdíl od dopravy ţelezniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava jiţ prošla transformací. Pomineme-li vhodnost pouţitých způsobů privatizace a některé nepříznivé organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak na efektivnost dopravy, který ústí právě do omezování počtu spojů. Pokud nedojde k reorganizaci systému veřejné dopravy ve smyslu zajištění kvalitnějších sluţeb, které budou schopné konkurovat individuálnímu motorismu, a tím přitáhnout nové zákazníky, dojde k potvrzení výše naznačených tendencí a systém veřejné dopravy se bude dále postupně rozpadat. V zahraničí se začínají rozvíjet tzv. share systémy, které umoţňují společné vyuţití osobního automobilu více osobami, rozvíjí se i zajišťování smluvní dopravy pro vybrané cílové skupiny obyvatelstva (důchodci, děti) např. prostřednictvím taxi či mikrobusů, opominout nelze ani vlastní aktivitu obcí. 54

55 V podmínkách Hustopečí zabezpečuje plošnou dopravní obsluţnost autobusová a ţelezniční doprava. Mezi největší poskytovatele autobusových sluţeb patří společnosti: BORS Břeclav nebo Adosa a.s. Rosice. Jediným ţelezničním dopravcem, který poskytuje sluţby jsou České dráhy a.s. V posledních letech se v dopravní obsluţnosti nejvíce uplatňují tzv. integrované dopravní systémy (IDS). Pod pojmem integrovaný dopravní systém se rozumí takový způsob zajištění veřejné dopravy v území, v němţ jednotlivé druhy dopravy (autobus, vlak, tramvaje ) vzájemně spolupracují a vytvářejí tak přehledný a jednoduchý systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. V případě Jihomoravského kraje došlo k zahájení provozu IDS v roce 2004 u 112 obcí. K je jiţ zapojeno 367 obcí a od dojde k připojení dalších 57 obcí, coţ znamená, ţe v té chvíli bude pokrývat IDS téměř 2/3 obcí Jihomoravského kraje. Město Hustopeče spolu s celým správním obvodem se stalo součástí IDS od prosince roku Rozvojové projekty města Realizované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 12/ Budování, rekonstrukce a opravy parkovacích ploch a chodníků ve městě Studie dopravního obchvatu města Připravované projekty: infrastruktura Město Město dopravakomunikace Název projektu Oblast zaměření Realizátor Nasvětlení přechodu pro chodce dopravakomunikace Město SWOT ANALÝZA - DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY dopravní poloha města na významných dálničních, silničních trasách nebo v blízkosti hlavních ţelezničních tras i v rámci střední Evropy blízkost mezinárodního letišť Brno,Vídeň, Bratislava malý rozsah potřeby nových komunikací nedostatečné dopravní napojení do přilehlých obcí i center. poloha mimo hlavní ţelezniční trasu, propojení ţst. Šakvice a Hustopeče nízká úroveň kvality komunikací mezi obcemi chybějící cyklostezky stav hlavního průtahu, hluk, kvalita silnic špatný stav komunikací a chodníků nedostatek parkovacích ploch vysoká míra zatíţení města nákladní dopravou nahrazující ţelezniční nákladní přepravu dopravní značení (nevhodné, špatně viditelné), osvětlení ulic a semafory bezbariérové přístupy děti nemají ţádnou moţnost, kde by bezpečně mohli jezdit po městě na kole 55

56 PŘÍLEŽITOSTI rozvoj cyklostezek navazující opravy komunikací po opravách technických sítí bezbariérové chodníky doprava mimo město silnic III. třídy mezi obcemi ( příp. rozšíření) opravit křiţovatky na Brněnské ulici kruhový objezd u aut. nádraţí vícezdrojové financování opravy komunikací a vybudování cyklostezek zpoplatnění parkovacích míst parkoviště sídliště i střed města vybudování podzemních a nadzemních garáţí pěší zóna náměstí a Mrštíkova spolupráce s místními podnikateli umístění retardérů ke školám a sídlištím nové rozvojové plochy pro bydlení pojmout jako obytné zóny komplexní řešení OHROŽENÍ nedostatek financí na řešení dopravní situace, na opravy cest a budování cyklostezek ničení cyklotras těţkou technikou nárůst dopravy převaha tranzitní dopravy nad cílovou 7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom, jak jednoduché či naopak sloţité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroje vody, kanalizaci a čističku odpadních vod (ČOV). S rozvojem informačních technologií se k tomu v poslední době řadí i pokrytí signálem mobilních operátorů a moţnosti internetu. Souhrnný přehled o aktuálním stavu technické infrastruktury přináší tab. 17. Tab. 17: Stav technické infrastruktury ve městě Hustopeče v roce 2007 Název Vodovod Kanalizace a Plynofikace Elektrická Signál mobilních Veřejný Široko-pásmový obce ČOV síť operátorů internet internet Hustopeče ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007; Malý lexikon obcí 2006, ČSÚ 2006 Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůleţitější patří poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah sluţby závisející na počtu připojených obyvatel případně na existenci velkoodběru (např. pro podnikatelské účely). Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu jiţ ve fázi územního rozhodování můţe zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Město je napojeno na obou páteřních hlavních vodovodních řádech přivádějících vodu do správního území, tj. z Vranovic a Zaječí. Celé město je pokryto vodovodními řády. Ovšem jejich stav a kapacita je značně rozdílná. Město je odkanalizováno mimo místní část Hustopeče farma. Zároveň je kanalizace napojena na ČOV. V současné době probíhá celková rekonstrukce kanalizace a zintenzivnění ČOV. 56

57 Veškeré vodovodní sítě a kanalizace jsou ve vlastnictví a provozování společností Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s., kde má město podíl akcií, mimo místní části Hustopeče-farma. Město je plynofikováno mimo místní část Hustopeče-farma. Kapacita sítě dostačuje. Územím prochází tranzitní plynovod. Dále katastrem prochází několik větví vysokotlakých plynovodů. V oblasti zásobování elektrickou energií je město plně zabezpečeno. Kapacita elektrické sítě dostačuje. V katastru (místní části Šakvice-nádraţí) se nachází rozvodna elektrické energie. Přes katastr přechází vedení velmi vysokého napětí i vysokého napětí. Důleţitou se stává otázka dostupnosti a šíření informací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. V tomto směru prochází nejbouřlivějším rozvojem síť internetu, jejíţ výhodou je moţnost vyuţití běţných telefonních linek. Díky tomu, ţe umoţňuje sdílet a distribuovat velké mnoţství a šíři nejrůznějších informací, se také stává jedním z důleţitých předpokladů efektivního podnikání a tím i hospodářského rozvoje. Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti rozvoje tohoto svébytného média roste i role veřejné správy při vytváření a podpoře podmínek, za kterých je moţné tyto technologie vyuţívat a zvyšuje se potřeba zajistit jejich dostupnost pro co nejširší okruh občanů. Tyto sluţby mimo bezdrátového připojení zajišťuje původně rozvody kabelové televize firma Selfnet a O2. Rozvojové projekty města Realizované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 01/ TI Hustopeče infrastruktura Město 16/ Osvětlení, oplocení - Prevence volný čas - kriminality MVČR infrastruktura Město Připravované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor Rekonstrukce rozvodů kabelové televize budovy Penzion pro důchodce SWOT ANYLÝZA - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY existence vodovodní a kanalizační sítě, ČOV inţenýrské sítě internet a kabelovka 3.3. PŘÍLEŢITOSTI oprava a modernizace vodovodní a kanalizační sítě modernizace osvětlení přeloţky sítí do země, doplnit zákresy všech sítí a rozvodů do KM kamerový systém v rizikových oblastech 57 SLABÉ STRÁNKY osvětlení stav vodovodní a kanalizační sítě závislost rozvodů infokanálu města (přesto, ţe město bylo spoluinvestorem) na provozovateli bez moţnosti významného vlivu při ochraně zájmů města a jeho obyvatel 3.4. OHROŽENÍ neobsazení zainvestovaných rozvojových ploch nezájem koordinovat výstavbu či opravy inţenýrských sítí zhoršování kvality ţivota z důvodů nedostatečné péče o kvalitu a funkčnost

58 vyuţití finančních prostředků EU ochránit území města před případnými záplavami technické infrastruktury nedostatečné finanční zdroje ztráta konkurenceschopnosti infokabelu ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ K nástrojům ovlivňování územního rozvoje patří kromě jiného i územní plánování. Jeho prostřednictvím je regulován způsob vyuţití území, koordinována realizovaná výstavba a jiné aktivity s cílem zabezpečit soulad přírodních a civilizačních prvků. Jinými slovy bez územního plánování není územního rozvoje. Proto je zpracování územně plánovacích dokumentů tak důleţité. V roce 2007 začal platit nový stavební zákon (č. 183/2006 Sb.), který pozměnil některé skutečnosti týkající se územního plánování. Územně plánovací dokumentací se nově na úrovni obcí rozumí pouze územní plán a regulační plán, pojem urbanistická studie jiţ nový zákon nezná. Urbanistická studie se tak stala pouze orientačním dokumentem bez právní závaznosti. Město Hustopeče má platný územní plán sídelního útvaru od roku V roce 2000 schválilo velkou změnu č. 2, kde došlo k výrazné změně koncepce rozvoje. Od roku 2003 jiţ město realizovalo dalších 10 změn, které měly významný dopad na rozvoj města. Změny reagovaly především na zabezpečení podmínek pro investory v oblasti průmyslových aktivit, sluţeb. Nutno konstatovat, ţe stávající ÚPN SÚ jiţ - má vyčerpány trendy rozvoje (mnohé rozvojové plochy nejsou realizovatelné nebo problematicky z důvodů svaţitosti, přístupu vlastníků apod.) - nezahrnuje řadu změn v území (např. pozemkové úpravy a z toho plynoucí upřesnění prvků ÚSES) - neřeší konflikty vyuţití území (např. Vymezené viniční tratě versus technické a přírodní limity) - neřeší regulativy vyuţití území v extravilánu města k ochraně ţivotního prostředí (především protierozní ochrany) vyplývajících z realizovaných pozemkových úprav - urbanistická koncepce byla postavena na znalostech a trendech vývoje z roku 1995 a je překonána. Tab. 19: Roční hodnoty vypouštění do povrchových vod na území katastru města ukazatel celková plocha občanská vybavenost výroba a průmysl 58 komunikace a parkoviště městská zeleň sportní zařízení bydlení v ha ,8 v procentech 100% 11% 34% 8% 10% 2% 33% Pramen: vlastní šetření Město Hustopeče má zpracovány územně analytické podklady. Z rozboru udrţitelného rozvoje vyplývají skutečnosti, které rovněţ signalizují potřebu vytvoření nového územního plánu. Nový územní plán by měl navázat na Strategický plán města a vytvořit plošné podmínky pro realizaci strategie rozvoje města. V některých případech se dnes pořizování územně plánovací dokumentace či strategických dokumentů jeví jako časově a finančně náročná činnost. Je však nutné si uvědomit, ţe z hledisek dalšího vývoje společnosti, předpokládaného územního rozvoje, vytváření podmínek pro vstup investorů do území a moţnosti vyuţití finančních zdrojů (českých i zahraničních), je jejich pořízení skutečně nezbytné. Z dosavadních zkušeností se potvrzuje oprávněnost tohoto

59 poţadavku, protoţe existence platné a aktuální územně plánovací dokumentace nebo strategického dokumentu je jednou ze základních podmínek při čerpání dotací z veřejných zdrojů. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor 15/ Technická pomoc při zpracování Územně analytické Město ÚAP pro správní území města s r podklady Realizované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor Změny územního plánu sídelního útvaru Vyuţití území Město Připravované projekty: Název projektu Oblast zaměření Realizátor Nový územní plán Vyuţití území Město 8. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SLOŢKY PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Geologie a reliéf Hlavní vliv na horninové prostředí i reliéf dnešního Hustopečí a Hustopečska mělo alpinskohimalájské vrásnění. Převáţná část území je tvořena tercierními písky a jíly a tercierními horninami zvrásněnými alpinsko-himalájským vrásněním (pískovci a břidlicemi). V jihovýchodní části byly identifikovány strukturní zlomy. V jihozápadní a severní části katastru zasahují kvartérní usazeniny (hlíny, spraše, písky a štěrky). Geomorfologicky spadá většina území do provincie Západní Karpaty. Území se skládá z několika geomorfologických jednotek Ţdánického lesa, jih a jihozápad se dotýká Dolnomoravského úvalu (provincie Západopanonská pánev). Podle údajů České geologické sluţby výhradní loţisko cihlářských hlín leţí na katastru Hustopečí (v současné době je ovšem jiţ netěţí). Zároveň je zde evidováno jiţ nevyuţívané nevýhradní loţisko cihlářské hlíny. Sesuvy půdy mohou být podle České geologické sluţby potenciálně ohroţeny některé drobné lokality v katastru, ovšem ne jako aktivní body a plochy sesuvů. Klima Jihomoravský kraj je podnebně ovlivněn vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu. Většina kraje včetně Hustopečí spadá do teplé klimatické oblasti. Tato oblast je ještě charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Jedinou meteorologickou stanicí s dostatečně vypovídacími daty jsou Velké Pavlovice. V Hustopečích je funkční meteorologické pozorování napojené do systému Českého hydrometeorologického ústavu, ovšem jedná se o historicky krátká měření. Z důvodu absence dalších stanic byly pro nastínění základních klimatických podmínek města pouţity údaje pouze 59

60 ze stanice Velké Pavlovice; dochází tím sice k určitému zkreslení, ale pro vytvoření pouze všeobecné představy není toto zkreslení relevantní. Hodnoceny byly dlouhodobé normály klimatických hodnot za období Hustopeče patří do poměrně teplé oblasti. Jihomoravský kraj patří k teplejším krajům ČR, dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 10 C. Hustopeče se řadí spíše do vyšší části tohoto intervalu (podle údajů ČHMÚ je průměrná roční teplota ve Velkých Pavlovicích je 9,3 C). V nejteplejším měsíci roku, červenci, se dlouhodobé roční teploty v kraji pohybují v rozmezí C, ve Velkých Pavlovicích je to 19,4 C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu to je pouze -2 aţ -3 C v kraji a -1,9 C na Hustopečsku. Z pohledu mnoţství sráţek jsou Hustopeče i Hustopečsko výrazně suché (aridní), průměrný úhrn sráţek 490,0 mm tvoří jen přibliţně tři čtvrtiny průměru ČR. Nejdeštivějšími měsíci jsou červen, červenec a květen (přibliţně mm za měsíc); nejsušší jsou leden, únor a březen, kdy spadne za měsíc méně neţ 25 mm. Za tři nejsušší měsíce tedy padne přibliţně třetina sráţek jako za tři měsíce s nejhojnějšími sráţkami. Sněhová pokrývka trvá na většině území velmi krátce a dosahuje malých výšek. Navíc průměrný úhrn sráţek zahrnuje i přívalové sráţky, které ve svém důsledku často nejsou přínosem, ale spíše zdrojem negativního působení na krajinu. Nejdéle svítí slunce v červenci (252,1 h), červnu (228,6 h) a srpnu (více neţ 220 hodin měsíčně), nejméně v prosinci, lednu a listopadu (40 60 hodin měsíčně). V zimních měsících je tedy mnoţství slunečního svitu přibliţně pětinové. Průměrnou teplotou a trváním slunečního svitu jsou Velké Pavlovice (a generalizovaně tedy také hustopeče) v rámci ČR nadprůměrné, sráţkové úhrny jsou ovšem dosti malé. Údaje o znečištění ovzduší jsou dostupné pouze za okres Břeclav jako celek. V rámci kraje jsou měrné emise (mnoţství znečišťujících látek na obyvatele) tuhých látek, tj. zejména prachu, podprůměrné; mezi okresy kraje jsou druhé nejniţší. Stejnou pozici zaujímá okres Břeclav i co se týče emisí oxidu siřičitého (SO 2 ). Emise oxidů dusíku (NO x ) a oxidu uhelnatého (CO) jsou jen mírně nadprůměrné oproti krajským hodnotám. Podle Integrovaného registru znečištění je největším znečišťovatelem ve městě chov prasat ZVOS Hustopeče, a.s., která vypouští do ovzduší čpavek. Tyto údaje jsou z roku V současnosti jiţ firma chov prasat na území města ukončila. Hydrosféra Významnějšími toky odvodňujícími území katastru je potok Štinkavka; území náleţí do povodí Dyje, resp. Moravy. Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského je vodní tok středně znečištěn. V katastru města se kromě vodních děl Přední a Zadní rybník nenacházejí ţádné zvláště významné vodní nádrţe. Oba rybníky byly v počátku 50 - tých let vybudovány v severní části katastru na potoku Štinkavka za účelem ochrany města proti přívalovým sráţkám z tohoto území. Vzhledem k vývoji hladiny podzemních vod se staly nebeskými rybníky závislými pouze na mnoţství sráţek a výparu. Pitná voda je odebírána pouze z podzemních zdrojů přiváděných ze zdrojů v katastru Uherčic i Zaječí. Ochranná pásma vodních zdrojů ani přírodních léčivých zdrojů se v katastru města nenacházejí. Na území katastru se nenachází ţádná Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). 60

61 Povrchovou vodu neodebírají ţádné společnosti, pouze individuálně někteří obyvatelé města v neregistrovaném mnoţství. Odpadní vody do povrchových vod vypouští řada subjektů, většina z nich má vlastní ČOV (viz tab. 19). Tab. 20: Roční hodnoty vypouštění do povrchových vod na území katastru města Mnoţství vypouštěné vody Méně neţ 500 tis. m 3 /rok tis. m 3 /rok SIGNUM Hustopeče (ČOV) Vodovody a kanalizace, a.s. Subjekt Belagra Šakvice (ČOV) Břeclav Pramen: Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. (on-line), dostupné na Územní plán VÚC Břeclavsko uvádí záplavové území Štinkavky v katastru města. Pedosféra V okolí Hustopečí se nacházejí pelosoly, tedy velmi těţké půdy, které vznikly na třetihorních jílovcích, mají středně hluboký humusový horizont. Částečně se také v katastru vyskytují černozemě. Utvořily se na spraších a třetihorních jílech a píscích. Jsou středně těţké, s vysokým obsahem humusu a neutrální reakcí. V severní části leţí ostrůvek hnědozemí přecházející do katastrů Kurdějova a Nikolčice.. To jsou středně těţké půdy, jejich reakce je slabě kyselá a obsah humusu příznivý. U Štinkavky byl identifikován drobný výskyt nivních půd, tj. půd vzniklých na říčních naplaveninách. Obsah humusu v nivních půdách je střední, prohumózněny však bývají poměrně hluboko; reakce půdy je většinou slabě kyselá aţ neutrální. Tab. č. 21: Celkové velikosti ploch půdy dle bonitní třídy v % Třída BPEJ I. II. III. IV. V. ostatní v ha v % 26,6 35,5 12,4 9,7 12,7 3,1 Pramen: VÚPOM 2007, vlastní výpočty Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Břeclav zajišťuje realizaci rebonifikace ZPF, která byla zahájena v roce 2008 s termínem dokončení 07/

62 Území katastru je intenzivně zemědělsky vyuţívané. V nedávné socialistické minulosti však bylo provedeno mnoho činností, které způsobily váţné škody na půdním fondu v celé ČR. Největší hrozbou pro půdu je člověkem vyvolaná zrychlená větrná a vodní eroze, kterou je ohroţeno nejméně 50 % půd rovnoměrně rozmístěných po celé republice. Je to způsobeno tím, ţe přes 70 % zemědělského půdního fondu leţí na svaţitých pozemcích (z toho polovina na svazích o sklonu větším neţ 5 ). Dnes se prosazuje trend extenzifikace půdy, coţ je asi nejúčinnější opatření proti její erozi. Rovněţ negativně na půdu působí pouţívání přemíry umělých hnojiv. Pouţívání umělých hnojiv se ovšem díky restrukturalizaci zemědělské výroby v 90. letech velmi sníţilo, coţ se na vlastnostech půdy projevilo pozitivně. V současnosti je velká poptávka po ekologických výrobcích, u kterých se zakazuje pouţívání umělých hnojiv při jejich pěstování. Poslední škodlivou sloţkou půd jsou kyselé deště, které způsobují jejich zvýšenou kyselost (aţ 2 3 ph) a následnou neúrodnost. Město má zpracován Plán péče o krajinu v katastrálním území města Hustopeče. Tato dokumentace potvrzuje výše uvedené zobecněné závěry. Dokumentace 62

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE ZPRACOVATEL: Odbor regionálního rozvoje Městský úřad Hustopeče DUBEN 8 OBSAH OBSAH... ÚVOD... STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE...7 ANALYTICKÁ ČÁST...8.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Městský úřad Hustopeče

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory

Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory období 9/2008 3/2015 Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory byla schválena usnesením č. přijatým Zastupitelstvem obce Újezd

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Boleradice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. Morkůvky Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj)

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Přehled sledovaných jevů v grafické a tabulkové příloze Sledovaný jev Grafická příloha kartogram č. Tabulková příloha tabulka č. Hustota zalidnění podle obcí 47 - Index

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor Velké Němčice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje. 3. pracovní jednání Brno 7. dubna 2015

Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje. 3. pracovní jednání Brno 7. dubna 2015 Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje 3. pracovní jednání Brno 7. dubna 2015 Informace o postupu zpracování Regionálního akčního plánu SRR ČR 2014 2020 pro území JMK Regionální akční

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh

Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko období 7/2010 7/2014. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko byla schválena usnesením č.. přijatým Zastupitelstvem obce Ráječko na.zasedání dne Zpráva

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin Klobouky u Brna Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015

Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015 Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015 (Návrh určený k projednání) Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, Odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016 2025

Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016 2025 ANALYTICKÁ ČÁST Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016-2025 Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období 2016 2025 zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boţí 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ NÁVRH zakázkové číslo: 24-38

Více

( 2 0 1 2 / 2 013) Textová část

( 2 0 1 2 / 2 013) Textová část CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ NA ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OLOMOUCE ( 2 0 1 2 / 2 013) Textová část 1. Úvod Cenová mapa je zpracována podle 10 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

M I K U L O V. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

M I K U L O V. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. M I K U L O V ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014)

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014) OBEC: BOROVNÁ Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 184 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2014

Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2014 Tabulka č. 1: Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Jihomoravského kraje 2014 Celkové pořadí Pořadí v oblasti podnikatelské prostředí podle 17 kritérií (více detailů v tabulce č. 2, 3 a

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více